Hľadanie: Dnevnik 1938 - 1939 RU
zobraziť:
Dějiny druhé světové války 1939-1945 2. vydání
Nové vydání jedinečné a vyčerpávající publikace o historii druhé světové války od nejvlivnějšího britského armádního spisovatele.
Liddell Hart je považován za „nejvlivnějšího armádního spisovatele Británie“, byl nejen předním vojenským analytikem, ale také jedinečným historikem a spisovatelem, takže jeho obsáhlé dějiny jsou vynikajícím materiálem, jenž zájemcům o tuto problematiku přináší ucelený pohled na dějiny druhé světové války z hlediska vojenského. Rozsah této práce je ojedinělý. Na necelých tisíci stranách se autorovi podařilo vytvořit vynikající dokument pojednávající o vojenských operacích celé druhé světové války. Velmi přehledně po kapitolách analyzuje situaci na jednotlivých frontách a podává ucelený obraz vojenské problematiky tohoto šestiletého období. Tato obsáhlá práce skvěle analyzuje vojenskou strategii a v neposlední řadě rovněž odhaluje mnohé politické aspekty druhé světové války.
Kniha je doplněna bohatou obrazovou přílohou a 55 podrobnými mapami vojenských operací.
dostupné aj ako:
Lacná kniha Útěky a vyhánění z pohraničí českých zemí 1938-1939 (-90%)
Mnichovská historie je neúplná bez souboru jejích následků.
Některé z nich nejsou ještě v literatuře zachyceny naplno, patří k nim také útěky a vyhánění obyvatel z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa. Příspěvek k poznání této problematiky představuje kniha historika Jana Bendy, jež zhodnotila výsledky dřívějších historických výzkumů a obohatila je o nově získaná fakta z archivních materiálů. Jejich analýza umožnila doplnit chybějící prvky dosavadních znalostí.
Úvodní část se snaží nalézt odpovědi na otázky týkající se vzniku a počátku uprchlického problému na odstoupených územích a s tím úzce související proměnnou existenčních podmínek Čechů, Židů a německých antifašistů v důsledku postupného etablování nacistického režimu.
Jádro práce představují kapitoly o přístupu čs. státu k imigračním záležitostem, vracení uprchlíků, jejich propouštění přes hranice, sociální a pracovní integraci migrantů do české společnosti, a to v úzké interakci s politickým vývojem dané doby.
V závěrečné části kniha analyzuje otázky uprchlické každodennosti, vystěhovalectví, ale také vzájemných vztahů mezi utečenci a starousedlíky. Celá práce je v pravém slova smyslu prvým uceleným a souhrnným zpracováním daného tématu, navíc v nejvyšší možné míře oproštěným od tradičních resentimentů.
Vypredané
2,20 €
22,00 €
dostupné aj ako:
Dejiny Spolku svätého Vojtecha v rokoch 1939 - 1945
Spolok sv. Vojtecha v Trnave pôsobí už od roku 1870 a patrí medzi najproduktívnejšie vydavateľské spolky. Do roku 2000 vydal viac ako 4 000 titulov kníh v náklade vyše 60 miliónov exemplárov. V roku 1953, keď komunistický režim zrušil jeho členskú základňu, združoval až 250 000 členov. Svojho vrcholného rozmachu sa dočkal najmä počas existencie prvej Slovenskej republiky (1939 1945), keď slovenská kultúra a duchovná tvorba zaznamenala dovtedy nevídaný rozvoj. Cieľom autora bolo na základe archívneho výskumu zrekonštruovať pôsobenie Spolku sv. Vojtecha v danej historickej etape a priblížiť čitateľovi nielen jeho vydavateľskú, ale i rozsiahlu osvetovo-kultúrnu a sociálnu činnosť. Touto knižkou chce prispieť do diskusie o význame Spolku sv. Vojtecha v slovenských dejinách a zároveň poukázať na jeho prínos a trvalý duchovný vklad, z ktorého slovenský národ čerpal útechu a povzbudenie aj v ťažkých časoch národného a náboženského prenasledovania po zániku vlastnej štátnosti a obnove ČSR v roku 1945.
Slovenská národná strana 1918 - 1938
Publikácia sa prostredníctvom analýzy činnosti Slovenskej národnej strany (SNS) v rokoch 1918 – 1938 zameriava na vzťah politiky a ideológií na Slovensku v medzivojnovom období. Na tomto základe približuje profil strany, ktorá po prvej svetovej vojne v zmenených spoločensko-politických pomeroch prešla významnou programovou, personálnou i organizačnou transformáciou. Politiku založenú na slovenskom nacionalizme v medzivojnovom období rozvíjala aj v konfrontácii s pravicovými i ľavicovými prúdmi a na slovenskej scéne sa tak vyhranila ako zaujímavá a originálna, aj keď pomerne slabá politická sila. Cieľom sond do jej vnímania a postoja k nacionalizmu, autonomizmu, fašizmu, nacizmu, komunizmu i klerikalizmu, ako aj do oblasti praktickej spolupráce s inými subjektmi politického spektra ČSR je priblížiť čitateľovi dosiaľ nespracované témy našich dejín. Práca vznikla na základe výskumov v slovenských a zahraničných archívoch (Česká republika, Poľsko) a s použitím najnovšej literatúry.
Úvod knihy približuje stav výskumu danej problematiky, poskytuje prehľad literatúry a v stručnom priereze pomáha čitateľovi zorientovať sa v základných časových, personálnych a programových otázkach vývoja SNS od jej povojnovej transformácie až po jej faktický zánik na konci roka 1938. Samotná téma knihy je obsiahnutá v troch blokoch s príslušnými podkapitolami.
Prvý blok vysvetľuje základné politické a ideologické východiská strany, ktoré určovali jej politiku, vzťah k štátu, k politickému systému i k ostatným stranám. Ide predovšetkým o slovenský nacionalizmus, ako aj o vnímanie a formulovanie slovenskej otázky. Dôležitou súčasťou programu strany bola požiadavka autonómie Slovenska v rámci ČSR, v ktorej naplnení SNS videla potrebnú zmenu postavenia Slovenska v republike. Realizáciou samosprávy by sa podľa nej vytvorili dobré možnosti na riešenie pretrvávajúcich hospodárskych, sociálnych, kultúrnych i politických problémov Slovenska.
Ťažiskovou témou druhého bloku je ideologická interpretácia medzinárodného vývoja po prvej svetovej vojne. V povojnovom nástupe ľavice a internacionalizmu SNS videla predovšetkým ohrozenie záujmov národného celku, pričom kritizovala uplatňovanie internacionálnych, ako aj stavovských princípov pri rozhodovaní o otázkach Slovenska. Argumentovala sociálnou a hospodárskou biedou Slovenska, ako aj kritikou šíriaceho sa komunizmu, jeho neverectva a materializmu, ktoré principiálne odporovali jej profilu. Preto pozitívne reagovala na myšlienkové prúdy, ktoré akcentovali národ a národné záujmy. Išlo predovšetkým o fašizmus v polovici 20. rokov a nacizmus na začiatku 30. rokov. Vnímala ich ako renesanciu národných ideálov a ich silnejúci vplyv považovala za prejav víťazstva nacionalizmu a pravice nad ľavicou a internacionalizmom. Na druhej strane však odlišovala myšlienkovú bázu pravicových diktatúr od praktickej politiky týchto štátov. Pri interpretácii ideologických stretov pravice a ľavice sa v tejto časti dáva priestor zahraničnopolitickým úvahám strany, otázkam foriem vlády – od parlamentnej demokracie po diktatúru, politického zriadenia či antisemitizmu.
Tretí blok zachytáva postavenie SNS v stranícko-politickej štruktúre na základe vzťahov, kontaktov a spolupráce s nacionalistickými stranami a skupinami v ČSR. V prvom rade ide o autonomistickú Hlinkovu slovenskú ľudovú stranu. Analýza ich vzťahu v 20. a 30. rokoch približuje úsilie dvoch autonomistických strán o spoluprácu, v ktorej však v konečnom dôsledku prevážili koncepčné i náboženské rozdiely, odlišné vnímanie autonómie Slovenska, ako aj rozdiely vyplývajúce z nerovnocenného postavenia oboch strán v slovenskej politike. Na báze nacionalizmu sa SNS usilovala spolupracovať aj s českými, resp. československými stranami a skupinami. Brzdou kooperácie sa stali odlišné predstavy a ambície týchto subjektov, predovšetkým však postoj k samobytnosti slovenského národa a k riešeniu otázky nemeckej menšiny. Prierez vzťahmi SNS k Československej národnodemokratickej strane, k Národnej obci fašistickej, k Národnej lige, k Vlajke, ako aj priblíženie úsilia o vytvorenie spoločného národne orientovaného opozičného bloku v ČSR s ambíciou prevziať moc a budovať národný štát pri splnení požiadaviek slovenských autonomistov, prináša nové pohľady na česko-slovenskú spoluprácu na báze nacionalizmu, ktorej dosiaľ slovenská historiografia venovala minimálnu pozornosť.
Záver knihy prináša sumarizáciu politiky SNS a naznačuje východiská činnosti jej politikov (najmä mladšej generácie) po zániku strany (účasť v odboji, založenie a pôsobenie v Demokratickej strane).
Osvobozené divadlo 1929-1938
Doplněno odbornými komentáři Vladimíra Justa a Petra Prajzlera Jiří Voskovec, Jan Werich, Ježkův orchestr a vše, co stvořilo zázrak zvaný Osvobozené divadlo Když v roce 2007 vyšel komplet 7 CD z nahrávek Osvobozeného divadla, šlo tehdy o velkou událost. Mezi raritami se objevila řada neznámých záznamů, nehledě na to, že v celku bylo shromážděno vše, co se před oněmi 13 lety z Osvobozeného divadla zachovalo.
Na stiahnutie
10,22 €
Odbojové hnutí na střední Moravě v letech 1939 - 1945
Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939-1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence v dalších evropských zemích. Cílem je přitom nejen popis vzniku a aktivit jednotlivých odbojových struktur a objektivní zhodnocení jejich významu, ale také analýza jednotlivých faktorů, které odbojové hnutí utvářely a ovlivňovaly. Pozornost je rovněž věnována pátracím a represivním akcím, kterými na aktivity odbojových a partyzánských skupin reagovaly nacistické bezpečnostní orgány, zejména služebny gestapa a speciální protipartyzánské jednotky.
Na stiahnutie
23,99 €
dostupné aj ako:
Odbojové hnutí na střední Moravě v letech 1939–1945
Publikace zachycuje působení českého protinacistického odboje v letech 1939–1945 v regionu střední Moravy, a to nejen v kontextu odbojového hnutí v protektorátu Čechy a Morava, ale i v rámci celkového vývoje protinacistické rezistence v dalších evropských zemích. Cílem je přitom nejen popis vzniku a aktivit jednotlivých odbojových struktur a objektivní zhodnocení jejich významu, ale také analýza jednotlivých faktorů, které odbojové hnutí utvářely a ovlivňovaly. Pozornost je rovněž věnována pátracím a represivním akcím, kterými na aktivity odbojových a partyzánských skupin reagovaly nacistické bezpečnostní orgány, zejména služebny gestapa a speciální protipartyzánské jednotky.
dostupné aj ako:
Teror v pohraničí českých zemí v letech 1938-1939
Do nedávné doby opomíjená historie útěků a vyhánění Čechů, Židů a německých antifašistů z česko-moravsko-slezského pohraničí Československa stále přináší řadu otázek, které jsou předmětem veřejných diskuzí i odborných polemik. Klíčovým problémem spjatým s tímto jevem je posouzení příčin vzniku migračních proudů obyvatelstva v letech 1938 až 1939 ve spojitosti s rozmáhajícím se násilím a zhoršením existenčních podmínek tří zmiňovaných skupin čs. občanů. Na podkladě prostudovaných materiálů se autor zaměřuje na jednotlivé případy teroru, násilného jednání a vyhánění, jakož i individuální osudy uprchlíků a jejich důvody k opuštění domovů, přičemž své závěry se snaží zasadit do širšího kontextu dobových událostí. Tematické zpracování se pokouší přinést ucelenější územní přehled o výskytu násilných událostí v okupovaném pohraničí. Široké spektrum využité literatury a pramenů různé provenience umožňuje uveřejnit některé zcela nové skutečnosti. Provedené zpracování ukazuje, že se stále jedná o nevyčerpané téma, jehož další studium je zapotřebí i pro reflexi poválečných událostí.
Vypredané
14,73 €
15,51 €
Auta první republiky 1918-1938
Kniha podrobně popisuje osobní automobily vyráběné na území Československa v letech 1918 až 1938, včetně jejich základních technických údajů. Vedle automobilů velkých továren (Praga, Škoda, Tatra) jsou prezentovány i vozy menších výrobců (Aero, Jawa, Walter, Wikov, Z), a také vozy malých značek (Disk, Enka, Gatter, Isis, Stelka, Trimobil …) – celkem 33 nejdůležitějších značek.
V každé kapitole čtenář najde statistiky prodejů v jednotlivých letech, dobové ceny a další technické informace.
Kniha je ilustrována výhradně dobovými fotografiemi a prospekty, často dosud nepublikovanými.
Malé dějiny Československé 1867-1939
Kniha zpracovává jedno z největších témat českých a slovenských dějin. Nejprve zachycuje úspěšný vstup Čechů mezi moderní národy, souběžně však sleduje i rozdílné osudy Slováků v druhé části habsburské monarchie, a poté rozebírá, jak oba národy dospěly k programu založení samostatného československého státu jako východiska z nezbytí. Mimořádná pozornost je věnována rušnému období národních převratů, válkám po válce, formování a „budování státu“. Autor hodnotí s uznáním i kriticky kvalitu a specifika demokratického systému ČSR. Zkoumá kvality životního stylu obyvatel na prahu Velké hospodářské krize, vykresluje její sociální i národnostní důsledky, jež ústí v krizi politickou. Poslední části jsou věnovány přípravám na obranu před hitlerovským nebezpečím, vývojem Druhé republiku a autonomizovaného Slovenska a Podkarpatské Rusi. Smutným epilogem je pak zobrazení konce republiky v podobě okupace Českých zemí a založení Slovenského státu.
S (ne)lidskou tváří?! 1938 - 1989
Publikace sleduje linii vývoje progresivního československého a v odkazech i světového výtvarného umění na pozadí života společnosti v období let 1938 1989, kdy v Československu existovaly dva totalitní režimy. Komentovaný výběr uměleckých děl ze sbírek Národní galerie Praha doplňují fotografie zachycující všední dny. Politické plakáty a dokumenty různého charakteru doprovází dobové texty a reflexe od Heydrichova projevu o likvidaci Čechů až po petici Několik vět. Publikace, na níž se podílel i Ústav pro studium totalitních režimů, zachycuje dobu nacistického a stalinistického násilí, kulturně osvobozující 60. léta 20. století a končí depresivní tzv. normalizací v 70. a 80. letech.
Deník 1938-1945
Vůbec první vydání autentického deníku dívky z pražské židovské rodiny, která přežila holocaust, vychází s předmluvou Zdeňka Mahlera a doslovem Ivana Klímy. Deník Helgy Weissové je autentickým svědectvím dívky z pražské židovské rodiny, která přežila hrůzy druhé světové války. Stejně jako v případě Deníku Anny Frankové jde o dílo mezinárodního významu, jež se stane součástí paměti lidstva.V roce 1938, kdy si Helga začala deník psát, jí bylo devět let. Spolu s rodiči prožívala první příkoří, kterých se Židé v protektorátu dočkali, a jen bezmocně přihlížela postupným deportacím svých kamarádů, spolužáků i příbuzných. Roku 1941 se Weissovi dostali do Terezína, kde žili společně až do otcovy deportace do Osvětimi v roce 1944. V tragické nevědomosti se Helga s maminkou rozhodly jej tam následovat. Školní sešit, do kterého Helga po celé ty roky tužkou zapisovala děsivý vývoj událostí i své pocity, zazdil její strýc do jedné z terezínských zdí. Helžin tatínek byl v Osvětimi zavražděn, ale Helga i její maminka jako zázrakem přežily pobyt v Osvětimi, Freibergu a Mauthausenu i náročnou cestu zpátky domů do Prahy. Helze je patnáct a půl, když do deníku dopisuje své zážitky od odjezdu z Terezína. Je jednou z mála Židů, kteří se do Prahy vrátili a i po válce ve městě zůstali. V češtině vychází autentický deník Helgy Weissové (provdané Hoškové) vůbec poprvé. Doprovází jej ilustrace, na nichž malá Helga zachytila svou touhu po normálním životě, pospolitost lidí žijících v Terezíně, snahu dospělých děti i v tak složitých podmínkách vzdělávat i každodenní podobu života v ghettu. V knize najdete také několik stránek přetištěných ze sešitu, který její příběh uchoval, a rodinných fotografií.
dostupné aj ako:
Slovenské vyznamenania a odznaky 1938 - 1945
Dielo s výsostne faleristickou problematikou sa zaoberá predovšetkým vývinom vyznamenaní vojnovej Slovenskej republiky a ťažisko autorovej práce prirodzene predstavujú nositeľné a neprenosné vyznamenania z obdobia prvej slovenskej republiky v rokoch 1939 - 1945. Samotný text práce je rozdelený do viacerých častí, pričom základná štruktúra obsahuje stručný úvod s uvedením do problematiky vyznamenaní na území Slovenska v minulosti, po ktorom nasledujú pasáže venované konkrétnym vyznamenaniam. Tieto sú zoradené hierarchicky, čiže najprv vyznamenania v podobe radov, potom dekorácie a odznaky.
Súčasťou knižného vydania je aj bohatá fotografická príloha.
Autor vo svojej práci zhrnul všetky doteraz známe poznatky o vyznamenaniach vojnovej Slovenskej republiky. Napriek tomu že na túto tému už v minulosti knižne a časopisecky vyšlo viacero populárnych, ale aj odborných prác, tieto nemali dostatočnú odbornú úroveň, problematiku vyznamenaní spracúvali iba povrchne a vyznačovali sa viac kvalitou ilustrácií než samotného textu.Doteraz nebola knižne publikovaná žiadna odborná práca, ktorá by skúmanú problematiku riešila komplexne a na potrebnej vedeckej úrovni. Naša práca sa však vyznačuje vysokou odbornou úrovňou textu a prináša veľké množstvo nových a neznámych, doteraz nepublikovaných údajov a informácií. Máme za to, že naše dielo po publikovaní umožní odbornej ale aj laickej verejnosti veľmi ľahko zabudnúť na všetky doteraz vydané publikácie a stane sa všeobecne dostupnou a často používanou a citovanou monografiou o vyznamenaniach krátkej, ale významnej etapy našich národných dejín, v ktorej po prvý raz došlo k formovaniu vlastnej štátnosti.
Češi 1938
Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.
Boje na finském nebi Sovětsko-finská válka 1939-1940
Kniha je věnována účasti vybraných stíhacích letadel na jedné z důležitých kapitol druhé světové války, v tzv. zimní válce. Zuřila mezi Finskem a Stalinovým Sovětským svazem od 30. listopadu 1939 do 13. března 1940. Během 105 dní jejího trvání došlo k množství vzdušných bojů, které jsou někdy interpretovány jako zápas finského Davida proti sovětskému Goliáši. V publikaci se pozorný čtenář seznámí se čtveřicí typů z výzbrojové palety finského vojenského letectva, které do země dorazily v průběhu konfliktu v rámci zahraničních dodávek: s Brewsterem Model 239, Fiatem G.50, Hawker Hurricanem a Gloster Gauntletem. A také se obeznámí s osudy finských a zahraničních pilotů, kteří usedali do jejich kabin. Jedná se o fascinující kapitolu letecké historie, v níž se v jedné rovině proplétají osudy stíhačů za extrémních podmínek války s mnohonásobně početnějším nepřítelem a v další úrovni jsou pak konfrontována různá technická řešení, konstrukční záměry a vojenské koncepce, které spatřily světlo světa během neklidných 30. let minulého století.
Podiel amerických Slovákov na autonomistickom hnutí na Slovensku 1918-1938
Dejiny a pôsobenie amerických Slovákov zostali až podnes v mnohých ohľadoch pre slovenskú historiografiu terrou incognitou. Aj keď sa ich aktivity v záujme slovenského autonomistického hnutia v rokoch 1918 1938 zavŕšili uzákonením autonómie Slovens
ka, asymetrické členenie Česko-Slovenska bolo v rozpore s intenciami Pittsburskej dohody, ktorá nastoľovala požiadavku federatívneho usporiadania.
Predkladaná monografia podrobne mapuje vývoj slovenského autonomistického hnutia vo vymedzenom období z
hľadiska podielu amerických Slovákov na tomto hnutí.
Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, některé důležité otázky byly zcela ponechány stranou (např. archivnictví jiných národností v ČSR, což souvisí s dosavadním národnostním narativem naší archivní historiografie) a také byl téměř opomíjen mezinárodní kontext vývoje československého archivnictví. Všem těmto desiderátům se snaží předložená monografie učinit zadost. Nejedná se tedy o syntézu klasického střihu, nýbrž spíše o snahu o postižení nedostatečně známých aspektů vývoje meziválečného československého archivnictví, jež jsou následně konfrontovány s dosavadními zjištěními. Snahou tu není ani tak zakomponovat osudy oboru do jeho vlastního vývojového rámce (jak se obvykle děje v podobě jakési „disziplininterne Fachgeschichte“), nýbrž daleko spíše do souvislostí politického a společenského vývoje v Československu a stavu oboru v meziválečné Evropě. Práce se tak záměrně distancuje od dosavadního často frekventovaného organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a pohlíží na něj v souladu s nejnovějšími archivně-historiografickými evropskými trendy. Práce se koncentruje na tři klíčové okruhy. Prvním jsou souvislosti vývoje oboru s politickými aspekty doby a to, jakým způsobem je ovlivňovaly. Za druhé to jsou otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo svébytné struktury a doposud bylo nahlíženo – pokud vůbec – značně izolovaně bez vědomí toho, že řada archiválií zůstávala vlastně mimo systém. Třetí sféra zájmu potom spočívá v důrazu položeném na profesionalizaci oboru – jeho příčinách, projevech a důsledcích. Geografickým těžištěm monografie jsou české země (země česká a moravsko-slezská), v menší míře je zohledněn též vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, neboť tyto oblasti se potýkaly se specifickými problémy archivnictví, které se do určité míry odlišovaly od situace v českých zemích.
Záchrana pražských uprchlíků 1938–39
Nenechte Československo na holičkách! hlásaly transparenty demonstrantů v Londýně na podzim roku 1938. A právě na pomoc a práci Britského výboru pro uprchlíky z Československa se soustředil autor této knihy. V aktivitách výboru vyniká pět osob – Doreen Warrinerová, Nicholas Winton, Trevor Chadwick, Bill Barazetti a Kanaďanka Beatrice Wellingtonová.
Siru Nicholasi Wintonovi se dostalo za tuto záslužnou činnost náležitého uznání, ostatním však patřičné zásluhy přiznány nebyly. Autorovi se podařilo na základě archivních materiálů a výpovědí pamětníků zcela objektivně zrekonstruovat podíl práce jednotlivých aktérů pomoci a postarat se tak o to, aby jejich práce nebyla zapomenuta.
Osudová setkání Československa s velmocemi na poli mezinárodního práva: 1918, 1938, 1968
Velmoci hrály ve 20. století důležitou roli, a to jak při utváření norem mezinárodního práva, tak při jeho uplatňování a dohledu nad jeho dodržováním. Svůj klíčový vliv uplatnily také v procesu krystalizace československého národa i jeho politického sebeurčení a u zrodu československého státu, na pozadí jimi řízené dezintegrace Rakouska-Uherska. Své představy mladému národnímu státu sdělily v tzv. Malé saintgermainské smlouvě, kterou s ním po 1. světové válce uzavřely. Velmocenské normativní poselství se nicméně dramaticky míjelo s názory českých a slovenských politických sil. Tato diskrepance negativně poznamenala pozici Československa v jeho pozdějších konfliktech s výbojným, antisystémovým nacistickým Německem a hegemonistickým Sovětským svazem.
V obou případech čelilo Československo hrubým porušením mezinárodního práva, s nimiž se v rámci svých možností muselo vypořádat. Následná mezinárodněprávní kvalifikace obou konfliktních situací i chování jedné či druhé útočné velmoci Československem byla však poznamenána schematičností, politickou utilitárností i dobovými ideologickými kánony a v důsledku toho inkoherencí a určitou ublíženeckou sebestředností. Promítal se do ní imperativně pociťovaný politický zájem obhájit před mezinárodním společenstvím vnitrostátněprávní tezi kontinuity nezávislého československého státu, jemuž se musely podřídit mezinárodněprávní vývody. Realitu měla překrýt nebývale rozsáhlá právní fikce, v níž se ukryly celé roky, ba desetiletí československých dějin, i fatální selhání tehdejších národních elit. V souladu s tím prosazovala československá pozice bezvýhradnou počáteční neplatnost a právní neexistenci relevantních mezinárodních smluv, a to Mnichovské dohody (1938) i Smlouvy o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa (1968), jež v mezinárodním prostředí rezonovala s velkými obtížemi a nevedla ani k jasnému popisu protiprávního chování agresivní velmoci i následků takového chování.
Na rozdíl od současné historické literatury, která se s předlistopadovými analýzami dějinných zlomových událostí v Československu věcně vypořádala a korigovala je, česká ani slovenská literatura mezinárodního práva to dosud neučinila. Mají být proto i nyní obhajovány, tradovány a vyučovány teze, které vycházejí z poměrů, v nichž mezinárodní právo představovalo pouhý nástroj v rukou totalitních ideologů a politiků? Kniha na tuto otázku odpovídá záporně a předkládá k zavedeným tezím kritickou alternativu.