Najnovšie - Náboženstvo strana 35 z 57

Jedným z dôležitých prostriedkov obnovy duchovného života v našich východných katolíckych cirkvách je návrat k štúdiu diel cirkevných otcov. Tieto diela sú bohatým prameňom poznania, prežitej teológie i katechézy a cenným zdrojom inšpirácie pre duchovný život. Zvlášť ich použitie pre obohatenie našej katechézy, ale i pre prehĺbenie praxe duchovného života, môže prispieť k radikálnej obnove celého systému oboznamovania sa s pravdami našej viery a ich vnášaniu do života. Prv než by sme začali hovoriť o katechéze cirkevných otcov z hľadiska inšpirácie, ktorú nám môže poskytnúť pre našu súčasnú katechetickú prax je hádam potrebné objasniť si, či skôr pripomenúť si samotný význam slova katechéza, a to ako po jeho etymologickej stránke, tak aj v rovine historickej, ako terminus technicus, s presným štylisticko-rétorickým, metodickým i didakticko-pedagogickým významom a ohraničením. Slovo katechéza pochádza z gréckeho slova katechésis odvodeného zo slovesa katecheo, ktoré znamená ozývam sa, vyvolávam ozvenu, zvučím, rozoznievam, nechávam zaznieť hlas zdola. V prenesenom, či obraznom zmysle sa týmto slovom označuje aj spôsob vyučovania, pri ktorom učiteľovo slovo je vlastne odpoveďou na otázky, ktoré zaznievajú v žiakovi, pričom tak ide o akýsi spôsob vzájomnej a spätnej vnútornej ozveny. Ako podotýka sv. Ján Zlatoústy na úvod svojej prvej krstnej katechézy, slovo prihovárajúceho sa musí totiž vyvolať ozvenu v srdci poslucháča: "Neprihovárame sa vám preto, aby ste iba počúvali, ale aby ste si aj pamätali počuté veci a aby ste nám prostredníctvom vašich skutkov dokázali, že sa na nich pamätáte, ba vlastne nie aby ste do dokázali nám, ale Bohu, ktorý pozná tajomstvá mysle. Preto, to čomu vás učíme sa nazýva katechézou, aby vám aj vtedy, keď my nie sme prítomní, znel náš príhovor neustále v mysli."/1/ Po formálnej stránke sa katechéza vždy odlišovala od tzv. kerygmy, teda ohlásenia Božieho kráľovstva, ako aj od tzv. didaskalie, ktorá bola skôr systematickým doktrinálnym výkladom predovšetkým formou homílií, či spisov. Už v apoštolskej dobe sa stretávame s katechézou, ktorej hlásateľmi sú v prvom rade apoštoli, čoskoro sa však k nim pridávajú tzv. evanjelisti (Sk 21, 8) proroci a učitelia (Ef 4,11), využívajúci rozličné dary Božieho Ducha: prorokovať, slúžiť, vyučovať, povzbudzovať (porov. Rim 12, 6). Obsahovo sa už v apoštolskej dobe vykryštalizovali "začiatočné prvky Božích slov" (Hebr 5, 12) a to: pokánie, viera v Boha, krst a vkladanie rúk (birmovanie), vzkriesenie z mŕtvych a eschatologické témy (porov. Hebr 6, 1-3), ktoré mali priviesť k poznania a zdieľaniu základných kristologických právd, ako ich vyjadril sv. Pavol v 1 Kor 15, 3-6. Všetky tieto témy boli ale vždy ohlasované aj v spojení s trojičnou náukou (porov. Sk 19, 3), ktorá sa aplikovala už v základnej krstnej formule "v mene Otca i Syna i Svätého Ducha", ako ju nachádzame u Mt 28, 19. Poapoštolská doba (1.-3. stor.) nám zanechala svedectvo o katechéze, ktorá vychádzajúc z biblického základu privádza adresáta k formovaniu morálnych zásad a k jeho zaradeniu do cirkevného spoločenstva, ktoré sa stáva osobitným spôsobom viditeľným predovšetkým pri eucharistickom slávení. Nepriame svedectvá o témach ranokresťanskej katechézy nám poskytujú aj prvé apológie. Aj keď apológie sú osobitným literárnym druhom so špecifickou teologickou základňou a finalitou, predsa v nich nájdeme odozvu formálnych i obsahových katechetických postupov. Prvoradý cieľ apológií - obhajoba kresťanského učenia a spôsobu života, určuje a podmieňuje aj ich obsah. Apologéti v prvom rade obhajujú ideu jediného osobného Boha, duchovného a všemohúceho, ďalej obhajujú vhodnosť, nevinnosť a pokojamilovnosť kresťanského spôsobu života, vyvracajúc falošné obvinenia z fanatizmu a sektárskych nezriadeností. Poukazujú na Písma, ako na prameň všetkej múdrosti a dokazujú, ako sa pod vplyvom čností a viery mení duchovný život kresťanov, ktorí sa tak stávajú kvasom spoločnosti. Apológie boli v istom zmysle akousi pred-kat

Úvodné slovo Kniha proroka Jonáša nám rozpráva, ako Boh poslal proroka Jonáša k Asýrčanom, nenávideným utláčateľom vyvoleného národa. Jonáš poznal Božiu dobrotu a predvídal, že ak Asýrčania budú robiť pokánie, uniknú Božiemu trestu. Myšlienka, že nepriatelia židovského národa by sa mohli stať predmetom Božieho milosrdenstva, zviedla ho k jeho nerozvážnemu činu, k úteku na západ. Ninive „bolo veľké mesto pred Bohom“ (2, 3) a Bohu na ňom veľmi záležalo, aby sa obrátilo. Boh urobil s prorokom zázrak, aby pochopil a splnil, čo mu Pán prikázal. „Ešte štyridsať dní a Ninive bude rozvrátené!“ (2, 4). S týmito slovami preto prorok Jonáš vstúpil do mesta Ninive, aby na Boží príkaz vyzval jeho obyvateľov k pokániu, pretože ich zloba vystúpila pred Pána (1, 2). Nato vyšiel z mesta a čakal, že bude svedectvom Božieho hnevu – zničenia obyvateľov tohto mesta. Obyvatelia mesta však uverili Božím slovám, začali sa postiť a robiť pokánie. Boh prijal pokánie a obrátenie Ninivčanov a zmiloval sa nad nimi (3, 10). „Jonášovi sa to veľmi nepáčilo a nahneval sa“ (4, 1). Čakal, že predsa len bude očitým svedkom zničenia mesta, ktoré ohlasoval (4, 5). Vtedy Boh ukazuje svoju trpezlivosť a dobrotu aj tvrdohlavému prorokovi a dáva mu spasiteľné poučenie a praktický príklad svojho milosrdenstva. Dáva vyrásť ricínovému kru, aby robil Jonášovi tieň nad hlavou, ale aby hneď aj vyschol. Jonášovi je ľúto tejto rastliny (4, 6 – 9). Touto rozpravou Boh krásne ukazuje Božiu lásku a milosrdenstvo, ktorými obklopuje bez rozdielu všetky stvorenia: „Ty ľutuješ ricínus, na ktorom si nerobil a nevypestoval si ho; ktorý za noc vznikol a za noc zanikol. A ja sa nemám zľutovať nad veľkým mestom Ninive, v ktorom je viac než stodvadsaťtisíc ľudí, ktorí nevedia rozlišovať medzi pravicou a ľavicou?“ (4, 11). Ježiš Kristus sa v evanjeliu odvoláva na toto obrátenie Ninivčanov ako na príklad hodný nasledovania (porov. Mt 12, 41 a Lk 11, 29 – 32). Nielen slovom a skutkami, ale celým svojím životom ohlasoval a uskutočňoval učenie tohto biblického spisu s jeho špecifickým posolstvom, že Boh je Bohom všetkých ľudí, že je milosrdný a zmilúva sa nad každým svojím stvorením, ktoré vyznáva a ľutuje svoje hriechy. Sv. evanjelista Ján vyjadril túto milosrdnú Božiu lásku slovami: „Boh tak miloval svet, že dal svojho jednorodeného Syna, aby nezahynul nik, kto v neho verí, ale aby ma večný život“ (Jn 3, 16). Príkladom viery druhých Boh dáva uvažovať maloverným a neveriacim nielen v svojej dobe, ale i nám. Svojim poslucháčom za príklad viery dáva správanie ľudí v povestne skazenom asýrskom meste Ninive po pôstnom pokání. Máme pôstny čas. Je to čas, kedy máme vstúpiť do seba. Obyvatelia mesta Ninive mali na to štyridsať dní. Máme ich aj my. Preto odvráťme sa od zlých ciest, robme pokánie, aby Boh sa nad nami zmiloval a nepostihol nás nešťastím. Počujme aj výzvu Cirkvi týchto dní: „…Prebuďme sa teda, aby nás našiel pripravených a mohol nás ozdobiť korunou večnej slávy“ (kondák 5. pôstnej nedele). Ak uveríme týmto slovám, potom sa Boh aj nad nami zmiluje, a „odvráti sa od svojho hnevu a nezahynieme“ (Jon 3, 9).

Mnoho z nás, aniž bychom si to uvědomovali, je ovládáno strachem. Jsme schopni si některé z našich strachů uvědomovat – možná se bojíme mluvit na veřejnosti, máme strach z finančních obtíží nebo ze ztráty milovaných bytostí. Chögyam Trungpa nám ukazuje, že většina z nás trpí daleko pronikavější bázlivostí: strachem ze sebe. Stydíme se a jsme v rozpacích při pohledu na své pocity nebo při uvědomění si svého stylu myšlení a jednání; nechceme být konfrontovaní se skutečností prožívání jednoho momentu za druhým. To je ten strach, který nás drží v pasti cyklů utrpení, zoufalství a úzkosti. Chögyam Trungpa nám poskytuje vizi, jak se posunout za strach a tak objevit vnitřní statečnost, důvěru a potěšení v životě, které spočívá v jádru naší bytosti.  

Bepillantás a teremtés kulisszái mögé... Gondolatok az ember szerepéről, a jóságról és a gonoszról. A nézopontok eredetéről és változásáról folytatott elmélkedés, mely "elszórt mozsa" lehet a jelenlegi "reciprokvilág" tétova lelkei számára. A bölcsesség keresésének lenyomata, mely azzal a céllal született, hogy nézőpontváltásra, gondolkodásra késztesse az olvasót.

Žatva je veľká, ale robotníkov málo. Preto proste Pána žatvy, aby poslal robotníkov na svoju žatvu! (Matúš 9, 38) Určite sme už počuli výzvu, že by sme sa mali modliť za kňazov; ale povedal nám niekto, prečo je to potrebné? Možno nám chýba motivačný impulz, a tak často zabúdame na tento dôležitý úmysel. Kniha Modlitby za kňazov je výnimočná v tom, že okrem viac ako päťdesiatich modlitieb ponúka aj erudovanú odpoveď na túto základnú otázku a to cez vysvetlenie tém, ktoré s ňou úzko súvisia. Kniha nám približuje toto vznešené a zároveň ťažké povolanie. Nájdeme tu príklady prvých apoštolov, no i svätých kňazov, biskupov a pápežov, ktorí prosili ľudí o modlitby za nich. No nielen modlitby, ale i obety za kňazov sú obzvlášť potrebné. O tom nás poučia takí velikáni Cirkvi ako svätá Terézia z Lisieux, svätý Ján Mária Vianney, svätá Gemma Galgani a ďalší. K modlitbám za nové duchovné povolania by sme mali vždy pridať aj modlitbu za už vysvätených kňazov. Majme v úcte týchto Božích služobníkov, vážme si ich prácu a zintenzívnime modlitby za nich – či už osobné alebo v spoločenstve. A urobme tak už dnes! Kniha je cirkevne schválená.

Nad slovami sv. Izáka Sýrskeho - Homília 54 – 64. Asketické homílie svätého Izáka Sýrskeho sa považujú za najlepšiu učebnicu duchovného života. Svätý Izák Sýrsky nielen detailne predstavuje základné kroky pre budovanie intenzívneho vzťahu s Bohom, ale postupne čitateľa dvíha k duchovným výšinám.

Milí priatelia, v roku masívneho šírenia vírusu Covid 19, keď sa celé ľudstvo trápi bojom s touto nebezpečnou pandémiou, nemôžem začať inak len konštatovaním, že je to pre všetkých ľudí veľká Božia výzva k obráteniu a k zameraniu sa na duchovný život. Boh nás má veľmi rád a ponúka nám svoju milosť mnohorakým, aj takým výrazným spôsobom, akým je pandémia. Chce, aby sme sa pozastavili, aby sme spomalili svoje životné tempo a hlavne, aby sme sa začali zamýšľať nad zmyslom svojho života. Lebo sa ženieme a ani nevieme za čím a kam. Áno, ľuďom často uniká duchovný rozmer ich života, a je to logické, lebo žijeme v pozemskom, materiálnom svete, ktorý nás vťahuje do toho, aby sme zmýšľali a konali len pozemsky. Svätý Marek Asketik nám ponúka vzácne myšlienky pre obohatenie nášho života. Autor tejto publikácie nám ich s pomocou Božou meditatívne rozvádza a pomáha nám ich pochopiť do hĺbky. Zaujali ma myšlienky svätca, ktorému ide o náš dobrý kresťanský život, o verné nasledovanie Ježiša Krista. Ale zaujali ma aj slová autora, ktorý pokojným, meditatívnym vysvetľovaním pomáha čitateľovi osvojovať si myšlienky sv. Marka Asketika, aby sme ich prijali do svojho života a to nielen rozumom, ale predovšetkým srdcom. Svätec konštatuje, že "každé požehnanie prichádza z Božej prozreteľnosti. Ale uniká tým, ktorí sú nevďační a záhaľčiví." Koľkí ľudia nevedia o svojej nevďačnosti, či záhaľčivosti? Nájdeme ich všade, aj u Bohu zasvätených osôb. V čom sa prejavuje naša veľká nevďačnosť? Prejavuje sa najmä tým, že zabúdame na nášho najväčšieho Dobrodincu a Záchrancu, že zabúdame na Ježiša Krista, ktorý prebýva v bohostánkoch našich chrámov. Čaká nás tam ako väzeň Lásky a my prechádzame popri chrámoch bez povšimnutia a bez pozdravenie Ježiša. Je priam tragédiou dnešných ľudí, že tak veľa času trávia neužitočne, napr. pred televízorom a internetom, kde nás zlý okráda najviac. Okráda nás o čas, ktorý by sme mali venovať modlitbe, vzájomnej rodinnej komunikácii, venovaniu sa deťom, či čítaniu Svätého písma a dobrých kníh. Tiež nám podsúva veľa zlých myšlienok a obrazov z filmov, ktorými zapratáva našu myseľ i srdce a vzbudzuje v nás zlú žiadostivosť a tak komplikuje náš život. Milí čitatelia, staňme sa duchovnými ľuďmi. Starajme sa nielen o potreby tela, ale aj o potreby nesmrteľnej duše. Touto knihou sa nám dostáva do rúk dobrá pomôcka, ktorou môžeme duchovne obohatiť svoj život. Všetkým čitateľom zo srdca udeľujem archijerejské požehnanie.

Táto kniha s úctou ale úprimnosťou precízne a presvedčivo ukazuje, že „evanjelium“ vyučované v rímskom katolicizme nie je pravým evanjeliom, ktoré sa nachádza v Biblii. Autor svoj život zasvätil tomu, ako pomôcť katolíkom porozumieť pravé evanjelium Ježiša Krista a prijať ho.

"Emberi szavak? A saját belső han-gunk? Isten üzenete? Nem egyszerű szétválasztanunk e hármat. Ám ha hisszük, Isten valóban szól hozzánk, érdemes megtalálnunk a módját, hogy megértsük mondandóját. Gisbert Greshake római katolikus te-ológus kézzelfogható támpontokat, sőt szabályokat mutat fel, amelyek segítségével Isten hangját megkülön-böztethetjük mindattól, ami nem tőle való.Gisbert Greshake 1933-ban született Né-metországban. Münsterben, majd Rómá-ban tanult filozófiát, teológiát és egyház-zenét. 1960-ban szentelték pappá. A dogmatika és a dogmatörténet professzora volt, de tanított ökumenikus teológiát is. Főbb kutatási területei az eszkatológia, a kegyelemtan, a lelkiség és a communio teológiája."

Ki volt Jézus Krisztus?V olt 2 különböző ember, akit Jézusnak hívtak?1 - Jézus Krisztus, a Messiás2 - Jézus, a forradalmi terroristaJézus Krisztus volt az egyik legfontosabb ember a Tartaria néven ismert civilizációban? A történészek és szövetségeseik azt mondták, hogy nem találtak bizonyítékot arra, hogy Jézus Krisztus valaha is létezettEz tényleg igaz?Ez a könyv a katarok és a templomos lovagok, valamint az eredeti keresztények történetét vizsgálja.A történészek és barátaik sok időt pazaroltak a Bibliában és más szentírásokban található őrült elméletek bemutatására. Ki írta ezeket a szentírásokat és miért? Tényleg megtörtént a keresztre feszítés? A kereszténység nagy hazugság?

Atlanta, 1950-es évek. Egy fiatalon megözvegyült anya vallástanításból tartja el magát és két fiát, Marshall és Philip Yancey-t, akik egyre azon igyekeznek, hogy kitörjenek lakókocsiotthonuk szűkös keretei közül. Amikor Philip főiskolás lesz, döbbenetes titokra derül fény apja halálának körülményeiről, és kezdi megérteni, mi vezette anyját a szélsőséges és szikár vallásosság felé, és hogyan jutott arra a „szent” meggyőződésre, hogy Isten különleges célra rendelte a fiait.Az Ahová a fény vetült megkapó családi elbeszélés és fejlődésregény, hátterében a második világháborút követő viharos idők Amerikájával, amelyet a déli fundamentalizmus és a társadalmi változást sürgető polgárjogi mozgalmak egymásnak feszülő erői alakítottak. Ahogy a szerző személyes történetének és a megváltás utáni kutatásának darabjai összeállnak, kirajzolódik, mire képes az igazság iránti őszinte vágy. Még az is lehetségessé válik, hogy a hit félelem helyett a kegyelemben gyökerezzen.„Őszintén hiszem, hogy ezért a könyvért születtem a földre – mondja a szerző. – A gyerekkoromból ismert erők – faji alapú gyűlölet, politikai megosztottság, kultúrharcok – újra felütötték a fejüket modern formában. Aki hátranéz, előre lát.”

A Föld vallásalapítóinak, kiemelkedő hatású szellemi tanítóinak és szentjeinek képes életrajzi gyűjteménye. III. Kötet

Veľmi často stojíme ako kresťania pred otázkou, ako máme konkrétne žiť duchovný život, život v Kristovi, v každodenných radostiach a sklamaniach? Cirkevní otcovia nám ponúkajú vďaka svojej osobnej skúsenosti duchovného života s Ježišom Kristom návod, ako dosiahnuť jednotu s Bohom. To je tradícia Cirkvi, ktorá je pokladom. Z nej čerpá aj druhý diel zbierky zamyslení otca Mirona Keruľ-Kmeca st., ktoré vychádzajú z Asketických homílií (5 až 24), svätého Izáka Sýrskeho alebo Izáka z Ninive. Jeho dielo, Asketické homílie, ktoré vzniklo v 7. storočí, bolo preložené do mnohých jazykov a prekonalo všetky prekážky, ktoré oddeľovali kresťanov medzi sebou navzájom. Svojou duchovnou tvorbou ide o jedného z najznámejších východo-sýrskych mníchov. Vo svojich homíliách neodovzdáva svoje reflexie, ale predovšetkým svoju konkrétnu skúsenosť. Jazyk je priamy, nesprostredkovaný filozofickými kategóriami, bohatý na obrazy typické pre semitskú citlivosť. Jeho myšlienky sú odovzdávané, ako myšlienky oduševneného učiteľa svojim žiakom, ktorí potrebujú vziať vážne , radikálnym spôsobom životnú ponuku, ktorá vychádza z Evanjelia. Ním je fascinované celé posolstvo svätého Izáka Sýrskeho. Je dobré spomenúť dve významné osobnosti, na ktoré mal svätý Izák Sýrsky v našom európskom prostredí vplyv. Prvou je F. M. Dostojevský, ktorý vo svojom diele priamo či nepriamo predstavuje tvorbu svätého Izáka Sýrskeho. Najzreteľnejšie to robí vo svojom románe Bratia Karamazovci, kde do jednej z postáv, Grigorijovi, ktorý je sluhom otca Karamazova, vkladá svoju autobiografickú skúsenosť. Tam opisuje, ako "odniekiaľ si zaobstaral zbierku homílií nášho cteného otca svätého Izáka Sýrskeho, ktorého čítal s vytrvalosťou dlhé roky, bez toho aby mu porozumel. Vlastne aj preto si ho cenil a mal ho rád ešte viac"/1/. Druhou osobnosťou je svätý Filip Neri, ktorého poznáme azda viac z filmového spracovania jeho životopisu. Ide o svätca, ktorý žil v Ríme v čase po Tridentskom koncile. Bol otcom Oratória a pôvodom z Florencie. V Ríme dal začiatok výnimočnému reformnému hnutiu v katolíckej cirkvi. V jeho osobnej knižnici sa našiel spis svätého Izáka Sýrskeho: O dokonalosti kontemplatívneho života. Mnoho čŕt typických pre spiritualitu svätého Filipa Neriho, majú odvolávky v myšlienkach svätého Izáka Sýrskeho, ako napríklad sloboda v duchu, pokora, čistota srdca a tela, trpezlivosť, zrieknutie sa sveta, ale predovšetkým radosť, typická črta autentického kresťanského života/2/. Som veľmi rád, že autor tejto publikácie dáva slovenskému čitateľovi aspoň trochu nahliadnuť do sveta sýrskeho mníšstva 7. storočia, prostredníctvom svätého Izáka Sýrskeho a jeho Asketických homílii. Nech sú tieto zamyslenia inšpiráciou všetkým, ktorí túžia po autentickom živote s Kristom.

Kláštery na hranicích a za hranicemi Čech představují doplněné a rozšířené vydání třetího dílu souboru Dějin cisterckého řádu v Čechách (1142–1420), který původně vyšel v roce 2009. Oproti prvnímu vydání byl tento svazek doplněn o výsledky dalšího studia pramenů, stejně jako o nové poznatky české i zahraniční literatury. V první části se čtenář seznámí s osudy dvou klášterů, jež ve středověku patřily k Českému království, změnou zemských hranic se však dnes nacházejí mimo území Čech (Marienthal v Sasku, Žďár nad Sázavou na Moravě). Prostřední část knihy se zaměřuje na kontakty českých opatství s cisterckými kláštery v okolních zemích. Nově se zde objevují pasáže věnované vazbám českých řádových domů k jejich mateřským klášterům na území dnešního Německa a Rakouska. Významně byl doplněn exkurz Pohřby českých princezen a dalších členů rodů vládnoucích v Čechách v cisterckých klášterech. Závěr publikace tvoří čtyři kapitoly zaměřené na německé a rakouské řádové domy, které měly ve středověku v Čechách svou pozemkovou držbu (Waldsassen, Altzelle, Grünhain, Zwettl). Tyto kapitoly jsou výrazně stručnější než pojednání o klášterech Marienthal a Žďár, neboť jejich záměrem je představit především vazby těchto institucí k českému prostředí. Text doplňuje bohatý ilustrační materiál (107 fotografií a 23 map a schémat), který představuje významnou složku díla. Kniha vychází v nové grafické úpravě, s řadou nových fotografií a map.

Nem kell megva´ltani az eleset embert, nem kell az e´rzelmi intelli- gencia´ja´t no¨velni, nem kell pe´nzt adni, nem kell tudatosabba´ ten- ni, vagy rezge´sszintje´t emelni........csak annyit kell, hogy segi´tsu¨nk! Egyre´szt segi´tettu¨nk egy....emberen, o? nyert rajta, boldogabb lett meg tapasztalt egy hatalmas szeretetet , i´gy vissza kapta hite´t e´s ra´ e´bredt, hogy me´gis van isten amely rajta is segi´t.KEDVES GYEREKEK,URAIM,HO¨LGYEIM!ELMONDOM, HOGY E´N MIKE´NT VA´SA´ROLTAM KO¨NYVEKET!MEGNE´ZTEM AZ ELEJE´T, HA´TULJA´T, A´RA´T, SU´LYA´T!MERT GYEREK VOLTAM, VAGY TU´L DRA´GA VOLT, VISSZATETTEM.MOST MA´R TUDOM MIT KELLET VOLNA TENNEM, MERT PROBLE´MA NEM LE´TEZIK!CSAK TA´VOLSA´G VAN, AMELYEN VE´GIG KELL MENNED!S TAPASZTALJ DOLGOKAT, MERT I´GY TA´VOLSA´GOD:OSZTO´DIK !HA CSAK PROBLE´MA´DAT AKAROD MEGOLDANI:TA´VOLSA´GOD SZORZO´DIK !    

Öngyilkos ?merénylő vagy Al Kaida terrorista lehetett volna a kis Amirból, ha szülei nem látják be időben, hogy a vallási iskolákban hirdetett radikalizmus egy életre eltorzíthatja gyermekük lelkét. Véletleneken múlott, hogy az ő kezében a „bombát” végül egy internethez csatolt komputer jelentette. Amir Ahmed Nasszer 25 évesen lett az arab világ legismertebb bloggere, és 27 évesen írta meg saját átváltozásainak izgalmas történetét ebben a könyvben, mely aligha véletlenül lett hónapok alatt világsiker. Az Én és az iszlám voltaképpen az Arab Tavasz szellemi előtörténete. Lefegyverzően őszinte és izgalmas beszámoló az útjukat kereső muszlim fiatalok kétségeiről, lelki gyötrelmeiről és szabadságvágyáról. Egyszersmind behízelgően őszinte és felemelő memoár arról, hogyan nyitotta fel egy ifjú arab szemét a szélesebb világra a bloggolás és az internet. Vélemények a könyvről: „Az Én és az Iszlám egy jó internetes blog bájával íródott: ellenállhatatlan, skrupulusok és pretenziók nélküli, minden friss gondolatra nyitott, elismeri más szerzők érdemeit, és ha próbálja is leplezni, voltaképpen grandiózus írás” –The Wall Street Journal „Az Én és az Iszlám egy szép történet szerelemről és megváltásról, arról, hogyan szakad meg a szív. Olvasd és lelkesülj!” – Szalman Ahmed, a Junoon vezető énekese „A szeptember 11 utáni világban vitriollal öntötték le a muzulmán hitet. Ez a könyv ennek a méregnek az ellenanyagát tartalmazza. Olyan valaki írta, aki általunk alig felfogható körülmények között nőtt fel. Ez egy nagyon bátor és és nagyon megható könyv, amelyben szó van Palesztináról, terrorizmusról, internetes aktivizmusról, szerelemről és életről, s amely megmutatja az iszlámon belüli árnyalatokat is. Csak gratulálhatok a szerző azon döntéséhez, hogy elutasítja a fundamentalizmust. Ez bennünk is megkérdőjelezi, mit tett valamennyiünkkel „a terrorizmus elleni háború.” – Antony Loewenstein

Táto zbierka príhovorov na všedné dni vznikla pred mnohými rokmi. Imprimatur bolo udelené vladykom Jánom Babjakom SJ, prešovským arcibiskupom a metropolitom, v roku 2004. Vplyvom rôznych okolností bola publikovaná iba malá časť týchto príhovorov v brožúrke Na každý deň. Dúfam že tento návrat k nedokončenému projektu poslúži inšpiráciou mnohým.

Pre Gadarenského muža už neexistovala nádej, jeho život bol obrovským trápením. Po nociach kričal, mal záchvaty zúrivosti, nedokázal žiť normálny život medzi ľuďmi a tak v zúfalstve odišiel. Jedného dňa sa však stretol s Ježišom a jeho zlomený život bol navždy zmenený Božou láskou. Nielen tento vzácny človek, ale aj mnohí ďalší boli zmenení, keď sa stretli s Ježišom. On hľadá a nachádza stratených na samom dne, tak ako našiel aj mňa. Najväčšou túžbou Božieho srdca je zachrániť ľudské životy. Mojou modlitbou je, aby sa to stalo aj našou túžbou, hnacím motorom a inšpiráciou. Láska Pána Ježiša je najväčším liekom.

Zenový kompas je jednoduchou, jasnou a mnohdy humornou ukázkou základního učení hlavních buddhistických tradic (kulminujících v zenu) přednesenou jedním z nejoblíbenějších zenových mistrů 20. století. Takto je zenový mistr Seungh Sahn podával v průběhu mnoha let po celém světě. Stal se známým díky své jedinečné schopnosti proniknout do jádra buddhistického učení způsobem, který je mimořádně jasný, a nesklouzávat přitom k esoterickým nebo akademickým výrazům. V této knize, která vychází z jeho promluv, představuje základní učení buddhismu způsobem, který je nesmírně obohacující a zároveň snadno přístupný jak pro začátečníky, tak pro mnohaleté studenty.