Najnovšie - História strana 9 z 39

Na základě osobních rozhovorů, deníků a dalších dokumentů vypráví autor válečné a poválečné zážitky svého otce, vojáka československé zahraniční armády Otty Hornunga (1920–2013). Otto, který se narodil a žil v Ostravě, po okupaci Československa uprchl do Polska, kde vstoupil do formujícího se československého legionu, s nímž upadl do ruského zajetí. Jako příslušník 11. čs. pěšího praporu – Východního se účastnil obrany obléhaného Tobruku a po ustavení 1. čs. samostatné obrněné brigády a dalším výcviku v Británii bojoval o Dunkerk. Po těžkém zranění a rekonvalescenci se jako styčný důstojník vrátil do vlasti v rámci postupující americké armády. Název knihy odkazuje k Ottovu přesvědčení, že když už je člověk na světě, má se snažit žít tak, aby po sobě něco dobrého zanechal, alespoň malé „znamení v kameni“. Proto se snažil osobně přispět k tomu, aby po světové válce Československo stálo na straně vítězů a stalo se opět samostatným státem.

Louis Alexandre Berthier zaujímá mezi Napoleonovými maršály zvláštní místo. Od r. 1796 se ve funkcích náčelníka štábu Italské armády, ministra války a náčelníka generálního štábu stal na celých 18 let nejbližším Napoleonovým vojenským spolupracovníkem, fakticky druhým nejvyšším vojenským činitelem císařství. Jeho význam pro moderní válečné umění je obrovský: vypracoval zcela nové zásady a metody štábní práce, vytvořil a řídil celoarmádní funkční a výkonnou štábní strukturu, pročež je pokládán za prvního moderního náčelníka generálního štábu. Spolu s Napoleonem tak vytvořil dvojici, která přímo ovlivnila rozvoj vojenství. Byl neúnavným dříčem s fenomenální pamětí a úžasnou odolností, výkonným a důmyslným organizátorem, plánovačem zcela nového a dosud nevídaného rozměru. Pronikl do Napoleonova myšlení a stylu velení, dokázal podle jeho dispozic i samostatně rozesílat nepřetržitě kvanta přesných a jasných rozkazů pro boj, přesuny, logistiku a veškerou službu vojsk, současně vyžadovat a zpracovávat stohy zpráv a hlášení od všech armádních složek jako nezbytné podklady pro Napoleonovo velení. Byl tak všestranným bezprostředním organizátorem a hybatelem Napoleonových armád, zároveň ale zůstával v pozadí. Nebyl vojevůdce, nevedl na bojišti žádná vojska, nebyl impozantním hrdinou bitev, přitom by bez něho žádné Napoleonovo vítězství nebylo možné. Českému zájemci o napoleonské války je dosud znám jen v obecnějších rysech a útržkovitě – tato kniha je pokusem o celistvější pohled.

Kniha približuje život uhorského osvietenca, národohospodára a ekonóma európskeho významu Gregora Františka Berzeviczyho (*1763 – †1822), rodáka z Veľkej Lomnice, ktorý počas svojej cesty po západnej Európe získal množstvo cenných poznatkov a skúseností. Tie sa napriek zložitej politickej situácii pokúšal aplikovať v Uhorsku. V súčasnosti je známy hlavne svojimi národohospodárskymi a sociálno-ekonomickými prácami. Celkovo Berzeviczy napísal množstvo diel, pričom zoznam tých najznámejších, či už vydaných, alebo rukopisov je uvedený i v tejto knihe. Publikácia ponúka predovšetkým pohľad do jeho osobného života, ktorý môžeme sprvoti pozorovať hlavne na základe početných listov. Nepokorili ho ani viaceré životné nezdary, naopak, o to väčšmi sa pokúšal zlepšiť kvalitu života svojich krajanov. Sám išiel príkladom hoci aj tým, že sa v Uhorsku pokúšal o zavedenie využívania rašeliny na vykurovanie. Počas svojho života spoznal množstvo významných osobností, z ktorých mnohé sú širokej verejnosti menej známe. Súčasťou publikácie sú preto krátke životopisy niektorých uhorských vzdelancov, s ktorými sa mal možnosť Gregor Berzeviczy osobe stretnúť.

Sztehlo Gábor evangélikus lelkész, a Világ Igaza ebben a könyvben visszatekint 1944-es embermentő tevékenységére: a református Jó Pásztor Bizottság tagjaként a Nemzetközi Vöröskereszt támogatásával a nyilas uralom és Budapest ostroma idején csaknem 2000 üldözött gyereket és felnőttet mentett meg. A háború után az árván maradt gyerekek számára demokratikus alapon működő árvaházat hozott létre (Pax Gyermekotthonok, Gaudiopolis). Sztehlo munkásságának legfontosabb dokumentuma visszaemlékezése, amely jó másfél évtizeddel az események után, 1961-62-ben keletkezett svájci emigrációjában. Bár a szöveget életében nem adták ki, a svájci közeg jóval szabadabb emlékezési lehetőséget biztosított számára, mint a Kádár-kori Magyarország, ahol a zsidóüldözés története csak kellő ideológiai szigorral lett volna elbeszélhető nyilvánosan. A memoár az 1980-as évek elején jelentősen meghúzott, szerkesztett változatban jelent meg először: kötetünkben most a szöveg első teljes, csonkítatlan kiadása olvasható. A szöveg a sajtó alá rendező Kunt Gergely jegyzeteivel és utószavával jelenik meg. Sztehlo Gábor (1909-1974) evangélikus lelkész, pedagógus.

V tejto knihe nájdete autentické spomienky historika a politika Antona Hrnka na prelomové udalosti Nežnej revolúcie. Cez rozprávanie o autorovom živote, ako aj cez jeho výber publicistických článkov si čitateľ môže vytvoriť obraz o období, ktoré sformovalo samostatnú Slovenskú republiku. Zostavovateľ: Igor Laciak

Családnevük a vagyon és a hatalom szinonimája lett: a frankfurti gettóból indult Rothschildok históriáját sokan sokféleképpen megírták már, ám mindig csak a férfi családtagokra fókuszálva. A nők gyakorlatilag kimaradtak ezekből az Európa történelmét leíró összefoglalókból, vagy a lábjegyzetek közé szorultak. A történész Natalie Livingstone Németországból indulva, skót kastélyokon át Buchenwaldig, a Vatikántól Palesztináig követi nyomon a Rothschild család asszonyainak rendkívüli életét. Asszonyokét, akiket elszigeteltek a szigorú patriarchális elveket valló család férfiközösségétől. Párhuzamos világot alakítottak hát ki, nemzedékről nemzedékre szétfeszítve a férfiak szabta kereteket. Befolyásos társasági háziasszonyok és tehetséges diplomaták lettek, választási kampányokat koreografáltak, tanácsokat adtak miniszterelnököknek, kiálltak a társadalmi reformok mellett - és a tőzsdén kereskedtek. Viktória brit királynővel és II. Vilmos német császárral teáztak, főhercegekkel és főhercegnőkkel pajtáskodtak; pártolták a művészeteket, úttörő szerepet játszottak a környezetvédelmi és emancipációs mozgalmakban, vagy éppen megbotránkoztatták a női tenisz világát; segélyszállítmányt vittek Afrikába, kábítószer-kereskedőkkel üzleteltek, netán utcai autóversenyben vettek részt Miles Daviesszel Manhattanben. Miközben kötötte őket a név, az elvárások és kiváltságok rendszere, mégis sikerült a saját jogukon, tehetségük, kitartásuk és világlátásuk révén kivívniuk az elismerést - így maguk is aktívan hozzájárultak az európai történelem alakulásához.

Publikace přibližuje pomocí dobových dokumentů a fotografií vykonstruovaný politický proces s JUDr. Miladou Horákovou a dalšími osobnostmi, který se na pokyn vedení Komunistické strany Československa uskutečnil na jaře 1950. Na jeho přípravě se podíleli sovětští poradci vyslaní do Československa na podzim 1949. Doprovázela ho masivní dehonestační a propagandistická kampaň. Katalog vychází ze stejnojmenné výstavy, která byla v červnu 2020 připravena při příležitosti sedmdesátého výročí těchto tragických událostí. The publication presents, with the help of contemporary documents and photographs, the fabricated political trial with JUDr. Milada Horáková and other co-defendants, which took place in the spring of 1950 upon the instructions of the leadership of the Communist Party of Czechoslovakia. In the preparation of this political show-trial, Soviet advisers sent to Czechoslovakia in the autumn of 1949 took active part. The trial was accompanied by a massive defamatory and propaganda campaign. The publication is based on the eponymous exhibition organised in 2020 to commemorate the seventieth anniversary of these tragic events.

Válečný veterán RAF Tomáš Löwenstein Lom vypráví svůj životní příběh ženě, kterou potkal ve svých pětadevadesáti letech, když právě chtěl, jak říkal, „jet tramvají do krematoria a už tam zůstat“. O historických událostech minulého století, které protínaly jeho život, vypráví s nadhledem, humorem a poetikou, ale také zcela bez sentimentu muž, jenž vyrůstal v první republice a dospíval za války, kdy sloužil u britského královského letectva. Vztah s autorkou knihy vystihl slovy: „britský bombardér a jeho doprovodná stíhačka“.

Alfred (Fredy) Hirsch, narozen roku 1916 v Cáchách, byl židovský pedagog a sportovec. Po nástupu nacistů k moci prchá do Prahy, začleňuje se zde do sionistického mládežnického hnutí a brzy se stává ústřední postavou práce s mládeží. Po obsazení Prahy Němci pomáhá co nejvíce dětí dostat z Československa do bezpečí. O děti se stará i v terezínském ghettu a v koncentračním táboře Auschwitz-Birkenau. Emotivní životopis vychází z nejnovějších dokumentů a svědectví pamětníků.

Csakúgy, mint nővére, Sisi, Mária Zsófia is bajor hercegnőnek született, majd belőle is királyné lett, de neki - balszerencséjére - a nápolyi trón jutott, ahonnan az egységes Olaszország megteremtői hamarosan elmozdítják. Mária Zsófia hiába védelmezi férfiakat megszégyenítő bátorsággal Gaeta erődjét, győz a túlerő, és a királyi pár kénytelen Rómába, a pápához menekülni. Amikor a Risorgimento már a pápai államot fenyegeti, a Szentatyát megvédelmezni kívánó önkéntesek egyikeként Rómába érkezik Emmanuel de Lavaysse, egy régi, de elszegényedett nemesi család sarja, és a pápai zuáv ezred katonája lesz. Az elűzött nápolyi királyné és az egyház védelmében fegyvert fogó Lavaysse véletlen találkozásából lángoló szerelem, abból pedig egy gyermek születik, akinek azonban - törvénytelen utód lévén - egész életében titkolnia kell származását... Két különleges sorsú nő, anya és lánya kalandos életét meséli el könyvében Lorraine Kaltenbach, a hősnőivel távoli rokoni kapcsolatban álló francia írónő. A szerző háromévi kutatómunka után vetette papírra a Marcel Proust által "katonakirálynénak" elnevezett Mária Zsófia és eltitkolt lánya, a házasságtörő kapcsolatból született Daisy történetét.

The story of the family who rose from the Frankfurt ghetto to become synonymous with wealth and power has been much mythologized. Yet half the Rothschilds, the women, remain virtually unknown. From the East End of London to the Eastern seaboard of the United States, from Spitalfields to Scottish castles, from Bletchley Park to Buchenwald, and from the Vatican to Palestine, Natalie Livingstone follows the extraordinary lives of the English branch of the Rothschild women from the dawn of the nineteenth century to the early years of the twenty first. As Jews in a Christian society and women in a deeply patriarchal family, they were outsiders. Determined to challenge and subvert expectations, they supported each other, building on the legacies of their mothers and aunts. They became influential hostesses and talented diplomats, choreographing electoral campaigns, advising prime ministers, advocating for social reform and trading on the stock exchange. Misfits and conformists, conservatives and idealists, performers and introverts, they mixed with Rossini and Mendelssohn, Disraeli, Gladstone and Chaim Weizmann, amphetamine-dealers, temperance campaigners, Queen Victoria, and Albert Einstein. They broke code, played a pioneering role in the environmental movement, scandalised the world of women's tennis by introducing the overarm serve and drag-raced with Miles Davies in Manhattan. Absorbing and compulsive THE WOMEN OF ROTHSCHILD gives voice to the complicated, privileged and gifted women whose vision and tenacity shaped history.

Unikátní vydání dosud nepublikovaných rozsáhlých deníkových záznamů legionáře, letce, vlastence a demokrata generála Aloise Vicherka zaznamenává jeho osudy zejména za druhé světové války a krátce po ní. Díky obrazovému materiálu i bohatému poznámkovému aparátu uvádí deníkové zápisky do patřičného kontextu a přináší plastický obraz nejen jednoho bohatého lidského života, ale i důvěrný pohled do zákulisí, zejména do prostředí exilové londýnské vlády, účasti českých letců ve druhé světové válce, i roků poválečných, které přinesly novou naději ale též mnoho zklamání a osobních křivd… „Narodil jsem se 20. června 1892 v Petřvaldě na Těšínsku jakožto páté dítě z dvanácti, syn horníka Jana Vicherka a Aloisie. Po absolvování dvouleté průmyslovky jsem nastoupil do Orlovských strojíren v Porubě. V roce 1915 jsem byl odveden do rakouské armády a po výcviku odeslán na ruskou frontu. Dne 1. 8. 1917 jsem nastoupil u 5. pěšího pluku T. G. Masaryka, kde jsem se stal poddůstojníkem. Jako velitel čety jsem bojoval na Sibiři a Dálném východě. V květnu 1919 jsem byl přeložen k letectvu a povýšen na podporučíka. Leteckou školu jsem vedl až do odsunu do vlasti v lednu 1920. V srpnu téhož roku jsem nastoupil vojenskou službu u leteckého učiliště v Chebu a tam absolvoval stíhací výcvik a stal se štábním kapitánem. Koncem roku 1924 mě velení odeslalo na Vysokou školu leteckou do Paříže, kterou jsem v roce 1927 absolvoval jako inženýr letectví a strojní mechaniky. V roce 1925 se mi podařilo vytvořit několik leteckých národních rekordů. Téhož roku jsem se oženil. Byl jsem vybrán za člena doprovodu T. G. Masaryka do Francie. Zde mě dekoroval francouzský president čestnou legií. V roce 1927 jsem byl povýšen na majora a rok poté jsem vytvořil dva světové letecké rekordy. V roce 1929 jsem byl ustanoven velitelem perutě a povýšen na podplukovníka, v roce 1933 pak na plukovníka a stal se přednostou I. odd. III. leteckého odboru MNO, kde jsem působil až do likvidace armády. Po 15. březnu 1939 jsem se spolupracovníky organizoval ilegální odchod našich letců do zahraničí. Koncem roku 1939 jsem na výzvu opustil ČSR. Moje žena pracovala s plk. Mašínem a kpt. Morávkem, v červenci 1942 byla zatčena a v říjnu téhož roku popravena v Mauthausenu. Pod jménem Josef Slezák jsem byl ve Francii a do roku 1941 ve Velké Británii velitelem čs. letectva. V roce 1941 jsem byl přidělen do kanceláře presidenta republiky pro průmyslové záležitosti a stal se předsedou Československého červeného kříže. Koncem roku 1944 si mě vyžádalo vedení odboje v SSSR k převzetí velení 1. čs. samostatné smíšené letecké divize. V březnu 1945 jsem odletěl z Londýna do Moskvy, k naší jednotce na frontu a s ní prožil zakončení druhé světové války. V roce 1946 jsem byl povýšen na divizního a v roce 1948 na sborového generála. V roce 1948 jsem se podruhé oženil. 15. zasedání Nejvyšší rady obrany státu 1. června 1950 rozhodlo „odeslat ihned na dovolenou a penzionovat generála Vicherka“, dne 30. června jsem podepsal protokol o předání materiálů velitele letectva a dnem 1. července jsem byl přeložen do výslužby. Zaměstnání jsem našel až v roce 1952. Téhož roku mi byl snížen odpočivný plat o 2/3 proto, že prý jsem byl přisluhovačem buržoazního režimu.“ ze životopisu Aloise Vicherka sepsaného 7. 6. 1954

Autor bestselleru Krysí stezka, syn židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti, přičemž oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově, někdejším významném kulturním centru Evropy. Příběh je také vzpomínkou na autorova dědečka Leona Buchholze, který manévroval Evropou tváří v tvář nacistickým zvěrstvům. Kniha byla vyznamenána Cenou Baillieho Gifforda za vynikající dílo literaturu faktu.

Těžištěm pamětí Karla Macka, bývalého kastelána hradu Bečova, je nalezení a vyzvednutí relikviáře svatého Maura. Současně je to svědectví o tehdejší památkové péči a v širších souvislostech i o době, v níž žil autor a jeho rodina, a o způsobech, jak se vyrovnávali s mnoha proměnami dvacátého století.

Seriáloví Peaky Blinders nám představili násilné, ale navýsost stylové prostředí meziválečných městských gangsterů v čele s mocnou rodinou Shelbyových. Ale kdo byli skuteční Peaky Blinders? Existovali vůbec? Známý historik sociálních dějin a birminghamský rodák Carl Chinn po nich pátral celá desetiletí. Nyní odhaluje historický příběh proslulých rváčů. Seznámí vás také se skutečným Billym Kimberem, Darbym Sabinim či Alfiem Solomonem. A také s tím, proč hrdiny Birminghamu byly nakonec úplně jiné postavy…

Poprvé česky vychází proslulé svědectví sira Fitzroye Macleana o jeho diplomatickém a vojenském působení mezi lety 1937-1945. Macleanovo dobrodružné vyprávění, podané s nezaměnitelným vtipem a osobním šarmem, posloužilo jako jeden ze vzorů pro Flemingovu sérii románů o Jamesi Bondovi. První číst se odehrává v Sovětském svazu v letech 1937-1939, kdy je Maclean na diplomatické misi v Moskvě a za značného rizika cestuje po odlehlých částech Ruska a Střední Asie nebo pozorně sleduje stalinské monstrprocesy. Druhá líčí jeho válečné působení v pouštním komandu v severní Africe, kde bojuje proti Rommelově armádě. Třetí část mapuje roky 1941-1945, kdy byl Churchillem pověřen vedením výsadku, který měl podporovat a koordinovat Titovy partyzány v Bosně a Srbsku. Maclean s Titem navázal přátelský vztah a věnuje hodně prostoru právě Titově osobě a peripetiím jeho vztahu se Spojenci - účastní se i zásadních jednání a mírových dohod. Macleanovy paměti jsou žánrově mnohostranné - mají charakter poutavého cestopisu, dobrodružného válečného románu i pronikavých geopolitických esejů. Přinášejí zásadní svědectví o stalinismu, bojích druhé světové války, o Titovy a tehdejší situaci na Balkáně. Kniha je psána poutavých a svižným stylem a její četba přináší vedle historického poznání také mimořádný čtenářský zážitek.

Stanislav Rejthar (1911-1977), válečný pilot, příslušník 313. čs. stíhací perutě RAF ve Velké Británii, se zúčastnil i Slovenského národního povstání s 1. samostatným stíhacím leteckým plukem pod vedením štb. kap. Františka Fajtla. Po roce 1948 degradován, propuštěn z armády, vyhozen z bytu. Uplatnění našel pouze jako jeřábník, později projektant. Jeho vzpomínky jsou nejen připomínkou válečných útrap a vítězství nad nacisty, ale i svědectvím o doživotní perzekuci po uchopení moci komunisty. Z řady autentických vyprávění válečného pilota vzniklo více než dvacet let po jeho smrti pozoruhodné pásmo jeho celého životního příběhu.

Je krátce po válce a spišským Strážkám vládne revoluční národní výbor pod dohledem majora Rudé armády. Ovládá vše, až na místní baronku Margitu Czóbelovou. Mladý komunista Šlauko dostane za úkol ji jako nájemník zámku hlídat a slídit. Baronka lest prokoukne, ale nechá Šlauka sedávat v ateliéru, kde místo krajin maluje portrét Lenina, aby se i ona zapojila do zavádění nových pořádků. Šlauko poslouchá její vzpomínky, pomalu propadá jejímu kouzlu i vlastní hanbě a coby vypravěč pak skládá obraz z osudů lidí známých i neznámých a z dějin kdysi bohaté Spiše propletených s dějinami Evropy. Margita Czóbelová (18911972) prožila život plný zvratů. Války, rozpady impérií, revoluce a totalitní režimy jí vzaly skoro všechno, hrdost a humor si ale vzít nenechala. Také se jí podařilo za chránit rodinné obrazy, písemnosti a zámeckou knihovnu. Vše (včetně díla svého strýce, malíře Ladislava Mednyánszkého) odkázala Slovenské národní galerii. Silvester Lavrík na základě barončiných deníků a dalších dokumentů vykreslil barvitý portrét jedné podivuhodné ženy a malého kusu stejně podivu hodné země. Vydání knihy podpořilo Literárně informační centrum v Bratislavě.

Autor bestselleru Krysí stezka, syn židovských rodičů, rekonstruuje osobní a intelektuální genezi dvou mužů, kteří stáli u zrodu myšlenek genocidy a zločinů proti lidskosti, přičemž oba, aniž by o sobě věděli, studovali na téže univerzitě u stejných profesorů ve Lvově, někdejším významném kulturním centru Evropy. Příběh je také vzpomínkou na autorova dědečka Leona Buchholze, který manévroval Evropou tváří v tvář nacistickým zvěrstvům. Kniha byla vyznamenána Cenou Baillieho Gifforda za vynikající dílo literaturu faktu.