Najnovšie - Eseje, úvahy, štúdie strana 40 z 76

Náš individuálny život je konečný a neopakovateľný, každý beží naostro. Kam smerujeme, o čo nám ide? Prečo by sme sa mali snažiť byť zajtra lepší ako dnes, v čom spočíva hodnota dobrého života, čo pre nás znamená humor, poézia, láska, rodina, čo je šťastie? Rozhodujúce filozofické otázky, nad nad ktorými sa v knihe Niečo vyššie zamýšľa prof. Ivan Štúr. Kniha je súborom autorových publikovaných i nepublikovaných textov a ako napovedá samotný názov, ide o zbierku esejí, ktorá otvára dvere do tajov a krás našej každodennosti, hĺbavo rozjíma o živote, o zmysle nášho bytia. Odvážne, pravdivo, nekompromisne, a predsa láskavo a chápavo. „Práve dnes, keď dokonalosť hmoty hrozí ochudobniť ľudskú dušu, by sme sa mali vydať na cestu za citovou kondíciou, za schopnosťou rozpoznať jedinečnosť snehovej vločky i dojímavú krásu nezištného ľudského činu. Nad nutnosťou udržiavať život sa vznáša niečo vyššie a to je radosť z neho, vedomie priaznivej náhody, že sme boli prizvaní na tuto pozemskú hostinu.“ Veríme, že kniha naplní čitateľa úprimnosťou, múdrosťou a radosťou zo života, akú v sebe nosil aj samotný autor. O autorovi Profesor Ivan Štúr patril k najvýznamnejším slovenským detským psychológom. Počas svojho života publikoval stovky článkov, vydal niekoľko cenných publikácií, naposledy mu vyšla kniha Zázraky života. Prednášal na Filozofickej fakulte UK, na Univerzite Konštantína v Nitre a viac ako 30 rokov pôsobil na klinike na Bezručovej ul. v Bratislave ako detský psychológ. Nikdy sa neskrýval za tabuľkové diagnózy, nerád zovšeobecňoval. Hlásal láskavý, úprimný a individuálny prístup k deťom. Jeho knihy Dieťa a príroda, Problémy rodiny a školskej výchovy, Ľudské mláďa a viaceré ďalšie zarezonovali u odbornej i laickej verejnosti ako nesmierne dôležitý kľúč k vnímaniu, pochopeniu a prijatiu detskej psychiky. Ivan Štúr sa narodil v roku 1933, v rodine známeho filozofa a prvej profesorky medicíny v Československu. Intelektuálne prostredie, v ktorom vyrastal od začiatku formovalo jeho neskorší pohľad na výchovu. Ako sám zdôrazňoval, netreba veľmi vychovávať, treba pekne žiť, byť dobrým príkladom a dieťa sa pridá. V práci a v tvorbe sa vždy usiloval vnášať život do psychológie, a nie psychológiu do života. Najprv vyštudoval telovýchovu na pedagogickej fakulte v Olomouci, v 60 rokoch ukončil štúdium na Filozofickej fakulte UK v Bratislave, kde potom aj profesionálne pôsobil. Zlom v jeho živote nastal počas sovietskej okupácie v roku 1968, kedy vyslovil rázny nesúhlas so vstupom Varšavských vojsk do Československa. Pre svoj kontroverzný a politicky neakceptovateľný postoj bol prinútený vzdať sa vysokoškolského miesta. Ivan Štúr zomrel v roku 2015 vo veku 82 rokov, jeho úvahy, vzácne myšlienky však ostávajú stále živé a inšpirujúce. Pochádzal zo známej slovenskej rodiny, bol praprasynovcom Ľudovíta Štúra a sám sa počas svojho života stal nasledovateľom jeho odkazu - hrdým i pokorným poslom dôležitosti vzdelania, úcty k životu, ľudskej cti, lásky a pravdy. Okrem vyššie uvedených kníh napísal Základy diferenciálnej psychológie II, Pediatrická psychológia, Rozhovory o dospievaní, Metamorfózy života, Podoby života, O láske a neláske a tiež vyšli jeho rozhovory s Denisou Guru Doričovou Kto chce žiť, nech sa kýve.

Súbor desiatich esejí o desiatich prikázaniach, inšpirovaný cyklom filmov poľského režiséra Kieslowského. Daniel Pastirčák je teológ, mysliteľ, ilustrátor a publicista. Jeho tvorba nie je určená len ľuďom hľadajúcim náboženské odpovede - vo svojej tvorbe Pastirčák oslovuje témy univerzálne, blízke všetkým ľuďom dneška. Autor filozoficky hľadá a pomenováva miesto desiatich božích prikázaní v našom dnešnom živote.

Francúzsky filozof a spisovateľ Fabrice Midal sa svojimi knihami pokúša poskytnúť západnému človeku živú a konkrétnu odpoveď na dichotómie, ktoré ho uväzňujú: materiálne vs. spirituálne, vnútorné vs. vonkajšie ap. V tomto zámere mu pomáha rozsiahle filozofické vzdelanie, vďaka ktorému môže čerpať jednak zo západnej kultúrnej tradície (v predkladanej knihe sú to hlavne Nietzsche a Rilke), ako aj z východných tradícií, ktoré sa v posledných desaťročiach stali súčasťou Západu. Vo svojej eseji Tvárou k slobode cez viaceré príklady z diel a životov autorov, ktorí ho inšpirujú, poukazuje na to, že osobnosti duchovnej kultúry, ktoré v nej zanechali autentickú stopu, či už pochádzali z toho či onoho prostredia, museli vždy ostať verné hlbokému nároku svojho ľudského a tvorivého poslania. V čase konzumistického otupenia a existenciálnej vyprahnutosti sa pokúša západnému človeku sprostredkovať možnosť otvoriť sa a zažiť skúsenosť toho, že každý ľudský život má poslanie. Cesta k jeho poznaniu a naplneniu však nevedie po vychodených chodníčkoch, ale si od človeka vyžaduje pozornosť a zápal, ktoré musia byť neraz živené aj v samote a samotou. Fabrice Midal je aj zakladateľom Západnej školy meditácie, kde sa záujemcom pokúša mimo náboženských rámcov sprostredkovať metódy prehĺbeného vzťahovania sa k vlastnému životu.

Titul obsahuje tri zväzky esejí, ktoré Pavol Strauss napísal v rokoch 1948-1950: Mozajka nádeje, Ecce homo a Tesná brána. Postupne vydaným dielom vstúpil do nášho priestoru autor európskeho formátu, konvertita, ktorý v čase epochálnej krízy nastupujúcej druhej polovice 20. storočia, objavil pre seba i pre budúci svet pevnú kotvu kresťanské posolstvo. Až ohromujúca aktuálnosť jeho textov napísaných pred viac ako polstoročím dokazuje pravdivosť jeho odkazu smerujúcemu i k dnešnému čitateľovi.

V knihe sú zozbierané „Knižné kútiky“, publikované v časopise politických väzňov Svedectvo. Ich cieľom bolo upozorniť na niektoré dôležité u nás nedostupné knihy, ktoré patria v Európe k prirodzenému konzervatívnemu diskurzu, či priam k základnému kánonu pravicovo-konzervatívnej literatúry. Keďže u nás nemajú veľkú šancu na vydanie, lebo „majiteľom peňazí“ by nevyhovovali, záujemca si môže si prečítať aspoň ich stručnú charakteristiku, resp. krátke výňatky. Kniha je doplnená o niekoľko recenzií, o esej Nová pravica a náboženstvo a o samizdatový text Zelené bundy. Tieto texty vyšli v časopisoch Kultúra, Literárny týždenník, Kultúrny život a Dimenzie.

Závěrečný díl edice navazuje na předchozí dva svazky a shrnuje Masarykovy texty z roku 1918. Z důvodu tohoto časového vymezení nebylo zcela možné držet se pravidla přijatého v případě předchozích svazků, neboť značná část editovaných textů již nemohla být do konce války publikována. Vydání se dočkaly zejména v poválečné době formou nejrůznějších edic a sborníků. Výjimku tvoří články a interview psané přímo pro dobový tisk. Vedle nich byly také publikovány některé Masarykovy telegramy a memoranda. Rok 1918 představoval vyvrcholení Masarykovy zahraniční akce na jejímž konci stál vznik vytouženého svobodného Československého státu.

Česká metropole nepochybně náleží k nejpůsobivějším městům světa a vstupuje tak v různých podobách i do literatury. Autor, jenž se jejími literárními reflexemi zabývá dlouhodobě, vybral pro knihu Obrazy Prahy devět svých esejů. Spisovatel a publicista Viktor Šlajchrt (1952) ve své knize porovnává zobrazování Prahy v některých dílech světové i české beletrie, respektive v historických publikacích, v rozměrnějších studiích pak pojednává specifická témata, která se vztahují k obrazovým publikacím, na jejichž přípravě se podílel. Dobové pohlednice pražských pohostinských zařízení tu zasazuje do kontextu vývoje pohlednicového žánru, ale zároveň do souvislosti s kulturní historií zdejších hospod, kaváren a barů, líčí rovněž společenské poměry ve zlaté éře módních salonů od poloviny 19. století do roku 1948 a v hlavních rysech vykresluje poválečnou výstavbu města s jejími proměnami v posledních třiceti letech. Každý z pozorovatelů vnímá Prahu trochu jinak a také její atmosféra se v různých dobách přeludně mění. Kniha si mimo jiné všímá estetických, ideologických či komerčních manipulací, které zobrazování města ovlivňují.

Mŕtve kvety medzi živými

V knihe esejí autorka cez prizmu večnej témy dobra a zla predostiera zdroje nielen svojich literárnych inšpirácií, ale aj svojich mravných hodnôt a postojov. K tejto reflexii si prizýva spisovateľov, výtvarníkov, filozofov, ale aj svojich blízkych a priateľov. Časť knihy tvoria listy Ivana Kadlečíka autorke.

Prvý zväzok súborného diela Ivana Kadlečíka obsahuje texty z rokov 1971-1991. Reflexie diel modernej slovenskej literatúry, portréty spisovateľov, eseje o tvorbe, úvahy, listy priateľom i intímne denníkové zápisky. Autor mal počas komunistického režimu zakázané publikovať v oficiálnych vydavateľstvách a preto jeho knihy vychádzali v samizdatových a zahraničných edíciách.

Člověk čelí v moderním světě mnoha nástrahám komercionalismu. Je ovlivňován a manipulován masovými médií a reklamou. Blahobyt je hlavním cílem a smyslem života, ale ve skutečnosti vede k apatii, pohodlnictví a otupělosti. Za své konání však každý z nás nese individuální odpovědnost. Ve své knize Pokušení nevinnosti se Pascal Bruckner snaží analyzovat všudypřítomnou a neustále sílící tendenci jedince svalovat ze sebe vinu na druhé, na rodinu, na vrozené dispozice nebo třeba na politický režim. Není schopen nést osobní odpovědnost. V mezích, které mu skýtá svobodná společnost, a skutky, s nimiž si ve vztahu ke své osobnosti neví rady, projektuje na jiné konkrétní bytosti nebo abstraktní témata či jevy. Jde tedy o jistý paradox. Útěk před svobodou, po níž jedinec přirozeně touží a dožaduje se jí, avšak když jí dosáhne, neví si s ní rady. Tedy téma v postkomunistických zemích výsostně aktuální. Protože je Brucknerův text psán srozumitelným jazykem, přístupným každému čtenáři, může sloužit i k orientaci člověka v současném světě politického populismu, bezohlednosti, msty a nadřazování ekonomických zájmů nad humánními hodnotami.

Čas zabijáků můžeme vnímat coby oslavnou píseň na Rimbauda, na mládí a nevinnost, jako konfrontaci jednoho umělce s druhým, jako temnou vizi budoucnosti i jako kritiku umění dvacátého století. Eseje představují Henryho Millera jako pronikavého a odvážného myslitele, bořitele model, obhájce zázračnosti života a proroka nadaného ostrou jasnozřivostí. Civilizační zlo a ideologické bludy své i naší doby pojmenoval s nemilosrdnou přesností a v nadčasové perspektivě, a směle se tak zařadil k velikánům západního myšlení. Henryho Millera známe především jako autora autobiografických románů, avšak nemalou část jeho díla lze označit za esejistickou. Tak tomu je i u Času zabijáků: studie Rimbauda, dvojité „eseje“, kterou napsal v polovině čtyřicátých let poté, co jej uchvátilo dílo Arthura Rimbauda. Ačkoli má však kniha v podtitulu slovo „studie“, nejde o literární kritiku v pravém slova smyslu, jakou Miller nikdy ani nepsal, ale spíše o srovnání sebe samého s francouzským básníkem. Miller se v knize sice pokouší o osobitý výklad Rimbaudovy poesie, avšak ten rozhodně není jeho hlavním cílem. Rimbaud mu primárně slouží jen jako prostředek k dalšímu sebehledání, jako zvětšovací sklo při odhalování vlastní identity.

Joan Didion’s hugely influential collection of essays which defines, for many, the America which rose from the ashes of the Sixties. We tell ourselves stories in order to live. The princess is caged in the consulate. The man with the candy will lead the children into the sea. In this now legendary journey into the hinterland of the American psyche, Didion searches for stories as the Sixties implode. She waits for Jim Morrison to show up, visits the Black Panthers in prison, parties with Janis Joplin and buys dresses with Charles Manson’s girls. She and her reader emerge, cauterized, from this devastating tour of that age of self discovery into the harsh light of the morning after.

Pavol Dinka, najnovšie nositeľ národnej ceny za literatúru faktu – Ceny Vojtecha Zamarovského, pripravil už svoju štrnástu knihu, tentoraz s názvom Láska k moci a moc lásky. Už samotný titul naznačuje obsah diela, jeho poslanie a zameranie. Autor sa vydal na cestu hľadačstva pravdy v zložitom procese vývoja našej spoločnosti, predovšetkým však vo sfére kultúry, umenia, literatúry, filozofie a politiky. Láska u neho v symbolickom vyjadrení predstavuje vzťah k pravde, chápe ho ako najvyššiu hodnotu, do kontrapunktu stavia zneužívanie a prekrúcanie pravdy pre zištné ciele človeka (láska k moci) a veľkú silu pravdy (moc lásky) v procese duchovného povznesenia jednotlivca i spoločnosti. Kniha obsahuje kultúrno-filozofické a politologické rozhovory s domácimi a zahraničnými intelektuálmi – filozofmi, politikmi, spisovateľmi a ekonómami. Umenie viesť interview Pavol Dinka preukázal už vo svojej knihe Besy kapitalizmu..., ktorá sa hneď vypredala. Nie náhodou si rozhovory s Pavlom Dinkom zahrnuli do svojich kníh významní českí filozofi Václav Bělohradský, Michael Hauser a Marek Hrubec. Čitateľ ďalej nájde v knihe eseje a úvahy na významné spoločensko-kultúrne, umelecké a literárne témy, literárne črty a reportáže a napokon mediálne analýzy so špecifickým podtitulom Zajakávanie mediálnej mysle. Dielo ako celok ponúka bohaté podnety na zamyslenie.

Chceli sme a chceme sa brániť pred živelnými pohromami, voľne žijúcimi zvieratami, ale najmä pred vlastnými a cudzími ľuďmi, ktorí sú niekedy vyhladovaní s holými rukami a inokedy nadopovaní a ozbrojení po zuby. Preto sme stavali ohrady, zábrany, zákopy, valy, zábradlia, priekopy, hradby, ploty, múry a hranice. Úmysly našej obrany nie sú vždy čisté a obranné, ale aj chamtivé a útočné. Výsledkom je, že naše správanie a naše stavby podnecujú živelné pohromy, ubližujú voľne žijúcim zvieratám a niekedy ľuďom pomáhajú, ale až príliš často ich zabíjajú. Treba vedieť, že ploty, múry a hranice majú dve strany. Nie vždy si stranu môžeme vybrať. História strednej Európy nás učí, že na druhej strane sa môžeme ocitnúť napriek tomu, že sme sa celý život nepohli z miesta. Predtým, ako budeme stavať nové ploty, múry a hranice, viac ako v iných častiach sveta platí: trikrát meraj a raz strihaj. Lepšie povedané: stokrát premysli a raz stavaj. Kniha je „neformálnou učebnicou" predmetu „občianskej zrelosti" a podporou kritického myslenia. Príspevky sú širokou ponukou pre každého čitateľa. Autori zastupujú rôzne profesie (teológia, filozofia, história, právo, publicistika, umenie, ...) a texty sú rôznych žánrov (úvaha, spomienky, svedectvo, poviedka, rozprávka, ...). Nech sa páči.

Neočekávané chvíle milosti Kolekce vybraných esejů o naději, radosti a milosti. Anne Lamott píše moudré eseje o víře, rodině a společenství svým originálním láskyplným přístupem. Její eseje jsou poselstvím naděje, která oslavuje triumf světla nad tmou v našich životech i srdcích. „Naše vítězství nad strádáním a bolestí se mohou zdát malá a nedůležitá,“ píše autorka, „ale naše vlastní životy a perspektivu mohou neskutečným způsobem změnit.“ Anne Lamott píše o odpuštění, obnově důvěry a transformaci duše. I v těch na první pohled bezvýchodných situacích se můžeme obrátit k lásce a i ve ztrátě lze nalézt radost Dojemné, veselé, upřímné i překvapivé příběhy v této knize jsou důkazem toho, že lidský duch je nezkrotný.

Výbor z esejů, sloupků, komentářů i zamyšlení, které autor publikoval v odborných časopisech nebo na svém blogu. Obsahem jsou jako vždy jeho bezprostřední reakce na události kolem nás. Autor nám přibližuje medicínu i témata, v nichž se lékařské vědy proplétají s jinými oblastmi, s politikou, morálkou, vědou i občanstvím jako takovým, a se svým typickým humorem otevírá i témata nepříjemná a bolavá. I kdybychom s některými jeho postřehy nemuseli souhlasit, je rozhodně dobré se nad otázkami, které sobě i nám pokládá, vážně zamýšlet. OBSAH I. část Pojďte do houfu, budem si vyprávět Odysseův syndrom Jak jsem odpustil rodičům Co to čtete, princi? Sexistický magistrát Pane ministře Pospíšile Odolná generace Vítězství tvůrčí zběsilosti nad zdravým rozumem Hledá se! Odměna 1000 mexických dolarů Portrét psychopata Modlitba za sestru Jacinthu Můj plán Moji učitelé a moji žáci Návrh zákona Jiří Šebánek (8. 2. 1930 - 4. 4. 2007) Proč muži podléhají ňaderné přitažlivosti? Neprávem zapomenutá výročí aneb návod k použití Jak asi vypadají? Všechno má své výhody, pořádek i bordel Démon zvrácenosti Česká společnost jako pacient - čím by ji léčil psychiatr? Angažovaná poezie Novoroční přání Byla to rozkoš pálit Sprosťárny Význam slov a etymologie Křiklavá nespravedlnost Jak Ústavní soud zvítězil nad zdravým rozumem Kouzlo kreativity Nějak ti, miláčku národe, v ústrety neletím Jednou také pravda z úst Hizballáhu Tohle přece nemůžu vyhodit! Kudy na to? II. část Krtek a placebo Digitus impudicus Není dobře člověku samotnému Dramatický trojúhelník Muž, který otočil kormidlem psychoterapie Nespavci - 120 hodin spánkové deprivace O dvou věrných družkách Funkční poruchy - crux medicorum Vzpomeňme na Rudolfa Těsnohlídka Anamnéza Lenost - matka pokroku Herbert J. Freudenberger (1926-1999) - autor termínu „syndrom vyhoření“ Očekávání Netřeba praseti řidičáku Lze pomoci pitomci? Velkér Trpaslíkové teorie Kdo má uši k slyšení, zacpi si je! Zazní ty nejhnusnější zvuky. Agrese Rituál preskripce Moje stanovisko k eutanazii Hysterie a její vývoj Dráždivý tračník z mého pohledu konzultačního psychiatra Kdo je psychopat a kdo je žvanil Správná výživa - sedm pětin zdraví Příliš mnoho horlivosti škodí! Jak se bránit duševním upírům Jak je todle možný?! Vstoupí konečně psychosomatika do oficiální medicíny? Všude veselo, doma taky… Epidemie strachu Kdo má koho? Ztracen v obchodním domě se vzpomínkami Všechna naše „já“ Sůl nad zlato pro potravinářské a farmaceutické firmy; pro lidi ne De morbo telephonico Co nám zanechal Freud (kromě tohoto kanape) Přitažlivost nevolnictví Sebevražední atentátníci

Kniha vysokoškolského pedagoga a literáta představuje mozaiku esejů a glos k věcem (převážně) nadčasovým. Autor se zamýšlí nad otázkami práva, spravedlnosti, etiky a morálky. Vyjadřuje se k celospolečenským tématům aktuálního dění jako jsou globalizace, multikulturalismus, populismus či problematika demokracie. K jeho oblíbeným tématům však patří zejména knihy a literatura, jimž v knize věnuje kapitolu obsahující glosy k autorem vybraným knihám. Za zvlášť cenný považuje autor odkaz francouzského humanisty Michela de Montaigne, jehož úvahy promítá do vlastních závěrů o hodnotách a smyslu soudobé společnosti. Část z publikovaných textů vyšly v Literárních novinách, Revue Prostor a Lidových novinách, a k nim autor v této knize přidává další, dosud nepublikované. Autorovi šlo při jejich výběru zejména o to, aby zde byly představeny úvahy, které už pro jejich nadčasová témata má smysl číst i dnes.

Kniha přináší kompletní Dvořákovu kritickou, esejistickou a publicistickou tvorbu od mladistvých počátků (časopis Svítání), do doby těsně poválečné (časopis Vyšehrad). Jde po svazcích O Jakubu Demlovi (Cherm 2007) shrnující Dvořákovy práce demlovské a Inflace slova v našem věku (Cherm 2009) shrnující poválečnou Dvořákovu esejistiku a publicistiku již o třetí Soldánovu edici v rámci nakladatelství Cherm.