Najnovšie - História, vojnová literatúra strana 441 z 500

Jeden z našich popredných odborníkov na dejiny dolnozemských Slovákov osvetľuje problematiku osídľovania Slovákov na Dolnej zemi. Vhodné pre všetkých záujemcov o dejiny Slovákov.

Kniha prináša prvý kompletný náčrt vývoja heraldiky na Slovensku. Predstavuje Slovensko ako krajinu s pozoruhodnou heraldickou tradíciou. Autor postupuje po jednotlivých storočiach a v ich rámci sa zaoberá heraldikou štátnou, mestskou, rodovou i cirkevnou. V niektorých prípadoch sleduje erb určitého rodu alebo mesta vo viacerých storočiach, inokedy robí sondu do príbuzných erbov v časovo krátkom období. Publikácia obsahuje vyše 600 farebných vyobrazení erbov, štítov, a vlajok a anglické resumé ku každej kapitole.

Rozsiahla monografia poskytuje komplexný pohľad na vývoj slovenskej architektúry v stredoeurópskom priestore 20. storočia. Prvá časť publikácie ponúka analýzu koncepcií, udalostí, vplyvov, stavieb, informácie o významných i menej známych architektoch, ale aj bohatý ilustračný materiál. Druhá časť katalógovým spôsobom predstavuje vyše tisíc stavieb so základnými údajmi a ilustráciami a v ojedinelom, doteraz najrozsiahlejšom chronologickom súpise zachycuje diela od začiatku do konca storočia. Doplnená bude rozsiahlym anglickým resumé.

Sborník z druhého semináře k dějinám Židů v Čechách, který uspořádalo v září 2008 Židovské muzeum v Praze ve spolupráci s Muzeem Královského hvozdu v Nýrsku. Stejně jako první seminář, který proběhl v říjnu 2006 v Liberci, zaměřil se i druhý ročník na novodobou problematiku a dějiny Židů v pohraničí. Publikované příspěvky zachycují výsledky dalšího výzkumu problematiky sledované již v předchozím čísle - pobyt haličských uprchlíků v Čechách v době první světové války, podíl Židů na rozvoji průmyslového podnikání, ilustrovaný tentokrát na rodině Glaserů, majitelů továrny ve Velimi. Osobní pozůstalost uložená v archivu Židovského muzea v Praze se stala základem pro příspěvek k otázce česko-německých vztahů po roce 1945. Zastoupena jsou i regionální témata, od přehledů materiálu k dějinám Židů v určité lokalitě či oblasti po zprávy o činnosti regionálních muzeí a občanských sdružení. Několik příspěvků je věnováno dokumentaci židovských hřbitovů.

Ojedinělá obrazová publikace rekapituluje dvě uplynulá desetiletí v životě města a kromě tří stovek fotografií přináší na 144 stranách přehled důležitých událostí, medailónky osobností a řadu dobových dokumentů. Rok po roce kniha přehledně mapuje výv oj Berouna v nových demokratických poměrech, ale přináší též krátký obrazový exkurz do doby před listopadovými událostmi roku 1989. Autorem konceptu knihy je Kameel Machart, který při jejím zpracování čerpal kromě jiného z obrazových příloh městské kroniky, jejímž autorem je Jiří Kopřiva, a také z archivů berounských fotografů Pavla Palusky, Zdeňka Zůny a dalších. Na zpracování t extových podkladů se významně podílela Jitka Soukupová.

Nicholas Goodrick-Clarke se v této průkopnické knize zabývá ideologickými fantaziemi poválečného i současného neonacismu. Ukazuje, jak se různé nátlakové skupiny a konspirační kulty pokoušejí získat vliv. Upozorňuje na nové nacistické a fašistické sekty, které se vynořují od sedmdesátých let až do současnosti, a zkoumá mentalitu a motivaci těchto ultrapravicových extrémistů. Výsledkem je podrobný a fundovaný obraz mytických a pseudonáboženských aspektů hitlerovských kultů mezi árijskými mystiky, skinheady, lidmi popírajícími holokaust, anarchisty, některými fanoušky heavymetalové a punkové hudby, stejně jako některých druhů tzv. okultní literatury. Svoje zkoumání začíná autor líčením počátků amerického neonacismu. Provází čtenáře labyrintem evropských ultrapravicových skupin a hnutí a přibližuje jejich nejvlivnější vůdce a ideology. Černé Slunce končí kapitolou o konspiračních teoriích, víře v „Nový světový řád“ a obavách neofašistů z údajného spiknutí liberálů, Židů a iluminátů, jemuž chtějí čelit s pomocí svých „mimozemských spojenců“. Ukazuje, jak se tyto fenomény cyklicky opakují a jak německé nacionální debaty z doby před první světovou válkou a z meziválečného období dnes zaznívají neméně silně v reakci na změny vyvolané rychlou globalizací. Autorovo dílo Černé slunce je považováno za jedno z nejobjevnějších svého druhu.

Středověké válečnictví se vyznačovalo činy svědčícími o strašlivé krutosti. Avšak jakkoli bylo takové jednání barbarské, zřídkakdy probíhalo nekontrolovaně. Tyto činy byly obvykle promyšlené: ohavné krutosti měly za cíl dosáhnout konkrétního výsledku. Ob

Tentokrát čelí Artemis Fowl svému prozatím největšímu nepříteli. Sobě samému! Artemisova matka onemocněla. To, co zpočátku vypadalo jako obyčejná chřipka, se náhle promění v nebezpečnou chorobu. Artemis se tedy rozhodne povolat na pomoc své přátel e ze skřítkovského Národa a vydává se na cestu v čase s kapitánkou Myrtou Krátkou po svém boku, aby se utkal se svým mladším já a zmocnil se posledního vzácného hedvábného lemura sifaku. Jedině z jeho mozkomíšního moku lze totiž získat lék. Nenechte si ujít další strhující dobrodružství plné elfů, gnómských run a jednoho mladého geniálního zločince!

Příběh o vzestupu a pádu Iry Ringolda, amerického neurvalce, který v 30. letech 20. století začíná dospělý život jako kopáč v Newarku. Ve 40. letech pronikne mezi prominentní rozhlasové hvězdy, ale o desetiletí později ho zcela zničí mccarthyovské protikomunistické tažení. V počátcích své úspěšné rozhlasové kariéry se Ira, horlivý zastánce všeho „pokrokového“ v politice, ožení s půvabnou herečkou Eve Frameovou, která získala slávu díky rolím v předválečných filmech. Jejich společné líbánky ukončí skandální výpověď, v níž herečka svého manžela označí za „Američana, který dostává příkazy z Moskvy“. Román o krutosti, zradě a pomstě je brilantním literárním vyobrazením dějin Spojených států v padesátých letech minulého století.

A II. világháború leghatékonyabb katonai alakulataként számon tartott Waffen-SS sikereit nagyrészt kiváló fegyverzetének köszönhette. Az eddig megjelent művektől eltérően ez a könyv részletesen mutatja be a hitleri elit alakulat fegyvereit, és számos leírással illusztrálja azok harctéri alkalmazását. A Waffen-SS fegyverei és harceljárásai részletes leírások, képek és oldalnézeti rajzok segítségével vezeti be az olvasót a halálfejes jelvényt viselő katonák fegyvereinek világába.

Soha nem akarták Kádárt leváltani: Volt-e személyi kultusz a Kádár-rendszerben? Voltak-e koncepciós perek Kádár alatt? Működtek-e egyházi iskolák? Mi hiányzott a hiánygazdaságból? Mi került fel a COCOM-listára és üzleteltünk-e a Nyugattal? Minden lap ugyanazt írta, amit a Népszabadság? Hová utazhatott könnyebben az ember - Moszkvába vagy Párizsba? Mit csináltak hétfő este az emberek? A Kádár-rendszer nem törődött a határon túli magyarokkal? Hány huligán volt egy galeriben? - és így tovább. Ma egyrészt dívik a korszak egészének fekete-fehér (többnyire fekete) értékelése, miközben másik oldalról dübörög a nosztalgia a korszakban készült filmek, tárgyak iránt. A kötet igyekszik számba venni a bő három évtized majd' minden jelenségét, ellentmondásos arcát, az érme mindkét oldalát. Nem szándékozik végső ítéletet mondani a Kádár-korszak felet vagy megvédeni azt, ez nem is áll módjában: úgy igyekszik támogatni az olvasót, hogy tények közlésével segítse a biztosabb ítéletalkotásban.

Margittai Gábor Külső magyarok Utazás a végeken című kötete először 2005-ben jelent meg. A könyv példátlan sikere indokolta, hogy 2011-ben megújult formában, kibővítve, színes és fekete-fehér fotókkal, térképekkel gazdagon illusztrálva újból megjelenjék a szórvány lét krónikája. Margittai Gábor újságíró úttörő riporteri, útikönyv- és esszéírói vállalkozása nem kevesebbet tett, mint visszahozta a XX. század végi térképeinkről lekerült Dél-Erdélyt, Máramarost, Csángóországot, Szepességet vagy éppen a távoli kárpátaljai magyar szigeteket mint lehetséges (idő)utazási célpontokat. Olyan tereket és időket mutatva be a hajdani magyar világból, amelyek történelmünk ciklikus nagytakarításaiban (vagy pusztán lustaságból) egyszerűen elvesztek. Egyszersmind felvillantotta azokat az alkonyodó kis birodalmakat, amelyek határait birkahodálynak használt templomok, utolsó szálig kihaló gyülekezetek, eltulajdonított festők és festmények, kastélyaiból-váraiból kiebrudalt arisztokrácia, szemétdombbal fedett tömegsírok és elátkozott honfoglalási-nyelvészeti viták jelölnek ki. A most javítva, bővítve, a szónál sokszor beszédesebb fotókkal gazdagon illusztrálva megjelentetett kiadvány nemrégiben napvilágot látott folytatásával, a Trianoni menyecskével együtt teljes körképet ad a III. évezred szórványmagyarságának esélyeiről. Akárcsak a tömbmagyarokéiról.

Příběh o nádherné době před dvaceti lety, strachu i nadějích lidí, kteří se zbavovali nenáviděné totality, jež jim vládla, napsal novinář Sláva Pilík, jenž tehdy stál ve středu revolučních událostí.

První původní česká monografie, která vyvrací vládou a masmédii předkládané vysvětlení teroristických útoků z 11. září 2001. Faktograficky bohatá kniha dovozuje na základě analýzy veřejně dostupných informací, že americké zpravodajské a bezpečnostní složky o přípravách útoků věděly, úmyslně jim ale nezabránily a dokonce se na jejich realizaci nejspíš i spolupodílely. Autor vychází z důkladné znalosti oficiálních zpráv amerických vyšetřovacích orgánů, světového tisku i sekundární literatury. Mojmír Babáček (* 1947) je nezávislý publicista a občanský aktivista (zakladatel Mezinárodního hnutí za zákaz manipulace lidské nervové soustavy technickými prostředky). Vystudoval Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, obor filozofie a politická ekonomie. Během normalizace navštěvoval bytové semináře Petra Rezka a Zdeňka Pince a v roce 1978 podepsal Chartu 77. V roce 1981 emigroval do Spojených států amerických, kde pracoval mimo jiné jako počítačový programátor.

A falu- és a földközösség történetével a történetíráson túl a néprajz és a szociológia is foglalkozott. A kötet is e tudományágak integrált nézőpontjából vizsgálja ennek genezisét. A téma iránti érdeklődés a 19. és 20. század elején volt befolyással a szocialista tanokra. Ekkor az orosz területeken megfigyelhető "obscsinákat" ősi képződménynek tartották, amelyek a nyugati tudomány fókuszába is bekerültek, úgy kezelve ezeket, mint a letűnt "agrárkommunizmus" maradványai. Ezen a nyomon haladva a kor Európájában a történetírás művelői mindenütt ősközösségi faluképződményeket kerestek (pl. a germán Mark) a letűnt történeti időkben. A szélesebb körű kutatások azonban pont a várakozások ellenkezőjét bizonyították. Az új eredmények szerint a faluközösség kezdetei a kései római császárkor Gallia provinciájának villái környékén lelhetők fel, és ezt követően ennek kiteljesedése a Meroving és Karoling korszakok feudalizmusának idejére tehető. E falurendszer elterjedt a Rajna és Mosel folyamvidéken, továbbiakban Németalföldön, majd e területek demográfiai feltöltődése következtében a 12. századtól Közép-Kelet Európa területe felé nyomult a feudális "rendszerváltoztatással" karöltve. Ezt a kelet felé haladó migrációt - a települési folyamatok e fejezetét, epizódját - németül "Ostkolonizationnak" nevezi a történettudomány. Ennek kibontakozását vizsgálja e kötet Magyarország, Lengyelország, majd ennek egykori keleti perifériáin, a mai orosz területeket is figyelembe véve. Fő tanulsága: a föld- és faluközösség a feudalizmus katonai, monetáris és adóztatási rendszerének egyértelmű következménye, szemben az ősközösségi, őskommunisztikus elméletek hipotéziseivel, melyek még nemrég is kísértettek. Tagányi Zoltán 1940-ben született. Anyja dr. Tholt Judit, aki a Domanovszky Sándor által kezdeményezett és szerkesztett nagybirtokmonográfiák egyikének szerzője, amelyet Szekfű Gyula is véleményezett. A szerző egyetemi tanulmányait az ELTE-BTK néprajz-történelem-régészet szakán kezdte 1960-62 között, majd 1962-től 1968-ig népköztársasági ösztöndíjjal folytatta Lódz, Varsó és Poznan egyetemein, majd a poznani Adam Mickiewicz Egyetem történelem-filozófiai karán 1968-ban a néprajz magisztere címet nyerte el. 1968-1970 között a prof. Tálasi István ELTE-BTK Tárgyi Néprajzi Tanszékén tanított, majd 1970-től 2004-ig, nyugdíjazásig az MTA kötelékében dolgozott, előtt Wellmann Imre, majd Kulcsár Kálmán irányítása alatt. Kényszerszociologizálva 1983-1986 között város és településszociológiából kandidált, és így mint tudományos főmunkatárs az MTA Köztestületének tagja. A jelen kötetben a szerző azon kutatásait foglalja össze, melyek tematikája már az egyetem padjaiban is foglalkoztatta, és az iránta való érdeklődés egy életen át tartott.

Jaké jsou příčiny války a konflikty v Iráku? Jaká je účinnost sankčního režimu OSN proti Iráku? Jaké jsou zájmy EU a USA v poválečném Iráku? Jaký je vztah mezi Evropskou bezpečnostní a obrannou politikou a iráckou krizí? Jakou úlohu sehrál fenomén afrického uranu? Jaká politická kultura vzniká v Iráku? Jak hodnotit novou iráckou ústavu? V čem spočívá úloha severoiráckých Kurdů? Další z řady sborníků se snaží najít odpovědi nejen na tyto otázky. Tato publikace vznikla na základě příspěvků předních odborníků na problematiku Středního východu na konferenci Válka v Iráku a Evropská Unie, pořádané Centrem pro studium Středního východu na Vysoké škole veřejné správy a mezinárodních vztahů v Praze.

Dielo Richarda Bartoliniho zobrazuje jednu z najvýznamnejších udalostí, ktoré sa odohrali na začiatku novoveku a ktorej dôsledky siahali ďaleko do budúcnosti v rámci celej strednej Európy. V odbornej literatúre je známa ako Prvý viedenský kongres, pretože 22. júla 1515 sa vo Viedni konali dvojité zásnuby habsburských a jagelovských potomkov: princezná Anna Jagelovská, dcéra kráľa Vladislava II., sa zasnúbila s arcivojvodom Ferdinandom Habsburským a princezná Mária Habsburská s českým kráľom Ľudovítom II. Jagelovským. Početné dobové dokumenty približujú priebeh udalosti z rozličných uhlov pohľadu; spomedzi ich autorov treba uviesť predovšetkým priamych účastníkov kongresu Jána Kuspiniána, Eberharda Ferbera a Petra Tomického, pričom každý bol v službách inej zúčastnenej strany. Kuspinián pôsobil na cisárskom dvore a Tomický u poľského kráľa Žigmunda I. Z hľadiska literárne najhodnotnejšieho spracovania témy nepochybne prináleží najvyššie miesto Bartolinimu, keďže popísal okolnosti týkajúce sa kongresu najsúvislejšie a najdôkladnejšie, ale aj po poetickej stránke znamenite. Richard Bartolini (asi 1470 – 1529), básnik a kanonik v peruggijskom dóme, prešiel neskôr do služieb gurského biskupa ako sekretár a dvorný kaplán. Koncom života pôsobil ako učiteľ rétoriky a poetiky vo svojej vlasti, kde umrel roku 1529. Cisár Maximilián poveril gurského biskupa a kardinála svätej rímskej Cirkvi Matúša Langa, u ktorého Bartolini pracoval od roku 1514, aby úplne a nerušene zabezpečil rokovania týkajúce sa uvedeného kongresu, vrátane vyriešenia problémov, ktoré s tým súviseli. Osvedčený autor ponúka vo svojom diele Hodoeporicon opis cesty gurského biskupa Matúša Langa z Augsburgu do Viedne a odtiaľ do Bratislavy, a potom jeho odchod za cisárom do Innsbrucku a naspäť. Dokázal dôverne predstaviť prostredie cisárskeho dvora a nezabudol do svojho rozprávania vsunúť históriu, etnografiu i geografiu pekných miest i zaujímavých lokalít, ktorými prechádzali. Charakterizoval významné osobnosti a ich konanie, pravdivé rozprávanie aj vymyslené príbehy zaznamenával sine ira et studio nevyhýbajúc sa ich vtipnému komentovaniu. Usiloval sa všetko popísať nestranne a triezvym perom, aby nevykreslil z komára slona. Ako humanistický vzdelanec sa snažil dávať všetko do vzájomných súvislostí a ako básnik mal zase dar pútavo a živo vyjadriť svoje myšlienky. Udalosti podával dôsledne v časovom slede, ako sa uskutočnili, ale urobil v rozprávaní veľmi veľa odbočiek, aby také množstvo materiálu mohol umiestniť do troch kníh. V prvej knihe trojdielneho diela vykreslil cestu gurského kardinála na rokovania, ktoré až do záverečnej dohody prebiehali takmer štyri mesiace hlavne v Bratislave. Na Bratislavskom hrade podpísali prvé dve svadobné zmluvy 20. mája roku 1515 a tieto potvrdili vo Viedni v deň zásnub. Druhá kniha sa venuje popisovaniu významných cisársko-kráľovských a kniežacích udalostí: ceste gurského kardinála do Tirolska, stretnutiu cisára a troch kráľov pri Viedni a samotnej zásnubnej slávnosti. Posledná kniha obsahuje Bartoliniho slávnostný prejav, ktorý mal vo Viedni, a nakoniec opis hostiny i hier usporiadaných pri tejto príležitosti na počesť snúbencov. Na obsahovo mimoriadne bohaté Bartoliniho dielo treba nazerať ako na historický prameň, lebo bartolinovské Hodoeporicon, ktoré má pre nás osobitnú hodnotu, sa dotýka dejín uhorských, rakúskych a severo-východných európskych štátov na prahu novoveku. Je to obdobie začiatku formovania novodobých národov i štátov, obdobie plné nepokoja a neistôt. S osobitnou silou a akcentom sa snažili presadiť na politickej scéne významné a silné rody, ale dostávali sa do pohybu i nižšie vrstvy obyvateľstva s novými nárokmi; v tom čase sa riešili dozvuky nepokojov po Dóžovom povstaní v Uhorsku roku 1514, ktoré s mimoriadnou krutosťou vzplanulo a aj bolo potlačené. Cisár Maximilián zasa viedol vojnu s francúzskym kráľom i s Benátkami a riešil opätovné rebélie u Karnov, avšak ako najväčšia hrozba nad celou Európou viselo turecké nebezpečenstvo. Otázka nebezpečenstva zo strany nepriateľov kresťanstva bola nástojčivá a popredné osobnosti stále viacej upozorňovali na potrebu neodkladne ju riešiť.

A Zrínyi Kiadó újdonsága az első világháború eseményeinek rendhagyó dokumentumgyűjteménye. A hadszíntereken és hátországban történtek bemutatása mellett 56 darab korabeli dokumentum (katonakönyv, gyászjelentés, kenyérjegy és hadifogolypénz) reprint nyomata, valamint egy tüzér oktatókendő és a katonák "dögcédulája" is megtalálható a dobozba csomagolt kötetben.

Kniha je jasnou a přehlednou historií neobyčejně multikulturní oblasti táhnoucí se přibližně od egejského pobřeží Turecka po Írán a od Anatólie po Rudé moře včetně Egypta, nad níž ovšem dominuje Mezopotámie. Začíná kolem roku 3000 př. n. l. v době prvních písemných záznamů, popisuje vznik městských států, uruckou revoluci, vzestup a pád velkých říší Babylónie a chetitského království až po Asýrii a Persii a končí proměnou starověkého Blízkého východu způsobenou tažením Alexandra Velikého.Přístupný a jasně strukturovaný text je doplněn řadou map, bohatým výběrem starověkých textů, genealogiemi vládnoucích dynastií a v neposlední řadě i českou literaturou k tématu.