Pavel Kosatik

Životopis Přemysla Pittera (1895-1976) je příběhem českého protestantského myslitele a charitativního a sociálního pracovníka, který většinu života prožil ve sporu s určujícími dějinnými proudy minulého věku. Traumatické zážitky na frontě 1. světové války z něj učinily radikálního pacifistu a nonkonformního náboženského praktika. Pracoval v YMCA, v abstinentním a vegetariánském hnutí. V roce 1933 otevřel v Praze na Žižkově Milíčův dům, útulek pro trpící a opuštěné děti. Za nacistické okupace pomáhal židovským dětem a v letech 1945-1947, během tzv. „akce zámky“, zorganizoval humanitární pomoc pro víc než osm set židovských, českých a německých dětí, které zachránil z koncentračních nebo sběrných (odsunových) táborů. Po roce 1951, kdy byl nucen odejít do exilu, působil deset let v uprchlickém táboře Valka u Norimberka. Spolupracoval s Rádiem Svobodná Evropa, vydával vlastní časopis Hovory s pisateli. Jeho život, naplněný podivuhodnými činy, si zaslouží pozornost i vzhledem k vnitřní opravdovosti, s níž Pitter v „bezbožném“ dvacátém století nepřestával hledat víru, která by člověku umožnila prožít život vnitřně opravdový i prospěšný zároveň.

Čtivě napsaná kniha historika Pavla Kosatíka je věnována kolektivním českým snům 19. a 20. století, které vypovídaly zejména o falešných představách, touhách a iluzích, které Češi měli o sobě samých. Sny, které Kosatík zkoumá, popisuje a představuje čtenářům jsou: Sen o Slovensku, Sen o cestě na jih, Sen o pravlasti, Sen o tělesné zdatnosti, Sen o vyhraných bitvách, Sen o Lužici, Sen o Rusku, Sen o SSSR, Sen o moři, Sen o koloniích, Sen o státě pro 40 milionů lidí, Sen o Rukopisech, Sen o životě bez Němců, Sen o novém náboženství, Sen o jazyce, Sen o Podkarpatské Rusi. Kosatík vlídně, vtipně a přitom naléhavě ukazuje, jak mnohé z těchto snů vedly český národ k tragickým koncům a snaží se apelovat na střídmost a rozvahu v naší národní sebereflexi. Kniha je doplněna desítkami unikátních obrázků, které podtrhují mnohdy bizarní, někdy ale i dojemný rozměr snů, které český národ snil v uplynulých sto padesáti letech.

Životopis Ferdinanda Peroutky, novináře, politika a spisovatele, který patří k předním osobnostem novodobých českých dějin, zachycuje především období jeho „zápasu s dvěma totalitami“, nacistickou a komunistickou, tj. léta 1938–1978. Peroutka bývá často spojován zejména s první republikou, kdy vydával Přítomnost, přátelil se s T. G. Masarykem a Karlem Čapkem, psal Budování státu a byl vnímán jako jeden ze živých symbolů demokratické republiky. Léta protektorátu a druhé světové války prožil v koncentračním táboře, po krátkém poválečném období uprchl do exilu, neboť tušil, že v novém režimu ho čeká stejně krutý osud.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990-1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupuje až v posledních třech letech. Kniha Pavla Kosatíka Život na Olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců!Komiksový cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika rozpadá (1992). Každý díl je originálním výtvarným zpracováním jedné klíčové etapy moderních dějin naší země.1. Jak Masaryk vymyslel Československo2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha4. Jak se KSČ chopila moci5. Jak Gottwald zavraždil Slánského6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 778. Jak se stal Havel prezidentem9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi scénáře devítidílného seriálu s názvem České století, ve kterém jsou formou hraných rekonstrukcí představeny klíčové události českých dějin 20. století. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Po vřele přijatém prvním svazku věnovaném vzniku Československa vychází díl situovaný do období politických procesů počátku 50. let, při nichž byli "odhaleni" mimo jiné členové tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Vojtěch Mašek (1977). Absolvent scénáristiky a dramaturgie na FAMU. Autor úspěšné komiksové trilogie Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu a Poslední chobotango. Společně s Džianem Babanem získal několik komiksových cen, mimo jiné i za původní český komiks.

Spisovatel Pavel Kosat ík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich svébytného komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady ČEŠI se zaměřuje na jeden z klíčových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti, které rozhodovaly. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů na momenty jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

Když v listopadu 1989 lidé na náměstích zvonili klíči, asi nikoho nenapadlo, že jedním z prvních velkých výsledků revoluce bude rozpad společného státu. Co ho vlastně drželo pohromadě, pokud ho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadu došlo, když nakonec tolik lidí na obou stranách zaskočil? Je to příběh staršího a mladšího bratra. Ten starší je si mladším sourozencem do té míry jist, že často neslyší, co mu ten druhý říká. Když ale národ dospěje do stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholí vznikem vlastního státu, neexistuje způsob (kromě násilí), jak mu v tom zabránit. Češi to zažili na vlastní kůži v roce 1918, a v letech 1989–1992 jim to historie s jejich slovenskými bratry zlomyslně zopakovala.

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Píše se rok 1976 a před pražským soudem probíhá proces se skupinou The Plastic People of the Universe, který poutá mimořádný zájem veřejnosti. V normalizačním bezčasí se cosi začíná měnit.

Srpen 1968. Intervence armád Varšavské smlouvy definitivně dusí Pražské jaro. Po pár dnech strachu, nadějí i zmatků odjíždí československá delegace na jednání do Moskvy.Prezident republiky generál Svoboda, šéf komunistické strany Dubček, šéf vlády Černík, šéf parlamentu Smrkovský, Husák, Mlynář a další smutní i rozporní hrdinové této tragické chvíle stojí před nejtěžším rozhodnutím svého života. Jak se k němu postaví?

Emil Zátopek (1922-2000), největší český sportovec všech dob. Držitel čtyř zlatých a jedné stříbrné olympijské medaile. V Londýně (1948) vyhrál v běhu na 10 000 metrů a skončil druhý na poloviční trati. V Helsinkách (1952) dosáhl dokonce zlatého medailového hattricku: zvítězit v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a zároveň v maratonu se od té doby nepodařilo už žádnému dalšímu sportovci. Trojnásobný mistr Evropy, patnáctinásobný mistr ČSR. Překonal 61 československých a 18 světových rekordů. Nejlepší sportovec světa v letech 1949 a 1952."Emil Zátopek byl na vrcholu ve čtyřicátých a padesátých letech, za nacistů a raných komunistů: v nejhorších dobách, jaké naše země v 20. století zažila. Dokázal si však na poměrech vyvzdorovat životní příběh, který dodnes fascinuje svět. Dosáhl fenomenálních úspěchů, ale ještě zajímavější než jeho rekordy se zdá cesta, kterou k nim urazil. Byl to povahou bytostný dělník, obyčejný člověk. Svou metodu intervalového tréninku, kterou přepsal dějiny atletiky, si vymyslel od A do Z sám, jako když Edison vynalézal žárovku. Ani jako světový běžec číslo jedna nebyl štvancem výkonů, běhal pro radost a nakazil touto radostí miliony lidí. O člověku, jehož tréninkové dávky (maraton denně) by nikdo jiný nepřežil, zároveň psali: "Běhá jako my." A nebyl v tom rozpor: opravdovost, s jakou bojoval sám se sebou i se soupeři, lidé vnímali jako obecné podobenství lidského osudu. Ne ve všech životních soubojích byl stejně úspěšný jako na závodní dráze. Svůj největší zápas s komunistickým režimem, který zahájil v roce 1968, nevyhrál. Ale i prohry patří k lidským příběhům, včetně příběhu fenomenálního Emila Zátopka." Pavel KosatíkRozhlasová nahrávka z roku 2016

Únor 1948. Velká chvíle premiéra Klementa Gottwalda. Dvanáct demokratických ministrů jeho vlády podává demisi s vidinou, že Gottwald padne a prezident Beneš jmenuje prozatímní úřednickou vládu, která zemi dovede k předčasným volbám, v nichž už by komunisté rozhodně nevyhráli. Během několika rozhodujících dnů se ale tento taktický manévr ukazuje jako politická hloupost a hrubé podcenění protivníka.

O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři „pravdivého příběhu“, prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ješte jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM; přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel.Podnětným a objevným líčením vztahu a vývoje meziválečné československé diplomacie, situace v západním odboji za druhé světové války nebo činnosti tzv. Národní fronty po roce 1945 vsazují autoři „pravdivý příběh“ Jana Masaryka do širších souvislostí našich i světových dějin. Po rozebraném prvním i druhém vydání vychází nyní kniha znovu, tentokrát doplněná o reflexi dosavadního stavu bádání o smrti Jana Masaryka.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupovala až v posledních letech. Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - Život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.Čte Zuzana Slavíková