Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda strana 29 z 57
zobraziť:
Viditelné popisy
Čtenář Toma Jonese se ocitá v nebezpečí, že si „srazí vaz vinou jistého popisu“, vypravěč jej však ujistí, že tomu šťastně unikne: Fieldingův čtenář se zaraduje, leckterý jiný možná usoudí, že mu takové riziko nehrozí, protože popisy stejně přeskakuje. Autorky publikace popisy vždycky četly se zalíbením, protože mnohé z nich se jim v průběhu čtení stávaly „viditelnými“. Tato čtenářská zkušenost se promítla do záměru přitáhnout pozornost k evokační schopnosti popisu, a učinit jej tak „viditelnějším“ v literárněvědné interpretaci i školní výuce. Publikace proto usiluje o rehabilitaci popisu – v literárních analýzách často opomíjeného, v čtenářské a slohové praxi podceňovaného. Děje se tak vlivem celé řady stereotypních hodnotových označení či opozic: ať už je to v četbě ( nudný popis oproti napínavému vyprávění ), ve školním slohu (hendikepující statičnost popisu je třeba překonávat dynamizací), v teorii vyprávění (popis jako přerušení či zpomalení vyprávění), nebo v historické poetice, která proti sobě nezřídka mechanicky staví starý (statický, objektivní) a moderní (dynamizovaný a subjektivizovaný) popis. Kostru publikace tvoří kapitoly založené na nasvícení popisu z perspektivy různých disciplín (stylistika a poetika; naratologie a lingvistika; rétorika; teorie vidění a vizuální studia; kognitivní vědy). Poetika popisu, ilustrovaná četnými rozbory klasické i té nejsoučasnější prózy, se postupně mění v jeho estetiku, v napření pozornosti k podmínkám a procesům čtenářského vnímání. V centru pozornosti se ocitají pojmy vizualita a vizualizace, jejichž výklad nevyhnutelně vytváří vazby k vizuálním uměním a potřebu pojmout poetiku jako intermediální.
Ľudová próza na Slovensku v kontexte dejín slavistiky
Predložený súbor štúdií predstavuje výsledky vedeckej práce viacerých členov výskumného tímu Centra excelentnosti SAV Dejiny slovenskej slavistiky 19.-20. storočia. Postavy slovenského národného obrodenia (Anton Bernolák, Pavol Jozef Šafárik, Ján Kollár, Ľudovít Štúr, Pavol Dobšinský, Jonáš Záborský) + Ján Stanislav – ich činnosť a dielo v európskom kontexte. V rámci riešenia spomínaného výskumného projektu sa 8.-9. októbra 2014 uskutočnila interdisciplinárna vedecká konferencia Ľudová próza v kontexte dejín slavistiky, na ktorej výsledky svojich výskumov predstavili popri členoch riešiteľského kolektívu aj ďalší domáci i zahraniční bádatelia z Ruska, Ukrajiny, Poľska a Českej republiky.
Autori súboru sa vo svojich prácach venujú vybraným osobnostiam 19. storočia, ktorí sa významne podieľali na zbieraní, vydávaní a šírení folklórnej prózy a zároveň majú významný podiel aj na kreovaní prvých teoretických náhľadov na problematiku ľudovej rozprávky. Patrí k nim P. Dobšinský, J. F. Rimavský, A. H. Škultéty, J. Polívka, S. Cambel, F. Šujanský a ďalší. Jednotlivé vedecké štúdie konfrontujú romantické koncepty a východiská zberateľských a vydavateľských aktivít v širších slovanských i neslovanských kontextoch s dôrazom na vývinový aspekt, zameriavajú sa na vzťah autentického folkloristického záznamu a jeho umeleckého spracovania v žánrových podobách ľudovej prózy, najmä ľudovej rozprávky.
Publikáciu dopĺňajú aj vedecké štúdie venované slovanskému kultúrno-historickému a religióznemu priestoru v interakciách kresťanských a predkresťanských tradícií, najmä ľudovým náboženským predstavám a rituálom v systéme kresťanských obradov a vo folklórnych textoch sprevádzajúcich obrad, ďalej hagiografiám latinskej i byzantskej tradície a ich uplatneniu sa aj vo folklórnych žánroch, ľudovej religiozite a pohansko-kresťanskému synkretizmu.
Performativita válek a konfliktů
Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především pak širokou oblastí reprezentace literatury s tématem války ve filmu, na divadle apod.
Profesionalizace literární kultury
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním „lidového jazyka“ posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě „konkurenci“ na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali – nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné.
The Man Who Invented Fiction
'In 1605 a crippled, greying, almost toothless veteran of Spain's wars against the Ottoman Empire published a book. That book, Don Quixote, went on to sell more copies than any other book beside the Bible, making its author, Miguel de Cervantes, the most widely read author in human history. Cervantes did more than just publish a bestseller, though. He invented a way of writing.' In Cervantes' time, 'fiction' was synonymous with a lie. Books were either history, and true, or 'poetry' which might be invented, but had to conform to strict principles. Don Quixote tells the story of a poor nobleman, addled from reading too many books on chivalry, who deludes himself that he is a knight errant and sets off to put the world to rights. The book was hugely entertaining, broke the existing rules, devised a new set and, in the process, created a new, modern hybrid form we know today as the novel. The Man Who Invented Fiction explores Cervantes's life and the world he lived in, showing how his life and influences converged in his work, and how his work - especially Don Quixote - radically changed the nature of literature and created a new way of viewing the world. Finally, it explains how that worldview went on to infiltrate art, politics and science, and how the world today would be unthinkable without it.
Hledání nové modernosti
Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby. Do druhé části knihy jsou zařazeny studie věnované autorům, jejichž tvorba představuje různé podoby poetik významně se uplatňujících v daném období. Jde o secesi, novoklasicismus, expresionismus a kuboexpresionismus, jejichž koncept je představen na rané tvorbě bratří Čapků, Františka Langera, Richarda Weinera aj.
Ľudovít Štúr a moderné Slovensko
Táto publikácia v skrátenej a mierne obmenenej podobe predstavuje textovú časť stálej expozície Slovenského národného múzea-Múzea Ľudovíta Štúra.
Publikácia približuje nielen Štúra ako sociálneho reformátora významného v rámci strednej Európy a jedinečného pre Slovensko, ale aj počiatočnú fázu modernej slovenskej histórie, ústiacej do našej súčasnosti.
Kniha týdne
Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ totiž v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické reality a alespoň částečně zacelovaly bolestné jizvy po řezech ideologického skalpelu. Udržovaly posluchače v kontaktu se svobodnou tvorbou a seznamovaly je s předními jmény světové literatury, jako jsou Albert Camus, François Mauriac, Julien Gracq, Marguerite Durasová, Nathalie Sarrautová, Julien Green, Françoise Saganová, Marguerite Yourcenarová, a mnoho dalších. Pro dnešního čtenáře jsou pak Čepovy „mluvené recenze“ především odrazem jeho četby; přibližují nám nejenom jeho oblíbené autory a vývoj čtenářského vkusu, ale vypovídají také o jeho konfrontaci s novými uměleckými tendencemi v soudobé literatuře. Jsou tak pro nás nedocenitelným dokumentem literární historie umožňujícím poznání dosud neprobádané činnosti Jana Čepa v Radio Free Europe. Nejednou se však může stát, že se čtenář, podmaněn jiskrným slovem a poutavou analýzou recenzenta, nechá Čepovými referáty inspirovat i dnes.
České verze Cervantesova Dona Quijota (1864 – 2015)
České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let. Hispanista Miloslav Uličný též objevil zcela neznámé úpravy, jejichž autoři beze studu zkopírovali valnou část textů předešlých překladatelů, a doložil, že i v dalších případech „překladatelé“ vydatně „nahlíželi“ do řešení svých předchůdců.
Závěr knihy je vyhrazen rozsáhlé rekapitulaci ve španělštině.
Vprostřed davu
Přestože avantgarda sebe sama prezentuje jako hnutí téměř bez uměleckých kořenů, povstávající ze sebe sama, reaguje na proměny moderního světa a postavení člověka v něm, na to, co bylo vnímáno a pojmenováno jako modernost.
Autorka se v knize věnuje české poválečné avantgardě a její próze v širším evropském kontextu. Obohacení výkladu o nový žánr (povídka), a tím i o řadu autorů, jí dovoluje dynamizovat kanonický obraz dané epochy a zproblematizovat základní opozice expresionismus × avantgarda a především individualismus × kolektivismus. Druhou z nich představuje jako hlavní spojnici české poválečné avantgardy s evropským děním (kolektiv a jedna z jeho manifestací, dav, figuruje jako jedno z hlavních témat moderny a avantgardy). V rámci této opozice interpretuje rovněž prózy francouzského unanimismu jakožto hlavního inspiračního zdroje české poválečné avantgardy a její (kolektivistické) prózy.
Na sklade 1Ks
16,46 €
Zvuková báze řečové komunikace
Publikace Zvuková báze řečové komunikace představuje české veřejnosti nejnovější poznatky o fonetickém a fonologickém popisu řeči. Ve snaze nabídnout komplexní pohled na zvukové systémy jazyků se věnuje segmentálním i prozodickým jevům z několika vzájemně se doplňujících hledisek. Pojednává jak o artikulačním základu řeči, tak o akustických a psychoakustických vlastnostech řečového signálu. Popis segmentální úrovně se kromě vokalických a konsonantických systémů zabývá též interakcemi, k nimž dochází v souvislé řeči. Důkladně je pojat systémový (fonologický) přístup k segmentálním jednotkám a k systematickým procesům. Popis suprasegmentální úrovně vychází ze slabiky jakožto klíčové jednotky řečové produkce i percepce. Důraz je kladen na prozodickou strukturu řeči, na lexikální přízvuk a na melodické a rytmické vlastnosti řeči. Jedním z cílů knihy je rovněž sjednotit rozkolísanou terminologii řečových věd.
dostupné aj ako:
Cesty českého historického myšlení ke strukturalismu
Výbor textů především meziválečné provenience české humanitní vědy byl uspořádán tak, aby čtenářům přiblížil postupné pronikání strukturalismu do českého historického myšlení. Antologie je tvořena výňatky z rozsáhlejších publikací i kratších studií J. Slavíka, I. A. Bláhy, J. L. Fischera, J. Mukařovského, Z. Kalisty a F. Kutnara, jejichž výklady historických skutečností nesou přinejmenším stopy strukturalistických inspirací, a to počínaje nepatrnými podněty až po zřetelné strukturalistické formulace. Je opatřena úvodní teoretickou studií, v níž autorka vysvětluje způsoby, jakými byl strukturální výkladový princip historickým myšlením a historickou vědou absorbován, a ukazuje důsledky tohoto interpretačního přístupu pro výklad historických skutečností.
Vizuální poezie
Mezioborová práce na pomezí teorie výtvarného umění a literatury se zabývá diachronickým výzkumem podstaty pojmu vizuální poezie, s důrazem na jeho vývoj v poválečné době a v souvislosti s široce rozvinutým hnutím, které bylo jako málokteré jiné zakotveno v mezinárodní názorové výměně. Přes reflexi různých kontextů evropských avantgard a syntetický rozbor dobových teorií je vizuální poezie zkoumána jako neohraničený umělecký proud, vyjadřující se celou řadou uměleckých prostředků. Práce předkládá i návrh typologie poetik českých tvůrců a klade si za cíl poukázat na originální aspekty domácí diskuze o vizuální poezii.
Na sklade 2Ks
14,80 €
The Literature Book
From Fitzgerald's The Great Gatsby to Shelley's Frankenstein, the Literature Book documents the greatest literature ever written. Featuring over 100 best-selling books, plays and poetry from all over the world, including Latin American and African fiction, the Literature Book encompasses celebrated masterpieces from the most renowned authors to have ever lived. Stunning images and inspirational quotes jump out from the pages, as detailed plot summaries and helpful context bring the timeless works of literature to life. The book also offers a deeper look into the famed fiction of Shakespeare, Oscar Wilde and more, as in-depth literary criticism and interesting authorial biographies give each work of literature a new meaning. In the Literature Book, the world's most iconic literature and greatest writers come together for a fascinating journey through time that is a must-have for any literature student or fan of fiction.
Obraz válek a konfliktů
Sborník Obraz válek a konfliktů se zaměřuje na textový výzkum interpretující a mapující literární realizace motivu války v české literatuře, jeho různorodé tematologické podoby a souvislosti v proměnlivých literárněhistorických kontextech. Zkoumání podob války přímo v jednotlivých textech a poetikách napříč dekádami 19. i 20. století není v knize nijak metodologicky omezené, jeho cílem je pojmout co nejširší spektrum příspěvků, jejichž těžištěm je motiv války a jeho zakotvení v konkrétním textu a literární etapě. – Vychází za podpory Hlavního města Prahy se uskutečnil ve dnech 29. června – 4. července 2015 v Praze. Zúčastnilo se celkem 150 účastníků z dvaceti zemí světa (Austrálie, Belgie, Bulharsko, ČR, Francie, Chorvatsko, Itálie, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Maďarsko, Německo, Polsko, Rakousko, Rusko, Slovensko, Švýcarsko, Turecko, USA, Velká Británie); z ČR bylo celkem 75 účastníků, čili přesně polovina (vše počítáno podle sídla instituce, kde působí). Hlavním pořadatelem byl , v. v. i., spolupořadateli Ústav české literatury a knihovnictví Filozofické fakulty Masarykovy univerzity, Ústav bohemistických studií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ve spolupráci s a . Záštitu nad akcí přijali předseda Milan Štěch, Mgr. Daniel Herman, předseda prof. Ing. Jiří Drahoš, DrSc., dr. h. c. a radní Jan Wolf. V. kongres světové literárněvědné bohemistiky Ústav pro českou literaturu Akademie věd ČR Ústavem slovenskej literatúry SAV Památníkem národního písemnictví Senátu Parlamentu ČR ministr kultury ČR Akademie věd ČR hl. m. Prahy Jan Wolf.
Německá próza po roce 2000
V Německu vychází každoročně buď nově, nebo v reedici přes 90 000 knižních titulů, z nichž největší oblibě se těší německá próza. V letech 2010–2014 se počet prvních vydání prózy pohyboval mezi 11 286 až 14 111 tituly ročně. Publikace Německá próza po roce 2000 přibližuje situaci toho literárního druhu na německém knižním trhu a nabízí – vedle tradičního dělení autorů německé literatury na generaci otců, synů a vnuků – rozdělení autorů do jednotlivých generací korespondující s historickými mezníky dvacátého století (1945, 1968, 1990 a 2000): generace klasiků německé literatury, generace 1968, generace 1990 a generace 2000. Poslední skupinu tvoří autoři neněmeckého původu píšící německy. Tři nosná navzájem se prolínající témata – historie, osobní sféra, jazyk a řeč – se objevují napříč všemi generacemi včetně autorů neněmeckého původu, kteří je obohacují o svůj pohled zvenčí. Uvedené dělení autorů a vymezení hlavních tematických okruhů představuje navzdory riziku, které v sobě přiblížení nejnovější literatury přináší, jednu z možností, jak se v německé próze po roce 2000 zorientovat. Publikace je doplněna o tři seznamy: autorů nominovaných v letech 2005–2015 na Německou knižní cenu, na Cenu Lipského knižního veletrhu a rovněž titulů vydaných v českém překladu. Naším cílem je usnadnit orientaci mezi novinkami německé beletrie.
Na sklade 1Ks
9,85 €
Básnik v čase
Básnik a literárny vedec Michal Habaj v monografii Básnik v čase sleduje tvorbu našich moderných básnikov medzivojnového obdobia Jána Smreka, Emila Boleslava Lukáča, Laca Novomeského a Jána Roba Poničana so zreteľom na to, že poézia vždy a nevyhnutne existuje v čase, v čase vzniká i zaniká. Poézia sa však v čase mení a menia sa i jej funkcie, jej poslanie a jej zmysel. A s tým sa mení i jej výklad, hodnotenie a postavenie v spoločnosti. To, čo zostáva, je túžba a vášeň, z ktorej bola zrodená a z ktorej sa vždy bude rodiť nanovo.
Na sklade 2Ks
8,00 €
Psaný hlas
Průkopnická kniha sleduje, jakým způsobem Listy trávy (1855) a Obratník Raka (1934 ) burcují čtenáře k vnímavějšímu a odvážnějšímu životu a prostřednictvím orální mnemotechniky rehabilitují tělesnost.
Nomenclator quadrilinguis Boemico-Latino-Graeco-Germanicus
Slovníky Daniela Adama z Veleslavína patří jak svým rozsahem, tak vlivem na český jazyk mezi nejvýznamnější díla v dějinách české lexikografie. Čeština se díky nim dostala mezi velké evropské jazyky a již na konci 16. stolení získala postavení určité míry jazykové vyspělosti, na níž mohlo v 19. století snadno navázat české národní obrození.
Vydávané novodobé kritické vydání Nomenclatoru quadrilinguis, významného dobového dokladu o české slovní zásobě, je zpracováno tak, aby je mohli využít jak odborníci, studenti, tak i zájemci z řad laické veřejnosti. Připojené CD navíc obsahuje digitální kopie původní knihy a nástroje pro snadné vyhledávání ve slovníku
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
