Najnovšie - Beletria strana 74 z 500

Pohnutkou pro společný manželský život bývá po letech už nikoli oboustranný úchvat, nýbrž hlavně zvyk. Dvojice z Ermlova románu se dokonale zná. Každý partnerův čin i každá partnerčina myšlenka se dají předvídat. Je to unavený a smutný tanec porozumění, ale jeho setrvalost v sobě skrývá i oporu. Třeba právě ve chvíli, kdy se spolu vydávají do Ladaku po stopách dávné cesty, kterou podstoupili v době mládí a zamilovanosti. Jejich cílem jako by bylo i opětovné setkání s moudrým učitelem, jenž by uměl i nyní osvětlit to, co prožívají… Prozaický zpěv o vyhaslé lásce však možná paradoxně vypovídá o její velikosti.

Zlatý věk je fantastický cestopis, ve kterém moderní Gulliver píše knihu o civilizaci na malém ostrově v Atlantiku. Ostrované na první pohled nedělají nic jiného, než sedí a pozorují svět, jeho světla a šumy. Ostrov postupně absorboval předchozí vlny dobyvatelů a z původních kultur zůstaly pouze torza velmi vzdálená svému původu. V místech, kde obyčejně očekáváme upevňování obecných hodnot a zásad, dochází ke zborcení vazeb a k vytvoření zcela nových, neočekávaných. Podobně jako sami obyvatelé se vzpouzí přijmout stálý jazyk, i ostrov na kterém žijí odmítá stálé jméno, označení. Vše je ve znamení změny, metamorfózy, vzniku a zániku zároveň. Je to kniha labyrint, plná nečekaných odboček a souvislostí. Módně by se dala označit za hypertext v tom nejlepším slova smyslu. Při jejím popisu a při četbě úryvků z ní si nelze nevzpomenut na slavnou Borgesovu povídku Babylonská knihovna. Avšak tam, kde argentinský spisovatel potřeboval knihovnu, si autor vystačí s knihou jedinou, snad do nekonečna se vrstvící. Jako by autor popisem této knihy odhaloval svůj vlastní tvůrčí přístup.

Betsy nechápe, jak se Nik chová. Jak je chladný, uzavřený, jak bere jejich manželství stejně, jako by to byly jeho obchodní bitvy. A když zjistí, že jí Nik navíc i lhal, řekne mu, ať odejde. A Nik odejde! Jenže konec není nikdy dřív, než až když je konec opravdu!

Psychologický thriller plný zvratů od bestsellerové autorky Pomocnice. Eve má dobrý život. Každý den vstane, dostane pusu od svého manžela Natea a jde učit matematiku na místní střední školu. Všechno je tak, jak má být. Až na to, že loni Casehamskou střední otřásl skandál týkající se poměru mezi učitelem a studentkou jménem Addie. Eve však ví, že za těmito ošklivými pomluvami je mnohem víc, než se na první pohled zdá. Addie se nedá věřit. Je prolhaná. Ubližuje lidem. Ničí životy. Alespoň to všichni tvrdí. Jenže skutečnou Addie nikdo nezná. Nikdo nezná tajemství, která by ji mohla zničit. A Addie udělá cokoli, aby to tak zůstalo.

Děti – nevinné i vychytralé, roztomilé i zlomyslné, zrcadla dospělého světa i jeho nečekaní rozvraceči. Povídková sbírka Ach, ty děti nabízí pestrý průřez pohledů na dětský svět očima dvanácti předních českých autorů a autorek. Co příběh, to jiný úhel – od humorného přes napínavý a hororově pohádkový až po mrazivá rodinná dramata, v nichž jde mnohdy o život. Děti zde nejsou jen objektem výchovy nebo obětí okolností, ale také aktivními hybateli děje – někdy zábavným, jindy znepokojivým způsobem. Jsou zobrazeny jednou jako statečné osobnosti, které přebírají roli rodičů, když tito selhávají, podruhé jako citoví vyděrači, malí ďasové, schopní zbořit dům, či bytosti, jež nás svými rozhodnutími mohou zachránit, utěšit anebo taky dostat do blázince, ba i do hrobu. Příběhy o vztazích mezi rodiči, prarodiči, potomstvem i mezi dětmi navzájem a o tom, jak láskyplné i vyhrocené tyto vztahy mohou být.

Petr Stančík se ve své próze originálním způsobem ujal protektorátní městské legendy o superhrdinovi vzdorujícím nacistům a nabízí skvělou kombinaci napínavého příběhu, historického poučení a přesně odměřené dávky humoru. Nadnášejí létající talíř tibetští mniši? Jak skončí apokalyptický silvestr s jedlým nábytkem u Hermanna Göringa? Je atentát na Heydricha komplot svobodných zednářů? Proč raketová nadžena Valkýra nosí v ňadrech magická oka? Podaří se zničit obrněnou tramvaj Feuerwanze? Namaloval Adolf Hitler kubistický obraz? Na všechny otázky odpoví Franta Pérák, jediný superman českých dějin. Němci si to odskáčou... Příběh je na stránkách knihy doplněn stylovými ilustracemi a textovým i obrazový doprovodem - dobové letáky, reklamy, nákresy zbraní, biografické poznámky, atd.

Na to, že je jeho dokonalá asistentka Brianna i žena, si Sakis zakázal myslet. Jenže pak si uvědomil, že Brianna je mnohem hezčí, než tušil, a že před ním něco skrývá. Brianna dobře ví, že pokud se prozradí, bude to znamenat konec důvěry… a důvěrností! Ale přízraky minulosti se tak snadno zahnat nedají!

Povinnost… to je slovo, kterému Elena rozumí. A tak když dostane za úkol nalézt Atticuse a dovést ho zpět k jeho otci, je rozhodnutá uspět. Jak měla ale tušit, že z povinnosti se může stát přívalová vlna, jež smete ji… i muže, kterého měla jenom najít. A jak měla tušit, že z vášně se opět stane povinnost? Povinnost zachránit Atticuse před největší hrozbou – před ním samotným?

Ben Lerner patří k nejvýraznějším hlasům současné americké literatury - a zároveň též k autorům nejrespektovanějším. Každý jeho nově vydaný román se těší velké pozornosti předních britských i amerických listů i literárních časopisů, přičemž jejich recenzní přijetí je vesměs zcela nadšené - na adresu jeho próz padají mj. výroky jako: "Ben Lerner vládne mimořádným citem pro orchestraci, nevídaným hlasovým rozsahem a vytříbeným jazykovým naladěním (…) Jeho psaní patří k vrcholům současné americké prózy. " (New York Times); "Přes autorův nesmírně široký záběr a stylistické mistrovství jsou jeho knihy přístupné každému, kdo se chce dozvědět něco podstatného o naší problematické době." (Washington Post); "Lerner je oslnivě inteligentní spisovatel (…) Po jeho knihách by měl sáhnout každý, kdo chce porozumět současné Americe." (The Times) Vše výše řečené platí i o autorově druhém románu 10:04, v originále vydaném už v roce 2015. Ten bývá dokonce považován za prozatímní vrchol Lernerova díla. "Skvělý spisovatel, skvělý román," tak tehdy v recenzi přivítal knihu britský list Guardian, a ono hodnocení platí dodnes: román, rámovaný dvěma bouřemi, hurikány Irene a Sandy, a prosycený úzkostí vypravěče, je působivou výpovědí o současné Americe i o křehkém, zranitelném egu dnešních mladých mužů. Lerner nenabízí snadná řešení, jak z krize ven; namísto toho předkládá elegantní portrét aktuálního stavu věcí i precizní literární analýzu faktorů, jež k němu vedly. Jako by se tu uplatňovaly i jeho ostatní vlohy: Lerner je nejen respektovaným prozaikem, ale též oceňovaným básníkem i esejistou a profesorem anglistiky na newyorské Brooklyn College.

Nekompromisní, drsný a groteskně vtipný pohled do života lidí ukrytých za zdmi výrobních hal. Seznamte se s postavami, které byste si za své kolegy sami nevybrali – s Dědkem, jenž dokázal obelstít systém i šéfa a prozradí, jak na správnou masáž prostaty, s panem Romadurem, k němuž se nelze přiblížit na deset kroků, nebo s operátorem, který se dorozumívá výhradně mňoukáním. Každodenní dřina, zvláštní rituály i nečekané jiskry lidskosti vytvářejí mozaiku, která čtenáře vtáhne a nepustí.

Nové vydání 2 prvních knih Michala Ajvaze, které vychází spolu v titulu Vražda starého Varana Vražda v hotelu Intercontinental Název knihy napovídá detektivní motivy, když ale knihu otevřeme, nečekaně objevíme dlouhé a zajímavé básně. Je to krátká knížka a začíná se zde rýsovat Ajvazovo literární zaměření. Nacházíme zde fantaskní bytosti zasazené do pražských a středočeských reálií. Po Václavském náměstí běhá tygr a když obejdeme Malou Stranu dostaneme se do Nepálu. Ajvaz se ale v knize neomezuje na pouhé dráždění čtenářovy fantazie, ale do básní opatrně komponuje i vlastní filosofické názory. Další z Ajvazových hlavních znaků, který najdeme i ve Vraždě v hotelu Intercontinental, je dokonalý Ajvazovský vypravěčský um, kdy dokáže fantaskní bytosti do reálií zakomponovat tak, že čtenáři připadají jako cosi běžného až docela všedního. Jako by tam byli vlastně vždycky. Kniha je sestavena z několika desítek různě dlouhých básní, nepřesahujících ale dvě strany knihy, které samy o sobě jsou o něčem jiném a přece na sebe nějakým zvláštním způsobem navazují a jsou spojeny. Snad nějakou magickou nití, otevírající dveře druhého světa, do kterého se čtenář dívá z chladné reality. Nikdy se ale tyto dveře nesmí otevřít příliš mnoho. Vražda je přece jenom prvotina a proto v tomto díle stále něco schází a je z něj cítit jakási nerozhodnost, kdy si hledá Ajvaz svoje místo v literatuře. Návrat starého varana Ajvaz zde znovu rozehrává svůj kolotoč obraznosti a krátké povídky, z kterých je kniha složena, spojuje znovu dohromady. Ajvaz ukazuje v knize obyčejné městské lidi v obyčejných situacích, které ale dělá neobyčejnými právě implantací jakéhosi mýtična. Vidí v těch nejobyčejnějších věcech nějaký hlubší a tajemný smysl a tento rozpracovává až do dokonalosti. Ajvaz do svých knih ale mimo mýtičnost a reálnost vkláda také jistou dávku hry, vtipu, roztomilosti a celé to tak působí jaksi nadneseně. Ajvazovi hrdinové situacemi proplouvají, mnohdy je sami ani neprožívají, jenom přemýšlejí, co by se mohlo stát a nebo poslouchají zážitky druhých.

Zmizel záznam, pokazil se počítač. Ale nezoufám, protože si nepamatuju mnohem delší časové úseky, například roky, o kterých nevím, že bych vůbec existoval. Jak vypadá všední den či víkend brněnského performera, hudebníka, výtvarníka a recesisty Mariana Pally? To odhalí deníkové záznamy, jež si autor pořizoval s udivující pravidelností během celého jednoho roku a jež z počítače nezmizely. Pallův naivistický až inzitní jazyk provází jeho minimalistické ilustrace.

Kniha esejů o Italu Calvinovi, Witoldu Gombrowiczovi, Henri Michauxovi, Raineru Marii Rilkovi, Williamu Gibsonovi, Ivanu Wernischovi aj. Všechny eseje krouží kolem jediného tématu a jsou spojeny textem, který z nich dělá příběh, jehož dějem je putování říší znaků a prázdna.

Naléhavý telefonát uprostřed noci vtáhne Gemmu do nového případu – tentokrát se v hledáčku policie ocitne její kamarád Seth! Je podezřelý z vraždy v chodbách staré oxfordské koleje, ale Gemma nachází nečekané stopy, které by mohly odhalit pravého vraha. Do pátrání se znovu připletou všetečné postarší dámy i drzá kočka Müsli. A aby toho nebylo málo, Gemma se musí konečně rozhodnout mezi sexy detektivem a charismatickým lékařem. Odhalí pravdu dřív, než se všechno zamotá jako skořicový šnek?

Na Gabrielově seznamu rozhodně nebylo všímat si toho, jak moc přitažlivá je Helen, jeho rozumná sekretářka! Zejména když Gabriel zrovna dokončuje klíčový obchod. Aby uspěl – a nic jiného než úspěch Gabriel neuznává –, potřebuje její pomoc. Jenže to, že ho Helen přitahuje, vše poněkud komplikuje! Zvlášť když jsou jejich city oboustranné.

První desetiletí nového milénia pomalu končí. Během léta na východoněmeckém maloměstě rozkvétá láska mezi Jellou a Yannickem. Jenže idylka netrvá dlouho – z mladíkových výbuchů vzteku se stane něco, co nejde vzít zpět. Když Jella unikne pokusu o uškrcení, dočká se na policejní stanici jen nedůvěřivých pohledů a absurdních obvinění. Jak se prvotní okouzlení změní ve svíravý strach? Vzpomínky na dospívání během 90. let se skládají v introspektivní mozaiku přátelství, touhy, ženství a hlubokých propastí.

Než půvabnou Sisi zradilo vlastní tělo, otevírala se před ní slibná kariéra v modelingu. Jenže místo instantního štěstí na výsluní a ve vztahu s úspěšným fotografem se postupně propadá do izolace v pronajatém bytě, okolní svět se mění v odtažité kulisy a duševní obzor jí čím dál víc zahlcují myšlenky na matku, která zmizela za nevyjasněných okolností. Najde se během osamělých procházek podél Vltavy, nebo na divoké premiéře experimentální divadelní hry Nevstoupíš dvakrát do téže řeky, kde se v reji masek lze stát někým jiným? Zpovzdálí kolem Sisi nutkavě krouží kdosi, kdo na rozdíl od ní nežije pro vnější svět, ale je obrácen do svého nitra plného temných stínů. Rád by se vrátil do bodu, než se jeho život začal odvíjet v dusivé prázdnotě. Noří se do vzpomínek na dekadentní večery v domě u hřbitova, které ho dovedou na místo, kde se dráhy obou možná protnou. Má smysl se ptát, jestli žít pro sdílené hodnoty vnějšího světa, nebo pro uspokojování niterných potřeb, když nakonec všichni míříme stejným směrem?

Do městečka Scauri (autorčina rodiště) v jižním Laziu se přistěhuje Vittoria. Přichází s mladší přítelkyní, kupuje dům se zahradou, kam může kdokoli kdykoli vstoupit, zřizuje v něm penzion pro zvířata, najde si práci jako asistentka v lékárně, v klubu železničářů hraje brilantně karty. V provinčním prostředí je ve všem odlišná, pro místní komunitu záhadná a neproniknutelná, zároveň však její sebevědomá jinakost, přímočarost a ochota pomáhat budí zájem maloměsta. Jednoho dne je nalezena mrtvá ve vaně, v níž patrně nešťastnou náhodou utonula. Jiná žena, vypravěčka příběhu Lea, právnička žijící šťastný rodinný život s manželem a dvěma dcerami, jež byla vždy vnímavá vůči Vittoriinu magnetismu, se nespokojí s výrokem o nehodě a pustí se do takřka detektivního pátrání. Postupně se jí daří rozplétat neznámé stránky Vittoriiny osobnosti a rekonstruuje její minulost, současně však prohlubuje poznání sebe samé. Příběh z provinčního města, které je plné záhad a každodenních, hořkosladkých radostí.

Polsko, 1944. Vlak zpomalil a nakonec se s ohlušujícím skřípěním brzd zastavil. Nedá se popsat, jak strašná byla naše cesta, ale v tomto vagonu nikdo nezahynul. Na jejím konci všech 84 lidí nervózně čekalo, kdy se otevřou dveře. Šestnáctiletá židovská dívka cestovala ve vlaku spolu se svou rodinou do neznáma. Netušili, že na nástupišti v Osvětimi spolu stráví poslední společné chvíle. Matku a malé bratry poslali rovnou k smrti, otce přidělili k Sonderkommandu a několik měsíců vytahoval z plynových komor mrtvá těla vězňů předtím, než i jeho popravili. Sara přežila. Tento příběh je výpovědí Sary Leibovitsové o skutečných událostech, neuvěřitelné bolesti a útrapách, které přežila během svého pobytu v táboře smrti. Přesto byla po celou dobu věrná rodinným hodnotám – odvaze, víře a laskavosti k ostatním. Příběh napsala její dcera Eti, která po sedmdesáti letech odhaluje zděděné trauma druhé generace a uzavírá tím příběh člověka, který přežil holocaust.