Najnovšie - Novovek strana 1 z 3
zobraziť:
Otázky zemepanského hospodárenia a správy v novoveku III.
Záujemcom o novoveké dejiny hradných panstiev predkladáme už tretí zväzok zborníka Otázky zemepanského hospodárenia a správy v novoveku III. v sérii Oeconomica Slovaciae historica, vydávanej Katedrou histórie Filozofickej fakulty Trnavskej univerzity v Trnave od roku 2019. Zborník sa usiluje predstaviť ďalšie aspekty dejín rano-novovekých panstiev v našom geografickom priestore.
Panstvo vníma ako územno-hospodársko-právny celok s vlastným sociálnym systémom a kultúrnym zázemím v rukách feudála. Už samotná členitosť a rôznorodosť územia Slovenska znamená rôzne životné a hospodárske podmienky na jednotlivých panstvách, ako aj formy ich správy v špecifických hospodárskych, sociálnych, kultúrnych a náboženských pomeroch. Autori jednotlivých štúdií sú odborníkmi na hospodárske a sociálne dejiny a vo svojich príspevkoch sumarizujú výsledky svojich, často viacročných výskumov v hospodárskych a sociálnych témach našich dejín.
Kapitoly z dejín habsburskej monarchie v ranom novoveku (viacjazyčný zborník)
Habsburgovci a ich monarchia na dlhé stáročia spojili osudy obyvateľov Uhorska, českých krajín, rakúskych krajín, Chorvátska i veľkej časti Poľska. Na teritóriu monarchie vznikla jedinečná viacjazyčná a viackonfesionálna kultúra, ktorá žije dodnes v potomkoch ich vtedajších obyvateľov, v ich mentalite, každodennom správaní i kultúrnom vkuse bez toho, aby sa dokázali dohovoriť spoločným jazykom. Cieľom autorov jednotlivých príspevkov tohto zborníka bolo priblíženie kľúčových udalosti prvých storočí existencie habsburskej monarchie, geopolitického celku, ktorý sa takto v priebehu dejín nikdy nevolal. Spolu s ním sa na javisko dejín dostala aj dynastia Habsburgovcov. Habsburgovci a ich „súštátie“ zohrali v priebehu štyroch storočí významnú úlohu vo všetkých dôležitých udalostiach i procesoch vo vývine európskeho kontinentu. Ich účinkovanie je dodnes hodnotené pozitívne, negatívne i kontroverzne (napr. zastavenie osmanskej expanzie na jedneja násilnú rekapituláciu na druhom konci spektra).
Zborník obsahuje príspevky v slovenčine, češtine, maďarčine aj v nemčine.
Konfesionálny vývin Uhorska v ranom novoveku
Pre Uhorské kráľovstvo bol raný novovek, no najmä jeho prvé dve desaťročia, osobitne ťažkou epochou. Po tragickej bitke pri Moháči si Osmani vybudovali v krajine vlastnú dŕžavu a z iba nedávno prekvitajúcej stredoeurópskej mocnosti sa stalo bojisko, nárazníkový priestor, stojaci v ceste vojnovej mašinérii islamu. Práve v tomto období sa v Uhorsku udomácnila reformácia, ktorá priniesla mohutný rozvoj školstva, vzdelanosti, myslenia a kultúry. Nasledujúce 17. storočie sa potom nieslo v znamení najprv nesmelej, potom však stále silnejúcej rekatolizácie. Tá po násilných excesoch, krvavých súdoch a galejníkoch pokračovala v poslednej tretine 17. storočia menej násilnými, no účinnými metódami, až sa na sklonku storočia zakonzervovala náboženská tolerancia ako nový fenomén habsburskej, ešte stále absolutistickej politiky.
Publikácia je výsledkom snahy autorov o lepšie poznanie spomínaných udalostí a procesov náboženského vývinu na území historického Uhorska v ranom novoveku.
Švédská knižní kořist z českých zemí
V letech 1645–1648, tedy krátce před koncem třicetileté války, zkonfiskovala švédská vojska řadu českých a moravských knihoven – především v Mikulově, Olomouci, Praze, ale i na dalších místech. Osudy přibližně 25 tisíc knih a rukopisů, z nichž se část dochovala do dnešních dnů ve více než šedesáti institucích napříč Evropou, představují fascinující příběh jednoho z nejvýznamnějších zásahů do české kulturní historie a příklad kulturního transferu v evropském raném novověku. Předkládaná publikace sleduje složitý životní cyklus těchto svazků – od okamžiku jejich konfiskace přes transport do Švédska a jejich začlenění do tamního prostředí až po jejich novodobé znovuobjevování. Středobodem knihy je virtuální rekonstrukce odvezených knihoven, které se tak po staletích symbolicky vracejí na mapu české kulturní paměti.
The Killing Age
A bold, trailblazing history that asks: what if the movements that built the modern world – the Enlightenment, democracy, the Industrial Revolution – were more catastrophic than we ever imagined?
In this radical rethinking of modernity, Professor Clifton Crais argues that the era between 1750 and the early 1900s – seen by many as the birth of the Anthropocene – should instead be known as the Mortecene: the Age of Killing.
Killing brought the world together and tore it apart, as violence and commerce converged to create a new and terrible world order that drove the growth of global capitalism. Profiteering warlords left a trail of devastation across Africa, Asia, and the Americas, committing mass-scale slaughter of humans and animals, and sparking an environmental crisis that remains the most pressing threat facing the world today.
Drawing on decades of scholarship and a range of new sources, The Killing Age turns our vision of past and present on its head, illuminating the Mortecene in all its horror: how it has shaped who we are, what we value, what we fear, and the precarious planet we must now confront.
Na sklade 1Ks
24,95 €
Nic nepřiznávám, nemohu své svědomí zatížit…
Na podzim 2025 uplyne 340 let od chvíle, kdy krutou smrtí upálením skončil život statečného šumperského děkana, kněze Kryštofa Aloise Lautnera, nespravedlivě odsouzeného za údajné čarodějnictví.
Před časem byly poklidné vody tématu čarodějnických procesů rozbouřeny novou knihou, jež se tomuto tématu věnuje. Stalo se, co si ještě nedávno málokdo dokázal představit – mnozí lidé začali znovu věřit v reálnou existenci čarodějnic, jejich sabatů na Petrových kamenech či na zázračné účinky čarodějné masti. Jejich fantazii začaly bičovat představy sexuálních orgií spojených s čarodějnicemi a jejich „galány“.
Smutným vedlejším plodem nových publikací, které doslovně vycházejí z přiznání ze 17. století, jež byla z vyšetřovaných žen a mužů vynucena mučením či jeho hrozbou, se stalo poplivání Lautnerovy památky, neboť na něm znovu ulpělo cosi z nařčení vedoucího čarodějnické sekty, jejího velmistra.
Ten, kdo se chce zorientovat v celém čarodějnickém dění, už může hledat pouze v knihovnách, protože na aktuálním knižním trhu kromě problematických knih Jaroslava Čechury k této tematice není nic. Proto je vydáván tento soubor textů, byť vesměs starších. Jejich jádrem je druhé vydání čtvrtstoletí starého textu autorské trojice František Spurný, Vojtěch Cekota a Miloš Kouřil: Šumperský farář a děkan Kryštof Alois Lautner, oběť čarodějnických inkvizičních procesů (Šumperk 2000) včetně překladu důležitých archivních dokumentů s procesy spojenými. Připojeno je několik dalších zajímavých dokumentů – recenze tohoto spisu, recenze „čarodějnické“ knihy J. Čechury, jedna z kapitol knihy o Friedrichu Spee, tedy o jezuitovi ze 17. století, který už v roce 1631, jako zpovědník údajných čarodějnic, demaskoval zrůdnost čarodějnických procesů.
Dobytí Říma
Vyplenění Říma vojsky ve službách císaře Karla V., k němuž došlo v květnu roku 1527 v rámci takzvaných italských válek, představuje jednu z nejbolestnějších ran, které Věčné město během své dlouhé historie utrpělo. Jakým způsobem však tuto událost, která na většině míst tehdejší katolické Evropy vyvolala zděšení a odsudky, vnímali lidé, kteří stáli na císařské straně? Považovali ji za spravedlivý trest, který Bůh seslal na papeže a další vysoké představitele římskokatolické církve, nebo byli tím, co španělští, italští a němečtí vojáci ve službách císaře Karla V. spáchali, rovněž zděšeni? K první skupině patřil španělský humanista a císařský sekretář Alfonso de Valdés (1490–1532), muž, který ve svých spisech dokázal pružně reagovat na dynamický vývoj událostí dvacátých let 16. století a jehož dílo nabízí unikátní vhled do myšlení jednoho ze zastánců císařského univerzalismu. Ústřední součást předkládané knihy představuje Valdésův dialog nazvaný Rozprava o událostech, jež se odehrály v Římě, na jehož stránkách se jeho autor pokusil vysvětlit destrukci Říma z pohledu zastánce císařské politiky. Toto literární dílo doplňuje překlad několika Valdésových latinsky psaných dopisů, jejichž prostřednictvím je možné nahlédnout, jakým způsobem humanisté počátku dvacátých let 16. století interpretovali nejen rozličné problémy, které dle jejich mínění tehdejší církev postihovaly, ale i v té době vznikající reformační hnutí.
1812 Z Moskvy a v zajetí, 2. vydání
Popis ústupu Napoleonovy Velké armády z Moskvy v roce 1812 a podmínky zajetí v ruských guberniích na základě pamětí wurttemberského důstojníka Christopha von Yelina a dalších převážně německých pamětníků.
Kolem Středomoří
Kniha Kolem Středomoří je soubor Braudelových textů, které nějakým způsobem souvisejí s jeho zásadní knihou Středomoří a středomořský svět v době Filipa II. Soubor se skládá ze tří částí, z geografického hlediska věnovaných severní Africe, Španělsku a Itálii, a tvoří ho Braudelovy články a recenze knih na téma Středomoří v 16.–17. století. Umožní zejména historikům lepší vhled do způsobu Braudelovy práce, do příprav a obecně vzniku díla, které vyšlo z Braudelovy disertační práce (1947) a poté ho autor upřesňoval a mírně přepracoval (1966). Od prvního vydání v roce 1949 se ve Francii dočkalo osmi dalších vydání.
Léta putování
Titul plzeňského sympozia 2023 jsme si vypůjčili od Ference Liszta (cyklus klavírních skladeb Léta putování). A ačkoliv fenomén putování jako cesty, jež má smysl sama o sobě bez ohledu na svůj cíl či praktický účel, se jistě nezrodil až v 19. století, obohatila tato epocha putování fyzické i duchovní o nové podstatné dimenze, například o putování za slavnými umělci. Zejména druhá polovina století s překotnými změnami a novými možnostmi v oblasti lidské mobility, přinesla pak obrovský rozmach cestování všeho druhu. Znamenalo to zánik jeho sociální výlučnosti, vznik masového turismu a také nové otázky: má takové cestování ještě vzdělávací či objevitelskou dimenzi? Celkem třicet příspěvků předestírá širokou škálu různých forem lidské mobility podmíněných profesí nebo služební povinností, touhou poznávat, hledáním umělecké inspirace či dobrodružství a mnoha jinými důvody. Autoři jednotlivých textů neopomíjejí ani technické předpoklady cestování a otázku proměn vnímání světa člověkem v pohybu. Cesty byly následně reflektovány a literárně či výtvarně zpracovávány, sami cestovatelé či například příslušníci kočovných řemesel se stávali objektem uměleckého zachycení. Kniha tak nabízí širokou škálu různých oborových přístupů a metod, jak fenomén putování či cestování nově a zajímavě uchopit.
Dvojí obléhání Nymburka (1631 a 1634)
Královské město Nymburk ležící ve středním Polabí bylo během třicetileté války dvakrát obléháno saským vojskem. Následky pro něj byly katastrofální, v prvním případě téměř zcela vyhořelo, ve druhém přišly o život dvě stovky civilních obyvatel. V knize jsou obě události sledovány v souvislostech „švédské" fáze třicetileté války a pozornost je věnována i jejich vnímání ze strany současníků, stejně jako jejich roli v lokální historické paměti.
Napoleon a bitka pri Marengu
Paul Liska si v knihe Napoleon a bitka pri Marengu dal za cieľ ,, porozprávať o fascinujćich udalostiach, ktoré sa odohrali pri Marengu v roku 1800, keď Napoleon svojim dôvtipom a schopnosťou analyzovať situáciu na bojovom poli zvíťazil nad veľkolepými protivníkmi.“
Autor ďalej uvádza: ,,Ako sme sa presvedčili, francúzske výboje pozostávali nielen z vojen, ale aj z mierových premien štátov a spoločnosti v Európe. Boli začiatkom buržoáznej revolúcie, vzdialenej od starej stavovskej spoločnosti a starých kráľovských mocností. Ide o trvalé úspechy francúzskej revolúcie a napoleonskej éry. Dlhodobo pôsobili na mier a vojny, štát a spoločnosť, zákony a cirkev a podpísali sa na celosvetovom vývoji. Stačí spomenúť demokraciu, parlamentarizmus, ľudskú slobodu a ľudské práva, trhovú ekonomiku a právny štát. Išlo o revolúciu za nezávislosť, ktorá odštartovala v celom svete aj za cenu mnohých vojen, útrap a krvi. Táto revolúcia za nezávislosť funguje po celom svete. Ideál o slobode, rovnosti a bratstve odvtedy neutíchol.
Třicetiletá válka
Nejdelší evropský konflikt raného novověku zažehla všeobecná krize společenská, politická, náboženská a kulturní. V bolestech se rodil svět, který předjímal naši dobu. Další ze Stručných historií vypráví příběh, který shodou okolností začíná i končí v Čechách. Dvě události – pražská defenestrace roku 1618 a švédské drancování v Praze o třicet let později – ale nerámují období vytrvalých bojů na evropském kontinentu, jak by se snad mohlo zdát. Mapa třicetileté války připomíná spíš les, v němž oheň doutná v kořenech a čas od času pronikne na povrch. Válka sice zahrnuje vítězství i prohry velkých postav jako Albrecht z Valdštejna, Gustav II. Adolf či kardinál Richelieu, v pozadí se ale střetává nastupující stavovství s monarchistickým principem i protestanství s katolicismem. Knížka líčí také každodenní realitu Evropanů i obyčejných vojáků nebo vývoj vojenských technologií.
Dánský vpád
Kniha pojednává o vpádu vojsk generála Petra Arnošta z Mansfeldu a vévody Jana Arnošta Sasko-Výmarského do Slezska a na Moravu, který proběhl v letech 1626 až 1627.
Válečný požár, který zažehla pražská defenestrace a povstání českých stavů roku 1618, zasáhl postupem několika málo let téměř celou tehdejší Svatou říši římskou i její sousedy. Do čela protihabsburské koalice se v roce 1625 postavil dánský a norský král Kristián IV., jehož vojáci (spolu s prořídlými pluky nepokojného generála Mansfelda) o rok později zahájili odvážné tažení do středu Evropy. Netušili původně, že dojdou až do Uher, ba dokonce na hranice Osmanské říše. Původním cílem bylo převzít strategickou iniciativu proti rychle mohutnějícím habsbursko-katolickým vojskům ve středním a severním Německu, přenést válku zpět na jih a po spojení se sedmihradským knížetem Gáborem Bethlenem táhnout až na Vídeň. Zatímco švédské obléhání Brna (1645) nebo Prahy (1648) žije v historické paměti doposud, ovládnutí Opavy, Těšína, Krnova a celého moravsko-slezského pomezí rezonuje v obecném povědomí jen velmi slabě, pokud vůbec. Vojáci ve službách dánského krále přitom vytvořili v oblasti rozsáhlou enklávu, a to za výrazné podpory ze strany místních obyvatel. Akce řádně zamíchala kartami na hlavním bojišti v severním Německu i v nejvyšších patrech evropské diplomacie. V zápasu o uspořádání Evropy se ani po bělohorské porážce vůbec neztratili čeští, moravští a slezští účastníci stavovského povstání (1618–1621), mnozí i jako důstojníci a vojáci v dánské armádě. Kromě ryze politických a vojenských dějin, které zůstávají osou líčení, se kniha věnuje též „alternativním“ pohledům na události například z pohledu anglického diplomata v Konstantinopoli, prostého vojáka či civilistů zasažených krajů, tak jak to dovolují zachované prameny.
Atlas Evropy v raném novověku
Atlas podává ucelený obraz převratných změn, kterými evropské státy procházely od 16. do 18. století. Zachycuje četné válečné konflikty, složité mezinárodní vztahy, ale i ekonomický vývoj a proměny v oblasti vědy a umění. Podrobně popisuje, jak Evropa vstoupila do epochy moderních dějin.
Na sklade 1Ks
17,90 €
Manželské a jiné vibrace v českých zemích raného novověku
Autor provádí čtenáře světem mužů a žen ve všech obdobích jejich života, od narození po úmrtí, včetně rituálů, které se s danými událostmi pojily. Především však nahlíží do rodinného života různých vrstev společnosti a na konkrétních případech přibližuje vztahové „vibrace“, které mohly vést až k rodinným rozvratům a nejrůznějším sexuálním deliktům. Jim je věnována podstatná část knihy: bigamie, cizoložství, konkubinát, únos, smilstvo, znásilnění, incest, infanticidium, sodomie, prostituce. Na základě obsáhlých citací z dobových pramenů se čtenář seznámí s vybranými případy, jejich „skutkovou podstatou“ i případným následným potrestáním. Knihu doplňuje množství dobových grafik
Měšťan a šelma
Vojsko v branách města znamená ničení, vraždění, znásilňování a loupeže, alespoň v obecné představě. Vojáci však ve městech také obchodovali a navazovali přátelské, a dokonce příbuzenské vztahy. Opevněná města se z jejich ubytovávání a zaopatřování snažila získat nejednu výhodu. Soužití městského a vojenského živlu na omezeném území obydlené lokality, jeho dopady na život měšťanů, kruté zkušenosti se soldateskou, ale i překvapivé oboustranné sociální a hospodářské benefity zkoumá kniha na příkladu třicetileté války v českomoravském a německém prostoru. Autor studoval problematiku dlouhá léta v domácích i zahraničních archivech a vytvořil monografii, která význačně přispívá k obrazu každodennosti raného novověku.
V našem poníženém způsobu
Kati, rasi a biřici spolu s jejich rodinami měli patřit mezi osoby na okraji raně novověké společnosti. Do jaké míry tomu tak skutečně ovšem bylo, ukazuje na praxi východočeských měst kniha V našem poníženém způsobu. Pozornost je zaměřená na praktické dopady nečisté profese a fungování daných jedinců v prostoru města i panství. Čtenář je rovněž seznámen s perspektivou formálních i osobních kontaktů neboli rekonstrukcí sociálních sítí a životem snížené" rodiny, postavením jednotlivých členů včetně ženy a obecně s rodinnými strategiemi této sociální skupiny.
Historici ve víru raného novověku (2x kniha)
Historici ve víru raného novověku jsou třetím rozsáhlým souborem studií a článků Jaroslava Pánka. Předchozí Historici mezi domovem a světem (2013) a Historici mezi vědou a vědní politikou (2016) pojednávají jednak o pozoruhodných osobnostech české a zahraniční bohemikální historiografie, jednak o strukturálních problémech a proměnách české historiografie od roku 1990 do současnosti. Kniha Historici ve víru raného novověku pak představuje výběr studií k dějinám 16.-18. století, které Jaroslav Pánek napsal v letech 1980-2020. Skládá se ze sedmi tematických oddílů: Historiografický obraz českých zemí; Kosmografický obraz světa; Stavovský stát a společnost; Šlechta a církev; Města a venkov; Náboženství a politika; Cestování, komunikace a kultura. Analytické a syntetizující studie jsou věnovány podstatným stránkám a problémům českých a středoevropských dějin raného novověku a posunům v jejich historiografické interpretaci.
Vitajte v kategórii "Novovek" - období, ktoré označuje radikálny posun v ľudskej histórii, kedy svet prechádzal od stredovekých tradícií k moderným ideálom a inováciám. Toto je čas veľkých objavov, priemyselnej revolúcie, osvietenstva a národných revolúcií, ktoré ovplyvnili formovanie moderných národov a spoločnosti.
Ponorte sa do hĺbky udalostí, ako sú francúzska a americká revolúcia, vývoj vedeckých metód, umenia a literatúry, ale aj konfliktov a vojen, ktoré premenili geopolitickú mapu sveta.
V tejto kategórii objavíte aj rôzne spoločenské hnutia, zmeny v myslení a vo vývoji kultúry, ktoré viedli k súčasnému chápaniu sveta. Sú to knihy, ktoré ponúkajú podrobný pohľad na politiku, ekonomiku, filozofiu a vedecký pokrok novoveku.
Pozývame vás na cestu do éry objavov a revolúcií, kde nájdete odpovede na to, ako sme sa stali tým, čím sme dnes. Prezrite si široký výber literatúry, ktorý osvetľuje fascinujúce príbehy, postavy a inovácie, ktoré definovali novovek.
