Hľadanie: Dnevnik 1938 - 1939 RU
zobraziť:
Osudová setkání Československa s velmocemi na poli mezinárodního práva: 1918, 1938, 1968
Velmoci hrály ve 20. století důležitou roli, a to jak při utváření norem mezinárodního práva, tak při jeho uplatňování a dohledu nad jeho dodržováním. Svůj klíčový vliv uplatnily také v procesu krystalizace československého národa i jeho politického sebeurčení a u zrodu československého státu, na pozadí jimi řízené dezintegrace Rakouska-Uherska. Své představy mladému národnímu státu sdělily v tzv. Malé saintgermainské smlouvě, kterou s ním po 1. světové válce uzavřely. Velmocenské normativní poselství se nicméně dramaticky míjelo s názory českých a slovenských politických sil. Tato diskrepance negativně poznamenala pozici Československa v jeho pozdějších konfliktech s výbojným, antisystémovým nacistickým Německem a hegemonistickým Sovětským svazem.
V obou případech čelilo Československo hrubým porušením mezinárodního práva, s nimiž se v rámci svých možností muselo vypořádat. Následná mezinárodněprávní kvalifikace obou konfliktních situací i chování jedné či druhé útočné velmoci Československem byla však poznamenána schematičností, politickou utilitárností i dobovými ideologickými kánony a v důsledku toho inkoherencí a určitou ublíženeckou sebestředností. Promítal se do ní imperativně pociťovaný politický zájem obhájit před mezinárodním společenstvím vnitrostátněprávní tezi kontinuity nezávislého československého státu, jemuž se musely podřídit mezinárodněprávní vývody. Realitu měla překrýt nebývale rozsáhlá právní fikce, v níž se ukryly celé roky, ba desetiletí československých dějin, i fatální selhání tehdejších národních elit. V souladu s tím prosazovala československá pozice bezvýhradnou počáteční neplatnost a právní neexistenci relevantních mezinárodních smluv, a to Mnichovské dohody (1938) i Smlouvy o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československa (1968), jež v mezinárodním prostředí rezonovala s velkými obtížemi a nevedla ani k jasnému popisu protiprávního chování agresivní velmoci i následků takového chování.
Na rozdíl od současné historické literatury, která se s předlistopadovými analýzami dějinných zlomových událostí v Československu věcně vypořádala a korigovala je, česká ani slovenská literatura mezinárodního práva to dosud neučinila. Mají být proto i nyní obhajovány, tradovány a vyučovány teze, které vycházejí z poměrů, v nichž mezinárodní právo představovalo pouhý nástroj v rukou totalitních ideologů a politiků? Kniha na tuto otázku odpovídá záporně a předkládá k zavedeným tezím kritickou alternativu.
Archivnictví v meziválečném Československu (1918–1939)
Monografie se zabývá tématem zdánlivě dobře známým v české archivní historiografii. Z mnoha důvodů je to ale badatelské pole, kde doposud nebylo využito některých stěžejních pramenů včetně zahraničních, některé důležité otázky byly zcela ponechány stranou (např. archivnictví jiných národností v ČSR, což souvisí s dosavadním národnostním narativem naší archivní historiografie) a také byl téměř opomíjen mezinárodní kontext vývoje československého archivnictví. Všem těmto desiderátům se snaží předložená monografie učinit zadost. Nejedná se tedy o syntézu klasického střihu, nýbrž spíše o snahu o postižení nedostatečně známých aspektů vývoje meziválečného československého archivnictví, jež jsou následně konfrontovány s dosavadními zjištěními. Snahou tu není ani tak zakomponovat osudy oboru do jeho vlastního vývojového rámce (jak se obvykle děje v podobě jakési „disziplininterne Fachgeschichte“), nýbrž daleko spíše do souvislostí politického a společenského vývoje v Československu a stavu oboru v meziválečné Evropě. Práce se tak záměrně distancuje od dosavadního často frekventovaného organizačně-technicistního pojetí dějin archivnictví a pohlíží na něj v souladu s nejnovějšími archivně-historiografickými evropskými trendy. Práce se koncentruje na tři klíčové okruhy. Prvním jsou souvislosti vývoje oboru s politickými aspekty doby a to, jakým způsobem je ovlivňovaly. Za druhé to jsou otázky nestátního archivnictví, které vytvářelo svébytné struktury a doposud bylo nahlíženo – pokud vůbec – značně izolovaně bez vědomí toho, že řada archiválií zůstávala vlastně mimo systém. Třetí sféra zájmu potom spočívá v důrazu položeném na profesionalizaci oboru – jeho příčinách, projevech a důsledcích. Geografickým těžištěm monografie jsou české země (země česká a moravsko-slezská), v menší míře je zohledněn též vývoj na Slovensku a Podkarpatské Rusi, neboť tyto oblasti se potýkaly se specifickými problémy archivnictví, které se do určité míry odlišovaly od situace v českých zemích.
Vyhnání Čechů z pohraničí v roce 1938
Vzpomínky více než dvou set pamětníků na těžký rok 1938 nejsou jen suchým popisem tehdejších událostí - naopak barvitě a plasticky zachycují často velice hořké pocity těch, kteří byli tak krutě vyhnáni ze svých domovů.
Kniha vychází v roce osmdesátého výročí této smutné události a doplňuje jí historický přehled Jindřicha Marka a bohatá obrazová příloha Jaroslava Čvančary.
František Udržal (1866-1938)
Sto padesáté výročí narození Františka Udržala, jež připadne na 3. ledna 2016, se stane vhodnou příležitostí k ohlédnutí za životními osudy a dílem význačného českého politika a sedláka. Tento státník první republiky, dlouholetý ministr národní obrany a v letech 1929–1932 předseda vlády ČSR, se po květnu 1945 vytratil z veřejného povědomí, ačkoliv se podstatně zasloužil o „budování státu“. Udržal zemřel v kritickém roce Mnichova. Nacistická a komunistická historiografie v něm spatřovala nejen prominenta zostouzené první republiky, ale i čelní osobnost agrární strany, která byla hlavní státotvornou stranou meziválečného Československa. Kolektivní monografie osmičky historiků věcně, kriticky a bez předsudků představuje a hodnotí život a dílo Františka Udržala v proměnách doby. Jednotlivé kapitoly se věnují Udržalově hospodářské a zemědělské práci, jeho působení v křesle poslance zemského sněmu a říšské rady, jako ministra obrany a premiéra, a také ve vztahu k agrární straně.
Vzpomínky na deset let po Mnichovu (1938-1948)
Memoárová kniha českého národně socialistického politika a novináře Jóži Davida (18841968) evokuje jeho prožitky z dramatického a tragicky osudového desetiletí 19381948, kdy byl přímým účastníkem a často i spoluaktérem převratných historických dějů, politických a společenských procesů. Ve svých vzpomínkách zpřítomňuje čtenáři soumračné období pomnichovské druhé republiky, prostředí formujícího se domácího odboje na počátku německé okupace, činnost československé odbojové expozitury v Jugoslávii v letech 19391941 a v Palestině v roce 1941, nebezpečnou plavbu z Egypta do Anglie podél celé Afriky na přelomu let 19411942, každodenní život a činnost československých exulantů ve válečném Londýně, stále ohrožovaném německými nálety, a posléze zákulisí boje demokratických politických sil s komunisty v prvních poválečných letech, vrcholícího únorovým převratem roku 1948 a nastolením totalitního režimu v Československu. Vedle autentického svědectví podává i vlastní hodnocení historických událostí a lidí uprostřed nich, přičemž často konfrontuje své bezprostřední dobové dojmy a názory s postoji, k nimž dospěl s odstupem let. A jako přesvědčený demokratický socialista tvrdě kritizuje politiku československých komunistů a jimi nastolenou poúnorovou diktaturu.
Radiojournal: rozhlasové vysílání v Čechách a na Moravě v letech 1923–1939
Autorka popisuje rozhlasové vysílání na území Čech a Moravy od vzniku první soukromé rozhlasové společnosti v Čechách roku 1923, přes zahájení vysílání, kapitálový vstup státu do rozhlasové instituce, téměř úplné postátnění v roce 1938, až po převzetí vysílací sítě Němci v roce 1939. Tematicky se věnuje postavení a struktuře rozhlasové společnosti, zákonným podmínkám pro její činnost, financování výroby programu, koncepci, struktuře a hlavním žánrům vysílacího programu a rozvoji technologie a vysílací sítě.
Na stiahnutie
5,00 €
Dílo J.Seiferta 13. Publicistika (1933–1938)
Na rozdíl od svazku 12, který do svého čela vystavil celek vzpomínkových Hvězd nad Rajskou zahradou, přináší druhý svazek Seifertovy publicistiky rozmanitou škálu drobných textů.
Poprvé knižně shrnuje v úplnosti básníkovy fejetony, sloupky, glosy,
kurzivky, drobné vzpomínkové texty, úvahy, filmový scénář, medailony, předmluvy, referáty o literatuře či divadelních inscenacích, texty polemické, odpovědi v anketách a veřejné projevy z let 1933-1938, kdy Seifert vedl kulturní rubriku sociálnědemok
ratického deníku Ranní noviny. Ty se mu staly hlavní publikační platformou (otiskoval zde také své časové, příležitostné verše), kromě nich přispíval také do Práva lidu (a Večerníku Práva lidu), ojediněle do dalších periodik. Vedle řady básnických po
rtrétů, úvah o básnickém údělu, záběrů pražských lokalit (nejednou vzpomínkově laděných) a intenzivní reflexe dění na domácí divadelní scéně poutá nutně v těchto letech Seifertovu pozornost řada šokujících a tísnivých událostí: nástup nacismu v souse
dním Německu, občanská válka ve Španělsku, úmrtí F. X. Šaldy a T. G. Masaryka, projevy nesnášenlivého nacionalismu v části českých kulturních kruhů, mnichovská dohoda. V roce 1938 se takřka všudypřítomným úběžníkem stává otázka národního bytí. Svazek
obsahuje také oddíl Dubií a závěrem oddíl Společných prohlášení, na nichž se Seifert nepodílel autorsky, nicméně svým podpisem se s nimi ztotožnil.
Součástí svazku jsou dokumentární dobové ilustrace a jmenný rejstřík.
Vychází za podpory Ministers
tva kultury ČR, Nadace Charty 77, Nadace Český literární fond, partnerství Hlavního města Prahy a Města Kralupy nad Vltavou.
Lesníci východních Čech v odboji 1939-1945
Tato práce ve své první části podává povšechný průřez východočeským odbojem v letech 1939–1945. V něm zaujímali významné místo lesníci, lesní dělníci a další muži i ženy, kterým byl les domovem, zdrojem obživy a láskou. Pomoc u lesníků na samotách nacházejí ti, kteří museli uprchnout před zatčením nebo před totálním nasazením v Říši, uprchlí zajatci, příslušníci posádek sestřelených letadel a od poloviny roku 1944 partyzáni – sami lesníci se stávali aktivními příslušníky partyzánských oddílů. Mnozí lesníci a jejich rodinní příslušníci se stali oběťmi nacistického teroru i boje za svobodu a demokracii. Osudy těchto lidí, jejichž život byl spjat s životem a prací v lesích východních Čech, jejich účast v boji za svobodu Československa, jejich vlastenectví i oběti připomíná druhá část knihy a uvádí životní příběhy dvanácti z nich. Závěr je věnován památce lesníků, kteří za vlast položili své životy.
Meziválečná česká a slovenská žurnalistika (1918-1938)
Období mezi dvěma světovými válkami v Československu je dodnes spojeno s představou rozkvětu demokracie, hospodářství a kultury. Tento idealistický pohled se střetává s řadou problematických jevů, které období tzv. první republiky doprovázely, o období po Mnichovu 1938 nemluvě. Přesto Československo během těchto dvaceti let dokázalo, že se v mnohém může rovnat vyspělým demokratickým státům s mnohem delší tradicí. Jednou z takových oblastí byla bezesporu oblast kulturní. Československo se stalo republikou čtenářů a fascinace tištěným slovem prostupovala všechny vrstvy společnosti. Tento zájem se týkal také novin a časopisů. Každý, kdo toužil v oblasti svého konání vyniknout a být vidět, musel být v novinách či časopisech přítomen, ať již jako objekt zájmu, nebo jako autor textů. Z dnešního pohledu je překvapující pestrost nabídky jednotlivých periodik, která přinášela svůj specifický pohled na politiku, hospodářství, jednotlivé oblasti kultury, sport a životní styl. Mediální prostředí 20. a 30. let 20. století však nepatřilo pouze tisku, svou roli na poli zábavním a informačním hrál již film a po nesmělých počátcích se začal rychle rozvíjet také rozhlas.
Těmto tématům se věnují české a slovenské autorky a autoři této monografie, mezi nimi Jan Cebe, Jana Čeňková, Jan Halada, Světlana Hlavčáková, Marta Chladová, Magdalena Prajerová, Alena Lábová, Martin Lokšík, Karol Lovaš, Josef Maršík, Petr Orság, Barbora Osvaldová, Peter Sasák, Danuša Serafínová, Jaroslav Slanec a Martin Štoll.
dostupné aj ako:
Německá vysoká škola technická v Praze (1938–1945)
Historie Německé vysoké školy technické v Praze v letech 1938–1945 připomíná křižovatku – bod, kde se protínají dějiny vzdělanosti českých Němců, vysokých škol, techniky i dějiny okupace a nacistické třetí říše. Tvoří důležitý díl historického obrazu vysokého školství v českých zemích, a to jak ve vztahu k dějinám ČVUT, tak ve vztahu k Německé univerzitě. Předkládaná monografie se věnuje především vývoji institucionálnímu, biografickému a politicko-správnímu. Příběh pražské německé techniky, pojímaný v širším historickém kontextu snah o vyrovnání se s paralelním působením českého a německého obyvatelstva, ilustruje mnohovrstevnatý vývoj technického vzdělání, myšlení a invence v českých zemích.
Na stiahnutie
8,00 €
dostupné aj ako:
Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939
Monografie Vztahy Československa a Maďarska v letech 1918–1939 přehodnocuje vnímání hlavních politických a kulturně-společenských tendencí meziválečných vztahů Československa a Maďarska a přináší nový přístup ke zkoumání forem, podob a perspektiv vztahů obou zemí. Pozornost je věnovaná především interní rovině československo-maďarského vztahu, tedy postojům české společnosti k aktivitám (politickým i nepolitickým) maďarské menšinové společnosti žijící na českém území a jejich hodnocení. Tato perspektiva pohledu na vzájemný vztah totiž vykazuje ve sledovaném období z hlediska hodnocení oficiálních a doposud poskrovnu známých neoficiálních vztahů těchto zemí – respektive české a maďarské společnosti – diametrální rozdíly.
Na stiahnutie
7,00 €
dostupné aj ako:
Česká (a slovenská) univerzitní polonistika do roku 1939
Publikace je zaměřena na výzkum dějin české a československé polonistiky v její univerzitní podobě. Sleduje vývoj oboru od zrodu českých zájmů o polský jazyk a literaturu v době národního obrození až do uzavření českých vysokých škol v období Protektorátu Čechy a Morava, a to v širším dobovém a česko-polském kontextu.
Přináší také přehled pro?lových osobností z oblasti polonistiky, polono?lství a překladu z polské literatury. Práce má interdisciplinární, historicko-?lologický charakter; propojuje bádání historii oboru s diachronním a synchronním jazykovědným a literárněvědným výzkumem.
Vo svetle pravdy - Posolstvo Grálu (II.zväzok)
Posolstvo Grálu je nepochybne pozoruhodným svetonázorovým dielom, ktoré presahuje rámec náboženskej alebo filozofickej literatúry. Za cieľ si vytýčilo odpovedať na základné otázky ľudského bytia: Kto sme, odkiaľ prichádzame a kam ideme. Autor sa v neobvyklom rozsahu a šírke zaoberá vývojom stvorenia a postavením človeka v ňom, otázkou zrodenia človeka a jeho smrti. Zaoberá sa úlohou ženy vo stvorení, správnou a zodpovednou výchovou dieťaťa. Vysvetľuje zdanlivo nepochopiteľné prírodné úkazy a pôsobenie mocných prírodných i tzv. nadprirodzených síl. Predovšetkým však dnes rovnako aktuálne ako v dobe autorovho života ukazuje človeku cestu, ktorá vedie k duchovnej slobode a zodpovednosti.
Na sklade 1Ks
8,55 €
9,00 €
Dopisy z Prahy 1939-1941
Unikátní soubor rodinných dopisů obsahuje dosud nepublikované podrobnosti o postupujícím Holokaustu. Dopisy představují reportážní popis každodennosti ještě před deportací, jsou psány jazykem intimity, rodinné lásky a naděje. Úvodní slovo napsal Andrew Schapiro (velvyslanec USA v ČR v letech 2014-2017) přímý potomek autorek dopisů.
Jedná se o strhující sbírku textů, které v letech 1939-1941 psala Paula Froehlich své dceři Irmě do USA. Irma byla se svým manželem Maxem bezprostředně po okupaci postavena před těžké rozhodnutí: zanechat své dvě dcery v Praze s babičkou a strýcem a z exilu usilovat o jejich rychlý odjezd, nebo riskovat jistou smrt svého vysoce postaveného manžela. Max a Irma se rozhodli pro první variantu. Pro české vydání korespondenci zpracovala historička Kateřina Čapková.
Brno 1939-1945 Roky nesvobody
Publikace představuje 948 fotografií, z nichž 90 % nebylo dosud zveřejněno. Průřez událostmi v Brně v letech 1939-1945 počínaje dobou před a po Mnichovu, obsazením Brna 15.3.1939, návštěvou Adolfa Hitlera v Brně 17.3.1939 atd. včetně vojenských přehlídek, sbírek Zimní pomoci, nejrůznějších oslav a návštěv dobových osobností v Brně.
Krvavá předehra - Španělská občanská válka a zahraniční intervence 1936–1939
Kniha předního českého autora literatury faktu je dramatickým, čtenářsky přitažlivým a mnoha dokumenty, svědectvími i osobním pátráním obohaceným pohledem nejen na válečné události, ale i do málo známého zákulisí událostí, které rámcově charakterizuje podtitul díla, přičemž si autor klade za cíl nahlédnout téma objektivně a bez jednostranného ideologického balastu. Na počátku dění stál tehdy ozbrojený pokus značné části důstojnictva a části opozičních politických sil svrhnout vládu Lidové fronty, která vzešla z předchozích voleb. Brzy poté však vnitřní konflikt přerostl hranice své země. Do boje se na straně povstalců nejen zbraněmi a vojáky, ale také tajnými službami a nátlakovou diplomacií zapojily fašistické mocnosti Německo a Itálie, zatímco republikány podporoval Sovětský svaz a mezinárodní komunistické hnutí. Krvavá španělská předehra, v níž se u frankistů i republikánů střídaly prohry s vítězstvími, se stala mocenskou zkouškou sil, pohltila statisíce lidských životů, byla u obou válčících stran poznamenána nezměrnou krutostí – a trvala až do jara roku 1939. Onoho osudového roku, kdy jen krátce poté započne jiná válka: ta se zlověstným přídomkem druhá světová.
dostupné aj ako:
Německá říše zasahuje: úřady, spolky, instituce a čeští Němci 1918-1938
18. září roku 1934 přivedl vůdce Svazu pro Němectvo v zahraničí (VDA) Hans Steinacher k Rudolfu Hessovi, zástupci vůdce všech Němců pro věci politické, zajímavou návštěvu. Byl jí novopečený vůdce Sudetendeutsche Heimatfront, Konrad Henlein. Hess právě trávil jistě zaslouženou dovolenou poblíž rodného města Wunsiedel, ve vile situované v malebných Smrčinách. Setkání nebylo plánované, tedy alespoň Hess o něm informován nebyl. Když se uklidnil, uvolil se s návštěvníkem jednat. Ti dva muži měli více společného, než by se mohlo na první pohled zdát. Oba se nacházeli na vzestupu, který měl dříve či později skončit tragicky. Oba budovali nové organizace, které měly sloužit novému Německu a vydatně přispěly k rozbití států, v nichž byly založeny. Navíc se jim bylo přisouzena řada osudových i banálních setkání, střetů i spolupráce.
Konrád Henlein stál v čele nedávno ustavené organizace, ze které hodlal vybudovat velké, jednotné sudetoněmecké hnutí na území Československa. Ještě přesně nevěděl, co podnikne v případě úspěchu. Ač v té době ještě nebyl nacionálním socialistou a asi ani jednoznačným přívržencem anexe československého pohraničí, potřeboval podporu z nejvyšších míst Německé říše.
Rudolf Heß také budoval novou organizaci, pochopitelně větší, mocnější. Štáb vůdcova zástupce. Ani on však přesně nevěděl, kam až s ní bude možné dojít. Brzy po jmenování vůdcovým zástupcem dostal za úkol sledovat a řídit činnost služeben a organizací nacionálně socialistické strany v cizině. To ovšem nebylo ani zdaleka vše: pod dozor jeho kanceláře spadaly veškeré aktivity četných, v zahraničí působících, nezřídka často si vzájemně konkurujících spolků, společností a svazů, ba i politických stran, jejichž členové, občané jiných zemí, se hlásili k německému původu, jazyku či národnosti. Pro Henleina byl tedy tím správným mužem. Platilo to i obráceně. Společným cílem byli sudetští Němci, společným cílem bylo Československo.
Pražské mordy - Skutečné kriminální případy z let první republiky (1918- 1938)
Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let první republiky (19181938) navazují jako přirozené pokračování na předcházející svazek Pražské mordy, Skutečné kriminální případy z let monarchie (1880-1918). Kniha popisuje nejen dnes již zapomenuté případy, ale také události, které se staly součástí kolektivní paměti, jsou však zkreslené nánosem mýtů a fiktivního vyprávění. Patří mezi ně příběh smíchovské vražednice se zlatým chrupem, vražda knihaře Tyla na Malé Straně (zejména pak podivné putování jeho těla starou Prahou) i tragický osud rodiny hostinského z Karlovy ulice. Čtenář zde objeví chronologii nikdy neobjasněných úmrtí pražských prostitutek (od Anny Kočové přes známý případ Otýlie Vranské až po Helenu Kindlovou), které znovu a znovu přiváděly tisk i detektivy k úvaze, že se Prahou pohybuje sériový násilník, jenž vždy s odstupem několika let udeří. K první republice a její skutečné i předstírané eleganci patří také sňatkoví podvodníci. První, o němž bude řeč, se jmenoval Karel Čapek a narodil se ve stejném roce jako slavný spisovatel, za kterého se ostatně rád vydával. Druhý hovořil anglicky, tvrdil o sobě, že je velkovýrobcem praček, a svedl vyhlášenou pražskou krasavici Mimi Hanlovou. Jiným druhem podvodníka byl Egypťan dr. Osman Muchtára Fakrí, jenž ve stopách nejobratnějších mystifikátorů moderních dějin prodal smyšlenou koncesi na stavbu železnice přes Arabskou poušť až do Mekky. Pražské mordy provázejí své vyprávění přesným určením míst, na nichž se popisované skutky odehrály, takže se čtenář může vypravit v jejich stopách.
Češi v dějinách nové doby 1848-1939
Nezvykle objemné dílo autorského tria Otáhal – Pithart – Příhoda vznikalo na sklonku 80. let jako protiváha tehdejšímu účelovému výkladu moderní české historie. Autoři se v něm pokoušejí o demontáž „českého národního mýtu“ tak, jak byl systematicky budován nejen v minulém století, ale jak často přežívá i dnes. Kniha nastavuje nesmlouvavě přísné zrcadlo našemu pohledu na nedávnou českou historii – od roku 1848 do mnichovských událostí – a na naši roli v evropském politickém a společenském kontextu. I díky tomu vyvolalo první vydání této knihy také řadu polemických reakcí. Cílem autorů nebylo sepsání odborné historické práce – to ani podmínky původně zamýšleného samizdatového vydání neumožňovaly. Slovy jednoho z autorů Petra Pitharta je tato kniha spíše „netypickým esejem s řadou znepokojujících tázání“. Kniha také přináší detailní pohled na období první československé republiky, bez růžového mámení, bez sentimentu a idealizující nostalgie, bez zjednodušujících stereotypů, bez pozdějších ideologických nánosů. Rovněž pohled na rodící se českou politiku po roce 1848 a nadcházející usilování o moderní českou státnost klade řadu otázek, zda a jak jsme v tomto díle obstáli, zda a jak jsme využili či promarnili šance, které nám dějiny stavěly do cesty. Současný čtenář má možnost ve vztahu probouzející se české politické reprezentace k rakouskému mocnářství odhalit také řadu paralel s dnešním vztahem české společnosti k evropskému projektu a k naší roli v něm.
Na stiahnutie
9,29 €