Najnovšie - Armáda, zbrane a vojenská technika strana 1 z 5

Je padesát bitev málo, nebo moc? William Weir na reprezentativním vzorku ozbrojených konfliktů ukazuje, že dějiny skutečně píší vítězové! 50 bitev, které změnily svět (50 Battles That Changed the World) není kniha oslavující válčení. Přináší jiný pohled na světové dějiny – William Weir se zaměřuje na klíčové bitvy, které výrazně pohnuly kolem dějin a jejichž význam byl, jak historie prokázala, naprosto zásadní pro uspořádání světa tak, jak ho známe nyní. Jednotlivé konflikty sahají od dávné minulosti až do dvacátého století. Některé jsou notoricky známé – Marathón, Waterloo, Midway či Stalingrad, některé ale zastřela mlha dějin a my na jejich význam trochu pozapomínáme – povstání Níká, Dublin, Emauzy… Naučili jsme se vnímat dějiny jako sled jednotlivých dat, ale málokdy je umíme vnímat v souvislostech. Kniha 50 bitev, které změnily svět právě ony významné a pro pochopení kontextu zásadní souvislosti poskytuje. Zjistíme, že žádná bitva nevznikla „zčistajasna“, že každému ozbrojenému konfliktu, ať už válečnému, nebo civilnímu, předcházela série problémů, nedorozumění, frustrace či prostě touha po moci a že vítězství jedné či druhé strany nebylo tak samozřejmé, jak se nám s odstupem času může jevit. A také se dozvíme, že ani ve „velkých dějinách“ není nouze o naprosto nepravděpodobné náhody. Je nesporné, že výsledky některých bitev či rozhodujících střetnutí zapříčinily zánik, nebo naopak přežití národů, států, či dokonce celých civilizací. Jak ale vybrat ty nejzásadnější? Autor se orientuje podle následujících aspektů: přínos pro demokracii a svobodu, střet mezi západní a východní kulturou, výboje a pokusy o nadvládu nad jinými národy atd. Války nejsou jen mechanismem sloužícím k zabíjení, jsou i prostředkem technologického pokroku. Je až s podivem, kolik konfliktů bylo zásadně ovlivněno rozdílnou kvalitou technického vybavení soupeřících stran či inovativní vojenskou taktikou a nakolik tyto „vynálezy“ změnily tvář nadcházejících bojů. Ačkoliv z takového úhlu možná o vojevůdcích a vojenských velitelích příliš nepřemýšlíme, drtivá většina z nich si kladla za cíl ušetřit co nejvíc životů svých vojáků, a proto inovovali vybavení i taktiku boje tak, aby při plnění vojenských cílů padlo co nejmenší procento jejich mužstva. Autor nemá prostor na obšírné líčení dobového kontextu a běžného života vojáka v poli (o civilistech, které každá válka zasáhne nejbolestivěji ani nemluvě), ale i přes to před nás předkládá obraz pětadvaceti století, kterými se jako krvavá linie táhne historie fatálních bitev, bez kterých by naše současnost vypadala dozajista úplně jinak. O autoroviWilliam Weir je vojenský historik a publicista, autor téměř dvou desítek vysoce hodnocených knih, převážně zaměřených na vojenství a zbraně. Written with Lead, Fatal Victories, A Well Regulated Militia, Soldiers in the Shadows, Turning Points in Military History, 50 Weapons that Changed Warfare a další. Žije v Guilfordu v Connecticutu.

Jack Fairweather, autor bestselleru Dobrovolník, odkrývá v knize Žalobce šokující realitu poválečného Německa. Vypráví syrový a poutavý příběh Fritze Bauera, židovského právníka, který se rozhodl prolomit hradbu mlčení. V zemi ovládané bývalými nacisty a špiony CIA se Bauer vydává po stopě Adolfa Eichmanna, přičemž musí čelit vlastní vládě i zákonům, které ho jako homosexuála stále kriminalizují. Fairweather přináší portrét muže, jenž riskoval vše, aby nebyly zapomenuty válečné zločiny.

Francouzský historik Jean Favier rekonstruuje na základě dobových dokumentů i poezie pohnutý život Françoise Villona, bohéma, básníka, zlodějíčka, přítele spodiny i dvořanů v Blois. Současně vykresluje i život jednotlivých vrstev pařížského obyvatelstva, chudých i bohatých. Dozvíme se, jak se ve Villonově světě studovalo i podnikalo, kradlo a podvádělo, věřilo v Boha, slavilo, vdávalo a ženilo, básnilo, umíralo, žebralo, souložilo, hodovalo, vládlo i žertovalo.

Historik Petr Lexa Přendík otevírá dveře do ostravských kaváren, kde se už od 19. století psaly noviny, zákony i milostné románky. Výpravná kniha detailně líčí příběhy desítek luxusních i pokleslých podniků, jejich architekturu, atmosféru i osudy kavárenských osobností. Text doprovází množství historických fotografií a pohlednic, čímž vzniká zevrubná kronika ostravského kavárenského světa.

Lukáš Lev více než 16 let provádí návštěvníky někdejším terezínským ghettem a odkrývá zapomenuté příběhy. Ve své knize popisuje tragické osudy zdejších vězňů, včetně Hany Littenové nebo „kluků z půdy“. Na základě nalezených nápisů, artefaktů, archivů i rozhovorů s přeživšími a jejich potomky skládá mozaiku minulosti, jejíž pozůstatky dnes bohužel mizí před očima. Čtenář se tak dozví třeba o šlojce, dětském pavilonu či nalezném kufru se stěží uvěřitelnou korespondencí.

Šumperský děkan Kryštof Alois Lautner vstoupil do povědomí jako protivník inkvizitora Bobliga v románu a filmu Kladivo na čarodějnice. Kým ale skutečně byl? Jaroslav Čechura ho představuje jako váženého duchovního, který působil na několika místech severní Moravy, než se vrátil do rodného Šumperka. Sleduje jeho dramatický pád: pět let trvající věznění na Mírově a krutou veřejnou popravu, která připomněla osud Jana Husa. Čechura tak vedle portrétu inkvizitora pokládá i druhý díl mozaiky – osud oběti.

Podkarpatská Rus, území na západě dnešní Ukrajiny, je kraj s krásnou přírodou a bohatou historií. Historik Jan Rychlík přibližuje pohnuté dějiny tohoto regionu ve staletích, kdy tvoři, součást Uherského království, v době 1. československé republiky i za Sovětského svazu a v dnešní samostatné Ukrajině.

V době, kdy se pravda stává relativním pojmem, je nezbytné pochopit, jak lidé od nepaměti ovlivňují myšlení druhých – od šíření pradávných mýtů až po algoritmy dnešních sociálních sítí. Manipulace je totiž nástrojem, který se jen přizpůsobuje novým médiím a technologiím. Poznejte s publikací expertů v oblasti bezpečnostní politiky, jak se techniky ovlivňování proměňovaly napříč staletími, jaké strategie formují veřejné mínění a jak rozpoznat, kdy se s informacemi nakládá jako se zbraní.

Stěhování národů patří k nejdynamičtějším obdobím evropských dějin. V rozšířeném vydání své úspěšné knihy se historička Jarmila Bednaříková zaměřuje na komplexní proměnu, kterou evropská společnost v této době prošla. Sleduje postupný rozklad struktur římské říše, pozvolné pronikání germánských kmenů do Evropy i proměny jejich společenského uspořádání.

Historik a archeolog Petr Charvát ve své knize sleduje vývoj státnosti na českém území od nejstarších raně středověkých dokladů až po vrcholné rozvinutí knížecí moci za vlády Břetislava I. Do popředí klade působení slovanského obyvatelstva na našem území, zasazené do širšího kontextu právních, hospodářských, náboženských a kulturních dějin dané epochy.

6. svazek se věnuje konci 19. a především 20. století, velkému rozvoji glabalizace. Tato doba přináší rozmach světového obchodu, technického a průmyslového pokroku, zrychlení toku informací i odpovědnosti k životnímu prostředí. Velké historické a politické změny přinášejí nové uspořádání společnosti a mezinárodních vztahů. Závěr je završen výhledem do 21. století.

Někdejší šéf pražské mordparty Josef Lottes a bývalý šéfredaktor magazínu Krimi Revue Ivo Michalík přicházejí s případy, které dodnes vyvolávají mrazení v zádech. Vedle mediálně proslulých kauz, jako byl případ Vinohradského řezníka nebo řádění Josefa Kotta a Michaela Kutílka, vyprávějí také dosud nepublikované kriminální příběhy. Nadto nabízejí unikátní vhled do policejní práce i atmosféry doby, kdy zákon často doháněl realitu až zpětně.

První svazek nové edice Dějiny Evropy podává přehled dějinné epochy, ve které se položily základy pro pozdější evropské dějiny: řeckého a římského starověku. Autorský kolektiv pod vedením J. Bednaříkové si všímá toho, jak souvisely politické, hospodářské i kulturní dějiny s podobou krajiny, sleduje zásadní podněty v oblasti organizace státu, právního systému, filosofie i umění. Pozornosti neuniká ani svět na okrajích antických civilizací, tedy svět tzv. „barbarů“.

Titulů o českých a moravských pivovarech vznikla řada, ale tento je jiný. Autor Filip Vrána, poradce Českého svazu pivovarů a sladoven při zápisu české pivní kultury na UNESCO, zjišťoval, které pivovary jsou hlavními nositeli tradic. V knize najdete podniky fungující alespoň sto let i pohled samotných sládků, co dělá jejich pivovar výjimečným. Díky knize také nahlédnete do míst, kam se běžně nepodíváte.

Na žádném jiném bojišti druhé světové války nedošlo k tak rozsáhlým střetům tanků jako na východní frontě. Desítky tisíc obrněnců a statisíce tankistů třetí říše, Sovětského svazu i dalších států se zde střetly v nelítostných bitvách, které rozhodovaly o osudu celého kontinentu. Tato kniha nabízí jedinečný vhled do historie pozemní války a představuje osudy velitelů a tankových es, popisuje historii zúčastněných jednotek, vývoj tanků i zásadní momenty, které formovaly průběh konfliktu na Východě.

Kladrubský hřebčín patří mezi skvosty světových hřebčínů a jeho starokladrubští koně byli a jsou jedinými ceremoniálním koňmi na světě. Původně sloužili českým králům, dnes slouží na dvorech v Dánsku a ve Švédsku. Jsou však i koňmi jak pro nejvyšší soutěže spřežení, tak i pro akademické ježdění. Kniha vypráví o kořenech původu koní a hřebčínů i o názvu Kladruby. Provede nás dnem i rokem v kladrubském hřebčíně a sdělí, jak se ona nádherná krajina dostala pod ochranná křídla UNESCO.

Jaké byly porody mladé císařovny Sisi? Jak se asi starali o Karla IV., když byl po úrazu několik týdnů nehybný? Jak Marie Terezie vychovávala svoje děti a měla opravdu nejradši dceru Marii Kristinu? Jaký byl Franz Josef šéf... a milenec? Sžil se Jan Lucemburský se svou slepotou? A co prožívala kněžna Ludmila, když ji škrtili? Jestli vás o českých panovnících zajímá víc než jen to, co jste se o nich dozvěděli ve škole, v téhle knize plné ověřených detailů z jejich životů si přijdete na své.

Významný německý medievista Johannes Fried ve své knize představuje středověké tisíciletí jako dobu, v níž se z antického a barbarského dědictví zformovaly základy evropských národních států a specifická duchovní, politická i hospodářská kultura. Na osudech králů, papežů i umělců ukazuje, jak středověká Evropa utvářela pojmy lidských práv, jak se vztahovala k okolnímu světu a utvářela svou specifickou identitu, která v mnoha ohledech přetrvává až do současnosti.

Renomovaný vědec Vaclav Smil nabízí střízlivý, na faktech postavený pohled na globální potravinové systémy. Ukazuje, že svět sice produkuje dost kalorií, ale selhává v jejich distribuci a omezení plýtvání. Věnuje se dopadům živočišné výroby, limitům ekologického zemědělství, roli biotechnologií i významu fotosyntézy. Místo ideologických řešení nabízí postupné, vědecky podložené kroky. Tato kniha je určena všem, kdo chtějí chápat potravinovou realitu dnešního světa – bez zjednodušení a s vizí do budoucnosti.