Pavel Kosatik strana 4 z 5

Známý autor životopisů Pavel Kosatík si za objekt své nové knihy vybral osobu svérázného malíře Svatopluka Sulka. Narozen v roce 1921, studoval po druhé světové válce na prestižní Akademii Montmartre v Paříži, v ateliéru Fernanda Légera. Doma směl poprvé vystavovat až v roce 1958, na přímluvu profesora Václava Černého. Později maloval především exotická témata: pobýval na Korsice, v Egyptě, Maroku, podnikl malířskou cestu lodí do Indie. Jeho biografie však není jen běžnou knihou „o malíři a jeho obrazech“. Směřuje k mnohem širšímu zamyšlení nad lidským životem, proměněným beze zbytku v tvorbu. „Když jsem ho poznal, zdálo se mi nejdřív, že jsem konfrontován spíš s přírodním úkazem než lidskou bytostí,“ říká autor o svém objektu. „Svému malování Sulek podřizoval doslova všechno. Když začínal práci, nikdy nekalkuloval s výsledkem. Nemyslel dopředu, žil vždy jen tím okamžikem, ve kterém se právě nacházel.“ Tématem této knihy je lidská svoboda.

Ve své rozsáhlé knize, která poprvé vyšla v roce 1993, vypráví významný publicista a spisovatel životní příběhy manželek všech československých, resp. českých prezidentů: deseti, které stály po boku svých mužů v prezidentské funkci, a dvou, které se jejic

Velká fotografická monografie mladé fotografky Katariny Brunclíkové (1977), jež se ve své vorbě dotýká několika proudů výtvarného umění. Někdy navazuje na minimalistické tendence – umí se vyjádřit prudce osvětlenými tvary vystupujícími z neurčitého temného prostoru. Dospívá k přísné skladbě jednoduchých geometrických prvků, ale přitom ponechává prostor náhodě. Jindy rozehrává proměnlivé struktury, jakoby vycházela z odkazu informelu s jeho zdůrazněním neovladatelného proudění energií. Pozoruhodné jsou rovněž její portréty, ve kterých se lidský obličej prolíná se strukturami, v nichž se tvář rozpadá a dělí či propojuje s přírodními motivy, aniž by fotografie působily sentimentálně.

Jedenašedesát portrétů českých intelektuálů dvacátého století, „od Jaroslava Golla po Magora“ vycházelo od dubna 2009 do července 2010 na pokračování v týdeníku Respekt. Cílem bylo přiblížit významné Čechy, kteří získali společenský vliv, ačkoli nedisponovali politickou mocí. Nesloužily jim stranické aparáty, nasazovali sebe sama. Podle mínění autora takových lidí u nás nikdy nebylo tak málo jako dnes – a je otázka, jak společnost do tohoto stavu dospěla, jak krok za krokem tak hluboko sestoupila. Příběh české inteligence chce na tuto otázku najít alespoň část odpovědi.

V návaznosti na knihu České snění a ve stejné grafické úpravě vychází mimořádně čtivá kniha Pavla Kosatíka, představující klíčové okamžiky českých - politických i kulturních - dějin. Kniha poskytuje dobrý podklad k diskusím o Češích, češství a o česk ém národním charakteru. Autor zde zachycuje mimo jiné tyto události: Císař Karel IV. odchází, Husité zakládají Tábor, Petr Chelčický opouští bojující husity, Prokop Holý umírá u Lipan, Ferdinand I. Habsburský se stává českým králem, Jezuité v Praze, Albrecht z Valdštejna zakládá nové hlavní město, Rychtář Vavák hovoří s Josefem II., Prusové v Praze, Rainer Maria Rilke opouští Prahu, František Josef I. u nás, Lenin v Praze, T. G. Masaryk umírá v Lánech, Emanuel Moravec se stává mouřenínem, Adolf Opálka odmítá atentát na Heydricha, Přemysl Pitter zahajuje akci Zámky, Ladislav Štoll likviduje Františka Halase, Josef Urválek účtuje s Rudolfem Slánským, Dubček vysvětluje moskevský protokol, Havel píše Husákovi, Miloš Jakeš ve válce s reakcí.

Jméno Madly Vaculíkové není veřejnosti zcela neznámé. Naopak - ctitelé Ludvíka Vaculíka mají možná dojem, že ji už dávno důvěrně znají z jeho knih; pro mnohé je tak dodnes "literární postavou". Teprve nedávno vstoupila sama do literatury jako autorka dvou knih dopisů Jiřímu Kolářovi a zaujala čtenáře hned napoprvé svými názory a svým moudrým pohledem na současné společenské a kulturní dění. Zdálo by se, že k jejímu "obrazu" už není co dodat. Ale je tomu skutečně tak? Jaká je vlastně Madla-Marie Vaculíková, jak vidí dnešníma očima svůj život - strávený z větší části po boku významného českého spisovatele a disidenta? Druhé, doplněné vydání úspěšné knihy.

Kniha o životních peripetiích rozporuplné osobnosti Pavla Kohouta vznikala na základě rozhovorů, které autor se spisovatelem vedl během několika let, a především zpracováním Kohoutova obsáhlého osobního archivu, vedeného od roku 1945, jeho zápisků, rukopisů, korespondence apod. Další pramen představovaly rozhovory s širokým okruhem Kohoutových přátel i protivníků. Rozsáhlý, plastický portrét bývalého svazáka, komunisty a později významného disidenta a emigranta nic nezastírá, je zároveň otevřenou i polemickou a kritickou výpovědí nejen o Kohoutovi. Kniha je doplněna Váz., asi 500 stran bohatou fotografickou přílohou.

První knižní životopis Pavla Tigrida vychází v roce desátého výročí jeho smrti. Je to příběh člověka, který se celý život vyjadřoval psaným slovem, byl však hlavně mužem činu. Člověk, považovaný komunisty před rokem 1989 za jejich největšího nepřítele, paradoxně svůj zápas s nimi nevedl z pozic antikomunismu: věřil, že zvítězí, pokud osloví ty inteligentnější z nich a získá je na svou stranu. Snažil se o to hlavně na stránkách časopisu Svědectví, který vydával od roku 1956, ale zdaleka nejen tam.Svůj boj s komunisty vedl často bez rukavic, stejně jako oni. Obracel se k veřejnosti, ale byl nucen pohybovat se i ve světě tajných služeb. Jak vzdoroval strachu? A jak vůbec unesl svou obrovskou odpovědnost? Kromě příběhu celoživotního bojovníka s totalitou kniha nabízí i odpověď na otázku: Jak žít dnes a vlastně kdykoliv, pokud se člověk rozhodne pro bytostně aktivní roli.

Jarmila Novotná (1907-1994), jedna z nejzářivějších operních hvězd, velká osobnost dvacátého století. Jako Smetanova Mařenka debutovala v Národním divadle v sedmnácti letech. Stala se hvězdou berlínské i vídeňské Státní opery, u nohou jí leželo publikum salcburských letních her. Zvykla si na potlesk v Paříži, Londýně, Buenos Aires i Veroně a Neapoli. Šestnáct let, déle než z Čechů kdokoli jiný, byla hvězdou newyorské Metropolitní opery. Spolupracovala s dirigentem Arturem Toscaninim, režisérem Maxem Reinhardtem a mnoha dalšími. Mezi jejími úspěšnými hollywoodskými filmy jsou třeba Poznamenaní, v nichž vytvořila ústřední dvojici s Ivanem Jandlem, dosud jediným českým držitelem hereckého Oscara. Dvořili se jí nejzajímavější muži její doby včetně prezidenta T. G. Masaryka a jeho syna Jana. Skladatelé ji přemlouvali, aby pro ně zpívala (Richard Strauss), případně jí psali role rovnou na tělo (Franz Lehár). Za války byla ztělesněním českého vlastenectví, její cyklus Lidických písní (spolu s Janem Masarykem) se stal přelomem v zahraniční propagaci čs. odboje. A při tom všem, čím se o vlast zasloužila, musela z ní hned dvakrát, v letech 1939 a 1948, uprchnout. Historik a spisovatel Pavel Kosatík vypráví tento nádherný i složitý příběh se zachováním všech četných kulturních a historických kontextů doby.

Chcete vědět, jak žil člověk, který objevil to, pro co byl stvořen, a dělal to? Pokud ano, pak je pro vás odpovědí první ucelený životopis legendárního běžce Emila Zátopka.Vypráví o jeho dětství v početné rodině, o mládí v baťovském Zlíně, o době, kdy se u nás rodil běžecký sport, o respektovaných soupeřích i přátelích, o armádě a disciplině, o manželství a také o politice. Ale především a stále o běhání. Kniha je připomenutím osudu člověka, kterému se jako jedinému atletovi v historii světového běžeckého sportu podařil zlatý hattrick na olympijských hrách v roce 1952. Je potvrzením toho, že pokud děláte cokoliv na sto procent, není možné, abyste neuspěli, i když zrovna nezískáte olympijské zlato. A pod zátopkovským heslem Nemůžeš? Přidej! je také inspirací k amatérskému běhání nás všech.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupovala až v posledních letech. Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - Život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby.

Spisovatel Pavel Kosatík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převedl režisér Robert Sedláček, komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady Češi se zaměřuje na jeden z přelomových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů, na chvíle jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.

Přehledné dějiny německy psané literatury vzniklé v českých zemích v 10.-20. století s důrazem na přelom 19. a 20. století. Kniha postupně seznamuje čtenáře s německou literaturou do roku 1848 včetně, s moravskými německými realisty, s novoromantiky, expresionisty, s "pražským německým kruhem" i autory mimopražskými a s osudy německých tvůrců po roce 1945. Každá kapitola je doplněna přehledem literatury. Zvláštní kapitoly jsou věnovány Adalbertu Stifterovi, Maxi Brodovi, Franzi Kafkovi a Franzi Werfelovi. Publikace je provázena přeloženými citáty z děl pojednávaných autorů a doplněna přehledem další použité literatury, poznámkami a jmenným rejstříkem. Nové vydání zahrnuje i knihy a autory z poslední doby.

Masaryk pro 20. 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Jiný TGM je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes. Čítanka Havlových výroků s komentářem a výkladem, která Václava Havla přibližuje dnešním čtenářům.

Publicista a historik Pavel Kosatík se věnuje životu nejvýznamnějšího českého bankéře. Jaroslav Preiss (1870–1946) byl spolupracovníkem i bankéřem T. G. Masaryka, přátelil ses význačnými osobnostmi tehdejšího Československa. Kromě toho, že patřil mezi nejmocnější muže českého bankovního sektoru, byl i význačným mecenášem a filantropem. Kosatík sleduje životní dráhu vrchního ředitele Živnostenské banky, přezdívaného „žralok od Prašné brány“, který odmítl stát se ministrem, a jemuž po válce komunisté konfiskovali majetek jako nepříteli státu.