Najnovšie - Biografie - Životopisy strana 4 z 87

A díjak sokaságával kitüntetett filmes húsba vágó, kíméletlen útleírása1974 telén Werner Herzog, filmrendező egyedül átgyalogolt Münchenből Párizsba, az út három hétig tartott. Herzog meg volt róla győződve, hogy közeli barátja, Lotte Eisner filmtörténész csak akkor éli túl szörnyű betegségét, ha ő elgyalogol hozzá. A végtelennek tűnő hóviharban megtett odüsszeia során Herzog mindent lejegyzett, amit látott és érzett. A naplóban ugyanúgy szerepelnek a hideg és a magány által kiváltott dühöngések, mint a Herzog filmjeihez és utazásaihoz kapcsolódó töprengések és tájleírások a téli, hófödte vidékről. Az itt olvasható írás figyelemre méltó folytonosságot alkot Werner Herzog filmjeivel: ahogyan végigkövetjük a gyalogutat, tanúi leszünk, hogyan keletkeznek a rendező képsorai.Werner Herzog (München, 1942– ) több mint ötven filmet rendezett, játék- és dokumentumfilmeket egyaránt, köztük a díjakkal kitüntetett Aguirre, Isten haragját, a Fitzcarraldót, a Grizzly Mant, A legkedvesebb ellenségemet, az Ahol a zöld hangyák álmodnak-at, a Kegyetlen hegycsúcsot, A legyőzhetetlent és a Hajnali mentőakciót. Regénye a 21. Század Kiadónál: Dereng a világ (2022)

Az 1986-os év eseményei egy író naplójából. Sűrű év volt ez, nemcsak a szerző személyes történetében, hanem a világban is: a kádári szürkeségben ott ólálkodott - a 30. évforduló miatt még fenyegetőbbnek tetszőn -'56 emléke, miközben a történéseket átlengte a csernobili felhő, amelyben a szerző oda-vissza utazik Varsó és Budapest között. A formabontónak, sőt forradalminak számító kaposvári színház virágkorát éli, csakúgy, mint a szamizdat; készülődnek a rendszerváltó erők kívül és belül, miközben a budapesti Katona József Színházban folynak az író letiltás szélén billegő darabjának,a Csirkefejnek a próbái, és zajlik a lapok hasábjain egy vad nacionalista lengyeltörténész Spiró ellen indított hadjárata. A pár évvel korábban kiadott könyvét, Az Ikszeket lengyelellenesnek kikiáltó, a nagypolitikáig is felható cikksorozat súlyos következményekkel jár: az író ettől kezdve évekig nem teheti be a lábát Lengyelországba, ez pedig veszélyezteti A Jövevény (majd utóbb Messiások) címmel megjelent, épp készülő regényéhez létfontosságú varsói könyvtárazásokat. Az egykori naplószöveget jegyzetek és AzIkszek-,,vita" dokumentumai egészítik ki a szerző mai kommentárjaival.

Agatha Christie: Így éltünk Mezopotámiában 1930 tavaszán az akkor már befutott, frissen elvált Agatha Christie Irakban megismerkedett egy „sötét hajú, sovány, halk szavú” régészgyakornokkal, Max Mallowannel, akivel még abban az évben összekötötte az életét. Ez pedig azt jelentette, hogy a két világháború közt, különböző régészeti expedíciók tagjaként bejárta az ókori Mezopotámia számos lelőhelyét – európai szemnek olykor hihetetlen kalandjait pedig természetesen le is jegyezte. Az Így éltünk Mezopotámiában lapjain így egyszerre kelhetünk útra a (távolról sem mindig) mesés Keletre, és követhetjük végig egy angol Lady kendőzetlenül őszinte, öniróniában gazdag találkozását egy vonzó és ismeretlen új világgal. 

Jókai és Csáth Géza kutatója, Szajbély Mihály most új oldaláról mutatkozik be olvasóinak. Nagy láttató erővel, olvasmányosan megírt ,,önélettörténetei" keresztül-kasul visznek térben és időben: megelevenedik a közel- és a távolabbi múlt, és benne egy gazdag élet színhelyei - Újpest, Gyopáros, Zebegény és Szeged, a Gyálarét és Szabadka, Pilismarót és Bécs, Kolozsvár és Párizs, Berlin, Brüsszel, Újvidék... ,,Ahogyan írom, jönnek elő az emlékek, olyanok is, amikről nem is tudtam, hogy emlékszem még rájuk. Az ember létrehozza önmagát, vagy legalábbis önmaga egyik variánsát, igazán nem rossz." Közel kerülnek a távoli hatvanas-hetvenes évek: a szegedi Egyetemi Színpad nagy korszaka, az Új Symposion, a délvidéki és az erdélyi irodalmi kapcsolatok, és aztán, és azóta is - találkozások és tanulmányok, könyvek és kollégák, kertek és tájak, élet és irodalom: rácsodálkozások története.

Szombathy Gyula Kossuth- és Jászai Mari-díjas magyar színművész, érdemes és kiváló művész leplezetlen őszinteséggel tekint vissza a pályájára a könyvben. A színész különleges humorral és önkritikával mesél életéről, munkájáról, a színészi pálya szépségeiről és mélységeiről. A szöveget lejegyezte Gellért Gábor.  „Az ötvenes évek közepén intézetben éltem a hétköznapjaim, de hétvégenként hazajöhettem. A Bernáth Géza utcában laktunk, a Tiktak presszó közelében. A presszóval szemben volt egy önkiszolgáló étterem, ahol szombatonként élő zene várta a szórakozni vágyó munkásokat, és ha a szüleimnek jókedve volt, lementünk és az anyukámmal táncolhattam.  De az intézetben is voltak táncestek. Eljöttek a leányintézetekből a partnerek és elérhetővé váltak a női derekak. Aki nem tudott táncolni, hoppon maradt. Esténként a hálóteremben egymással gyakoroltunk. Páronként összekapaszkodtunk, a rádióból pedig hallgattuk Glenn Millert, meg a magyar slágereket. Három aranyásó ment a hegyek között...Táncoltunk... egyet-kettőt, mellette kiabáltuk az ütemeket. Pá, pá, jubi, jubi, jubi, jubi... Amikor eljött a takarodó ideje, bejött a nevelő és elordította magát: „na hülye gyerekek, a pábijubinak vége”! De nem volt igaza. A pábijubinak soha nincs vége.” Szombathy Gyula  „Amikor 17 éves voltam, leírtam egy papírra, milyen férfival képzelem el az életem. 17 pontban foglaltam össze a vágyaim. Legyen intelligens, fel tudjak nézni rá. Romantikus, figyelmes és megértő. Racionális és gyakorlatias. Legyen anyagi háttere és egziszten¬ciája, mindehhez legyen gavallér ember. Férfias, kulturált megjelenésű. Néhol pontosabban fogalmaztam. Legyen tiszta, ápolt és stílusos a cipője - cipőmániás vagyok. Tudjon úszni - én nem tudok, legyen, aki kimentsen, ha baj van. Tudjon táncolni, izzadságcseppek nélkül emeljen meg és pörgessen, ha megköveteli a ritmus. Ezek persze egy 17 éves lány gondolatai voltak. Megnőttem, férjhez mentem, elváltam, egyedül éltem, megtanultam kompromisszumokat kötni. Akkor találkoztam Gyuszival és rájöttem, hogy 17 évesen volt igazam. Van hozzám illő férfi. Bizony megtörténhet, hogy nem kell kompromisszumokat kötni.  Ezúttal a róla szóló könyvet ajánlom Önöknek. Ez egy őszinte könyv, nem a szokványos „színészi” mesélés. Minden van benne: egy élet élményei, örömei, bánatai, csalódásai. Önkritika és kritika, vélemény, harag és tapintatos bírálat, de ami a legfontosabb, minden mondatban fellelhető az ő sajátságos humora.” Böbi, a felesége  

Benátky, 1957 Maria Callas je najväčšou speváčkou svojej doby, ale umelecká dokonalosť, ktorú stelesňuje na javisku, si začína vyberať svoju daň. Hrozí, že jej hlas úplne zlyhá. Túži po voľne, ktoré jej však svet opery ani jej manžel a manažér Meneghini nechcú dopriať. Zoznámi sa s lodným magnátom Aristotelom Onassisom a napriek všetkému sa do seba vášnivo zamilujú – až kým Onassis nespozná Jackie Kennedy...

Dvadsať rokov bol Willi Weber manažérom Michaela Schumachera. Objavil ho, podporoval a pomohol mu k titulu majstra sveta. No kým mohol Weber investovať svoj majetok do mladého pretekárskeho talentu, utŕžil niekoľko bláznivých prehier. V tejto knihe rozpráva o svojej jedinečnej kariére, od predavača losov a obchodného zástupcu firmy, ktorá predávala koňak, až po podnikateľa a milionára. A spomína aj dvoch snílkov: mladého zelenáča z Kerpenu a reštauratéra z Regensburgu, ktorí sa spoločne vypracovali na najúspešnejšie duo vo Formule 1.

Charles Leclerc je považovaný za jeden z najväčších talentov motošportu a vychádzajúcu hviezdu Formuly 1. Etabloval sa ako nádejný pilot Ferrari a kráčajúc v stopách Nikiho Laudu a Michaela Schumachera má v hľadáčiku titul majstra sveta. Než v roku 2018 debutoval v tíme Sauber, stal sa jazdec z Monaka majstrom Formuly 3 aj Formuly 2 v dvoch po sebe idúcich sezónach. Veľkú cenu na okruhu v Monte Carle sledoval už ako dieťa a vedel, že raz sa posadí za volant monopostu kráľovnej motošportu. Počas svojho raketového vzostupu stratil otca aj najlepšieho priateľa a tieto životné tragédie formovali Charlesa ako pilota i človeka. Kniha Adama Hay-Nichollsa, ktorý strávil veľkú časť svojej kariéry v paddocku Formuly 1, je strhujúcim rozprávaním o ceste Charlesa Leclerca zo skromných pomerov, jeho snahe o naplnenie pretekárskeho sna a neochvejnom úsilí vrátiť majstrovskú trofej do továrne najslávnejšieho tímu všetkých čias.

Toto nie je bedeker, iba malá zbierka úprimných zamyslení z potuliek Tokiom – o tom, čo sa mi popod nohy a v hlave motá na cestách. Venujem Emme.

Kdo je muž, na kterého ženy čekají dva roky? Muž, kterému nabízí práci top kliniky z celého světa? Muž, který hýří sebevědomím? Hvězda české plastické chirurgie, kouzelník navracející tvářím kouzlo mládí v rozhovoru s renomovanou spisovatelkou Barbarou Nesvadbovou. Tomáš Ventruba je hvězdou sociálních sítí, jeho videa mají i více než půl milionu zhlédnutí. V knize se dozvíte o jeho názorech na současnou plastickou chirurgii, obsažena jsou i autentická svědectví jeho pacientek.

Projekt: Dítě je knihou pro ženy a muže, kteří touží po dítěti, ale jejich cesta není přímočará. V určitou chvíli svého života se ocitají na některé z reprodukčních klinik, kde podstupují umělé oplodnění. Není návodem, jak tímto procesem projít snadno, rychle a s jistým výsledkem – vlastním dítětem. Prostřednictvím příběhů lidí, kteří mají tuto cestu za sebou, se páry, ale i jejich rodiče, sourozenci a kamarádi dozví, že nic není zadarmo. A nemyslíme tím jen peníze. Ukazuje, že cesta za dítětem může být klikatá, plná ztrát, bolesti, ale i lásky, pochopení, radosti a někdy i zázraků. Jestli se ptáte, proč tuto knihu číst, pak odpovídáme: „Protože vám pomůže pochopit, co se s vámi a vašimi blízkými děje, kam až mohou chtít zajít a co potřebují, aby se nezbláznili.“

Když se světoznámý spisovatel stal v létě roku 2022 obětí vražedného útoku, tragickou událost přežil s vážnými zraněními. Nůž v rukou atentátníka však nezanechal stopy pouze na jeho těle, ale zasáhl i autorovu mysl. V pronikavé a hluboce otevřené zpovědi, jež je považována za jednu z největších literárních událostí současnosti, vypráví Rushdie o náročném fyzickém i mentálním zotavení, které by nebylo možné bez lásky nejbližších, podpory přátel i čtenářů – a víry v sílu slov. S nadhledem a také smyslem pro humor klade svůj osobní příběh do pletiva světového písemnictví a odkazuje na literární klasiky i své vlastní texty. Nůž je poutavou, intimní meditací o životě, ztrátě, statečnosti a schopnosti znovu vstát. Je to kniha, kterou Salman Rushdie musel napsat. Salman Rushdie (nar. 1947 v Bombaji) je autorem třinácti románů a několika dalších svazků próz, esejů a publicistiky. Knižně debutoval románem Grimus (1975). Jeho druhý román Děti půlnoci, barvitá sága o šesti desetiletích moderních indických dějin, byl v roce 1993 jmenován nejlepším z děl oceněných v předchozích pětadvaceti letech prestižní literární cenou Booker Prize a roku 2008 rovněž zvítězil ve čtenářské anketě ke čtyřicátému výročí této ceny. Výrazný ohlas zaznamenaly i další Rushdieho romány Hanba, Satanské verše, Hárún a Moře příběhů, Maurův poslední vzdech, Zem pod jejíma nohama, Zběsilost, Klaun Šalimar, Čarodějka z Florencie, Luka a Oheň života a Dva roky, osm měsíců a osmadvacet nocí, svazek kratších próz Východ, Západ, kniha vzpomínek Joseph Anton a Zlatý dům. Roku 2007 byl Rushdie britskou královnou povýšen do šlechtického stavu.

Osobní, syrová a bilanční zpověď fotbalové legendy Tomáše Řepky. Prolíná se v ní Sparta, osobní život i nová trenérská kapitola a pohled na současný fotbal. O některých tématech ve svých předchozích knihách Řepka nikdy nemluvil. Nemohl, ať už díky tehdejším smlouvám, nebo díky tomu, že respektoval citlivost určitých témat. Od té doby, ale uplynulo dost vody a v současnosti je Tomáš Řepka zpátky v plné síle i po zúčtování s osudem. Otevřeně a bez cenzury vypráví o své cestě od zeleného trávníku přes osudové vztahy až po pády, které otřásly jeho životem. Kniha odhaluje nejen jeho slavné sportovní momenty, ale také zákulisí, skandály, nečekané zvraty a niterné zpovědi muže, který se nikdy nebál být sám sebou – i když to znamenalo jít proti proudu. Příběh hříšníka, který zůstal a zůstává bojovníkem do poslední minuty.

Nejočekávanější memoáry roku od muže s pověstí největšího bouřliváka a černé ovce Hollywoodu Hvězda komediálních hitů Žhavé výstřely nebo Dva a půl chlapa konečně vypráví svůj příběh – a nebere si žádné servítky Kniha obsahuje desítky dosud nezveřejněných fotografií z autorova osobního archivu Pro všechny nadšené čtenáře memoárů Matthewa Perryho, Toma Feltona nebo Matthewa McConaugheyho „Mé příběhy až příliš dlouho vyprávěli svýma očima a slovy jiní. Myslím, že budete souhlasit, že nadešel čas si tyhle historky konečně poslechnout od samotného protagonisty.“ Je dost dobře možné, že ze všech záporáků a černých ovcí, které Hollywood za celou svou historii zažil, je Charlie Sheen snad ten nejhorší. Teď už však osm let abstinuje a vůbec poprvé se rozhodl celý svůj příběh vyprávět vlastními slovy – autorem této knihy je totiž on sám. Píše o všem, od svého dětství, které strávil s otcem Martinem Sheenem na nejrůznějších natáčeních, přes dospívání, během něhož s bratry Pennovými doma natáčeli vlastní filmy, první slávu, která přišla s rolemi ve filmech Četa, Wall Street a Volný den Ferrise Buellera, průlomovou roli v seriálu Všichni starostovi muži, až po značně kontroverzní období, kdy se při natáčení seriálu Dva a půl chlapa snažil vypořádat s chaosem v podobě rozvodů a drog. Podle všech myslitelných měřítek už Charlie Sheen dávno neměl být naživu, aby mohl tyto příběhy vyprávět. Kniha Sheenova jsou upřímné (a velmi zábavné) paměti pojednávající o chybách, které lidé v životě dělají, a o démonech, kterých se jen tak nezbaví. Je to upřímný portrét komplikovaného, kontroverzního a jedinečného Charlieho Sheena.

Víc než jen kniha vzpomínek od bývalé finské premiérky Inspirativní výzva mladé generaci, aby se nebála vstoupit do politiky a měnit svět Sanna Marin nastoupila do úřadu jako nejmladší osoba na premiérském postu na světě. V knize Nadějí jsou činy popisuje svou inspirativní cestu až na samý vrchol politiky a zároveň nabízí odvážnou vizi, jak změnit k lepšímu místní společenství i celý svět. Čtenář se spolu s autorkou vydává na podivuhodnou cestu. Marin vypráví o své průkopnické politické kariéře a sdílí svou vizi o tom, jak se také může dělat vrcholná politika. Stala se finskou premiérkou v pouhých čtyřiatřiceti letech a upoutala pozornost celého světa svými progresivními myšlenkami i odvážnými postoji v krizových okamžicích. Její příběh je o nezdolnosti a naději. Byla vůbec první vysokoškolačkou v rodině, překonala řadu překážek a stala se globální ikonou zosobňující progresivní političku ve vrcholné funkci. V době svého premiérství (2019–2023) musela řešit hned několik závažných krizí. Marin provedla svou zemi obdobím pandemie covidu-19 a její vláda prosadila řadu progresivních reforem – například při boji s klimatickou změnou a v oblasti rovnosti a sociální spravedlnosti. Pomohla své zemi vstřebat šok z toho, že sousední Rusko brutálně napadlo Ukrajinu. Finsko poté urychleně vstoupilo do NATO; tak rychle se k Severoatlantické alianci ještě nikdo nepřipojil. Sanna Marin živě popisuje vlastní zkušenosti. Píše o tom, jak překonávala velmi náročné politické situace a jak se vyrovnávala s tím, že se její soukromí stalo věcí veřejnou. Jedna její „aféra“ vyvolala mediální šílenství a přiměla mnoho žen včetně Hillary Clinton a Alexandrie Ocasio-Cortez vyjádřit finské premiérce podporu. Nadějí jsou činy je víc než jen kniha vzpomínek, jde spíš o výzvu k aktivitě. Marin apeluje na nastupující generaci vrcholných politiků, aby se své práci naprosto odevzdala. Příběh mladé finské premiérky je nesmírně povzbudivý a posilující a dokazuje, že nastolení skutečné změny máme všichni ve svých rukou.

Kniha Mafia v Bratislave vyšla už dávnejšie a je vypredaná. Medzičasom bolo viacero v nej spomínaných prípadov organizovaného zločinu uzavretých, ich aktéri súdení a odsúdení, objavili sa tiež nové fakty a podrobnosti. Verím, že aj znalci mojich predošlých kníh ocenia celý rad nových údajov a doplňujúcich postrehov, ku ktorým prispeli okrem iného aj samotní čitatelia-pamätníci. Odhaľujeme Tutiho talianske i „pirátske“ eskapády a podrobnosti jeho verejnej popravy, keďže už vieme prečo a ako s bratom skončili. Ukazujeme prepojenie Žaluďa na novodobých zbohatlíkov vrátane Borisa Kollára a pozadie jeho konca. Predstavujeme kompletnú históriu, vzostup aj pád, gangu „sýkoriek“. Pre mnohých budú iste prekvapením aj nové fakty o pozadí únosu Kováča ml. Vďaka novým svedectvám a súdom už poznáme aj konce týchto príbehov a poznáme aj toho kto „ťahal nitky“ v pozadí organizovaného zločinu na Slovensku. Je toho toľko, že sa do tejto knihy zmestili len tri kapitoly histórie bratislavskej mafie. V ďalších dieloch dorozprávame históriu mafiánskych skupín a bossov ako boli diničovci, takáčovci so Surovčíkom a Ružičom, Svoboda, jakšíkovci, piťovci a ďalší, napríklad albánske a ukrajinské gangy...

Kým Peter Sýkora, prvý super-boss Slovenska expandoval mimo Bratislavy, druhý super-boss Černák nikdy neskúšal zabrúsiť do teritória hlavného mesta. To na celé desaťročia ovládol Róbert Lališ prezývaný Kýbel či Gestapák. Zdá sa, že tento tretí a posledný super-boss starej mafiánskej gardy tromfol oboch. Premyslene totiž zlikvidoval jadro dvoch konkurenčných bánd – diničovcov a takáčovcov. A podriadil si aj ďalšie. Založil neuveriteľný mafiánsky franchising vzájomne prepletených vetiev jeho gangu. Bol neviditeľný a predsa všade prítomný. Na rozdiel od oboch predchodcov bola jeho tvár dôsledne neznáma, až do okamihu, keď skončil pred súdom. A s ním, opäť bezprecedentne, celá jeho banda aj s najväčším nájomným zabijakom Roháčom, ktorý zabíjal hneď v dvoch krajinách. Obe ho odmenili doživotím. Rovnako ako jeho bossa.

Bratislava bola pre nich malá. Mladší mafiánsky gang Piťovcov sa pokúsil vytlačiť ten starší nazvaný Takáčovci. Výsledkom dramatického súboja, do ktorého sa priplietol aj super-boss s prezývkou Kýbel a jeho vražedné komando, je niekoľko mafiánskych popráv a oba gangy rozprášené políciou. A super-boss Kýbel si už odpykáva doživotný trest.

Výběr z deníků originální americké básnířky z let 1950–1962 Sylvia Plathová (1932 Boston – 1963 Londýn) byla americká spisovatelka a básnířka, známá zejména díly, jako byl výjimečný román Pod skleněným zvonem, v němž mimo jiné zpracovává vlastní zkušenost s psychiatrickou léčbou, anebo dnes již kultovní básnická sbírka Ariel, kongeniálně přeložená v roce 1984 básníkem Janem Zábranou, která patří k nejslavnějším angloamerickým básnickým knihám 20. století. Její život ovlivnila brzká smrt otce, s níž se snažila celý život vypořádat. Sama přitom v průběhu let bojovala s depresí a vlastními stíny, které otiskla do uměleckého díla i osobních deníků. Výběr z nich nyní přinášíme v novém vydání. Nabízíme tak čtenářům příležitost vydat se na dobrodružnou a fascinující cestu do zákoutí autorčiny zranitelné a labilní osobnosti. Tyto zápisky, které si vedla až do smrti, vyjadřují její touhu po celistvosti života a umění a vystihují zmatky její citlivé duše. Snaží se v nich o maximálně upřímný pohled na sebe samu. Jejich stránky svědčí o střídání složitých období sebeničení a regenerace. Deníky připravil k vydání autorčin manžel, anglický básník Ted Hughes, s nímž měla Plathová velmi komplikovaný vztah. Ovlivnil také jejich finální podobu. Hlas, který k nám z těchto stránek promlouvá, je v těch nejlepších pasážích stejně opravdový a uhrančivý jako hlas Plathové-básnířky. Posmrtně obdržela Pulitzerovu cenu za celoživotní dílo.