Najnovšie - Svetová beletria strana 366 z 493

Jan Jacob Slauerhoff (1898 – 1936) bol popredný severonizozemský prozaik a básnik; ako lodný lekár precestoval krajiny východnej Ázie, Južnej Ameriky i severnej Afriky. V 1930tych rokoch patril k prominentným predstaviteľom generácie okolo časopisu Forum. Vo svojom diele, silne poznačenom romantizmom i dekadenciou, s obľubou stvárňoval životy vyvrheľov spoločnosti v exotických prostrediach. Vydal: Archipel (1923, poézia), Clair-obscur (1927, poézia), Eldorado (1928, poézia), Fleurs de marécage (1929, poézia), Serenade (1930, poézia), Yoeng Poe Tsjoeng (1930, poézia), Een eerlijk zeemansgraf (Čestný námorníkov hrob, 1936, poézia); Het verboden rijk (Zakázaná ríša, 1932; po slovensky 2007), Het leven op aarde (Život na zemi, 1934) a De opstand op Guadalajara (Povstanie na Guadalajare, 1937).

Jan Jacob Slauerhoff (1898 – 1936) bol popredný severonizozemský prozaik a básnik; ako lodný lekár precestoval krajiny východnej Ázie, Južnej Ameriky i severnej Afriky. V 1930tych rokoch patril k prominentným predstaviteľom generácie okolo časopisu Forum. Vo svojom diele, silne poznačenom romantizmom i dekadenciou, s obľubou stvárňoval životy vyvrheľov spoločnosti v exotických prostrediach. Vydal: Archipel (1923, poézia), Clair-obscur (1927, poézia), Eldorado (1928, poézia), Fleurs de marécage (1929, poézia), Serenade (1930, poézia), Yoeng Poe Tsjoeng (1930, poézia), Een eerlijk zeemansgraf (Čestný námorníkov hrob, 1936, poézia); Het verboden rijk (Zakázaná ríša, 1932; po slovensky 2007), Het leven op aarde (Život na zemi, 1934) a De opstand op Guadalajara (Povstanie na Guadalajare, 1937).

Zrovna když si začneme myslet, že život držíme pevně v rukou, nás dozajista něco vyvede z omylu… Marian může bez zaváhání prohlásit, že ve svých šestatřiceti letech dosáhla úplně všeho, o čem kdy snila. Má úspěšnou kariéru, krásný byt a úžasný vztah s mužem, kterého miluje. K úplnému štěstí jí chybí už jen maličkost: aby ji ten muž navlékl snubní prsten a založil s ní rodinu. Peter se ovšem k ničemu nemá a Marian cítí, že její biologické hodiny tikají stále hlasitěji. To je ovšem jen jeden ze dvou problémů, které ji trápí. Už dlouhých osmnáct let skrývá před celým světem tajemství – a to tajemství se jednoho večera objeví u jejích dveří. Je to zlomový okamžik, kdy se Marianin perfektní život začne hroutit jako domeček z karet. Osmnáctiletá Kirby vždy věděla, že je adoptovaná a nijak ji to netrápilo. Své rodiče i sestru Charlottu měla vždy upřímně ráda, ale zároveň v ní hlodal pocit, že se od nich liší. Že zkrátka nezapadá. Sotva dosáhla plnoletosti, vydala se do New Yorku najít svou pokrevní matku – a teď tedy stojí na jejím prahu…

Zrovna když si začneme myslet, že život držíme pevně v rukou, nás dozajista něco vyvede z omylu… Marian může bez zaváhání prohlásit, že ve svých šestatřiceti letech dosáhla úplně všeho, o čem kdy snila. Má úspěšnou kariéru, krásný byt a úžasný vztah s mužem, kterého miluje. K úplnému štěstí jí chybí už jen maličkost: aby ji ten muž navlékl snubní prsten a založil s ní rodinu. Peter se ovšem k ničemu nemá a Marian cítí, že její biologické hodiny tikají stále hlasitěji. To je ovšem jen jeden ze dvou problémů, které ji trápí. Už dlouhých osmnáct let skrývá před celým světem tajemství – a to tajemství se jednoho večera objeví u jejích dveří. Je to zlomový okamžik, kdy se Marianin perfektní život začne hroutit jako domeček z karet. Osmnáctiletá Kirby vždy věděla, že je adoptovaná a nijak ji to netrápilo. Své rodiče i sestru Charlottu měla vždy upřímně ráda, ale zároveň v ní hlodal pocit, že se od nich liší. Že zkrátka nezapadá. Sotva dosáhla plnoletosti, vydala se do New Yorku najít svou pokrevní matku – a teď tedy stojí na jejím prahu…

Zrovna když si začneme myslet, že život držíme pevně v rukou, nás dozajista něco vyvede z omylu… Marian může bez zaváhání prohlásit, že ve svých šestatřiceti letech dosáhla úplně všeho, o čem kdy snila. Má úspěšnou kariéru, krásný byt a úžasný vztah s mužem, kterého miluje. K úplnému štěstí jí chybí už jen maličkost: aby ji ten muž navlékl snubní prsten a založil s ní rodinu. Peter se ovšem k ničemu nemá a Marian cítí, že její biologické hodiny tikají stále hlasitěji. To je ovšem jen jeden ze dvou problémů, které ji trápí. Už dlouhých osmnáct let skrývá před celým světem tajemství – a to tajemství se jednoho večera objeví u jejích dveří. Je to zlomový okamžik, kdy se Marianin perfektní život začne hroutit jako domeček z karet. Osmnáctiletá Kirby vždy věděla, že je adoptovaná a nijak ji to netrápilo. Své rodiče i sestru Charlottu měla vždy upřímně ráda, ale zároveň v ní hlodal pocit, že se od nich liší. Že zkrátka nezapadá. Sotva dosáhla plnoletosti, vydala se do New Yorku najít svou pokrevní matku – a teď tedy stojí na jejím prahu…

Její sen o tom, že se stane právničkou a slavnou spisovatelkou na základě toho, že si na diktafon nahraje aktuální myšlenkové pochody a přepíše je do beletristické formy, troskotá na tom, že hrdinka má o sobě samé zkreslenou představu, považuje se za schopnější, než ve skutečnosti je. Na druhou stranu je schopná s velkým nasazením odolávat různým nepřízním osudu, ať už jde o chudé poměry, z nichž pochází, přísnou bigotní katolickou výchovu či nechtěné těhotenství po manželově smrti. Autorka střídá literární formy a určitou neuspořádaností textu autenticky dokresluje zmatek, zoufalství a snahu ambiciózní mladé ženy udržet mravní integritu a nepropadnout až na úplné dno. Kniha je zároveň sondou do určitého typu americké mentality. Nutí zamýšlet se nad rolí žen v rodině a jejich postavením v křesťansky patriarchální společnosti, jež vytvářela morální hodnoty amerického jihu v posledních dekádách minulého století, a ostře vnímat hranice a mantinely, na které mnoho z nich dříve nebo později narazilo, ať už v Americe nebo jinde ve světě. O autorce: Elizabeth Dewberryová (nar. 1962), americká spisovatelka, mj. autorka čtyř úspěšných románů a několika divadelních her, debutovala v roce 1990 právě knihou Nenávidím tě až za hrob (Many Things Have Happened Since He Died).

Když Qantě Ahmedové, mladé britské muslimské lékařce, odmítli udělit vízum pro další pobyt ve Spojených státech amerických, stala se vyhnankyní na cestách. Na základě nabídky, již nečekaně dostala, se rozhodla přijmout práci v Saúdské Arábii. Nabízelo se jí nejen nové zaměstnání, ale také šance prožít dobrodružství v exotické zemi, o které se domnívala, že do ní jako muslimka dobře zapadne a snadno porozumí tamnímu životu. Realita však byla naprosto odlišná. Saúdskoarabské království je uzavřený zvláštní svět, země nepředstavitelných kontrastů. Autorka se zde setkávala s odmítáním a opovržením na místech, kde očekávala přátelské přijetí, ale nacházela i humor, upřímnost, oddanost a lásku. Pro Qantu Ahmedovou je Saúdská Arábie především zemí nových možností. Tady objevila, co to znamená se vnitřně přerodit a najít nové já v zemi neviditelných žen.

Šokujúca, zábavná a pravdivá spoveď autorky Stephanie Calmanovej, ktorá otvorene hovorí o svojich názoroch, úspechoch a neúspechoch v úlohe matky, búra všetky tradície. Vtipné repliky, odkazy a citáty inšpirujú generáciu mladých žien na celom svete. Spoveď napísaná s humorom a zveličením neodsudzuje poslanie matky, ale v nijakom prípade ho nepovyšuje nad zmysel života. Prečítajte si Spoveď zlej matky a konečne uverte, že ste normálna!

Nový román od oceňované britské autorky je nejoriginálnějším (byť poněkud kontroverzním) literárním ztvárněním mateřství v současné anglicky psané literatuře. Rachel Masseyová, vypravěčka románu, se má brzy stát matkou – a ta představa ji naplňuje štěstím i hrůzou zároveň, palčivě si totiž uvědomuje, že se její život od základů změní… Ještě však netuší, jak hluboká ona změna vlastně bude: brzy po narození dítěte se jí pod tlakem spánkové deprivace začnou rozmazávat hranice reality, a veškeré dřívější sny a tužby se změní v jediné přání – pořádně se vyspat. Jak daleko však ve snaze uspat svoje novorozené dítě Rachel zajde? Román Tak už spi nabízí brutálně upřímnou a místy nesmírně bolestnou zpověď čerstvé matky, kombinující syrové emoce a břitký intelekt.

Katastrofický román zobrazuje náš svět jen za pár let. Zoologové, mezi něž patří i hlavní hrdinka Barbora, bojují za obnovu národních parků, poznávají krásy divoké přírody, prožívají své lásky… Ale viry a bakterie jsou čím dál odolnější a smrt blízkých se stává hrozbou všedního dne. Dobrodružný příběh se odehrává v blízké budoucnosti, v níž se přenosné nemoci vymkly kontrole lidstva. Centra velkých měst jsou vylidňována údery epidemií, ustává veškerý turistický ruch, v důsledku nedostatku odborníků dochází k výpadkům v zásobování energiemi, jsou omezována základní lidská práva, civilizace se otřásá v samých základech.

LIST PRE D. je retrospektívny pohľad na viac než polstoročie vývoja západoeurópskeho ľavicového myslenia, obraz vnútorného rozpoltenia človeka na tenkej hrane medzi prežívaním osobného a spoločenského diania v labyrinte povojnového sveta, no najmä vyznanie toho, bez čoho v ňom nebolo možné ani prežiť, ani ho ovplyvňovať a zlepšovať: Vyznanie lásky, ktorá dala životu silu a zmysel. Gorzovo posledné dielo, List pre D., je náprotivkom a doplnením prvotiny, životopisnej eseje Zradca (Le Traître), ktorá stojí na začiatku jeho tvorby a myslenia. Narodil sa vo Viedni ako Gerhart Hirsch v židovsko-katolíckej rodine. V roku 1930 jeho otec v dôsledku stupňujúceho sa antisemitizmu konvertoval na katolícku vieru a priezvisko zmenil na Horst. Rasovému prenasledovaniu sa vyhol vďaka štúdiu na internátnej škole v Zürichu, ktorú po anšluse Rakúska v roku 1939 navštevoval na naliehanie matky. Toto odlúčenie zvýšilo pocit vnútorného exilu, „nevyliečiteľnej samoty“, ktorú sa počas celého života usiloval prekonávať a ktorú ako „morálnu konverziu“ spustilo oboznámenie sa s dielom Jeana-Paula Sartra Bytie a ničota. Sartre, s ktorým sa osobne zoznámil vo Švajčiarsku v roku 1946, a okruh parížskych intelektuálov formujúcich ľavicové myslenie povojnových rokov, boli rozhodujúce súradnice prvého obdobia jeho tvorby a ideologického sebazaradenia v päťdesiatych rokoch a ich myšlienkovo-politických zvratoch. Štúdium vo Švajčiarsku a odchod do Francúzska boli sprevádzané ešte jednou rozhodujúcou udalosťou Gorzovho života: V Lausanne sa zoznámil s Doreen Keirovou, ktorá sa stala jeho manželkou a ktorej prítomnosť v Gorzovom živote mala rozhodujúci vplyv aj na jeho politické myslenie a vnímanie seba ako individuality v odcudzenom svete. Ich vzájomný vzťah sprevádzal všetky spoločenské zmeny, a láska bola znepokojujúcim a zároveň nevyhnutným predpokladom hľadania svojbytného miesta vo svete ideí, ktoré význam intimity často odsúvali do vôd znepriatelených všeobecnej, objektívnej realite. Láska, ktorá sa napokon ukázala ako najbytostnejší, najzásadnejší predpoklad pre akúkoľvek zmenu v prospech všeľudskej reality. Od šesťdesiatych rokov bol Gorz pevne ukotvený na francúzskej intelektuálnej scéne. Zaoberal sa najmä myšlienkami spravodlivého prerozdelenia práce a marxistickou teóriou jej odcudzenia. V centre jeho myslenia sa najmä po roku 1968 natrvalo udomácňuje otázka decentralizovaného hospodárstva, autonómie indivídua a potreba ich začlenenia do marxistickej filozofie ako ďalšieho predpokladu oslobodenia človeka. Bol to začiatok obdobia presadzovania politickej ekológie, ktorá ako radikálne socialistické hnutie považovala zmenu ekologickej paradigmy za integrálnu podmienku rozširovania autonómneho priestoru, oslobodenia jednotlivca a nevyhnutnú súčasť boja proti kapitalizmu. Vrátane tzv. „zeleného kapitalizmu“ a tendenciám tradičnej ľavice, ktorá podľa Gorza používa tie isté nástroje technokratickej paradigmy. V Gorzovom diele vynikajú práce práve na túto tému: Le Socialisme difficile (Zložitý socializmus), 1967; Critique du capitalisme quotidien (Kritika každodenného kapitalizmu), 1973; Écologie et Politique (Ekológia a politika), 1975; Écologie et Liberté (Ekológia a sloboda), 1975; Adieux au prolétariat (Zbohom proletariátu), 1980; Capitalisme, Socialisme, Écologie (Kapitalizmus, socializmus, ekológia), 1991; Miseres du présent, richesse du possible (Bieda súčasného, bohatstvo možného), 1997. Vzťah s Dorine (francúzska podoba jej pôvodného mena) bol rozhodujúci aj pre spôsob, akým André Gorz rozvinul teoretické základy politickej ekológie. Potreba bojovania proti technokraticky orientovanej európskej politike sledujúcej výlučne materiálny rast sa prelínala s obdobím, keď Dorine diagnostikovali nevyliečiteľnú chorobu. Ako sa osobný život prelínal so spoločenskými problémami, nevyhnutnosť celospoločenskej zmeny čoraz väčšmi poukazovala na skutočnosť, ako veľmi je podmienená a poháňaná zmenami, ktoré sme schopní podstúpiť aj v osobnom živote. André Gorz zomrel v septembri 2007. S Dorine sa rozhodli opustiť svet spoločne.

Berglundovi jsou liberální středostavovská rodina z amerického Středozápadu. Patty je bývalá univerzitní basketbalová hvězda a profesionální matka v domácnosti, Walter přívětivý právník se zaníceným zájmem o ochranu životního prostředí. Společně vychovávají nezávislého a podnikavého syna Joeyho a chytrou a nadanou dceru Jessicu. Jak Berglundovi obstojí tváří tvář vlastním frustracím, ambicím a touhám? Jak se vyrovnají s plíživým nebezpečím vnitřní prázdnoty a nespokojenosti? Jak naloží s břemenem vlastní svobody?

Seznamte se s početnou a poněkud výstřední rodinou Blomových – nesnesitelně sarkastickou pratetou Selmou, okouzlující, ale bláznivou matkou Anni, zoufale nešťastnou sestrou Julií a samotnou vypravěčkou Karin, která sice není krásná, ale zato umí zpívat a neodolatelně si vymýšlet. V Karinině magickém světě se nepozorovaně prolíná skutečnost, fantazie a iluze. Ze střípků svých vzpomínek, úvah a postřehů skládá mozaiku o lásce, manželství, nevěře, malichernosti, naději a tíživých i povznášejících rodinných poutech.

Padesát odstínu šedi v bledě modrém. Jenom poněkud lépe napsaných:-) Katherina Hartová nemůže uvěřit svému štěstí: přijali ji do Knight Enterprises, jedné z nejslavnějších firem na světě! Po prvním setkání s Dominikem Knightem, ředitelem společnosti, kterého provází velmi skandální pověst, ale lehce znejistí – a vůbec to není kvůli práci. Dominikovi je dvaatřicet let, vlastním úsilím se stal miliardářem, má nezkrotné ambice a stejně nezkrotnou povahu. Kromě toho je neskutečně přitažlivý, a když chce, umí být i neodolatelně šarmantní. Kate ten muž připadá jako učiněný predátor. Ano, jiskří to mezi nimi přímo viditelně, ale ona bude opatrná. Vždycky ho přece může opustit, kdyby si začal klást nepřiměřené požadavky! Kate ovšem neví, že rozhodovat o podobě jejich vztahu jí vůbec nepřísluší. Dominic Knight v ní totiž nalezl nový objekt svého zájmu – a je zvyklý pokaždé získat vše, čeho se mu zachce.

Padesát odstínu šedi v bledě modrém. Jenom poněkud lépe napsaných:-) Katherina Hartová nemůže uvěřit svému štěstí: přijali ji do Knight Enterprises, jedné z nejslavnějších firem na světě! Po prvním setkání s Dominikem Knightem, ředitelem společnosti, kterého provází velmi skandální pověst, ale lehce znejistí – a vůbec to není kvůli práci. Dominikovi je dvaatřicet let, vlastním úsilím se stal miliardářem, má nezkrotné ambice a stejně nezkrotnou povahu. Kromě toho je neskutečně přitažlivý, a když chce, umí být i neodolatelně šarmantní. Kate ten muž připadá jako učiněný predátor. Ano, jiskří to mezi nimi přímo viditelně, ale ona bude opatrná. Vždycky ho přece může opustit, kdyby si začal klást nepřiměřené požadavky! Kate ovšem neví, že rozhodovat o podobě jejich vztahu jí vůbec nepřísluší. Dominic Knight v ní totiž nalezl nový objekt svého zájmu – a je zvyklý pokaždé získat vše, čeho se mu zachce.

Úspěšný román Jamese M. Caina o nezávislé a neobyčejně silné ženě uvedla televize HBO jako pětidílné drama s Kate Winsletovou v hlavní roli. Herečka za ztvárnění postavy Mildred Pierceové získala v roce 2011 cenu Emmy i Zlatý glóbus. V nelehkém období Velké hospodářské krize v 30. letech se Mildred Pierceová, rozvedená mladá žena, matka dvou dcer, potýká nejen s nedostatkem peněz, ale přestává si i rozumět se svou starší dcerou Vedou. Ta jí vyčítá, že rodinu, dříve patřící k hrdé střední třídě, vystavuje posměšku kvůli práci servírky. Navíc je postihne osudová tragédie. Poté co se její finanční situace ustálí a Mildredina nová restaurace začne prosperovat, vztahy s Vedou se ocitají na mrtvém bodě. Při příležitosti svatby s dlouholetým přítelem Montym se matka s dcerou usmíří, ale když je Mildred donucena, aby požádala svoji úspěšnou dceru o půjčku, čeká ji šokující odhalení, které změní její život navždy… Příběh líčí Mildrediny spletité vztahy nejen s vesměs netečnými a línými muži, ale hlavně se sobeckou a povýšenou dcerou, pro kterou by obětovala život. Jen díky odhodlání a vůli se Mildred stále ještě pokouší hledat štěstí pro sebe i svou rodinu.

Společenská fikce světově proslulého francouzského spisovatele se odehrává převážně v sedmdesátých letech 20. století, ale končí o celá desetiletí později. Skupinka lidí shromážděných zcela náhodou ve sklepě středověké tvrze Malevil náhodou přežije výbuch atomové bomby. Děsivá katastrofa zničí valnou část lidstva i živočichů na zemském povrchu. Ti, kteří přežili, stojí před problémem, jak uspořádat svůj život ve světě, z něhož zmizely všechny vymoženosti civilizace. V primitivních podmínkách bojují o přežití i o uhájení života před lidským nepřítelem... Román je společenskou a charakterovou studií jedné z mnoha eventualit budoucího vývoje, současně však i varováním před možným zneužitím vědy. V koedici s nakladatelstvím Triton.

Stephanii Harkerovou cestou na idylickou dovolenou při rutinní kontrole na letišti zadrží bezpečnostní rám. Pětiletý Jimmy prošel detektorem kovu před ní. Stephanie v panice sleduje, jak uniformovaný zaměstnanec letiště odvádí chlapce pryč – a ona uvízla na opačné straně brány, hysterická strachy.

Na okraji indického Forbesgaňdžu leží štvrť, ktorú nazývajú Prém Nagar – Mesto lásky. Aj keď toto označenie vyznieva poeticky, skrýva sa za ním niečo temné. V Prém Nagare žije kasta nátov – najchudobnejšia komunita v Indii, ktorej príslušníkmi indická spoločnosť opovrhuje a štíti sa ich čo i len dotknúť. Dlhé desaťročia nútia nátski muži svoje manželky, dcéry a sestry, aby sa zúčastňovali obchodu s bielym mäsom a ktokoľvek sa odváži prelomiť túto tradíciu, riskuje, že ho vlastná rodina zavrhne.Tamannu ešte ako dievčatko uniesli a predali nátom, a hoci sa jej v devätnástich rokoch podarilo ujsť, zaplatila za to vysokú cenu – opustila svoju päťročnú dcéru Rúpu. Jediné, na čo od toho momentu myslela, bolo to, ako ju vyslobodiť z pazúrov Džabbára Asláma, jedného z hlavných postáv obchodu.O osem rokov neskôr si Tamanná uvedomuje, že Rúpin čas sa kráti, a tak požiada o pomoc políciu a organizáciu Pukár (čo v hindčine značí výkrik), ktorá bojuje proti kupčeniu s ľuďmi. Na jej čele stojí Rukminí, ale tá má k dispozícii len obmedzené prostriedky. Kto by však odmietol pomoc matke, ktorá chce zachrániť dcéru?Anne Ch. Ostbyová so surovou otvorenosťou načrtáva skutočné osudy jedných z najzraniteľnejších žien a detí na svete. Mesto lásky je krutý a pútavý príbeh, ktorý vám zaručene vyrazí dych.„...bolo to Mesto lásky na okraji Forbesgaňdžu, kadiaľ celé dni a noci premávajú hrkotajúce nákladiaky smerujúce na sever k indicko-nepálskej hranici. Mesto lásky, kde príslušnosť ku kaste nátov ide ruka v ruke s údelom nazývať tieto krivé chatrče domovom a za špinavými závesmi v nich pokračovať v storočnej tradícii. Mesto lásky s jeho vlastným životom a zákonmi, jeho vlastnými zvyklosťami a starosťami.“