Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 13 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Betty a my
Kdybyste měla dát svému dítěti na cestu životem jednu knihu, která by to byla? Vejce a já.
Takto odpověděla Marta Kubišová na dotaz Tomáše Halíka v roce 2015. Proč zrovna Betty MacDonaldová, autorka Vejce a já, dosáhla u českých čtenářů (rozuměj: čtenářek) takové popularity? Co ji způsobilo? A proč se tak děje zrovna u nás a ne jinde? Autor nejdříve sleduje americké osudy života a díla Betty MacDonaldové v širších kulturně-společenských souvislostech; poté hledá české paralely, kódy a předpoklady; v další části dostávají slovo samotné české čtenářky a jejich názory; kniha končí shrnujícím pohledem na daný fenomén v širokém kontextu (čtenářské) kultury. Ba ne, není to jen osobitý humor, jímž se tato americká autorka vepsala do našich srdcí; do značné míry je to i její protofeminismus. Její kulturní mise v českém prostředí je jak čtenářská, tak emancipační.
Podzemí slov
Přemýšleli jste někdy nad tím, proč se rumu říká zrovna rum? Víte, co to znamená, když vám majitel e-shopu řekne, že právě ponížil ležáky? A všimli jste si, kolik se v hovorech o fotbale používá básnických prostředků? To je jen hrstka otázek, kolem nichž se točí Podzemí slov – knížka pro ty, kteří se rádi zamýšlejí nad řečí, již ostatní používají bez rozmyslu. Prostřednictvím krátkých kapitol v ní nahlédneme pod povrch češtiny. A kdo ví, možná tam najdeme i nějaké paralely s životem jako takovým.
Covidočtení
Udělala z nás pandemie větší čtenáře, nebo spíše naopak? Vychýlila naše čtenářské zvyky? Publikace vychází ze statistického šetření, organizovaného Národní knihovnou ČR v únoru 2021. Přináší data týkající se našeho chování před pandemií covidu-19 a během ní snaží se zjistit, které mediální aktivity narostly nejvíce, které naopak poklesly, jak se změnily naše čtenářské návyky, jak jsme vnímali u svých dětí to, že byly uzavřené školy. Autoři zasazují získaná data do širšího kontextu kultury a společenských změn, které pandemie přinesla. A zprostředkovávají i zkušenosti z jiných zemí.
Na sklade 1Ks
13,70 €
A Writer's Journal Workbook
A writer will change and grow many times in their writing life. This Journal Workbook aims to champion this journey. It answers those tricky questions writers long to ask, shares secret practices to inspire their writing confidence, and free their unique gifts from common obstacles and writing worries. In this Journal Workbook you will discover surprising new techniques from acting, neuroscience, psychology, philosophy, and spirituality to re-wild your creativity and empower your writing craft.
Writing can seem overwhelming. You long to be a writer, but where do you start?
And how do you bridge the gap between where you are right now and where you want to go?
How do you discover your voice? What does that even mean? And what can you do to improve your writing? Or discover what you want to write about?
This is not a book about getting published or finding an agent. This is a book about finding you. Finding your voice. Trusting your talent. Your creativity. It is about putting your heart and soul into your writing practice. Do the prompts and exercises. Reflect.
Protřepat, nemíchat!
Souborná publikace s názvem Protřepat, nemíchat! Mezi literární vědou a kulturálními studii vznikla u příležitosti 60. narozenin literárního vědce, teoretika, historika popkultury a publicisty Petra A. Bílka. Její autoři vzešli zejména z členů tří univerzitních pracovišť, na nichž jubilant přednáší a vědecky působí Ústavu věd o umění a kultuře Filozofické fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích, jehož je ředitelem, Ústavu bohemistiky téže univerzity a Ústavu pro českou literaturu a komparatistiku Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, který řídil v letech 2000-2009 a kde působí od roku 1986.
Knihu, kterou uvádí povídka Sylvy Fischerové z literárního života, tvoří především texty odborné či esejistické povahy, jež se rozličným způsobem dotýkají těch oblastí Bílkova odborného zájmu, které lze v mnoha ohledech považovat v domácím prostředí za iniciační. Jde zvláště o poetiku, naratologii a kulturální studia. První oddíl Literatures Not Dead! se soustředí na témata spojená s oblastí literatury a umění. Druhý oddíl Tak daleko, tak blízko spojuje téma kulturálních studií, na jejichž institucionalizované univerzitní podobě se P. A. Bílek na Jihočeské univerzitě výrazně podílel. Závěrečný oddíl P. A. B. pak přináší dva texty z pera jubilantových blízkých spolupracovníků a kolegů, v nichž se jejich autoři zaměřují na určitý charakteristický rys Bílkova odborného stylu a postupu a též se pokoušejí o komplexnější uchopení jeho osobnosti.
Death By Shakespeare
William Shakespeare found dozens of different ways to kill off his characters, and audiences today still enjoy the same reactions - shock, sadness, fear - that they did more than 400 years ago when these plays were first performed. But how realistic are these deaths, and did Shakespeare have the knowledge to back them up?
In the Bard's day death was a part of everyday life. Plague, pestilence and public executions were a common occurrence, and the chances of seeing a dead or dying body on the way home from the theatre were high. It was also a time of important scientific progress. Shakespeare kept pace with anatomical and medical advances, and he included the latest scientific discoveries in his work, from blood circulation to treatments for syphilis. He certainly didn't shy away from portraying the reality of death on stage, from the brutal to the mundane, and the spectacular to the silly.
Elizabethan London provides the backdrop for Death by Shakespeare, as Kathryn Harkup turns her discerning scientific eye to the Bard and the varied and creative ways his characters die. Was death by snakebite as serene as Shakespeare makes out? Could lack of sleep have killed Lady Macbeth? Can you really murder someone by pouring poison in their ear? Kathryn investigates what actual events may have inspired Shakespeare, what the accepted scientific knowledge of the time was, and how Elizabethan audiences would have responded to these death scenes. Death by Shakespeare will tell you all this and more in a rollercoaster of Elizabethan carnage, poison, swordplay and bloodshed, with an occasional death by bear-mauling for good measure.
Přednášky o epice
Kniha přináší tři univerzitní přednášky, jež Jan Mukařovský ve třicátých letech věnoval epice v literatuře. První dvě, Epika, její podstata a druhy a Román a novela, na sebe v univerzitní výuce na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy ve školním roce 19321933 navazovaly: Mukařovský se v nich zabývá podstatou a charakteristickými znaky epiky a později také jazykovými, vypravěčskými a kompozičními prostředky typickými pro epické žánry. Těžiště třetí přednášky Podstata epiky leží v pozorování toho, jak se v epice odvíjí zápletka a jak je epický text komponován. Přítomná edice vychází z rukopisných materiálů z Mukařovského pozůstalosti, první dvě přednášky jsou publikovány vůbec poprvé. Vydání doprovází bibliografie a průvodní studie Ondřeje Sládka.
Grögerová a Hiršal. Ke 100. výročí narození
Literární archiv č. 53 vychází u příležitosti 100. výročí narození Bohumily Grögerové (19212014) a Josefa Hiršala (19202003). Sborník reflektuje dílo známé autorské dvojice. z nejrůznějších úhlů a poukazuje na málo známé skutečnosti a souvislosti, které jsou pro interpretaci jejich díla zásadní. Jednotlivé příspěvky se věnují jejich prvnímu překladu vydanému na konci 50. let Šibeničním písním Christiana Morgensterna, společným i rozdílným tvůrčím liniím Josefa Hiršala a Josefa Honyse či vizuální poezii Grögerové a Hiršala v 60. letech. Soustředí se také na jejich tvůrčí spolupráci a lidskou spřízněnost. Ze samostatného díla Bohumily Grögerové jsou blíže představeny rozhlasové hry, poprvé zde také uveřejňujeme dvě hry z poloviny 70. let: Dokud se nade mnou nezavře voda a Už jenom dýchat Dalším tématem je recepce textů Hiršala a Grögerové v německojazyčném prostředí, především ve vztahu k teoretickým textům Siegfrieda J. Schmidta, a jejich korespondence se zahraničními autory, zejména mezi Bohumilou Grögerovou a Friederike Mayröckerovou. Mezi odborné příspěvky jsou včleněny reflexe či vzpomínky osobností blízkých oběma autorům.
Samostatný oddíl tvoří články zabývající se experimentální literaturou a její reflexí v Památníku národního písemnictví. Představeny jsou fondy experimentujících autorů, jež jsou uloženy v Literárním archivu a Uměleckých sbírkách. Pořízen byl také soupis souvisejících výstav a videozáznamů. Z výstav je blíže přiblížena významná výstava experimentální poezie 60. let Báseň, obraz, gesto, zvuk z roku 1997.
Nedokončené konstrukce. Stendhal, Deml, Michaux
Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk. Na počátku tohoto směřování stojí Stendhalovo dílo, jež je považováno za zakladatelský impuls literárního egotismu, tedy směru, pro nějž je charakteristický výhradní zájem autoru o svou osobu. Projevuje se ve dvojím gestu: sebepoznávacím, jemuž může sloužit deník a korespondence, a sebekonstrukčním, jehož výsledkem může být zejména román. Obě gesta se objevují i v díle Jakuba Demla. Tasovský básník a kněz se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem věčné všudypřítomnosti. Její navození má být základem působení na skutečnost. Stejně tak francouzský básník Henri Michaux učiní průzkum sebe sama výhradním zájmem svého života. I pro něj je důležité, že se praktický přístup k jazyku rozvine v jeden z nástrojů přežití. Identita, kterou takto všichni tři autoři vytvářejí, není nikdy hotová, zůstává vždy jen nedokončenou konstrukcí.
Dialog a mluvená čeština
Výbor z díla přední české bohemistky Olgy Müllerové obsahuje na třicet studií věnovaných výzkumu mluvené češtiny a jejího fungování v komunikaci. Studie jsou rozděleny do pěti oddílů. Texty v prvním oddílu se zabývají fenoménem dialogu, povahou dialogického řečového jednání a výstavbou dialogického textu. Druhý oddíl je zaměřen na sociálněpsychologické aspekty dialogů, na vztahy a záměry jejich účastníků mj. na to, jak v průběhu rozhovoru spolupracují, jak tu dochází k nedorozumění nebo ke konfliktům, jak se liší komunikační chování mužů a žen. Studie ve třetím oddílu představují syntaktické prostředky příznačné pro mluvené projevy, např. opakování, opravy, výrazy přídatné a kontaktové. Čtvrtý oddíl je věnován typologii dialogů a mluvených projevů. Pátý oddíl zahrnuje interpretace dialogů v médiích, rozhlasových a televizních interview.
Hadji Murad and other stories (riverrun editions)
'How truth thickens and deepens when it migrates from didactic fable to the raw experience of a visceral awakening is one of the thrills of Tolstoy's stories'
Sharon Cameron in her preface to Hadji Murad and Other Stories
This, the third volume of Tolstoy's shorter fiction concentrates on his later stories, including one of his greatest, 'Hadji Murad'. In the stark form of homily that shapes these later works, life considered as one's own has no rational meaning. From the chain of events that follows in the wake of two schoolboys' deception in 'The Forged Coupon' to the disillusionment of the narrator in 'After the Ball' we see, in Virginia Woolf's observation, that Tolstoy puts at the centre of his writing
one 'who gathers into himself all experience, turns the world round between his fingers, and never ceases to ask, even as he enjoys it, what is the meaning of it'.
The riverrun edition reissues the translation of Louise and Aylmer Maude, whose influential versions of Tolstoy first brought his work to a wide readership in English.
Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení
Kniha Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl. Sleduje i typické cesty, které exiloví autoři podnikli, z Východu na Západ a později až do Ameriky. Pojem exilu a jeho podob je analyzován z mnoha různých hledisek a velký důraz je věnován především podobám exilu vnitřního. Bronislava Volková, sama dlouholetá exulantka, a proto intimně zasvěcená do tématu skrze vlastní zkušenost, v knize vytváří jedinečnou typologii exilu, která obohatí oblast intelektuální a literární historie Evropy a Ameriky dvacátého století.
Slabika a její hranice v češtině
Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování. Autoři následně nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice v rámci čtyř základních aspektů zvukové stránky jazyka z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. Na základě získaných poznatků autoři v závěrečné části stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.
dostupné aj ako:
Jen pekla se bojím
Staroseverská literatura je českému čtenáři známa především díky textům s pohanskými náměty: mytologickým a hrdinským písním Starší Eddy, pohanským skaldským básním a ságám o dávnověku. Méně známo už je, že po své christianizaci v 10. až 12. století staří Seveřané vytvořili celou řadu literárních děl s křesťanskou tematikou. Z literárního hlediska se často jedná o podivuhodná díla, v nichž se střetávají a prolínají křesťanské a tradičně severské látky a motivy. Jejich roztříštěná forma je ale jen obrazem doby, v níž lidská mysl beznadějně kolísala mezi starým a novým, a v níž se křesťanské poselství lásky střetávalo se světem, v němž přežívaly drsné válečnické ideály slávy a msty. Kniha Jen pekla se bojím je vůbec prvním výběrem v českém překladu, který na rozmanitých textech demonstruje bohatství čtyř staletí staroseverské křesťanské literatury.
Dystopický realismus? Jak se učit skrze kapitalismus a temné budoucnosti
V současnosti můžeme sledovat stále rostoucí popularitu dystopických příběhů, tedy temnějších vizí naší budoucnosti, ale také rostoucí intenzitu diskusí týkajících se podstaty nebo proměny současného ekonomicko-politického uspořádání, které často zobecňujeme jako kapitalismus. Kniha Dystopický realismus? Jak se učit skrze kapitalismus a temné budoucnosti se pokouší právě za pomoci dystopických příběhů, přiblížit některé nejdůležitější pojmy a roviny kapitalismu. Jednotlivé kapitoly prochází problémy pokroku, abstrakce, trhu, komodit a směny, technologie, kapitálu a kapitalizaci, ale také současnou situaci charakterizovanou jako kapitalismus identit. Kniha postupně prochází krizi utopických vizí (Star Trek), některé klasické dystopie (Zamjatin, Huxley, Asimov) a jejich postmoderní nástupce (Dick, Ballard), hry a zejména jejich survivalovou formu (Monopoly, Death Stranding), ale také současnou quality TV (Po životě, Roky a Roky). Cílem Dystopického realismu ale není jen průzkum těchto kontextů. Celá kniha je určitou reakcí na Marka Fishera, jeho pojem kapitalistického realismu. Zatímco v jeho argumentaci jsou tradiční dystopie ukázkou toho, že alternativní budoucnost není možná (po krizi je nastolen původní řád), v Dystopickém realismu jsou tyto příběhy experimentálním prostorem vyvíjející citlivost k jinakosti, různé formy péče a solidarity, intenzity a strategie mimo tradiční rámce současné společenské situace.
Prípad Erich Kästner: Lyrikou proti totalite (roky odporu 1923 - 1933)
Monografia je výsledkom serióznej, veľmi poctivej, mnohoročnej práce a významným vydavateľským počinom tak z odborného, ako aj čitateľského hľadiska. Prináša totiž dôležitý vklad do výskumu autorovej tvorby, pretože posúva hranice k novým, doteraz buď nereflektovaným, alebo iba parciálne spracovaným témam a žánrom Kästnerovej tvorby. Pre čitateľov môže otvoriť otázku aktuálnosti recepcie tohto autora a podnietiť k záujmu o preklad jeho neskorej tvorby do slovenčiny. Tým by kniha napomohla aj skorigovať zástoj Kästnera v slovenskom recepčnom ukotvení, v ktorom figuruje skôr ako autor detskej literatúry a posunúť ho k spisovateľom literatúry závažných tém pertraktujúcich výzvy doby.
doc. PhDr. Margita Gáborová, CSc.
Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabýva dosud málo probádanou a v literárněvědné germanistice i teatrologii řadou interpretačních stereotypů zatíženou problematikou literární tvorby Ericha Kästnera pro kabarety Výmarské republiky ve 20. letech 20. století. [...] Autorka nechápe apelatívní lyriku jako axiologický a estetický protiklad poezie vysokých nároků, ale vnímá jí jako soubor jiných hodnot – zde spatřuji hlavní přínos interpretační části práce, která podáva citlivou hermeneutickou interpretací Kästnerových sbírek občanské poezie.
Doc. PaedDr. Petr Kučera, PhD.
Neznáme dielo Vojtecha Mihálika / Rekonštrukcia zbierky Ruža
Vojtech Mihálik sa v roku 1946 zúčastnil so zbierkou Ruža literárneho súbehu nakladateľstva Tranoscius a umiestnil sa na druhom mieste za zbierkou Júliusa Lenka Hviezdy ukrutnice a pred Belou Dunajskou, ktorá bola autorkou zbierky Aku ju nevidite. Kým zbierky Lenka a Dunajskej čoskoro dostali knižné podoby, na Mihálikovu zbierku zrejme aj z dôvodu následného vydania jeho debutovej zbierky Anjeli (1947) sa zabudlo. V istom zmysle dielo vstúpilo do literárnej komunikácie už tým, že sa oficiálne zúčastnilo súbehu a čítali ho porotcovia. Nebolo však verejne publikované. Nie sú výslovné dôkazy o tom, či knihy Júliusa Lenka a Bely Dunajskej sú totožné s tými, ktoré boli v súbehu ocenené, no predsa len boli pod týmto názvom, zakladajúcim určitú totožnosť, v nejakej podobe zverejnené. O Mihálikovej Ruži máme však len kusé správy, informujúce o jeho umiestnení. Jediný zachovaný dokument, ktorý priamo odkazuje na podobu zbierky Ruža, je zoznam jej básní z Mihálikovej pozostalosti. Na základe neho sa dá podoba zbierky s istými rizikami zrekonštruovať. Prítomná práca je pokusom aspoň takouto rekonštrukciou text sprístupniť.
Čtení o Otokaru Fischerovi
Čtení o Otokaru Fischerovi je chronologickou sbírkou textů reflektujících vědeckou, básnickou, dramatickou a překladatelskou aktivitu Otokara Fischera (18831938), význačné osobnosti české kultury první poloviny 20. století. Do antologie byly zahrnuty texty z širokého časového rozpětí takřka osmdesáti let (19051983), počínaje recenzí jeho vědecké prvotiny přes předválečné reflexe jeho monografií, resp. překladů prací Heinricha von Kleist a Friedricha Nietzscheho, v nichž jsou již autorovy dvojdomé umělecko-vědecké předpoklady pojmenovány verbis expressis. Fischerovo působení je dále dokumentováno recepcí namnoze kritickou jeho básnické a dramatické tvorby a meziválečnými ohlasy jeho překladatelského (mj. Johann Wolfgang Goethe) a literárněvědného působení (Heinrich Heine), včetně jubilejních textů k jeho padesátinám. Zásadní cézuru představuje rok Fischerova skonu. Při této příležitosti, v době již bezprostřední vnitropolitické krize, byl jeho umělecký i vědecký odkaz chápán jako zásadní přínos k důkladnějšímu a angažovanému promýšlení česko-německé kulturní výměny i jako jeden z nejosobitějších příspěvků české slovesné kultury kultuře celoevropské, ba světové. Články, vzniklé po druhé světové válce (s příznačnými odmlkami po roce 1948 a opět 1968), často redukovaly též kvůli Fischerovu germanistickému zaměření a nekomunistickému světonázoru jeho tvorbu na nezpochybnitelný (a poněkud nekonfliktně pojímaný) přínos překladatelský, resp. divadelněkritický, aniž by se až na výjimky dobraly syntetizujícího pohledu na Fischerovu osobnost a jeho působení. Edici jednotlivých dokumentů provází krátké biografie autorek a autorů, publikace je doplněna knižní bibliografií Fischerova díla a vybranou bibliografií ohlasů jeho tvůrčí činnosti.
Dějiny ruské moderny
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (19372012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry. Autorka toto zlomové období nejen kulturních dějin čtenářům zpřítomňuje především prostřednictvím literatury, avšak přihlíží i k dalším uměleckým druhům divadlu, výtvarnému umění, hudbě nebo tanci. Dějiny totiž chápe jako sumu vzájemně se prostupujících textů a pouze nezbytnost utřídit bohatý materiál ji nutí sledovat jednotlivé proudy samostatně. Ve svém výkladu se soustřeďuje zejména na tvorbu zástupců pozdního realismu, moderny a avantgardy, a přes jejich původně deklarovanou protichůdnost pátrá po skrytých spojitostech. Detailně rekonstruuje dobový kontext, který také konfrontuje s pozdější, současnou recepcí i výzkumem. A tak monografie psaná na přelomu 20. a 21 století přináší též naléhavou a neskrývaně subjektivní výpověď o autorčině vlastní době.
dostupné aj ako:
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
