Najnovšie - Romantická beletria strana 183 z 500

Kniha je svědectvím jednoho z nejzávažnějších dětských týrání, které bylo zaznamenáno v historii státu Kalifornie. Matka malého Davea bije, trápí hlady a dělá z něj otroka rodiny. Chlapec musí spát ve sklepě, každé jídlo, kterým jsou obvykle jen nechutné zbytky, si musí vybojovat a vlastní matka mu usiluje o život. Přestože vyrůstá v rodině s více dětmi, je obětí těchto krutostí jenom on sám. Ač chlapec chodí v hadrech, zapáchá a dětem ve škole krade jídlo, jeho okolí vůči němu dlouho zůstává odmítavé a lhostejné… Dítě zvané „To“ vypovídá nejen o hrůzné situaci jednoho amerického dítěte, ale i o jeho vůli přežít. Autorkou doslovu je známá britská spisovatelka Torey L. Hayden, která se ve svých románech zabývá mj. týranými dětmi. Dave Pelzer který v dětství prožil závažné týrání, se ve dvanácti letech dostal do pěstounské péče a v osmnácti se stal příslušníkem amerického vojenského letectva. Dnes se věnuje osvětové práci na podporu dětských obětí týrání a v roce 1996 byl jedním z nosičů olympijské pochodně.

Na policejním velitelství v hornoslezském městě Tychy propukne velká aféra – několik zdejších příslušníků údajně znásilnilo prostitutku. Oběť jako hlavního pachatele určí Krzysztofa Strzeleckého, vzorného policistu a obecně člověka, kterého byste označili jako dobračisko. Strzelecki rezolutně prohlašuje, že je naprosto nevinný, ale stejně je postaven mimo službu. Jediným člověkem, který mu bez jakýchkoli pochybností věří, je jeho šéf Franciszek Próchniewicz.Bohužel však i ten se dostal do potíží. Přesněji řečeno jeho nevlastní dcera Zośka Bojarská, která si dělá velké starosti. Její osmnáctiletá neteř Karolina totiž znenadání beze stopy zmizela. Už předtím sice žila poněkud divoce, nepohrdla mejdany ani drogami a často utíkala z domova, ale tentokrát má její teta neodbytný pocit, že je to mnohem vážnější.Vše totiž nasvědčuje tomu, že Karolinu někdo unesl. Krzysztof, momentálně postavený mimo službu, má nečekaně spoustu volného času, a tak ho její nevlastní otec poprosí, aby mu pomohl v soukromém pátrání po zmizelé neteři. Stopy je dovedou až k Paprocanům poblíž města Tychy – přehradnímu jezeru, které je populární rekreační oblastí známou v celém Horním Slezsku.

Román Rodina Karnovských vypráví příběh tří generací židovské rodiny. Na konci 19. století odchází stoupenec židovského osvícenství David Karnovski s manželkou z chasidské komunity v Polsku do svobodomyslného Berlína. Jeho syn Georg se stane těsně před první světovou válkou lékařem a slouží v polní nemocnici. Georgův syn Jegor dospívá v době nastupujícího nacismu, zakusí ponižování kvůli rasovému původu a začne nenávidět sám sebe i Židy obecně. Celé rodině se nakonec podaří uprchnout do Spojených států, kde si však Jegor nemůže a nechce zvyknout. Stává se tam stoupencem nacismu, a dokonce se uchyluje k zoufalému činu v naději, že ho Němci pustí zpátky domů a přijmou mezi sebe.

Sígři nabízejí silný příběh z doby okupace Norska nacistickým Německem. Parta dětí z činžáku na chudém předměstí Osla, jejíž jádro tvoří tři stejně staří kluci Carl, Olav a Roar, prožívá nejdůležitější roky svého dětství. Jsou sice tak říkajíc na šikmé ploše, nechodí do školy, kradou, padělají přídělové lístky a věnují se překupnictví, nicméně tím vším umožňují svým rodinám přežít. Mladí sígři to s rodiči nemají lehké, zejména otcové si odmítají připustit, že jsou to děti, na nichž je rodina existenčně závislá. Významnou roli hraje v knize i každodennost okupovaného města, všudypřítomný strach, ilegální poslech rádia, zmizelí a uvěznění členové rodin. Nejednoznačné profily příslušníků a příslušnic protinacistického odboje i zhoubná aktivita kolaborantů a jejich únik před spravedlností, to všechno je realita válečné doby a doby bezprostředně následující. Jacobsenova kniha se nevyhýbá brutálním scénám a nelítostnému odhalování lidských slabostí, je však i plná empatie. Ke slovu tu opět přichází autorova „chlapská citlivost“, jak charakterizoval jeden z rysů Jacobsenova psaní přední norský kritik Leif Bull. A nebyl by to Roy Jacobsen, aby se při psaní neuchýlil také k tajuplnému, až detektivnímu matení stop.

Slavná gejša Sajuri, již jako stará dáma žijící v Americe, otevírá okno do tajemného, skrytého světa japonských gejš. Chudá dívenka z rybářské vesnice musí na cestě za kariérou profesionální gejši překonat mnoho překážek, ale nakonec ji zradí vlastní srdce…

Hrdina příběhu Ninetto Giacalone patřil k jedné z posledních vln dětských uprchlíků, kteří odcházeli bez rodičů z chudého italského jihu a snažili se najít lepší podmínky na bohatším severu. Narodil se v roce 1950 v zapadlé vesnici na Sicílii a v devíti letech odjel s jedním otcovým známým do Milána, kde se musel začít starat sám o sebe a sehnat si práci, pochopitelně načerno a mizerně placenou. Skoro vše, co si rozvážkou vypraného prádla vydělal, padlo na jídlo a kousek místa v bytě, který sdílel s dalšími přistěhovalci. V patnácti letech, kdy už mohl legálně nastoupit do továrny, si začal slušněji vydělávat a také se oženil se stejně mladičkou dívkou, rovněž z jihu. A život sklouzl do běžných kolejí továrenských dělníků: práce u pásu, druhé zaměstnání, občasné návštěvy rodin na jihu. Tragický zvrat do jinak jednotvárné každodennosti vnesl později násilný čin, k němuž Ninetta přivedla jeho povaha. Byl odsouzen a ve vězení strávil deset let. Život však mezitím nečekal. Na svobodu se vrací jako předčasně zestárlý muž, do změněného světa, jemuž se už neumí přizpůsobit, a tak jen přežívá, protože "pravý trest si člověk odpykává, teprve když z vězení vyjde". A jediným světlým bodem, k němuž se ještě upíná, je jeho vnučka, kterou dosud nepoznal.

Adela sa nechtiac dostala do situácie, z ktorej niet úniku. Celý jej život sa otriasa v základoch, keď podľahne nielen nesprávnemu mužovi, ale aj alkoholu a sama si už nedokáže poradiť. Príde o všetko, alebo zabojuje a bude opäť žiť naplno?

Bondyho radostná utopie, resp. antiutopie, vzniknuvší v letech nejchmurnější normalizace a kdysi považovaná za „svaté písmo“ českého undergroundu, je nejen oslavou „alternativního způsobu života“ lidí žijících vědomě a záměrně na pokraji tzv. majoritní společnosti, nejen výsměchem dobovým konzumentským idejím policejního státu, ale i lehkou parodií science fiction, do níž jsou navíc organicky včleněna filosofická témata, která ve svých diskusích formují některé z postav. Jakkoli je toto dílo možno označit i za „dobrodružnou literaturu“, evokující například scenérie „tajuplného ostrova“, jeho celkové vyznění dosahuje až síly náboženské, evangelijní zvěsti o tom, že na tomto světě je navzdory všemu očekávání přece jen „možno žít“. Za tento román, jejž poprvé vydali manželé Škvorečtí v torontském 68 Publishers, získal jeho autor Cenu Egona Hostovského; dílo již také vyšlo v překladech do cizích jazyků. V pořadí již páté knižní vydání této nejznámější prózy Egona Bondyho koriguje dosavadní vydání samizdatová i tištěná, neboť opakované chyby a překlepy (vyskytující se i v předchozím, čtvrtém vydání z r. 2012) jsou zde opraveny nejen podle autorova rukopisu, ale zejména podle nově objeveného původního autorského strojopisu z r. 1974.

Marta dostala výhružnou výzvu, aby si z pražské úschovny vyzvedla uložené předměty. Jenže nikde si nic neuschovala, v Praze navíc už čtvrt století nebyla. Rozpadlo se jí zrovna rakouské manželství, rozhodne se tedy zjistit, co se za podivnou hrozbou skrývá. Třeba se tam setká i se svou dcerou Judi, s níž se už několik let neviděla. Kéž by se ale na ten výlet nikdy nevydala. Od počátku totiž naráží na nebezpečné a tajemné události. Stane se jí vážná autonehoda, zabloudí v známých zónách svého dětství, někdo ji uvězní v podzemní kobce, málem přichází o život… Nechtěně zraní černou fenu - nejbližší přítelkyni poloautistické holky Věry. Té tím vychýlí život zcela jiným směrem. Marta postupně zjišťuje, že podléhá plánu kohosi neznámého, jenž ji rafinovaně vede proti proudu vědomí, nutí ji spouštět se stále dál a hloub do útrob své zapomenuté vnitřní krajiny.

Nový napínavý thriller od autorky bestsellerovej série Ako nájsť vraha! Osem hodín. Šesť priateľov. Jeden snajper... Osemnásťročná Red cestuje s priateľmi karavanom na jarné prázdniny, ktoré chcú stráviť s ostatnými spolužiakmi na pláži. Majú pred sebou dlhú cestu, dobrá nálada im však nechýba. Vydrží im, až kým sa im odrazu nepokazí karavan. Sú uprostred ničoho, nemajú mobilný signál a široko-ďaleko niet nikoho, kto by im dokázal pomôcť. Prestrelené pneumatiky sú však jasným dôkazom, že nejde o náhodu. Z tmy ich sleduje snajper a ten presne vie, kto sa nachádza v karavane. Jeden zo skupinky priateľov pozná tajomstvo, pre ktoré je ostreľovač ochotný zabíjať. Začína sa hra na mačku a myš, priatelia sa zúfalo snažia zohnať pomoc a zistiť, o koho z nich snajperovi ide. V stiesnenom, klaustrofobickom priestore karavanu sa dostávajú na povrch hlboko pochované tajomstvá a napätie sa stupňuje na neúnosnú mieru. Túto noc neprežijú všetci.

Kvapky zachytili množstvo príbehov z mestečka Ľudovíta Štúra, až sa z nich napokon stal Dážď. Toto bratislavské zákutie spájajú so zvyškom hlavného mesta len dve vyťažené linky a generácia, čo v budúcnosti povedie náš národ. Dážď chce upozorniť na krehké a zároveň nezlomné duše študentov, ktorí sa snažia robiť zázraky s minimom prostriedkov, premeniť svojich pár rokov na zlato či nájsť zmysel v dlhých dňoch a krátkych nociach a takmer skutočné postavy privádza do situácií, keď si musia vybrať medzi vlastným dobrom a dobrom iných. Mirko Lajmo a jeho partia zažijú bungee jumping, tanec v daždi, beh naostro, Grand Theft Auto, niekoľko opíc, Španielsko, stareckú geriatriu a veľmi veľa sladkých koláčov z kuchyne vychýrenej cukrárne leskejks. Táto kronika Mlynskej doliny ponúka pohľady na študentský život priamo z prvej ruky a prináša nežné osvieženie do súčasnej literatúry pre mladých. Jej autorom je Matúš Mahút, vyslúžilý obyvateľ internátov, na ktoré spomína s láskou a s ľahkým úsmevom na tvári. Dážď slúži ako dôkaz, že Mlynská dolina je nevyčerpateľnou studnicou dych berúcich príhod a jej milovníci sa k nej radi vracajú ako k dávnej priateľke.

Román, který si nebere servítky! Percival Everett mistrně propojuje společenskou satiru, černý humor a krvavou americkou historii, která se znovu hlásí o slovo. Je cosi shnilého ve státě Mississippi – a nejen tam. Záhadné vraždy bělochů přitahují pozornost k tuctovému městečku Prachy. A dva detektivy, kteří je přijeli vyšetřovat, tu nevítají zrovna s otevřenou náručí. Na pozadí vyšetřování postupně vyvstává děsivý obraz rasového násilí, které se jako krev rozlévá po všech státech bývalého Jihu už desítky let. Sérii brutálních vražd spojuje přítomnost dalšího mrtvého těla – muže, který se velmi podobá Emmettu Tillovi, mladému černošskému chlapci, zlynčovanému ve stejném městě před 65 lety. Vypadá to, že oběti lynčů se po letech domáhají odepřené spravedlnosti samy, tedy jen s malou pomocí místní vědmy a jejích stoupenců, a dávají padouchům ochutnat jejich vlastní medicínu. Román Jižanské stromy divné ovoce nesou z pera amerického autora Percivala Everetta zpracovává téma černého svědomí Spojených států, a to s velkou dávkou černého humoru, okořeněného kapkou černé magie. Nestandardním způsobem předestírá palčivé a dosud neuzavřené otázky, které stále jitří americkou společnost. Kniha se objevila v shortlistech cen Booker Prize 2022 a Dublin Literary Award 2023.

Každý jsme viníkem vlastního života. Každý vztah může skončit nevěrou, každé sousedství bláznivým sporem, každý sen o úspěchu krachem. A příliš nezáleží na tom, jak moc se manželé na začátku milovali, kde trčí kořeny nekonečných žabomyších válek a kolik má kdo skutečného talentu. Simona Bohatá přichází s knihou povídek, v níž rozehrává osudy svých hrdinů nemilosrdně, ale přesto s nadhledem a porozuměním, jako by navzdory času stále posedávala na starém klepadle mezi činžáky. Zbabělí hrdinové tu totiž budou vždycky, protože jsme to my sami, kteří klopýtáme přes kořeny vlastních pochyb, nedostatečností a kupodivu i občasných hrdinství. Není slovo „osud“ jen milosrdnou omluvou pro naše slabosti?

Měl to být svatební den, místo toho se všichni sešli na pohřbu. Pro Aimee byl James doslova vším – životní láskou, oporou i jistotou v těch nejtěžších časech. Jeho nepochopitelná a zbytečná smrt kdesi v Mexiku znamenala, že se jí zhroutil celý svět. Postupně však s pomocí přátel i sympatického fotografa Iana opět začíná žít. Její plány na otevření vlastní kavárny a navázání nového vztahu však nekompromisně naruší zvěsti o tom, že je James stále naživu. Aimee proto vyráží do Mexika, odhodlaná zjistit pravdu a postavit se temným tajemstvím Jamese a jeho rodiny…

Dva gymnazisté z malého městečka nedaleko Londýna. Josephine, vzorná dívka z takzvané dobré rodiny, a Chase, hoch, o němž lze říci mnohé, ale rozhodně ne, že je dokonalý. Stejně tak i Chaseovo rodinné zázemí by se stěží dalo označit za dobré – jeho matka vždy věnovala více pozornosti drogám a alkoholu než svému synovi.Josephine se chystá odjet studovat do Bostonu, aby splnila očekávání své rodiny - musí být dokonalá. Chase... no, jen se bude snažit nenásledovat matčinu cestu.Tuto dvojici mladých lidí zdánlivě nic nespojuje, kromě místa bydliště a školy. Avšak něco společného přece jen mají. Oba se, každý svým způsobem, snaží vypořádat se samotou.Skrývají se za maskou lhostejnosti a tají před světem svou pravou, citlivou tvář. Narazí na sebe náhodou a vývoj událostí způsobí, že se před sebou pomalu navzájem odhalují, možná dokonce víc, než by si přáli.Má to vůbec smysl, když Josie z Chaseova světa zanedlouho zmizí?

Je rok 1913 a Laura Lyonsová má alespoň na první pohled vše, co by si mohla přát – její manžel je správcem Newyorské veřejné knihovny, žijí v bytě přímo uvnitř této grandiózní budovy a život jim nadělil dvě děti. Svéhlavé a vášnivé Lauře to však nestačí, a když jednoho dne zariskuje a podá si přihlášku na školu žurnalistiky, její svět se zachvěje v samotných základech. Studium ji zavede například do komunity nových bohémů, kde objeví radikální skupinu žen, kde mohou bez obav vyjadřovat nahlas své názory na antikoncepci, volební právo a další ženské otázky.Laura brzy zjistí, že začíná zpochybňovat svou tradiční roli ženy a matky. Když se z knihovny ztratí několik vzácných výtisků a její domov a zbožňovaná instituce se octnou v ohrožení, je nucena se svým měnícím se prioritám postavit čelem… a přitom riskovat, že o všechno dost možná přijde.Sadie Donovanová se o celých osmdesát let později snaží vyrovnat s odkazem své babičky. Konečně získala svou vysněnou pracovní pozici v Newyorské veřejné knihovně, ale když se ze sbírky, kterou dostala na starost, začnou ztrácet vzácné rukopisy, z jejího nového zaměstnání se rázem stane noční můra.

Příběh první německé novinářské fotografky a vrcholové gymnastky z NDR – silný, pohnutý kus historie.Když Angeliku Steinovou v patnácti letech vyhodí ze školy, zdá se, že se její sen rozplynul. Žádný fotograf v Kasselu nechce přijmout do učení dívku, navíc ještě s nedokončenou školou. Angelika se ale nevzdává – a nakonec jí dá šanci fotograf, který před nedávnem utekl z NDR.Ve stejné době vrcholová gymnastka Kristýna Magoldová ve Východním Berlíně pilně trénuje, aby mohla NDR reprezentovat na olympijských hrách. Je to ale opravdu její sen? Při stavbě Berlínské zdi v roce 1961 se obě ženy za dramatických okolností setkávají.Katharina Fuchs vypráví s velkým smyslem pro detail a empatií příběh dvou stejně umíněných i odvážných mladých žen odehrávající se v západním Německu a NDR. Nedávná historie ožívá spolu se dvěma pohnutými ženskými osudy.

AKO MÁLO STAČÍ K VEĽKÉMU PÁDU? Písať v novinách je skvelé, no iba kým nenapíšete niečo, čo ste nemali. Melania Gerardová napísala článok, ktorým urazila vplyvného muža. Veriť, že nad tým len mávne rukou, je naivné. Udrie tvrdo a nekompromisne a pred Melany stojí voľba, ktorá môže všetko zmeniť. Čo si vyberie? SÚD alebo VEREJNÉ OSPRAVEDLNENIE? Alebo je aj iná možnosť? Vzrušujúca romanticko-erotická séria plná vášne, pikantných intímností a nečakaných zvratov vo vzťahu dvoch ľudí z rozdielnych svetov, ktorých spojila náhoda menom OSUD. Poznámka vydavateľa: Titul V objatí gentlemana je reedíciou tetralógie V objatí gentlemana. V reedícii sme spojili dva a dva diely dokopy: - jeden diel V objatí gentlemana (spojená prvá časť V objatí gentlemana a druhá časť V objatí nepriateľa ), - a druhý V objatí manžela (spojená tretia časť V objatí milenca a štvrtá časť V objatí manžela ).

Podtitul knihy výstižne zhŕňa príbeh o niekdajšej pastierskej dedine, ktorá vystavala svoj rozkvet na ťažbe uhlia, aby sa o storočie neskôr obrátila navnivoč – tiež kvôli ťažbe uhlia. Dnes už z výstavných budov a hrdo sa týčiacich veží nezostalo nič. Len šikmý kostol, ktorý stroho a varovne čnie do pustej krajiny. Kniha začína obrovským banským nešťastím v roku 1894, ktoré drsne zasiahlo do života obyvateľov celého kraja. Patria medzi nich aj hrdinovia tejto knihy, ktorých pohnuté osudy môžeme nasledujúce štvrťstoročie sledovať. BARBORA, JULKA a LUDWIK sú predstavitelia troch úplne odlišných dejových línií, ktoré sa však na mnohých miestach prepletajú a vytvárajú plastický obraz polozabudnutých čias, ktorých drsnosť je pre dnešného čitateľa v mnohých ohľadoch takmer nepredstaviteľná. Každý z hrdinov čelí životným výzvam po svojom: niekto sa im trpne poddáva, iný sa snaží uchopiť šance, ktoré mu kvasiaca doba ponúka. Do všetkých osudov však opakovane a nemilosrdne zasahujú veľké dejiny, ktoré môžu úsilie obyčajného človeka ľahko premeniť na prach. Alebo nie. Príbeh je vystavaný na skutočných udalostiach, z ktorých mnohé doteraz neboli v českej románovej tvorbe spracované. Rozprávanie ubieha v dramatickom tempe a natoľko autenticky, že sa dej pred očami čitateľa mnohokrát mení na film zaznamenávajúci aj to, čo donedávna zostávalo skryté v trinástej komnate českej histórie. Karin Lednická sa narodila v Karvinej, vyrastala v Havířove a teraz žije v Ostrave. Dá sa teda povedať, že celý život strávila v regióne, ktorého históriu spracováva vo svojej literárnej tvorbe. Prvý diel trilógie Šikmý kostol vyšiel v roku 2020 a v českom literárnom prostredí zapôsobil ako zjavenie. Stal sa knihou roka, získal niekoľko literárnych ocenení, dodnes sa drží medzi najpredávanejšími knihami. Rovnako silný ohlas odbornej aj čitateľskej verejnosti vyvolal i druhý diel Šikmého kostola a populárne náučná publikácia Životice: obraz (po)zabudnutej tragédie, ktorá opisuje jeden z najväčších nacistických masakrov na území niekdajšieho Československa. Za svoju tvorbu autorka získala prestížnu Cenu Ústavu pre štúdium totalitných režimov, ktorá je udeľovaná za mimoriadny prínos k reflexii novodobých dejín. Šikmý kostol bol zdramatizovaný pre divadlo a uvedený v českom a poľskom jazyku, pripravuje sa televízny seriál a filmové spracovanie.