Pavel Kosatik strana 2 z 7

Rozhovor Jiřího Plannera se spisovatelem Pavlem Kosatíkem. V padesátých letech se Jiří Planner poznal s Jiřím Suchým, Waldemarem Matuškou a dalšími hvězdami divadla Semafor, kde se stal od jeho vzniku v roce 1959 provozním ředitelem. Zažil jeho nejslavnější éru, kdy v divadle působili Karel Gott, Eva Pilarová, Hana Hegerová, Jiří Šlitr a mnoho dalších, a vzpomíná, jak se žilo v umělecké Praze navzdory komunistům. Protože toužil po životě ve svobodném světě, emigroval na Západ. Stal se tam redaktorem Svobodné Evropy, nejprve v její mnichovské a pak newyorské redakci, kde proslul hudebními pořady, do kterých si zval hosty počínaje Louisem Armstrongem a Ellou Fitzgerladovou a konče Beatles. Je asi jediným Čechem, který se kromě plejády jazzmanů znal třeba s Andy Warholem a Jimi Hendrixem, byl s Janis Joplin na festivalu ve Woodstocku, ale který byl také dlouholetým osobním přítelem Ferdinanda Peroutky, Pavla Tigrida, Jiřího Voskovce nebo Miloše Formana. A dokáže o tom všem mluvit s duchaplností a vtipem. Kniha je zprávou o tom, jak se v obtížném 20. století dal také prožít český život: s kuráží vůči všem, kdo se snažili člověka ovládat, a s respektem a láskou k tvůrcům, kteří tomu životu dodávali originální smysl.

Než se stal Václav Havel prezidentem, znal Olgu Havlovou jen málokdo. Stačilo pár let, a získala si úctu tisíců spoluobčanů. Dodnes se hovoří o její noblese a aristokratičnosti ducha, o síle její osobnosti. Lze říci o Olze Havlové ještě něco nového, hlubšího a zajímavějšího? Pokouší se o to tento životopis, který vznikl na podkladě desítek rozhovorů s jejími nejbližšími přáteli, rodinnými příslušníky, kamarády z dětství a mládí, prominentními i obyčejnými chartisty a spolupracovníky z Hradu nebo Výboru dobré vůle. Autor v něm přináší množství širší veřejnosti dosud neznámých informací ze soukromého života Olgy Havlové a charakterizuje ji jako ženu, mezi jejíž základní vlastnosti vždy patřily věcnost, odpovědnost a pevnost v názorech. Nemalá část knihy pojednává také o působení v roli první dámy, ale autor směřuje především mimo sféru oficialit a tradovaných mýtů k zachycení otevřenosti a konkrétnosti životního dramatu. Čte: Jiří Ornest Režie: Hana Kofránková Hudba: Emil Viklický Délka nahrávky: 118 min

Pět kapitol ze života Olgy Havlové čte Jiří Ornest. Je to už skoro čtvrt století od chvíle, kdy odešla Olga Havlová (1933-1996), první manželka Václava Havla. Přesto zůstává zapsána v srdcích pamětníků, v polsední době se dokonce zdá, že cestu k ní si dokážou najít i mladší generace. Na to, aby se stala součástí obesného osudu, měla přitom jenom velmi málo času, doslova pár let.

100 nadčasových myšlenek mistra slova Václav Havel byl mužem slova a pera. Dávno předtím, než ve svém prvním prezidentském projevu oslovil obyvatelstvo větou “Naše země nevzkvétá”, objevil v sobě schopnost dříve a přesněji než jiní pojmenovat situaci, v které se společnost nacházela. V šedesátých letech lidé s nadšením chodili do divadel na jeho absurdní hry, v kterých tematizoval plytkost soudobého jazyka, především toho, kterým se snažila kontrolovat situaci tehdejší stranovláda.

100 slavných i méně známých, ale důležitých výroků Václava Havla. Vět, které vstoupily do dějin a o kterých má smysl přemýšlet i dnes. Čítanka Havlových výroků s komentářem a výkladem, která Václava Havla přibližuje dnešním čtenářům.

Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává s jeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků. Zároveň zakladatel paradoxně zatížil stát břemeny, která se časem ukázala neúnosná. Audokniha Jiný TGM v podání Pavla Batěka je pro všechny, kdo přemýšlejí o české provinčnosti demokracii a o tom, jak ji udržet. Zároveň přináší víc života a pochybností než pomníků a svatých obrázků.

Masaryk pro 20. 21. století Masarykův plastický obraz pojmenovává jeho imponující vlastnosti a polemicky se vyrovnává sjeho omyly. Líčí prezidenta Masaryka jako ideového rváče na cestě za vizemi, o jejichž mravní oprávněnosti je přesvědčen. Výsledkem zápasů je sporné pozitivní dílo: stát, o kterém snily generace předků.

Hovory s TGM jsou nejen knihou Karla Čapka, která v letech 1928–1935 zachytila život a názory prvního čs. prezidenta. Dnes jsou už i celovečerním filmem, který v režii Jakuba Červenky a podle scénáře Pavla Kosatíka vznikl ke 100. výročí republiky. Kniha obsahuje scénář filmu, fotografie z jeho natáčení a úvodní text autora. Scénář i film jsou zasazeny do historie, ale obracejí se k současnému stavu naší demokracie. Propojují minulost s dneškem. Jak praví jeden ze sloganů filmu: "Jsou otázky, na které je třeba si odpovědět v každé době."

Při pražské defenestraci byli roku 1618 z oken pražského hradu vyhozeni královští místodržící, což zahájilo stavovské povstání a tím i třicetiletou válku. Příběh defenestrace, podaný způsobem, jaký v učebnicích nenajdete, vychází ke 400. výročí této historické události.

„Když člověk bydlí na Václaváku, nemůže si představovat, že unikne dějinám,“ říká dokumentaristka Helena Třeštíková, která se narodila přímo v jednom z domů na slavném pražském náměstí. Moderní československé a posléze české dějiny zachytila jako nikdo jiný, místo politiků a velkých událostí sledovala v Manželských etudách obyčejné rodiny. Díky unikátní technice sběrného dokumentu, kterou někdo nazývá také posedlostí uplývajícím časem, zpřítomnila proměnu společenských poměrů i způsobu života jednotlivců. Nyní si sama vyzkoušela jaké to je stát se objektem, známý spisovatel Pavel Kosatík přináší nejucelenější pohled na život Heleny Třeštíkové od jejího dětství do současnosti. Režisérka vypráví o vlastní rodině i účinkujících, kteří se často stávají jejími pomyslnými členy. Natož když se protagonista do režisérky zamiluje. Odhaluje zrození filmového stylu, vzpomíná na svoje vzory i na to, jak se sběrný dokument za čtyřicet let proměnil. Nechybí ani otázky související s etikou jejího přístupu, okolnostmi vzniku nejvýznamnějších filmů i jejího působení v politice, které sama považuje za svůj největší omyl. I tyto otázky mohou být překvapivě osobní.

O Janu Masarykovi už vyšla řada knih, a tak by se mohlo zdát, že k jeho portrétu není co dodat, že pohled na život tohoto muže stojícího uprostřed dění dvou osudových krizí, které v roce 1938 o deset let později klíčově ovlivnily vývoj našeho státu a národa, je vyčerpávající. Autoři "pravdivého příběhu", prvního uceleného a dosud zřejmě nejobjektivnějšího životopisu Jana Masaryka, napsaného živým, čtivým stylem, nás přesvědčují o opaku. Na základě dostupné literatury, a především zevrubného prostudování dosud neznámých archivních pramenů, nám podávají nový, překvapivý portrét politika, který vedle své lidové, veřejností určené masky, měl ješte jinou tvář, temnější a složitější, a jehož rozporuplný život byl opředen mnoha idealizujícími mýty. Vedle neznámých faktů z jeho soukromého života, stejně jako ze života rodiny TGM, přináší kniha také zasvěcený pohled do zákulisí československé zahraniční politiky, na jejímž utváření se Jan Masaryk ve své době výrazně podílel. Podnětným a objevným líčením vztahu a vývoje meziválečné československé diplomacie, situace v západním odboji za druhé světové války nebo činnosti tzv. Národní fronty po roce 1945 vsazují autoři "pravdivý příběh" Jana Masaryka do širších souvislostí našich i světových dějin.

Věra Čáslavská: nejúspěšnější česká sportovkyně všech dob, žena, která na olympijských hrách v Tokiu a Mexiku získala jako sportovní gymnastka celkem sedm zlatých medailí. Protože odmítla odvolat svůj podpis pod manifestem Dva tisíce slov, byla po roce 1969 vyloučena z veřejného života. Po listopadu 1989 byla poradkyní prezidenta Václava Havla a v letech 1990 až 1996 předsedkyní Československého, resp. Českého olympijského výboru. Po rodinné tragédii v roce 1993 se na dlouhou dobu stáhla do soukromí, na veřejnosti vystupovala až v posledních letech. Kniha Pavla Kosatíka Věra Čáslavská - Život na olympu je autorizovaným životopisem, zachycujícím vůbec poprvé uceleně a plasticky celou dosavadní životní dráhu jedné z nejvýznamnějších českých žen nové doby. Čte Zuzana Slavíková

Emil Běžec - audiokniha obsahuje úryvky z prvního uceleného životopisu sportovní legendy doplněné dokumentárními nahrávkami. Čte Ivan Trojan.

Emil Zátopek (1922-2000), největší český sportovec všech dob. Držitel čtyř zlatých a jedné stříbrné olympijské medaile. V Londýně (1948) vyhrál v běhu na 10 000 metrů a skončil druhý na poloviční trati. V Helsinkách (1952) dosáhl dokonce zlatého medailového hattricku: zvítězit v běhu na 5 000 a 10 000 metrů a zároveň v maratonu se od té doby nepodařilo už žádnému dalšímu sportovci. Trojnásobný mistr Evropy, patnáctinásobný mistr ČSR. Překonal 61 československých a 18 světových rekordů. Nejlepší sportovec světa v letech 1949 a 1952. "Emil Zátopek byl na vrcholu ve čtyřicátých a padesátých letech, za nacistů a raných komunistů: v nejhorších dobách, jaké naše země v 20. století zažila. Dokázal si však na poměrech vyvzdorovat životní příběh, který dodnes fascinuje svět. Dosáhl fenomenálních úspěchů, ale ještě zajímavější než jeho rekordy se zdá cesta, kterou k nim urazil. Byl to povahou bytostný dělník, obyčejný člověk. Svou metodu intervalového tréninku, kterou přepsal dějiny atletiky, si vymyslel od A do Z sám, jako když Edison vynalézal žárovku. Ani jako světový běžec číslo jedna nebyl štvancem výkonů, běhal pro radost a nakazil touto radostí miliony lidí. O člověku, jehož tréninkové dávky (maraton denně) by nikdo jiný nepřežil, zároveň psali: "Běhá jako my." A nebyl v tom rozpor: opravdovost, s jakou bojoval sám se sebou i se soupeři, lidé vnímali jako obecné podobenství lidského osudu. Ne ve všech životních soubojích byl stejně úspěšný jako na závodní dráze. Svůj největší zápas s komunistickým režimem, který zahájil v roce 1968, nevyhrál. Ale i prohry patří k lidským příběhům, včetně příběhu fenomenálního Emila Zátopka." Pavel Kosatík Rozhlasová nahrávka z roku 2016

Hitler žádá po Evropě prst, aby mohl utrhnout celou ruku. V Mnichově se scházejí zástupci západních velmocí a jednají o nás bez nás. Československo volí mezi sebevraždou ze cti a obětováním se pro větší zájmy. Ve sporu o republiku se střetávají dva muži protikladných názorů i povah - prezident Edvard Beneš a voják Emanuel Moravec.

Spisovatel Pavel Kosat ík připravil pro Českou televizi devět scénářů seriálu s názvem České století, ve kterém jsou představeny klíčové události českých dějin z let 1918 až 1992. Zatímco na obrazovku toto originální dílo převádí režisér Robert Sedláček, jejich svébytného komiksového zpracování se ujali přední čeští výtvarníci. Každý svazek komiksové řady ČEŠI se zaměřuje na jeden z klíčových okamžiků moderních dějin naší země. Základní myšlenkou celého projektu je, že za všemi rozhodujícími momenty stály především konkrétní osobnosti, které rozhodovaly. Cílem autora a výtvarníků není rekonstruovat historii nebo vykládat dějiny; namísto toho nabízejí působivý pohled do zákoutí určujících rozhovorů, do myslí jednotlivých aktérů na momenty jejich pochybností, konfliktů, odvahy i rozhodných kroků.