Najnovšie - E-knihy strana 144 z 500

"Říká se, že z mladých děvek se stávají staré modlící se ženy. Ale to se mě netýká. Stala jsem se děvkou brzy, zažila jsem všechno, co žena může zažít: v posteli, na stolech, židlích, lavicích, opřená o holé rohy zdí, ležící v trávě, v rozích tmavých dveří, v soukromých pokojích, ve vlacích, v kasárnách, v nevěstincích a ve vězení – ale ničeho z toho nelituji." Po knize „Příběh vídeňské prostitutky vyprávěné sama sebou“ vyšly později dvě pokračování s názvem „Mých 365 milenců“ a „Peperl Mutzenbacher: Dcera Josefiny Mutzenbacherové“ . Nabízíme to nejžhavější čtení ze tří románů o Josefíně Mutzenbacherové, jež jsou v německy mluvících zemích velmi populární. Již více než sto let se vydávají v mnohých světových jazycích a řadí se mezi erotické bestsellery. Rakouská literatura na přelomu 19. a 20. století se vyznačuje dualismem jedinečným pro jiné kultury a literatury – kombinací naprosté erotické upřímnosti a překvapivě lidské naivity. Josefína Mutzenbacherová se stala inspirací pro řadu filmů, divadelních inscenací a parodií.

Karolína a Timea sú tie najväčšie protiklady, aké si len dokážete predstaviť. Kaja bola okolnosťami nútená dospieť príliš skoro. Vybudovala si svoj biznis a rýchlo sa postavila na vlastné nohy. Má sebavedomie, ktoré mužom rozopína nohavice a ženám leží v žalúdku. Zviedla by každého, na koho by si ukázala prstom. Jej cieľom je užívať si všetky slasti, ktoré život ponúka a na lásku ani len nepomyslí, pretože má na to svoje dôvody. Timea končí vysokú školu, býva vo veľkom dome s rodičmi a bratmi a jej tradičná rodina patrí ku silne veriacim. Netuší, kam sa jej kroky ďalej v živote uberú a čomu sa bude venovať. Hlavne, keď sa s ňou rozíde jej dlhoročný priateľ, ktorý bol toxickejší ako jed na potkany a ona sa potrebuje nie len spamätať, ale aj získať späť stratené sebavedomie. Čo môže spojiť dve tak veľmi odlišné mladé ženy až natoľko, že sa z nich stanú nerozlučné parťáčky? Romanticko-erotický príbeh Karolíny a Timey o sile sebalásky a skutočného priateľstva vám ukáže, že osud má niekedy s nami úplne iné plány, ako by sme si boli mysleli.

V městečku Scarborough se na pláži objeví mrtvé tělo syna místního obchodníka s ojetými vozy. Vyšetřování se ujme seržantka Becca Shawcrossová a šéfinspektor Tom Raven, který do Yorkshiru přijel z Londýna na pohřeb otce. Spolu začnou rozplétat komplikovanou síť vztahů na místní policejní stanici a její nekalé praktiky. Aby odhalil vraha, musí se Tom postavit i démonům z minulosti.

Občas si připadám jako černá kočka, s drápky připravenými vždy k útoku. City? Ty jsem dávno zamkla kdesi v hlubinách svého srdce, protože v mém světě se taková slabost neodpouští. Přála jsem si být nezávislá, jenže teď mě svazuje síla pouta… a já nenávidím, že bolí tak sladce. *** Chtěl jsem jen klid, ticho a čas na zhojení starých jizev. Místo toho mi Bohyně předhodila dívku, která by mě nejraději zabila pouhým pohledem – nebo svou vůní. Nebezpečně se mi dostává pod kůži. Ve dne si lezeme na nervy, v noci se vzájemně spalujeme. A někde mezi tou nevraživostí roste něco, co si ani jeden z nás nechce přiznat.

Indie, 1904: Krásná Clarissa odmítne nabídku k sňatku od staršího majitele čajové plantáže, který chce právě tímto spojením vykoupit dívčinu rodinu z dluhů. Krátce poté umírá její ovdovělý otec a Clarissa s mladší sestrou odjíždí k příbuzným do Anglie. Tam je nucena dřít v hostinci otcova hamižného bratrance. Ačkoliv se kolem ní spřádá pavučina intrik a nenávisti, nehodlá se vzdát naděje na štěstí a lásku.

Čtyřnozí psí přátelé jsou zároveň i našimi nejlepšími terapeuty. Moudré rady doprovázené mimořádnými fotografiemi nám připomenou, co je v životě opravdu důležité. Trefné postřehy a potrhlé nadšení našich psích společníků dokážou zpříjemnit a rozveselit každý den a předvedou, jak i v maličkostech najít důvod k úsměvu.

Osobnosť: Elena Filippi Rozhovor: Operné štúdio SND - Jolana Fogašová Hudba plus: OĽUN 2.0 Klub: Ladislav Fančovič o Bernsteinovi, Gershwinovi (a Chačaturjanovi) Festivaly: Bratislava Mozart Festival, Nová slovenská hudba, BassFest Koncerty: Štátna filharmónia Košice – ŠKO Žilina – Slovenská filharmónia a Slovenský filharmonický zbor, Česká filharmónia, SOSR Hudobné divadlo: Hamburg - Ruslan a Ľudmila Auris interna: Echo času Recenzie CD Poviedka: Ilustrátorka (V. Rozenbergová) Španielčina má pre nich výraz aficionados. Ľudia totálne zapálení pre nejakú vec, konkrétne napríklad pre hru na historických klarinetoch – ako charizmatický Talian Lorenzo Coppola, ktorý na tohtoročnom Bratislava Mozart Festivale viedol zoskupenie Schöllnast Consort, alebo na kontrabase – ako lektori, ktorí sa v túto jeseň zišli na 15. ročníku bystrického BassFestu. Aficionados sú však aj ľudia, ktorí za týmito podujatiami stoja, menovite Róbert Šebesta a Ján Krigovský a tímy okolo nich. No menovať by sme mohli ďalších a ďalších. Vďaka nim najmä koncertná a festivalová jeseň na Slovensku vždy znamená bohatú žatvu – nech aktuálna situácia v kultúrnej sfére vyzerá akokoľvek nelichotivo… Ďalšou skupinou aficionados sú hudobníci mladšej generácie, ktorí vyštudovali klasickú hudbu, no bytostne milujú folklór a dnes tvoria celkom novú tvár Orchestra ľudových nástrojov Slovenského rozhlasu. Viac o histórii telesa, ktoré onedlho oslávi svoju polstoročnicu, ale aj o jeho nových cestách a výzvach, ktorým na nich čelí, sa dočítate v rozhovore s jeho umeleckým vedúcim Jánom Kružliakom ml. Podobnú dávku entuziazmu a tvrdej organizačnej práce si žiada pokračovanie Operného štúdia SND, inštitúcie, ktorá zatiaľ nemá dlhoročnú tradíciu, no pre mladých absolventov operného spevu spĺňa v našich podmienkach takmer vitálnu funkciu. (Nielen) o výzvach a úskaliach tejto práce sa dozviete v rozhovore Kláry Madunickej so šéfkou Operného štúdia, sólistkou Opery SND Jolanou Fogašovou. Do tretice, prinášame rozhovor s Elenou Filippi, najdlhšie kontinuálne pôsobiacou orchestrálnou dramaturgičkou na Slovensku. Svoj profesionálny život zasvätila Štátnemu komornému orchestru Žilina, kde vo funkcii pôsobí obdivuhodných 44 rokov. To je nielen dostatočný čas na spomínanie a bilancovanie, ale aj ďalší dôkaz, že fungovanie našej kultúry bytostne závisí od zapálených a svojmu poslaniu oddaných jednotlivcov. Prirodzene, nie je to všetko. Koncertná a festivalová jeseň priniesla aj priehršť novej hudby na festivaloch Nová slovenská hudba a NEXT – o prvom z nich si môžete prečítať na stránkach decembrového čísla, na druhý príde rad v budúcoročnom zimnom dvojčísle. Verím, že sa pri jeho čítaní opäť stretneme – po pokojnom a určite aj zaujímavou hudbou naplnenom čase sviatočného oddychu. Ďakujeme, že ostávate našimi aficionados! Robert Kolářň

Mallory - Načapat svého přítele s vlastní matkou mě úplně zničilo. V tu noc jsem chtěla jen zapomenout. Až náhodný sexy cizinec mi pomohl utopit vztek i smutek. A nejen to… vzal si i mou nevinnost.Ráno jsem zmizela a šest let žila na koleji daleko odsud, až do chvíle, kdy mě matka pozvala na její svatbu. Jenže mě ani ve snu nenapadlo, že je ženichem právě ten muž z baru. Brayden - Je krásná, drzá a o šestnáct let mladší. Provokuje mě, šeptá mi nemravné návrhy a chce si tu žhavou noc zopakovat. Ale ta touha je hřích. Náš vztah je tabu. Jsem její otčím a tohle je zvrhlé, perverzní a nevhodné. Jak dlouho zvládnu odolávat? A chci vůbec?

Amy Grimwoodová nebyla smrtka. Byla to její zatracená uklízečka. Jedním dotykem dokázala poslat mrtvé duše do Země Nezemě… nebo kamkoliv to vlastně mizely. Nebyla to schopnost, kterou by si sama vybrala, a už vůbec netušila, kam poslat dopis s rezignací. Se smrtí všude kolem sebe se Amy rozhodla vytěžit z toho maximum – rozjela si vlastní true crime podcast v rádiu. Občas se jí podařilo odhalit stopy, na které policie neměla šanci přijít. Na rozdíl od ní totiž nemohli vyzpovídat ducha. A když už má člověk takový dar, proč si z toho neudělat celkem úspěšnou kariéru? Jenže když se kolem Amy začnou objevovat mrtvá těla a ona je jediným vodítkem k dopadení vraha, dojde jí, že tentokrát možná nestojí proti někomu z masa a kostí. Duchové přece nemůžou vraždit. Aspoň ne takovýmhle způsobem. Pokud za tím nestojí duch, pak je tu masový vrah. A Amy byla poslední na jeho seznamu. Nejspíš byla v mnoha ohledech stejně šílená jako její nepřítel, protože se rozhodla, že ho dostane na vlastní pěst – dřív, než zemře někdo další. Nebo než dojde řada na ni.

Alex Cross a detektiv Sampson si konečně dopřáli zasloužené volno a po nepříjemných událostech si chtějí užít pár dní v divoké přírodě. To, co ovšem rozhodně nečekají, jsou dva soupeřící týmy vrahů, ovládané stejným geniálním mozkem „M“, který Alexe a jeho rodinu pronásleduje už léta. Venku se rozprostírá tma, v dálce jsou slyšet jen peřeje divoké řeky a tíseň vzbuzující výstřely…

Moje požadavky na muže jsou jednoduché.Musí milovat knihy. NESMÍ milovat hokej.A to je důvod, proč se ani nepodívám na svého souseda, rezervovaného a tajemného Felixe Jamisona, bez ohledu na to, kolik knih ho vidím tahat do bytu. Dokud nezahodí brusle, nemá u mě šanci.Potom se ale ukáže na koncertě symfonického orchestru, kde hraju, a doma zaslechnu, jak na chodbu pronikají sladké tóny Čajkovského.A už jsem se zmínila, jak neuvěřitelně mu to sluší v dresu?Ale i tak, k hokeji mám od dětství komplikovaný vztah. Můj starší brácha ho hrával a řekněme jen, že se koupal v záři tolika reflektorů, že to způsobilo blackout na celém pobřeží. Tak dlouho jsem musela být součástí toho světa, že teď, když si můžu vybrat, je to ta poslední věc, kterou bych chtěla.Něco mi ale říká, že kvůli Felixovi možná změním názor…

Inspektorka Sheridan Hollerová je zvyklá řešit zločiny v ulicích Liverpoolu, ale když se na hřbitově objeví zetlelá mrtvola, zjistí, že znovu otevírá ne jeden, ale hned dva odložené případy. Před sedmi lety byly zastřeleny dvě ženy a jediného podezřelého, drobného drogového dealera Johna Livelyho, už nikdo nikdy neviděl. Případ je uzavřen. Dokud není tělo na hřbitově identifikováno jako jeho.Hollerová musí zjistit, zda byl Lively zabit z pomsty, nebo se stal jen obětí zločineckého světa, v němž žil. Když se objeví šokující důkaz o vražedné zbrani, tento odložený případ začíná opět vypadat beznadějně.Porážka však nepřipadá v úvahu. Inspektorka Hollerová, poháněná nevyřešenou a traumatizující vraždou svého bratra z doby, kdy byli ještě děti, jde neúnavně za spravedlností. Spolu s tím, jak se znovu otevírají staré rány, je policie vrahovi na stopě, ale hrozba, že znovu udeří, je až příliš reálná. Podaří se inspektorce Hollerové poskládat kousky skládačky dřív, než zemře někdo další?

Sara přijíždí na vysokoškolskou kolej, aby začala daleko od svého domova studovat vysněnou žurnalistiku. Chce udělat tlustou čáru za svojí minulostí, vyléčit si zlomené srdce a zapomenout na to, co jí u nich doma provedl jeden bezcitný kluk.Christian Hale je studentem architektury na téže vysoké škole. Působí jako lehkomyslný floutek a jednoho dne se vsadí s kamarády, že Saru během dvou týdnů dostane do postele. Sara však jejich sázku náhodou zaslechne a rozhodne se začít s Christianem hrát hru.Ani jeden z nich ale nepočítá s tím, že by se mohli doopravdy zamilovat. Sara cítí, že podruhé by ji zrada někoho, koho by si příliš pustila k tělu, dokázala úplně psychicky zničit. A také Christian skrývá jakési nevyřešené věci z minulosti. Čím víc času spolu ale ti dva tráví a čím blíže se poznávají, zdá se jim stále těžší udržet si toho druhého dál od těla.

Ať už jste rodič, chcete být rodič, nebo prostě jen máte rodiče, tato kniha pronikne do podstaty toho, kdo jste a jak se projevujete ve světě – abyste plně převzali odpovědnost za směřování vlastního života a ukázali případným dětem, jak mají řídit ten svůj.Gary John Bishop tvrdí, že k rodičovství nepotřebujeme další tipy, triky a techniky, potřebujeme jen změnit to, kým sami jsme. Nikdy se nebudeme moci vyrovnat modelu „dokonalého rodiče“, který jsme si vytvořili v hlavě – frankensteinovské verzi mámy a táty poskládané z našeho dětství, kulturních ideálů, sociálních sítí a všeho ostatního.Chceme být dobrými rodiči, ale brzdí nás minulost. Pokud si říkáte: „Nemůžu být dobrým rodičem, protože jsem měl špatné dětství / špatné rodiče / trauma“, tak s tím přestaňte! Pusťte z hlavy to, co bylo, a začněte jednat autenticky a na základě přítomnosti. Dáte tak dětem vzor a připravíte je na to, aby se sebevědomě postavily světu a žily naplno.

Pět soutěžících bylo vybráno do soutěže o deset milionů dolarů v reality show Jeden šťastný vítěz. Zádrhel? Nikdo z nich neví, co (nebo koho) může očekávat, a show se bude vysílat naživo po celém světě. Soutěží se v naprostém ústraní na nejmenovaném panství v severní Kalifornii, pod přísným zákazem panství opouštět, s nulovými kontakty s vnějším světem. Soutěžící se záhy začnou cítit až příliš odříznuti.Když začínají vyplouvat na povrch dlouho skrývaná tajemství, soutěžící si uvědomí, že toto není jen tak nějaká reality show – někdo tady lační po krvi. A že ta hra neskončí, dokud se svět nedozví, kdo ti soutěžící doopravdy jsou.

Přivážejí je živé. Odvážejí je mrtvé.Napřed mi ale musejí svěřit svoji zpověď a tentokrát se všechny nějak týkají rodiny.Jmenuju se Jack Steen. To jméno by pro vás nemělo nic znamenat. Pokud se nechystáte umřít. To se pak ze mě stává váš anděl strážný. Pracuju jako noční ošetřovatel v ústavu pro choromyslné zločince.Moje jméno je jediné pravé jméno, které v téhle knize najdete. Neřeknu vám, v jaké nemocnici pracuju. Neprozradím vám jména těch umírajících. Ale nebudu vám lhát. To, co si tu přečtete, je přesně to, co mi řekli.Jestli máte za ušima a jste dost pomatení na to, abyste četli mezi řádky, dojde vám, kdo tenhle příběh vypráví. Možná se mi jen snaží zblbnout hlavu a sehrát se mnou svou poslední hru. A možná, že zblbnou hlavu i vám.V této knize najdete čtyři předsmrtné zpovědi související s rodinnými záležitostmi. Pacient 424 je otec, který nechtěl nic jiného než ochránit svou malou dcerku. Pacient 1001 je chovatel prasat, který nikdy neměl mít děti. Pacient 523 se vás bude snažit donutit uvěřit tomu, že je bratr mafiánského kápa. A pacientka 983 je přesvědčená, že vlastně byla matkou roku.

Patnáctiletá Wing Jonesová, jejíž jedna babička pochází z Číny a druhá z Ghany, trpí pocitem, že nikam nezapadá. Když její rodinu postihne neštěstí, objeví v sobě talent pro běhání, o kterém dosud neměla ponětí. Její neuvěřitelná rychlost by mohla přinést její rodině všechno, co potřebuje, a Wing konečně pocit, že někam patří. Ale taky by jí mohla zabránit v tom, aby získala to jediné, po čem opravdu touží.

Kniha představuje sérii rozhovorů s ruskými emigranty, které doplňují komentáře autorky, citace z dobového československého či později českého tisku a vybrané fotografie z archivu respondentů. Stěžejní motiv všech rozhovorů vychází z povídky Varlama Šalamova Jak to začalo. Šalamov v ní, jak vysvětluje spisovatelka, slavistka a jedna z respondentek knihy Luba Jurgenson, píše o tom, „jak se na Kolymě náhle objevili psi, náhle se objevili bachaři, náhle se muselo pracovat šestnáct hodin pro splnění normy, náhle zmizeli trockisté atd. Ve skutečnosti trockisté začali mizet ještě předtím, stejně jako hladovění nespadlo z čistého nebe. Šalamov v tomto příběhu mluví o něčem jiném. Mluví o tom, jak si najednou všimneme, že se něco stalo. Najednou začneme vidět něco, co jsme předtím neviděli. To u mnoha lidí platí i dnes, kdy náhle začala válka na Ukrajině. Jenže válka probíhala už osm let — a teprve nyní, po ‚plnohodnotné invazi‘, si jí všimli.“ Účastnice a účastníci tohoto projektu vypráví o svém životě před i po emigraci. Vzpomínky na všední události tvoří jádro knihy, které v kontextu velkých dějin sice neodpoví na otázku, jak to začalo, ale přiblíží minulost Sovětského svazu a Ruska z perspektivy jednotlivce. Hlavním kritériem pro výběr respondentů byl minimálně pětiletý pobyt v emigraci, který umožňuje zdravý odstup, v němž nepřevažují emoce. Pro ilustraci společenského dění je důležitá kulturní i společenská aktivita dotazovaných, proto se do knihy zapojili umělci, spisovatelé, divadelní kritici a komentátoři, kteří i po emigraci hráli – či stále hrají – důležitou roli v nově nalezené vlasti. Do projektu se zapojily následující osobnosti: Jefim Fištejn se přestěhoval v roce 1969. Působí především jako publicista, esejista a scenárista. Nejvíce je znám pro své dlouholeté redakční působení v Rádiu Svobodná Evropa. Dva roky zastával post šéfredaktora Lidových novin. Luba Jurgenson se přestěhovala v roce 1976. Současně působí jako profesorka na katedře slavistiky na Sorbonně, kde řídí výzkumné centrum Eur’ORBEM: Cultures and Societies of Eastern, Balkan and Central Europe. Zabývá se především literaturou svědectví, která se váže k nacistickým koncentračním táborům a sovětským gulagům, či reprezentací a pamětí masového násilí ve východní a střední Evropě v průběhu 20. století. Za román Au lieu du péril (Místo nebezpečí, 2014) získala v roce 2015 literární cenu Prix Valéry-Larbaud. Kirill Kobrin se přestěhoval v roce 2000. Působí jako spisovatel, historik, novinář a redaktor. Pracoval jako pedagog na státním pedagogickém institutu v Gorkém. Od roku 2000 je zaměstnancem Rádia Svobodná Evropa, spolupráci však navázal ještě v roce 1994. Je zakladatel samizdatového časopisu Pro-rok a novin Nižegorodské rock’n’rollové vědomosti. Pravidelně přispívá do rižského časopisu Rigas Laiks. Je autorem a spoluautorem třinácti prozaických a esejistických knih. Sergej Kuzněcov se přestěhoval v roce 2013. Působí jako spisovatel, novinář, podnikatel. V devadesátých letech se podílel na formování nové ruské žurnalistiky, kde se soustředil na témata spojená s filmem a literaturou. Jeho knihy byly mnohokrát přeloženy do cizích jazyků. Vlastní agenturu SKCG, která se zaměřuje na organizaci a podporu různých vzdělávacích a kulturních projektů. Václav Magid se přestěhoval v roce 1990. Působí jako výtvarník, teoretik umění, kurátor a pedagog. Vystudoval filozofii a estetiku na Univerzitě Karlově. Věnuje se výzkumu na AVU a působí na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně. Ve své tvorbě propojuje tradiční malířské techniky s konceptuálním přístupem a reflektuje vztah mezi uměním a společenskou realitou. Alexandr Morozov se přestěhoval v roce 2011. Působí jako novinář a politolog. Pracoval jako šéfredaktor časopisu Russian Journal a ředitel Centra pro výzkum médií UNIK, podílel se na založení Akademického centra Borise Němcova pro výzkum Ruska (ACBN) na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Viktor (Vitalij) Pivovarov se přestěhoval v roce 1982. Patří k předním umě

Příběh se opět odehrává v prostředí hollywoodského šoubyznysu a natáčení trilogie Nekonečný pád. Tentokrát se do popředí dostávají Holly a Ruben, manažeři herců v hlavních rolích filmu. Nejprve proti sobě stojí jako zarytí konkurenti, ale okolnosti je přinutí se sblížit, a to nejen na pracovní rovině.Holly Trianová je ambiciózní mladá byznysmenka, která se stihla za neuvěřitelně krátkou dobu vypracovat až na vrchol, ačkoliv je její život poznamenaný sestřinou závislostí a špatnými vztahy s matkou. Tlak v genderově nerovné branži je na ni obrovský, o nic menší než nápor fanoušků její svěřenkyně Aven Amentové.Ruben Belton, manažer Hayese Chamberlaina, pochází ze zámožného prostředí, ale taktéž poznamenaného rodinnou tragédií. Navíc ho stále pronásleduje vzpomínka na bezpráví, kterého se mu v práci před několika lety dostalo.Dokážou si k sobě Holly a Ruben během natáčení na těch nejprestižnějších světových místech najít cestu? A co když jim v tom brání netušená překážka, která je zároveň pojítkem mezi nimi?