Pavel Kosatik

Edvard Beneš nežije už déle než tři čtvrtě století, přesto zůstává předmětem tolika debat a polemik jako žádný jiný novodobý český politik. Zasloužil se o vznik prvního československého státu v roce 1918, dvakrát (v letech 1938 a 1945–1948) se ale také podepsal na zániku demokracie u nás. Je viníkem odpovědným za to, že mnoho lidí u nás dodnes k demokracii těžko hledá vztah? Budeme se donekonečna přít o to, jestli byl stát s tolika menšinami vymyšlen jako životaschopný, jestli jsme se místo Mnichova neměli bránit, jestli byl v pořádku odsun Němců, jestli bylo správné orientovat stát místo k Západu na Sovětský svaz atd.? Kosatíkova kniha, opřená o důkladné materiálové studium, je určená široké veřejnosti. Autor se domnívá, že traumat s Benešovým jménem spojených se můžeme zbavit, dávné chyby neopakovat a vytvořit si k státu lepší vztah, než máme poděděný – a snaží se proto o nový pohled na hrdinu, bez předsudků.

Knihou Slovenské storočie Pavel Kosatík vystupuje zo svojho doposiaľ prevažujúceho sústredenia na české dejiny. Sleduje vývojový oblúk, ktorý slovenská spoločnosť opísala v rokoch 1918 – 1998, a dochádza k záveru, že Slováci svoj historický čas nepremárnili. Začínali z oveľa horšej štartovacej pozície než Česi, ich verejný a politický život nielenže nemal štruktúru, ale hlavne neexistoval. Na konci 20. storočia sa však táto predtým takmer neexistujúca spoločnosť dokázala zjednotiť a zbavila sa moci velikána s diktátorskými ambíciami. Slovenské storočie je tiež kniha o spoločných česko-slovenských dejinách. Český i slovensky čitateľ v nej nájde odpovede na otázky, aké sily tvorili konkrétne podoby česko-slovenského spolužitia, aj aká je česká zodpovednosť za to, že spoločný život v jednom štáte sa skončil neporozumením.

V návaznosti na knihu České snění a ve stejné grafické úpravě vychází mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru. Autor zde zachycuje mimo jiné tyto události: Císař Karel IV. odchází, Husité zakládají Tábor, Petr Chelčický opouští bojující husity, Prokop Holý umírá u Lipan, Ferdinand I. Habsburský se stává českým králem, Jezuité v Praze, Albrecht z Valdštejna zakládá nové hlavní město, Rychtář Vavák hovoří s Josefem II., Prusové v Praze, Rainer Maria Rilke opouští Prahu, František Josef I. u nás, Lenin v Praze, T. G. Masaryk umírá v Lánech, Emanuel Moravec se stává mouřenínem, Adolf Opálka odmítá atentát na Heydricha, Přemysl Pitter zahajuje akci Zámky, Ladislav Štoll likviduje Františka Halase, Josef Urválek účtuje s Rudolfem Slánským, Dubček vysvětluje moskevský protokol, Havel píše Husákovi, Miloš Jakeš ve válce s reakcí.

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici, Sen o Rusku, Sen o SSSR, Sen o moři, Sen o koloniích, Sen o státě pro 40 milionů lidí, Sen o Rukopisech, Sen o životě bez Němců, Sen o novém náboženství, Sen o jazyce, Sen o Podkarpatské Rusi. Kosatík vlídně, vtipně a přitom naléhavě ukazuje, jak mnohé z těchto snů vedly český národ k tragickým koncům a snaží se apelovat na střídmost a rozvahu v naší národní sebereflexi. Kniha je doplněna desítkami unikátních obrázků, které podtrhují mnohdy bizarní, někdy ale i dojemný rozměr snů, které český národ snil v uplynulých sto padesáti letech.

Audiokniha Podnikání pod Davidovou hvězdou, kterou napsal Pavel Kosatík. Příběhy židovských rodin v této audioknize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů.

Audiokniha České snění, kterou napsal Pavel Kosatík. Šestnáct esejů ze souboru České snění stojí na počátku rozsáhlejšího „českého cyklu“, v němž autor odkrývá historické kořeny naší současnosti. Úvahy pojednávají o kolektivních snech českého národa v 19. a 20. století, souvisejících především s hledáním naší identity a místa Čechů mezi jejich středoevropskými sousedy.

Druhý svazek autorských portrétů z pera spisovatele Pavla Kosatíka potvrzuje povzbudivou zprávu: v české společnosti 20. a počátku 21. století vyrůstala a stále vyrůstá řada pozoruhodných osobností či – slovy Jana Patočky – duchovních lidí. Autor o nich píše svým charakteristickým způsobem, tedy čtivě, s citem pro peripetie osobních příběhů, ale přitom stručně a úsporně. Sérii padesáti textů, které vycházely každý týden na webu Deníku N i v jeho tištěné podobě, lze číst i jako lákavé pozvání k hlubšímu studiu života a díla zajímavých žen a mužů – zesnulým sociologem Ivem Možným počínaje a nejmladší z Kosatíkova výběru, filozofkou Terezou Matějčkovou, konče.

Bondy • Kolben • Popper • Petschek • Löw-Beer • Auerbach • Waldes • Reich • Tugendhat Přes dvě stě dokumentárních fotografií, kopií důležitých listin, úředních zpráv i osobních sdělení. Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů. Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové, brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, jména Jindřicha Waldese a Josefa Auerbacha. Je dobré připomenout, že za vznikem pražských bubenečských rezidencí, dnes převážně užívaných zahraničními velvyslanectvími, za paláci v centru hlavního města, vilami obdivovanými pro architektonickou exkluzivitu se skrývala tvrdá práce a odvaha jednotlivců, jejich obchodní talent. Že například v Chrudimi se šila obuv špičkové kvality, žádaná po celém světě. Že jméno Bondy je spojeno nejenom s rozvojem železářského průmyslu, ale i s položením základů českého letectví. Že Emil Kolben pracoval v elitním týmu geniálního Edisona. Že jednoduchá patentka, drobnost až směšná, přinesla Waldesově Kooh-i-noorce světovou proslulost. Že vliv filmového magnáta Auerbacha sahal až do filmové Mekky, amerického Hollywoodu. Většina těchto podnikatelů proslula též jako filantropové. Mimoto vytvářeli promyšlené sociální programy pro své zaměstnance. Živý a kultivovaný jazykový styl Pavla Kosatíka k vyprávění těchto rodinných ság přispívá největší měrou. Jde tak o literaturu faktu, jež se čte jedním dechem.

Audiokniha Bedřich Smetana – Životopis, kterou napsal Pavel Kosatík. Asi u nás nebude člověka, který by si letos, v jubilejním Roce české hudby, nepřipomínal hudebního skladatele Bedřicha Smetanu (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby. __Složil Prodanou nevěstu, Mou vlast a Louisinu polku a potom chudák ohluchl a umřel, je to smutný příběh.

Přes dvě stě dokumentárních fotografií, kopií důležitých listin, úředních zpráv i osobních sdělení. Příběhy židovských rodin v této knize mají nejen historickou výpovědní hodnotu, ale čtou se často jako epická dramata. Za jejich úspěchem stály odříkání a dřina, ale pak všechny smetl vichr historických událostí: nejdříve proti nim vystoupili nacisté, a ti, kdo přežili, pak stáli tváří v tvář novým tvrdostem ze strany komunistů. Čas překryl historickou skutečnost, jak podstatně přispěly k průmyslovému rozkvětu a šíření dobrého jména první republiky rodiny židovských magnátů. Pražští Kolbenové, Bondyové a Petschkové, chrudimští Popperové, brněnští Tugendhatové a Löw-Beerové, jména Jindřicha Waldese a Josefa Auerbacha. Je dobré připomenout, že za vznikem pražských bubenečských rezidencí, dnes převážně užívaných zahraničními velvyslanectvími, za paláci v centru hlavního města, vilami obdivovanými pro architektonickou exkluzivitu se skrývala tvrdá práce a odvaha jednotlivců, jejich obchodní talent. Že například v Chrudimi se šila obuv špičkové kvality, žádaná po celém světě. Že jméno Bondy je spojeno nejenom s rozvojem železářského průmyslu, ale i s položením základů českého letectví. Že Emil Kolben pracoval v elitním týmu geniálního Edisona. Že jednoduchá patentka, drobnost až směšná, přinesla Waldesově Kooh-i-noorce světovou proslulost. Že vliv filmového magnáta Auerbacha sahal až do filmové Mekky, amerického Hollywoodu. Většina těchto podnikatelů proslula též jako filantropové. Mimoto vytvářeli promyšlené sociální programy pro své zaměstnance. Živý a kultivovaný jazykový styl Pavla Kosatíka k vyprávění těchto rodinných ság přispívá největší měrou. Jde tak o literaturu faktu, jež se čte jedním dechem.

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

V jubilejním Roce české hudby si připomínáme výročí narození hudebního skladatele Bedřicha Smetany (1824–1884). Už děti ve škole se o něm učí, že položil základy české národní hudby, je to po generace omílané klišé. Pavel Kosatík studiem pramenů došel k závěru, že faktů o Smetanovi je k dispozici možná dost, ale že jsme je, s ohledem na potřeby té naší doby, dostatečně nepromysleli. Autor nesouhlasí už s tou hlavní, nejčastěji předkládanou tezí o Smetanovi jako jen zakladateli české hudby. Vidí v něm představitele hudby evropské. Myslí si, že světová hudba u nás nezačala vznikat až s Antonínem Dvořákem, ale už s Bedřichem Smetanou. „Jen“ se to za něho ještě neumělo do toho světa dostat, a pak s tou teorií o jeho toliko české hudbě se na to možná dost nemyslelo. Nikdy není pozdě věci začít napravovat a vhodná chvíle pro to může být právě teď. Je škoda, pokud svět zná ze Smetany jen Prodanou nevěstu, Vltavu a smyčcový kvartet Z mého života. Do světa zrovna tak patří Dalibor, Hubička a Dvě vdovy, celá Má vlast, cyklus „švédských“ symfonických básní a také množství brilantních skladeb psaných pro klavír. Mějme Bedřicha Smetanu více rádi. Pusťme si ho z povědomí do vědomí. A pak do světa.

Pavel Kosatík představuje padesát osobností, které na sebe vzaly zodpovědnost a měnily věci veřejné v naší zemi.

Audiokniha Zápasy slepého muže - Život a doba komunisty Klementa Lukeše, kterou napsal Pavel Kosatík. České dějiny 20. století by nebyly úplné bez příběhu Klementa Lukeše (1926–2000). Po roce 1945 se nadchl pro politiku komunistické strany, která člověku se závažným zdravotním handicapem (byl nevidomý) dala nečekanou šanci: Svěřila mu školení stranických kádrů.

Audiokniha Slovenské století, kterou napsal Pavel Kosatík. Jak prožil 20. století národ nám Čechům ze všech nejbližší? S rokem 2022 se pojí jedno trochu smutné výročí – 30 let uplynuvších od zániku společného státu Čechů a Slováků. O důvod víc, abychom se pokusili našim sousedům lépe porozumět a připomněli si, jakými cestami se ubíraly moderní dějiny obou našich národů.

Brzy tomu bude třicet let, kdy se Česká a Slovenská republika vydaly každá vlastní cestou. Spisovatel Pavel Kosatík, který se slovenskou minulostí i současností zabývá dlouhodobě, se zamýšlí nad tím, kam slovenská společnost za oněch třicet let samostatnosti dospěla. Tuto problematiku autor nahlíží jak z hlediska Slováků, tak z hlediska Čechů. Kniha složená z reportáží, rozhovorů i analýz hledá odpovědi na mnohé otázky; například: Jsou slovenská a česká společnost politicky zdravé? Jsme na maximu možného ve vzájemných vztazích? Lze si reálně představit i těsnější formy spolupráce, prospěšné demokracii ve střední Evropě? Autor neskrývá, že v této spolupráci vidí pro střední Evropu naději, jak čelit geopolitickým hrozbám.