Knihy - Eseje, úvahy, štúdie strana 15 z 108

Vlády celého světa ve snaze omezit šíření nemoci covid-19 zásadně omezily svobody svých občanů, tím se však postavily proti žádoucímu, ba nutnému vývoji člověka k odpovědnosti. Je tato cesta správné východisko? Autor hledá odpovědi na otázky příčin, následků a možných řešení. Volné pokračování knih Lidstvo na rozcestí a Nové lidstvo v nás.

Jan Baťa se nejprve pod vedením svého bratra Tomáše a poté jako jeho nástupce stal jedním z hlavních strůjců nebývalého rozvoje mezinárodního podnikání. Jeho příklad je jedinečný svou koncepcí spolupráce všech jak majitelů, tak dělníků; jak ředitelů, tak podřízených. Projevilo se to nejenom na práci, ale i na jejích výsledcích. Kniha představuje výbor z článků a projevů Jana Bati z let 19211936, které se dotýkají všech oblastí života podniku včetně celospolečenského kontextu. Dodnes představuje unikátní pramen inspirace pro podnikatele, národohospodáře a každého zvídavého člověka. Reprint původního vydání z roku 1936.

Myšlenky Tomáše Bati byly vysloveny téměř před sto lety, jejich nadčasovost se nás však dotýká denně. Mnohdy máme pocit, jako by se Tomáš Baťa vyjadřoval k současným ekonomickým, podnikatelským, národohospodářským, politickým i celospolečenským tématům. Tento pocit je zcela oprávněný a vzniká z podstaty myšlení Tomáše Bati, jehož základem byla osobní zkušenost. Nejlépe způsob myšlení definoval Antonín Cekota, blízký spolupracovník Tomáše Bati a šéfredaktor firemního tisku: Nejsou to akademické nebo teoretické úvahy národohospodáře, sociologa, filozofa a politika, který smí volně povolit svou fantazii a stavět ze svých myšlenek a názorů souvislý, uzavřený svět, bez odpovědnosti vůči skutečnému světu. Jsou to projevy muže, u něhož slovo bylo předchůdcem a součástí činu a které proto nelze odloučit od jeho práce. Snad právě proto mu nejlépe rozumí ti, kteří pracují na svém denním díle, cítí, že všechno živé zůstává neukončeno, že život lze chápat v nekonečnu klíčení, zrodu a usilování, jako jej chápal a prožíval Tomáš Baťa.

Kniha navozuje na poslední myšlenky Františka Čuby, strůjce slušovického zázraku a jeho spolupracovníků v Úvahách. V Úvahách jsou zpracovány oblasti zemědělství, životního prostředí, zdravotnictví, justice, měnové politiky, České národní banky, základního nepodmíněného příjmu, státního rozpočtu, energetické koncepce, průmyslu, obchodu, energetiky, dopravy, dopravní infrastruktury, školství, armády a samosprávy. V knize autoři budu ukazovat názory a argumenty posledních prezidentů, nebo jejich blízkých spolupracovníků, poradců, ale ne jenom jejich, řízenou diskusí, jako fiktivní distanční dialog vůči Úvahám. V dnešní pandemické krizi se ukazuje v největší nahotě odvěké sny lidstva o blahobytu a spravedlivé společnosti, o ovládnutí přírody s cílem dosáhnout lidského štěstí za uskutečnitelné pomocí technických prostředků. Věda lidstvo obdarovává dosud nikdy nepoznanou silou a dodává stále podněty hospodářství, volá po etice, která dobrovolným omezením zastaví její moc, aby se nestala pro člověka zkázou. Přemrštěnost jejích vytyčených cílů, které selhávají jak z ekologického, tak z antropologického hlediska, staví princip odpovědnosti proti skromnější úloze, kterou přikazují strach a úcta, totiž zachovat člověka v trvalé mnohoznačnosti jeho svobody, kterou nikdy nemůže zrušit žádná změna okolností, zachovat neporušenost světa proti přehmatům a nekontrolovatelné moci. Dnes již nepostačuje, aby jednotlivci ctili zákony, ukazuje se, že nová dimenze odpovědnosti nemůže mít jenom etickou podstatu v přítomnosti jako spravedlnost, milosrdenství, poctivost, ale musí být slučitelná s trváním lidského života na Zemi v budoucnosti a jejich vize naznačenou v Úvahách. Celkovou zmatečnou náladu ve společnosti navozuje obraz Rej masek, který je přebalem knihy.

Sbírka písňových textů, básní a deníkových záznamů sice vyšla až po autorově smrti, na jejím uspořádání se však písničkář a básník výrazně podílel do jisté míry tak lze knihu považovat za jeho umělecký testament. A testament je to vskutku velkolepý a reprezentativní, Cohen se nám tu představuje ve všech svých polohách, od meditativních, lyrických zamyšlení přes propastný smutek po poťouchle humorné pasáže či mrazivě sarkastické šlehy. Vítaným zpestřením jsou autorovy vlastní ilustrace. Kniha vychází v převodu Miroslava Jindry, cohenovského specialisty a legendy českého překladu. Leonard Cohen je stejně velký básník jako písničkář. Guardian Zcela jedinečné; Cohenovo dílo nelze napodobit, ať se o to kdokoli snaží sebevíc. Nick Cave

Ha eltekintünk a Világló részletektől, rövidebb írásainak ez a gyűjteménye Nádas Péter legszemélyesebb műve. Igaz ez annak ellenére, hogy a kötetbe összegyűjtött "elegyes írások" középpontjában hangsúlyosan mindig valaki más, egy-egy Nádasnak valamilyen okból fontos személy áll. Az írások némelyike formailag alkalomszerű, például nekrológ, kiállításmegnyitó, egy frissen megjelent könyv kritikája, ám ezeket is az alkalom fölé emeli az a személyes többlet, amiért Nádas beválogatta ebbe a kötetbe. Más szövegek egyetlen és maradandó alkalma a megörökített személy jelentősége a szerző életében. Különösen igaz ez azok esetében, akikhez több írásában is visszatér, mint Esterházy Péter, Mészöly Miklós, Polcz Alaine vagy Balassa Péter. A vonzások és választások ily módon alakuló hálózata végül kirajzolja Nádas Péter önarcképét életének abból a korszakából, amelyet a Világló részletek már nem tárgyal. "Az ember olyan lény (legalábbis európai változatában és szerencsés esetben), aki szeret nagy felfedezéseket tenni. Olykor szívesen feltalálja a spanyolviaszt. Máskor tényleg világraszóló felfedezést tesz. Felfedezi a kereket. Egy másik évszázadban a gyufát, amit akkoriban még gyújtónak neveztek. Századra jön század, s megint eltelik. Ami végül is fikció, ez az egész időszámítás. Mert valójában nincs rés, nincs szünet, a világ áthatás, hiány és átmenet. [...] Hogy személyesen értsük, mit beszélek itt, én például már kicsiny gyermekként nagy felfedező szerettem volna lenni. A gőzmozdonyt én is felfedezhettem volna, de fel volt fedezve. Vadul nézelődtem, hogy mit kéne felfedeznem. Valaki korábban az ekét is felfedezte. A traktort is felfedezték, én pedig azon rágódtam, hogy itt ez a borona, ezt sem kell felfedeznem. Viszont épp akkor ment egyetemre az ifjú, aki később fel fogja fedezni, hogy bármiként rugódzunk és vágyakozunk itt egy másik világra, az eke korai elterjedtségének történeti határai a mai napig megszabják a három nagy európai régió civilizációs és kulturális határait."

Jednoduché vysvetlenia namiesto komplikovaného sveta. Korona je výmysel farmaceutického priemyslu! Ľudia, ktorí na ňu ochorejú, takto platia daň za svoje hriechy! Alebo: vírus bol umelo vytvorený v tajných laboratóriách v Číne! Konšpiračné teórie sa šíria rýchlosťou blesku nielen na internete a už dlhší čas nepatria medzi žiadne okrajové fenomény. Bežní ľudia sa prostredníctvom nich radikalizujú a prestávajú dôverovať demokracii. Akú úlohu majú v tomto procese nové médiá? Ako rýchlo sa z každého z nás môže stať konšpiračný teoretik? A ako vieme prekrúcanie faktov odhaliť a ochrániť sa pred manipuláciou verejnej mienky? Pochopiť fenomén konšpiračných teórií znamená spoznať ich mechanizmus. Autorky knihy Falšovaná pravda analyzujú nastavenie ľudskej mysle, ktoré vedie k viere v konšpiračné teórie a môže ovplyvňovať každodenné rozhodovanie ľudí. Skúmajú pochybné onlinové platformy a opisujú, akú rolu hrá v tomto prípade internet a rôzne sociálne siete. Zároveň odhaľujú našu zraniteľnosť i spôsob, akým sa vyrovnávame s dennodennou záplavou informácií, a ponúkajú návod, ako identifikovať dezinformácie a brániť sa pred šarlatánmi.

Kniha Stredoeurópan vychádza rok po náhlej smrti publicistu Petra Morvaya. Dôvodom nie je len uctenie jeho pamiatky, ale aj nadčasovosť textov, ktoré písal pre stredouerópske médiá. Hoci bol jeho záber širší, v knihe nájdete výber reportáží a publicistických textov o strednej Európe. Mal k nej veľmi osobný vzťah a aj preto jej rozumel ako málokto. Keď písal pre maďarské publikum, snažil sa mu vysvetliť, prečo na Slovensku vnímame niektoré veci inak. Vo výbere reportáží pre českých čitateľov zas opisuje maďarskú porevolučnú transformáciu, ktorá sa podobá na tú našu. No a Slovensku poskytoval hlboké vedomosti o týchto krajinách, ako i o nás samých. Vo výbere nájdete rozhovor s Václavom Havlom z roku 1995, príbeh Georga Sorosa a zvláštneho vzťahu Maďarov k nemu, portrét Pétera Esterházyho, reportáž o tom ako Orbán rozširuje svoj vplyv na juh Slovenska a ako pomaly umiera rieka Tisa, či príbeh známeho maďarského lupiča s whisky Attilu Ambrusa. Všetky texty pritom spája Petrovo presvedčenie, že k sebe napriek rozdielom musíme hľadať spoločnú cestu založenú na porozumení a tolerancii. Pred rokom Peter Morvay zomrel. Jeho texty, tie, ktoré som tak rád čítal a vlastne nás zoznámili, však zostávajú a má zmysel ich čítať aj s odstupom času. Zaznamenal v nich divokú minulosť aj prítomnosť strednej Európy. Mal dar vidieť a rozumieť susedom. A keďže žil v troch krajinách, videl a chápal susedov na tri spôsoby. Matúš Kostolný, šéfredaktor Denníka N Peter Morvay (1968- 2020) bol slovenský novinár a politický komentátor. Venoval sa naj­mä česko-slovensko-maďarským vzťahom, maďarskej menšine na Slovensku a politickému dianiu v Maďarsku. Vysokoškol­ské štúdium absolvoval v Prahe, kde po Nežnej revolúcii os­tal pôsobiť na ministerstve zahraničných vecí ako odborník na Maďarsko. Neskôr sa presťahoval do Szegedu v Maďarsku a potom do Bratislavy. V médiách začal publikovať na konci roku 1989. Od roku 2003 do roku 2014 pracoval v denníku SME, najprv ako redaktor zahraničnej rubriky, neskôr ako ko­mentátor. V roku 2015 bol spoluzakladateľom Denníka N, kde pôsobil až do svojej náhlej smrti v roku 2020. Pravidelne pub­likoval aj v médiách v Česku a v Maďarsku.

Institut Václava Klause se centrálním tématem naší doby tématem Covidu a jím vyvolanými plošnými restriktivními, karanténními opatřeními zabývá nepřetržitě od okamžiku příchodu epidemie do naší země, tedy od počátku roku 2020. Již v dubnu 2020 IVK vydal knihu Karanténa, v srpnu následoval sborník ekonomických textů Ekonomické aspekty koronakrize a v závěru roku publikoval Václav Klaus knihu Karanténa 2.0. Nová kniha Rozum proti kovidové panice je sborníkem textů předních osobností české medicíny ale i společenskovědního světa. Skupinu autorů spojuje klidný, racionální a paniku nešířící přístup k tématu; nepřítomnost ambicí zneužít tohoto tématu k jakýmkoli svým vlastním politickým, akademickým či byznysovým výnosům a efektům; hledání rozumného přístupu politiky a zdravotnictví nejen k nemoci jako takové, ale i k odvrácené straně rozsáhlých plošných restrikcí a odmítání spikleneckých a konspiračních teorií vzniku epidemie. Do knihy svými texty přispěli Václav Klaus, Jiří Beran, Jan Pirk, Pavel Kolář, Cyril Höschl, Roman Šmucler, Jan Žaloudík, Pavel Bém, Vladimír Čížek, Aleš Franc, Miroslav Macek, Vít Mareček, Vladimír Pikora, Lukáš Pollert, Michal Semín, Jan Skopeček, Jaroslav Svoboda, Aleš Valenta, Jiří Weigl a Petr Winkler.

Když se řekne Klub osamělých srdcí seržanta Pepře, tak mají jasno jak fanoušci slavného alba Beatles z roku 1967, tak i posluchači Českého rozhlasu. Pod tímto názvem byl v letech 2005 až 2019 vysílán pravidelný týdeník hudebního publicisty Jiřího Černého, který v něm formou krátkých vzpomínek prokládaných písničkami umožňoval nahlédnout do svého soukromí i zákulisí své práce. V prvním dílu výběru z komentářů z let 2005 až 2009 vzpomíná na své dětství a na zajímavé události, jichž byl účastníkem. Vypráví o lidech, se kterými se během své novinářské a diskžokejské činnosti setkal. Jak naznačuje název knihy, nečiní tak podle předem jasně daného harmonogramu, ale na přeskáčku, jak ho vysílané písně inspirovaly a jedna vzpomínka vyvolávala druhou. V knize před námi defilují osobnosti ze světa sportu a umění, ale i švadlenky, sazeči z Panské ulice, spolužáci a první lásky, či kokršpaněl Petra Skoumala nebo kocour Picmaus. Kde jinde se může čtenář dozvědět, čím byl protivný Václav Havel; jaké to je, když vás veze motocyklový závodník František Šťastný; kde se čeká ještě na jednu tramvaj; kdo měl drzost ptát se Luboše Andršta, kolik strun má kytara; jak se Jiřímu Černému podařilo dostat za tři hodiny třináct pětek a jak balil holky Koťan, největší frajer z Královských Vinohrad?

Inteligentné, informačne nasýtené fascinujúce. Hett prináša poučenie, aká krehká môže byť demokracia a aké nebezpečné je uspokojiť sa s presvedčením, že inštitúcie, ktoré strážia slobodu, nás budú chrániť navždy. The Times Prečo bol rozklad demokracie v Nemecku tridsiatych rokov taký rýchly a taký absolútny? Ako mohla demokratická vláda dopustiť, aby sa Adolf Hitler dostal k moci? V strhujúcej správe o zlyhaniach hlavných predstaviteľov Weimarskej republiky a náraste vplyvu nacistov, ponúka Hett odpovede na tieto a ďalšie otázky. Tvrdenie, že Hitler sa dostal k moci vďaka demokratickým voľbám, realitu príliš zjednodušuje. Zložitá politická a ekonomická situácia viedli k záplave demonštrácií a vedúce osobnosti nemeckej politiky sa jeho popularitu rozhodli využiť vo svoj prospech. Tento pokus ich nakoniec zahnal do slepej uličky, z ktorej viedla len jediná cesta prizvať nacistov do vlády. Hett ukazuje, ako sa konzervatívni politici mýlili, keď sa domnievali, že Hitler a jeho prívrženci ich budú slepo podporovať. Namiesto toho, aby si uvedomili, že ich snaha využiť nacistov, vlastne hrá Hitlerovi do karát, ochotne mu do rúk odovzdali nástroje, ktorými Nemecko premenil na hrozivú diktatúru. Benjamin Carter Hett patrí medzi popredných odborníkov na nemecké dejiny dvadsiateho storočia a zároveň je to talentovaný rozprávač, ktorý prostredníctvom obrazov nezodpovedných politikov ukazuje, aká krehká demokracia môže byť, ak sa k nej predstavitelia moci nesprávajú s úctou. Jeho dielo poskytuje silné ponaučenie aj dnes, keď sa demokracia opäť ocitá v obkľúčení. Benjamin Carter Hett (1965) je autorom kníh Death in Tiergarten (Smrť v parku Tiergarten, 2001), Crossing Hitler (Hitler na krížovom výsluchu, 2008), Burning the Reichstag (Požiar v Ríšskom sneme, 2014), The Death of Democracy (Ako umiera demokracia, 2018) a Nazi Manace (Hrozba nacizmu, 2020). Pôsobí ako profesor histórie na Hunter College a Graduate Center City University v New Yorku. Na Harvardovej univerzite získal doktorát z histórie a na Torontskej univerzite vyštudoval právo. Momentálne žije v New Yorku. Napísali o knihe: Hett nám okrem iného pripomína, že Hitlerovi dali cielene do rúk moc konzervatívne elity hlavne veľkopodnikatelia a vojenskí velitelia, ktorí chceli získať hlasy nacistického hnutia. V záujme dosiahnutia tohto cieľa ochotne prehliadali, keď nacisti páchali výtržnosti. Okrem toho získal moc aj vďaka zmätenej spoločnosti, ,kde vznikalo čoraz viac agresívnych legiend a ktorá prijala iracionalite. Hoci Hett nespomenie knihe žiadneho konkrétneho politika, jeho odkaz je silný, jasný a naliehavý. Booklist Ako sa podarilo očividnému extrémistovi Adolfovi Hitlerovi presvedčiť celý národ, aby stál za ním? Odpovede tejto historickej eseje často pôsobia až znepokojivo. Je to provokatívna a dôležitá časť dejín s významným poučením pre súčasnosť. Kirkus Review Hettova svieža a zrozumiteľná štúdia nahliada na tento známy a tragický príbeh pôsobivou novou optikou aktuálnych hrozieb, ktorým musia čeliť všetky slobodné spoločenstvá na svete. Intenzita akou Hettove dielo rezonuje v súčasnosti, je desivá a obohacujúca zároveň. E. J. Dionne Jr., Washington Post

"Régóta foglalkoztat a kérdés, vajon miért gondolják az emberek, hogy a tudatlanság a boldogság, és aki igyekszik felelősen szemlélve megérteni a világot, csak pesszimista lehet. Holott valamennyien szeretnénk egyszerre boldogok, okosak, sikeresek és optimisták lenni, és ilyesmit kívánunk a gyerekeinknek is. Úgy döntöttem, saját (kísérleti terepemre), az életemre támaszkodva, a kultúrtörténet és a tudomány segítségével a végére járok, lehetséges-e ez egyáltalán." Kepes András önironikus könyvében azt kutatja, lehetünk-e boldogok egy átalakuló és ellentmondásos világban. Csak a leegyszerűsítő magyarázatokban hiszünk, vagy képesek vagyunk - akár a kétellyel is megbarátkozva - kritikusan szemlélni önmagunkat és a jövőnket?

"Azt mondják, amikor az ember öregedni kezd, birokra kél benne a bölcsesség és a hiúság. Akiben az utóbbi győz, pozíciókra tör, bizonygatni kezdi, milyen eredményeket ért el az élete során, és többnyire elégedetlen, cinikus öregember lesz. A bölcsnek viszont lassanként összeáll a világ, megtanulja fölülről szemlélni a dolgokat, megértő és derűs lesz, s minden a helyére kerül." Az örökfiatal szerző, akit természetesen még nem érintett meg az öregség, elhatározta, végére jár: lehet-e manapság valaki egyszerre intelligens és optimista, vagy aki boldog, az szükségszerűen hülye is? Saját élettapasztalatait és a tudományt - a kultúrtörténetet, a pszichológiát, sőt az atomfizikát - segítségül hívva szellemes és tanulságos elmélkedésre invitál.

C. S. Lewis nebol len známy spisovateľ a majster písaného slova, ale aj obdarovaný prednášateľ a komunikátor. Počas svojho tvorivého života napísal množstvo esejí, článkov a prednášok, ktoré po jeho smrti vychádzali v rôznych zbierkach a vydaniach, najmä vďaka poctivej edičnej práci Waltera Hoopera - osobného sekretára a správcu Lewisovej literárnej pozostalosti. Kniha Bremeno slávy a osemnásť známych esejí je prvé slovenské vydanie takejto zbierky a obsahuje devätnásť najznámejších esejistických textov C.S.Lewisa: 1. Bulverizmus alebo „Ako stratiť schopnosť myslieť“ 2. Účinnosť modlitby 3. Slony a peľ papradí 4. Boh na lavici obžalovaných 5. „Odporná červená vodička“ 6. Teória humánneho trestu 7. Užší kruh 8. Je teológia poéziou? 9. Všetko sa začalo obrazom... 10. Zázraky 11. Mýtus sa stal skutočnosťou 12. O čítaní starých kníh 13. Naša viera a mimozemské civilizácie 14. Náboženstvo: realita alebo náhrada? 15. Krutodlakov prípitok 16. Prerieknutie 17. Pokusy na živých tvoroch 18. Prečo nie som pacifista 19. Bremeno slávy

V tejto knihe sa zišlo viac ako štyridsať autoriek a autorov, ale mohlo ich byť aj štyristo, čo s vydavateľstvom tak či onak spolupracovali. Je to poklona vydavateľstvo Kalligram a jeho zakladateľovi Lászlóvi Szigetimu.

Kniha prináša svedectvo o potlačovaní slobody v komunistickom Československu. Zachytáva udalosť výstavy, ktorú ako ideologicky nevhodnú, zapečatila Štátna bezpečnosť a vystavené práce zhabala. O udalostiach, ktoré výstave predchádzali o jej priebehu i dôsledkoch vo svojich textoch píšu jej tvorcovia (Ľubomír Badiar, Jaroslav Beliš, Erik Groch, Jozef Kužidlo, Milan Laciak, Dušan Očkovič, Daniel Pastirčák, Rudo Prekop a Edo Štefan) i návštevníci (Ivo Gil, Ondrej Priadka, Ivan Jurič, Marta Konečná a ďalší). Výpovede sú podávané formu ucelených esejí, úryvkov z listov, alebo prepisu rozhovorov. Publikácia je multi-žánrovým dokumentom: okrem dokumentárnych fotografií z výstavy, prináša i umelecké fotografie, reprodukcie obrazov a sôch, ktoré boli na výstave vystavené. V literárnej prílohe sú ukážky z poviedok a básní, ktoré tvorili súčasť výstavy. Zostami publikácie sú Daniel Pastirčák a Rudo Prekop. Kniha vychádza ako prémiový zväzok edície Sivá brada.

Svazek Listář 2 uzavírá vydávání čtyřsvazkových Spisů Josefa Palivce v nakladatelství Torst. Shrnuje v úplnosti básníkovu korespondenci s významnými osobnostmi české kultury. Ve svazku čtenář nalezne mimo jiné jeho korespondenci s F. X. Šaldou, Fráňou Šrámkem, Eduardem Bassem, Jiřím Mahenem, Janem Opolským, Josefem Horou, Konstantinem Bieblem, Vítězslavem Nezvalem, Jaroslavem Seifertem, Františkem Halasem, Vilémem Závadou, Vladimírem Holanem, Bedřichem Fučíkem, Janem Patočkou, Václavem Černým, Karlem Konrádem, Josefem Heydukem, Ivanem Jelínkem, Františkem Hrubínem, Kamilem Bednářem, Ivanem Divišem, Ladislavem Fikarem, ruským bohemistou Olegem Malevičem, Ivanem Wernischem či Miloslavem Topinkou. Svazek k vydání připravili Jiří Rambousek a Stanislava Fedrová. Doprovozen je rozsáhlým poznámkovým aparátem, doslovem a jmenným rejstříkem.

Esej se snaží současnému čtenáři a divákovi přiblížit to, co je na řecké tragédii nejobtížněji přeložitelné, přitom ale tvoří přinejmenším významnou část samotného jádra tragičnosti: zvuk sténání a žalu, zvuk na pomezí prostého výkřiku a artikulované řeči, zvuk, který athénská ideologie občanství vypuzovala z prostoru akceschopné politiky, avšak ponechávala pro něj místo v konfliktním, vnitřně rozporném a aluzivním prostoru tragédie.

Kniha je souborem volně navazujících esejů maďarského marxistického filosofa Györgyho Lukácse, které sepsal v letech 1919 až 1921, když byl po pádu Maďarské republiky rad nucen žít v exilu. Jednotlivé eseje spojují dva motivy. Jednak snaha objasnit metodologické jádro marxismu jako teorii společnosti a dějin a jednak pokus o rozvržení teorie kolektivní akce, jejíž krajní podobou je revoluce. Český překlad Lukácsovy knihy pořídil koncem 60. let minulého století Lubomír Sochor, poprvé však vychází až nyní.