Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 31 z 75
zobraziť:
Lacná kniha Kamenné věže (-0%)
Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené. Nejen proto je dobré přečíst si novou knihu jednoho z nejzkušenějších současných polských reportérů.
Pohled na válku v Čečensku, kterou Wojciech Jagielski zažil na místě, je nesmírně aktuální. Také to měla být blesková operace. Vidíme stejné ruské chyby, stejnou neústupnost, bezohlednost k civilním obětem a manipulaci s fakty. Neochotu vyjednávat s druhou stranou a lži na mezinárodním fóru. Ale přeci jen potřebujeme zkušeného průvodce, protože Čečensko je země pro Středoevropana v mnoha ohledech exotická. Především je to muslimská společnost a aspekt víry hrál nejen v této válce důležitou roli. Ruská strana mohla řadu let bojovat s „islámskými teroristy“ a atmosféra na přelomu tisíciletí tomu nahrávala. Čečenští horalé jsou svými povahami skutečně tvrdí a nebojí se žádné zbraně – jak se ukázalo v Beslanu. Tradiční klanová společnost uznává jiné hodnoty a ne vždy je dokážeme pochopit. Tento příběh o touze po svobodě je také vyprávěním o cti, krevní mstě a silných rodových vazbách.
Kamenné věže vychází v překladu Petrušky Šustrové v edici Prokletí reportéři.
Na sklade 1Ks
17,91 €
dostupné aj ako:
Kamenné věže
Jak daleko je z Čečenska do Česka? Zdálo by se, že je to na druhém konci světa. Ale najednou jsou tanky od Grozného na Ukrajině. V dnešním světě už nic není příliš vzdálené. Nejen proto je dobré přečíst si novou knihu jednoho z nejzkušenějších současných polských reportérů.
Pohled na válku v Čečensku, kterou Wojciech Jagielski zažil na místě, je nesmírně aktuální. Také to měla být blesková operace. Vidíme stejné ruské chyby, stejnou neústupnost, bezohlednost k civilním obětem a manipulaci s fakty. Neochotu vyjednávat s druhou stranou a lži na mezinárodním fóru. Ale přeci jen potřebujeme zkušeného průvodce, protože Čečensko je země pro Středoevropana v mnoha ohledech exotická. Především je to muslimská společnost a aspekt víry hrál nejen v této válce důležitou roli. Ruská strana mohla řadu let bojovat s „islámskými teroristy“ a atmosféra na přelomu tisíciletí tomu nahrávala. Čečenští horalé jsou svými povahami skutečně tvrdí a nebojí se žádné zbraně – jak se ukázalo v Beslanu. Tradiční klanová společnost uznává jiné hodnoty a ne vždy je dokážeme pochopit. Tento příběh o touze po svobodě je také vyprávěním o cti, krevní mstě a silných rodových vazbách.
Kamenné věže vychází v překladu Petrušky Šustrové v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Zelenszkij és a vérző Ukrajna
Ha valaki arra vállalkozik, hogy elmondja Volodimir Zelenszkij történetét, akkor azt csak úgy teheti meg, hogy egyúttal Ukrajna történetét is elmeséli. Csak így lehet ugyanis leírni annak az embernek a lelkesítő történetét, aki - kommunikációs tehetsége révén - a bohócgúnyát levetve hirtelen az elnöki székben találta magát, hogy hamarosan hadvezérként is megállja a helyét. 2022. február 24-én, az orosz megszállás első napján Volodimir Zelenszkij belépett a nagybetűs Történelembe, hogy eljátssza élete legnagyobb szerepét: Charlie Chaplin egycsapásra átváltozott, Churchill lett belőle. Ha ezt meg akarjuk érteni, akkor el kell mennünk Krivij Rihbe, ebbe a délnyugat-ukrajnai iparvárosba, ahol felcseperedett, és meg kell kérdeznünk annak az iskolának az egykori igazgatónőjét, ahová járt, régi barátait és munkatársait, akikkel együtt dolgozott a Kvartal 95 nevű produkciós irodájában, akárcsak parlamenti pártjának képviselőit, persze az ellenzékieket is, aztán politológusokat, történészeket, kutatókat és újságírókat. Színházi és tévés színész, üzletember, politikus, államférfi. Ha felmérjük a távolságot aközött, ami volt, és aközött, amivé vált, akkor tudjuk csak érzékelni, milyen hatalmas utat tett meg.
Všichni žijem v blázinci 3. vydání
„Všichni žijem’ v blázinci,“ tvrdí renomovaný psychiatr a psychoterapeut Radkin Honzák, muž vzdělaný a také vtipný, který už padesát let naslouchá lidským strastem. V rozhovorech s novinářkou Renatou Červenkovou se zamýšlí nad způsobem života, který dnes vedeme, i nad stavem společnosti, v níž duchovní rozvoj výrazně pokulhává za technickým. Co nám to přinese?
A világ ötven legveszélyesebb vállalata
Valószínűleg ittál már Coca-Colát, vagy vásároltál egy IKEA-áruházban, netán megnéztél egy Disney-filmet. De ha mégsem, szinte biztosan van számítógéped, kerestél már a Google-on, és regisztráltál a Facebookra. Gondolnád-e, hogy ezek a cégek ilyen-olyan okokból a világ legveszélyesebb vállalatai közé tartoznak?
Ez a kötet - melyet két felkészült és több évtizedes szakmai tapasztalattal rendelkező finn újságíró írt - a világ 50 legveszélyesebb vállalatát mutatja be, melyek méretük és befolyásuk miatt döntő hatással vannak arra, hogy milyen lesz a jövőnk. Ez ugyanis a szerzők szerint nem a választásokon dől el, nem a kormányüléseken vagy a parlamentben, de még csak nem is a nemzetközi megállapodásokon, hanem az óriásvállalatok termékfejlesztő laboratóriumaiban és sarokszobáiban. Megtudhatjuk, miért olyan hatalmas ezeknek a vállalatoknak a növekedési potenciálja, és miért olyan vonzók a befektetők számára, miközben veszélyeztetik a szabad választást, a magánéletet, a környezetet és a demokráciát. Ne feledjük azonban azt sem, hogy rajtunk múlik, kinek adjuk át az adatainkat, honnan vásároljuk az eszközeinket és a tárgyainkat, kinek a szolgáltatásait vesszük igénybe. Többé nem elég, ha csak önmagunkkal foglalkozunk, és szemet hunyunk afelett, ami máshol történik. A világ mára olyan bonyolulttá vált, hogy mindannyiunknak többet kell megtudnunk róla.
"Újságírók vagyunk, vagyis újságíróként, és nem szakértőként, kutatóként vagy befektetési elemzőként hoztuk meg a döntéseket. Azokat a vállalatokat választottuk ki, amelyek a legnagyobb hatással voltak ránk. Sok gazdasági területről csak egy-egy céget választottunk, amelyen keresztül bemutatjuk az egész ágazat működési mechanizmusait, jellegzetességeit - és a veszélyeit is. Azok, akik szeretnék részvényekbe fektetni a pénzüket, akár befektetési segédletként is használhatják a könyvünket: ötvenes listánk több olyan vállalatot is tartalmaz, melyeknek a listán elfoglalt helyzete és működési módja biztosítja, hogy a jövőben is a befektetők kedvencei legyenek. A szupervállalatok sikere mögött álló legfontosabb okok feltárása több fejezet fő témája. A kiválasztott vállalatok veszélyességét három fő kritérium határozza meg: a környezetre, a jól működő piacgazdaságra és a demokráciára jelentett veszélyek.
A témák egy mondatban foglalhatók össze: jövőnket a mesterséges intelligencia és a tőke szövetsége fogja meghatározni. A könyv további része a Kína és az Egyesült Államok közötti világhatalmi versenyre összpontosít. A harc nem kevesebbről szól, mint a demokrácia, az emberi jogok, a szólásszabadság és a jogállamiság jövőjéről. Ahhoz, hogy megnyerjék ezt a versenyt, a demokráciáknak olyan modellt kell találniuk, amelynek segítségével a technológia által a lakosság számára biztosított jólétet a kínai modellnél igazságosabb módon tudják elosztani.
Megpróbáltunk találni egy könyvet, amely megvilágítja, mekkora veszélyt jelent néhány hatalmas óriásvállalat a demokrácia alapjaira, hogyan lenne képes megingatni fontos alapintézményeket, és mekkora befolyással bír a környezetre. Egy olyan könyvet, amely a világgazdaságot és a jövő nagy problémáit az egyes szereplők szemszögéből mutatja be, vagyis onnan, ahol manapság minden fontos kérdés eldől."
Csernobili ima
1986. április 26-án kezdődött Csernobilban minden idők legnagyobb atomerőmű-katasztrófája. Az akkori szovjet vezetés titkolózása miatt a világ napokig szinte semmit sem tudott róla.
A Nobel-díjas fehérorosz írónő két évtizedet szánt a téma feldolgozására. Beszélt olyan emberekkel, akiket rögtön a katasztrófa után a helyszínre rendeltek, és a legveszélyesebb munkákat végeztették velük. Beszélt az özvegyekkel, akiknek csak a kitüntetések és az oklevelek maradtak. Beszélt azokkal, akik az erőmű közelében, a paraszti Atlantisszá vált Poléziában éltek aztán bedeszkázták a kútjukat, és kitelepítették őket, vagy maradhattak a házukban, de eztán már úgy éltek, mint egy rezervátum lakói. Megismerjük az áldozatokat, a felelősöket és a szovjet virtusba belerokkant vakmerő önkénteseket. Megismerjük azokat, akik számára Csernobil filozófiai probléma, az atomkorszak utáni ember alapító mítosza, és azokat is, akik a szovjethatalom ellenségeit, a Nyugatot és az árulókat okolják érte.
Csernobil nemcsak egyéni, családi, hanem nemzeti tragédia is. Nem szovjet, nem orosz, nem is ukrán, hanem fehérorosz nemzeti tragédia. A tízmilliós nemzetből több mint kétmillióan élnek szennyezett területen. Mert amikor a szovjet híradókban örömhírként közölték, hogy szerencsére nem Kijev felé szállt a radioaktív felhő, azt nem közölték, hogy Minszket és Fehéroroszországot borította el. Mivel a birodalom itt többször is erőszakkal állította meg a nemzetté válás folyamatát, sokan csak ekkor döbbentek rá, hogy az ő sorsuk más, maguknak kell kitalálniuk, hogyan menthetik meg az életüket. A gyarmati sorban élő nemzet a csernobili katasztrófával lépett be a világtörténelembe. Mert az afganisztáni háború és az atomkatasztrófa a birodalmat is romba döntötte.
Csernobil minden szereplő számára korszakhatár. A boldog tudatlanság elvesztését jelenti, ahonnan csak hosszú idő után lehet eljutni a rezignált, keserű bölcsességig. Vannak, akik már eljutottak ide, és vannak, akik most csak most indulnak el, mint a Szolzsenyicint olvasó falusi párttitkár. Egyesek menekülnek a zónából, másokat meg vonz az a terület, amelyet lassan visszahódít a természet.
Csernobil nemcsak katasztrófa volt, hanem figyelmeztetés is. És Alekszijevics szerint minden nemzedéknek olvasnia kell a jövőnek hagyott jelekből.
Csernobil ma is aktuális. És aktuális lesz még 48 ezer évig.
Killer in the Kremlin
An explosive account of Putin's presidency and his long-term ambitions, including first-hand reporting from the invasion of Ukraine.
A gripping and explosive account of Vladimir Putin's tyranny, charting his rise from spy to tsar, exposing the events that led to his invasion of Ukraine and his assault on Europe.
In Killer in the Kremlin, award-winning journalist John Sweeney takes readers from the heart of Putin's Russia to the killing fields of Chechnya, to the embattled cities of an invaded Ukraine.
In a disturbing expose of Putin's sinister ambition, Sweeney draws on thirty years of his own reporting - from the Moscow apartment bombings to the atrocities committed by the Russian Army in Chechnya, to the annexation of Crimea and a confrontation with Putin over the shooting down of flight MH17 - to understand the true extent of Putin's long war.
Drawing on eyewitness accounts and compelling testimony from those who have suffered at Putin's hand, we see the heroism of the Russian opposition, the bravery of the Ukrainian resistance, and the brutality with which the Kremlin responds to such acts of defiance, assassinating or locking away its critics, and stopping at nothing to achieve its imperialist aims.
In the midst of one of the darkest acts of aggression in modern history - Russia's invasion of Ukraine - this book shines a light on Putin's rule and poses urgent questions about how the world must respond.
Na sklade 1Ks
18,95 €
Kdo ví, kde budu zítra, 2. vydání
Jak to dopadne, když si uznávaný komentátor Jindřich Šídlo sedne s Tomášem Etzlerem, spolupracovníkem americké CNN a bývalým reportérem České televize v Číně, a povídají si o novinařině? Co tato profese obnáší dnes, v době Facebooku a Youtube? V čem je americká žurnalistika jiná než evropská, respektive česká? A proč vlastně lidé odcházejí do zahraničí? Dva ostřílení novináři spolu diskutují o řadě vážných i méně vážných témat.
Co Bůh šeptá maminkám, 2. vydání
Oblíbená autorka ve své knížce fejetonů nabízí humorný i moudrý pohled na podivuhodný svět maminek a Boží místo v něm. Formou krátkých čtivých příběhů se věnuje tématům rodiny a manželství, vztahu s Bohem a s lidmi.
dostupné aj ako:
Správna posádka
Začínajú sa najväčšie a najdramatickejšie preteky histórie! Kto sa stane nesmrteľným hrdinom? Kto vyšle do kozmu prvých ľudí? Budú to Američania? Alebo Sovieti? Pred vašimi očami sa začína budúcnosť! Buďte pri tom!
Až do roku 1979, kedy po prvý raz vyšla slávna a dnes už klasická vesmírna reportáž Toma Wolfa Správna posádka, malo len málo ľudí predstavu o tom, čo so sebou prináša život astronauta. Objavovanie nekonečného kozmu je fascinujúce. No rovnako vzrušujúci je aj vnútorný vesmír astronautov.
Keď roku 1957 poslali Sovieti na orbitu satelit Sputnik 1, v USA sa spustila panika. Čo ak sa tým pre úhlavných nepriateľov otvára možnosť bombardovania z vesmíru? V centre Wolfovej pozornosti stojí posádka projektu Mercury, ktorá sa sformovala roku 1958. Cieľom projektu bolo vyslať prvý raz do vesmíru ľudskú posádku a dostať ju aj bezpečne naspäť na Zem. Zo silnej sedmičky astronautov, do ktorej vkladala svoje nádeje celá Amerika, sa stali nesmrteľní hrdinovia. A to dávno pred plánovaným letom mimo zemskej atmosféry. Určite v sebe mali čosi, čo hraničilo so šialenstvom. No mali aj odvahu nesmrteľných kovbojov.
Tom Wolfe pred nami otvára fascinujúcu kapitolu dejín dobývania vesmíru, keď sa zo skratky NASA stal skutočný pojem a sny sa menili na realitu. Tu sa začína budúcnosť!
Tom Wolfe bol jedným z vrcholných predstaviteľov literárno-žurnalistického prúdu známeho ako „New Journalism“, ktorý v sebe spájal to najlepšie z literatúry a novinárčiny. Jeho vesmírna reportáž Správna posádka s podtitulom Americká cesta do vesmíru vychádza v preklade Samuela Marca.
dostupné aj ako:
Sick Money
THE PHARMACEUTICAL INDUSTRY IS BROKEN
From the American hedge fund manager who drastically hiked the price of an AIDS pill to the children's cancer drugs left intentionally to expire in a Spanish warehouse, the signs of this dysfunction are all around. A system built to drive innovation and improve patient care has been distorted to maximise profits.
In Sick Money, the investigative journalist who exposed a billion-pound British price-hiking scandal goes inside the global battle over high drug prices. From secret deals to patients forced to turn to the black market, Billy Kenber reveals how medicines have become nothing more than financial assets. He offers a diagnosis of an industry in crisis - and a prescription for how it could be fixed.
Digital Silk Road
Its vast infrastructure projects now extend from the ocean floor to outer space, and from Africa's megacities into rural America. China is wiring the world, and, in doing so, rewriting the global order.
As things stand, the rest of the world still has a choice. But the battle for tomorrow will require America and its allies to take daring risks in uncertain political terrain. Unchecked, China will reshape global flows of data to reflect its own interests - and the lives of countless individuals enmeshed in its systems.
Taking readers on a global tour of these emerging battlefields, Jonathan E. Hillman reveals what China's digital footprint looks like on the ground, and explores the dangers of a world in which all routers lead to Beijing.
V táboroch
Reportáž o tom, ako Čína vybudovala rozsiahly digitálny sledovací systém obyvateľov a sieť detenčných táborov pre prenasledovanú menšinu Ujgurov.
V rozľahlom severozápadnom regióne Číny, kde žijú viaceré pôvodné skupiny stredoázijských národov, zmizlo už viac než milión a pol Ujgurov a príslušníkov ďalších etník.
Americký antropológ a spisovateľ Darren Byler prináša šokujúce svedectvo o čínskom systéme digitálnej kontroly a sieti vysoko zabezpečených internačných táborov, ktoré nemajú v novodobej histórii obdobu. Celý systém stojí na rétorike vojny proti „moslimskému terorizmu“, ktorú si čínsky štát osvojil z USA a od ich spojencov po 11. septembri 2001. V rozhovoroch s ľuďmi, ktorí prežili tábory, robotníkmi, ktorých poslali na nútené práce, ale aj na základe množstva vládnych dokumentov a viac než desiatich rokov výskumu odhaľuje, ako funguje rozsiahla digitálna sieť zameraná na kontrolu, monitorovanie, získavanie údajov a vynucovanie práce státisícov Ujgurov. Zadržaní Ujguri, ktorých obvinenia sú vykonštruované na základe prezumpcie viny, respektíve tzv. predzloči-nov, ako napríklad obyčajná inštalácia aplikácie sociálnych médií, sú umiestňovaní do detenčných prevýchovných táborov, kde ich nútia zriecť sa islamu, dištancovať sa od rodiny, pracovať v továrňach a velebiť čínsku vládu.
Darren Byler odhaľuje desivé praktiky čínskej vlády a mapuje využívanie moderných technológií, ktoré predstavujú novú podobu neslobody najmä pre zraniteľné skupiny obyvateľstva.
dostupné aj ako:
Abych nezapomněl
Ruský vpád na Ukrajinu zasáhl reportéra Deníku N Lukáše Prchala natolik, že si začal psát deník. O tom, co se dělo na frontě, v redakci, ale i v jeho nitru. Geopolitické šachy se v jeho svižných zápiscích mísí se střípky z osobního života. Válečná zvěrstva kontrastují s příběhy hrdinství. K tomu navíc vyzpovídal pět kolegů, kteří reportovali přímo z Ukrajiny. Výsledkem je unikátní shrnutí prvních sedmdesáti pěti dní války, která otřásla všemi našimi jistotami.
Celej svět je rodná hrouda
Kniha o krajanech v exotické cizině vznikla na základě telefonických rozhovorů v době covidové ze zvědavosti, jak žijí ostatní mimo svoji rodnou hroudu. Mnozí žijí v zahraničí už většinu svého života a odkrývají nám různorodé osobní, ale i politické motivy, s nimiž se do světa vydali. Našli si domov v cizí zemi? Je těžké se tam uživit? Je možné si najít přátele mezi domorodci? Stýská se jim po jejich zemi? Na tyto a mnoho dalších otázek získala ty nejrozmanitější odpovědi...
Mladší generace Brazilců už dost cestuje a většina zná Prahu, Český Krumlov, české pivo a trdelník. Brazilci nechápou, jak můžeme jíst každý den teplou polévku a to i v létě, proč vstáváme a chodíme spát tak brzy, proč nám je v klimatizaci vychlazených místnostech zima, když u nás přece máme dlouhou a studenou zimu.
Kult WE
Nahliadnite do zákulisia firmy WeWork v podaní novinárov, ktorí odhalili škandalózne praktiky jeho bezškrupulózneho zakladateľa trpiaceho grandióznym sebaklamom.
Adam Neumann sa do New Yorku presťahoval v roku 2001 potom, ako odslúžil päť zo siedmich rokov povinnej vojenskej služby v izraelskom námorníctve. O pätnásť rokov neskôr sa ocitol v pozícii sympatického riaditeľa spoločnosti s hodnotou 47 miliárd dolárov. Takmer dvojmetrový mladík s dlhými vlasmi a ústami plnými rečí, že život má byť prechádzka ružovou záhradou, bol zosobnením predstáv o podnikateľovi zo Silicon Valley. Ponúkal takmer hypnotizujúcu víziu: radikálnu zmenu pracovného prostredia šitú na mieru generácii mileniálov. Nazval ju WeWork.
Neumannove ambície podporované miliardami dolárov od investorov rástli do neba. WeWork už nemal byť len poskytovateľom kancelárskych priestorov, mal stavať školy, budovať mestá či kolonizovať Mars. Spoločnosť v honbe za víziou svojho zakladateľa míňala peniaze rýchlejšie, než ich dokázala nadobudnúť. Šéf firmy brázdil celú zemeguľu na súkromnom lietadle v marihuanovom opare a snažil sa získavať ďalší kapitál, no koncom roka 2019, bezprostredne pred vstupom na burzu, sa mu všetko rozpadlo pod rukami. Neumanna vyhnali z vlastnej firmy, no jeho status miliardára tým nijako neutrpel.
Nevšedný rast firmy WeWork prilákal najrôznejšie postavy finančného systému, ochotné ignorovať zjavné riziká. Jej náhly prepad však začal nadobúdať podobné kontúry ako v prípade neslávne známej firmy Theranos. Ako je možné, že sa niektoré z najväčších bánk a množstvo renomovaných investorov dokázalo nadchnúť pre takýto zjavný podfuk? A čo to znamená pre budúcnosť startupov v Silicon Valley? Odpoveď na tieto a ďalšie otázky o vzostupe a páde firmy WeWork hľadajú reportéri denníka Wall Street Journal Eliot Brown a jeho kolegyňa Maureen Farrell.
dostupné aj ako:
Zinkoví chlapci, 2. vydání
V roce 1979 vstoupila Rudá armáda do Afghánistánu a toto velmocenské dobrodružství se postupem doby proměnilo ve vleklou a nesmírně krutou, traumatizující válku, v níž zahynuly téměř dva milióny Afghánců a 25 000 sovětských vojáků.
Zinkoví chlapci jsou třetí knihou laureátky Nobelovy ceny Světlany Alexijevičové. Poprvé vyšla v roce 1989 a v tehdejším Sovětském svazu způsobila velké pozdvižení, vášnivé diskuse a dokonce i soudní proces. Znamenala však i předěl v autorčině životě i díle. Po dvou knihách s poměrně nekonfliktními tématy Velké vlastenecké války se zde Alexijevičová poprvé dostala do zásadního sporu s oficiální doktrínou i míněním velké části ruské společnosti. Sama o svých zážitcích z návštěvy Afghánistánu mluví jako o klíčovém zlomu ve svých úvahách o podstatě komunistického režimu a ve své nobelovské řeči tento okamžik popisuje takto: Musím přiznat, že jsem se nestala svobodnou ze dne na den. (…) Než jsem jela do Afghánistánu, věřila jsem v socialismus s lidskou tváří. Zpátky jsem se vrátila prostá všech iluzí. „Odpusť mi, otče,“ řekla jsem při našem setkání, „vychoval jsi mě ve víře v komunistické ideály, ale stačilo vidět, jak sotva odrostlí sovětští studenti (…) zabíjejí v cizí zemi lidi, jež neznají, a všechna tvá slova se obrátila v prach. Jsme vrazi, tati, chápeš?!“
Kniha Zinkoví chlapci není rozborem válečné situace, ani výčtem akcí se statistikou padlých. Je sestavena z rozhovorů se sovětskými vojáky přeživšími afghánskou válku a také s příbuznými těch, kteří se z ní vrátili v zinkových rakvích. A právě mozaika těchto útržků vzpomínek a úvah vydává svědectví o nesmyslnosti a hrůze celého tažení, o mravním rozvratu a naprosté devalvaci lidského života, jež přineslo. Má neobyčejnou dokumentární sílu a je velmi aktuální navzdory osmadvaceti rokům, které uplynuly od jejího vydání i od ukončení afghánské agrese.
Knihkupec z Kábulu (česky)
11. září 2001 – tohle datum změnilo náš pohled na Afghánistán. Krátce po americké vojenské odvetě přijela do Kábulu také válečná reportérka Asne Seierstad. Nenapsala knihu o boji s terorismem, ale o jedné afghánské rodině.
Sultán Chán, knihkupec z Kábulu, ji nechal zblízka pozorovat život v jeho domácnosti. Vztahy mezi první a druhou ženou, dcerami a syny i dalšími příbuznými. Sultán chápe svou práci jako životní misi – chce Afghánce vzdělávat a nechávat svobodně zaznít všechny názory. Doma ale platí jen jeho slovo. Rozhoduje o celé rodině. Kdo si koho může vzít, s kým se smí stýkat, kde a zda vůbec může pracovat. Nemá rád burky, ale ženy s vlastním rozumem také ne. „Čtu Knihkupce z Kábulu a vidím před sebou přesně tu afghánskou domácnost, v jaké jsem žila několik let i já. Se vším, co na ní lze milovat, obdivovat, ale i nesnášet,“ napsala Petra Procházková. Asne Seierstad pronikla do afghánské každodennosti tak hluboko, jak se to nepodařilo snad žádné ženě „ze Západu“.
Kniha, která byla v českých knihkupectvích dlouhou nedostupná, vychází v revidovaném překladu Daniely Zounkové v edici Prokletí reportéři.
dostupné aj ako:
Fejtóny, rozhovory a reportáže patria medzi dôležité žánre literatúry, ktoré sa zaoberajú dokumentárnym spracovaním udalostí, spoločenských tém a ľudských skúseností. Tieto žánre poskytujú čitateľom hlboký vhľad do rôznych aspektov sveta, ktoré nám pomáhajú pochopiť a analyzovať okolitú realitu.
Fejtóny sú krátke literárne diela, ktoré často kombinujú humor, ironiu a osobné postrehy autora. Ich cieľom je pobaviť čitateľa a donútiť ho sa zamyslieť sa nad rôznymi témami a situáciami. Fejtóny môžu mať rozmanité formy - od krátkych esejí a anekdotických príbehov po reflexie a komentáre.
Rozhovory predstavujú konverzáciu medzi novinármi a osobnosťami z rôznych oblastí, ako sú umenie, politika, vedy a iné. Tieto rozhovory poskytujú autentický pohľad na myšlienky, názory a skúsenosti významných osobností.
Reportáže sú žánrom, ktorý sa zameriava na objektívne spravodajstvo a dokumentáciu udalostí. Reportéri zbierajú informácie prostredníctvom výskumu, rozhovorov a terénnych prác a následne ich prezentujú prostredníctvom článkov, časopisových reportáží alebo kníh. Reportáže majú často sociálnu, politickú alebo kultúrnu tému.
Fejtóny, rozhovory a reportáže sú dôležitými žánrami, ktoré obohacujú literárnu scénu. Ich autentický prístup a schopnosť analyzovať a interpretovať rôzne aspekty ľudskej existencie nám umožňuje rozšíriť naše obzory, vnímať svet z rôznych perspektív a hlbšie porozumieť spoločnosti.
K najznámejším autorom fejtónov patria Mark Twain, Dorothy Parker, Milan Lasica, či Miroslav Marcelli.
Reportážam sa venujú autori ako Truman Capote, či Hunter S. Thompson.
