Najnovšie - Biografie - Životopisy strana 3 z 90

Petrovi stačila jediná zmienka v televízii nato, aby sa rozhodol pre dobrodružstvo, na ktoré väčšina z nás pravdepodobne nikdy nenaberie odvahu. Bez plánu, bez istoty a s hlavou plnou snov sa tak vydáva na cestu stopom až na miesto, ktoré bolo kedysi považované za koniec sveta. Prespáva v parkoch, pod mostami, v opustených domoch aj pri benzínkach. Prechádza neznámymi mestami a nastupuje do áut k ľuďom, ktorých zrejme už nikdy viac neuvidí. Každý kilometer ho nielenže posúva bližšie k cieľu na mape, ale aj hlbšie do vlastných myšlienok. Medzi únavou, náhodnými stretnutiami a tichom dlhých ciest sa postupne menia predstavy o slobode, o dobrodružstvách aj o tom, čo znamená „ísť ďalej“.  Toto nie je romantický príbeh o cestovaní. Je to surová výpoveď o úniku zo všednosti každodenného života, samote a hľadaní miesta, ktoré možno vôbec neexistuje. Peter Hlad, na Instagrame známy ako @pureaspirin, je umelec a voľnomyšlienkár, ktorý spája cestovanie s autentickou tvorbou. Jeho životný štýl balansuje medzi pohybom, spontánnosťou a hľadaním vlastného priestoru mimo zaužívaných pravidiel. Vo svojej tvorbe zachytáva realitu bez príkras.

Príbeh o zrade, ktorú rodina odmietla vidieť Andrea má štyri a pol roka, keď ju jej otec David po prvýkrát kúpe. Hoci je ešte veľmi malá, cíti, že na spôsobe, akým sa jej dotýka, je niečo nesprávne. Keď ich v kúpeľni prichytí matka Marlene, zrúti sa na zem a po prebudení zistí, že oslepla. Jej hysterická slepota vyvolaná šokom trvá len niekoľko týždňov. Vedomá slepota voči pravde však celé desaťročia. Andrea vyrastá v tieni nevypovedaného, vyštuduje ošetrovateľstvo a neskôr právo, vybuduje si úspešnú kariéru a naučí sa prežívať vo svete zmarených ilúzií. No vo veku tridsaťtri rokov spustí jeden nechcený dotyk v preplnenom metre lavínu spomienok, ktoré roky držala pod zámkom. Aký krásny obrázok je silná a bolestivo úprimná memoárová výpoveď o zrade, ktorú rodina odmietla vidieť, a o dlhom, náročnom procese uzdravenia. Vhodná pre fanúšikov bestsellerov Som rada, že mama zomrela (Jennette McCurdy) a Sklený zámok (Jeannette Wallsová).

Volt matematikusként kérdezem: mennyi a valószínűsége annak, hogy egyszínháznak egyszerre van egy kiváló szerzője, egy ügyes átdolgozója, egy príma dramaturgja, egy bravúros szövegírója és egy remek rendezője? Ugye roppant csekély. Hát még annak, hogy mindet Verebesnek hívják. Ráadásul ily szép írása tán csak TGM-nek volt, meg a Gutenberg előtti szerzeteseknek, nyugodtan rápingálhatnák a cégtáblájára: V. I. kalligrafikus, de grafikusnak is elmehetne. Ha a Hippolyt és a Máli néni után direktorrá is teszik, tán máig ott ül egy másik színházban. Helyette Nyíregyházáig száguldott, majd onnan az ország átellenes végére, Bazitára. Megjósoltam, első könyvemet negyven éve azzal fejeztem be, ki mit csinál az ezredfordulón: Verebes egyszemélyes színházat alapít, majd felmond. A Komédiumban megtörtént. Ahogy az MTK-nak is megírta indulóként: Meglátja mester, menni fog! El is ment onnan hamarosan egy Verebes. Bajort, Fábryt,Koltait, Katonát neki köszönheti a kabaré, a Hócipő a nevét, mindkettőnek évtizedekig megkerülhetetlen alakja. Ezeknek a pár utolérhetetlen ecsetvonással felskiccelt kis remekeknek, sorsoknak, történeteknek, amiket Ön most a kezében tart, egyetlen baja, hogy nem írt darabokat belőle, szinte sajnálja az ember, oly érdekesek, izgalmasak és váratlanok. Hát nem ezért vagyunk? Hogy minél több ilyen pillanatot is átélhessünk? Farkasházy Tivadar  

Jsem bývalý gambler, který propadl kurzovému sázení. Po léta jsem si vedl denní zápisy ze svého hraní. Na jejich základě jsem napsal tuto knihu, která vám odhalí svět zisků a ztrát, nadšení i hlubokého vyčerpání. To ale není vše! Díky svým zápisům jsem časem v hazardu objevil jisté iracionální pravidelnosti, které tam správně neměly být. Ty mě dovedly až ke studiu horoskopů, s jejichž pomocí jsem nejednou vyhrál a zamezil tak ztrátám, které by mohly být likvidační. V knize naleznete také jedno pořádné překvapení. Nudit se určitě nebudete.

Možno zabudneme na minulosť, ale minulosť nezabudne na nás Sir Anthony Hopkins sa narodil a vyrastal v krízových a vojnových časoch vo waleskom oceliarskom mestečku Port Talbot. Vychovávali ho v prostredí tvrdých chlapov, ktorí svoju citovú labilitu utápali v alkoholizme a brutalite. Rodičia a najbližšie okolie ho ako problematického študenta odpisovali a nedávali mu žiadnu budúcnosť. No v jeden osudný sobotný večer si tento zaznávaný waleský chlapec pozrel filmovú adaptáciu Hamleta z roku 1948, ktorá v ňom vykresala iskru vášne pre herectvo. Tá ho potom zaviedla na cestu, ktorú nikto nemohol predvídať. Vo svojej biografii úprimne, typicky strhujúcim a zároveň zraniteľným tónom, spomína na početné profesionálne míľniky a dáva nám nahliadnuť do zákulisia viacerých svojich najikonickejších rolí. S úprimnosťou sa vracia aj k zlyhaniam vo svojom osobnom živote. Závislosť k alkoholu ho pripravila o prvé manželstvo, vzťah s jediným dieťaťom a takmer aj o život, čo ho napokon priviedlo na cestu abstinencie, ktorej je oddaný už takmer polstoročie. Neustály boj s túžbou kráčať životom osamote konfrontuje s otázkou smrteľnosti a pripravuje sa na objavenie toho, čo jeho otec nazýval Veľkým tajomstvom. Jedinečnou zbierkou osobných fotografií doplnené pamäti Zvládli sme to, chlapče prinášajú portrét komplikovaného a ikonického človeka, ktorý svojimi pozoruhodnými výkonmi divákov inšpiruje už viac ako šesťdesiat rokov.

Kto je Iveta Radičová, keď stojí mimo kamier a objektívov fotoaparátov? Kedy a prečo si postavila obranný múr a nasadila masku chladného odstupu i nekompromisnej tvrdosti? Kým je v skutočnosti žena, ktorú označili za „politickú mŕtvolu“ a ona v prezidentských prieskumoch porazila aj Roberta Fica? Prečo sa napriek tomu nestala prvou ženou na poste hlavy štátu a skončila vo vysokej politike? Čo považuje za rodinné striebro a kedy recituje Ferlinghettiho? Prečo sa nedokáže zastaviť, keď hovorí o deťoch a sociálnej politike? To je iba niekoľko otázok, na ktoré hľadá odpoveď prvý beletrizovaný životopis Ivety Radičovej. Kniha RADIČOVÁ však nie je tradičnou biografiou mapujúcou príbeh prvej slovenskej premiérky a profesorky sociológie. Je to skôr osobný rozhovor Ivety Radičovej s Petrom Bárdym, ktorý nám ukazuje nielen jej silu a integritu, ale aj citlivosť a zraniteľnosť. Šéfredaktor Aktuality.sk strávil s Ivetou Radičovou desiatky hodín v osobných rozhovoroch aj vášnivých diskusiách, aby prenikol za roky budovaný obranný múr. Nezaujímala ho „iba“ Radičová – premiérka, ktorá sa pokúsila zmeniť slovenskú politiku formovanú takmer výlučne mužmi. Chcel vedieť, aké bolo jej detstvo a dospievanie v totalite aj rodinný život so Stanom Radičom a vyrovnávanie sa (nielen) s jeho náhlym odchodom. Ako prežívala 80. roky v znormalizovanom Československu, november 1989 i turbulentné roky budovania slovenskej demokracie. Prečo chcela hrať čistú hru nielen v živote, ale aj v politike. Ako sa popasovala s pádom vlády aj odchodom z vysokej politiky. Či by vedela byť populistkou ako Fico, ak by to znamenalo koniec „našich ľudí“ v politike? „Ten môj život, ktorý bude na pár strán... To je zvláštny pocit. Polovicu z neho som prežila v totalite a polovicu v snahe pomôcť, aby tu bola sloboda. Nepoviem, že v slobode. Radšej zopakujem, že v snahe pomôcť, aby tu bola sloboda. Bohužiaľ, nie sú tri polovice, čo mi je veľmi ľúto, lebo by som tú tretiu ešte potrebovala. Ale nemám ju,“ priznáva ústredná postava 280-stranovej knihy RADIČOVÁ. Žena, ktorá odmietala robiť politiku v šty´le ja tebe, ty mne a verila v silu argumentov a rozumu. Aj za cenu demisie a odchodu z politickej scény, nie však z verejného života, v ktorom je dodnes prítomná. Lebo Iveta Radičová nedokáže mlčať – slobodu i autenticitu má zapísanú v DNA. So všetkými plusmi aj mínusmi, ktoré to so sebou prináša. Aj vďaka tomu prelomila slovenské tabu, že na úrade vlády môžu sedieť len alfasamci, chladnokrvní stratégovia či populistickí krikľúni. A začala kliesniť cestu, v ktorej mohla o dekádu neskôr úspešne pokračovať i Zuzana Čaputová. Bonusom prvej biografie slovenskej premiérky sú fotografie zo súkromného archívu Ivety Radičovej, ktoré ilustrujú silné momenty z jej detstva, dospievania, manželstva, politického aj akademického života. O unikátnu grafickú podobu obálky a zalomenie vnútra sa postarali grafická dizajnérka a výtvarníčka Mikina Dimunová a grafik Pavel Kordoš. Autorom titulného portrétu je fotograf Branislav Wáclav. Kúpou knihy RADIČOVÁ podporíte nielen slobodnú žurnalistiku postavenú na faktoch. Časť z predaja pôjde priamo Nadácii Detského kardiocentra.

Exkluzivní kniha plná zážitků a zkušeností britského velvyslance v ČR, s předmluvou herečky a spisovatelky Ani Geislerové. Koupí publikace pomůžete mladým onkologickým pacientům – autorův výtěžek podpoří Nadační fond Pink Bubble. Tonami, Brasilia, Sarajevo, Praha. Jak obtížné je začít znovu, na novém místě, v nové práci, v novém jazyce nebo s novými lidmi? Od chvíle, kdy vystoupil z tramvaje číslo 22 na Malostranském náměstí, je britský velvyslanec Matt Field v České republice nadšeným hostem a prostřednictvím oceňované kampaně #JsemTuNovej poznává její historii a kulturu. Ve své první knize se dělí o zážitky a zkušenosti z devíti zemí a pěti kontinentů, zamýšlí se nad silou zvídavosti, přeshraniční komunikací a tím, jak se zabydlet ve světě, který se neustále mění. S upřímností, humorem a dávkou sebekritiky poodkrývá oponu moderní diplomacie, za kterou se skrývají výzvy, úspěchy, frustrace a také úžasné příležitosti pro ty, kdo jsou připraveni se jich chopit.

Edvard Beneš nežije už déle než tři čtvrtě století, přesto zůstává předmětem tolika debat a polemik jako žádný jiný novodobý český politik. Zasloužil se o vznik prvního československého státu v roce 1918, dvakrát (v letech 1938 a 1945–1948) se ale také podepsal na zániku demokracie u nás. Je viníkem odpovědným za to, že mnoho lidí u nás dodnes k demokracii těžko hledá vztah? Budeme se donekonečna přít o to, jestli byl stát s tolika menšinami vymyšlen jako životaschopný, jestli jsme se místo Mnichova neměli bránit, jestli byl v pořádku odsun Němců, jestli bylo správné orientovat stát místo k Západu na Sovětský svaz atd.? Kosatíkova kniha, opřená o důkladné materiálové studium, je určená široké veřejnosti. Autor se domnívá, že traumat s Benešovým jménem spojených se můžeme zbavit, dávné chyby neopakovat a vytvořit si k státu lepší vztah, než máme poděděný – a snaží se proto o nový pohled na hrdinu, bez předsudků.

Uznávaný soudní lékař Pavel Toupalík a princezna české krimi Kristýna Trpková spojili síly, aby čtenářům přiblížili, co se doopravdy děje za oponou pitevních sálů. Jaká je vlastně práce soudního znalce v naší zemi? Jak moc se realita na českých pitevnách liší od toho, co vidíme v televizi a čteme v knihách? Jsou podlahy na pitevnách vážně tak dokonale nablýskané a čisté jako na obrazovkách? Jaký byl nejbrutálnější čin, ke kterému byl Pavel za svou kariéru přivolán? Proč odborníci z tohoto oboru nedají dopustit na svůj pověstný černý humor? A na jaké oběti se ani po víc než třicetileté praxi a desítkách tisíců provedených pitev stejně zvyknout nedá?

Limbó hintó, Csókkirály, Arrivederci amore, Bye Bye Szása, Csöngess be hozzám, jóbarát - Magyarországon harminc év felett szinte mindenki ismeri ezeket a dalokat. Azt azonban kevesebben tudják, hogy van valaki, akinek társszerzőként - sok más sláger mellett - ezeket köszönhetjük. Ő Novai Gábor, aki közel hatvan éve része az életünknek, még akkor is, ha sosem a színpad elején, a frontvonalban állt. Minden zenésztársa egyformán elismeri: ő volt az, aki a mindenkori zenekarait a háttérből, motorként irányította. Ahogy Fenyő Miklós mondta róla a Hungária 1995-ös, teltházas Népstadion-koncertjén, a zenekari tagok bemutatásakor, nyolcvanezer ember előtt: ,,a mi zenei főnökünk".Radnai Péter az elmúlt másfél évben rengeteget beszélgetett Novával, és kollégáit is megkérdezte, többek között Révész Sándort, Szikora Róbertet, Karácsony Jánost és Falusi Mariannt. Arra kereste a választ, hogyan lehet egy alapvetően exhibicionista szakmában úgy elképesztő sikereket elérni, hogy közben valaki végig a háttérben marad.Gábor számtalan történetet mesélt a Generál, a Hungária, a Dolly Roll és jelenlegi együttese, a Marót Viki és a Nova Kultúr Zenekar kulisszatitkairól. Megtudhatjuk, miért szűnt meg egy-egy zenekar a Kádár-rendszer idején, amikor valakit katonának hívtak be; mit érzett, amikor Szikora Róbert egyszer csak becsöngetett hozzá - hiszen akkoriban még telefonjuk sem volt -, hogy lépjen be a Hungáriába; hogyan alakult meg egyetlen nap alatt a Dolly Roll; miként fedezte fel Zámbó Jimmyt, és miért szakadt meg később a kapcsolata vele. Ez a beszélgetős könyv nemcsak a zenéről szól, hanem az elmúlt fél évszázad történelméről is. Különleges utazás a hatvanas évek tánciskoláitól a Puskás Aréna színpadáig. És közben választ kapunk a nagy kérdésre is: Mi ez a tánc, fiatalok?  

A szerző véletlenül bukkant rá a közel ötven évvel ezelőtt gondosan összegyűjtött leveleire, melyeket sorkatonai szolgálata idején kapott. Olvasgatásuk közben megelevenedtek előtte egykori élményei, a határőrélet kihívásai, napos és árnyoldalai.Az újra átélt érzések inspirálták e könyv megírására. A bemutatott történeteket a családtagjaitól és barátaitól érkezett, mintegy kétszáz levélből válogatott írásokkal fűszerezte.A Határőrmundérban a hetvenes évek katonaéletét idézi fel, azonban ez a könnyed, színes fordulatokkal teli olvasmány nem csak volt határőröknek és honvédoknak nyújthat kellemes szórakozást.

Monografii Kateřina Vincourová vydala Galerie Rudolfinum ve své ediční řadě u příležitosti velké sólo výstavy této české umělkyně, kterou jí pod názvem Kateřina Vincourová Skin Care uspořádala od 2. 10. 2025 do 11. 1. 2026. Publikace obsahuje text a rozsáhlý rozhovor s umělkyní od kurátorky výstavy Denisy Kujelové a eseje Martiny Pachmanové (UMPRUM), Víta Havránka (AVU) a britské historičky umění Klary Kemp-Welch. Graficky monografii navrhla fotografka a grafička Markéta Othová, instalačními fotografiemi opatřil Martin Polák. Publikace zachycuje nejen samotnou výstavu, ale obsáhle se zabývá tvorbou Kateřiny Vincourové od 90. let 20. století do současnosti včetně bohatého obrazového materiálu.

Půvab důvěry a křehkosti v čase, jenž se řítí vpřed Představte si, že v dlani držíte novorozené zajíče a krmíte ho z lahvičky. Představte si, že žije pod vaší střechou a v noci vám pobíhá po ložnici. Představte si, že i po dvou letech se k vám zajíc na zavolání vrací ze svých toulek krajinou. Přesně tak to zažila autorka této knihy Chloe Dalton. Během lockdownu opustí svůj rušný londýnský život, přestěhuje se na venkov a jednoho dne při procházce narazí na malé, opuštěné zajíče. Ze strachu o jeho život se instinktivně rozhodne o něj postarat a mezi divokým tvorem a ženou, která se doposud zajímala především o práci a kariéru, začne vznikat křehké pouto důvěry, jež nečekaným způsobem změní její život. Memoáry Zajíc a já líčí jejich společnou cestu a zároveň podrobně popisují život a povahu zajíců i jejich ambivalentní obraz vykreslovaný uměním, literaturou a pověrami. Příběh tohoto neobyčejného vztahu, prokládaný úvahami o soužití lidí a zvířat, tempu moderního života a našem propojení s přírodou, zahalenými do nádherného, poetického jazyka, láká k tomu na moment se zastavit, pohlédnout na vlastní život z jiné perspektivy a znovuobjevovat krásy přírody.

Hviezda filmov Čata, Wall Street alebo seriálu Dva a pol chlapa píše svoj príbeh bez servítky, sviežo, pútavo a najmä humorne. Charlie Sheen musel najprv zomrieť, aby si mohol vychutnať život naplno. Vo svojich memoároch spomína na vzostupy a pády, ktoré mu ponúkla kariéra filmového a televízneho herca v Hollywoode, a nekončí ani pri tabu témach dnešnej spoločnosti. Jeho jedinečný rozprávačský talent prefacká nefiltrovanou úprimnosťou, sarkazmom a iróniou, a množstvo neuveriteľných príhod vyvolá zásadnú otázku: Ako je možné, že toto všetko vôbec prežil?!

Sanna Marin, bývalá fínska premiérka, vo svojich memoároch otvára dvere do zákulisia svojej neuveriteľnej cesty, keď sa ako tridsaťštyriročná stala najmladšou premiérkou na svete. V čase, keď ľudstvo čelilo viacerým krízam, si získala rešpekt rozhodnosťou, progresívnymi myšlienkami a neochvejnou vierou, že každý z nás môže meniť svet k lepšiemu. Pretože odvaha nepozná vek ani limity. Jej príbeh je plný odolnosti a nádeje. Ako prvá v rodine vyštudovala vysokú školu, prekonala mnohé prekážky a stala sa vzorom pre mladé dievčatá aj ženy na celom svete. Počas jej úradovania došlo k viacerým historickým míľnikom – viedla Fínsko cez pandémiu ochorenia COVID-19 a jej vláda zaviedla reformy cielené na klímu, sociálnu spravodlivosť a rovnosť. Na čele krajiny stála v čase ničivej invázie susedného Ruska na Ukrajinu, ako aj pri rýchlom pristúpení Fínska do NATO. Nádej v našich činoch je výzvou k odvahe konať. Marin povzbudzuje budúcu generáciu, aby sa nebála pretvárať budúcnosť a do svojej práce vložila odhodlanie a vieru. Jej príbeh ukazuje, že odvážne rozhodnutia a činy dokážu meniť dejiny.

Už desítky let uctívají miliony fanoušků legendu jménem Elvis. Jen málokdo ho však znal jako člověka. Priscilla Presley zde vlastními slovy vypráví příběh jejich lásky a odhaluje podrobnosti o jejich prvním setkání, manželství, o milostných aférách, rozvodu a nerozbitném poutu, které přetrvalo dlouho po jeho tragické smrti. Kniha Můj život s Elvisem je poctou jak muži, tak legendě a nabízí fanouškům Elvise po celém světě bezprecedentní pohled na jeho skutečný život.

Kniha autentických vzpomínek na autorčino mládí, kdy v 50. letech 20. století pracovala na londýnském předměstí jako porodní asistentka. Zachycuje dobovou atmosféru: poválečnou bytovou nouzi, početné rodiny žijící ve stísněných bytech (v nichž prakticky bez výjimky probíhaly i porody), složité rodinné poměry i tvrdý život v East Endu, kde po válce panovala neuvěřitelná chudoba a děti si hrály v kráterech po bombách. Podle knihy vznikl úspěšný seriál BBC.

Už více než sto let hlídá Myslbekova socha milence na Petříně. Položme si otázku: Je tohle uhlazené dílo opravdový Mácha? Nebo se v něm skrývá alespoň částečná pravda? Částečná ano. V autorovi Máje zaznívala i libozvučná struna. Ovšem přečtěte si tuto báseň celou… a sami řekněte, zda je v ní více temných, nebo světlých nálad a tónů. Stejně tomu bylo s reálným Karlem Hynkem Máchou, než se z něj – po bohužel tak brzké smrti – stala „mramorová busta“. Ti, kteří ho mají zafixovaného jako věčného jinocha s blaženým úsměvem, asi s údivem uslyší o jeho prudkém střídání nálad či vznětlivosti. A to není všechno, nacházíme v něm také pragmatickou notu: výborný student na všech stupních, cílevědomý začínající právník, překvapivě pragmatický obchodník… Přičtěte si k tomu všemu širokou paletu talentů – nadaný básník, prozaik a dramatik (ale i hudebník), řemeslně zdatný malíř, suverénní řečník a herec, neúnavný cestovatel sportovního ducha –, a stojí před Vámi Někdo s velkým N. Když k tomu přidáme fakt, že Máj v našich literárních poměrech předběhl dobu (ba v jistém ohledu nebyl „dohnán“ dodnes), Máchův stupňující se neklid v posledních letech života, a nakonec jeho smrt, kterou nemůžeme nazvat jinak než tragickou a zbytečnou, pak nám tato osobnost nemůže být ani po dvou stoletích lhostejná. Osvědčený tandem Otomar Dvořák a Josef Pepson Snětivý se nepouští do úmorných rozborů každé řádky v Máchově literární pozůstalosti ani nepředkládá klasický cestopis. Dívá se na Hynka jako na nevšedního člověka: nikoli jako na idol nebo na rozervaného „rebela bez příčiny“, ale celistvě a s vědomím soukromých i společenských souvislostí. Autoři – stejně jako jejich hrdina – obdivují krásu a rozmanitost českých sídel a krajiny. Sledují ho tedy v Praze a v dalších městech, ale především na cestách. Mácha se totiž stal i průkopníkem českého turismu a jedním z těch, kteří obrazem a zápisky začali mapovat naši nádhernou zemi. Otomar popisuje Máchův život doslova od kolébky, dává mu dobový rámec, cituje z příslušných pasáží jeho tvorby, pozastavuje se u nejzajímavějších momentů… Píše tak barvitou kroniku jednoho mladého života. Pepson se v kapitolách, jejichž nadpis vždy začíná slovy Mácha spatřený…, převtěluje po Hynkově vzoru v dychtivého, okouzleného poutníka, jenž kráčí v jeho stopách. Vzhledem k tomu, kde všude tyto stopy nacházíme, se tato první máchovská kniha omezuje na léta dětství, dospívání a rozletu do světa dospělých. Děj je přibližně ohraničen letopočty 1810 a 1832. Čtivý text je doplněn několika stovkami dobových i aktuálních fotografií. Spolu s autory tak podniknete fascinující cestu životem a krajinou Karla Hynka Máchy.

Mám v telefonu fotografii, na které jsem jako dítě s otcem na pláži. Často tomu chlapci říkám: „Vedli jsme si dobře, hochu.“ Občas se zamýšlím nad tím, jak se kluk z Walesu, syn pekaře, dostal až sem. Celý můj život je jedno velké tajemství. Tato kniha vypráví můj příběh. – Sir Anthony Hopkins Anthony Hopkins se narodil uprostřed hospodářské krize ve velšském ocelářském městečku Port Talbot. Ve škole se trápil a jeho okolí bylo přesvědčeno o tom, že ho v budoucnosti nečeká nic dobrého. Jenže v mladém Tonym se jednoho osudového sobotního večera probudila vášeň pro něco, co tehdy ještě nedokázal pojmenovat. A tak jeho započala nečekaná cesta ke slávě a světovému uznání. Hopkins ve své knize upřímně a zároveň s typickým britským humorem popisuje významné milníky své herecké kariéry a nabízí jedinečný pohled do zákulisí svých nejslavnějších rolí – od Hannibala Lectera v Mlčení jehňátek (1991) až po Nicholase Wintona ve filmu Jeden život (2023). Otevřeně se svěřuje také se svým komplikovaným osobním životem. Závislost na alkoholu zničila Hopkinsova první dvě manželství, poškodila vztah s jeho jediným dítětem a málem ho připravila o život. Kniha Vedli jsme si dobře, hochu obsahuje i unikátní sbírku osobních fotografií a představuje syrové a vášnivé paměti ikonické osobnosti, která svými mimořádnými hereckými výkony inspiruje publikum už více než šedesát let.