Pavel Kosatik strana 5 z 7

Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. Jako Smetanova Mařenka debutovala v Národním divadle v sedmnácti letech. Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim, režisérem Maxem Reinhardtem a mnoha dalšími. Mezi jejími úspěšnými hollywoodskými filmy jsou třeba Poznamenaní, v nichž vytvořila ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, dosud jediným českým držitelem hereckého Oscara. Dvořili se jí nejzajímavější muži její doby včetně prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Skladatelé ji přemlouvali, aby pro ně zpívala (Richard Strauss), případně jí psali role rovnou na tělo (Franz Lehár). Za války byla ztělesněním českého vlastenectví, její cyklus Lidických písní (spolu s Janem Masarykem) se stal přelomem v zahraniční propagaci čs. odboje. A při tom všem, čím se o vlast zasloužila, musela z ní hned dvakrát, v letech 1939 a 1948, uprchnout. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Pohled do nitra sametové revoluce. Po letech komunistické totality vzniká něco nového, není ale úplně jasné co. Na první jednání Občanského fóra s komunistickým premiérem Ladislavem Adamcem nebyl Václav Havel ještě ani připuštěn, ta další už se odehrávala s ním v čele...

Když v listopadu 1989 lidé na náměstích zvonili klíči, asi nikoho nenapadlo, že jedním z prvních velkých výsledků revoluce bude rozpad společného státu. Co ho vlastně drželo pohromadě, pokud ho rozložila svoboda? A jak k tomu rozpadu došlo, když nakonec tolik lidí na obou stranách zaskočil? Je to příběh staršího a mladšího bratra. Ten starší je si mladším sourozencem do té míry jist, že často neslyší, co mu ten druhý říká. Když ale národ dospěje do stadia, kdy jeho emancipace vyvrcholí vznikem vlastního státu, neexistuje způsob (kromě násilí), jak mu v tom zabránit. Češi to zažili na vlastní kůži v roce 1918, a v letech 1989–1992 jim to historie s jejich slovenskými bratry zlomyslně zopakovala.

Spisovatel Pavel Kosat ík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich svébytného komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady ČEŠI se zaměřuje na jeden z klíčových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti, které rozhodovaly. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů na momenty jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi scénáře devítidílného seriálu s názvem České století, ve kterém jsou formou hraných rekonstrukcí představeny klíčové události českých dějin 20. století. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Po vřele přijatém prvním svazku věnovaném vzniku Československa vychází díl situovaný do období politických procesů počátku 50. let, při nichž byli "odhaleni" mimo jiné členové tzv. protistátního spikleneckého centra v čele s generálním tajemníkem KSČ Rudolfem Slánským. Vojtěch Mašek (1977). Absolvent scénáristiky a dramaturgie na FAMU. Autor úspěšné komiksové trilogie Sloni v Marienbadu, Za vším hledej doktora Ženu a Poslední chobotango. Společně s Džianem Babanem získal několik komiksových cen, mimo jiné i za původní český komiks.

Pavel Kosatík a dramatizovaná četba z jeho knihy, v níž popisuje osudy manželek československých prezidentů. Na základě dostupných materiálů (literárních a archívních pramenů, vzpomínek dosud žijících členů rodiny a dalších pamětníků), se pokusil zrekonstruovat obraz jejich osobností, peripetie jejich osudů i to, jak se politická činnost a veřejné funkce manželů promítly do jejich osobního života, stejně tak jak ony samy ovlivnily životy a kariéry svých partnerů.

Než se stal Václav Havel prezidentem, znal Olgu Havlovou jen málokdo. Stačilo pár let, a získala si úctu tisíců spoluobčanů. Dodnes se hovoří o její noblese a aristokratičnosti ducha, o síle její osobnosti. Lze řídi o Olze Havlové ještě něco nového, hlubšího a zajímavějšího? Pokouší se o to také rozhlasová četba z knihy Pavla Kosatíka, která vznikla na podkladě desítek rozhovorů s jejími nejbližšími přáteli, rodinnými příslušníky, kamarády z dětství a mládí, prominentními i "obyčejnými" chartisty a spolupracovníky z Hradu nebo Výboru dobré vůle.

Pavel Kosatík ve své knize zachytil všechny etapy Tigridova života. Od dětství a mládí přes první (londýnský) exil v době 2. světové války, krátké poválečné období návratu do Československa i jeho druhý odchod do exilu v roce 1948. Podrobně líčí toto dlouhé a pro Tigrida nelehké, velmi dramatické, období.

Audiokniha České okamžiky, kterou napsal Pavel Kosatík. Vybrané odvážné a hrdinské skutky či naopak ošemetné a nepříliš lichotivé chvilky z historie 20. století mohou posloužit jako námět k diskusím o Češích, češství a o českém národním charakteru. "Okamžik" je v historii vlastně fikcí. Letopočty, které se děti učí ve školách nazpaměť, nás klamou. Skutečné události jsou v čase rozprostřeny do mnohem větší šíře, předchází jim období příprav a do budoucnosti vrhají stín.

Devět historických událostí, devět nejdůležitějších rozhovorů v dějinách našeho národa, devět předních českých komiksových tvůrců! Komiksový cyklus ČEŠI sleduje historické období od vzniku Československa (1918) až po okamžik, kdy se Československá republika rozpadá (1992). Každý díl je originálním výtvarným zpracováním jedné klíčové etapy moderních dějin naší země. 1. Jak Masaryk vymyslel Československo 2. Jak Beneš ustoupil Hitlerovi 3. Jak v Londýně vymysleli atentát na Heydricha 4. Jak se KSČ chopila moci 5. Jak Gottwald zavraždil Slánského 6. Jak Dubček v Moskvě kapituloval 7. Jak z rock‘n‘rollu vznikla Charta 77 8. Jak se stal Havel prezidentem 9. Jak Mečiar s Klausem rozdělili stát

První knižní životopis Pavla Tigrida vychází v roce desátého výročí jeho smrti. Je to příběh člověka, který se celý život vyjadřoval psaným slovem, byl však hlavně mužem činu. Člověk, považovaný komunisty před rokem 1989 za jejich největšího nepřítele, paradoxně svůj zápas s nimi nevedl z pozic antikomunismu: věřil, že zvítězí, pokud osloví ty inteligentnější z nich a získá je na svou stranu. Snažil se o to hlavně na stránkách časopisu Svědectví, který vydával od roku 1956, ale zdaleka nejen tam.Svůj boj s komunisty vedl často bez rukavic, stejně jako oni. Obracel se k veřejnosti, ale byl nucen pohybovat se i ve světě tajných služeb. Jak vzdoroval strachu? A jak vůbec unesl svou obrovskou odpovědnost? Kromě příběhu celoživotního bojovníka s totalitou kniha nabízí i odpověď na otázku: Jak žít dnes a vlastně kdykoliv, pokud se člověk rozhodne pro bytostně aktivní roli.

Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod. Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna Váz., asi 500 stran bohatou fotografickou přílohou.

Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod. Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna Váz., asi 500 stran bohatou fotografickou přílohou.

Jméno Madly Vaculíkové není veřejnosti zcela neznámé. Naopak - ctitelé Ludvíka Vaculíka mají možná dojem, že ji už dávno důvěrně znají z jeho knih; pro mnohé je tak dodnes "literární postavou". Teprve nedávno vstoupila sama do literatury jako autorka dvou knih dopisů Jiřímu Kolářovi a zaujala čtenáře hned napoprvé svými názory a svým moudrým pohledem na současné společenské a kulturní dění. Zdálo by se, že k jejímu "obrazu" už není co dodat. Ale je tomu skutečně tak? Jaká je vlastně Madla-Marie Vaculíková, jak vidí dnešníma očima svůj život - strávený z větší části po boku významného českého spisovatele a disidenta? Druhé, doplněné vydání úspěšné knihy.

V návaznosti na knihu České snění a ve stejné grafické úpravě vychází mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o česk ém národním charakteru. Autor zde zachycuje mimo jiné tyto události: Císař Karel IV. odchází, Husité zakládají Tábor, Petr Chelčický opouští bojující husity, Prokop Holý umírá u Lipan, Ferdinand I. Habsburský se stává českým králem, Jezuité v Praze, Albrecht z Valdštejna zakládá nové hlavní město, Rychtář Vavák hovoří s Josefem II., Prusové v Praze, Rainer Maria Rilke opouští Prahu, František Josef I. u nás, Lenin v Praze, T. G. Masaryk umírá v Lánech, Emanuel Moravec se stává mouřenínem, Adolf Opálka odmítá atentát na Heydricha, Přemysl Pitter zahajuje akci Zámky, Ladislav Štoll likviduje Františka Halase, Josef Urválek účtuje s Rudolfem Slánským, Dubček vysvětluje moskevský protokol, Havel píše Husákovi, Miloš Jakeš ve válce s reakcí.