Hľadanie: Politológia
zobraziť:
Politologie nejen pro právníky
Kniha je určena především posluchačům právnických fakult, které seznámí se základními pojmy teorie politiky a institucí politického systému.
Teoretická východiska jsou názorně demonstrována na fungování politického systému České republiky a na mezinárodních politických vztazích; autor zejména přihlíží k problémům, které se České republiky bezprostředně týkají.
Zvláštní pozornost věnuje autor médiím a teorii komunikace, které mají ve společnosti a v politickém životě čím dál větší vliv.
Kniha by měla čtenáře zároveň podnítit k dalšímu studiu politiky, politologie a mezinárodních vztahů.
Vypredané
10,66 €
11,22 €
Markíza, politika a mafia
V minulosti novinár, spoluzakladateľ a prvý generálny riaditeľ televízie Markíza, zakladateľ a predseda politickej strany Aliancia nového občana, podpredseda národnej rady, neskôr podpredseda vlády a minister hospodárstva. Dnes? Obvinený z objednania vraždy svojej bývalej spoločníčky a z falšovania zmeniek. Muž ktorý roky skrýval kriminálnu minulosť, alebo obeť klamstiev, intríg a spravodajských hier?
Pavol Rusko. Jeho príbeh odkrýva zákulisie vzniku najúspešnejšieho a najsledovanejšieho média, boj o jeho záchranu i ostré politické šarvátky, ktoré sa zrodili v neúprosnom súboji o peniaze, vplyv a moc. Prináša nové informácie, fakty a súvislosti, ktoré boli doteraz pred verejnosťou ukryté a ktoré pútavou formou dokresľujú obraz toho, čo môže na Slovensku čakať úspešného a mediálne známeho podnikateľa, keď vystúpi na najvyššie priečky slovenskej politiky.
Takmer desať rokov paril k najvplyvnejším ľuďom na Slovensku, pričom spočiatku bola hlavným pilierom jeho mediálnej moci televízia Markíza, ktorá spolu s denníkom Národná obroda, rádiom Koliba a časopisom Markíza dokonca v istom čase tvorila najvplyvnejšiu mediálnu skupinu na Slovensku. Po voľbách v roku 2002 sa k mediálnemu vplyvu pridal aj vplyv politický: jeho liberálna Aliancia nového občana, ktorej bol predsedom, sa rok po svojom vzniku stala súčasťou vládnej koalície a zdalo sa, že samotný Pavol Rusko má pred sebou dlhú a úspešnú politickú kariéru.
Všetko napokon dopadlo inak. Vlastná nezodpovednosť, chyby a omyly o ktorých vo svojom príbehu otvorene hovorí, vytvorili spolu s ľudskou závisťou, podrazmi a pretvárkou smrtiaci koktail, ktorý jednoducho nezvládol.
Naivná dôvera k ľuďom, neopatrnosť, nedôslednosť, podcenenie súvislostí či precenenie vlastných síl, ale iste aj zbytočná pýcha a samoľúbosť premenili úspech na trápenie. Jeho životné „straty a nálezy“ sa tak nebezpečne naklonili len na jednu stranu. Najskôr prišiel o post vo vláde, vzápätí sa jeho Aliancia už nedostala ani do parlamentu. Musel sa vzdať Markízy, pričom – ako sám tvrdí - vďaka vlastnej hlúposti prišiel takmer o všetky peniaze, ktoré za jej predaj spolu s vtedajšou manželkou Vierou získali. Vzápätí sa mu rozpadlo manželstvo, dostal sa do veľkej dlhovej pasce a koncom prvej dekády nového tisícročia si siahol na vlastné dno.
Zlé roky sa však neskončili. Aj keď v súkromí našiel „lásku svojho života“, kontroverzná minulosť ho pred dvomi rokmi dobehla: bez majetku, vplyvu, väčšiny priateľov, obchodných i politických partnerov sa dokonca ocitol vo väzbe a dnes je obžalovaný z dvoch závažných trestných činov.
Tvrdí, že je obeťou účelových intríg, ktoré úmyselne zosnovala istá skupina ľudí a svoju pravdu obhajuje aj v tejto knihe. Písal ju najmä počas pobytu vo vyšetrovacej väzbe a popri pohľade na vlastné zlyhania prináša v nej aj nemálo nových šokujúcich odhalení zo zákulisia súbojov a konfliktov, ktorými musel prejsť.
Príbeh Pavla Ruska prináša jeho pohľad na vlastnú životnú cestu o ktorej si môžeme myslieť čokoľvek, len nie to, že by bola nudná a jednoduchá. Po prvý krát takto otvorene a verejne hovorí nielen o vlastných zlyhaniach či o zrade najbližších, ale aj o mnohých udalostiach, ktoré boli doteraz len tichým tajomstvom vyvolených.
Jeho „zúčtovanie s minulosťou“ sa do rúk čitateľov dostane exkluzívne práve prostredníctvom Ottovho nakladateľstva už o niekoľko týždňov.
Prezidenti
O našich jedenácti prezidentech byla napsána řada životopisů. Ale prozatím se žádný z autorů nezamýšlel nad základní otázkou: jak odpovědně si počínali při výkonu svých funkcí právě v okamžicích, kdy rozhodnutí o dalším osudu republiky bylo výlučně nebo téměř výlučně v jejich rukou. U každého z nich nastaly takové chvíle a nebyly to jen roky 1938, 1948 či 1968. Autor nabízí i možné různé varianty pro jejich rozhodování. Především se zamýšlí, jaké měli v porovnání s představou ideálního prezidenta předpoklady k výkonu svých funkcí: zda byli trestně stíháni a souzeni, nemocní, jaký měli vzdělání, jaký byl jejich vztah k ženám, k Hradu, jak byli voleni, přijímáni veřejností a uctíváni, jak zasahovali do politického dění, jak udělovali amnestie a milosti, používali právo veta, jaké zahraniční cesty vykonali. A také, jaké okolnosti, objektivní i subjektivní, hrály při tom podstatnou roli. Přináší k tomu nezbytná fakta, ale nechává na čtenáři, aby vyslovil svůj konečný soud.
Na sklade 1Ks
2,27 €
2,39 €
Lacná kniha Můj život v politice
Mnoho desetiletí na vrcholu aktivní činnosti člověka za život nepotká. Tato kniha zahrnuje desetiletí publikační činnosti člověka ve vrcholné politice státu. Jiří Paroubek píše články do novin skoro denně. Myšlenky některých, v posledních deseti letech publikovaných, jsou stále aktuální, jiné v tématech, která odnesl čas, jsou dokumentem jakoby nenápadně konstatujícím: Tak jsme žili. V konfronta
Na sklade 1Ks
0,57 €
11,33 €
dostupné aj ako:
Svět podle Číny
Jako ekonomická a vojenská supervelmoc, ve které žije na 20 procent světové populace, má Čína potenciál přetvořit celý stávající systém mezinárodních vztahů. Že se o to pokusí ostatně naznačují i prohlášení prezidenta Si Ťin-pchinga, podle kterých musí Čína „stát v čele reformy globálního uspořádání“. Jenže jak by taková změna vypadala? A co by znamenala pro zbytek světa?
Profesorka Elizabeth Economy popisuje ambiciózní snahu Číny o znovuzískání staré slávy a dramatické překreslení geostrategického prostoru. V Si Ťin-pchingově vizi blízké budoucnosti hraje komunistická velmoc dominantní úlohu na světové scéně a definitivně se jí podařilo ovládnout Hong Kong, Tchaj-wan i celé Jihočínské moře. Prostřednictvím iniciativy Nové hedvábné stezky také zásadně zvýšila svůj politický, hospodářský i bezpečnostní dosah a využila svého vlivu v OSN a dalších institucí k tomu, aby přetvořila mezinárodní normy a hodnoty k čínskému obrazu – zejména pak ve vztahu k lidským právům.
Není pochyb o tom, že by se svět podle Číny výrazně lišil od toho současného. Tato kniha dává čtenáři možnost pochopit velká rizika i potenciální příležitosti, které s sebou globální vzestup komunistické Číny přináší.
dostupné aj ako:
Rusko v plamenech
Kniha sleduje mimořádný příběh stojící za falešnými islamistickými útoky na Moskvu, které spustily ruskou invazi do Čečenska. Na základě série oficiálních prohlášení a znalostí Alexandra Litviněnka tato výjimečná kniha ukazuje, že k útokům islamistů vůbec nedošlo. Šlo o akci naplánovanou tajnou službou FSB s cílem dosadit Vladimira Putina na post prezidenta. Kniha také popisuje transformaci bývalé KGB v síť nových tajných služeb a způsob, jak tyto služby stvořily autoritativní režim v Rusku.
dostupné aj ako:
Desať ponaučení pre postpandemický svet
Ako covid-19 zrýchľuje beh dejín? Aká bude povaha práve sa rodiaceho sveta?
Lenin vraj raz povedal: Sú desaťročia, počas ktorých sa nič nestane, a potom sú týždne, počas ktorých sa stanú desaťročia. Žijeme práve v dobe, keď sa beh dejín zrýchľuje. Fareed Zakaria, moderátor CNN a autor viacerých bestsellerov, vo svojej najnovšej knihe pomáha čitateľom a čitateľkám pochopiť povahu postpandemického sveta. Objasňuje sociálne, politické, technologické a ekonomické dôsledky pandémie, ktoré sa možno v plnom rozsahu prejavia až v priebehu nasledujúcich rokov. Zakaria prostredníctvom desiatich ponaučení, ktoré sa týkajú takých tém, ako sú prírodné a biologické riziká, nástup digitálneho života či rodiaci sa bipolárny svetový poriadok, vytvára priestor na premýšľanie nad dlhodobými dosahmi covidu-19. Kniha Desať ponaučení pre postpandemický svet rozpráva o minulosti, prítomnosti a budúcnosti, pričom napriek svojej aktuálnosti a naliehavosti ponúka takú reflexiu života na začiatku 21. storočia, ku ktorej sa budú čitatelia a čitateľky ešte dlho vracať.
Covid-19 zúžil naše horizonty. Výrazne obmedzil náš každodenný pohyb. Práca z domu, dôsledné dodržiavanie odstupu od druhých a život v izolácii od rodiny a priateľov. Pandémia sa raz skončí, ale svet už nikdy nebude ako predtým.
Zväčší sa úloha štátu alebo, naopak, ľudia úplne prestanú svojim lídrom dôverovať? Ako sa zmenia naše hodnoty? Prehĺbia sa nerovnosti medzi ľuďmi alebo sa staneme citlivejšími k utrpeniu slabších? Budeme vďaka pandémii viac počúvať odborníkov? Zrýchli alebo spomalí sa globalizácia?
Desať ponaučení pre postpandemický svet je základná príručka na porozumenie novej realite. Venuje sa politike, ekonomike, technológiám, ale obsahuje aj osobné reflexie traumy, ktorú sme spoločne prežili.
dostupné aj ako:
Už nejsme sami na světě
Studie francouzského politologa a geopolitika Bertranda Badieho Nejsme už sami na světě (Nous ne sommes plus seuls au monde. Un autre regard sur "l'ordre international", La découverte, Paříž, 2016) je výstižným a stručným shrnutím základních prvků diplomacie, pravidel zahraniční politiky, tak, jak se v průběhu dějin konstituovala, a charakteristikou současné situace v této oblasti. V historickém přehledu, který tvoří první část knihy, Badie popisuje zrod rozhodujících pojmů státu, suverenity, hranic, moci, války, míru a mezistátních vztahů na úsvitu evropské modernity v kontextu westfálského míru, jehož role je pro danou oblast po velmi dlouhou dobu (až do r. 1918, respektive 1945-48) veskrze rozhodující. Westfálský mír znamená definitivní nahrazení reziduí mlhavého středověkého universalismu nikdy ve skutečnosti nerealizované představy jednotného křesťanského impéria pragmatickým uznáním statu quo pro skupinu stejně suverénních států, které mezi sebou navazují vztahy, uzavírají smlouvy a především bojují. Vytvoření moderních evropských států je tedy konkomitantní s uznáním (často pravda jen de facto) států jiných, tj. Druhého, který je více méně stejný jako Já. Rozhodujícím momentem pro takto umožněné mezinárodní (spíše mezistátní) vztahy je ovšem poměr sil, především pak sil vojenských. Konstrukce státu spadá v jedno s budováním vojska, odtud pak charakter hypermilitarizace evropských států v powestfálském období. Války se vedou mezi státy pomocí jejich vojenských sil. Tato militarizace přinesla pak evropským mocnostem rozhodující výhodu při expanzi do zbytku světa v 19. století, kdy se jim podařilo všude westfálský systém vnutit, samozřejmě v pro ně samé drtivě výhodném smyslu. 19. století vůbec představuje dle Badieho klasickou podobu systému, kdy se světovláda koncentruje v rukou oligarchického klubu rozhodujících mocností (Anglie, Francie, Rusko, Německo, Rakousko, později USA,), který diktuje svá rozhodnutí mocnostem sekundárním (Itálie, Turecko, skandinávské země, atd.), jež s plnoprávnými členy klubu nemohou soutěžit, nemluvě o koloniích, jež jsou jednoduše vlastnictvím členů klubu. Právě v tomto kontextu se vytvořila pravidla mezistáního styku, pravidla uzavírání smluv a rovněž implicitní pravidla válčení. Po skončení studené války, které se zprvu interpretovalo poněkud zjednodušeně jako vítězství amerického tábora, dochází v mezinárodní politice k podstatným změnám, které Badie vyzdvihuje. Jde mj. o vynoření nových státních aktérů, kteří nejsou nikterak závislí na westfálském systému, vynoření vlivných mimostátních čnitelů velmi různé provenience, rozbití státního monopolu na informaci a na desinformaci, krizi a oslabení států vůbec, jak západních, tak i nově konstituovaných (např. v Africe). K tomu se pojí vynoření nového způsobu válčení a nové konfliktuality, která se vyznačuje asymetrií a deteritorializací. Klasické vojenské zásahy jsou v tomto kontextu málo účinné. Konečně se ukazuje rovněž omezená účinnost americké "soft power", která může sice ovládat kulturu, ale jen málo proniká do chování společenství integrovaných radikálními ideologiemi.
Lacná kniha Blízký východ nad propastí (-50%)
Občanské války a nepokoje, rozsáhlé porušování lidských práv i rostoucí hrozba náboženského teroru a politického násilí, které zasahuje i západní svět. To vše dnes v sobě nese muslimský Blízký východ, a je na místě se ptát, jaké síly daly celý tento neblahý vývoj, včetně např. uprchlických vln, do pohybu. Do jaké míry je příčinou islám, který podle řady odborníků brzdí rozvoj i tak nadějného koutu světa, jako je ropou nasáklý Orient? A nakolik spustili tuto lavinu nestability někteří světoví státníci a tajné služby se svými velmocenskými hrami a spolčováním s bezskrupulózními diktátory, nebo jejich odstraňováním? Blízký východ nad propastí je další reportážní knihou, v níž Břetislav Tureček spojuje podobné zásadní otázky se syrovou realitou po tzv. Arabském jaru i před ním. Promlouvá v ní řada odborníků, politiků i „bezejmenných“ lidí, atmosféru dokreslují dramatické i poetické příběhy a desítky fotografií, které autor zachytil v posledních dvaceti letech, přelomovém období Blízkého východu.
Na sklade 1Ks
8,44 €
16,87 €
dostupné aj ako:
Politické strany
Kniha Les partis politiques (1951) Maurice Duvergera, jednoho z nejvýznamnějších představitelů francouzské politologie a ústavního práva, patří mezi zakladatelská díla v oblasti studia politických stran a stranických systémů. I po šedesáti letech prvního vydání v roce 1951 slouží politologům celého světa jako studnice základních, ale zároveň faktograficky bohatě dokumentovaných znalostí o strategii získání moci prostřednictvím stran, o vnitřní organizaci a struktuře stran, o jejich chování v odlišných volebních systémech, v různých typech vlád a různých politických režimech.
Na sklade 1Ks
21,95 €
23,10 €
Az állam vezetéséről
"Kevés kortársunkról mondható el, hogy tanúja volt szinte a teljes XX. századnak. Még kevesebbekről, hogy tevékenyen formálták is azt. E kevesek egyike a Nobel-békedíjas Henry Kissinger, az Egyesült Államok legnagyobb hatású nemzetbiztonsági főtanácsadója, Nixon és Ford elnökök külügyminisztere, majd számos későbbi elnök tanácsadója. Szavaira és iránymutatására - legutóbb az ukrajnai háború ügyében - mind a mai napig élénken figyel a nemzetközi közvélemény.
Közelmúltban befejezett könyvében, amely magyarul a szerző 100. születésnapján jelenik meg, az államvezetésről értekezik hat kiemelkedő XX. századi vezető (Konrad Adenauer, Charles de Gaulle, Li Kuang-jao, Richard Nixon, Anvar Szádát és Margaret Thatcher) stratégiáját elemezve. Kissinger nem először veti papírra gondolatait a fenti vezetők némelyikéről, meglátásai mégis meglepően újszerűek. Vajon kié lehetett az alázat, kié az egyensúly, kié a kiválóság és kié az akaraterő stratégiája? És miért fontos, hogy jól válasszuk meg a stratégiánkat?
"Bármely társadalom, függetlenül politikai berendezkedésétől, örökkön egyfajta átmeneti állapotban van az emlékezetét formáló múlt és a fejlődését meghatározó jövőkép között. Ezen az úton elengedhetetlen, hogy e társadalmat vezesse valaki, hiszen [...] vezetés nélkül az intézmények sodródnak, míg a nemzetek a jelentéktelenné válást, legrosszabb esetben pedig a katasztrófát kockáztatják."
Henry Kissinger (1923-) könyvével induló sorozatunk, a Világrend a legfontosabb stratégiai kérdések és az azokra adható válaszok feltérképezésére vállalkozik, hogy elkerülhessük a XXI. század mindnyájunkat fenyegető katasztrófáit. A sorozat további köteteiben is jelentős szerzők változatos nézőpontokból megfogalmazott gondolatait olvashatjuk, amelyek útbaigazítanak minket a folyamatosan átalakuló világrendben. "
Na sklade 1Ks
19,94 €
20,99 €
Vladař
Vladař je nejvýznamnějším Machiavelliho dílem, které napsal již v roce 1513, ale vyšlo až po jeho smrti, roku 1532. Věnováno bylo rodu Medicejských (konkrétně „vznešenému Lorenzovi Medicejskému“). Autorovi šlo především o sjednocení Itálie, o jednotný stát, který by byl spravován moudrým vládcem, jenž by neměl váhat použít jakékoli prostředky, aby zajistil blaho země, a v zájmu této věci bylo Machiavellimu jedno, stane-li se tak formou republiky, nebo autokracie. Jako vzor vladaře Machiavellimu posloužil neúprosně vládychtivý Cesaro Borgia. Koncepce dvojí morálky – morálky soukromé a morálky moci – vedla k tomu, že byl Machiavelli označen za cynika, jde ale spíše o zlom v pojetí vládnutí: vládce už není služebníkem Božím, je služebníkem státu (termín, který prvně použil právě Machiavelli). Útlý spis o 26 kapitolách je klíčovým dílem, které obsahuje politické úvahy odhalující a popisující mechanismy fungování moci, a stal se základem děl dalších teoretiků moci. Přestože se Machiavelli věnuje hospodářské stránce vládnutí málo, jeho poučení, že dobrý vládce má zajistit, „aby se nikdo nebál zvelebovati majetek z obavy, že mu bude odňat, nebo si otevřít dílnu ze strachu před daněmi“, není zřejmě „vládci“ doceněno dodnes, patrně na rozdíl od myšlenky, že „lidé jsou tak prostomyslní a tolik se pachtí za tím, co právě potřebují, že kdo chce klamat, vždycky najde někoho, kdo se oklamat dá“. Celým dílem se pak vine základní myšlenka: totiž že by člověk měl spoléhat pouze na své síly.
Umění vládnout
Tato kniha vznikla po téměř 12 letech, kdy autorka přestala vykonávat funkci premiérky vlády Jejího Veličenstva, tedy od roku 1990. V knize se Margaret Thatcherová, zastánkyně konzervativního politického a myšlenkového proudu, věnuje geopolitice a mezinárodní strategii a má ambici podat praktický návod k patřičné zahraniční politice pro nejbližší budoucnost.
Na sklade 1Ks
20,85 €
21,95 €
Koupení novináři
V této knize se dozvíte, v jakých lobbistických organizacích jsou zastoupeni jací novináři. Autor uvádí stovky jmen a pohlédne do zákulisí těch organizací, které naše média propagandisticky jednostranně ovlivňují: Atlantik-Brücke, Trilaterální komise, German Marshall Fund, American Council on Germany, American Academy, Aspen Institute a Institut pro evropskou politiku (Institut für Europäische Politik).
Když CIA stanovuje, co se bude psát
Dovedete si představit, že v redakcích píší spolupracovníci tajných služeb texty, které pak jsou v redakční části zveřejňovány pod jmény známých novinářů? Víte, kteří novináři jakých médií byli podplaceni za svá zpravodajství? A máte alespoň přibližnou představu, jak jsou udělovány renomované „novinářské ceny“? Jestliže jste tuto knihu četli, budete se na naše noviny dívat zcela jinýma očima, častěji vypnete televizi a budete také vědět, čemu máte v rádiu ještě věřit: skoro ničemu. Neboť Ulfkotte také pečlivě napsal, jaké stanice které straně patří, a kteří novináři jsou ovlivňováni a jak. Poznáte, jak je s vámi manipulováno – a budete vědět, kým a proč. Závěrem vám bude jasné: Názorová rozmanitost je teď už jenom simulovaná. Protože naše „zprávy“ jsou často čirým vymýváním mozků.
Novináři námi manipulují v zájmu mocných
Máte i vy pocit, že vámi média často manipulují a obelhávají vás? Potom jste na tom stejně, jako většina Němců. Doposud bylo považováno za „spikleneckou teorii“, že námi, občany, vůdčí média cíleně manipulují s využitím propagandistických technik. Nyní jeden insider odhaluje, co se v zákulisí skutečně odehrává.
Novinář Udo Ulfkotte se dnes stydí za to, že 17 let pracoval pro Frankfurter Allgemeine Zeitung. Ještě než autor odhalí tajné sítě moci, provede důslednou sebekritiku. Poprvé zde dokumentuje, jak byl za své zpravodajství ve FAZ podplácen a jak byla podporována korupce. A odhalí, proč tvůrci veřejného mínění informují tendenčně a jak prodloužená ruka tiskového oddělení NATO mediálně připravuje války. S naprostou samozřejmostí byl i autor přijat do sítí amerických elitních organizací, za pozitivní zpravodajství obdržel v USA na oplátku dokonce čestné občanství.
Na sklade 1Ks
14,61 €
15,38 €
Politické vzpomínky 1.
Paměti významného českého národohospodáře a politika tzv. Druhé republiky, prvních měsíců protektorátu a pak londýnské emigrace. Autor dvakrát odešel z rodné země a viděl jasněji než jiní. Zásadní memoárové dílo doplňuje, co dosud nebylo o minulosti řečeno, a vrhá v mnohém zcela nové světlo na události třicátých a čtyřicátých let.
Na sklade 1Ks
15,10 €
15,89 €
dostupné aj ako:
Lacná kniha Konec demokracie v Rakousku, 1932 -1938 (-70%)
Práce mladého historika se zabývá dějinami rakouské První republiky (1918-1938) od jejího vzniku na troskách habsburské monarchie, přes oslabení demokracie v 20. letech až po vnitropolitickou krizi 30. let a anšlus. Těžiště práce spočívá zejména v letech 1932-1938 (diktatura Engelberta Dolfusse, neúspěšný nacistický puč v roce 1934, cesta ke ztrátě samostatnosti v roce 1938) a autor zařazuje zánik demokracie v Rakousku i do kontextu vývoje evropského fašismu. Kniha vyšla s podporou AKTION Česká republika - Rakousko
Na sklade 1Ks
3,53 €
11,75 €
dostupné aj ako:
Zachráňte Európu
Šokujúca pravda o súčasnom Nemecku. Blúznenie o multi-kulti a krutá realita. Ako dopadne
štát s nezodpovednými politikmi. Spolunažívanie s hosťami pani Merkelovej. Žiadna slušnosť
ani vďačnosť. Európa sa dobrovoľne podriaďuje? Vyučovanie je takmer nemožné. Štatistiky
sa falšujú. Zamlčovaná kriminalita. Také zločiny tu doteraz neboli. Migrácia ako ľudské
právo? Pracovné sily pre Nemecko? Zabudnite. Utajení teroristi. Neuveriteľné príbehy. Top
snáď nie je ani možné. Promigračná propaganda ide na plné obrátky. Kto z toho prosperuje?
Chobotnica mimovládok. Kresťanské kríže sa odstraňujú. Z kostolov budú mešity.
Zosmiešňovanie Ježiša Krista. Koľko to stojí a kto to platí? Kúpení novinári a tajné služby.
A vraj strážni psi demokracie? Snáď tomu neveríte? Kto usmerňuje nemecké média?
Televízne vymývanie mozgov. Šialenstvo slniečkarov a zelených. Kto vlastne vládne
v Európe?
Rozdeľuj a panuj
Čo vznikne, ak spojíme politickú moc, finančné prostriedky a vágne pravidlá? Odpoveďou je príležitosť. Táto publikácia predstavuje najrozsiahlejšiu analýzu rozdeľovania verejných prostriedkov na Slovensku a dopadov tohto konania na volebnú súťaž. Pokrýva distribúciu dotácií do obcí z troch celoštátnych programov v rokoch 2003 až 2018, teda za obdobie pôsobenia piatich rôznych vlád. Kniha ukazuje, že delenie zdrojov na Slovensku slúži politickým stranám ako nástroj odmeňovania vlastných členov a trestania ich rivalov. Navyše, konkrétne stratégie alokácie dotácií preukázateľne deformujú voľby do miestnej samosprávy, keď časti starostov poskytujú neodôvodnené výhody na ich ceste za znovuzvolením. Kniha tak dokladá, že na svete existuje len málo vernejších spojencov, než sú politika a peniaze. Peter Spáč je docentom politológie na Masarykovej univerzite v Brne. Odborne sa zameriava na voľby, volebné správanie, verejnú politiku a distribúciu verejných zdrojov. Je autorom a spoluautorom viacerých kníh o slovenskej politike a tiež textov v časopisoch Government Information Quarterly, Contemporary Politics, Public Choice, East European Politics and Societies alebo Politics.
Na sklade 1Ks
13,02 €
13,70 €
Pomsta geografie, 2. vydanie
V této provokativní knize nabízí Robert D. Kaplan, autor několika bestsellerů ve Spojených státech amerických, nový pohled na globální změny a snaží se najít odpověď na otázku, čemu jednotlivé kontinenty a státy budou muset v budoucích letech čelit.
Kaplan navazuje na poznatky, objevy a teorie významných geografů a geopolitických myslitelů z nedávné i vzdálené minulosti a vrací se k ústředním momentům historie. Zároveň se ale zamýšlí nad tím, jakým směrem bude dnešní globální vývoj pokračovat. Autor sleduje historii nepokojných oblastí ve světě a všímá si, jakou roli v těchto krajinách hraje podnebí, topografie či vztahy se sousedními státy. Popisuje například, že nelítostné podnebí ruské stepi a omezená vegetace vychovaly tvrdé obyvatele odhodlané bojovat do posledního muže. S tím ale nepočítali nacisté, kteří geopolitiku překrucovali, když se domnívali, že by území ovládaná Britským impériem a Sovětským svazem mohla být pohlcena větším Německem.
Autor své poznatky následně aplikuje na současnou Evropu, Rusko, Čínu, Indický subkontinent, Turecko, Írán a arabský Střední východ. Nabízí celistvý pohled na budoucí konflikty v celé Eurasii.
Budoucnost je vnímána v kontextu klimatu, území a dalších daností: například čínské zemědělství je schopné uživit pouze 23 % svého obyvatelstva, protože má k dispozici pouze 7 % orné půdy. Čína proto hledá zdroje energie, minerálů a kovů u krutých režimů, jako je Barma, Írán či Zimbabwe, čímž se staví do morálního konfliktu se Spojenými státy. Afghánistán se svou propustnou hranicí bude představovat hlavní trasu invazí směřujících do Indie, ale i záložní základnu Pákistánu, pro který je Indie hlavní nepřítel. Írán bude i nadále využívat výhodu, že je jedinou zemí, která má přístup ke zdrojům energie z Perského zálivu i Kaspického moře. Navíc Kaplan předpokládá, že Spojené státy budou litovat toho, že se angažovaly ve vzdáleném Iráku a Afghánistánu, namísto aby se zabývaly svým přímým sousedem Mexikem, který se řítí do zkázy v důsledku vraždění drogových kartelů.