Najnovšie - Knihy - Eseje, úvahy, štúdie strana 3 z 108
zobraziť:
Tichý pobyt na ulici Gwerkovej-Göllnerovej, 2. vydanie
Anna Grusková vo svojej umeleckej reportáži (creative non-fiction) hľadá stopy Dr. Alžbety Gwerkovej-Göllnerovej v archívoch, múzeách, knižniciach, súkromných zbierkach, rozpráva sa s pamätníkmi a vedkyňami. Priamo v starobylej Banskej Štiavnici vytvára živý portrét modernej prvorepublikovej ženy, priekopníčky demokracie na Slovensku.
Alžbeta Gwerková-Göllnerová (1905 – 1944), rodáčka z Čierneho Balogu, literárna vedkyňa, historička a prekladateľka. Spoločne s Jarmilou Zikmundovou boli autorkami a editorkami vyše šesťstostranovej knihy pre výchovu demokratickej ženy Žena novej doby (1938 a 1939). Bola účastníčkou Slovenského národného povstania.
Kniha získala ocenenie Najkrajšie knihy Slovenska 2022 (Cena Ministerstva kultúry SR za vynikajúcu grafickú úpravu pre dizajnérku Ester Mládenkovú).
Vznik rukopisu knihy formou štipendia z verejných zdrojov podporil Fond na podporu umenia
O útěše: jak žít s nadějí v temných časech
Jak se utěšujeme v době nevíry? V řadě úvah o spisovatelích, umělcích, hudebnících a jejich dílech – od knihy Jób a Žalmů po Gustava Mahlera, Alberta Camuse, Prima Leviho a Václava Havla – ukazuje uznávaný spisovatel a historik Michael Ignatieff, jak se muži a ženy v extrémních situacích napříč časem obraceli jeden k druhému, aby získali naději a odolnost. Kniha O útěše obnovuje okamžiky, kdy velké osobnosti našly odvahu postavit se svému osudu a odhodlání pokračovat beze strachu. Jejich příběhy přenáší do současnosti s přesvědčením, že tyto tradice útěchy můžeme oživit, když čelíme úzkosti a nejistotě našeho rozkolísaného jednadvacátého století.
Bůh je mrtev, nic není dovoleno
Co je to rodina? Co svoboda? Existují opravdu jen dvě pohlaví? A proč jsme všichni tak unaveni? V knize Bůh je mrtev, nic není dovoleno, jež zahrnuje eseje psané v letech 2022 a 2023 pro Týdeník Echo, se filozofka Tereza Matějčková zabývá aktuálními otázkami z hlediska filozofie, občas i v dialogu s výraznými mysliteli současnosti.
Můj první kryt
Výbor textů Můj první kryt (soubor převážně esejů, črt či dokumentárních próz) staví do protikladu multikulturní a vícejazyčný svět sovětské (ukrajinské) Bukoviny minulého století a výsostně aktuální situaci na Ukrajině po vypuknutí ruské agrese, tedy po 24. únoru 2022. V překladu Jany Kitzlerové přibližuje příběhy lidí, kteří přišli kvůli válce o své blízké, o své domovy či kteří utrpěli těžká tělesná zranění. Nutno podotknout, že východ Ukrajiny (Donbas) je ve válečném stavu s Ruskem od roku 2014 a v tomto kontextu jsou vzpomínky mnohých tamních obyvatel velmi příznačné: na bombardování a nejistotu si zvykli, avšak až v únoru 2022 začali uvažovat o evakuaci v okamžiku, kdy zvuk střel a bombardérů byl pojednou nezvykle silný... Tyto a další příběhy, jejichž brutalita a zároveň pravdivost je pro čtenáře bez válečné zkušenosti zcela novým zážitkem, jsou významným svědectvím doby, jež má současný Evropan poznat.
Lovení perel
Hannah Arendtová publikovala v roce 1968 esej s jednoduchým názvem Walter Benjamin (1892–1940). Téhož roku uveřejnila i jeho anglickou verzi jako předmluvu k prvnímu anglickému vydání Benjaminových vybraných spisů, které neslo název Illuminations a o něž se sama výrazně zasloužila. Soubor s názvem Lovení perel uvádí český překlad tohoto eseje a doplňuje jej pěticí Benjaminových drobných prací, které se dosud nedočkaly českého překladu a na něž ve svém eseji upozorňuje i sama autorka. Vybrané texty nepojí žádná systematická souvislost, ale každý z nich se po svém vypořádává s týmž problémem ztráty tradice a navazování nového vztahu k minulosti, ať už z pohledu čtenáře Kafky, očima kritika dobové německé intelektuální produkce, či prizmatem vrtošivého sběratele.
Můžu to doříct...?
V dubnu 2021 se ve vinohradském studiu poprvé sešli dva staří známí: předseda Kolegia Paměti národa Jan Dobrovský a novinář Jindřich Šídlo. Jejich společný podcast neměl zpočátku větší ambice než překlenout covidové období do chvíle, než se Paměť národa bude moci vrátit ke svým pravidelným besedám a přednáškám po celé zemi.
Ohlas posluchačů ale překvapil. Od dubna 2021 vzniklo již více než 70 epizod, v nichž autoři na základě zkušeností z moderní politické historie popisují a hodnotí aktuální dění. Podcast Dobrovský&Šídlo byl dvakrát nominován na Křišťálovou lupu, v roce 2022 se umístil v kategorii podcastů na třetím místě. V rámci své permanentní tour vyprodali autoři sály po celé zemi a stali se i vyhledávanými hosty prestižních hudebních festivalů (Metronom, Slunovrat, Krásný ztráty).
Kniha „Můžu to doříct“, jejíž název je odvozen z nejčastější věty, kterou si pánové Dobrovský a Šídlo vyměňují před natáčením i během něj , nabízí upravený přepis třinácti epizod první sezony podcastu. Od „operace Vrbětice“, přes sněmovní volby v říjnu 2021 až po ruský útok na Ukrajinu v únoru 2022. Texty doplňují dobové fotografie a na závěr každé kapitoly se čtenář také dozví, „jak to všechno nakonec dopadlo“. Tedy nakolik se předpovědi a hodnocení autorů nakonec protnuly s pozdější realitou a jaký byl další osud hlavních i vedlejších postav našich rozmluv.
Ostrovy nikoho
Ústrednou témou knihy Ostrovy nikoho je postoj západnej kultúry k smrti, ktorá prešla v 18. storočí zásadnou premenou. Vizuálny umelec Maroš Rovňák sa venoval umeleckému výskumu posunu v našom vnímaní smrti od obdobia osvietenstva, ktoré podnietilo v Európe vznik moderných cintorínov a túto tému aj fotograficky mapoval na vybraných európskych aj slovenských cintorínoch 19. storočia. Kniha prináša veľmi živý text, pozostávajúci z jeho úvah, rešerší a postrehov z jeho umeleckého výskumu. Hypomnemata je odkazom na antickú tradíciu písania, ktorú aktualizoval Michel Foucault v starosti o seba. Fragmentárne úvahy na pomedzí disciplín estetiky, teórie architektúry a histórie, literatúry, filozofie a vizuálneho umenia spája bytostný záujem o niečo, čo posledných dvesto rokov odoláva našej predstavivosti. Kniha je doplnená súborom autorových fotografií.
To nejlepší z Best of
Herec a moderátor Karel Šíp během své bohaté kariéry nastřádal nespočet zážitků, nápadů, televizních scének i písňových textů. Užijte si je do sytosti v antologii plné nefalšovaného šípovského humoru! Najdete v ní řadu příběhů, úvah, písní, scének i vzpomínek na společné zážitky s hvězdami jako Karel Gott či Jiřina Bohdalová. Zavzpomínejte na zlaté okamžiky showbyznysu a nechte se unášet na vlnách nostalgie – to vše podání muže, který svým vyprávěním dovede rozesmát i pohladit po duši.
Tajný život kníh: Prečo knihy znamenajú viac než slová
Dokonalá kniha pre milovníkov kníh, knihomoľov aj tých, ktorí knihu považujú za niečo výnimočné
Vedeli ste, prečo sa zaviedlo prisahanie na knihy? A že dnes americkí kongresmani nemusia prisahať na Bibliu, ale môžu si zvoliť ľubovoľné dielo? Vedeli ste, aké rozličné typy čitateľov existujú? Určite poznáte znalca a milovníka kníh, ktorý má byt zaprataný knihami. No aj takého, pre koho sú knihy skôr ozdobou bytu, kupuje si ich podľa toho, či pôsobia reprezentatívne, a zoraďuje si ich podľa farieb.
Táto kniha je o všetkom, čo nie sú len slová. Je o tom, ako nás, jednotlivcov, knihy menia spôsobom, ktorý nemá nič spoločné s obsahom knihy, s jej posolstvom. Je o tom, ako sa knihy a čitatelia v priebehu času vyvíjali. A je aj o tom, prečo majú knihy stále, dokonca aj s príchodom iných médií, moc meniť naše životy.
Tom Mole píše tak živo, až máte pocit, akoby sedel pri vás a zaujato vám o knihách rozprával. Venuje sa knihám ako fyzickým predmetom, ktoré figurujú v ľudskej kultúre. Nerozoberá, o čomsa v knihách píše, zameriava sa na to, čo knihy znamenajú.
Lahôdka pre všetkých bibliofilov
Z anglického originálu preložila Ivana Krekáňová.
dostupné aj ako:
Vražda jako krásné umění
Pokud odhlédneme od morální stránky, můžeme na vraždu nahlížet z estetického hlediska jako na umělecký akt. Jak zločinec ve svém díle navázal na dosavadní tradici? V čem byl jeho výkon inovativní? Využil dostatečně potenciál vražedných nástrojů? Jak pracoval s kompozicí? Vražda jako krásné umění Thomase de Quinceyho je dílo morbidní a černohumorně zábavné. Ve formě stylizovaných přednášek v gentlemanském klubu popisuje několik děsivých zločinů, současně však s ironií pojmenovává sklony moderní společnosti vyžívat se v násilí. V až brutálně konkrétní příběhové části de Quincey líčí příběh Johna Williamse, jehož případ (dvě vyvražděné domácnosti za noc) představuje jistý prototyp geniálního vraha. Zároveň však danou epizodu vypravěč podává jako hororové drama, jež staví zabijáka do zcela jiného světla. Vražda jako krásné umění pro svůj jedinečný styl a humor dodnes zůstala jedním z nejoblíbenějších de Quinceyho esejů.
A fényképezésről - Helikon Zsebkönyvek 133.
"A kamera maga a gyógyír és a kór, egyszerre eszköze a valóság birtokbavételének és elsorvasztásának."
Milyen hatással lehet a valósághoz fűződő viszonyunkra az, hogy a fényképezőgépünkkel szabadon leképezhetjük (lemásolhatjuk, dokumentálhatjuk, módosíthatjuk vagy épp helyettesíthetjük) a minket övező világot?
Susan Sontag ebben a hat esszét (és egy idézetgyűjteményt) tartalmazó kötetben a rá jellemző utánozhatatlan szépirodalmi stílussal és filozófiai megalapzottsággal vizsgálja a fotográfia történetét, és vet számot a fotózás szerteágazó, megannyi kérdést és problémát felvető kulturális jelenségével.
A fényképezésről 1977-es megjelenése óta semmit sem vesztett gondolatébresztő erejéből - a közösségi médiák korában, melyet áthat a vizuális (ön)reprezentálás kollektív vágya, aktuálisabb, mint valaha.
Moudrost
Kniha je určena širšímu okruhu čtenářů a pokouší se najít odpověď na otázku, co je moudrost. Hned v úvodu najdeme celou řadu definic moudrosti. Všechny se shodují v tom, že to není něco jednotného.
Vnímání a pochopení moudrosti ovlivňují věk, zkušenosti, jinak ji vnímají ženy a jinak muži, rozdílné úhly pohledů mají umělci, filozofové nebo ekonomové. Rovněž moudrost jednotlivce se liší od moudrosti davu. Jasnou odpověď nepřináší ani písemnictví, vždyť dějiny zaznamenané moudrosti jsou stejně staré jako dějiny civilizace. Máme sice k dispozici moudré výroky a úvahy Sumeru, Egypta, antického Řecka, Bible, Koránu, Talmudu i výsledky diskusí dnešních dnů. Jistotu máme ale jedinou: studovat tyto prameny znamená práci na celý život.
V knize nechybí ani autorův návrh na definici moudrosti, do níž vsunul naději. Považuje moudrost za cestu, která – dokud budou lidé lidmi – neskončí. Ani vrchol ta cesta nemá, protože svět se trvale mění…
Láska v časech nenávisti
Láska si nikdy nebere pauzu — ani když svět zešílí.
Jean-Paul Sartre pozval Simone de Beauvoirovou na schůzku a teď čeká sám v kavárně. Henry Miller a Anais Ninová se milují v Paříži a občas si zajedou za tichými dny do Clichy. Pablo Picasso kličkuje mezi svou ženou a milenkami a Gottfried Benn musel vstoupit do armády, aby se k němu vrátila poezie. Zatímco všude kypí láska, v Německu se Bertolt Brecht, Thomas Mann a mnozí další rozhodují pro emigraci. K moci se dostávají nacisté. Pálí se knihy. „Zlatá dvacátá“ skončila.
Florian Illies navazuje na své mezinárodně úspěšné knižní fresky roku 1913, onoho „léta jednoho století“, tentokrát se ovšem věnuje celé jedné dekádě, třicátým letům. Svět se nezastavitelně řítí k tragédii, nacisté i fašisté stupňují teror, lidé však stále hledají především lásku a blízkost druhého.
Illies vypráví o třicátých letech strhující příběh — nikoli jako o věku katastrofy, nýbrž o všech, kdo nepřestávají milovat.
Točité schody schízy a další eseje
V trojlístku provokativních esejů představuje se Milan Blahynka v novém kabátě. Přitom, ale neodkládá svůj kunderovský baret, zpod nějž stále sleduje, jak slovesnost hodná svého jména nijak nezaostává ve skicování světa za sociologií a filozofií, ba je často předbíhá a dodává jim munici. Možná bychom jej mohli řadit k dnešním autorům tzv. libertariánského socialismu; k takovým jménům, jako je prominentní belgický filozof Philippe Van Parijs, propagátor známé ideje Základního nepodmíněného příjmu, který také definoval pojem real freedom. Neboť jak praví Blahynka: "Ani svobody, natož pocitové, není bez předešlé poroby."
Hella
Hella je literární prvotinou rusistky Aleny Machoninové. Její titul odkazuje na vlastní tematický základ prózy-eseje, a tím jsou osudy Helly, resp. Heleny Frischerové – české Židovky, která byla předobrazem postavy Ri z románu Jiřího Weila Moskva-hranice. Původně se mělo za to, že Hella byla společně se svým manželem popravena za stalinského Velkého teroru. Před několika lety se však ukázalo, že Hella strávila deset let v Gulagu na severu Ruska a po propuštění žila v Moskvě až do své smrti v roce 1984. V roce 2017 dokonce vyšly její lágrové vzpomínky v českém překladu.
Machoninová se snaží rekonstruovat její osudy i vnitřní život na základě všech dostupných faktů včetně Helliny korespondence. Činí tak ale svébytnou prozaickou formou, která reflektuje širší souvislosti, minulost i současnost Ruska, vztah literatury a reality, jakož i svou vlastní cestu k osobnosti Helly Frischerové. Propracovaná, umělecky pravdivá a hluboce prožitá próza je zároveň knihou o návratech, či jejich nemožnosti, o domově a nostalgii, o literatuře a překladu.
Hviezdne hodiny ľudstva
Najnovší slovenský preklad kultovej knihy Stefana Zweiga od Dany Petrigáčovej doplnený o
nádherné ilustrácie oceňovaného českého ilustrátora Jindřicha Janíčka.
Majstrovsky napísané eseje, v ktorých autor zachytáva významné okamihy dejín ľudstva. Zweig
vo svojich textoch zaznamenáva kľúčové chvíle najväčších geografických objavov, technických
vynálezov a dejinných zlomov, no predovšetkým prchavé momenty víťazstva nezlomnej ľudskej
vôle a intelektu. Dvanásť brilantne napísaných miniatúr, stojacich na pomedzí eseje a
básnického obrazu, patrí k vrcholným dielam tvorby Stefana Zweiga.
Kniha má tri verzie obálky, A) Detail tváre, B) Dav ľudí, C) Zemeguľa.
Zabijeme sami sebe?
Nedávný civilizační šok, který formou pandemie postihl svět, ukázal znovu, jak je člověk zranitelný. Bylo to varování shůry? Rytmus civilizace zastavil svá soukolí, aby si lidstvo uvědomilo, že není pánem světa. Nynější vratká nejistota je patrná vzhledem k rozevírajícím se nůžkám mezi technickou a sociální inteligencí. Jsme účastníky hektičnosti žití, myšlenkového chaosu, sílící povrchnosti, klesající odolnosti vůči životním zátěžím. Proč ale odpovědnost a kritická situace jedny mobilizují, nutí je vydat ze sebe to nejlepší, a druhé naopak demoralizují, drtí, deformují nebo je činí apatickými? Autor rozebírá současnou krizi vnitřního světa člověka z pohledu nepolitika, spisovatele, lékaře a přírodovědce. Psáno srozumitelným jazykem a určeno pro všechny vnímavé čtenáře.
A gyaloglásról
Van a természetben egy parázsló föld alatti tűz, amely sosem alszik ki, és semmilyen hideg nem tudja lehűteni. [...] Ennek a föld alatti tűznek minden ember keblében ott van az oltára: mert a leghidegebb napon, a legzordabb hegyen az utazó melegebb tüzet őriz a köpenye alatt, mint amit bármely tűzhelyen csiholhatnánk.
Gyaloglás közben, körülvéve az élet nyersanyagától, mikor a legelevenebb övez, mikor átcsúszik a természet az én határán, akkor elérhetünk egy pillanatnyi kapcsolatot azzal, ami vad, és nem emberi. Ez a vadság, ez az életelv mindenhol ott van, bennünk is, a városainkban is, a társadalmunkban is. Az élő utat tör magának, és lerombol mindent; nem ismer szabályt és hierarchiát, csak magát az életet. Thoreau három klasszikus szövege a gyaloglásról és a vadságról először olvasható magyarul Nádasdy Ádám virtuóz fordításában.
Věci, které září
Nejnovější kniha esejů Václava Cílka vznikala neplánovaně během covidových let. Hlavním impulsem byla Cílkova spolupráce se současným slovenským undergroundovým fotografem a sběratelem umění Ivanem Zubaľem, jenž ho seznámil s okruhem slovenských výtvarníků v čele s Erikem Binderem. Podobně smýšlející lidé a věci se přitahují, a tak se na tyto výpravy do uměleckého prostředí začaly přirozeně nabalovat další osobnosti a současné i dávné příběhy – Petr Nikl a jeho spiritismus, výstřední František Skála, magický František Bílek či vizionář Alfons Mucha. Nejedná se však o kunsthistorické výklady, Cílek vnímá umění jako další, na logiku navazující cestu k porozumění světu.
dostupné aj ako:
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
