Hľadanie: Česko-indonésky slovník/Kamus Ceko-Indonesia CZ
zobraziť:
Někdy není pozdě
Někdy stačí málo, aby se život obrátil naruby. Zjišťuje to na vlastní kůži hlavní hrdina humorně laděného příběhu. Ze zdravotních důvodů přichází o řidičák, což těžce nahlodá jeho psychiku. Nakonec je odsouzen přející, ale zároveň i nekompromisní tetou k tomu, aby i se svojí chotí vyzkoušel originální recept mající pokud možno zachránit rozhašené manželství (a potažmo i rozestavěnou rodinnou vilku, která se bez tetiny nezištné pomoci neobejde).
Karel IV. - Památná místa tehdy a dnes
Císař a král Karel IV. (1316–1378) patří bezpochyby k nejvýznamnějším osobnostem našich dějin. Byl nejen panovníkem českým, ale vládl i nemalé části Evropy. Jeho státnické povinnosti ho zavedly na mnohá místa i daleko za hranicemi dnešní České republiky. Zakládal hrady, kláštery či školy, setkával se s nejvýznamnějšími osobnostmi své doby. Jeho stopy najdeme v Itálii, Lucembursku, ale i na pobřeží Baltu. Historik Jiří Martínek má za sebou práci takřka detektivní. Život Karla IV. mapuje nejen z hlediska historických událostí, ale zavede nás na místa, kde Karel IV. pobýval, a seznámí nás s tím, jak vypadají dnes. V roce 2016 oslavíme 700. let od narození „největšího Čecha“. Tato kniha je důkazem toho, že odkaz Karla IV. je opravdu trvalý a velkolepý, a že i v 21. století nás jeho myšlenky a skutky mohou stále inspirovat.
Zapomenutá
Božena a Pavel prožili vášnivé milostné vzplanutí, ale jejich osudy se rozdělily krátce po Pražském jaru. Potkají se po více než půl století v Domě paměti, zařízení pro pacienty s kognitivní poruchou. Oba si prošli životními dramaty: Pavel ztratil schopnost psát, Božena se kvůli nemoci odcizila své rodině a přichází o vzpomínky. Dům paměti by pro ně mohl znamenat pokračování jejich příběhu, možná dokonce uzdravení. V jeho zdech se však skrývá temná minulost a cena za každou navrácenou vzpomínku je vysoká…
Okamžiky
„Plamínek lásky v sobě mám, hoří pro všechny, které v mysli mám.“ Kniha Okamžiky odráží různé pocity a reakce spisovatelky na životní situace v podobě krátkých glos, poetických obratů a básní. Autorka svou vlastní citlivou a poetickou formou inspiruje čtenáře k víře, že po temnotě nakonec vždycky vyjde světlo.
Básně do Slezska
Kromě svérázné milostné poezie, a mého vztahu k přírodě a Bohu, který je také tou poezií a přírodou, píšu o poslání a smyslu bytí, o dobru a zlu. Narození a smrt do mé knihy patří. Jiný klíč k otevření imaginace v mých básních tu patrně je, k odhalení jiným. Občas, zdá se mi, příliš senzitivity přechází přirozeně v drsný naturalismus.
Nomádská víra
Tři hořkosladké černé novely spojuje do jednoho tematického celku živý kontakt s osobami odešlými „na druhou stranu“. Reklamní textař v sobě objeví dar komunikace se zásvětím, který využívá k pomoci pozůstalým — truchlícímu otci zprostředkuje kontakt s dcerou usmrcenou při dopravní nehodě, zoufalé matce odhalí, kam zmizely její malé děti, až na něj emocionální síla jednoho nešťastného místa a nával lidí a duší začne být příliš. Unesený pracovník farmaceutického průmyslu je nucen trávit čas svázaný v kozelci v garáži, aby sloužil jako příslovečná vrba, na niž si vylévá svůj nesmírný vztek za uštědřená příkoří psychopatický gangster, kdysi hubený, bezmocný, zneužívaný chlapec. A v asi nejvýraznější a nejvíce zapamatování hodné třetí části pomáhá bývalý přítel duši mrtvé miss, zavražděné žárlivým manželem, pomstít daleko horší nepotrestané násilí z doby dospívání. Projevuje se tíha na srdci u všech stejně, anebo to máme každý jinak? Jaký je vztah druhé, odvrácené strany života, zákona, slávy k nám ostatním?
Agrometal
Román inspirovaný komediálním televizním seriálem.
Čeho je muž schopen pro lásku ke své ženě? Pokud ji miluje, dá se říct, že všeho na světě. Například zúčastnit se hudební soutěže, aniž by uměl hrát na nějaký hudební nástroj či zpívat. A pokud mu schází spoluhráči do kapely, i s tím si dokáže poradit. Má přece přátele a s jejich pomocí zvládne překonat jakoukoli překážku. A tak se během jednoho horkého léta v jižních Čechách změní život nejen Lukynovi s Martou, ale i nic netušícímu manažerovi nadnárodní společnosti v hlavním městě.
dostupné aj ako:
Kapesní román pro kapsáře
Kratochvilova nová skladba Kapesní román pro kapsáře má za vypravěče skutečného kapsáře. Není však obyčejný. Moto románu připomíná, že se za kapsáře označil skvělý spisovatel Jorge Luis Borges, který se honí za příběhy. Kratochvilův Robert Mráček je kleptoman, jeho první žena Kateřina si připaluje cigaretu od blesku, druhá Pastorela horuje pro vzduchoplavbu, muž jí uletí na pustý ostrov a tam vede robinsonovskou existenci, přičemž funkci Pátka zastává orangutan. Okolní svět se zmítá ve válce, zřejmě třetí světové. V tom duchu hrdinova dobrodružství pokračují, věřte nevěřte. Měl jsem čest a štěstí sledovat je už v rukopise na obrazovce. Ale knížka je zážitek pro všechny divné kapsáře a jejich vyznavače. Máme společně velký svátek.
Paní Kosočtvercová a veselý mlíkař s úsměvem jako kráva
Chcete se na chvíli zastavit a smát se někomu jinému než sobě? Mám pro vás dobrou zprávu, já vám to umožním. Jsem Marie, pečovatelka v domově seniorů a tohle je můj životní příběh plný kosočtverců, lásky a mého vysmátého mlíkaře. Nevyhneme se v knize ani kruté realitě. A tím nemyslím sebe v plavkách! Těšíte se? Ještě pořád ne? Aha, už vím. Ano, v knížce jsou i obrázky, vy lenoši! Pojďme na to.
Neznámé příběhy Bible
Známé knihy rozpoznáváme zpravidla podle hlavních postav a filmy podle slavných herců a hereček. Nejhlubší příběhy se však nejlépe poznají podle kvality zpracování vedlejších postav. Také Bible má svou "Superstar" a mnoho dalších proslulých postav, které nalezneme v každém výběru biblických textů. Bible však nachází místo nejen pro velké a věhlasné hrdiny a hrdinky, ale vypráví i stovky malých příhod obyčejných lidí, kteří se ve filmech většinou skrývají pod titulkem "dále hráli".
Převyprávěním těchto příhod ožívají v Bibli jen letmo zmíněné okolnosti a vztahy, takže se na velké i malé příhody můžeme podívat novýma očima.
Babička Is Not Dead
Nová kniha Ireny Obermannové o stárnutí pozpátku, dávných láskách a o tom, že to vše chce „více punku“.
Babička Is Not Dead velmi volně navazuje na Ireninu předchozí knihu Babička, příběh vypráví o tom, jak nestárnout ve světě, který se zblázni. Podle Ireniny alter ego Xénie si život na stará kolena žádá více punku, jak vysvítá i z názvu parafrázujícího slogan Punk is not dead.
Xénie doporučuje žít v protisměru. Po svém. Protože jindy než teď už to nestihneme..
Xénie se pustila do samovydávání svých knih, a jejich rozesílání čtenářům kloubí s hlídáním vnoučátek tak dlouho, až je na pokraji sil. A tehdy dostává tajemnou prosbu – kdosi si přeje do knihy napsat věnování Tomu, který mě nepřestal milovat. Který z jejích bývalých to mohl být?
A tak se Xénie vydává na podivnou pouť za svými dávnými láskami.
Spisovatel
Hana píše a překládá texty. Ve svém volnu pracuje na vlastním rukopise, protože jako každý třetí člověk na zeměkouli i ona se chce stát spisovatelkou. A jako mnoho dalších žen na světě prahne po muži snů a po všem, o co ji první manžel, hafefobik s chorobným strachem z doteků, připravil. Ovládaná a poblázněná svou vulvou narazí na svého oblíbeného spisovatele, pro změnu ovládaného a poblázněného rozdrceným egem. Když požádá Hanu o zhodnocení svého nového rukopisu, na oplátku začne číst nejen její text, ale i ji samotnou. Seznámí ji se světem, v němž se pohybuje, a otevře jí dveře k jejímu snu.
Hudbu vašich rytmů jsem cítil…
Existuje dětská otázka, kterou se literární vědci ostýchají si položit: na základě čeho si básník vybírá metrum básně, kterou začíná psát? Jako na všechny dětské otázky je i na tuto velmi těžké odpovědět.“ M. L. Gasparov Publikace Roberta Kolára srozumitelně a přístupně rozkrývá vztahy mezi veršem buřičů a veršem jejich předchůdců, odhaluje tak širší souvislosti a mimo jiné ukazuje, co všechno může vést k výběru metra při psaní básní. Knížka je pojata jako soubor krátkých komentářů k jednotlivým básním Viktora Dyka, Františka Gellnera, Fráni Šrámka a Karla Tomana.
Papírový drak
Viktor Kraus svým životem proplouval jako Král světa na pomyslné přídi toho slavného apokalyptického parníku. Měl pocit, že může všechno. A když všechno, tak skutečně všechno. Jenže velké možnosti sebou také nesou paranoiu, že ho někdo sleduje. Snad proto, že měl hodně peněz. Snad kvůli nečistému svědomí. Neustále zaváděl nová a často zbytečná bezpečnostní opatření. Vymýšlel pro své podřízené úkoly, které byly irelevantní, ale přesto na nich trval. Byla to taková jeho hra.
Život s Erikou, s níž má syna, připomínal rozjetou horskou dráhu. Ale Viktor rychlou jízdu ovládal dobře. Jako pomyslného papírového draka, který může kdykoliv havarovat. Den po hádce se svou ženou pokaždé pravou rukou povolil pomyslné lanko skutečnosti. Pokud měl pocit, že nad ním má jeho žena převahu, zatáhl levou rukou a draka zastavil. Hezky ho zdržel, odvedl pozornost od toho, co bylo včera.
Věřte mi, že Viktor je úkaz.
Někteří ho mají rádi, jiní ho nenávidí.
A co vy?
Nový román Terezy Schillerové, autorky populárního Deníku raka a ceněných psychologických románů Bumerang a Vlčice, se dotýká dvou velmi aktuálních témat: nestřídmosti a manipulace. Vyniká poutavým jazykem a dává nám nahlédnout do osudů hrdinů, které bychom možná nechtěli mít za kamarády, ale které je dobré „studovat“, aby nám jim podobní nemohli v životě ubližovat.
Sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka 2010
V pořadí již pátý sborník Asociace učitelů češtiny jako cizího jazyka (AUČCJ) obsahuje pestrý výběr příspěvků, které mohli zájemci vyslechnout během celého roku 2010 na společných setkáních, jež AUČCJ pořádá pravidelně čtyřikrát do roka. Přednášející z řad odborníků na češtinu pro cizince, učitelů a lingvistů se během uplynulého roku vyjadřovali k velmi aktuálním tématům, jakými jsou například metody ve výuce češtiny pro cizince, začlenění dětí cizinců do výuky základních a středních škol, distanční vzdělávání, e-learning, individuální výuka, andragogika, kurzy s nízkou hodinovou dotací a kognitivní lingvistika v praxi. Soubor příspěvků ze setkání AUČCJ je doplněn o přínosný článek zaměřený na otázky autorského práva. Materiál shrnuje základní informace, jež byly předneseny na semináři uspořádaném Asociací učitelů češtiny jako cizího jazyka společně s Českou a slovenskou asociací jazykových center v Praze na podzim roku 2010. Díky širokému tematickému záběru příspěvků naleznou čtenáři v této publikaci jak cenné teoretické informace z různých oblastí češtiny jako cizího jazyka, tak množství ryze praktických rad a návodů, jak zpestřit, zefektivnit a usnadnit výuku češtiny pro cizince v různých typech kurzů.
Na stiahnutie
4,02 €
Rukavice pro sedm prstů
Znáte to také? Být v jednom okamžiku v hudebce, na tréninku i na nákupu. Zrealizovat velký nákup s dvěma dětmi v nákupním vozíku a dalšími třemi pobíhajícími okolo. Inteligentně komunikovat s potomky, aby mi časem nevyčítali, že jsem je zanedbala. Vydržet nespat. Zajistit každému rodinnému příslušníku, i manželovi, osobitý přístup. A jde o vůbec?
Nekřičet, neobviňovat, neplakat (nebo jen velmi potichu).
A až nastane čas a doma moje stálá přítomnost nebude vyžadována, vrátit se do práce, rozuměj do zaměstnání, kde můj výkon sice bude odměněn většími penězi, ale výše zmíněné kompetence nebudou vůbec potřeba.
Tak proč jsem to vůbec podstupovala?
Chodci zeleně
Jedlan, Marr, Kataj, Kajem – to nejsou jména chlapců z klubu, který se inspiroval u Rychlých šípů. To jsou přezdívky Chodců zeleně: Jana Řezáče, Josefa Proška, Jaroslava Rychlého a Miloše Hájka. Jde o jednu z méně známých a literárněhistoricky dosud pomíjených básnických skupin, které fungovaly ilegálně v Praze za druhé světové války a těsně po ní. Navazovali především na předválečný surrealismus, který později přepsali vlastním tvůrčím vkladem na takzvaný monstrualismus. Z dlouhé řady realizovaných samizdatů jsou některé nenávratně ztraceny, jiné se dochovaly. A právě všechny ty dochované – vedle titulních Chodců zeleně jde o sborníky Mezitím, Ochranné prostředky, Schopnost skutečnosti, Záchody a PF 49 – jsou shromážděny v tomto svazku.
Ani ne pět minut
Vlny Jaderského moře omývají chorvatská pobřežní městečka plná pohnutých příběhů. Jedním z nich je letovisko Baška Voda, o němž před smrtí mluvila i Lukášova matka. Skrývá se tam snad důvod, proč celý život neprojevovala emoce? Aby Lukáš našel odpovědi na otázky, které ho tak tíží, opouští se svou dospívající dcerou rodnou Prahu a vydává se do Chorvatska. V minulosti se paralelně odvíjí vyprávění jeho matky ukazující, že rodinné kořeny vedou na mnohdy temná místa a ovlivňují osudy lidí po řadu generací.
Veřejná sbírka
Po dvou vydaných sbírkách Oblásky (2008) a Intimyty (2011) se Tereza Ješátková vrací s poezií z let 2012-2023, pohrává si s hranicí mezi intimním a veřejným, mezi vyslovitelným a mlčením. Knihu doplňují minimalisticky dotvořené otisky prstů autorky a ilustrace její desetileté dcery. Veřejná sbírka si důvěru některých čtenářů získala již před svým vydáním, dostála totiž svému názvu a část peněz na její vydání byla vybrána od veřejnosti prostřednictvím crowdfundingového portálu Hithit.