Životopis Přemysla Pittera (1895-1976) je příběhem českého protestantského myslitele a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku. Traumatické zážitky na frontě 1. světové války z něj učinily radikálního pacifistu a nonkonformního náboženského praktika. Pracoval v YMCA, v abstinentním a vegetariánském hnutí. V roce 1933 otevřel v Praze na Žižkově Milíčův dům, útulek pro trpící a opuštěné děti. Za nacistické okupace pomáhal židovským dětem a v letech 1945-1947, během tzv. „akce zámky“, zorganizoval humanitární pomoc pro víc než osm set židovských, českých a německých dětí, které zachránil z koncentračních nebo sběrných (odsunových) táborů. Po roce 1951, kdy byl nucen odejít do exilu, působil deset let v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, vydával vlastní časopis Hovory s pisateli. Jeho život, naplněný podivuhodnými činy, si zaslouží pozornost i vzhledem k vnitřní opravdovosti, s níž Pitter v „bezbožném“ dvacátém století nepřestával hledat víru, která by člověku umožnila prožít život vnitřně opravdový i prospěšný zároveň.

Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců!

Komiksový cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika rozpadá (1992). Každý díl je originálním výtvarným zpracováním jedné klíčové etapy moderních dějin naší země.

1. Jak Masaryk vymyslel Československo

2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi

3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha

4. Jak se KSČ chopila moci

5. Jak Gottwald zavraždil Slánského

6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval

7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77

8. Jak se stal Havel prezidentem

9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Únor 1948. Velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady Češi se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti.

Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, na chvíle jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Příběh defenestrace, podaný způsobem, jaký v učebnicích nenajdete, vychází ke 400. výročí této historické události.

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes. Čítanka Havlových výroků s komentářem a výkladem, která Václava Havla přibližuje dnešním čtenářům.

Než se stal Václav Havel prezidentem, znal Olgu Havlovou jen málokdo. Stačilo pár let, a získala si úctu tisíců spoluobčanů. Dodnes se hovoří o její noblese a aristokratičnosti ducha, o síle její osobnosti. Lze říci o Olze Havlové ještě něco nového, hlubšího a zajímavějšího? Pokouší se o to tento životopis, který vznikl na podkladě desítek rozhovorů s jejími nejbližšími přáteli, rodinnými příslušníky, kamarády z dětství a mládí, prominentními i obyčejnými chartisty a spolupracovníky z Hradu nebo Výboru dobré vůle. Autor v něm přináší množství širší veřejnosti dosud neznámých informací ze soukromého života Olgy Havlové a charakterizuje ji jako ženu, mezi jejíž základní vlastnosti vždy patřily věcnost, odpovědnost a pevnost v názorech. Nemalá část knihy pojednává také o působení v roli první dámy, ale autor směřuje především mimo sféru oficialit a tradovaných mýtů k zachycení otevřenosti a konkrétnosti životního dramatu.

Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978.
Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990-1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupuje až v posledních třech letech. Kniha Pavla Kosatíka Život na Olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi scénáře devítidílného seriálu s názvem České století, ve kterém jsou formou hraných rekonstrukcí představeny klíčové události českých dějin 20. století. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Po vřele přijatém prvním svazku věnovaném vzniku Československa vychází díl situovaný do období politických procesů počátku 50. let, při nichž byli "odhaleni" mimo jiné členové tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Vojtěch Mašek (1977). Absolvent scénáristiky a dramaturgie na FAMU. Autor úspěšné komiksové trilogie Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu a Poslední chobotango. Společně s Džianem Babanem získal několik komiksových cen, mimo jiné i za původní český komiks.

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Srpen 1968. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy.

Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví?

O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři „pravdivého příběhu“, prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ješte jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM; přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel.

Podnětným a objevným líčením vztahu a vývoje meziválečné československé diplomacie, situace v západním odboji za druhé světové války nebo činnosti tzv. Národní fronty po roce 1945 vsazují autoři „pravdivý příběh“ Jana Masaryka do širších souvislostí našich i světových dějin. Po rozebraném prvním i druhém vydání vychází nyní kniha znovu, tentokrát doplněná o reflexi dosavadního stavu bádání o smrti Jana Masaryka.

100 moudrých i vtipných, slavných i neznámých, ale vždy zajímavých výroků T. G. Masaryka, které mohou být užitečné a posloužit k zamyšlení i v současnosti. Malá čítanka Masarykových výroků s komentářem a výkladem, která TGM přibližuje dnešním čtenářům.

Masaryk pro 20. 21. století

Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.