Najnovšie - Knihy - Eseje, úvahy, štúdie strana 1 z 108
zobraziť:
Moje hovory s Konfuciem
O našich životech někdy rozhodují detaily a nečekané momenty. Vysušená rostlina zeleného čaje ze sebe pustí to nejlepší, jen když ji zalijete přiměřeně horkou vodou. Aby z něj dostala to nejlepší, nesmí být úplně vařící. V životě jsem zažil už dost, abych pochopil, že některé události spočívají na špendlíkové hlavičce. Pro mě jím bylo setkání s mužem, při kterém jsem zažil déj? vu. Začal jsem mu říkat Konfucius. Úplně změnil můj život a naučil mě hodně, třeba, že i když minulost byla nepříznivá, nesmí otrávit přítomnost. A že kdo se s minulostí nevyrovnal, nemá ani budoucnost.
Teprve po čase mi došlo, že mě celou dobu učil, jak používat svoji mysl. Do té doby jsem nevěděl, jak se to dělá, a že je možné považovat svoje myšlenky za pevný most, a ne za jeho zrcadlový obraz. Naučil mě, jak nebýt kořistí ani lovcem, ale vědomým člověkem žijícím šťastně v magické realitě proměnlivého života.
Žít jako křesťan
Co znamená být křesťan? Co odlišuje křesťanství od jiných vyznání? Co je společné křesťanům všech míst a všech dob? Rowan Williams neodpovídá výkladem věroučných článků, ale toho, co křesťané dělají: křtí — čtou Bibli — slaví večeři Páně — modlí se. Knížka jeho citlivě napsaných úvah, čerpající z pokladu společné křesťanské tradice, je přehledná a srozumitelná, současně však čtenáře zve na hlubinu a nespokojuje se s lacinými odpověďmi.
Nesnažit se být dobrý
Knížka obsahuje úvahy na téma dobra a zla ve světě a v osobním životě. Autor se v ní dělí o svou zkušenost, o svůj pohled, kterému již nestačí tradiční rozdělení. Jako zásadní inspirační zdroj vidí v biblickém podobenství O marnotratném synu, které podle jeho názoru běžnou dichotomii dobra a zla nabourává. Zdá se, že to, co stojí proti sobě, není černá a bílá, ale dva bratři, z nichž každý jenom vidí svět jinak. A jsou to skutečně nesmiřitelní nepřátelé? Jak se v takovém příběhu zorientovat a co si z něho odnést?
Filip Rychlebský vypravuje svěžím způsobem, srozumitelně, cituje také jiné bliblické pasáže, uvádí příklady z praxe.
Sázka na svobodu
V knize Jiřího Přibáně nalezneme tematicky uspořádané eseje, které autor publikoval v průběhu posledního desetiletí. Jeden z esejů dal název celému výboru. Sázku na svobodu můžeme vnímat podobně, jako dáváme v sázku vše to, na čem nám nejvíce záleží, včetně našich životů. V sázce nelze nikdy předem se vším kalkulovat a navzdory všem plánům a strategiím jí vládne nahodilost. Kniha se zabývá i touto nahodilostí a její funkcí v moderní společnosti. Čím víc si tuto základní sociální zkušenost dnešní člověk uvědomuje, tím víc se paradoxně snaží vytvořit ve společnosti pevné body, které si označuje za stálé a neměnné hodnoty. Přibáň kritizuje morální fundamentalismus, který zapaluje vášně vedoucí k politickému násilí a společenské destrukci. Současně však odmítá morální relativismus nebo cynismus a do protikladu k absolutismu morálky klade možnost etického života jako toho, co naši existenci sice uvádí v sázku, ale současně jí dává smysl. Etiku vnímá jako obranu proti každému absolutismu a totalitarismu, ke kterému svádějí moralisté.V knize se autor vrací k českým autorům, kteří hluboce poznamenali jeho myšlení i psaní, tedy Kunderovi, Bělohradskému, Havlovi, Pithartovi a Grušovi, v dalších esejích se věnuje evropskému vývoji v posledních deseti letech, až po ruskou invazi na Ukrajinu, i obecnějším tématům a tomu, jak si současná společnost představuje politiku a jednotlivé ústavní a politické instituce.V závěrečných částech se věnuje vztahu etiky a morálky i práva a politiky. Přibáň kriticky analyzuje vzestup morálního fundamentalismu v nejrůznějších politických a ideologických hnutích současnosti a zdůrazňuje důležitost svobod i v našem pluralitním světě, ve kterém hodnoty jsou zároveň nesmiřitelné i neustále přehodnocované. Nepřímo navazuje na Čapkův pragmatismus, když chce ony pomyslné továrny na absolutno nahradit ekologickými a obnovitelnými zdroji humanity. Jak píše v závěrečném eseji, na tento etický úkol rád vsadí nejen svobodu, ale i vlastní život. Taková sázka je podle něho ostatně naše jediná pozemská jistota.
Eseje o vědomí směrem k umělé inteligenci
Vědomí je klíčovou záhadou moderní vědy. Dosud ale neexistuje jeho jednoznačná definice. Kniha se zabývá otázkou vědomí z mnoha různých pohledů ve formě esejů: od textů filosofických, křesťanských, buddhistických a spiritualistických přes eseje z oblasti biologie, psychiatrie, neurologie, genetiky či neurochirurgie až po názory fyziků, kybernetiků, robotiků a odborníků na umělou inteligenci. Jednotícím prvkem všech těchto pohledů se zdá být jak nezbytnost přítomnosti tzv. vnitřního pozorovatele, který pozoruje, hodnotí a prožívá vlastní činnost jedince, tak i schopnost jedince vědomě si stanovovat cíle a „vnitřní nutkání“ směřovat k těmto cílům. Tyto schopnosti však nejsou a nemohou být vlastní počítačům dnešní von Neumannovy architektury ani neživým systémům obecně. Proto umělé vědomí strojů (zatím) nelze realizovat a musíme se spokojit pouze s jeho více či méně věrnou počítačovou simulací v podobě náhražky, tedy strojového vědomí. Bez umělého vědomí nemůže nikdy nastat obávaná vzpoura strojů proti člověku, takzvaná Kurzweilova singularita. Výzkum vědomí pomáhá postupně posouvat hranice výzkumu i v oblasti obecné umělé inteligence (AGI).
Básníci a kosmonauté
Básníci a kosmonauté provádějí čtenáře esejisticky zpracovanou cestou myšlenkovým světem českého fyzika. Kniha je sbírkou textů z dlouholeté publicistické činnosti autora, která začala už před rokem 1989 v prostředí nezávislých periodik. Autor se ve své tvorbě věnuje široké škále témat. Kromě fyziky a logiky, které se v jeho díle prolínají, se zajímá o aktuální politické problémy, filosofii, ekologii a poezii. V knize najdete úvahy nad řadou palčivých otázek současnosti, jako je ochrana přírody, diskuse o vědě a víře nebo o pojetí demokracie. Autor se nebojí otevírat kontroverzní témata a nabízí originální úhly pohledu, jejichž východiskem je klasická vzdělanost v jeho rodinném zázemí, jeho vlastní přírodovědná studia a vědecká činnost i rozsáhlé životní i profesní zkušenosti. Kniha je určena širokému okruhu čtenářů, kteří se zajímají o svět kolem sebe a snaží se vidět jej v souvislostech. Jan Novotný svobodomyslně, často ironicky zpochybňuje plané rozumování nebo ukvapené závěry, a místo nich dokáže nabídnout vlastní originální přístup nebo řešení, často podpořené systematickým výzkumem nebo logicky vedenými úvahami. Text je prokládán historickými motivy a odkazy na klasická filosofická i literární díla, čímž čtenáři umožňuje rozšíření obzoru i nové promýšlení rozličných vztahů, uměleckých děl i otázek současnosti i minulosti.
Jedna věta: Petr Voříšek
Po Jedné větě Viktora Šlajchrta, Pavla Kolmačky, Petra Borkovce, Ivo Vodseďálka, Jaroslava Formánka, Víta Kremličky, Ivana Matouška, Ludmily Vachtové, Jeana-Gasparda Páleníčka, Martina Sochy, Jana Čumlivského, Petra Hrušky, Pavla Zajíčka, Štěpána Noska, Anny Kareninové, Mikea Baugha, Miloše Doležala, Roberta Krumphanzla, Jaromíra Zelenky, Michala Cihláře, Jakuba Guziura, Libora Krejcara, Elišky Vlasákové, Adina Ljucy, Chrudoše Valouška, Terezy Lochmannové a Vratislava Färbera následuje dvacátý osmý svazek tohoto širšího knižního projektu – tentokrát záznamy ornitologa Petra Voříška.
„Koncem roku 2008 mě zaujala myšlenka naplnit představu, podle níž by vyzvaný autor po dobu dvanácti měsíců napsal pokud možno každý den jednu větu – větu, která bude ukotvena v konkrétním čase a jejíž délka bude volbou pisatele, od samotného slova přes větu holou k rozvitému souvětí. Na začátku velké písmeno, na konci zpravidla tečka…“
Viktor Karlík, autor konceptu
Otázka viny. Příspěvek k německé otázce, 5. vydání
Esej Karla Jasperse o německé vině, ale také o vině vůbec a o jejích základních rovinách vyšel poprvé v Německu v roce 1946. Němci jeho vydání – pouhý rok po své válečné porážce, v situaci rozvratu a okupace své země – nijak nevítali. Zato americký důstojník dohlížející na univerzitu prý za nej Karlu Jaspersovi děkoval s tím, že není napsán jen pro Němce, nýbrž také pro svědomí vítězných Spojenců. Český překlad této autorovy práce byl poprvé vydán v roce 1969, a ani dnes neztrácí na své aktuálnosti. Není to totiž ani zdaleka pouze historický dokument dokreslující dávno minulou situaci poválečného Německa. Jádro knihy tkví v poznání, že my všichni jsme odpovědni za minulost, ale také za budoucnost a především před budoucností. Jak ve své předmluvě upozorňuje Ladislav Hejdánek, Jaspersova knížka je vším jiným, jen ne moralizováním; je to soubor myšlenek a zejména otázek člověka, který sám prošel mnoha nelehkými dilematy.
A függöny
Milan Kundera (1929-2023) Brnóban született, világhírű, Jeruzsálem-, Herder- és Franz Kafka-díjas cseh író. A kommunista személyi kultuszt kifigurázó, Tréfa című regényének hatalmas botránya, majd a prágai tavasz során vállalt jelentős szerepe miatt 1975-ben Franciaországba emigrált. 1981-ben francia állampolgárságot kapott; műveit 1993-tól francia nyelven publikálta.
A függöny című esszékötete, mely 2005-ben jelent meg, A regény művészete (1986) és az Elárult testamentumok (1993) gondolati fonalát veszi fel, és a regény megszületésének körülményeiről, a regényírói mesterségről, a műfaj meghatározó alkotásairól elmélkedik. Teszi ezt különös tekintettel arra, hogy a huszadik század olyan írónagyságai, mint Kafka, Broch, Musil, Gombrowicz, Hasek, Fuentes vagy Márquez mi újat hoztak Cervantes és Rabelais hajdani regénytechnikájához képest.
"Legendákból szőtt varázsfüggöny fedte a világot. Cervantes azonban útjára indította Don Quijotét, és letépte ezt a függönyt" - egyszersmind kezdetét vette az európai regény. S habár a mai Európa mintha kissé távolodni látszana a regényhagyomány Európájától, jegyzi meg a szerző, a lényeg változatlan: a függönylerántó gesztus.
Stradivárky z vinylu
Život tryská za životem počátkem i koncem, každý kolaps je o naději. Loterie genů v pozemském osudí přebývá v symbióze vědy a umění, na vlásku víry v pravdu visí dějiny. Rukou houslisty mraky se rozpouští, noty objaly svět líbeznou melodií. Smyčce hrají samy, tóny živými těly. Změní sen lásky v akord věčnosti? Po přečtení celé knihy čtenář může sám v sobě nalézt odpověď. Literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. o knize napsal: „Ve Stradivárkách z vinylu zkušený literát umně rozvíjí a především rozmyslně zvažuje celou řadu motivů a situací, s nimiž se soustavně, nejméně posledních sedmero let, setkáváme v jeho tvůrčím úsilí a jež můžeme pokládat za bytostný duchovní znak jeho filosofie básnického slova a uměleckého poselství. Zjevně zde ústy básníkovými k tápající civilizaci monologicky i dialogicky promlouvá novodobý vědec, lékař, znalec lidských duší. V souzvuku a v souladu s tím je koneckonců vskutku přesvědčivě k uvěření, že dokonce i titulní stradivárky z vinylu byly, jsou a budou napořád a nadále čarovnými stradivárkami.“
Magické eupnoe
Čas mezi narozením a smrtí je součástí bytostné eupnoe, zdravého okysličení těla. Naplňuje živáčky lidičky magickou realitou prožívaného snu. Inspiruje k tvořivému životu „tady a teď“. Neurčitost budoucnosti umožňuje stávat se jejím počátkem. Rodíme se s žízní po životě. „K základním motivům a určujícím fenoménům této prózy patří například: Probuzení z klinické smrti. Prožitek změněného vědomí. Nevyléčitelné onemocnění a cesta k společnému harakiri. Víra jako vzduch, bez něhož člověk nemůže žít. Cesta časem v tajemném vesmíru. Zásahy do lidského genomu. Mementum mori lidstva. Svět ptačích migrantů. Setkávání času s prostorem. Možná existence sil, které naplňují smysl žití. Člověk může být realistou a vnímat svět reálně a žít reálně, znamená to ovšem, že je schopen věřit a uvěřit v zázrak harmonie, která je sama o sobě jedinečným a tudíž i nadějeplným a smysluplným živoucím organismem,“ připomíná v doslovu literární kritik doc. PhDr. Vladimír Novotný, Ph.D. Čtivá kniha k zamyšlení, která potěší vnímavého čtenáře.
Autobiografie chobotnice a jiné anticipační příběhy
Znáte vibrační poezii pavouků, sakrální architekturu vombatů nebo pomíjivé aforismy chobotnic? Vítejte v oboru „terolingvistika“, v zásadní vědecké disciplíně třetího tisíciletí, která zkoumá příběhy psané a vyprávěné zvířaty. Vinciane Despret zde stírá hranice mezi vědou a fikcí, čímž vytváří zneklidňující rozruch: co když nás pavouci skutečně prosí, abychom zastavili rachot našich strojů? Co když stavby vombatů vypovídají o přívětivé kosmologii a jejich citu pro společné soužití? Co když chobotnice v rámci metempsychózy propadají zoufalství, protože se teď kvůli nadměrnému rybolovu a znečištění oceánů nemohou převtělovat?
Filozofka a psycholožka Vinciane Despret vyučuje na univerzitě v Lutychu a ve svých knihách se zabývá naším vztahem ke zvířatům. Její úvahy, inspirované myšlenkami Isabelle Stengers, Donny Haraway nebo Bruna Latoura, ovlivnily základy oboru zvířecích studií.
Kresby a koláže: Eva Koťátková, ze série Zvykněte si na moje tělo, mně se v něm žije dobře, 2022. Obálka knihy má sedm různých verzí s kresbami a kolážemi Evy Koťátkové.
Duše - duši
Po své smrti se Alžbětka opět setká tváří v tvář se svým průvodcem. Klade mu spoustu otázek a dostává na ně odpovědi. Proč se stalo to či ono a proč se děje právě tohle? Jak vypadá svět, který nelze okem spatřit? Pokud se snažíš pochopit životní drama a život jako takový, kladeš-li si otázky proč anebo toužíš nakouknout za onu neviditelnou oponu, je tahle kniha právě pro tebe. Zjisti, jaké jsou tvé dary, a nahlédni do minulých životů, a tím i do svého já. Spoj se se svým průvodcem.
Zimálaj a jiná zjištění
Texty pod názvem Zimálaj a jiná zjištění, Jazykové sloupky pro Lidové noviny 2016-2023 navazují názvem, grafickou úpravou a hlavně žánrově na sbírku Jeremeň a jiné záhady; Jazykové sloupky pro Lidové noviny 2007-2016, která si získala vstřícné reakce čtenářů. Jde opět o shrnutí překladatelových sloupků, které vycházejí v sobotní příloze Lidových novin Orientace. V některých ohledech jsou však jiné než v prvním svazku: kromě ilustrací obecných vlastností a trendů v jazyce, mnohdy komentovaných s ironickým humorem, se tentokrát častěji setkáváme se subjektivně pojímanými příběhy na pomezí fejetonu a osobního deníku.
Kissinger podle Kissingera, 2. vydání
Kniha Kissinger podle Kissingera je především skvělým a přehledným úvodem do strategického myšlení loni zesnulého legendárního diplomata a poradce amerických prezidentů Richarda Nixona a Geralda Forda. Ocení ji všichni, kdo se chtějí blíže seznámit s historií a teorií mezinárodních vztahů.
Henry Kissinger stál uprostřed nejdůležitějších jednání studené války. Je rovněž autorem mnoha rozsáhlých publikací o mezinárodních vztazích, v nichž precizně rozebírá detaily a analyzuje relevantní historické paralely.
Kniha rozhovorů, které s Kissingerem vedl jeho blízký spolupracovník Winston Lord, je především koncentrovaným svědectví o umění diplomacie. Znalci Kissingerova díla ocení osobní zkušenost z hvězdných hodin americké politiky, ostatním kniha poslouží jako čtivý úvod do Kissingerova brilantního uvažování.
Ohniště v obýváku
Ohniště v obýváku představuje soubor textů dvou známých biologů, Vojtěcha Novotného a Jana Zrzavého, v nichž s humorem sobě vlastním komentují aktuální dění ve vědě i společnosti. Dávají nám nahlédnout do praktického provozu vědeckého bádání, utahují si ze svých kolegů, boří mnohé zakořeněné mýty a posmívají se dogmatikům všech názorových proudů. Najdeme zde jeřábníka v pralese či válku sluníček, dozvíme se, jak neandertálci ovlivnili naši lásku k tabáku nebo proč máme slabost pro apokalyptická proroctví. Novotného a Zrzavého eseje jsou víc než jen o biologii; jsou o našem chování a společnosti, ve které žijeme.
Na sklade 1Ks
20,85 €
21,95 €
Spisovateľ v pasci doby
Prečo potom písať? Čo pre spisovateľa znamená uznanie? Sú literárne ceny (Nobelova cena) zadosťučinením alebo sú len poli-tickým a ideologickým zrkadlom aktuálnej historickej situácie? Autor polemizuje s Kunderovým výkladom dejín románu rozdeľujúce ich na dve časti. Je stredná Európa kultúrne a literárne jedinečná, alebo to je iba prelud? Kam zaradiť slovenskú literatúru a netrpia spisovatelia malých národov trvalým neuznaním? O dielach Milana Kunderu už bolo napísané veľa. Existuje ešte medzera, ktorá by sa dala vyplniť? Na tieto (základné) otázky sa Igor Daniš v knihe Spisovateľ v pasci doby snaží nájsť odpovede, ale prináša ešte viac otázok.”
Antropocennosti - Průvodce světem antropocénu
Malý mokřad skrytý pod vlakovým náspem, zvláštně tvarovaný strom při procházce v lese, láhev od coca-coly z jedné velmi zvláštní skládky i tužka, kterou si děláte poznámky při čtení. Antropocennosti jsou souborem esejistických textů, které v portrétech různorodých entit, artefaktů a přírodnin zpřístupňují komplexní téma antropocénu širokému publiku. Autoři v krátkých kapitolách představují na první pohled běžné jednotlivosti jako výsledky složitě provázaných jevů a pohybů současného světa, jako zvláštní hybridní skutečnosti, nerozpletitelně přírodní i kulturní, spontánní a nepředvídatelné a zároveň pevně spjaté s účelově orientovanou lidskou činností. Kniha na názorných příkladech ukazuje, jak vidět svět v antropocenních souvislostech.
Svět zítřka?
Před čtyřmi lety vyšla kniha Petra Žantovského Svět včerejška, dneška a ... složená z komentovaných dokumentů vztahujících se k nacismu obecně. Bylo to tehdy ku připomenutí 75. výročí porážky této perverzní ideologie a brutální politiky v roce 1945. Svět se bohužel nevydal po rozumnějších cestách, situace se spíše přiostřuje, a proto vznikla nová publikace Svět zítřka?
15. března 1939, před 85 lety, naši zemi přepadli nacisté a následujících šest let ji okupovali pod lživým názvem Protektorát. Někteří dnešní politikové se vrací k někdejší nacistické rétorice a Protektorát nazývají autonomií. Neuvědomují si ve své nevzdělanosti, že první, kdo tuto formulaci vypustil, byl jistý Adolf Hitler. To je jeden z důvodů, proč vznikla tato kniha. Název Svět zítřka? je přesné vyjádření obavy z knihy předchozí, a jejího ještě dramatičtěji se naplňujícího scénáře. Jen jako malý výraz naděje je za názvem otazník. Jestli oprávněně, ukáže čas, možná bohužel již blízký.
Esej je literárnym žánrom, v ktorom sa jej autor kriticky zamýšľa nad určitým problémom. Má subjektívny charakter a vyjadruje postoje jej autora. Autor v eseji prezentuje svoje názory a argumenty k vypranej problematike.
Úvaha je literárny útvar, ktorý vysvetľuje a rozoberá známu tézu z nového pohľadu. Autor v nej zaujíma svoj postoj k téme a snaží sa čitateľa priviesť k uvažovaniu o danej téze.
Štúdia je vedecký článok väčšieho rozsahu.
Prinášame vám eseje, úvahy, a štúdie od známych autorov ako Elena Ferrante, Jan Amos Komenský, Josef Čapek, C.S. Lewis a mnohých ďalších. Začítajte sa do týchto zaujímavých diel a uvažujte s autormi o večných aj nových otázkach.
