E-knihy - Odborná a náučná literatúra - ostatné strana 4 z 18

Není dnes svoboda vědeckého poznání a univerzitní výuky anachronismus, který neobstojí v konfrontaci s potřebou moderního řízení a marketinku vědy? Potřebuje dnes ještě veřejná diskuse občanů, aby do ní vstupovali vědci, nebo záleží jen na práci imagemakerů a marketérů? Jsou společenské vědy zaostalé a mají co říct dnešku? Jak provozovat kritickou reflexi společnosti v nebezpečných časech válek hybridních, studených i horkých? Tyto a další otázky diskutují texty českých a slovenských filosofů a sociologů. Obsahuje překlad dvou klasických textů, ke kterým se přes sto let stále vrací diskuse o akademické svobodě: O vnitřní a vnější organizaci vyšších vědeckých institucí v Berlíně Deklarace principů Americké asociace univerzitních profesorů

Jak moc je důležité to, co text neříká? A jak o ne(do)řečeném přemýšlí literární teorie? V každém vyprávění se ve větší či menší míře objevuje to, co literární teorie tradičně označuje místy nedourčenosti, prázdnými místy nebo mezerami. Čtenář na ně reaguje různě: domýšlí nevyřčené, formuluje hypotézy, zapojuje své literární i kulturní znalosti, reaguje ale také emocionálně a tělesně. Nadto může být vystaven zkušenosti prázdna, nejistoty, nevědění. Kniha reflektuje tyto problémy na pozadí dějin teorie literatury, od klasických konceptů přechází k aktuálním výzkumům kognitivní vědy druhé generace, věnuje se však i konceptům, které vyplňování mezer dávají do souvislosti s etikou. V závěrečné kapitole nahlíží autor na mezery ještě z jiného úhlu: prožitek nevědění představuje jako zkušenost otřesu samozřejmostí smyslu či jako vstup na půdu patočkovské vykloněnosti do noci, prostřednictvím níž se svět může čtenáři připomenout jako místo, kde se děje dar zjevování.

Současný svět je někdy docela komplikované místo, ve kterém se ne vždy snadno orientujeme. Kvantový fyzik a úspěšný popularizátor vědy Jim Al-Khalili nabízí ve své nové knize osm úvah na téma, jak může být pro každého člověka přínosné osvojit si (alespoň trochu) vědeckou metodu poznávání světa. Způsob myšlení, který vědci zdokonalovali po staletí, přinesl lidstvu nezpochybnitelné úspěchy - stačí se podívat na naše moderní technologie, úspěchy lékařské vědy a další výsledky vědecké práce. Základní principy, jimiž se řídí vědecké uvažování, mají univerzální platnost a opřít se o ně může úplně každý, kdo chce být objektivní a neztratit se v nástrahách života v 21. století. Zkusme se tedy zamyslet nad tím, co vlastně znamená pravda, proč je důležité pochybovat, jaké jsou výhody a nevýhody zjednodušování, proč máme v oblibě konspirační teorie, jak funguje lidský mozek, co dělat s vlastními předsudky, proč opírat svá tvrzení o důkazy. Každý z nás se může naučit přemýšlet jako vědec!

Ako súvisí králik s Karolom Veľkým? Čo má Dunčo s Dunajom a Elvis Presley s punkom? Prečo sú nanuk a pexeso výsostne československé slová? Čo majú larva a babôčka spoločné s mytologickými bytosťami? Pátranie po pôvode slov vás môže zaviesť na mnohé nečakané miesta aj do rôznych zákutí dejín. V knihe Etymológia záhadná aj zábavná sa napríklad dozviete, že huncút bola kedysi mimoriadne vulgárna nadávka alebo že šumafuk a kuš sú výpožičky z francúzštiny. Pátranie po prvotnom význame slov nám ukáže, prečo je pedagóg otrok a trieda stádo oviec, a často narazíme na bizarné súvislosti, ako napríklad, že provokácia bola kedysi výhradne mužskou záležitosťou. Odhalíte veľa slov vypožičaných z gréčtiny a latinčiny, ale aj z mnohých iných prekvapivých jazykov. Etymológia je nielen fascinujúca, ale aj poučná, pretože odkrýva historické súvislosti a to, ako sa s meniacim sa svetom mení aj náš jazyk. A často je to nielen poučné, ale aj úsmevné.

Nejezte maso. Jezděte vlakem. Méně se sprchujte. A hlavně nechtějte nic po korporacích. Z klimatické změny se v současnosti stal obecně přijímaný fakt. Její existenci, projevy a hrozby už téměř nikdo nezpochybňuje. Bylo by však předčasné jásat nad vítězstvím vědeckého poznání a zdravého rozumu: to jen popírači, pochybovači a dezinformátoři změnili strategii. Proto dnes sice nikdo klimatickou krizi nepopírá, o to více rozporů však panuje v otázkách, co s ní dělat — a jestli vůbec něco. Do veřejného a mediálního prostoru tak o environmentálních tématech kromě vědců a politiků promlouvají také korporátní PR oddělení, lobbistické skupiny nebo záhadné think-tanky. Jejich cíl je jednoznačný: navenek projevovat starost o planetu, ve skutečnosti však hájit status quo. Nová klimatická válka se tudíž nevede ani tak na vědeckém poli jako spíše na tom mediálním. Klimatolog Michael E. Mann se této války ve jménu vědy účastní již léta a ve své poslední knize ukazuje, co všechno je v ohrožení.

O ztrátě identity a etickém rozměru bytí Z díla Josefa Topola vybíráme pět her, vystihujících konstantní témata jeho tvorby: zobrazení rozpadu světa, v němž byl člověk pevně svázán s přírodou, a zachycení složitosti mezilidské komunikace. V lyrickém dramatu z kolektivizovaného venkova Konec masopustu (1963) Topol naplno rozvinul svůj básnický talent, když prolnul každodenní realitu se symbolikou karnevalového převrácení hodnot; v existenciální hře Kočka na kolejích (1965) experimentoval s možnostmi dramatického dialogu; v citově hořké jednoaktovce Hodina lásky (1968), balancující na pomezí skutečnosti a snu, poukázal na neschopnost člověka žít přítomností; v podobenství o krizi lidské identity Sbohem Sokrate (1976) zachytil bezvýchodný stav společnosti v době normalizace a do bilancující tragikomedie Hlasy ptáků (1989) promítl nejen vlastní, ale v zásadě i generační stesk nad uplývajícím životem. Lenka Jungmannová v průvodní studii představuje celou Topolovu dramatickou tvorbu, již zasazuje do širších kulturních souvislostí. Součástí této reflexe jsou i kritické ohlasy vzniklé při příležitostech inscenací her. Ve svazku jsou dále dokumentovány údaje o knižních vydáních a překladech dramat i o jejich scénických nastudováních.

Tom Holland ve své nejnovější knize kreslí na širokém plátně obraz křesťanství coby nejtrvalejšího a nejvlivnějšího odkazu antiky, na kterém je vystavěn celý západní svět. Ukazuje, že klíčové koncepty jako sekularismus, liberalismus, věda, rovnost lidí, lidská práva, a dokonce i ateismus mají hluboké kořeny v křesťanství - zvláštní víře v to, že jedna z mnoha obětí ukřižování, tedy trestu určeného otrokům, má být uctívána jako bůh. Všechny tyto západní koncepty mají přitom s křesťanstvím společné zejména osobování si nároku na univerzální platnost, přestože jsou plodem jedné, zcela konkrétní společnosti. Hollandova kniha zkoumá, proč má křesťanství od antických počátků přes středověk až po současnost tak podvratnou a revoluční povahu, a ukazuje, jak tato víra i v dnešní stále skeptičtější společnosti dál hluboce poznamenává mnoho našich postojů a instinktů.

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad- ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu - do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům "základních zápletek". Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

What will you find in the book? A description of the greatest secret of human life. All the important information about the Molecule. Information about the infinite renewal system, how it was discovered, how it works, why the Molecule is a key factor in this. Why do we live to a maximum of 120 years. Where Homo Sapiens make mistakes when they fail to stop aging and death. Why the revolutionary Hi -Tech Medical field will be the future of medicine, prevention and therapy for everyone. Instructions and a system for everyone to start regulating their age and quality of life. Why the molecule is the main cause of more than 90% of chronic diseases and why it can also save you. A formula and a calculator, that you can use to calculate and estimate the length of your life. An opportunity to participate in a new global project and study, minimizing the risk of death and studying the use of the potential of immortality. What is the charm and uniqueness of the project and study for patients on dialysis, with Alzheimer’s and Parkinson’s disease, multiple sclerosis, cancer patients and thyroid gland diseases? Using the example for the different life spans of worker bees (aged 3-6 months) and queen bees (age 3-6 years), which have the same genetic material, the book describes and explains the unused system of infinite human renewal. Why could some people live as many years as the Bible says. Using the example of comparing the different number of molecules in the medium, in monkeys and humans, we explain the new evolutionary theory of humans. Special area dedicated to women and pregnant women. Entire generations have searched for the elixir of youth and immortality. This book will reveal why they weren´t able to find it yet,and how this might now become possible. Quotes demonstrating fear: „Because we are destined to get cancer, I had preventive surgery on my ovaries, fallopian tubes, uterus and I had mastectomy.“ It is the horror and tragedy of ignorance in the 21st century, which must not be repeated!

Na počátku všech velkých příběhů je zárodek myšlenky, embryonální něco. Tato knížka může pomoci začínajícím autorům rozvinout prvotní originální nápad- ať už je jím letmá vzpomínka, která nám vytanula na mysli při procházce, hádka ve vlaku, k níž jsme se nachomýtli, nebo fantazie, která se nám zdála ve snu - do dobře strukturovaného díla. Nejprve si představíme teorie zápletky (ta je stejně důležitá pro psaní románů i pro dramatickou tvorbu a scenáristiku, ale popíšeme i několik modelů speciálně určených právě dramatikům a scenáristům). Poté se obrátíme k časem prověřeným vzorcům "základních zápletek". Následuje kapitola o chronologii a o tom, jak jí lze manipulovat v zájmu dramatického účinku. Pak vám poradíme, jak vyprávění začít a zakončit, a nakonec vám nabídneme k vyzkoušení několik praktických metod.

Kriminalistická historie ostravského regionu je výjimečně bohatá na mrazivé události. Vstupte do světa skutečných novodobých i historických případů, které otřásly ostravskou veřejností! Čekají na vás nejděsivější vraždy, zajímavosti ze soudních síní i různé kuriozity z podsvětí. To vše v doprovodu autentických černobílých fotografií. Pokud máte pro strach uděláno, vydejte se na cestu do temnot lidské duše. Ale pozor, tahle stezka vede hlouběji, než si umíte představit.

Čtivá historie chuti a čichu Touha po lahodných chutích ovlivnila běh lidských dějin. Rob Dunn a Monica Sanchezová nabízejí nový pohled na to, proč nám jídlo přináší radost. Jak chuť přispěla ke vzniku prvních nástrojů, jaký mohla mít vliv na vyhynutí dávných velkých savců a jak se podílela na evoluci nejchutnějších a nejtučnějších plodů na světě? Dozvíte se o chuťových receptorech, o nichž jste ani netušili, že je máte, zjistíte, jak fermentovat mastodonta, jak paleolitické umění souvisí se sýrem, proč se podvědomě vyhýbáme hořkému a naopak milujeme sladké a slané, a mnoho dalšího. V knize Lahoda. Evoluce lidských chutí se prolínají příběhy s nejnovějšími vědeckými výzkumy provedenými u primátů i lidí; kniha se zevrubně zabývá historií chuti, která ovlivnila vývoj člověka a formovala požitky, jež nám jídlo přináší.

Kniha je souborem dvanácti původních kapitol, které se zabývají různými syntaktickými, sémantickými a filozofickými otázkami. Autor k těmto problémům přistupuje integrovaně či holisticky a své argumenty dokládá četnými příklady jazyků tak rozmanitých, jako je mimo jiné angličtina, ruština nebo malajština. Každá kapitola je samostatným textem, ale celý soubor je svázán zastřešujícím společným tématem, jednotnou teorií a metodologií. Klíčovým pojmem knihy je syntetická syntax, která představuje zásadní alternativu k většině současných syntaktických přístupů. Rastall prosazuje chápání jazyka jako prostředku, jímž lidé vyjadřují své zkušenosti. V jádru tohoto přístupu je vnitrojazyková a mezijazyková rozmanitost. Aspekty zkušenosti jsou zachyceny (nebo pojmenovány) základními jazykovými jednotkami, znaky (slovy i idiomy a rčeními), a tyto znaky jsou seskupeny tak, aby odrážely skutečné nebo vnímané vztahy mezi těmito aspekty zkušenosti. Procesy pojmenování a seskupování jsou vzájemně propojeny, a proto jsou v tomto přístupu syntax a sémantika integrovány. Rastall však nepředkládá pouze sterilní formální analýzy těchto problémů, ale spíše o nich diskutuje a přemýšlí formou eseje. Tento typ argumentace je ve filozofii běžný, a skutečně, mnohé problémy, jimiž se autor zabývá, mají filozofickou povahu. Stručně řečeno, kniha je cenná nejen pro lingvisty (obecně pro syntaktiky a sémantiky, zvláště pro anglisty), ale také pro filozofy. Navazuje na tradici funkční lingvistiky, obohacuje ji o mnoho nových myšlenek a aplikuje ji na nové i staré problémy. Kniha navazuje na autorovu monografii „Bottom-Up Linguistics“, která již dříve vyšla v nakladatelství Munipress.

Monografie se zabývá tvorbou ženských autorek v kontextu libanonské občanské války. Rozebírá díla dvou z nejvýraznějších představitelek válečného románu v Libanonu, jejichž hlavními protagonistkami jsou ženy. První kapitola čtenáři přibližuje kulturně-společenské a literární podhoubí zkoumaného období, další dvě kapitoly se věnují představení jednotlivých románů. Vlastní analýza se poté soustředí na procesy sebeutváření. Kapitola zabývající se románem Zahřin příběh (H?ikaŻjat Zahra) pohlíží na proces sebeutváření z pohledu podřizování se moci. V díle Marjam příběhů (Marjam al-h?akaŻjaŻ) je fenomén moci zkoumán z pohledu ženského vyprávění, které představuje tradiční nástroj rozrušování patriarchálního diskurzu. Stěžejní kapitoly jsou doplněny o překladové ukázky z děl, která do slovenštiny ani češtiny doposud přeložena nebyla.

Kniha nabízí sto otázek a sto odpovědí o Antarktidě. V několika oddílech autoři, účastníci antarktických výzkumů, představují tento kontinent, historii jeho objevování, geologii, věnují se klimatologickým otázkám a dopadům globálního oteplování v Antarktidě. V částech z biologických věd pojednávají o živočiších, včetně mikroorganismů, a rostlinách Antarktidy. Závěr věnují českému antarktickému výzkumnému programu, zajímavostem z české stanice J. G. Mendela, informacím o jejím budování a provozu od roku 2006 i samotnému ostrovu Jamese Rosse.

POZNEJME DĚJINY I VLASTNOSTI TÉTO NAŠÍ JEDINEČNÉ SCHOPNOSTI – OD PRVNÍCH FOREM ŽIVOTA NA DNĚ OCEÁNU AŽ PO NOVÁ ZJIŠTĚNÍ MODERNÍ VĚDY Proč je dobré chodit? Co se děje v mozku, když se hýbeme? Co je to bipedie a proč je pro člověka tak specifická? Chůze: prospívá svalům, zlepšuje držení těla, chrání a uzdravuje orgány, zpomaluje proces stárnutí mozku... ...a dokonce ho může i zvrátit. Díky mozku a nervové soustavě se umíme proplétat davem a orientovat se podle „vnitřní GPS“. Když se mozek rozpohybuje, začínáme myslet kreativněji, zlepší se nám nálada a odplaví se stres. A když kráčíme s někým bok po boku za stejným cílem, podporuje to naši soudržnost. Společná chůze je tmelem, který nás jako lidstvo vždy držel pohromadě a pomáhal nám přežít. Musíme znovu začít chodit. Ať už po horách, po parku, nebo prostě jen do školy a do práce. V knize se dozvíte: Proč je pro člověka chůze tak důležitá a přínosná Jak se naše schopnost chodit vyvíjela a my se díky ní dostali všude Jak a proč funguje mechanismus chůze tak spolehlivě Proč bychom měli na chůzi myslet při designu a architektuře měst Proč je chůze důležitá nejenom pro tělo, ale i mysl a mozek Jak můžeme díky pohybu myslet kreativněji a být zdravější Jak dokáže chůze přispět ke změnám ve společnosti DŮLEŽITÉ JE VSTÁT, ZAČÍT CHODIT, A OBJEVIT TAK SVÉ ŠŤASTNĚJŠÍ, ZDRAVĚJŠÍ A VYNALÉZAVĚJŠÍ JÁ

Jaký je rozdíl mezi vlastním a vrženým stínem? Proč jsou stíny v západním umění tak důležité? Vidíme namísto skutečných předmětů pouze jejich stíny, jak tvrdil Platon? V této krásné knížce nás kunsthistorik William Vaughan provede dějinami stínů, od jejich role ve výtvarném umění až po jejich spojitost se smrtí a podvědomím. Připravte se na to, že po přečtení se možná už nikdy nebudete na svět dívat stejným způsobem!

Digitální technologie se vyvíjejí překotným tempem a je čím dál těžší s nimi držet krok. Který z dnešních vynálezů je pouze „hype“ – bublina odsouzená k prasknutí, a co skutečný „game-changer“? Na odpovědích záleží naše osobní budoucnost, ale i prosperita celé společnosti. Patrick Zandl patří už třetí dekádu mezi přední znalce nových technologií. V této knize srozumitelně objasňuje, jak fungují, a střízlivě posuzuje jejich budoucí potenciál. Neomezuje se přitom na technologie samotné, důraz klade i na jejich společenské dopady. Protože převratné vynálezy přinášejí nečekané příležitosti i nečekané hrozby. Při čtení knihy mimo jiné pochopíte: - Skutečný princip fungování kryptoměn, jejich možnosti a limity. Sami se pak můžete kvalifikovaněji rozhodnout, jestli do nich investovat. - Jakou budoucnost mají další aplikace blockchainu – nahradí tzv. chytré smlouvy notáře? - Proč umělá inteligence představuje revolučního pomocníka v medicíně či průmyslu, ale nebezpečný prvek v trestním systému. - Jaké možnosti kontroly dává technologická revoluce vládám a jak funguje čínský systém sociálního kreditu. - Proč bychom se měli zabývat zamýšlenou evolucí sociálních sítí – metaverzem. - Že se čipy staly nejdůležitější „surovinou“ světa. Kdo je má, vítězí, kdo je nemá, upadá. - Proč nové technologie zvyšují křehkost společnosti, co nám hrozí a jak to všechno přežít.

Klíma je jediná sila na našej planéte, ktorá dokázala globálne ovplyvniť ľudské dejiny. Aj malá zmena klimatických podmienok mohla mať fatálny vplyv na ľudské spoločnosti na jednotlivých kontinentoch. Slovenskí a zahraniční vedci sa zamysleli, ako klíma vplývala na naše a svetové dejiny. Klíma bola často určujúcim faktorom pre kolaps historických civilizácií. Mnohé ľudské spoločnosti hľadali cesty, ako sa pred vplyvom prírody chrániť. Budovali priehrady, sťahovali sa na vidiek, alebo prosili bohov o ochranu. Obyvatelia Južnej Ameriky v strachu pred neustálym dažďom obetovali nebesiam to najdrahšie, čo mali – životy svojich najbližších. Zmena klímy spôsobila zaplavenie Doggerlandu, šírej nížiny medzi Britskými ostrovmi a európskym kontinentom. Sucho ovplyvnilo aj zánik starovekého Egypta. Klimatické zmeny mohli byť aj jedným z faktorov kolapsu Veľkej Moravy. Klíma, pochopiteľne, nevplývala na spoločnosti len negatívne. Práve vďaka priaznivým podmienkam sa mohli rozvíjať a rásť mnohé staroveké a stredoveké ríše – Čína, Rímska ríša, Franská ríša. Vďaka priaznivej klíme mohli Vikingovia osídliť Grónsko a zároveň sa ako prví „Európania“ doplaviť do Ameriky. Rovnako migrácia Hunov, vznik starovekého Egypta, a dokonca aj krížové výpravy boli zásadným spôsobom ovplyvnené prírodnými faktormi. Na jednej strane pomohli klimatické podmienky rozmachu stredovekej Číny, ale na druhej strane mohlo vlhké obdobie v Strednej Ázii priniesť smrtiacu pandémiu moru do Európy a Afriky. Iné klimatické zmeny mohli mať na svedomí dodnes nie celkom jasný zánik mayských mestských štátov. Sucho alebo, naopak, prívaly zrážok stáli za hladomormi a za rozšírením škodcov aj v moderných dejinách. Erupcia sopky Tambora spôsobila jednu z najvýznamnejších klimatických anomálií v Európe a v Severnej Amerike. Výkyvy klímy prispeli k vzplanutiu strašidelnej pandémie španielskej chrípky. Sucho v tradičných obilniciach bolo jedným zo spúšťačov tzv. Arabskej jari, a klimatické výkyvy mohli dokonca ovplyvniť aj genocídu v Rwande. Pôsobenie klimatických faktorov mohlo byť niekedy zdanlivo menšie, ale aj tak malo zásadný vplyv na vzájomné interakcie rôznych ľudských spoločenstiev. Na prvý pohľad to nemusí byť zrejmé, ale i najmenšia zmena klímy mohla výrazne zasiahnuť do ľudských dejín.