Hľadanie: Kameň svetla - Nefer Mlčanlivý
zobraziť:
Autodafé
Povídkový soubor Autodafé spojuje sebereflexe, sebeironie, hravost, parodie a hlavně bohaté příběhy velkého života. Kdo by chtěl alespoň poznat, kde je Taboriho vyprávění více osobní než faktické povahy, ten je odkázán na mimoliterární doklady (rozhovory, proslovy, články, recenze). Pohybujeme se v širokém rozpětí mezi kavárnou a koncentrákem, chodíme zadními schodišťmi historie. Pohlédneme-li na fotografii rodiny Taboriových z časů budapešťské idyly, kde ještě otce a příbuzné nestačil vymazat holocaust, počíná si autor v líčení osudů svých příbuzných právě jako šikovný fotograf. Motivů z této autobiografické povídky Tabori využil v jedné ze svých her (nebo využil motivů ze hry ve své autobiografii?). Jeden z recenzentů dramatikových vzpomínek trefně připomíná Taboriho výrok, že jeho nejmilejší autobiografií je ta od André Malrauxe nazvaná Antimémoires – z jednoho prostého důvodu: totiž že autor lhal.
Autorův životní příběh nejenže určuje jeho texty, ale je i podmínkou pro jejich recepci. Své práce píše až na výjimky anglicky a do němčiny je už tradičně překládá Ursula Grützmacher-Taboriová. Angličtinu si jako primární vyjadřovací Tabori zvolil během emigrace ve Velká Británii a Spojených státech, za mateřštinu však označuje maďarštinu; o němčině pak mluví jako o „jazyku tet a strýců“. Přestože výchozím jazykem Taboriho textů je angličtina, jazykem jejich primární recepce je němčina; od roku 1971 totiž nebyla většina jeho prací v anglickém originále vůbec publikována.
Vzpomínky kosmopolitního dramatika sice nepřinášejí nic epochálně nového, žádné velké a moudré bilancování, v tom je ale právě jejich moudrost. Jsou krásným záznamem života člověka, jehož humor vázne v krku, jenž rozumí ráně i noži. Navíc jejich autor žije a pracuje dál, s dalším životem vznikají další vzpomínky.
dostupné aj ako:
Ultramarín
Výbor z poezie s doslovem a básněmi Tess Gallagherové, autorovy druhé manželky. Americký spisovatel R. Carver (1939–1988) proslul především jako autor povídek, s nimiž se už český čtenář měl možnost seznámit. Sám Carver si však více než povídek cenil své básnické tvorby, které se průběžně věnoval po celou svou spisovatelskou kariéru. Básně mapují vnější i vnitřní události Carverova soukromého života – rozporuplný vztah k matce, otci, první ženě a dětem, boj se závislostí na alkoholu, zážitky z cest po světě a rybářských výprav, hluboký vztah ke druhé ženě Tess, boj s rakovinou a smíření se smrtí. Podobně jako v povídkách, tak i v básních ještě ve větší zkratce dokáže povýšit banální životní okamžik na moment čehosi posvátného.
O smrti
Je třeba zemříti! Žití, jež pýchy plno chce smrti vzdorovat, jí musí podlehnout žár sluncí obrátí ty denní květy v troud, čas záhy rozkotá bublinu povětrnou. Sonety a stance o smrti francouzského barokního básníka Jeana de Sponde (1557-1595), jehož dílo bylo znovu objeveno až po druhé světové válce. Dnes je mnozí pokládají za jeden z nejpozoruhodnějších výkonů francouzského protestantského baroka. Bilingvní, česko-francouzské vydání.
Tamerlán musí zemřít
Současná skotská autorka z Glasgow se na mezinárodní literární scéně představila debutem Řezárna, za nějž získala několik cen. Její román Tamerlán musí zemřít se nese ve znamení autorčina oblíbeného žánru, a to gotického románu. Přivádí nás do Londýna na konci 16. století, sužovaného popravami a hrozbou moru i války, kde známý předalžbětínský dramatik, básník i špeh Christopher Marlowe prožívá poslední tři dny svého života, než je v mladém věku úkladně zavražděn při hospodské rvačce. Marlowe hledá nebezpečného vraha Tamburlainea, který mu utekl z jeho vlastní temné hry. Autorka nám nabízí příběh muže, který se odhodlá vzepřít Bohu i králi, a zjistí, že existuje ještě horší osud než zatracení.
Šanghajský expres
Čínská novela z r. 1935 nově přepracovává námět oblíbený již v tradiční čínské literatuře - setkání ctnostného muže s nevhodnou ženou. Bohatý obchodník však není až tak úctyhodný a kráska v nesnázích je spíše než femme fatale jen dívkou, která využívá všech možností, jak postoupit po společenském žebříčku.
Plechový bubínek
Na začátku padesátých let bubnuje a píše hrbáček Oskar Matzerath v Léčebném a zaopatřovacím ústavu běh svého života. Outsider, který umí vybubnovat pravdu a rozezpívat sklo, projevuje se při tom jako jediný zdravý ve světě zdání, lži a zločinu. Po přečtení jeho fantastické autobiografie, kterou vede od předválečného Gdaňsku až do poválečného Düsseldorfu, si uvědomujeme, že o Německu a o střední Evropě - jak v době vraždění národů, tak v době biedermeieru obnovy - víme o mnoho více než předtím.
Máme to v rodině
Kanadský básník a romanopisec je dnes světoznámým autorem díky oceněnému románu Anglický pacient, jehož filmová verze získala největší počet Oscarů v r. 1997. Autor byl do té doby známý spíše jako vynalézavý experimentátor, rozbíjející běžné románové postupy, spojující poezii a prózu, ale také normální děje se značně fantastickými, až surrealistickými jevy. Do této skupiny jeho děl patří i fiktivní memoár Máme to v rodině z roku 1982. V barvité a exotické mozaice poskládané z příběhů, anekdot, básní a faktografických pasáží Ondaatje oživuje svoji minulost a mapuje svůj rodokmen: pochází ze Srí Lanky, kde žil až do svých devatenácti let.
Předmluva ke Cromwellovi
Nejvýraznější manifest romantického dramatu, v němž směle předestře základy nového žánru založeného na svobodě inspirace a formy, píše pětadvacetiletý Victor Hugo roku 1827. Předmluva je ve skutečnosti doslovem k monumentálnímu historickému dramatu Cromwell,jehož výkladu je ovšem věnovaná jen jedna její část. Esej odráží snahu mladého umělce o zásadní průlom v myšlení o umění a je nejdůležitějščím projevem směřování mladé umělecké a intelektuální generace ve Francii první třetiny 19. století, generace, která se otvírá vlivům Evropy a chce radikálně skoncovat s tyranií klasicistního kánonu tří jednot.
Kaluž plná smíchu
Na stránkách knihy i Kaluž plná krve /i se před čtenářem otvírají nejen osudy postav a a postaviček, s nimiž se seznámil v autorčině předchozí knize i Popelem zaváté /i . Autorka neztratila nic ze své vypravěčské lehkosti: nepotřebuje vymýšlet exotické kulisy ani složité zápletky, poutavý příběh dokáže objevit v každodenních maličkostech. Většinu popisovaných situací mohl prožít kdokoliv, ale ne každý dostal do vínku dar nadhledu a humoru leckdy až šibeniční. Vybavena těmito přednostmi vtahuje autorka čtenáře do svého příběhu, chytne ho a nepustí, ten doslova hltá osudy mladé studentky a posléze učitelky, prožívá s ní a s jejími mnohdy přinejmenším zvláštními blízkými těžká léta padesátá, aby mu na poslední stránce zůstala v hlavě jediná myšlenka: Co se bude dít dál?
dostupné aj ako:
Třetí přání 2: zbytek příběhu (skoro)
Ze slíbené románové pentalogie Roberta Fulghuma vycházejí opět v jednom svazku část třetí Miluješ můj klid, ale co když se pohnu? a část čtvrtá Valčík s býkem, kde se setkáme opět s Alicí, Alexem a Max–Pollem jako hlavními postavami. Děj nás tentokrát zavede především do vzdálenějšího Japonska, kde si Alice nechá u věhlasného mistra udělat konečně své vysněné tetování, a posléze do Athén, kde se všechny známé postavy na svých cestách zastaví a setkají se svou „věštkyní“ taxikářkou Polydorou, která každému předpoví budoucnost. Všichni se pak sejdou na Krétě v Meltemi, kde Alex uspořádá večeři na oslavu svatého Ošidného, patrona lidí, co nežijí konvenčně. Je těžké dostát přání autora a číst toto pokračování „pomalu“, ale o překvapení, tak typická pro Roberta Fulghuma, tu není nouze. Japonská část na sebe bere i japonskou literární podobu a oplývá pastelovou krásou a osudovou tragičností.
dostupné aj ako:
Madam Doubtfire aneb táta v sukních
Knižní předloha mimořádně úspěšného filmu. Matka po rozvodu přijímá na výpomoc do domácnosti neobvyklou paní. Navzdory zvláštnímu zjevu se madam Doubtfire ukáže být zdatnou hospodyní, a tak alespoň na krátký čas nastává v domácnosti klid. Ale děti brzy objeví, že madam Doubtfire je něco víc než dobrá hospodyně ...
Baudolino
V románu se autor slavného Jména růže opět vrací do středověku. Vesnický uličník Baudolino, rodák ze severní Itálie, se v lese setkává s Fridrichem Barbarossou. Netuší, s kým má tu čest, a prorokuje vítězství Barbarossy v nastávající bitvě. Král si Baudolina oblíbí, ujme se jej a posílá ho na studia do Francie, kde chlapec začíná spolu s dalšími spřádat své sny o tajemném křesťanském království Kněze Jana, ležícím kdesi daleko v Asii. Paděláním Janova dopisu zavdá podnět ke křížové výpravě, na níž Barbarossa umírá, ale Baudolino pokračuje v putování krajinou obydlenou monstry středověkých bestiářů.
Krátká projížďka v neb.kočáře
V této knize vypráví Saroyan o své cestě, kterou podnikl v roce 1963 v postarší limuzíně z kanadského Ontaria do Fresna, kam ale v knize nakonec nedojede. Doprovází ho jeho stejně starý bratranec John, s kterým vede delší či kratší debaty na nejrůznější témata, včetně spisovatelského řemesla, a také o smrti a hledání vlastní identity a původu. Za cíl své cesty vysloví Saroyan snad trochu žertem přání stát se na chvíli šoférem vážených členů své rodiny, a samozřejmě než k ní dojede, povozit a vlastně poznat nejrůznější stopaře, nejlíp potulné vagabundy. Vzniká tak pestrá směs drobných příhod, žánrových obrázků, náhodných setkání a rozhovorů s obyčejnými i originálními lidmi.
Třetí přání
Na tento román života od autora Mateřské školky, Postele, Ach jo, atd… se čekalo několik let. Byl v plánu. Dlouho. Ještě se však „žil“. V Třetím přání jsou obsaženy zatím jenom jeho první dva díly, přičemž ten druhý končí oznámením: „Pokračování příště“. Plánuje se pět dílů, aby toho, když už, v životě románů podle Fulghuma nebylo málo, třetí je už skoro na papíře, a zbývající dva se teprve musí odžít. Jak typické pro Roberta Fulghuma, umělce života, který vždycky o umění žití psal. Vyprávění doplňují ilustrace s popisky, písničky s notami a rozverné veršovánky.
Schůzka na slepo
Vlastními zážitky inspirovaný román mistrného vypravěče. Kosinského krutý, ironický, podivně perverzní, přesto však vysoce morální svět je imponuje příběhy hledačů citového vzrušení a fyzického napětí, kterým sex otvírá dveře a odhaluje jim pravdu o jejich vlastním já. George Levanter se neustále pohybuje prostorem i časem. Na svých cestách po Evropě a Spojených státech střídá nejrůznější prostředí a setkává se s mnoha zajímavými, mnohdy však ideologicky, citově či fyzicky deformovanými lidmi. Prožívá řadu nevšedních dobrodružství, za kterými však vždy stojí autorův záměr postavit svého hrdinu do situací, které mu umožňují odhalit něco nového o našem životě a o světě, v němž žijeme.
Middlemarch
Jeden z nejslavnějších románů klasické anglické literatury nás zavádí do budoárů a ložnic anglického provinčního městečka v první polovině 19. století. Autorka skrývající se za mužským pseudonymem pozoruje s humorným nadhledem i s účastným citem trnitou cestu dvou mileneckých párů i převratný kvas doby.
Abraham Abt
Šestnáct vyprávění, skic, pohádek a jedné básně v próze, v uměle vytvořeném rámcovém ději, v němž je líčeno hledání samotářského poutníka Abrahama Abta.
Macecha
Obyčejnost obyčejného vztahu dvou obyčejných lidí je jevištěm zobrazení krutosti a nemilosrdnosti šedého osudu člověka, toužícího po lásce a něze, která mu však stále uniká každičkým pohybem a gestem jeho bezvýznamnosti a s předzvěstí blížícího se konce.Román Macecha (Belle-mere), oceněný cenou Goncourt des lycéens, formálně vybroušené dílo plné literárního šarmu a elegance, je jedinečnou variací na hořkosladkou chuť samoty v touze po alespoň trochu důstojném naplnění života.