Najnovšie - Druhá svetová vojna strana 12 z 37

Az ifjú Hans Heinz Rehfeldt 18 évesen legénységi állományú gránátosként (közlegény) került a keleti frontra 1941. novemberében az elit Großdeutschland gyalogezred önkénteseként, hogy egy 8 cm-es aknavető kezelőjeként azonnal a Taifun hadművelet harcaiban találja magát Moszkvától délre, Tula térségében. Naplója második része ott folytatódik, ahol az első kötet véget ért: 1943. augusztus 11-én az Ahtyirka körüli védelmi harcokban. Októberben 21 napos eltávozást kap, amit otthon tölt Hagenben, majd november közepétől ismét az ukrajnai arcvonalszakaszon küzd. 1944 májusában már szakaszparancsnok régi egységénél, és a Romániában, majd Kelet-Poroszországban és Litvániában zajló súlyos védelmi csaták részese. Miután 1944 végén hajón Memelből Königsbergbe szállították, 1944/45 telén részt vett a Kelet-Poroszországért vívott ütközetekben. Folyamatosan ki volt téve az orosz bombázók és vadászrepülők támadásainak, és súlyosan megsebesült a lábában, egy orosz önkéntes és egy lóvontatású jármű segítségével sikerült Balgáról Rosenbergbe jutnia. Tengeren Pillau-n keresztül Swinoujscie-be, majd vonattal Schwerinbe utazott. A közelgő orosz bebörtönzés elől nyugatra menekülve 1945. május 3-án amerikai fogságba esett, majd 1945 júliusában szabadult. A közel 200, a szerző által kézzel rajzolt térképpel és fényképpel illusztrált lenyűgöző és megdöbbentő történet egy olyan ember eltökéltségéről és szellemi erejéről tanúskodik, aki folyton visszatér a közeli halálból.

1942-1943 telének nagy harcai után, amelyek Sztálingrád környékén, valamint a Don és Donyec vidékén zajlottak, a tavaszi olvadás mindkét felet megállásra késztette egy időre. A németek eközben már az újabb hadműveleteik előkészítésén dolgoztak. Annak ellenére, hogy márciusban sikerült visszafoglalniuk Harkovot, a helyzetük meglehetősen bizonytalan volt Ukrajna keleti területein, ugyanis egy gyors szovjet előretörés a Dnyeper alsó folyásához és az Azovi-tengerhez továbbra is valós lehetőség volt. Hitler irracionális módon, a következményekre való tekintet nélkül ragaszkodott Ukrajna területeinek megtartásához, és azt tervezte, hogy még azelőtt csapást mér a Vörös Hadseregre, hogy az össze tudná szedni az erejét 1942-1943 telének nagy csatái után. A Citadella hadművelet megindítása körüli késlekedés végül német szempontból katasztrófába torkollott, mert a kurszki csatában 1943 júliusában már egy megerősödött szovjet hadsereg lépett színre. Ezzel végleg szertefoszlottak a Wehrmacht reményei a szovjet erők felőrlésére. Ehelyett az történt, hogy a kimerült és most már a túlélésükért küzdő németek egy sokmilliós szovjet erővel találták magukat szemben, amely sorozatos nagy ütközetekben egészen a Dnyeperig szorította vissza őket. Habár a visszavonulást kellő ügyességgel hajtották végre, és a szovjeteknek kevés lehetőségük adódott a német erők bekerítésére, mindez hatalmas áldozatokat követelt a már amúgy is leharcolt Wehrmacht-csapatoktól. A könyv szerves folytatása a szerző A penge élén. Sztálingrádtól Harkovig, 1942. november - 1943 március c. munkájának, és az erényei is hasonlóak: a magával ragadó történetmesélés, a stratégiai, hadműveleti és harcászati szintek jó érzékkel történő váltogatása az elbeszélés során, valamint az emberi tényező érzékletes megjelenítése a feldolgozott nagyszámú visszaemlékezésre támaszkodva - Manstein tábornagy és Vaszilevszkij marsall, az alacsonyabb beosztású tisztek és közkatonák, valamint az egyszerű helyi lakosok szemével egyszerre látjuk az eseményeket. Buttar munkájának másik erőssége az időben tágabb geopolitikai kontextus érzékeltetése, így a könyv segíthet a ma eseményeinek megértésében is.

Období takzvané sudetské krize roku 1938 vnímáme jako okamžiky prohry, potupy a zrady. To je ale jen jeden úhel pohledu, ten, který reflektuje konečný výčet ztrát. Ztrát územních, hospodářských, lidských i morálních. Pokud budeme pozorněji vnímat vše, co událostem předcházelo, vznikne komplexnější obrázek o tehdejší situaci. A zároveň zjistíme, že máme být na co hrdí. Ač se ve druhé polovině 30. let Československo ještě vzpamatovávalo z následků světové hospodářské krize, prokázalo ohromnou sílu. Ta tkvěla v odhodlání drtivé většiny Čechů, Slováků i Rusínů a části německé populace vzdorovat doslova měsíc co měsíc sílící nacistické mašinérii, kvůli které byl v Evropě opět ve vzduchu cítit střelný prach. Rozbuškou mělo být Československo a jeho německá menšina, která se z valné většiny přihlásila k velkoněmeckým myšlenkám a k nacistické ideologii. Mladá republika měla být rozcupována. Čechoslováci byli ochotní k velkým ústupkům, zároveň ale budovali moderní armádu opřenou o pevnostní linie, dodnes nejhmatatelnější symbol tehdejší houževnatosti. Vyvrcholením několika let příprav byla zářijová mobilizace roku 1938. Její průběh prokázal, že československý národ byl připravený za svou svobodu bojovat. Jenže zůstal sám. Francie a Velká Británie s politikou appeasementu ustupovaly výhrůžkám Adolfa Hitlera a uvěřily jeho slibům. Na otázku, zda jsme měli 30. září 1938 odmítnout diktát mnichovské dohody a bojovat sami proti mnohem silnějšímu nepříteli, si musí každý odpovědět sám. Správná odpověď totiž neexistuje. Mezi vojáky i civilní obyvatele v časech předmnichovských se přenesete díky desítkám přiložených dobových artefaktů, které jsou téměř vždy věrnou kopií originálů. Najdete mezi nimi návod na obsluhu plynové masky či například pokyny civilní ochrany, které radily, jak se lidé měli chránit před bombardováním a plynovým útokem. Realitu bojů s nacistickými záškodníky dokumentují autentická hlášení či příkazy určené velitelům pevnostních objektů. Zahraniční pohled na události roku 1938 reprezentují dobové časopisy z Velké Británie či USA. Nechybí ani burcující, optimistické texty z titulních stran novin publikovaných ve dnech mobilizace. Je z nich cítit skutečné vlastenectví. Pro naše otce, dědy či pradědy, kteří onoho září roku 1938 střežili hranice, bojovali s nacistickými záškodníky nebo u střílen pevností očekávali útok Hitlerových tanků, bylo vlastenectví hlavním motorem jejich odhodlání bránit svou zemi a své rodiny před nejstrašnější diktaturou v dějinách. Zaslouží si, aby nebyli zapomenuti. Publikace má mimořádně kvalitní zpracování, dokonalý tisk na matném křídovém papíru o vysoké gramáži, uvnitř národnostní mapu Československé republiky a desítky dalších vložených příloh (některé z nich jsou oboustranné, celkem 42 různých artefaktů). Je uložena v lesklém pouzdře o vnějším rozměru 25 × 31,5 × 3,5 cm. Obsahuje 42 vložených kopií unikátních dokumentů doby

Operace Anthropoid byla nejvýznamnějším odbojovým činem v Evropě v období druhé světové války. Příslušníkům čs. zahraniční armády se podařilo odstranit třetího nejvýše postaveného muže hitlerovského Německa zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Cestu k tomuto činu, čin samotný i jeho důsledky pro český národ v době války i pro jeho poválečný vývoj mapuje autor Jaroslav Čvančara v této knize. Na necelých čtyřech stech stranách se odvíjí příběh stovek osobností a rodin československého zahraničního odboje i odboje domácího. Před čtenářem tak vyvstane více než 1200 fotografií a dokumentů jako obrazová paměť národa, přičemž popisky doprovázející snímky vyprávějí ucelený příběh obsahující bezpočet dramatických událostí i drobných antických tragédií. Setkáte se tak s tvářemi lidí, kteří byli ve sém životě postaveni na rozhodující křižovatku zvolit přežití v protektorátu nebo se podílet na odbojové činnosti aktivním odporem proti okupační moci. V knize jsou představeny i tváře stojící na druhé straně zástupci protektorátní moci, Gestapa, SD, Wehrmachtu, složek SS, ale i zrádci a kolaboranti, z nichž mnozí působili po válce opět ve službách jiných pánů. Druhé doplněné vydání je doplněno o několik desítek fotografií a dokumentů, které autor během posledních pěti let získal. Kniha končí novou kapitolou Paměť Anthropoidu dokumentující péči o památku skupiny ANTHROPOID a všech jejích spolupracovníků do dnešních dnů.

A háttérből, vezérkari tisztként már a háború első szakaszában nagy hatást gyakorolt a történésekre. Később, kiváló parancsnokként 1941-44 között kulcsszerepet játszott az orosz hadszíntér gigászi küzdelmeiben. A hadjáratokról szóló részletes beszámolóknak, az éles kommentároknak és a nagy jelentőségű exkluzív információknak köszönhetően Manstein emlékirata az egyik legfontosabb adalék a II. világháború történetéhez.

Az eredetileg Adolf Hitler testőrségeként szolgáló SS szervezeti alapjain felállított Waffen-SS alighanem a második világháború legszélesebb körben ismert fegyveres testület. A válogatott férfiak rendíthetetlen lojalalitással, morális gátlások nélkül szolgálták a nemzetiszocialista államhatalmat, majd a fronton is bizonyították, hogy méltóak az elit katonák különleges címére. A Waffen-SS végigharcolta a második világháborút: egységei részt vettek a lengyel offenzívában, a legvégső napokban pedig megingathatatlanul védelmezték Berlin utcáit.

Amikor a kegyetlen elnyomó rezsim 1933 után átvette a hatalmat, a németek azon része, akik közül a többség - nagyjából 20 millióan, a lakosság kétharmada - soha nem szavazott a nemzetiszocialistákra, igyekezett meglapulni és óvni a családját. Vidékre költöztek vagy színleg támogatták a rendszert, miközben a náci propaganda és az álhírek közepette próbálták kitalálni, mi zajlik valójában a Harmadik Birodalomban. Az állandó fenyegetettség és létbizonytalanság ellenére sok hétköznapi ember mégis erőt merített az ellenállás valamilyen formájához, bár tudta, hogy ezzel akár az életét is kockáztatja. Többen voltak a bátor ellenállók, mint amennyiről a hivatalos statisztikák szólnak: tanárok, ügyvédek, gyári munkások, háztartásbeliek, boltosok, egyházi emberek, szakszervezeti tagok, katonatisztek, arisztokraták. Míg a korabeli ellenállási mozgalmaknak komoly szakirodalmuk van, Catrine Clay most hat páratlan életúton keresztül elsőként mutatja be a német ellenállás egyéni formáit is. Korabeli emlékiratokon, feljegyzéseken, fényképeken és visszaemlékezéseken alapuló, szépirodalmi igényességgel megírt könyvében végigkövethetjük azoknak a jó németeknek a sorsát, akik megszenvedték a nemzetiszocialista diktatúra, majd a nácik által kirobbantott háború éveit, és végül a bűntudattal és vádaskodással terhelt időszakot a háború után. "Ha rossz kezekbe kerül a hatalom, az egyénnek nem sok mozgástere marad."

Budapest védőinek 1945. február 11-ei kitörési kísérlete a második világháború tragédiáihoz tartozik, és Magyarországon évtizedekkel az események után is mind inkább foglalkoztatja a közvéleményt. Ungváry Krisztián kötete azzal a szándékkal íródott, hogy összefoglalja azt a tudást, amivel e hadművelet kapcsán rendelkezünk, és jegyzetelt formában tárja a nyilvánosság elé azokat a fontosnak ítélt visszaemlékezéseket, amelyek a kitörésről születtek. A könyv tehát nem csupán a kitörésről szól, hanem arról is, hogy az ezzel kapcsolatos forrásokat illetően milyen történetírói problémákkal találkozhat az olvasó. Az eredeti szövegek közreadását az is indokolja, hogy a kitörésről szóló közbeszéd az utóbbi időben esetenként elszakadt a történelmi tényektől. Ungváry Krisztián kötete ily módon az emlékezés értelméről, az egyéni felelősségről és a túlélés stratégiáiról is elgondolkodtatja az olvasót.

Univerzitní profesor PhDr. Milan Nakonečný v předkládané knize vnáší světlo do spletitého labyrintu fašistických a nacistických hnutí působících na území Čech a Moravy v letech 1922 až 1945. Neklade si cíle vědecko-historického díla, pročež je jeho práce více narativní, snaží se vtáhnout čtenáře do atmosféry českého fašismu také jako sociálně psychologického dění a přiblížit mu osoby dramatu a jejich vztahy. Klade důraz na hodnocení osobností jednotlivých představitelů českého fašistického hnutí a své pojednání doplňuje krátkým přehledem psychologických teorií fašismu. Autor neváhá k probírané tematice zaujmout osobní postoj a konfrontuje ji z vlasteneckých pozic. Vnímá fašismus jako autoritářské zneužití ideálu a myšlenky národa. Zabývá se motivacemi, jež vedly dobové fašisty k přijetí této ideologie, včetně naivního idealismu a zklamání nad prvorepublikovým parlamentarismem. Poukazuje na psychologický profil kolaborantských organizací, v nichž se vedle zuřivých antisemitů sdružovali nezřídka také prospěcháři a udavači. Po patnácti letech od prvního vydání přináší nakladatelství Sol Noctis titul Český fašismus v doplněné a rozšířené podobě.

Když Libor Nedorost, již zkušený autor trilogie Češi v 1. světové válce, narazil na zažloutlé dokumenty o osudech jedné moravské rodiny, ihned pochopil, že má v ruce jedinečný materiál. Tři roky sledoval stopy Jana Půlpytla, syna mlynáře z Okrouhlé Radouně. Ten jako osmnáctiletý narukoval do rakousko-uherské armády, s níž prošel frontovou službou na italském bojišti v okolí Bolzana, kde jej také zastihl konec války. I jeho další životní kroky byly spojené s vojenskou uniformou. Těsně po skončení 1. světové války ještě jako aktivního vojína, v meziválečném období pak jako záložního poddůstojníka. V předvečer 2. světové války se opět přihlásil do armády, s níž pak prošel jako důstojník krkolomnou pouť přes Polsko, Sovětský svaz, Anglii, Střední východ, opět Sovětský svaz až k Dukle. Tam po něm stopy končí…

Divize Brandenburg byly Hitlerovy speciální jednotky, útvar tvořený zejména cizinci německé národnosti, kteří využívali převleků a znalosti jiných jazyků k podnikání odvážných akcí na nepřátelském území. Jejich historie se do značné míry přehlížela, protože jejich příběhy byly zastíněny historkami jejich spojeneckých protějšků, a díky tomu je tato vzpomínková kniha o to mimořádnější. Giampietrovy velmi osobní a přesvědčivé memoáry, které vyšly poprvé německy v roce 1984, jsou barvitou výpovědí o jeho zkušenostech. Autor popisuje realitu života v jednotce od každodenních starostí přes výcvik až po účast v misích divize. Podrobně líčí často riskantní akce uskutečňované pod velením Theodora von Hippela včetně obsazení mostů přes Dunaj v červnu 1941 v Daugavpilsu a pokusu o obsazení mostu v Batajsku, kde polovina jeho jednotky padla. Vzhledem k velmi nebezpečné povaze jejich misí přežilo druhou světovou válku jen velmi málo těchto dobře vycvičených vojáků. Mnoho znalostí o této jednotce se tak navždy ztratilo, a tak se tato kniha stala unikátním dokumentem o určité části německých válečných dějin. Tento poutavý příběh oživuje barvitými a přesvědčivými detaily divizi Brandenburg, obecně považovanou za předchůdce dnešních speciálních jednotek, a její roli v historii druhé světové války.

Winner of the Jan Michalski Prize 2021 An Ostarbeiter was an 'Eastern Worker', rounded up by Nazi Germany from the captured territories in Central and Eastern Europe. By the end of the war, it is estimated that approximately 3 million to 5.5. million Ostarbeiter were forced to work in guarded work camps, many of them younger than 16 years old - at which age they would be conscripted for military service. Ostarbeiter worked 12 hours a day on starvation on rations; as ethnic Slavs, they were treated with extraordinary brutality by Nazi guards who considered them 'sub-human' by the standards of the Aryan master race. They were distinguished by the label 'OST' sewn onto their uniforms. OST is based on over two hundred personal accounts, hundreds of hours of interviews, and over 350,000 letters. This important publication will ensure that the voices of the brutalised and displaced Ostarbeiter will not be forgotten.

V noci z 5. na 6. dubna 1945 se na ostrově Texel u nizozemských břehů vzbouřili Gruzínci, kteří sloužili ve wehrmachtu. Noži a bodáky tehdy zmasakrovali 400 německých vojáků ze stejné jednotky. Rozzuřený Hitler přikázal ostrov získat zpět. Výsledkem byly několik týdnů trvající nemilosrdné boje, které vešly do dějin jako poslední evropská bitva druhé světové války. Zkušený britský historik a novinář Eric Lee představuje vůbec první podrobný popis tehdejších událostí a objevně mapuje celý průběh vzpoury.

Ukážem vám svet v temnom objatí krídel Ríšskej Orlice a hákového kríža priamo z pohľadu tých, ktorí ten svet stvorili k obrazu svojej viery v jednu ideu. VITAJTE V 2. SVETOVEJ VOJNE OČAMI SS.

V prvý deň nástupu Winstona Churchilla do úradu britského premiéra Hitler napadol Holandsko a Belgicko. Rozpadnuté Československo už bolo plne v moci nacistov a ich domácich prisluhovačov. Briti čelili smrteľnému nebezpečenstvu: ak sa im nepodarí urýchlene evakuovať svoju armádu z Dunkirku, Hitlerovi už nebude nič stáť v ceste a nemecké vojská budú pochodovať po Trafalgar Square. A potom nasledovalo dvanásť mesiacov nepretržitého bombardovania Londýna a ďalších miest, pričom zahynulo 45-tisíc Britov a bolo zničených viac ako dva milióny domov. Churchill musel navyše presvedčiť amerického prezidenta Roosevelta, že izolacionizmus nie je odpoveďou na búrku, ktorá sa schyľovala nielen nad Európou. Erik Larson v ságe o tomto roku v živote Winstona Churchilla, jeho rodiny, jeho bezprostredného politického a sociálneho okolia v dramatických kulisách bitky o Britániu s dôverným poznaním archívneho materiálu, denníkov a odtajnených dokumentov britskej tajnej služby zručne prepája obecnú historicko-politickú líniu textu s osobnými peripetiami hlavnej postavy. Darí sa mu odkrývať Churchillovu historickú monumentálnosť a jedinečnosť, no súčasne aj jeho ľudskú slabosť a zraniteľnosť. Originalita Larsonovej knihy spočíva v dramatizácii Churchillovej osobnostnej a politickej robustnosti, výrečnosti, strategického rozhľadu a húževnatosti, ako aj jeho výnimočnej schopnosti byť vodcom národa v hodine jeho smrteľného ohrozenia.

Přemýšleli jste někdy o tom, jak to nejspíš vypadalo během poslední dní, hodin a minut před Hitlerovou sebevraždou v berlínském bunkru, zatímco kolem vybuchovaly sovětské granáty? O čem asi nechvalně proslulý diktátor přemýšlel, co cítil a jak se vyrovnával s prohranou válkou? Britský historik Richard Dargie vás provede závěrečnými momenty Hitlerova života včetně sepisování poslední vůle a spontánní svatby s jeho dlouholetou milenkou Evou Braunovou. Nic z toho se však nedělo ve vakuu, a kniha proto nabízí také širší historické souvislosti. Na své si tedy přijdou jak skalní příznivci literatury o druhé světové válce, tak čtenáři, kteří o tématu zatím příliš nevědí. Publikace je doplněna řadou zajímavých archivních fotografií.

Zločinci jsou určení pouze k tomu, aby zemřeli, jak správně tuší hlavní hrdina tohoto příběhu, bývalý student práv Helmut Kalmeder, který kvůli svému nadšení pro komunistické myšlenky a své tvrdošíjné povaze strávil několik let v koncentračním táboře Dachau. Ve skutečnosti je nezpůsobil˘ pro službu na frontě, tudíž nemá tu čest bojovat za vůdce. Rozkaz z října 1942 změní osud nejen jemu, ale i dalším jemu podobným. Muži fyzicky způsobilí k boji jsou převezeni z vězení a koncentračních táborů do výcvikového střediska Heuberg, kde absolvují výcvik a jsou připraveni na plnění svých povinností řádných německých vojáků. Nejen zloději, vrazi nebo defraudanti, ale i političtí a náboženští disidenti, tak najdou svůj osud jako příslušníci trestního praporu 999, a to nejen na Balkánů, ale později i na východní frontě, aby tam zemřeli za vlast, v jejíž ideály stěží někdo z nich věřil, a za vůdce, jehož už téměř nikdo neuznával. Kniha na základě osobních zkušeností autora, který se sám jako obyčejný voják zúčastnil bojů ve druhé světové válce, přináší velmi osobitý a přesvědčivý obrázek o životě trestanců v třetí říši, kteří se jako vojenské služby nehodní dostali do „pekla“ výcvikového tábora, kde lidský život neznamenal nic. Autor zároveň ukazuje, jak to vypadalo za fasádami tzv. velké války, kde probíhaly každodenní malé zápasy o přežití.

On the warm night of 18 August 1942, a flotilla pushed out into the flat water of the Channel. They were to seize the German-held port of Dieppe, destroy key installations, seize intelligence material and then sail for home. This was the greatest amphibious operation since Gallipoli, with the biggest accumulation of fighter power ever assembled. But by 9am on the day of attack, one of its architects already feared that the operation would "go down as one of the great failures in history". Confidence turned to carnage, with nearly two thirds of the attackers dead, wounded or captured. It was claimed afterwards by its key players to be essential to D-Day, with the media telling listeners that it was a success -- but the tragedy was all too predictable. Using first-hand testimony from combatants and civilians, forensic analysis of the roles of Mountbatten and Montgomery, and source material from archives across several countries, bestselling author Patrick Bishop's gripping account brings Operation Jubilee powerfully and vividly to life, in an epic demonstration of how ambition, folly and courage came together in one of the most tragic episodes of the war. 'A deeply humane, lucidly written and powerful tribute to some of the unsung heroes of the Second World War' Sunday Times on Bomber Boys 'This is the best kind of military history - the kind in which the author never loses sight of the impact of war on its victims, German as well as British, and those who were left behind... It reminds the rest of us what their war was all about' Evening Standard on Bomber Boys

Two tyrants. Each responsible for the death of millions. This compelling book on Hitler and Stalin - the culmination of thirty years' work - examines the two leaders during the Second World War, when Germany and the Soviet Union fought the biggest and bloodiest war in history. Hitler's charismatic leadership may contrast with Stalin's regimented rule by fear; and his intransigence later in the war may contrast with Stalin's change in behaviour in response to events. But as bestselling historian Laurence Rees shows, at a macro level, both were prepared to create undreamt-of suffering - in Hitler's case, most infamously the Holocaust - in order to build the utopias they wanted. Using previously unpublished, startling eyewitness testimony from soldiers, civilians and those who knew both men personally, Laurence Rees - probably the only person alive who has met Germans who worked for Hitler and Russians who worked for Stalin - challenges long-held popular misconceptions about two of the most important figures in history. This is a master work from one of our finest historians.