Najnovšie - Slovenské a české dejiny strana 15 z 102
zobraziť:
Můj rok 1952, 3. vydání
Vydejte se strojem času do temného období roku 1952! Do skonu diktátora J. V. Stalina, který předznamenal aspoň úsvit naděje na zlepšení mezinárodní situace, sice zbývaly už jen měsíce, ale to tehdy ještě nikdo nevěděl. Ale i v nejtemnějších obdobích dokáží lidé prožívat chvíle štěstí, zamilovat se, přivést na svět děti, radovat se ze života. A třeba se bavit v kině na pohádce Pyšná princezna, nebo fandit Emilu Zátopkovi při jeho trojnásobném vítězství na olympiádě v Helsinkách.
Můj rok 1973, 3. vydání
Rok 1973 si mnozí pamatují jako období Husákovy normalizace. Veřejný život byl možný hlavně v organizacích komunistické Národní fronty, takže se lidé věnovali spíše rodině a chatě. Jezdilo se ve škodovkách a trabantech, kdo měl víc peněz, počkal si na sovětského žigulíka. Davy pobláznily hity jako Noc na Karlštejně nebo Popelka. Karel Gott se stal Zlatým slavíkem podesáté v řadě a osladil si u toho kávu. Pojďte si zavzpomínat – a pokud nesladíte, vůbec to nevadí.
Můj rok 1983, 2. vydání
V roce 1983 Československem otřásl historicky největší únos našich občanů. Ve světě pak silný rozruch způsobilo sestřelení korejského civilního letadla Sověty. Létat bylo tehdy poněkud nemoudré – taková koncentrace únosů, atentátů a neštěstí se vymyká všem statistikám. Na sportovním poli zazářila Jarmila Kratochvílová s dosud nepřekonaným světovým rekordem v běhu na 800 m. Ponořte se ve vzpomínkách do roku, kdy se také oficiálně zrodil internet a na trh přišel první komerční mobil!
Můj rok 1963, 2. vydání
Rok 1963 byl plný velkých událostí i nenápadných změn. Pro Američany se stal rokem, kdy byl spáchán atentát na Kennedyho, pro Angličany rokem „velké vlakové loupeže“ a pro Němce rokem, kdy odešel do penze kancléř Adenauer. V Československu je ve vzduchu cítit předjaří. Na Barrandově se točí Limonádový Joe, před Semaforem stojí dlouhé fronty, vycházejí knížky, které si lidé navzájem trhají z rukou. Vraťte se do tohoto turbulentního období dějin – je opravdu na co vzpomínat.
Můj rok 1953, 2. vydání
Rok 1953 opravdu nelze označit jako historicky nevýrazný. Začátkem března umírá Josif Stalin. Cestou z generalissimova pohřbu nastydne československý prezident Klement Gottwald a o několik dní později se chystá státní pohřeb i v Praze. Druhým dělnickým prezidentem se stává Antonín Zápotocký. Image bodrého muže z lidu mu přináší řadu příznivců, většinu ovšem ztrácí s příchodem měnové reformy. Co dalšího se dělo u nás i ve světě? Pojďte to zjistit!
Můj rok 1979, 3. vydání
Každý jsme prožili rok 1979 jinak, i když Čechům život příliš velký vějíř možností neposkytoval. O komunistech se říkalo, že zde budou navždy, a lidé se s tím smiřovali. Na mnohé „příznaky socialismu“ si zvykli, nepovažovali za divné, že se podplácí, že mnohé věci nejsou k mání a fronty se stojí na hovězí i na Hrabala. Národ sice žil v jakési vnitřní duševní emigraci, ale pořád jsme se dokázali veselit, smát, napít se a pak z toho vystřízlivět.
Krocení nestvůr nevědomosti
„Učená společnost“ Societas incognitorum eruditorum (SIE) představovala jedinečné a zároveň uzavřené společenství lidí, kteří se nehodlali smířit s kulturním a vzdělávacím diktátem totalitního režimu tzv. normalizačního Československa. Za hranicí legality vytvořili svobodné prostředí k šíření vědomostí napříč obory: od literární vědy či estetiky přes fyziku, matematiku či teologii až po hromadnou dopravu nebo olympijské hry. Programově se přihlásili k první učené společnosti na území habsburské monarchie, osvícenské Societas incognitorum eruditorum in terris Austriacis. Vědecké zaměření opírající se především o polemiku coby nezbytnou součást mechanismu sebevzdělávání a kultivace však obohatili o herní aspekt a recesi. Páteří přítomného svazku je článková bibliografie samizdatového časopisu Acta incognitorum, jejž SIE vydávala víceméně s měsíční periodicitou téměř třináct let (1976–1988). Jde nejen o nejdéle vycházející a kompletně dochované české literární samizdatové periodikum období do roku 1989, ale také o jedinečný zdroj představující neoficiální kulturu z mimořádně osobní perspektivy. Úvodní studie Dominika Melichara činnost SIE analyzuje a sleduje vývoj diskutovaných témat a polemického prostředí vytvořeného na stránkách Act incognitorum díky neobvyklé žánrové pestrosti, zahrnující vedle beletristických, esejistických či publicistických textů také příspěvky deníkové, zachycující společenský život členů SIE.
Underground v letech 1981-1986
Zostření mezinárodní situace na začátku osmdesátých let 20. století vedlo k nové eskalaci studené války, která se odrazila na tvrdosti represí komunistického režimu vůči Chartě 77 a undergroundu. Donucovací aparát spustil celostátní akci „Satan“, vrcholící v listopadu 1981 zásahem proti redakci časopisu Vokno, souběžně probíhala akce „Asanace“, která do zahraničí vyštvala celou řadu osobností z řad domácí opozice.
Aktivních v té době zůstalo podle údajů Státní bezpečnosti pouze na šedesát disidentů. Pronásledování, každodenní šikana, fyzické útoky, ponižování, ale i mučení u výslechů nastolilo otázku dočasného pozastavení činnosti Charty 77 a rozproudily se bouřlivé diskuse, když ze strany undergroundu přišla legitimní otázka, zda i nadále pokračovat v „nepolitické“ politice, či zda již nenazrál čas vyjít do ulic.
Zatímco předchozí dekáda (1974–1980) znamenala pro underground jeho vrcholnou, integrační fázi, období první poloviny let 80. naopak jeho dezintegraci. Postupně se ovšem vytvářela lokální ohniska a provozovala se vlastní kultura, nezávislá na oficiálních strukturách. Nadto vznikla nová subkultura mladé generace, punkové hnutí, záhy tvrdě pronásledované komunistickým režimem.
Oživení nastalo i v prostředí tzv. šedé zóny, a to díky nástupu Michaila Gorbačova a jeho nového politického kurzu, jímž nesledoval nic menšího než záchranu hospodářsky kolabujícího Sovětského svazu. Perestrojka a glasnosť se staly pro Gustáva Husáka a jeho nástupce Miloše Jakeše ztělesněnou noční můrou, jelikož popíraly vše, na čem stál zkostnatělý normalizační režim.
Příspěvky do tohoto, v pořadí již pátého sborníku věnovaného undergroundu, vznikly na základě různého metodologického přístupu. Zatímco někteří autoři zde prezentují standardní odborné studie, jiní šli cestou esejistickou či pamětnickou. Vedle textů editora Ladislava Kudrny si v knize můžeme přečíst příspěvky Františka Stárka Čuňase, Martina Valenty, Jana Cholínského, Zdeňka R. Nešpora, Barbary Bothové, Petry Veselé nebo Petra Blümla.
Prognóza je dobrá
Vedeli ste, že
- Marcus Aurelius písal svoje najznámejšie dielo na území Slovenska?
- Svätopluk neprehral ani jednu vojnu?
- slovenský arcibiskup zachránil Viedeň pred Turkami?
- slovenský maršal dobyl Berlín?
- Bratislava bola hlavným mestom Uhorska dlhšie ako Budapešť?
- SNP bolo druhé najväčšie povstanie v tyle nemeckého Wehrmachtu?
Ponorte sa do 27 pútavých príbehov z dejín Slovenska. Spoznajte osobnosti
a udalosti našej histórie, o ktorých ste možno doteraz počuli iba veľmi málo a zistíte, že sme
oveľa zdravší, silnejší a životaschopnejší, než o nás hovoria.
V každej knihe sa nachádza malý, originálny darček.
Kniha, ktorú autor napísal pre svoju dvadsaťročnú dcéru, môže zaujať všetkých,
ktorí hľadajú darček pre mladého čitateľa.
Popri pútavo napísaných príbehoch autor na záver knihy sumarizuje dejinné
skúsenosti do niekoľkých princípov, ktoré pomáhajú čitateľovi pochopiť slovenskú prítomnosť
a rozmýšľať o budúcnosti Slovenska.
Môžete s autorom súhlasiť alebo aj nesúhlasiť, ale tento titul sa vám oplatí prečítať.
Kam zmizel zlatý poklad republiky, 2. vydání
O tom, jak jsme museli spojencům platit zlatem za to, že naši vojáci mohli po jejich boku umírat ve válce proti Hitlerovi. Reportér televize NOVA odhaluje spletité osudy zlatého pokladu československého státu od vzniku až po jeho rozprodej. Rekapitulace začíná národní sbírkou na zlatý poklad republiky a prostřednictvím širších historických souvislostí (např. Mnichov, působení exilové vlády, hrdinství příslušníků zahraničního odboje) naznačuje pozici Československa po skončení 2. světové války. Znovuobjevený zlatý poklad se v průběhu studené války stal předmětem nekonečných politických jednání, která vyvrcholila návratem zbytku zlata do Československa v roce 1982. Motl odhaluje šokující skutečnost: USA a Velká Británie v rámci vzájemného vyúčtování snížili hodnotu navráceného zlata o náklady na uniformy a výzbroj příslušníků našeho západního odboje. Zaměřuje se rovněž na události roku 1998, kdy tehdejší vedení ČNB vyměnilo drtivou většinu zlatého pokladu s Německem za dluhopisy. Jeden ze státních symbolů tak nenávratně zmizel...
Lux secretis inclusa claustralibus: Ženské kláštery zrušené v době josefínských reforem
Kniha na příkladu dvou českých a dvou moravských ženských kontemplativních řádů zrušených v době josefínských reforem seznamuje nejen se samotným procesem rušení jednotlivých konventů, ale i s dopady na osudy řeholnic. Zvláštní důraz je ve studiích kladen na klášterní knihovní fondy, neboť následné přesuny knižního a listinného materiálu patří mezi klíčové momenty mnoha cenných sbírek. Josefínské reformy tak znamenaly nejen ukončení činnosti řady kontemplativních řádů, bez ohledu na jejich historické hodnoty nebo společenské vazby, ale způsobily i velké hmotné a kulturní škody, neboť byla řada historicky cenných sbírek rozptýlena nebo zničena.
Posunuté milénium
Důstojně, a především veřejně oslavit milénium, tedy tisíciletou existenci pražského biskupství, nebylo v Československu roku 1973 dobře možné. Statní moc vynaložila veškeré úsilí na to, aby se skutečnost tak dlouhodobého a zásadního působení klíčové církevní instituce v historii naší země připomínala v normalizační totalitou sevřené společnosti co nejméně.
Díky získané svobodě je nyní, po padesáti letech, již zcela samozřejmé 1050. výročí nejen nejrůznějšími způsoby slavit, ale také bez cenzurních zásahů studovat dějiny církve a jejích institucí v kontextu české i evropské historie. Shrnutí vybraných výsledků tohoto bádání, určené i širší čtenářské veřejnosti a zaměřené především na období středověku a na nelehké a stále živé události 20. století, přináší tato kniha, bohatě vybavená pečlivě vybraným a často málo známým obrazovým doprovodem.
Bohemané: Prvních tisíc let českých dějin
Kolik nám toho zanechali keltští Bójové? Jakou úlohu sehrály germánské kmeny v našich dějinách? Proč na českém území nevznikla provincie římského impéria? Plnil francký kupec Sámo tajný úkol? Co znamenala vražda knížete Václava pro český stát?
Nejstarší české dějiny jsou plné otázek. Na řadu z nich tato kniha odpovídá a představuje naši ranou historii v nejširších souvislostech čtivým, zároveň však fakty podloženým vyprávěním. Kniha je zároveň průvodcem po nejvýznamnějších a nejpozoruhodnějších místech naší dávné minulosti.
Národní jednota severočeská 1918–1938
Publikace pojednává o historii Národní jednoty severočeské, která hrála významnou roli nejen v období Československé republiky (1918–1938). Jednalo se o obranný spolek, který se snažil posílit český vliv v pohraničních oblastech. Soužití Čechů a Němců se už ve druhé polovině 19. století dostávalo stále více do roviny národnostních komplikací. Obzvláště vážná situace byla ve smíšených regionech. Česká menšina se dostávala do útlaku, a proto se začaly zakládat obranné jednoty, které podporovaly Čechy zejména v hospodářské a kulturní oblasti. V severočeském pohraničí působila od roku 1885 Národní jednota severočeská, která se velmi rychle rozrůstala, a těsně před první světovou válkou čítala více než padesát tisíc členů. Činnost Národní jednoty severočeské pokračovala i po válce (v době první republiky), jelikož podle skutečných poměrů v zemi nebylo možné považovat národnostní otázku za uzavřenou. Spolek po dobu několika desetiletí podporoval českou menšinu v převážně německých oblastech, a to například tím, že pomáhal živnostníkům, organizoval množství kulturních akcí, byl činný v menšinovém školství a vydával vlastní časopis Hraničář. Autorka analyzuje činnost tohoto spolku v různých oblastech, jako je politika, školství a kulturní aktivity. Zkoumá také jeho vztah k německým nacionálním spolkům. V březnu 1939 se Národní jednota severočeská stala součástí Národní matice, čímž jako samostatná organizace přestala existovat.
Drogy v dobách totality
Kniha komplexně zpracovává drogový problém v Československu od roku 1938 do roku 1989, kdy u nás byly u moci totalitní režimy – vláda Protektorátu Čechy a Morava, kontrolovaná německými okupanty, a poté komunistický režim. Publikace je rozdělena do tematických bloků obsahujících nástin mezinárodní situace a poté rozbor stavu v Československu. Hlavními tématy jsou využívání drog tajnými službami a armádou, lékařský výzkum psychoaktivních látek, nelegální produkce a distribuce drog, drogové subkultury a konzumace drog, legislativní rámce drogového problému, práce bezpečnostních složek, léčba drogových závislostí a prevence toxikomanie. Cílem publikace je přispět k prohloubení informovanosti o problému zneužívání drog a k formování protidrogové politiky v České republice.
Holocaust a majetková perzekuce Romů v Protektorátu Čechy a Morava
Publikace historika Jiřího Smlsala přibližuje průběh rasové perzekuce Romů a Sintů na našem území za druhé světové války, její společenské předpoklady a konkrétní aktéry, pachatele i oběti. Zabývá se fungováním protektorátních koncentračních táborů v Letech u Písku a v Hodoníně u Kunštátu a hromadnými transporty Romů do vyhlazovacího tábora Auschwitz-Birkenau. Představuje příběhy českých a moravských Romů, kteří se stali oběťmi holokaustu, snaží se zachytit jejich zkušenost pronásledování, možnosti vzdoru i opomíjení jejich hlasu v poválečné společnosti. Klade důraz na dosud málo probádané téma majetkové perzekuce jako součásti holokaustu Romů a přináší četné doklady o konfiskacích romského majetku. Vedle přímého zabavování majetku obětí se zaměřuje také na téma korupce, uplácení a vydírání Romů protektorátními policisty. Kniha vychází jak ze vzpomínek pamětníků, tak z archivních pramenů nacistických bezpečnostních složek a poválečných retribučních procesů.
Dějiny temné i tajemné
Kterou vraždu z české historie obestírá nejvíce záhad? S čím ve skutečnosti experimentoval alchymista Edward Kelley ve Faustově domě? Co se stalo v Suchém Dole, kde se po údajném zjevení Panny Marie odehrála dosud neobjasněná vražda? Jaké měl motivy nejnebezpečnější český sériový zabiják Václav Mrázek? To všechno a mnohem víc se dozvíte v pohlcující sbírce temných i tajemných příběhů, které otřásly českou historií. Publikaci doplňují dobové fotografie nebo obrázky.
dostupné aj ako:
Bratislavské rarity, 3. vydanie
Kniha Bratislavské rarity prekvapí aj dobrého znalca. Koľko unikátov skrýva naše mesto a jeho najbližšie okolie. O to vzácnejšia bude pre tých, ktorí mesto len spoznávajú. Čitateľ sa dozvie množstvo zaujímavostí o korune na veži Dómu, o vzácnych gobelínoch v Primaciálnom paláci, o stáročnej tradícii vežových koncertov. Spolu s autorom nazrieme do prešporských dvorov, ktoré ukrývajú pozoruhodné tajomstvá, navštívime slávne prešporské hostince a hotely. Dozvieme sa, ako sa riadila doprava na Dunaji, ako bolo ešte donedávna osvetlené mesto, že v Bratislave máme dodnes najužší dom aj najmenší šľachtický palác v Európe. V knihe sa hovorí aj o prešporských a bratislavských mostoch, o veľkých prírodných katastrofách, ktoré postihli mesto, o vodných mlynoch a železnici, o katoch a bosorkách, o balónoch a vzducholodiach nad mestom, o tom, čo skrývajú priečelia domov a palácov, kam sa chodili Bratislavčania kúpať, ako sa cestovalo električkou do Viedne, prečo má Bratislava prívlastok mesto mieru a ako vôbec dostala Bratislava svoje meno.
Kategória Slovenské a české dejiny ponúka pohľad na vývoj, kultúru, politiku a spoločenský život na území Slovenska a Česka.
Zahĺbite sa do obdobia Veľkej Moravy, času Přemyslovcov, do éry Uhorského kráľovstva či čias Československa. Skúmajte dramatické udalosti, ako bol Mnichovský diktát, Slovenské národné povstanie či Pražská jar. Objavte osobnosti, ktoré formovali dejiny oboch národov – od Cyrila a Metoda, cez Tomáša Garrigue Masaryka až po Václava Havla a Alexandra Dubčeka.
Knižná kategória "Slovenské a České dejiny" ponúka nielen historické fakty, ale aj analýzy a svedectvá tých, ktorí boli súčasťou významných historických udalostí.
Pozývame vás na fascinujúcu cestu slovenskými a českými dejinami, kde objavíte, ako sa prelínali osudy, kultúra a tradície týchto dvoch národov v srdci strednej Európy.
