Knihy - História strana 13 z 58
zobraziť:
Lenin v Zürichu
Dej knihy Lenin v Zürichu začína pred vypuknutím prvej svetovej vojny a končí známym transportom cez Nemecko do Ruska v roku 1917. Alexander Solženicyn dlhé roky zbieral materiál nielen na Súostrovie Gulag, ale aj na románový cyklus Červené koleso, plánovaný ako cyklus dvadsiatich kníh, ktorého písaniu sa venoval počas rokov v americkom exile. Hoci v ňom videl svoje životné dielo, zostal nedokončený. Iba prvé dve knihy majú pritom románový charakter, zvyšné publikované časti sú skôr faktografickou kronikou. Autor chcel v každej z častí zachytiť dobové udalosti v tzv. uzloch, ich dej sa vždy koncentroval do niekoľkých kľúčových dní. V roku 1975 Solženicyn vydal časti týkajúce sa Lenina v osobitnej knihe s názvom Lenin v Zürichu.
Lenina v nej vykreslil ako človeka posadnutého jedinou myšlienkou, rozpútať svetovú socialistickú revolúciu. Uznáva len vlastné názory, rozkolu vo svojej strane dáva prednosť pred kompromismi, a to aj za cenu vlastnej izolácie. Nepozná priateľstvo, s ľuďmi sa spája, len ak ich môže využiť pre svoju vec. Ak pre neho v danú chvíľu nie sú užitoční, odvrhne ich. Medzi využívaných priateľov patrí aj jeho milenka Inessa Armandová, na ktorej mu však prekáža príliš nezávislý spôsob myslenia, prednosť dáva Nadežde Krupskej, ktorá je poddajná a oddane sa o neho stará.
dostupné aj ako:
Za dráty komunismu
Považoval jsem za svou povinnost napsat těch pár vzpomínek, aby i další generace viděly, jak jsme žili, v co jsme doufali a věřili. ...Kde se jen naši lidi naučili těm krutostem? Ještě před několika hodinami bych každého přesvědčoval, že v Československu takové způsoby nejsou možné. Ale tohle provádějí naši lidé vlastním lidem... To asi bylo moje největší zklamání... Kde se v nich vzala ta nenávist? Kde zůstal lidská důstojnost? Co je to za fanatismus, který dokáže proměnit člověka v lidskou hyenu? Josef Černý, politický vězeň, který si odseděl téměř 15 roků... Toto třetí vydání vychází k 70. výročí zahájení soudního procesu.
Česká škola na Sibiři
Tento svazek Edice pamětí Československé obce legionářské je trochu netypický. Jedná se o kompilaci různých prací legionáře a učitele Václava Valenty, který byl v meziválečném období jako Valenta-Alfa známým autorem knih a her pro děti s legionářskou tematikou. Kniha se tak skládá ze tří částí. Textů o službě v rakousko-uherské armádě, zajetí a legionářských vzpomínek z různých knih a časopisů, nikdy nepublikovaného zápisníčku ze zajateckého tábora v Šadrinsku a knihy Česká škola na Sibiři. Ta zachycuje málo známkou část legionářských dějin, školu pro nezletilé dobrovolce československého vojska. Jednalo se většinou o sirotky, kteří s legionáři prodělávali jejich válečnou anabázi, ale po stažení k ochraně Transsibiřské magistrály roku 1919 byli posláni do školních lavic! Valenta byl jejím řídícím učitelem a svým nezaměnitelným humorem zachycuje její osudy až po příjezd do Československa. Text je doplněn mnoha unikátními fotografiemi.
dostupné aj ako:
Fotograf z Osvětimi, 3. vydání
Historická biografie na pomezí biografického románu vypráví osudy Wilhelma Brasse, který byl v létě 1940 internován v Osvětimi. Tam se mu podařilo přežívat díky tomu, že byl šikovný fotograf, a pro nacistickou mašinerii, libující si v přesné evidenci a dokumentaci, fotografoval vězně, ale i popravy a lékařské pokusy na lidech. Dohromady zhotovil přes 50.000 snímků. Kniha rekonstruuje pět let, které Wilhelm Brasse strávil ve vyhlazovacím táboře, a vychází z historických dokumentů a ze vzpomínek samotného autora, který zemřel v roce 2012 ve věku 94 let.
Co jsem prožil
Fascinující vzpomínky československého generála, který zahájil svou vojenskou kariéru jako poručík rakousko-uherské armády, ale brzy odešel za dobrodružstvím do Afriky, kde vstoupil do francouzské cizinecké legie. Život legionáře v poušti zde popisuje očima českého vojáka. První světové války se účastnil ve francouzských zákopech, na frontě velel pluku alžírských střelců. Za války se také podílel na budování československých legií ve Francii ve spolupráci s Milanem R. Štefánikem, po válce v roce 1919 se účastnil boje československé armády proti maďarským bolševikům a Polákům. Následně sloužil v řadě různých funkcích, mimo jiné byl i vojenským velitelem Prahy.
Když mi bylo 13 let, rozhodl jsem se, že se stanu tureckým generálem čili pašou. K tomu účelu jsem ovšem musel jít do Cařihradu. Měl jsem hliněnou kasu, do které jsem si spořil peníze, tu jsem si vyprázdnil do kapes. Potom jsem ze školního atlasu vytrhl mapy Dolních Rakous, Štýrska, Krajiny, Přímoří s Istrií a zemí balkánských. A tak jsem se vydal na cestu, bylo to 11. října. Rozumí se, že jsem nikomu nic neřekl, jelikož jsem se obával, že by mě moje rodina do toho Turecka nepustila. Když jsem přijel do Vídně, vzal jsem si drožku, aby mě vyvezla na silnici, která vede do Terstu. Drožkář mě zavezl do Triester Strasse, tu jsem tedy z drožky vystoupil a nastoupil cestu pešky do Terstu. Trvalo 18 dní, než jsem se do Terstu dostal. Na cestě jsem přenocoval u dobrých lidí, pro které jsem si vymyslel a kterým jsem vyprávěl vždy jednu a tutéž historku: „Jsem sirotek, mám známé v nejbližším městě (to město jsem vždycky nalezl na mapě) a jdu k nim.“
Sedlák proti Hitlerovi - Skrytý život Franze Jägerstättera
Kniha podává barvitý životní příběh rakouského sedláka, který odmítl obsazení své země nacisty a následně i službu v nacistické armádě. Přečtěte si intimní příběh o síle nutné k odporu a o odvaze, kterou potřebuje člověk pro to, aby si udržel čest tváří v tvář světu, který jeho důvodům nerozumí.
Franz Jägerstätter byl beatifikován v roce 2007, ještě za života své ženy a tří dcer. České vydání knihy obsahuje i výbor zásadních Jägerstätterových textů, dopisů a přípisů. Na motivy jeho života natočil v roce 2019 režisér Terence Malick film Skrytý život, který získal cenu ekumenické poroty na festivalu v Cannes.
Cílené náhody
Alexander Goldscheider, publicista, skladatel a producent žijící v Londýně, vzpomíná na dětství a mládí v socialistické Praze, na mámu herečku, tátu novináře a jejich pracovní prostředí, na barvité osudy ruských prarodičů, na tragicky´ úděl tátovy rodiny a desítek Goldscheiderů, kteří nepřežili holocaust, na hledání vlastní identity a poznávání světa kulminující životem v New Yorku a dramatickým návratem do Prahy v roce 1969.
Sv. Jozef Freinademetz 1852 - 1908
Najobšírnejší životopis prvého misionára Spoločnosti Božieho slova, Pátra Jozefa Freinademetza SVD od jedného z najváženejších autorov životopisov a diel o dejinách Spoločnosti Božieho Slova Pátra Fritza Bornemanna SVD vyšiel už aj v Slovenskom preklade.
Dielo pozostávajúce z osemnástich kapitol zachytáva život Jozefa Freinademetza od narodenia a detstvo. Jeho vstup do Spoločnosti Božieho Slova, prípravu, odchod a pôsobenie misionára v ďalekej Číne. Okrem životopisných faktov je kniha skutočným sprievodcom do reálií dejín a kultúry Číny a ponúka vovedenie do kontextu, ktorý je potrebný pre pochopenie všetkých misijných aktivít a snáh pri ohlasovaní Evanjelia v tejto krajine.
Kniha sa môže stať obohacujúcim darom a zdrojom poznania pre každého, kto chce prehĺbiť svoje poznanie tohto veľkého misionára a svätca okrem iného i preto, že ponúka veľké množstvo autentických prepisov jeho listov, vďaka ktorým môže čitateľ nahliadnuť do duchovnosti a myšlienkových pochodov Európana, ktorý sa pre Číňanov stal Číňanom.
Marie Magdalena
Nezbývá nám než s údivem hledět na ubohou, zlomenou hříšnici, která v mocném vzedmutí lásky povstává z temnot, aby se pak s naprostou jistotou hnala po cestě dokonalosti jako o závod. Vynořuje se z bezútěšných rozvalin vlastního života a stává se nebeskou přebornicí lásky.
P. Sean Davidson vidí Marii Magdalenu jako vzor kontemplace, adorace, dokonalé kajícnosti, bezmezné lásky a důvěry k Ježíši, pro niž Mistra následuje pod kříž, zatímco všichni utečou, kvůli níž běží jako první k hrobu, zatímco ostatní se ze strachu schovají. Je přesvědčen, že Marie Magdalena v Ježíši již během jeho pozemského působení intuitivně vidí Krista, klaní se mu a miluje jej až za hrob.
Na sklade 1Ks
11,24 €
11,83 €
Poslední Herrmannovic holka - Cesta do Terezína
Vzpomínky dívky, která vyrůstala v bohaté rodině židovského obchodníka a rakouské zpěvačky v předválečné Opavě. Ačkoliv v rodině se mluvilo německy, byli českoslovenští patrioti a Eva chodila do české školy. Po příchodu Němců se Evino dětství, které prožívala obklopená láskou a blahobytem, náhle radikálně změnilo. Rodina jako položidovská musela čelit mnoha omezením, která zavedli nacisté na území Protektorátu Čechy a Morava, jejich židovští příbuzní postupně mizeli v transportech a většina jich zahynula v Osvětimi nebo v Treblince. Také Eva byla jednoho dne maminkou odvezena do Prahy a po dvou dnech ji maminka odvedla na nádraží Praha-Bubny, kde Eva nastoupila do transportu, který ji odvezl do Terezína. Maminka odmítla opustit židovského manžela a toto byla nelidská cena, kterou rodina musela zaplatit. Zkušenosti z Terezína, zlé, ale v některých směrech i pozitivní, poznamenaly autorku na celý život. Setkala se zde nejen s krutostí, ale i se špičkami evropské kultury, zpívala také v Krásově opeře Brundibár, ale pak se zármutkem sledovala, jak její přátelé odjíždějí s transporty na východ a ze dne na den mizí.
Na sklade 2Ks
11,56 €
12,17 €
Adolphe Appia - Dielo živého umenia
Adolphe Appia (1862 - 1928) bol švajčiarsky mysliteľ a vizionár, jeden z prvých, ktorí zásadne prispeli k reforme divadla na začiatku 20. storočia. Vyšiel z obdivu k operným drámam Richarda Wagnera, ale neskôr dospel ku kritickému odmietnutiu toho, ako ich inscenovali vtedajšie divadlá. Po stretnutí s Émilom Jaques-Dalcrozom a jeho pohybovou rytmikou začal tvoriť abstraktné scénografické rytmické priestory. Analyzoval vzťah hudby, herca a scény v divadelnej syntéze a vďaka svojim netradičným estetickým názorom a novým pohľadom načrtol originálnu predstavu živého divadla budúcnosti. Vždy sa cítil hlavne ako umelec, režisér a scénograf, ale v dôsledku svojich prevratných umeleckých názorov, v ktorých predbehol dobu, ale aj kvôli vlastnej ostýchavosti sa nedokázal presadiť v prevádzkovom mechanizme vtedajších scén, a tak dosiahol iba málo javiskových realizácií. Avšak napísal viacero zásadných kníh a štúdií a nakreslil množstvo skíc,ktorými vyjadril svoje predstavy, a tie mali a stále majú významný vplyv na moderné divadlo. Kniha Dielo živého umenia (L´Oeuvre d´art vivant, 1921) je jeho poslednou väčšou písomnou prácou. Autorom doslovu je Denis Bablet (1930 - 1992), vynikajúci francúzsky historik a znalec Appiovho diela.
Chemička, má láska
Publikace Chemička, má láska vychází v reedici. Rozsahem útlé dílko vypravuje o drobných lidičkách a jejich bytí mezi káděmi, kotli a sudy plnými chemikálií. Chemií čpícím světem vás provede kněz čerpající a dávající se. Nově je kniha doplněna fotografiemi a závěrečným slovem historika Martina Jindry, který s autorem spolupracoval také např. při záznamech jeho vzpomínek pro Paměť národa. Václav Žďárský byl nejen kněz, ale i písničkář, básník, prozaik. Chtěl studovat konzervatoř, ale pro špatný kádrový profil jej nepřijali. Proto nastoupil na brigádu do Synthesie Semtín a brigáda se nakonec protáhla na 22 let. V polovině 80. let, kdy se zařadil mezi psavce křesťansky orientované literární Skupiny XXVI, se marně pokoušel přihlásit na teologická studia. Začal působit alespoň jako laický kazatel Církve československé husitské. V téže době se seznámil s významnou pardubickou rodinou Vokolkových, s jejímiž členy ho pojilo přátelství. Díky pádu komunismu mohl být v červenci 1990 vysvěcen na jáhna a v roce 2003 na kněze. Coby duchovní CČSH, se kterou nechtěl coby farářský synek mít v 15 letech nic společného, postupně sloužil v několika sborech. Napsal nemálo básnických sbírek a novelu plnou víry v člověka a naděje Chemička, má láska.
Az isteni Lola
Egy titokzatos jellem, a 19. század közepén nagy feltűnést keltő Lola Montez, flamenco táncos izgalmas önéletrajza. Lola mindig spanyolnak adta ki magát, annak ellenére, hogy ír volt. Spanyol táncainak köszönhetően politikusokkal, művészekkel, és a korszak fontos figuráival barátkozott, még egy király is beleszeretett. Minden helyzetben feltalálta magát, és azzal harcolt, amit birtokolt: látványos fizikum, magával ragadó szépség és kiváló intelligencia. Táncosként sikerült elérnie a hírnév csúcsát, Európa legfontosabb színpadjain lépett fel, dacára annak, hogy nem tudott táncolni. Kora leghíresebb politikusaival, íróival, zenészeivel, arisztokratáival cimborált: például Alexandre Dumas-val, Liszttel (akkoriban a legnépszerűbb zeneszerző, akivel perzselő szenvedélyre lobbantak egymás iránt), George Sanddel, stb. I. Lajos bajor király szerelmes lett Lolába, grófi címet adományozott neki, végül pedig miatta mondott le a trónról. Európai kalandsorozata után, Lola az Amerikai Egyesült Államokba vitte az útja, tanúja volt az aranyláznak, majd Ausztráliában turnézott. A korszak és az azt következő időszak legendája volt. Ez a könyv az olvasót távoli, egzotikus helyekre repíti, Lola szülőhazájától, Írországtól, Indiáig (1845 körül Calcuttában és Dinaporéban élt), olyan városokon át, mint Párizs, London, München, ahol "spanyol táncaival" elbűvölte a közönséget, és betekintést nyerünk a messzi és veszélyes kaliforniai és ausztráliai tájakra is, ahol félelmet nem ismerő elszántsággal élt. A könyv írója maga is elutazott néhány olyan helyre, ahol az álspanyol megfordult élete során, ahol királyokat és hercegeket kápráztatott el, és arra az amerikai helyre is, ahol extravagáns élettörténete egy cirkuszi porondon ért véget. Lola Montez nyomorban tengődve, 52 évesen halt meg New Yorkban, bűntudattól gyötörve kicsapongó élete miatt. Spanyolország- Cristina Morató Cristina Morató (Barcelona, 1961) publicista, író. Tudósítóként már nagyon fiatalon körbejárta a világot, sok cikket írt Dél-Amerikában, Ázsiában, Afrikában, Közel-Keleten (két könyvének helyszíne). Éveken át felváltva utazott és rendezett televíziós műsorokat, működött együtt a sajtóval és a rádióval. Könyvei nagy sikernek örvendenek a kritikusok és az olvasók körében is. Számos nyelvre lefordították a műveit. Cristina Morató
Vyznání na hraně času a věčnosti
První díl pamětí česko-římského teologa, katolického kněze a pedagoga Karla Skalického vypravuje o době jeho dětství a dospívaní v jižních Čechách a v Praze a je zároveň strhujícím svědectvím mladého člověka, který se z touhy po kněžství odhodlal k dramatickému útěku z komunistického Československa do Rakouska a posléze do Italie.
Když císař umírá
Paměti malíře Českomoravské vrchoviny Františka Dobiáše z Jimramova (1898-1982) nás zavádějí na více bojišť první světové války v letech 1916-1918, především do jižních Tyrol mezi alpské velikány, kam se dnes jezdí za odpočinkem a relaxací, ale naši pradědové tam prolévali krev za dohasínající rakousko-uherskou monarchii. Barvité vyprávění s mnoha zeměpisnými detaily, reprodukcí dobových pohlednic. V závěru se autor vrací ke své vojenské službě v letech 1918-1921, mobilizaci v roce 1938 a zmiňuje i Jimramovské povstání na konci druhé světové války.
Z tretieho sveta medzi elitu
Dejiny moderného Singapuru sú priam učebnicovým príkladom amerického sna o úspechu. V roku 1965, keď tento mestský štát vyhlásil nezávislosť v rámci Malajzie, väčšina obyvateľov žila na pokraji chudoby, v chatrčiach bez sociálnych zariadení. Len málokto mal vtedy odvahu predvídať, že za necelé dve generácie sa ocitne v prvej trojke krajín s najvyšším podielom HDP na obyvateľa na svete, s mimoriadne rozvinutou a sofistikovanou infraštruktúrou, vlastným výrobným high-tech sektorom a dopravnými službami na najvyššej svetovej úrovni.
Zakladateľom a motorom tejto nevídanej politickej, spoločenskej a ekonomickej transformácie na metropolu budúcnosti bol dlhoročný charizmatický singapurský premiér Lee Kuan Yew, ktorý vo svojej knihe politických spomienok Z tretieho sveta medzi elitu mimoriadne pútavo opisuje často tŕnistú cestu Singapuru k úspechu. V rasovo, jazykovo a kultúrne zmiešanej spoločnosti presadil meritokratický model spoločnosti, vybudoval hrádzu proti rozpínajúcemu sa komunizmu, pritiahol zahraničných investorov, vybudoval jedno z najsilnejších finančných svetových centier. Jeho predstava vlády zákona však narážala na odlišné predstavy o slobode tlače a niektorých ďalších demokratických mechanizmov, ktoré tvoria kostru západných demokracií.
Mám klid ve svém svědomí
O Miladě Horákové již bylo napsáno mnoho. O jejím životě a smrti, o monstrprocesu nesoucím její jméno, o propagandistické kampani, která ho provázela. Nezřídka v souvislosti s ní slýcháme známé slovní spojení oběť vykonstruovaného politického procesu, méně často však vysvětlení, co to vlastně znamená. Stala se tedy doktorka Horáková jen obětí účtování komunistů s potenciálními odpůrci a dřívějšími politickými oponenty, nebo skutečně proti komunistickému režimu vyvíjela nějakou činnost? Nejsem bezradná a zoufalá nehraji, je to ve mně tak klidné, poněvadž mám klid ve svém svědomí. I tato slova zaznívají ve známém posledním dopise, kterým se Milada Horáková loučila se svými blízkými. Při podrobnějším sledování jejích životních postojů pochopíme, že vystihují celé její působení a úsilí, které se snaží přiblížit tato kniha.
Vypredané
8,36 €
8,80 €
Dřevěný baldachýn
Tři pohnuté kapitoly ze života „obyčejného člověka“, třikrát v krátké době vtaženého do víru historických událostí, v nichž nakonec nesehrál roli jen zcela obyčejnou. Čtivě podané vzpomínky z kritických chvil moderní české historie líčí osudy autora jako velitele kulometné roty v mobilizaci roku 1938, důstojníka zapojeného do událostí revolučních dnů v květnu 1945 a poté i do hnutí odporu po komunistickém puči 1948 – proces proti velitelům Svazu brannosti na pražských Vinohradech (1949), věznění na Pankráci a tři roky života v uranových pracovních táborech v Jáchymově.
Netradiční obraz mobilizačních dnů, zapomenutá kapitola z revoluce v městečku nedaleko Prahy a jedno z nejpodrobnějších autentických vylíčení života a práce jáchymovských věznů jsou cennou a poutavou ukázkou „malých dějin“, dodávajících těm „velkým“ plastický a lidský rozměr.
Svět podle Stojana Jakobice
Nemanželský syn ruské carevny Sofie a mnicha Rasputina brzy zabředne do politiky rodícího se státu dělníků a rolníků. Zděděné geny po rodičích nemohly ujít pozornosti nových mocipánů. S maturitním vysvědčením kapse je představen po Stalinovi nejmocnějšímu muži - šéfovi policie Lavrentiji Berijovi. Ten v něm poznává vhodného člověka pro uskutečňování vlády rudého teroru po svržení cara. Stojan Jakobič, pokřtěn tímto lascivním jménem na popud Rasputina, však na přání matky začne používat jméno Grigorij. Stává se z něj člověk s rozpolceným svědomím. Ač vnitřně nesouhlasí s politikou, jak ji uskutečňují bolševici, stává se z něj člověk, kterého jak Berija, tak i Stalin používají k likvidaci svých nejvážnějších oponentů. Jeho likvidační činnost ho koncem války zavádí do Československa. Tam se potkává s dcerou bývalého „bělogvardějce“ a stojí před závažným rozhodnutím…
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
