Najpredávanejšie - E-knihy strana 428 z 500

Ako tretí titul edície Prírodné Krásy Slovenska vo vydavateľstve DAJAMA vyšli Kamene. Titul prišiel na trh ako jubilejné 150. knižné dielo z produkcie vydavateľstva. Výber témy nie je náhodný a čiastočne dopĺňa predchádzajúce publikácie, pretože vrchy, to sú aj kamene a v nich zhmotnená kamenná krása. Práve tá im dáva charakteristický vzhľad a neopakovateľné čaro. Slovensko je totiž v prevažnej miere členitou horskou krajinou, ktorej pestrosť podmieňujú aj geologické odlišnosti. Či už ide o pásmo flyšových pohorí na severe, úzke bradlové pásmo tiahnuce sa bezmála od českých po ukrajinské hranice s reťazou ostrých vápencových vrchov – bradiel, alebo o dolomitové a vápencové pohoria, na ktoré sa viažu také skalnaté krajinné dominanty. Juh a východ Slovenska tvoria zase sopečné pohoria, v ktorých vulkanická činnosť v mladších treťohorách vytvorila nádherné a neopakovateľné kamenné útvary. Slovensko je teda „kamennou“ krajinou a kamenné miesta takmer na každom kroku sprevádzajú život jeho obyvateľov a návštevníkov.

Kniha o ľuďoch, pre ktorých ASAP z bežnej kancelárskej skratky prerástlo v symbol vtlačený hlboko do ich životov. O tom, čo všetko dokážu obetovať práci, o ich hľadaní a nenachádzaní, o úspechu, frustrácii, zodpovednosti, zmysle pre povinnosť a pocite, že stoja na vrchole sveta. Odohráva sa v prostredí anonymného marketingového oddelenia, ale nie je to kniha o reklame ani o marketingu. Je príbehom jedného z radových zamestnancov, autentickým pohľadom do mikrosveta ľudí dobrovoľne uzavretých v kolotoči, kde je každý každému klientom a partnerom zároveň.

Kniha je výberom autorkiných poviedkových diel s tematicky rôznorodými príbehmi, ktoré nás svojím obsahom presvedčia o jej nevyčerpateľnej fantázii, invencii a majstrovskom rozprávačskom umení. Sedem príbehov nás uvádza do svetov, vybudovaných na tenkej hranici medzi reálnym a fantastickým, kde sa na pozadí obyčajných udalostí prirodzene odvíjajú nezvyčajné zápletky so šokujúcim rozuzlením. Poviedky v sebe nesú prvky vedeckej fantastiky, mytológie, hororu a detektívky s dramatickou gradáciou deja, oslavou irónie osudu a tým najčernejším humorom. Lucia Droppová, dvojnásobná víťazka Ceny Fantázie, publikovala autorské poviedky v poviedkových zbierkach Fantázia 2009, O dúhovú lampu v krajine Zázračno 2009, Fantázia 2007, Istrocon 2009, Comics a Manga book 1. Jej scenáre k filmom Zvieratá, Podozrenie na a veršovaný Jánošík, boli úspešne sfilmované. Aktívne sa venuje písaniu popkultúrnych rubrík pre internetové portály, v časopise Fantázia a vlastnej románovej tvorbe. Každoročne prednáša na medzinárodných festivaloch Comics Salón, IstroCON v Bratislave a Fénixcone v Brne. Momentálne je doktorandkou UK v BA.

Kniha je prvním pokusem o monografický pohled na jeden z nejvýznamnějších ochotnických souborů České republiky – Divadelní spolek bratří Mrštíků z Boleradic. Autoři zkoumají historii, připomínají pády i vzestupy kolektivu, který se nikdy nezpronevěřil cíli hrát dobré divadlo. Mnohokráte vystoupil na mety nejvyšší – na národní přehlídku vesnických souborů ve Vysokém nad Jizerou či na vrcholnou přehlídku amatérských divadel České republiky do Hronova. Taky reprezentoval v zahraničí. Kniha je doplněna bohatou obrazovou přílohou z celé letité historie divadelního společenství.

První knižní vydání výboru písňových textů jednoho z nejlepších českých hudebních klaunů a písničkářských „mudrlantů“ je okořeněné reportáží z turné Pepy Nose, které se uskutečnilo s francouzským hudebníkem Damienem Ribou v roce 2007. Dvacet pět textů je plných sarkasmu a ironie. Čtenář se seznámí také s obsahem Nosova francouzského a českého turné, při nichž se natáčelo písničkářovo první DVD. Knížka je i bohatě vybavena fotografickou dokumentací a v neposlední řadě četnými ilustracemi z rukou mladých výtvarníků. Josef Nos (1949), český písničkář

Pokus o monografický portrét klasika českého realismu, novináře, literárního kritika, historika a romanopisce Jana Herbena (1857–1936) zachycuje jeho soukromý i tvůrčí život v kapitolách o dětství, středoškolských a vysokoškolských studiích, dráze novinářské a spisovatelské. Čtyřem stěžejním knihám Jana Herbena (Moravské obrázky, Slovácké děti, Na dědině a Do třetího a čtvrtého pokolení) se autorky věnují podrobněji.

Pokračování románové ságy, která ve sledování vývoje moravského venkova postupuje až do 18. století. Dějová linie se tentokráte přesouvá k dalšímu Hrabcovi, jenž ztratil na vesnici někdejší vliv. Jeho vnuk, student Jiří Beneš, se po Hrabcově smrti pokouší odčinit dědovy neblahé skutky převzetím rodinného statku. Žel, vesničané ho mezi sebe nepřijmou.

Na podlaze kostela v severním Švédsku leží mrtvé a rituálně zmrzačené mužské tělo. A na noční obloze mezi vločkami padajícího sněhu tančí polární záře. Rebecka Martinssonová se po letech vrací do svého rodného městečka Kiruny. Kdysi musela toto místo za dramatických okolností opustit a odejít do Stockholmu, kde pracuje jako daňová poradkyně. Nyní se vrací zpět, aby pomohla své dávné přítelkyni Sanně, jejíž bratr byl hrůzným způsobem zavražděn v kostele náboženského společenství, které kdysi založil. Krásná a zranitelná Sanna potřebuje Rebecčinu pomoc, aby se očistila od podezření, jež na ni padlo po bratrově smrti. Rebecka se ocitne před nelehkým úkolem. Při hledání vraha se bude muset vypořádat nejen s policejními postupy, ale bude nucena čelit i dohadům kolujícím uvnitř uzavřené a vyděšené komunity. Bude muset zapátrat hluboko ve své paměti a ve svém svědomí, aby se postavila čelem k temnému tajemství, které za sebou v Kiruně zanechala a které je ukryto pod rouškou všeobecného mlčení. A bude se muset postavit vrahovi, jehož úmysly je těžké odhadnout... Asa Larssonová (nar. 1966) pochází z Kiruny, malého městečka na severu Švédska. Než se začala věnovat psaní, pracovala jako daňová poradkyně. Svým prvním kriminálním románem s názvem Sluneční bouře vzbudila ve Švédsku čtenářský zájem a získala ocenění za nejlepší debutový kriminální román. Stejný ohlas měly i její další detektivní romány, tvořící dohromady sérii, kterou spojuje postava Rebecky Martinssonové. Knihy Asy Larssonové byly vydány již v patnácti zemích. Autorka žije se svými dvěma dětmi na jihu Švédska, v blízkosti Gripsholmu.

Básně J. H. Krchovského, jednoho z nejvýraznějších tvůrců vzešlých z pražského undergroundu, se staly kultovními a některé doslova zlidověly. Svědčí o tom i fakt, že nemálo z nich bylo zhudebněno a jeho dosud vydané knihy jsou dnes beze zbytku rozebrány. Uhrančivost Krchovského poezie, působící napříč generacemi čtenářů, vzlíná z všudypřítomného tajemna a jakéhosi oparu smrti, jenž obestírá děje zdánlivě všední a samozřejmé. Mnoho již bylo napsáno o jeho inspiraci dekadentní poezií a vůbec atmosférou fin de siecle, ale veškerá morbidita a nihilismus jsou tu zároveň zdrojem zdrcujícího sarkasmu a sebeironie. Předchozí souborné vydání Krchovského veršů Básně vyšlo již v roce 1998 a od té doby se ho v několika dotiscích prodalo více než osm tisíc. Básně sebrané tento kánon rozšiřují o dvě později vydané sbírky Poslední list (Petrov 2003) a Nad jedním světem (Host 2004). Cena města Havlíčkův Brod za nejkrásnější beletristickou knihu 20. Podzimního knižního veletrhu (2010) J. H. Krchovský se narodil 22. 4. 1960 v Praze. V mládí byl ovlivněn prostředím pražského undergroundu a zejména osobností Egona Bondyho. Od svých dvaceti let publikoval v samizdatu a po roce 1989 i časopisecky. Vydal knihy Noci, po nichž nepřichází ráno (básně z let 1978–1991; Host 1991), Leda s labutí (básně z let 1992–1996; Host 1997), Dodatky… (básně z let 1978–1996; Host 1997), Básně (souborné vydání předešlých titulů; Host 1998), Vše nejlepší… (výbor z let 1978–1997; Maťa 1998), Poslední list (básně z let 1997–2003; Petrov 2003), Nad jedním světem (básně z let 2003–2004; Host 2004),Mladost – Radost... (vybrané juvenilie z let 1978–1981; Větrné mlýny 2005) a Básně sebrané (souborné vydání dosavadních knih; Host 2010). Překlady jeho básní byly představeny i v řadě zahraničních periodik. Jeho verše často zhudebňoval Milan Hlavsa, ale i další autoři české rockové a alternativní scény (Hudba Praha, Divoké srdce, Nahoru po schodišti dolů band, The Plastic People of the Universe, Vladimír Václavek aj.). J. H. Krchovský často vystupuje na autorských čteních, mimo to své texty interpretuje se svou rockovou formací Krch-off. V roce 2009 vydavatelství Guerilla Records vydalo album J. H. K. & Krch-off bandu s názvemNaposled. Autor patří k nejoblíbenějším a nejčtenějším českým básníkům poslední doby, jeho knihy vyšly v mnoha reedicích. Většinu života prožil v Praze, nyní žije převážně v Brně.

Magnetický vítr obsahuje fejetony přední české herečky, v nichž se vrací do dětství, do let studií, ale také ke svým cestovatelským zážitkům. Na mnoha stránkách vlídné a působivé knížky rovněž vzpomíná na své herecké kolegy, s nimiž se během své dlouhé herecké trati setkala – na Danu Medřickou, Vladimíra Hlavatého, Vladimíra Menšíka, Otu Sklenčku a další mimořádné osobnosti divadla a filmu. Titul má i své „dvojče“ – stejnojmenné CD, které je součástí interaktivní verze této e-knihy a svým způsobem ji doplňuje a vlastně i mistrně povyšuje.

Drobné cestopisné črty a náladotvorné obrázky z vesnického života jsou zapomenutým skvostem – pro citlivou duši i lákavým čtenářským zážitkem. Vilém Mrštík v nich setrvává na jižní Moravě, v kraji Hanáckého Slovácka. Na první pohled se jedná o méně známou část tvorby jednoho z dvojice, kterou jsme si navykli brát jako jednu literární značku, zvučného jména a lesku. Vilém v ní však příznačně spojuje syrový detail a realitu s poetickým viděním světa, které ani po více než stovce let neztratilo nic ze svého podmanivého kouzla.

Jedna z nejdůležitějších knih českého národního klasicismu či romantismu. Konstantní pojem české literatury Slovem pověst se v ní rozumí příběh, v němž jen výjimečně zazní dějinná paměť (Věštkyně). S výjimkou této básně závěrečné se všecky příběhy v Kytici týkají základních vztahů mezi matkou a dítětem, ženou a mužem. Je to dílo vyrostlé z tradice folklórní, dílo ojedinělého básnického mistrovství autora. Třináct básní nově opatřil zdařilými ilustracemi Přemek Horáček.

Soubor povídek s detektivní zápletkou, obsahující témata z černé kroniky. Zdánlivě neřešitelné záhady jsou tu často logicky vysvětleny, ale nenaznačeno, na čí straně je zlo, což je výsledek autorova vyznávání filozofie relativismu. Povídkám je vlastní živý hovorový styl, srozumitelnost, zaměření na detail. Příběhy propojuje postava komisaře Mejzlíka či vypravěče. Kniha je doporučenou školní četbou.

Veškerá pohádková tvorba známého českého klasika.

Rozsah dochovanej korešpondencie je obrovský, preto ani výber z nej nie je možné vtesnať do jedného zväzku. Najčastejšie sa opakujúce témy, týkajúce sa praktickej aplikácie náuky Květoslava Minaříka, sú v tomto zväzku zhrnuté do týchto kapitol: Askeze, Bdělost, Cíle duchovních snah, City, Činnost, Manželství a rodina, Mravnost, Mystická cvičení, Nálada, Odosobnění, Pohlavnost, Pokyny jednotlivcům, Uvědomování si těla a koncentrace na nohy, Vstup na cestu, Životospráva.

Tento spis je učebnicí jógy, a proto především hloubkové psychologie. Vyžaduje tedy hned od počátku, aby člověk abstrahoval od sebe sama a aby se již neztotožňoval s citovými prožitky, které duchovně nevyvinutému člověku tak imponují, že si myslí, že by bez nich celý jeho život pozbyl smyslu. Jakmile bude člověk abstrahovat od pocitových fenoménů, jejichž působením se já ztotožňuje s předměty, které na něho působí přes jeho smysly, jeho život se obohatí, neboť kromě prožívání se bude dostavovat i poznávání. Poznávání je přímým předchůdcem schopnosti provádět jógu v jejím nejlepším pojetí. Člověk začne být schopný vzít sebe sama jako předmět bádání psychických fenoménů. Odtud je již jen malý krok k stupňování abstrakce sebe sama od světa jevů, které chce běžný člověk zažívat tím, že se s nimi duševně spojuje.

V autobiograficky motivovanom románe Miesta v sieti sa Veronika Šikulová sústreďuje na osudy troch žien jednej rodiny, starej mamy Jolany, jej dcéry Alice a vnučky Verony, ktorá sa pohľadom na ich smutné, no statočné životy snaží vyrovnať so svojimi smútkami a zmätkami a nájsť vďaka nim svoje „miesto v sieťach" a rovnováhu v sebe. Jej rozprávanie sprítomňuje nielen farby, vône a chute, rôzne postavy a postavičky sveta, ktorý je dávno preč, ale hovorí aj o menších a väčších ľudských tragédiách aj zásahoch kolobehu dejín ako vojna alebo totalitná moc. Jej román vôbec nie je iba príbehom o dejinách s veľkým D a o ich zásahoch do každodenných ľudských životov, je to román, v ktorom sa čitateľovi spovedajú silné ženy, ktoré v momente, keď všetko strácajú a ostávajú na všetko samy, musia nájsť odvahu žiť ďalej a starať sa o svojich blízkych.

Aj keby som sa v živote nikam nepohol, spoznal som dôverne mnoho miest: Prešporok, Presburg, Willsonovo město, Pozsony, Bratislavu, Blavu, Paštekár City. Moja Bratislava – na jar unavená ako po výprasku, na prelome júna a júla balkánska, polonahá, od konca augusta karpatská, zafarbená jeseňou a voňajúca burčiakom. A celkom ináč naladená so zamrznutým Dunajom a prikrytá snehom. Bratislava je iná planéta v daždi a iná v slnečnom dni. Iná je v stredu, iná sobotná, nedeľná a pondelňajšia. Mesto, z ktorého by človek utekal, keď v ňom žije, a hneď by sa nasťahoval, keby žil inde. Zvyknem mestám pripisovať ľudské charaktery a načúvať, čo mi hovoria a akou rečou. Pri Bratislave mi to napadlo až nedávno. Bratislava je staršia dáma, v mladosti krásavica, veď mala otecka Rakúšana, mamičku Maďarku. Kedysi bola vydatá za Bystričana, od ktorého sa ako-tak naučila po slovensky, ale prekážajú jej nové, zle urobené zuby. Bratislava, stará pani v nových šatách. Mohla by mať aktuálne výstižný slogan. Bratislava, mesto lekární a pizzérií. Boris Filan (1949) textár, prozaik a obľúbený rozprávač, autor, ktorý to jednoducho vie. Človek so širokým rozhľadom a impozantnou pamäťou.

Píše se rok 1951 a sedmnáctiletý Adolf Vincík má dvě vášně: hraje jazz na piano a je zamilovaný až po uši do herečky Jean Simmonsové z filmu Velké naděje. S denní realitou se Adolf pokouší vypořádat po svém: vymyslí si staršího bratra Bublinu, se kterým rozpřádá dalekosáhlé debaty. Svět, který ho obklopuje – budování socialismu a zářivého zítřka – je plný lži a nepravosti. Jediná cesta, jak z toho blázince uniknout, je zamířit místo do gymnázia na nádraží a vydat se vlakem na dalekou cestu za naplněním nenaplněných snů. Humorné vyprávění Adolfa Vincíka, chce být blízké všem, kteří tu dobu zažili, ale i těm, které zajímá, jak to tehdy bylo...