Pavel Kosatik

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici, Sen o Rusku, Sen o SSSR, Sen o moři, Sen o koloniích, Sen o státě pro 40 milionů lidí, Sen o Rukopisech, Sen o životě bez Němců, Sen o novém náboženství, Sen o jazyce, Sen o Podkarpatské Rusi. Kosatík vlídně, vtipně a přitom naléhavě ukazuje, jak mnohé z těchto snů vedly český národ k tragickým koncům a snaží se apelovat na střídmost a rozvahu v naší národní sebereflexi. Kniha je doplněna desítkami unikátních obrázků, které podtrhují mnohdy bizarní, někdy ale i dojemný rozměr snů, které český národ snil v uplynulých sto padesáti letech.

Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990-1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupuje až v posledních třech letech. Kniha Pavla Kosatíka Život na Olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Emil Zátopek (1922-2000), největší český sportovec všech dob. Držitel čtyř zlatých a jedné stříbrné olympijské medaile. V Londýně (1948) vyhrál v běhu na 10 000 metrů a skončil druhý na poloviční trati. V Helsinkách (1952) dosáhl dokonce zlatého medailového hattricku: zvítězit v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a zároveň v maratonu se od té doby nepodařilo už žádnému dalšímu sportovci. Trojnásobný mistr Evropy, patnáctinásobný mistr ČSR. Překonal 61 československých a 18 světových rekordů. Nejlepší sportovec světa v letech 1949 a 1952. "Emil Zátopek byl na vrcholu ve čtyřicátých a padesátých letech, za nacistů a raných komunistů: v nejhorších dobách, jaké naše země v 20. století zažila. Dokázal si však na poměrech vyvzdorovat životní příběh, který dodnes fascinuje svět. Dosáhl fenomenálních úspěchů, ale ještě zajímavější než jeho rekordy se zdá cesta, kterou k nim urazil. Byl to povahou bytostný dělník, obyčejný člověk. Svou metodu intervalového tréninku, kterou přepsal dějiny atletiky, si vymyslel od A do Z sám, jako když Edison vynalézal žárovku. Ani jako světový běžec číslo jedna nebyl štvancem výkonů, běhal pro radost a nakazil touto radostí miliony lidí. O člověku, jehož tréninkové dávky (maraton denně) by nikdo jiný nepřežil, zároveň psali: "Běhá jako my." A nebyl v tom rozpor: opravdovost, s jakou bojoval sám se sebou i se soupeři, lidé vnímali jako obecné podobenství lidského osudu. Ne ve všech životních soubojích byl stejně úspěšný jako na závodní dráze. Svůj největší zápas s komunistickým režimem, který zahájil v roce 1968, nevyhrál. Ale i prohry patří k lidským příběhům, včetně příběhu fenomenálního Emila Zátopka." Pavel Kosatík Rozhlasová nahrávka z roku 2016

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupovala až v posledních letech. Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - Život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby. Čte Zuzana Slavíková

100 moudrých i vtipných, slavných i neznámých, ale vždy zajímavých výroků T. G. Masaryka, které mohou být užitečné a posloužit k zamyšlení i v současnosti. Malá čítanka Masarykových výroků s komentářem a výkladem, která TGM přibližuje dnešním čtenářům.

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Příběh defenestrace, podaný způsobem, jaký v učebnicích nenajdete, vychází ke 400. výročí této historické události.

Hovory s TGM jsou nejen knihou Karla Čapka, která v letech 1928–1935 zachytila život a názory prvního čs. prezidenta. Dnes jsou už i celovečerním filmem, který v režii Jakuba Červenky a podle scénáře Pavla Kosatíka vznikl ke 100. výročí republiky. Kniha obsahuje scénář filmu, fotografie z jeho natáčení a úvodní text autora. Scénář i film jsou zasazeny do historie, ale obracejí se k současnému stavu naší demokracie. Propojují minulost s dneškem. Jak praví jeden ze sloganů filmu: "Jsou otázky, na které je třeba si odpovědět v každé době."

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka. Vypráví o jeho dětství v početné rodině, o mládí v baťovském Zlíně, o době, kdy se u nás rodil běžecký sport, o respektovaných soupeřích i přátelích, o armádě a disciplíně, o manželství a také o politice. Ale především a stále o běhání. Kniha je připomenutím osudu člověka, kterému se jako jedinému atletovi v historii světového běžeckého sportu podařil zlatý hattrick na olympijských hrách v roce 1952. Je potvrzením toho, že pokud děláte cokoliv na sto procent, není možné, abyste neuspěli, i když zrovna nezískáte olympijské zlato. A pod zátopkovským heslem Nemůžeš? Přidej! je také inspirací k amatérskému běhání nás všech.

Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Audokniha Jiný TGM v podání Pavla Batěka je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem. Zažil jeho nejslavnější éru, kdy v divadle působili Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jiří Šlitr a mnoho dalších, a vzpomíná, jak se žilo v umělecké Praze navzdory komunistům. Protože toužil po životě ve svobodném světě, emigroval na Západ. Stal se tam redaktorem Svobodné Evropy, nejprve v její mnichovské a pak newyorské redakci, kde proslul hudebními pořady, do kterých si zval hosty počínaje Louisem Armstrongem a Ellou Fitzgerladovou a konče Beatles. Je asi jediným Čechem, který se kromě plejády jazzmanů znal třeba s Andy Warholem a Jimi Hendrixem, byl s Janis Joplin na festivalu ve Woodstocku, ale který byl také dlouholetým osobním přítelem Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Jiřího Voskovce nebo Miloše Formana. A dokáže o tom všem mluvit s duchaplností a vtipem. Kniha je zprávou o tom, jak se v obtížném 20. století dal také prožít český život: s kuráží vůči všem, kdo se snažili člověka ovládat, a s respektem a láskou k tvůrcům, kteří tomu životu dodávali originální smysl.

Pavel Kosatík je autor, který se snaží psát i o obtížných historických tématech způsobem srozumitelným a podnětným pro všechny přemýšlivé čtenáře. Bez orientace v dějinách podle něj není možné orientovat se v současnosti. Klíčem k historii jsou mu většinou rozporuplné osobnosti, prostřednictvím jejichž osudů rozkrývá kontexty doby. Odmítá popisný a z odstupu toliko hodnotící přístup k dějinám. Snaží se vždy dostat čtenáře do situace, kdy bude se svým hrdinou nucen zvažovat, jak by se na jeho místě zachoval sám. Knihou Slovenské století vystupuje ze svého dosud převažujícího soustředění na dějiny české. Sleduje vývojový oblouk, jaký slovenská společnost opsala v letech 19181998, a dochází k závěru, že Slováci svůj historický čas nepromarnili. Začínali z mnohem horší startovní pozice než Češi, jejich veřejný a politický život nejenže neměl strukturu, ale téměř neexistoval. Na konci 20. století se však tato nedlouho předtím téměř neexistující společnost dokázala sjednotit a zbavila moci nedemokrata s diktátorskými ambicemi. Slovenské století je knihou i o společných česko-slovenských dějinách. Český čtenář v ní najde odpovědi na otázky, jaké síly utvářely konkrétní podoby česko-slovenského soužití i jaká je česká odpovědnost za to, že společný život v jednom státě skončil neporozuměním.

Brzy tomu bude třicet let, kdy se Česká a Slovenská republika vydaly každá vlastní cestou. Spisovatel Pavel Kosatík, který se slovenskou minulostí i současností zabývá dlouhodobě, se zamýšlí nad tím, kam slovenská společnost za oněch třicet let samostatnosti dospěla. Tuto problematiku autor nahlíží jak z hlediska Slováků, tak z hlediska Čechů. Kniha složená z reportáží, rozhovorů i analýz hledá odpovědi na mnohé otázky; například: Jsou slovenská a česká společnost politicky zdravé? Jsme na maximu možného ve vzájemných vztazích? Lze si reálně představit i těsnější formy spolupráce, prospěšné demokracii ve střední Evropě? Autor neskrývá, že v této spolupráci vidí pro střední Evropu naději, jak čelit geopolitickým hrozbám.

Pavel Kosatík sestavil Masarykův plastický obraz pro 21. století. Pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti byl přesvědčen. Výsledkem zápasů bylo pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň, paradoxně, zakladatel zatížil republiku břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků. Pavel KosatíkSpisovatel a scenárista Pavel Kosatík (1962) je autorem řady monografií význačných osobností české historie a kultury (například Olga Havlová, Pavel Kohout, Ferdinand Peroutka, Přemysl Pitter, Pavel Tigrid, Jarmila Novotná), televizních scénářů a originálních sond do české historie, jako jsou knihy České snění (2010) nebo České okamžiky (2011). Bestsellerem se stala i Sběrná kniha (2017), jeho knižní rozhovor s Helenou Třeštíkovou. Získal mnohá ocenění, mj. Cenu Toma Stopparda (2001) či Cenu Ferdinanda Peroutky (2009).

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí.Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti.Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.O AutorechHelena Třeštíková (1949) je významná česká filmová dokumentaristka, jejíž jméno je spojeno s metodou časosběrného dokumentu. K vrcholům jejího díla patří televizní cyklus Manželské etudy (1. série 1987, 2. série 2006, 3. série se připravuje na rok 2017) a dále celovečerní filmy Marcela (2006), René (2008), Katka (2009), Soukromý vesmír (2011), Mallory (2015) a další. V poslední době na sebe upozornila filmovým portrétem herečky Lídy Baarové Zkáza krásou (2016). Spisovatel a scenárista Pavel Kosatík (1962) je autorem řady monografií význačných osobností české historie a kultury (například Olga Havlová, Pavel Kohout, Ferdinand Peroutka, Přemysl Pitter, Pavel Tigrid, Jarmila Novotná), televizních scénářů, originálních sond do české historie - jako jsou knihy České snění (2010) nebo České okamžiky (2011) - a dalších děl. Získal mnohá ocenění, mj. Cenu Toma Stopparda (2001) či Cenu Ferdinanda Peroutky (2009).