Knihy - História strana 8 z 58
zobraziť:
Vražda v Jekatěrinburgu: Poslední dny Romanovců
Po své abdikaci strávil někdejší car Mikuláš II. s carevnou Alexandrou Fjodorovnou a dětmi měsíce v domácím vězení. Posledním dějištěm rodinného dramatu se stal „Dům zvláštního určení“ v uralském Jekatěrinburgu. Zanedlouho po příjezdu na místo, 17. července 1918, byla rodina i s doprovodem zastřelena v suterénu domu – ve jménu bolševické „revoluční spravedlnosti“. Zmapovat poslední dny Romanovců je velkou výzvou – Helen Rappaportová k ní přistoupila s pokorou, poctivě a s darem velké vypravěčky.
Havel, Klaus a Zeman: Hodný, zlý a ošklivý?
Václav Havel, Václav Klaus a Miloš Zeman. Trojice, která významně ovlivnila vývoj v naší zemi. Při pohledu na dějiny uplynulých desetiletí nevidíme nikoho, kdo by se jim vyrovnal hloubkou stopy, již po sobě zanechali. Zdaleka nejde jen o jejich prezidentskou roli, všichni tři i předtím tvořili moderní českou historii. Jejich činy a rozhodnutí často stály u zlomových okamžiků a určovaly politické směřování. O málo postavách polistopadového vývoje se vede už přes třicet let tak intenzivní polemika jako o každém z nich.
Text této knihy je unikátní, protože zblízka sleduje osudy Havla, Klause a Zemana souběžně. Nabízí tak nejenom příležitost pochopit, co stálo v pozadí jejich kroků, ale také tuto trojici z různých úhlů srovnávat. Zvláštní pozornost je věnována jejich vzájemnému stýkání a potýkání, jež se silně obtisklo do posledních desetiletí české politiky. Kniha dále detailně a otevřeně přibližuje odlišný charakter vůdcovství, které ztělesňovali v klíčové době politické a ekonomické transformace. Nevyhýbá se ani osobním a rodinným charakteristikám, intimním vztahům, jež je ovlivňovaly. Atmosféru jejich životů dokreslují dobové fotografie.
Šlechta v českých zemích - Aristokracie od středověku po současnost
Kniha mapuje osudy aristokracie v českých zemích od dob českých králů až do současnosti. Vypráví o výjimečných mužích a ženách, ale také o černých ovcích rodiny, o významných diplomatech, vojevůdcích a cestovatelích, šťastných a nevydařených manželstvích. Obsahuje rovněž spoustu zajímavostí, například proč místodržící vyhození z oken Pražského hradu přežili pád bez vážných zranění, proč Albrechta z Valdštejna pohřbili třikrát, kolikrát se vdala a kolik měla milenců Kateřina Zaháňská, kterou známe jako paní kněžnu z Babičky, proč byla Kateřina Bechyňová z Lažan odsouzena k smrti hladem nebo jak zemřel kníže Adam František ze Schwarzenberga. Možná překvapí, že za první republiky bylo zakázáno používat šlechtické tituly a byla provedena pozemková reforma, která značně zmenšila majetek aristokracie.
Opožděné vzpomínky, 3. vydání
Autorka Opožděných vzpomínek se narodila v roce 1930 do asimilované židovské rodiny. Poklidný rodinný život, finanční zajištění a jako kulisa Praha, „nejkrásnější město na světě“, se zdají být zárukou příštích předvídatelných desetiletí. Koncem třicátých let však dostávají politické události rychlý spád: první měsíce nacistické okupace znamenají pro Židy rostoucí diskriminaci, ztrátu majetku, ponižování a nejistotu. Následuje deportace do Terezína a posléze do Osvětimi. „Jedenáct mi bylo v Praze, dvanáct v Terezíně, třináct v Osvětimi, čtrnáct na pochodu smrti,“ shrnuje autorka svůj život lapidárně jednou větou.
Podaří se jí přežít a v nepředstavitelně obtížných podmínkách tráví poslední měsíce války, nemocná, hladová, ničená hrůzou ze smrti.Osvobození Evelinu zastihuje ve Východním Prusku, odkud je evakuována vojenským vlakem Rudé armády do SSSR. Ujme se jí vojenský lékař, který ji adoptuje. Nečeká ji však láskyplná rodina, nýbrž život vedle nefunkčního manželského páru, kterému má „vlastní“ dcera dodat punc kýžené normální rodiny. Následují čtyři desetiletí života v Sovětském svazu, s novou identitou a starými vzpomínkami, které nikdo nechce slyšet. Se svým traumatem zůstává sama, musí se s ním vyrovnat, protože nic jiného nezbývá a budoucnost mnoho neslibuje. Jako rámec vyprávění tu slouží válkou zničený a posléze znovu budovaný Leningrad. Židovství je třeba utajovat, protože ve stalinském režimu je cejchem. Denní život určuje ideologie, bída vydávaná komunistickým režimem za blahobyt a všudypřítomný strach. Prožívá však velké soukromé štěstí s manželem a dětmi.
O třech tvářích 20. století ve třech politických režimech vypráví autorka poutavě a věcně, kultivovaným jazykem, s obdivuhodnou vyrovnaností, s vědomím skutečných životních hodnot. Nikde nepodléhá sebelítosti, snaží se pochopit, omluvit, prominout. Vypráví ne proto, aby s někým zúčtovala, ale proto, aby jednou její děti a vnuci - a možná i my - věděli.
Napoleon, 3. vydání
Od uznávaného historika a autora bestsellerů Paula Johnsona – „velmi čtivý a zábavný životopis“ (The Washington Post) jedné z nejvýznamnějších osobností v moderní evropské historii: Napoleona Bonaparta.
Jen málokterý jednotlivec dokázal ovlivnit dějiny zásadněji než Napoleon Bonaparte. I když byl u moci jen po desetiletí a půl, jeho vliv nepřestal být patrný dodnes a mnoho lidí stále obdivuje jeho nezdolnou vůli. Jednou z hlavních tezí Johnsonovy knihy je, že Bonaparte nebyl ideolog, nýbrž oportunista, kterému se podařilo využít dějinné náhody Francouzské revoluce k tomu, aby se vyšvihl na vrchol moci. Poté rozpoutal v Evropě nejničivější války, jaké starý světadíl do té doby zažil. Vůbec poprvé hrály v obrovském růstu armád podstatnou roli masové odvody a v bitvách se střetávaly celé národy. Zrodil ze nový koncept totální války a vyrostly instituce jako tajná policie, rozsáhlá profesionální špionáž, vládní propagandistická mašinérie nebo předstírání údajně demokratických postupů, voleb a plebiscitů. Johnson čtenáře poutavým způsobem seznamuje i s mnoha fakty Napoleonova soukromého života, ať už jde o jeho rodinu, dvě manželky, milenky či vyhnanství a smrt na Svaté Heleně.
Vrcholy a pády Winstona Churchilla
Winston Churchill se stal premiérem v nejtěžší chvíli, v květnový den roku 1940, kdy hitlerovci vtrhli do Nizozemska, Belgie a Lucemburska, kdy se už schylovalo k zoufalé evakuaci spojeneckých jednotek z Dunkerku a kdy zbývalo jen několik týdnů do potupné kapitulace Francie. Blížilo se období ničivých náletů Luftwaffe, které připravily o život desetitisíce britských civilistů…
Churchill stál před gigantickým úkolem – stmelit národ k energickému odporu proti německému běsnění a přesvědčit americkou veřejnost, že Británie je pro Ameriku cenným a odhodlaným spojencem, kterého stojí za to ve válce účinně podpořit.
Mezi rodinou a dějinami – i tak by se dala charakterizovat tato neobyčejná kniha. Přestože o britském válečném premiérovi už existuje bohatá literatura, autorovi se podařilo najít nový úhel pohledu na Churchilla jako na bytost z masa a kostí a z nejtěsnější blízkosti zachytit jeho rozhodování, každodenní jednání i svérázné zvyklosti. Stáváme se účastníky napínavých válečných zvratů a politických manévrů, přitom pronikáme i do intimního prostředí Churchillovy rodiny a prožíváme s ní válku: s Winstonovou největší oporou manželkou Clementine, s mladší dcerou Mary, která by tak ráda unikla ochranitelským snahám rodičů a sama se víc zapojila do válečného úsilí, s problémovým synem Randolphem i s jeho krásnou, ale nepříliš šťastnou mladou manželkou Pamelou.
Nejtěžší válečné měsíce prožijeme i s klíčovými členy válečného kabinetu a obětavého personálu. Ocitneme se v sídle britských premiérů na Downing Street, ale také ve venkovském zámečku Chequers, anebo v Ditchley, útočišti pro dny nejtvrdšího bombardování. Kniha přináší plastický obraz života Britů v době německých leteckých útoků, představí nám dva důležité muže, které do Londýna vyslal prezident Roosevelt, a zavede nás také mezi nacistické pohlaváry Hermanna Göringa, Josepha Goebbelse či Rudolfa Hesse.
Knihu zhltneme jedním dechem, jako by šlo o napínavou beletrii, přitom žádný výrok v uvozovkách, dokonce ani jediná zmínka o projevených emocích osob nejsou smyšlené – autor totiž vycházel z deníkových záznamů, archivních zdrojů i utajovaných dokumentů, z nichž mnohé byly uvolněny zcela nedávno.
A kde byl Bůh, když židé umírali v Osvětimi?, 3. vydání
Publicista Jan Jelínek shromažďoval před lety výpovědi mužů a žen, kteří se vrátili z „pekla“ koncentračních táborů. Podstatnou část z nich se autor nyní rozhodl publikovat. Většinu jmen neznáme, ale najdeme zde zmínky o osobnostech, jako byli například Miloš Kopecký nebo Arnošt Lustig. Součástí bolestného odkazu je i otevřená výpověď dramatika Milana Uhdeho, jehož rodiče se sice zachránili, ale okolnosti, za nichž se tak stalo, poznamenaly na desítky let do budoucna celou rodinu.
Miniszter a frontvonalban - Zsindely Ferenc naplója 1941. február 25. - 1946. március 9.
A Horthy-korszak szereplői számos naplót, visszaemlékezést hagyományoztak az utókorra. A kormányzó, miniszterelnökök, miniszterek, a hadsereg vezetői, közéleti szereplők, írók és művészek memoárjai sorra jelentek meg a hetvenes évek végétől. Azt gondolhatnánk, hogy nem maradt már kiadatlanul olyan terjedelmesebb korabeli írás, ami jelentős közszereplő emlékeit őrzi. Az élet azonban tartogat meglepetéseket. A közelmúltban került elő Zsindely Ferenc - aki Teleki Pál, Bárdossy László és Kállay Miklós mellett volt miniszterelnökségi államtitkár, majd 1943. március 29. és 1944. március 22. között a kereskedelmi miniszteri pozíciót töltötte be - kalandos sorsú naplója. A legfelsőbb körökben mozgó politikus, aki már csak hivatalánál fogva is miniszterelnökök bizalmasa volt, néhány héttel Teleki Pál halála előtt kezdte lejegyezni élményeit, utolsó bejegyzései pedig Bárdossy László népbírósági perére reflektálnak. Zsindely Ferenc sok humorral, személyes vallomásokkal, politikai elemzésekkel, pletykákkal, a korszak jellegzetes alakjainak karcolatszerű jellemzéseivel tarkított naplója a magyar háborús memoárirodalom gazdag örökségének értékes darabja, amely még ennyi évtized után is képes újat mondani. Az események apró részleteinek rekonstruálásához is segítséget nyújt, de attól igazán kiemelkedő, hogy a kor és szereplői gondolkodásának mélyebb megértéséhez ad releváns szempontokat, mivel egy befolyásos kormánytag szemével követhetjük nyomon a magyar kabinet második világháborús politikáját. Zsindely Ferenc naplója még nem áll a vesztett háború utáni magyarázkodás kényszerének hatása alatt, és így hiteles képet ad arról, hogy az események résztvevői hogyan értékelték a történteket, hol és hogyan látták a hibákat, miképp ítélték meg a saját felelősségüket, hogyan mérték fel saját mozgásterüket és perspektíváikat, s hogyan élték meg az egyre szűkülő ellenséges gyűrű közepén a háború mindennapjait.
Na sklade 1Ks
21,30 €
22,42 €
Marie Terezie: Tchyně Evropy
Marie Terezie zjišťuje, že válečná vítězství, jimž tolik obětovala, jí nepřinášejí potřebný klid. Proto zahajuje politiku, která jí vynese přízvisko Tchyně Evropy. Svou moc získává novou strategií – domluvenými sňatky svých dětí. Jen jediné dceři nakonec povolí to, co zažila sama: svazek z lásky. Fascinující příběh o střetu historie, politiky a lidských vášní představuje vrchol vlády jediné panovnice, která kdy seděla na českém trůnu.
Ada algoritmusa
Halála után több mint 150 évvel egy széles körben használt tudományos számítógépes programot „Adá”-nak neveztek el, Ada Lovelace után. De vajon miért? Ada Lovelace az angol romantika egyik legismertebb költőjének, Lord Byronnak az egyetlen törvényes lánya. Apja felháborító viselkedése, eladósodása és botrányos válása Adát születése után azonnal a György-kori Anglia legismertebb gyermekévé tette. Később Ada számos akadályt leküzd, hogy elvégezze a nők elől abban az időben még elzárt matematikai tanulmányokat, majd összekapcsolva erőit a számítógép elődjének is tekintett mechanikus eszköz feltalálójával, Charles Babbage tudóssal, megírja a világ első számítógépes programját.
Ez a lebilincselő életrajz elmeséli azt a ma már felfoghatatlan kort, amikor a matematika népszerűsége a kötögetésével versengett a nők között, Ada pedig a világ első számítógépes programozójává vált. Essinger szerint, ha nem becsülték volna le teljesen a nőket, és kortársai felismerték volna kutatásai jelentőségét, illetve azok következményeit, akkor Ada saját kezűleg, több mint két évszázaddal korábban indítja útjára a digitális kort.
Oprátka pro krásnou Veru
Je pondělí, 3. února 1947. V soudní síni v hamburském Curio-Hausu vrcholí první ravensbrücký proces s šestnácti obžalovanými souzenými za válečné zločiny. Elegantní štíhlá žena ve žlutobílém kožichu čeká vestoje na výrok poroty. „Trest smrti!“ Na půvabné tváři mladé ženy se nepohne jediný sval. Jen na okamžik sklopí víčka s dlouhými řasami a pak už se nechá bez odporu odvést eskortou. Jmenuje se Vera Salvequartová a před sedmadvaceti lety se narodila v Československu. Někdejší vězeňkyně tábora smrti, která, podle výroku britského soudu, zavraždila injekcemi a prášky desítky uvězněných žen. Jenomže – bylo tomu opravdu
tak? Skutečně si krásná Vera, jak jí přezdívali někteří novináři, zasloužila ten vůbec nejvyšší trest?
Stanislav Motl se po stopě Very Salvequartové vydal již před několika lety. Pracoval svou obvyklou heuristicko-pátrací metodou, kterou už vstoupil do povědomí čtenářů, ale i rozhlasových posluchačů či televizních diváků. Proto také jeho kniha znovu vznikala převážně na cestách.
Opět minimálně spoléhal na sociální sítě. Pátral v archivech několika zemí. Putoval místy spjatými s osudy Very Salvequartové. Hledal a nacházel uchované vzpomínky pamětníků a hovořil s mnoha jejich potomky. Získané informace a dokumenty tradičně pečlivě zkoumal a analyzoval, aby se mu nakonec z velké části podařilo, v přeneseném smyslu slova, oživit příběh záhadné ženy, která své největší životní tajemství nevydala světu ani v čase svých posledních okamžiků.
Na sklade 2Ks
14,69 €
15,46 €
Juriga. Kňaz, buditeľ, politik
Ferdiš Juriga (1874 Gbely, 1950 Bratislava). Katolícky kňaz, poslanec, politik a buditeľ. Doktorát z teológie získal na prestížnom viedenskom Pazmaneu. Mal veľký prehľad o dejinách Slovákov a Slovanov. Popri svojom kňazskom povolaní sa venoval buditeľskej práci, zakladal spolky a obchodné spoločenstvá. Vo Viedni sa zoznámil s Dr. Pavlom Blahom, ktorý ho predstavil Vavrovi Šrobárovi. Na istý čas sa stal hlasistom. Zaujala ho Masarykova „Drobná práce“. Medzi farníkmi bol mimoriadne obľúbený. Na svojich farách dbal na to, aby na dedine prevládal slovenský živel. Raz odslúžil omšu po slovensky, za čo dostal od biskupa pokarhanie. V roku 1905 kandidoval do uhorského snemu a stal sa poslancom. Jeho hviezdnou chvíľkou bol 19. október 1918, keď na sneme vystúpil po slovensky, nemecky a maďarsky a zaskočeným poslancom oznámil, že Slováci si už nedajú rozkazovať a chcú byť samostatní. Aktívne sa zúčastnil aj na príprave Martinskej deklarácie 30. októbra 1918. Založil Slovenskú ľudovú stranu a podieľal sa na vzniku Slovenských ľudových novín, do ktorých aktívne prispieval. Pre jeho články ho maďarský súd v roku 1906 odsúdil na dva roky väzenia. Neskôr sa spojil s Andrejom Hlinkom. Ich spoluprácu rozdelila až aféra Vojtecha Tuku, z ktorého sa vykľul maďarský špión a Hlinka sa ho zastával. Po vzniku ČSR bol poslancom v národnom zhromaždení. Jeho politická kariéra skončila v roku 1929, keď ho pre nezhody s Hlinkom vylúčili z HSĽS a biskupi päť dní pred voľbami vydali obežník, v ktorom upozorňujú kňazov, že mu nedovolili kandidovať za poslanca. Strana, ktorú potom založil, dostala len niečo vyše päťtisíc hlasov. Krátko na to, po prehratom civilnom a cirkevnom súde pre urážku Hlinku, požiadal o penziu a v roku 1929 odchádza z verejného života. Po siedmich rokoch sa síce s Hlinkom zmieril, ale to už na jeho ďalšiu činnosť nemalo vplyv. Zostal osamotený a znechutený. Zomrel v roku 1950 v Bratislave.
Ľubo Olach (1948) absolvoval Vysokú školu poľnohospodársku v Nitre. Pracoval ako redaktor v denníkoch Roľnícke noviny, SMENA, v týždenníku SLOBODA a pre Slovenský rozhlas a televíziu. Po revolúcii sa stal šéfredaktorom hudobného mesačníka POP HORIZONT. Založil reklamnú agentúru AURUM a teleshopingovú firmu TOP SHOP. Vydal zbierky básní Keď zomriem tak nech...!, Pri víne s bohémami, Kaviarenská poézia Ľuba Olacha, Na Paríž nepozerám zhora, Triezviem..., romány Nádenník pera vo francúzskych službách, Posledné varovanie, Žraloci, Lobista, Rozhovory za oponou, Politik, Prezident, Advokát, Prezidentka a Predseda a monografie Vavro Šrobár, Guvernér Imrich Karvaš a Osuský – zabudnutý diplomat. Je členom Spolku slovenských spisovateľov a prestížneho pezinského PI-klubu. Žije v Bratislave, je ženatý, má dve deti.
dostupné aj ako:
Boľševici a apoštoli
Kniha Boľševici a apoštoli obsahuje osem fascinujúcich životopisov postáv, ktoré významne ovplyvnili dejiny Ruska dvadsiateho storočia. Ich príbeh je príbehom boja, politiky, revolúcie, lásky, viery, bolesti a smrti. A nad nimi tragická otázka: "Stálo to za to?" Veľký spisovateľ Maxim Gorkij, ktorý sa stal človekom inštitúciou. Bratia Alexander a Vladimír Uľjanovci, ktorí boli ako rub a líc tej istej mince. Mikuláš II. alebo Jób sediaci na cárskom tróne. Alexander Parvus, červený kapitalista, ktorý si kúpil revolúciu. Boris Savinkov, terorista a romantik. Mária Spiridonová, ktorá sa stala sväticou medzi revolucionármi. A Alexandra Kolontajová, apoštolka lásky, ktorá chcela ženám dokázať, že nie sú v ničom horšie ako muži.
Pri každej osobnosti si autorka vyberá leitmotív, ktorý je najčastejšie založený na istom vnútornom hodnotovom konflikte. Dôležitou črtou jednotlivých biografií je preto mnohorozmernosť opisovaných osobností, ktoré balansujú medzi dvomi historickými obdobiami - predrevolučným a porevolučným Ruskom a pomáha nám pochopiť revolúcie v rokoch 1905 a 1917, ako aj ich hlavných aktérov.
dostupné aj ako:
Keményebb, mint a gyémánt
"Hiánypótló gyűjtemény a legendás magyar asszonyokról." - Karády Anna
"Nők, akik szebbé, jobbá tették a világot." - Pap Éva
"Árnyékban éles fény vagy, és ékes árnyék a fényben..." - írta Radnóti Miklós feleségének, Gyarmati Fanninak a neki szóló versben. A nőnek, aki nemcsak a társa, hanem szellemi partnere is volt - és aki később, élete végéig viselte a költő halála után rázuhant terheket, és gondozta hagyatékát, emlékét.
Sokan voltak a magyar történelemben olyan nők, akiket nem egy férfi határozott meg, hanem akik a maguk jogán igyekeztek vagy tudtak azzá lenni, akik szerettek volna. Olyan időkben is, amikor ez nem volt könnyű és magától értetődő.
Nők, akikről legtöbben azt sem tudják, hogy léteztek.
Mert tudjuk-e, hogy I. (Nagy) Lajos királyunk édesanyja, Łokietek Erzsébet élete végéig fia társuralkodója volt? Hogy anyja, Szilágyi Erzsébet támogatása nélkül Mátyás soha nem lehetett volna király? Hogy Kazinczy Ferenc felesége, Török Sophie "indította be" a modern magyar irodalmi életet? Hogy Szendrey Júlia tehetséges író-költő volt, és nem számításból "dobta el az özvegyi fátylat"? Hogy Weöres Sándor egyik legismertebb gyerekverse nem gyerek-, hanem szerelmes vers, amit a magyar hospice-mozgalmat életre hívó pszichológusnak, Polcz Alaine-nek írt?
Soós Tibor nagy sikerű Árnyékból a fényre című képeskönyvének párját tartja kezében az olvasó. Olyan magyar nők történetét, akik nemzetközi társaikhoz hasonlóan nem akartak a férfiak által meghatározott keretek között élni, hanem a maguk útját szerették volna járni. Volt, akinek sikerült, volt, akinek nem. Volt, akit csak az utókor ismert el. Sorsuk azonban példamutató a mai nők - és férfiak - számára is.
Temnotou holocaustu k naději
Když jsem roku 1945 vystoupila z lodi, která mě dopravila do Spojených států, moji američtí příbuzní na mě naléhali, abych zapomněla na všechno, co se stalo mé rodině – a mně – během války. Říkali mi, abych na to už nikdy nemyslela a nemluvila o tom.
Bylo mi patnáct a oni byli dospělí, tak jsem je poslouchala. Mlčela jsem čtyřicet let. Ale nebyla jsem doopravdy svobodná, dokud jsem nezačala mluvit o tom, co se mi přihodilo jako dítěti. Toto je můj příběh.
------------------------
Irene Butterová, rozená Hasenbergová, byla šťastná malá holčička, když do jejího života poprvé zasáhl fašismus. Napoprvé se její rodině podařilo uniknout, když se vzdala svého majetku a zázemí, opustila příbuzné a odstěhovala se z Německa do Nizozemska. Temný mrak zrůdné ideologie je ale brzy dostihl i tam. Zpočátku měli Hasenbergovi štěstí, jako zázrakem několikrát unikli před transportem do koncentračního tábora, nakonec je ale dostihl stejný osud jako tisíce jiných židovských rodin. V táboře Bergen-Belsen zažila Irene nepředstavitelné hrůzy, strach, hlad, špínu a ponižování, ani ona, ani její rodina ale neztrácela naději. Konečně se zdálo, že se na rodinu usmálo štěstí, dostali se na svobodu, ale ještě cestou z tábora zemřel Irenin otec a ona sama byla odtržena od matky a bratra.
Přes všechno zlo, které zažila, přes nenávist a pohrdání, kterým čelila, se Irene rozhodla nebýt obětí holocaustu, odmítla být nepřítelem. Dál vidí v lidech dobro a její celoživotní snahou je „nebýt nikdy tím, kdo jen přihlíží“.
Na sklade 2Ks
18,23 €
19,19 €
Marie Terezie: Všichni věrní a nevěrní
Prohrává válku o habsburské dědictví. Prohraná se ale zdá i bitva o její manželství s Františkem Štěpánem. Říši ohrožuje nejen pruský král Fridrich II., ale i Francouzi a Bavorové, kteří se dostanou až do Prahy. Slíbená pomoc z Uher nepřichází, a tak se Marie i František uchýlí ke krajním řešením. Vypjatá situace spustí manželskou krizi provázenou žárlivostí a nevěrami. Dokážou se manželé přenést přes selhání toho druhého?
Velitel tankových vojsk wehrmachtu
Vzpomínky Hanse von Lucka jsou v první řadě vyprávěním o válečných taženích tohoto mladého a schopného důstojníka ve službách německého wehrmachtu. Čtenář se nejprve seznámí s tím, jak se mladý muž v duchu rodinné tradice rozhodl nastoupit do Reichswehru, kde se osudově setkal s později legendárním německým polním maršálem Erwinem Rommelem, jehož schopnosti velmi oceňovali i jeho protivníci. Hans von Luck se během války účastnil jako velitel praporu a později pluku všech klíčových tažení nacistické armády, nejprve bleskového tažení do Polska (1939), pod velením Rommela útoku na Francii (1940), invaze do Sovětského svazu (1941–1942), později se znovu pod velením Rommela účastnil jako velící důstojník Německého afrického sboru (Deutsches Afrikakorps) památných bojů v severní Africe (1942–1943) a na konci války spodílel na obranných bojích německé armády po zahájení úspěšné spojenecké invaze v Normandii (1944–1945). Krátce před skončením války byl zajat v bezvýchodné situaci sovětskou armádou a odvlečen na Kavkaz, kde pracoval skoro až do konce svého zajetí v gruzínském pracovním táboře v městečku Tkibuli. Líčení Hanse von Lucka není jen klasickým vyprávěním vojáka o bojích, ale svědectvím o válečné době očima z druhé strany barikády. O inteligenci a mimořádných schopnostech autora svědčí mimo jiné skutečnost, že se mu nejvyšší představitelé německé armády nebáli svěřit politickou misi, jejímž cílem bylo přesvědčit Adolfa Hitlera o nutnosti stažení německých armád ze severní Afriky. Jeho svědectví je důkazem o rostoucích rozporech mezi generály německé armády a politickým vedením nacistické říše. Vzpomínky na ruské zajetí, ale i na střety s protivníky odhalují hlubokou empatii a uznání von Lucka dokonce i vůči svým protivníkům, které dokázal nejen ocenit, ale projevit jim i svůj soucit.
Na sklade 2Ks
20,94 €
22,04 €
Posledné dni Hitlera
V septembri 1945 bol osud Adolfa Hitlera absolútnou záhadou, na štyri mesiace akoby zmizol zo zemského povrchu. Vyriešením tejto záhady poverili dôstojníka britskej spravodajskej služby Hugha Trevora-Ropera, ktorý bol v civilnom živote historikom. Vďaka geniálnej detektívnej práci potvrdil, že führer v Berlíne spáchal samovraždu, a napísal o tom jednu z najfascinujúcejších dejepisných kníh. Držíte v rukách výnimočný príbeh o Hitlerových posledných dňoch v berlínskom bunkri a o trpkom konci jeho sna o najmocnejšej ríši sveta. Prvé vydanie knihy o finále jednej z najhroznejších kapitol dejín sa na pultoch kníhkupectiev objavilo v roku 1947. Mrazivé autentické svedectvo, ktoré obsahuje, však zostáva varovaním aj pre človeka dneška.
dostupné aj ako:
Biografie z kategórie história sa zameriavajú na opis a skúmanie životov významných historických osobností. Tieto knihy nám ponúkajú pohľad do života a príbehov jednotlivcov, ktorí zohrali dôležitú úlohu vo vývoji spoločnosti, politiky, vedy, umenia alebo iných oblastí.
V biografiách sa často rozoberajú naratívne aspekty životov jednotlivcov, od ich raného detstva a rodinného prostredia až po ich dospelosť a významné činy. Autori týchto kníh sa zaoberajú históriou a využívajú primárne a sekundárne zdroje, ako sú denníky, listy, rozhovory, oficiálne dokumenty a vedecké štúdie, aby rekonštruovali životné príbehy týchto osobností.
Historické životopisy nám umožňujú preniknúť do mysle a srdca týchto osobností a porozumieť ich motivácií, rozhodnutiam a vplyvu na svet okolo nich. Tieto knihy nám tiež poskytujú historický kontext a rámec, v ktorom tieto osobnosti pôsobili, a umožňujú nám vidieť, ako ich životné príbehy zapadajú do širších dejín.
