Najnovšie - Česká beletria strana 72 z 195
zobraziť:
Čajové povídky
Ale, co když ty zázraky skutečně existují?“ slečna Jelínková téměř vykřikla a v jejím hlase bylo cosi naléhavého. „Co když něco takového skutečně je? A co když se v lidské duši objeví touha po zázraku, po něčem zcela výjimečném?“
„Těžko říct,“ ozval se pan Tomášek. „Možná i sama touha po zázraku je takovým malým zázrakem. Pokud se něco takového v lidské duši opravdu probudí, pak to ukazuje na něco vážnějšího, zásadnějšího. A možná to vypovídá něco i o samotném člověku.“
„Každá věc má svůj smysl,“ ozval se tichým hlasem pan Tomášek a v očích mu zazářilo. „Každá událost má svůj vnitřní, skrytý význam. V době, kdy daná událost probíhá, si ten význam často ani neuvědomujeme, protože jsme pohlceni tokem času, silou té chvíle. A většinou až mnohem později pochopíme, co nám to vlastně dalo. Každý, i třeba sebemenší zážitek má svůj význam; je součástí onoho obrovského soukolí našeho života. Právě bez něj by ta ostatní kolečka nemohla běhat. Často právě na ta malá kolečka navazují kola mnohem větší, někdy dokonce ta nejdůležitější. Každý moment našeho života má proto v sobě svůj vnitřní smysl, ale také své poslání. Na tom svém zážitku jsem vám chtěl jenom ukázat, jak takové příběhy často vznikají. Většinou je na začátku něco zcela normálního, přirozeného. Jen¬že nějaká podivná náhoda způsobí, že tu danou věc lidé začnou vnímat poněkud jinak; jako něco záhadného, nadpřirozeného. K tomu se něco přimyslí, přidají se věci z nějaké jiné události. Často i naprostá maličkost se zveličí. A najednou se stane, že z toho máte nějaký záhadný, tajuplný příběh. Takže já všechny takové příběhy beru spíše s rezervou.“
Můj přítel deníček a sklenička
Šarlota je pražská žena, která chce být opečovávaná, rozmazlovaná a samozřejmě milovaná. Řehoř je horal, jenž má svou představu o životě v přírodě na horské boudě, kam „jezdí lidi“. K chodu takového zařízení je potřeba personál a k němu pevné nervy. Řehoř chce být také opečováván, milován a samozřejmě obdivován. Šarlota si píše deník…
Kniha Můj přítel deníček a sklenička je odpočinkovou satirickou knihou autorky s náhledem do života číšníků, kuchařů, údržbářů, učitelek, sportovců, rodičů, prarodičů… tedy všech osob, které se kdy na horské boudě vyskytly, aby tam po sobě zanechaly aspoň nějakou „stopu".
Ohledávání času přítomného
Popelův román v postapokalyptickém duchu líčí svět v lecčems podobný světu Topolova Citlivého člověka svět, který se jeví jako neproniknutelný chaos, jenž vytrhal všechny tradiční kořeny a přináležitosti a nabízí jen provizorní přežívání. Právě v kontrastu s obrazy současnosti o to sugestivněji působí ony velké romány minulosti, k nimž se odkazuje, ale které už v tom současném světě zároveň vyznívají muzeálně a nepoužitelně.
Zítra je taky den
Celý život jsem strávil na cestách po místech, nad kterými zůstává rozum stát. Spadl jsem v letadle, potopil se s lodí a přejelo mě auto. Kousl mě had, pes, pavouk, opice a jedna malá ryba u pobřeží Asie. Chtěli mě lynčovat, zabít, deportovat, podplatit a jednou i sníst, ale myslím si, že jsem si to tenkrát jen špatně vyložil. Chcete vědět, co vás čeká? Buďte v klidu, protože to vám nikdo dopředu neřekne. Že jste to nečekali? Mně to povídejte.
Na sklade 1Ks
11,99 €
Je to fuč
Knížka příběhů Pavla Šmidrkala přibližuje jedenáct událostí smetených paží času. Povídka Oscar v Dejvicích popisuje pouť americké filmové ceny za Ivanem Jandlem v roce 1947, z jiného těsta je vzpomínka na vynikajícího kreslíře a muzikanta Jiřího Šlitra, další text přibližuje jemný charakter válečného veterána, gen. Tomáše Sedláčka. Publikaci ilustrovala Petra Skluzáčková s využitím svých obrazů z cyklu Hladiny.
Dědictví intrik
Příběh se odehrává z převážné části v malebném a poklidném okolí penzionu Na Kopečku, posazeného do krásné přírody Šumavy.
Do tohoto penzionu přijíždí Daniel, spolumajitel realitní firmy. Chce se zdokonalit ve vedení rodinného podniku, proto v nedalekém městečku bude několik dní navštěvovat kurz. Hned na recepci se seznámí s Eliškou, vnučkou majitelky.
Ačkoli každý pochází z dosti odlišného prostředí, rychle k sobě nacházejí cestu a z přátelství se začíná rozvíjet láska.
Při vzájemném vyprávění o sobě a o svých rodinách si Eliška uvědomí, že vlastně nic neví o otci, kterého nepoznala, ani o matčině smrti při autonehodě. Babička na její otázky vždy odpovídá neurčitě až vyhýbavě. Svěří se o svých pochybnostech Danielovi. Ten se nadchne pro pátrání v minulosti Eliščiny rodiny a začne ji v něm povzbuzovat.
Ze začátku vše bere jako hru, ale postupem času zjistí, jak moc minulost křehkou Elišku zraňuje. Snaží se jí být oporou i ochráncem, ale ani jeden z nich netuší, co vše se před nimi ukrývá za spletitým labyrintem lží a intrik.
Umění těšení
Prostá žena a vlivný muž, Popelka a princ kolik klišé příběhů na toto téma už bylo zpracováno. Náš příběh je ale jiný; jeho strhující děj vás chytí pod krkem a nepustí, takže noc bude krátká. Román vás překvapí neotřelými postřehy, gradací příběhu a šokujícími zvraty. Není to typická love-story; po jejím přečtení možná zůstanete stát, sedět či ležet bez dechu. Autor čerpá i z vlastních životních, novinářských a cestovatelských zkušeností, používá zajímavý vypravěčský jazyk, dovedně pracuje s prvky napětí, elegantně kreslí překvapenému čtenáři šokující kotrmelce vztahů muže a ženy. Rozuzlení je nečekané. A sehraje v něm roli i malý černý kocourek Gigantík.
Vážně, to je síla
Ve 2. dílu z trilogie Vážně od autora Karla Rašína s názvem Vážně, to je síla se čtenář přesune od zábavných příhod z jeho života i směrem k zážitkům, které jsou přece jen mírně za hranou. Jejich prožití zanechalo jisté šrámy na duši autora, avšak zvládl se s nimi vypořádat s vtipem jemu vlastním. Dramatické a silné příběhy staví na dějích, které se běžně nemohou stát, jaké ještě nikdo zřejmě nevymyslel a které náš hrdina Karel musel odžít, aby je mohl v budoucnu literárně pojmout a obohatit nás tak o zábavu a napětí.
Autor dospěl k názoru, že zamlčování některých tabu k ničemu nevede a k terapii již vůbec ne, proto se vrhnul po hlavě do náruče kritické veřejnosti i se svým tajemstvím. Též v tomto dílu Karlovy série nalezneme povídky mile slaďounké, avšak i kousky, jež svou hořkostí předčí čaj z pelyňku. Jako bonus se dozvíme ještě pokračování nosného příběhu, tedy to, jak se dále vyvíjel jeho osud na vojně po odsouzení za nezdařenou službu na bráně...
Dotek anděla
Tak jako má každá mince dvě strany, tak má život Rebeky Kalendové dvě tváře. Jednu, která světu ukazuje spokojenou manželku a šťastnou matku a pak tu bolestnou, která je ukryta kdesi uvnitř jí samotné. Ve své mladické naivitě uvěřila sladkým slibům Luboše Kalendy, tomu však víc než o život s ní šlo o vítězství. Chtěl ukořistit to, po čem jiní muži prahli, ale neměli úspěch. Byla tím Rebečina náklonnost, oddanost a časem i její svoboda. Rebečiny sny o skutečné lásce a milujícím manželovi se však záhy rozplynuly. Láska a obdiv k Lubošovi se během společných let postupně proměnily ve strach a nenávist. Nadávky, kterými ji častoval, příkazy, ponižování, opovržení, hrubost i fyzické napadání se staly neoddělitelnou součástí jejího života. Nikdo netušil, co všechno se odehrává za zavřenými dveřmi téhle zdánlivě šťastné rodiny. Náhlé rozhodnutí se vším skoncovat však Rebeku po jedné z hádek přimělo sednout do auta a sešlápnout pedál plynu až k podlaze. Ten osudný den změnil celý její další život…
Bleší cirkus
O bleším cirkusu psal ve svých Pražských dobrodružstvích před stoletím Egon Ervín Kisch. Teď o něm píše Jan Pavel. Navenek má každý z nich to své: Kisch zábavu, pouťovou kuriozitu, lehce bizarní atrakci pro děti, Pavel pak tísnivou procházku po vlastním osudu, stopování sebe sama labyrintem, v jehož srdci se trochu škodolibě pošťuchují láska a smrt. Společný jmenovatel obou je ale jednoznačný: bleší cirkus řídí vždycky někdo jiný. Stejně jako v tolika případech naše životy. Nevyrostli jsme z ničeho, jsme větve v koruně stromu s mohutným kmenem a kořeny hluboko v zemi. Rezonuje v nás nejen současnost, ale taky minulost; a někdy brutální, nelítostnou silou. Zbývá jediné: sundat si ohlávku, ať je jakkoli pozlacená, a zmizet z toho cirkusového plácku co nejrychleji pryč – k sobě. Zbavit se závislostí, přestat přijímat i předávat vinu. Narovnat se a být už jen sám sebou.
dostupné aj ako:
Polynésie
Prvotina, texty z let 2008-2017 jsou jakýmisi intimními dialogy z míst, kde se vnitrozemí hlučné, obsesivní každodennosti vzdává své gravitace a otevírá se prostor kontemplativnímu přešlapování, tápání a ponoru.
Alžběta a Nina
V pochmurných i krásných Sudetech se skrývají stíny minulosti, které Alžbětinu rodinu rozdělily na desítky let. Když ji vnučka Nina navštíví v léčebně, vymyslí způsob, jak babičce udělat radost: vyrazí s ní na výlet do míst, kde strávila dětství a mládí. Během cesty po zapomenutých krajích i zasutých vzpomínkách se Nina rozhodne – dost bylo mlčení. Jen pokud odhalí rodinné tajemství, může vykročit za splněním vlastních snů.
Na sklade 2Ks
16,49 €
dostupné aj ako:
Symfonie o novém světě
Píše se rok 1953 a Vladimír Vochoč, bývalý československý konzul v Marseille, je ponižujícím způsobem vyslýchán vyšetřovatelem komunistické policie. Tak začíná nová kniha Lenky Horňákové-Civade. Jejím hlavním tématem je opět cesta za svobodou. Tentokrát se ale za ní nevydává jen ženská hrdinka. Knihou se vinou příběhy dvou lidí, jejichž osudy se poprvé protnou v roce 1938: Božena, s dítětem v náručí, přichází do Marseille, aby se odtud dostala do Ameriky, do země zaslíbené. Vladimír je v Marseille nový konzul ještě mladé československé republiky. Československo ale záhy zaniká a Vladimír stojí před nesnadnou volbou mezi loajalitou a vzdorem. Lenka Horňáková-Civade ve svém románu vzdává hold nejen silným ženám, ale také muži, jenž dokázal využít chaos na počátku 2. světové války a zachránit stovky lidských životů.
Román, jímž poněkud nezvykle čtenáře provází hadrová panenka, se probojoval do druhého, užšího výběru prestižní literární ceny Prix Renaudot.
Posvícení
Ještěže není každej den posvícení.
To bych se asi pomát
Dostal jsem doma pár korun, ať se jdu pobavit.
Nejraději bych nikam nešel, ale to se nedalo obhájit.
Bylo mi šest.
Tak začíná pátá kniha úsporných textů Vratislava Brabence. Jak konstatoval Jan H. Vitvar Leckdo by mohl říct, že toho Vráťa píše a hlavně vydává až moc. Nemyslím si. V tý pravidelný sklizni jeho literárního zahradničení se totiž pořád objevují fantastický plody, který tu nikdo jinej nenapíše
Nenapíše, tím si můžeme být jisti. Naštěstí Vráťa odvahu neztrácí:
Tejden jsem neměl vodvahu to zapsat. Až teď.
Zrálo to sedmdesát let.
Senzibil
Jsme v jednadvacátém století, ale v zamlžených a drsných Jeseníkách se do nelítostného zápasu na život a na smrt pouštějí dva muži nadaní schopnostmi, které si spojujeme spíše s pradávnými kouzelníky. Román Senzibil Markéty Pilátové rozehrává příběh dvou senzibilů obdařených těžko vysvětlitelnou silou, kterou každý z nich využívá jiným způsobem. Zároveň je sondou do českého něcismu, tedy obecně rozšířené víry v něco vyššího, jež se neváže na tradiční náboženství a církve, ale také příběhem urputného a věčného boje dobra se zlem. Značná část děje se odehrává mimo hmatatelnou realitu, v paralelních světech. Při tom se dozvíme mnohé o senzibilech, zázračných léčitelích, přelévání mentální energie a pokusech předlistopadového režimu využít tuto těžko uchopitelnou skutečnost ve svůj prospěch. Některé motivy románu jsou rozprostřeny mezi pohádku a science-fiction, ale zároveň jsou pevně ukotveny v realitě. K tomu napomáhá i hluboká spjatost děje s Jeseníky s tajemností tamější přírody i tragickým obdobím čarodějnických procesů, které na desetiletí ovlivnily celý kraj a jeho obyvatele. Kromě jiných témat je román i příběhem mnoha podob lásky, zdaleka ne vždy idylické a naplněné.
Pohnutiny (krutej román)
V pořadí čtvrtou knihu vydává spisovatelka a herečka Darina Ničová. Tentokrát mapuje osobní vzpomínky i vzpomínky svých nejbližších. Rodinná sága Pohnutiny je metaforou na pochutiny, tedy kuchařku pohnutých příběhů. Čtecí hostina servíruje období od třicátých let dvacátého století až po současnost. Podtitul Krutej román prozrazuje, že nepůjde o červenou knihovnu s happyendem, ale o příběhy ze života.
Je to šest samostatných povídek, které na sebe v ději navazují. Každá rodina má nějakou třináctou komnatu, ať je to soužití s agresorem, péče o osobu blízkou, nebo jiná temná minulost. Ukazuju různé verze, jak se lze s těmito běsy utkat. S uvedenými tématy se nedobrovolně setkali lidé, které znám, nebo jsem znala, říká spisovatelka a dodává: Tématem mojí vlastní rodiny je příběh mého pradědečka, který zemřel v Osvětimi jako politický vězeň odsouzený za přípravy k velezradě Třetí říše. Moje babička a její sourozenci byli v období dospívání vystaveni výslechům na gestapu. Trvalo dvě desetiletí, než jsem celou historii důkladně zpracovala. Neváhala jsem ani požádat o kontrolu historiky, kteří se zabývají tématem těšínského odboje. Dostalo se mi pochvaly za čtivost i za preciznost při zpracovávání soudobých faktů.
Země skrytých úsměvů
Kniha Země skrytých úsměvů přináší 30 povídek 30 současných českých spisovatelů, spjatých s Podzimním knižním veletrhem v Havlíčkově Brodě + navíc texty tří již nežijících autorů. Povídky jsou žánrově i tematicky pestré, zrovna tak jako je pestrá současná česká literatura. Někteří autoři píší o totalitní minulosti. Petr Bobek vypráví příběh o svobodě a lásce za časů útlaku, Miloš Doležal o zlu, které kolem sebe rozséval jihlavský estébák, až se obrátilo proti němu. Jiří Padevět se vrací k osudu umučeného kněze Josefa Toufara. Jiří Kratochvil v magicky mrazivém příběhu Vrun líčí návrat duchů minulosti. Aleš Palán popisuje šedivou všednost totality dětskýma očima, a dětské vnímání nenápadných totalitních tragédií přináší i povídka Ivany Pecháčkové. Kateřina Tučková dojímavě připomíná nejzranitelnější oběť totalitních zločinů, starou romskou ženu. Řada autorek a autorů píše o spletitých, radostných i bolestivých cestách mezilidských vztahů. Dora Čechova o návratu dávné lásky, Jaroslav Čejka o smrti a tajemství otce, Petra Dvořáková o manželské lásce, která tak na první pohled moc nevypadá, Viktorie Hanišová o příliš vzorných dětech, Lidmila Kábrtová o osamělosti staré ženy, Irena Obermannová o stesku po mámě, Martin Patřičný o rozdílech mezi sexem, láskou a něhou, Martin Reiner o kráse i smutku nedovolené lásky, Eva Tvrdá o rozpadu manželství, Miloš Urban o všehoschopné touze po dítěti a Michal Vrba o návratu do života s nadějí na nový začátek. U několika povídek se zasmějete, ovšem jestli vesele nebo hořce, to je otázka. Bianca Bellová odhaluje, jakou roli může hrát jediné písmeno, Alena Mornštajnová prozrazuje, jak důležité je správně spočítat schody, a význam čísel připomíná i Markéta Hejkalová. Michal Viewegh důrazně upozorňuje, že ani smrt nemusí být překážkou šťastného života, a Ivan Kraus nabízí inspiraci, jak lépe a účinněji propagovat knihy. Vraždy, napětí a překvapivý konec čeká na čtenáře v povídkách Jiřího Lojína a Arnošta Vašíčka. Několik próz je vzpomínkových. Jiří Grygar vzpomíná na to, jak se stal knihomolem, Josef Mlejnek na neobyčejnou paní bytnou z disidentských dob, Jiří Dědeček na kouzelnou dobu mezi dětstvím a mládím, Michal Šanda na literární výlety s básníkem Vítem Kremličkou, Václav Větvička na pohádkově krásná jména českých rostlin. Knihu doplňují čtyři texty tří již nežijících autorů: dva fejetony Ludvíka Vaculíka, věnované Podzimnímu knižnímu veletrhu, méně známý úryvek ze začátku Zdivočelé země Jiřího Stránského a ukázka z románu Prostopášný modlitební mlýnek finského humoristy Arta Paasilinny (jediného zahraničního autora knihy). Paasilinna v ní píše o havlíčkobrodském veletrhu, neboť to při jeho návštěvě čtenářům slíbil a jako správný Fin slib dodržel.
Mrtvá krysa nekouše
Povídky o zvířatech a lidech, o tvorech skutečných i bájných. O pouštních krokodýlech, mořském hadovi, gévaudanské bestii, o dračích mýtech. Jak se na svět dívá klíště? Jak počítače mění život laboratorním myším? Co je to kelpie? Jak se doktor Tarant ocitl na pitevním stole? Co překvapilo krysáka Frantu ve stoce nedaleko domovské nory? Ukázka z blogu nemrtvé. Fantastické historky, horory a horůrky opřené o skutečné příběhy ? nebo naopak příběhy kořeněné magií a černým humorem. Autorka je doprovází vlastními kresbami živé i pohádkové flóry i fauny.
Bezdětná
Ilustrovaný příběh o neplodnosti a všem, co s sebou přináší smutek, naději, bezmoc, vztek, černý humor, izolaci, předsudky i sblížení. O tom, jak se z nenormálního stává normální. Pro neplodné, aby se necítili sami. A pro plodné, aby si to dokázali alespoň trochu představit.
Na sklade 1Ks
16,22 €
Česká beletria zachytáva jedinečný štýl, umeleckú hodnotu a prínos českých autorov. Česká beletria vyniká precíznym a poetickým jazykom, do detailov vykreslenými postavami a živým opisom prostredia. Autori majú záujem vytvárať atmosféru a emócie, ktoré priťahujú čitateľov a ponárajú ich do príbehu.
Českí autori si zaslúžia miesto v medzinárodnom literárnom kontexte a ich diela majú širokú paletu žánrov. Od historických románov cez psychologické thrillery, filozofické diela až po surrealistické práce - česká beletria prináša rôznorodosť a možnosť objavovať nové perspektívy.
Česká beletria je súčasťou bohatého literárneho dedičstva Českej republiky. Jej diela nielen zábavným spôsobom potešia čitateľov, ale aj hlbšie osvetlia ľudský život a skúsenosti. .
K najznámejším autorom českej beletrie patria Franz Kafka, Milan Kundera, Božena Němcová, Jaroslav Hašek, či Karel Čapek.
