Najnovšie - Fejtóny, rozhovory, reportáže strana 45 z 75

2017 novemberében szexuális zaklatási botrány sodorta válságba az irodalmi világot. Az elképesztő történet szálai a Svéd Akadémiára vezettek, ahol az intézmény egyik tagjának férje évtizedeken át zaklatta a nőket. A férfi és felesége elitklubjában folyó ügyekről rengeteg szóbeszéd keringett, ám az irodalmi Nobel-díjról döntő társaság hosszú éveken át szemet hunyt a gyanús esetek felett, egészen addig, amíg egy fiatal svéd újságíró le nem rántotta a leplet a feddhetetlennek tűnő társaságot átszövő korrupcióról és erkölcstelenségről. Az igazságot kiderítő Matilda Gustavsson most oknyomozó könyvben tárja elénk a teljes sztorit: hogyan fonta be a romlás a világ legrangosabb irodalmi díját, hogyan hallgattatták el a megalázott nőket, és hány életet tettek tönkre a Nobel-díj hírnevének megóvása érdekében. Az elitklub megdöbbentő igaz történet a hatalom, a szexuális erőszak és az irodalom összefonódásáról.

1918 és 1919 eseményeinek megismerése változatlanul tabunak számít a magyar történetírásban. Ma is nemzedékek nőnek fel úgy, hogy hazug képet kapnak erről a korszakról, akik pedig veszik a fáradságot, hogy az ezzel kapcsolatos információkat hitelesen feltárják, azok biztosan számíthatnak a karaktergyilkos lincselők hadára, jobb esetben a teljes elhallgatásra. A balliberális politikai ideológia a hatalomra jutásával 1918 és 1919-ben a tatárjárással és a mohácsi vésszel hasonló pusztítást okozott Magyarország történetében. Károlyi Mihály és Kun Béla társadalmi felemelkedést hirdető programja a legvéresebb terrort hozta el. „Céljai tekintetében pedig Magyarország teljes megsemmisítése kezdődött meg, felszínre hozva az alvilág, a bűnözők, a terrorra hajlamos csőcselék uralmát. Ezek pedig rituális módon tort ültek a magyarság felett, a polgárság, a kereszténység, a magyar identitás likvidálásával pedig hazánk legfontosabb tartóoszlopait próbálták ledönteni”. „A Bolsevizmus Napjai” című ezen kiadvány ezt a pokoli időszakot írja le kíméletlen jellemrajzok kíséretében. Szerzője Révay Mór, a magyar kultúra kiemelkedő személyiségének a felesége.

Kultová reportáž Ryszarda Kapuścińského, ktorý bol vždy tam, kde sa hýbali dejiny. V sedemdesiatych rokoch sa ocitol v rozvrátenej Angole na prahu dlhej občianskej vojny. Bola to dlhá vojna. A táto krajina v nej takmer celkom vykrvácala. V roku 1974, pár mesiacov pred vyhlásením nezávislosti, býval Ryszard Kapuściński v Luande, hlavnom meste Angoly, kde pracoval ako zahraničný korešpondent. Sledoval mesto, ktoré sa postupne vyľudňovalo, pozoroval paniku utekajúcich portugalských kolonialistov, bol svedkom masového šialenstva, klinickej smrti jedného mesta pod neustálou hrozbou delostreleckého bombardovania. Neskôr odišiel priamo na front, na miesta, z ktorých všetci utekali, aby sa stal svedkom jednej z mnohých krvavých premien bývalých zámorských kolónií. Svoje angolské zážitky opísal vo výnimočnej knihe Ďalší deň života, ktorá nie je len o vojne a proti vojne, ale rozpráva aj o osamelosti reportéra uprostred dejinného chaosu, o nezmyselnosti vraždenia, o neistom zajtrajšku, no najmä o živote, ktorého cena rastie každým dňom. „Boli tam také situácie, v ktorých sme vedeli, že už ďalej nebudeme žiť. A každý deň sme s úľavou hovorili: Ďalší deň života, mám za sebou ďalší deň...“ povedal o svojom živote v Angole Ryszard Kapuściński.

Oriana Fallaci (1929-2006) bola talianska novinárka, ktorá sa stala známou vďaka rozhľadeným a pútavým rozhovorom s mocnými ľuďmi svetovej politiky v druhej polovici dvadsiateho storočia. Autorka bola a je oceňovaná za svoj nezameniteľný literárny prejav, chválená aj ostro kritizovaná za svoje názory, ktoré ako sama vyhlásila písala slobodne a neposlušne. Po niekoľkoročnej odmlke sa k publicistike vrátila po udalostiach 11. septembra 2001. Rozhovor so sebou samou s obsiahlym doslovom pod názvom Apokalypsa dokončila krátko predtým, ako prehrala svoj zápas s rakovinou. V netradičnom žánri autointerview sa nevyhýba osobným vyznaniam, úvahám nad svojím životom a chorobou, ale všetko smeruje k jej opisu mravného a intelektuálneho úpadku západnej civilizácie. S charakteristickou otvorenosťou píše o islamskom terorizme, kríze európskych hodnôt, demaskuje pokrytectvo politikov a nastavuje zrkadlo rezignovanej západnej spoločnosti. Hoci od napísania knihy a smrti autorky uplynulo vyše jedno desaťročie, nastolená téma krízy a konfliktu civilizácií zostáva aktuálna dodnes a ako novinárka sama predvídala do hĺbky poznačuje charakter svetovej politiky.

Spisovateľ Ľubo Dobrovoda, jaskyniar Bohuslav Kotrman, novinár Erik Kollárik, dramaturg Vladimír Predmerský, podnikateľ Radovan Grohoľ, Peter Osuský, duchovný Martin Kováč, redaktorka Naďa Földváryová, profesor Ján Vladimír Michalko, Anna Dojčanová – rozprávajú o svojej viere, o Bohu, o svojej cirkvi, o tradíciach a hodnotách, ktoré vyznávajú. Spája ich protestantská viera. Keď sa pýtame prečo by sme mali poznať názory ľúdí možno aj iného vierovyznania ako je naše, židovský rabín nám hneď v úvode knihy odpovedá: „Lebo sme susedia, lebo naše deti sa spolu hrajú, lebo ja verím, že moderný človek musí spoznávať iných ľudí, aby im neublížil a mohol ich pochopiť.“

Když za mnou přišel, řekl mi: „Dostaneš nějakou funkci, můžeš se o něco ucházet, ale budeš držet hubu.“ A já jsem držet hubu nechtěl, protože jsem věděl, kam to půjde. Robert Šlachta je bývalý český celník, od ledna 2008 do června 2016 ředitel Útvaru pro odhalování organizovaného zločinu (ÚOOZ), od srpna 2016 do listopadu 2019 náměstek Odboru pátrání Celní správy ČR. Koupí každé knihy přispějete 50 Kč na konto nadačního fondu Be Charity.

Kniha Jen jsme šli kolem je výběrem inspirativních rozhovorů s významnými osobnostmi, mistry svých oborů. Řada z nich už nežije, jejich příběhy jsou ale natolik silné, že by byla škoda se o ně nepodělit. Je v nich totiž otištěna hluboká podstata lidství a vůle po svobodě, která formovala generace 20. století. Rozhovory vznikaly během více jak deseti let pro pro-seniorský časopis Vital.

Kniha Jozefa Bednára Nezlomní prostredníctvom 18 otvorených rozhovorov otvára dvere do komplikovanej, tabuizovanej a mýtmi opradenej problematiky, ktorá sa týka tisícok slovenských rodín. V knihe sú fotografie jedného z najlepších slovenských reportážnych fotografov Tomáša Benedikoviča. Jozef Bednár, novinár, bloger a mimoriadne angažovaný otec dospelého autistického syna Mareka, urobil rozhovory s ľuďmi, ktorí autizmom intenzívne žijú  či už ako terapeuti, rodičia, starí rodičia, alebo súrodenci, a ktorí sa rozhodli otvorene o svojich problémoch aj radostiach hovoriť. Každá rodina má svoj vlastný príbeh ohraničený jednou alebo viacerými diagnózami a každá má k diagnóze iný prístup a iné možnosti intervencie. Dospelý asperger Ján v rozhovore so svojou mamou hovorí o práci v Anglicku a vodičskom preukaze, súrodenci Froncovci zasa o spolužití s autistickým bratom. Rodina z Fintíc veľmi otvorene opisuje dlhoročnú sociálnu izoláciu, ale aj radosť z malých pokrokov dcérky. Mária sa už 15 rokov sama stará o svojho autistického vnuka Tomáša, Filip má zas pomerne raritnú kombináciu Downovho syndrómu a autizmu a k tomu ďalšie vážne zdravotné problémy a Klára v štyridsiatke začala študovať, aby zvládla zápas s byrokraciou a pre svoju autistickú vnučku vybojovala to, na čo má právo. To sú len niektorí z ľudí, ktorí sa rozhodli hovoriť o svojom živote s autizmom. Otvorene o autizme Napriek tomu, že detí s touto poruchou pribúda (nejakú z foriem autizmu má podľa posledných výskumov jeden zo sto ľudí), koluje o nej množstvo mýtov, rodičom často chýbajú základné informácie aj inštitucionálna podpora. Kniha nie je určená len pre rodičov, ktorí tušia, že ich dieťa je iné, ktorých dieťa už bolo diagnostikované alebo ktorí hľadajú ľudí s podobnými skúsenosťami. Je určená všetkým, ktorí chcú spoznať zblízka život rodín s akokoľvek zdravotne znevýhodneným členom. Veríme, že kniha prinesie viac empatie a pochopenia voči ľuďom, ktorí sú iní. Autizmus má mnoho podôb a výrazne ovplyvňuje život celej rodiny. Niektoré deti dokážu bez väčších problémov fungovať v bežnej spoločnosti a udivujú svojimi schopnosťami, iné potrebujú celoživotnú starostlivosť. Vieme si predstaviť, aké situácie riešia rodičia autistických detí a ako táto porucha ovplyvňuje ich partnerský vzťah? Aké majú skúsenosti so školou, škôlkou či s terapiami? Ako sa cítia ich súrodenci a ako vidí svoj život dospelý autista? Čo hovoria o príčinách a prejavoch autizmu odborníci, na akú podporu od štátu majú autisti nárok a kde môžu hľadať pomoc? Čo o autizme hovoria niektorí rodičia či odborníci z našej knihy? Predstavte si dlhočiznú chodbu a po oboch jej stranách dvere do rôznych miestností. Človek bez autizmu vie, že to a to sú dvere, a vie si to zariadiť tak, že dvere, ktoré majú byť otvorené, otvorené aj nechá. A iné si zatvorí, aby ho niečo zbytočne nevyrušovalo. Je to na jeho rozhodnutí. Ale predstavte si situáciu, že autistovi niekto všetky tie dvere ukradol. Úplne všetky. Nemá ako zavrieť čo i len jednu z toho množstva izieb. A všetko, čo ide z izieb von, ho teda vyrušuje. Vnemy, zvuky, všetko." otec štrnásťročného Petra Neinklinujem k rozdeľovaniu autistov špeciálne na nízkofunkčných a vysokofunkčných. Čo naznačuje nízka funkčnosť? Že nevie dobre fungovať? My skôr preferujeme hodnotenie, že deti majú zníženú schopnosť adaptívneho správania a zníženú schopnosť mentálneho výkonu. Lebo keď poviete o niekom, že je nízkofunkčný, tak akoby ste ho zatratili. Nie! S každým dieťaťom sa dá robiť." prednostka Fyziologického ústavu Lekárskej fakulty Univerzity Komenského v Bratislave Daniela Ostatníková Na mestskom úrade mi povedali, že som veľmi naivná, keď chcem založiť súkromnú základnú školu pre autistov. Vraj súkromná škola pre autistov áno, ale len pre tých bez mentálneho postihnutia. Môj syn však bol mentálne postihnutý. Nedala som sa." Helena, mama dvanásťročného Miška

Druhé rozšířené vydání úspěšné knihy rozhovorů s Pavlem Šafrem o současné politické situaci v Česku se soustředí na téma jak z toho ven. Je tím myšlena otázka, jak překonat autoritářské tendence a prosadit vizi obnovené liberální společnosti, kterou Pavel Šafr nazývá demokracie po Babišovi. Rozhovor s dlouholetým novinářem Pavlem Šafrem pojmenovaný autorkou Johanou Hovorkovou Obrana před Babišem, popisuje změnu, jež se v České republice odehrála poté, co domácí oligarchové převzali klíčová média. Kniha popisuje, jak vypadalo mediální a politické prostředí před touto změnou, jak tato změna negativně ovlivnila politické klima v zemi a jak můžeme čelit politické manipulaci. Autorka Johana Hovorková k uvedení druhého vydání knihy říká: Vzhledem k velkému zájmu o naši knihu jsme se rozhodli připravit její druhé vydání. V nové kapitole Jak z toho ven chceme reflektovat nejčastější otázky čtenářů, s nimiž se setkáváme na debatách po celé České republice. Lidé se nás ptají, jak se zbavit nadvlády jednoho oligarchy nad politickou i mediální scénou? Jak udržet sílu protestů a odporu proti hegemonovi politické, ekonomické a mediální moci? A jak zabránit tomu, aby se systém babišismu v Česku v budoucnu opakoval? Na to všechno odpovídá šéfredaktor deníku FORUM 24 Pavel Šafr.

Miro Kusý patril k tým vzácnym ľuďom, ktorí si nepotrebovali vylepšovať vlastnú minulosť. O svojej viere v komunistickú utópiu hovorí s rovnakou poctivosťou, ako keď priznáva svoje omyly po roku 1989, vraví o Miroslavovi Kusom Martin Šimečka, editor knihy Byť slušný nestačí. Rok po smrti Miroslava Kusého vychádza v knižnej edícii Denníka N kniha rozhovorov, ktoré s ním urobila novinárka Ľuba Lesná. V čase ich stretnutí mal Miroslav Kusý 86 rokov a Ľuba Lesná s ním prešla opäť celý jeho turbulentný život detstvo vo vojnových časoch, vstup do komunistickej strany aj následné prehodnocovanie marxizmu, život v okupovanom Československu, podpis Charty 77 aj to, ako podpis ovplyvnil kariéru a rodinu, roky v disente a spolužitie so Štátnou bezpečnosťou, Nežnú revolúciu aj pôsobenie na univerzite. Zomrel, keď sa naše rozhovory chýlili ku koncu. Niečo ostalo nedopovedané a niečo by možno ešte povedal inak. Som však presvedčená, že to podstatné sa nám v našich rozhovoroch zachytiť podarilo, a to že život človeka je prikrátky na to, aby sa čo len na okamih podrobil lži a neprávosti. Ľuba Lesná Názov knihy Byť slušný nestačí vychádza z textu, ktorý Miroslav Kusý napísal v roku 2018 pre Denník N a ktorý je aktuálny najmä teraz, počas prebiehajúcej predvolebnej kampane, keď slovo slušný využívajú všetky strany politického spektra. Podľa Miroslava Kusého však nestačí byť slušný. Je potrebné byť aj angažovaný a starať sa o veci verejné. Angažovaný občan nie je a nesmie byť protikladom slušného človeka. On je jeho nevyhnutným logickým pokračovaním v rozvinutej demokratickej spoločnosti. Tam, kde slušný človek končí, angažovaný občan začína. A Miroslav Kusý bol jeden z tých, ktorí sa starali a angažovali po celý svoj život. Táto kniha je návodom na život, v ktorom sa odvaha a česť zákonite menia časom na hlbokú múdrosť. Martin M. Šimečka Veľmi sa musím brániť nutkaniu dovysvetľovať jeho život inými úsekmi, zážitkami, inými citátmi a fotografiami. Ale to hádam inokedy. Toto je rozhovor 86-ročného Mira Kusého s Ľubou Lesnou na poslednú chvíľu. Jolana Kusá Detstvo sme prežili v šťastnej bubline. Zároveň sme však veľmi vnímali otca ako vzor pracovitosti, zásadovosti, spravodlivosti. Sklamať ho bolo vždy pocitom najväčšieho zlyhania. To nám zostáva dodnes. Alexandra Bražinová a Dagmar Kusá

Lenka Procházková dnes patří k nejvýraznějším českým prozaikům. V první fázi tvorby byly její knihy a články publikované pouze v samizdatových a exilových nakladatelstvích. Ani po roce 1989, kdy se okruh jejích čtenářů rozšířil, se nevzdala vysokých nároků na kvalitu vlastní tvorby a zachovala si absolutní svobodu při výběru témat a způsobu jejich zpracování. Je autorkou více než 20 knih, řady rozhlasových, televizních a divadelních her a současně se věnuje i publicistice s politickými tématy. Z románů je nejznámější "Beránek" ztvárňující netradičním způsobem život Ježíše, "Smolná kniha" zachycující milostné drama v prostředí disentu a "Slunce v úplňku - příběh Jana Palacha". Po třech sbírkách politických textů ("Bílý klaun", "Nejsou to bohové!" a "Živé duše") vychází sbírka čtvrtá "My kacíři". Kniha obsahuje politické projevy, články a rozhovory Lenky Procházkové, které byly od září 2017 do srpna 2019 publikované pouze na nezávislých webech. Výjimkou je text Osamělost Jana Palacha, který autorka napsala pro časopis PŘÍSNĚ TAJNÉ. Součástí knihy je i projev Lenky Procházkové, se kterým vystoupila 12. června 2019 v senátě před hlasováním o své nominaci do Rady ÚSTRu a v němž vyjmenovala varovné příznaky, které jsou charakteristické pro nástup totalitního režimu.

Knížka české hematoložky MUDr. Marie Lauermannové tentokrát nepojednává o tématech a problémech ryze odborných. Jde o soubor krátkých povídek či fejetonů k zamyšlení i k rozveselení inspirovaných každodenními postřehy ze světa, který nás obklopuje. Přesto se profese a lékařská praxe autorky samozřejmě nemůže nepromítnout do námětů jejích úvah a reflexí. Ty prolínají s radostmi i starostmi rodinného života ženy-profesionálky i matky, která se dle svých slov cítí být součástí generace „uprostřed“ – vedle svých pacientů má odpovědnost také za odrůstající, k dospělosti jdoucí děti a zároveň vidí vlastní stárnoucí rodiče, které začíná víc chápat. Zároveň se příslušníci této generace musejí vyrovnat s „novým“, stále se měnícím a přetechnizovaným světem a nakonec mu – jak říká autorka s trochou nadsázky – podléhají, aby přežili. Stručné vyprávění psané lehkou rukou a jdoucí přímo k pointě možná někdy překvapí svou jednoduchostí, ale ta pramení z faktu, že jako první vznikl vždy anglický text, který byl až následně překládán do češtiny… Učení se angličtině se totiž nejen v očích autorky stává nutností, abychom rozuměli i vlastním dětem a světu kolem nás. Její kniha, jež obsahuje paralelně vedle sebe anglické i české verze fejetonů, je drobným příspěvkem ke snaze o toto porozumění.

Spisovateľ a prednášajúci (nielen) o manželstve. Kresťanský politik, učiteľ, a najmä manžel a otec. Richarda Vašečku mnohí poznajú ako poslanca Národnej rady SR alebo autora knižiek o manželstve, mužoch i výchove. Aký je však jeho životný príbeh a prečo sa nachádza tam, kde je? Knižný rozhovor prináša zaujímavé detaily z jeho života: prečo sa nestal kňazom, ako začínali manželia Vašečkovci v neznámom meste Žiline, ako prijal pozvanie k učiteľstvu i k politike. Hovorí tiež o recepte na dobré manželstvo, v ktorom sa dozvedáme, že obaja Richard aj jeho manželka Martuška spoločne hľadajú v prvom rade Božie kráľovstvo. A od toho sa odvíja všetko ostatné v ich živote.

"A szerző kötetének alapját a Csallóköz regionális hetilapban megjelent riportsorozat adta, amelyben egyedi módon a rákbetegségből felgyógyultakat szólította meg. Nem volt könnyű dolga, mert egy rendkívül érzékeny témához nyúlt. A betegek hosszú, kínzó, fájdalmas kezeléseken és állapotokon, rettenetes, embert próbáló időszakokon mentek keresztül. Nehéz számukra beszélni erről, hiszen testileg és lelkileg egyaránt meggyötörte őket a rák. Sokan nem is vállalták a felkérést. Akiket azonban sikerült megszólítani, történetük elmesélésével nagyon sokat segíthetnek sorstársaiknak vagy azok hozzátartozóinak. Útmutatásként szolgálhatnak ezek az igaz történetek, és reményt kelthet a kötet azok számára, akiket így vagy úgy érint ez a rettentő kór." (Póda Erzsébet)

Kniha Ženy o ženách: Intimita tvorby českého ženského filmového a literárního dokumentu přináší dvacet osm rozhovorů s dvaceti devíti ženami tvořícími v Česku dokumentární obsah. Vedle filmařek jsou v knize zahrnuty také umělkyně, žurnalistky, vědkyně, socioložky, historičky, kurátorky nebo spisovatelky. V rozhovorech představují svůj pohled na dokumentární tvorbu, hovoří o etice, vztazích s dokumentovanými osobami, motivacích k tvorbě, financování, terapeutickém potenciálu dokumentu, cenzuře i o svém postavení v branži, respektive ve společnosti. Kniha obsahuje rozhovory s televizní dokumentaristkou Hanou Pinkavovou, filmařkou dlouhou dobu žijící a tvořící filmy ve Spojených státech Marií Dvořákovou, umělkyní pracující s deníky Blankou Kirchner, filmovou dokumentaristkou Marikou Pecháčkovou, orální historičkou Pavlou Frýdlovou, spisovatelkou Petrou Dvořákovou, slovenskou filmařkou Zuzanou Piussi, historičkou Blankou Zubákovou, filmovou dokumentaristkou a fotografkou Libuší Rudinskou, literátkou Alenou Wagnerovou, celostní filmařkou, umělkyní a lektorkou v oblasti osobního rozvoje Terezou Tarou, profesorkou historie Danou Musilovou, experimentální dokumentaristkou Martinou Malinovou, autorkou filmových časosběrů Helenou Třeštíkovou, teoretičkou umění Michaelou Peško Banzetovou, filmovou dokumentaristkou Janou Počtovou, autorkou memoárů Dagmar Steinovou, filmařkou Lindou Kallistovou Jablonskou, etnografkou Eleanore Rasmussenovou, aktivistkou a filmovou dokumentaristkou Apolenou Rychlíkovou, autorkou celovečerních filmových dokumentů Olgou Sommerovou, teoložkou a filmařkou Violou Ježkovou, socioložkou Marcelou Linkovou, režisérkou hraných i dokumentárních filmů Zuzanou Kirchnerovou, fotografkou Gabrielou Kontra a animátorkou Kateřinou Kačerovskou, kritičkou umění a kurátorkou Zuzanou Štefkovou, novinářkou a spisovatelkou Juditou Matyášovou a žurnalistkou a humanitární pracovnicí Petrou Procházkovou.

"Az igazán erős emberek felemelnek másokat. Az igazán hatalmas emberek pedig összehozzák a többieket." Kampánykörút, Manchester, 2016. október Michelle Obama munkásosztálybeli afroamerikai család gyermekeként elképzelhetetlenül messzire jutott. Szülei állhatatos támogatásának köszönhetően kiváló eredményekkel végzett a legjobb egyetemeken, jogászként kiemelkedően teljesített, majd két kislány odaadó édesanyja lett. First ladyként példaértékűen támogatta férjét, és alkalma volt számos fórumon hallatni a hangját és több fontos ügyet felkarolni. 172 motiváló, bölcs és megható gondolata életünk nagy pillanataiban és a mindennapokban is inspirációt jelenthet. A sorozat további kötete: Barack Obama inspiráló gondolatai

"Počas jesenných rozhovorov s Martinom Mojžišom, z ktorých vznikla táto kniha, som si opakovane uvedomil, ako veľmi je to, čo sa na Slovensku počas 30 rokov reálne dialo, vzdialené od toho, čo si o tom väčšina ľudí myslela a myslí. Nebolo to veselé zistenie. No súčasne som si pri každom preberanom roku pripomenul, že tu stále boli a sú krásni ľudia, ktorí manipuláciu, lož a cynizmus odmietli, hoci ich to stálo postavenie, kariéry a občas aj kredit. Oni sú dnes nádejou Slovenska, a im je táto kniha venovaná." Štefan Hríb "Keď sa rozprávam so Štefanom Hríbom, pomerne často sa smejeme. Keď sme sa rozprávali o 30 rokoch od Novembra, smiali sme sa pomerne zriedkavo. Bolo to 30 rokov slobody a demokracie, len sme s tou slobodou a demokraciou občas narábali dosť zvláštne. Slovensko, zdá sa, vie padať úplne hlboko a vstávať nie úplne vysoko. Ale to sa môže zmeniť. Obidvaja veríme, že je tu dosť slušných ľudí na to, aby sa to zmenilo už čoskoro." Martin Mojžiš

Bradatý hipster a liberálny slniečkár? Ak si myslíte, že poznáte Martina Poliačika, táto kniha vás presvedčí o opaku. Rozhovor s ním dlhé hodiny viedol Braňo Dobšinský, ktorý ho naozaj neriešil. Žiadna téma nebola tabu. Martin v knihe hovorí otvorene o deťoch, drogách a šamanoch, dalajlámovi, cirkvi a viere, o Blahovi a aj o fašistoch, Čaputovej a Sulíkovi, ambíciách a strachoch, Sorosovi aj Zomri. Kniha Ja som povahou fikus približuje desať rokov v slovenskej politike a kľúčové udalosti osobného života, ktoré z Martina Poliačika urobili osobnosť, ktorou dnes je.

Herečka Jana Oľhová precestuje za svojou prácou tisíce kilometrov v ohrkaných vagónoch druhej triedy. Počas svojich ciest sa chcene, či nechcene stáva súčasťou iných ľudských príbehov. Autentické zážitky sú doplnené glosami o jedení, spaní, či otravovaní vo vlaku, ako aj úvahami jej detí pri čakaní, odprevádzaní a cestovaní s mamou. Z nahrávok,zaznamenaných jej dcérou, vznikol literárny portrét ženy vo vlaku, bystrej pozorovateľky, unavenej matky a celebrity s nomádskymi sklonmi.