Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 13 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Nedokončené konstrukce. Stendhal, Deml, Michaux
Člověk prožívá svou viditelnost dvojím způsobem: jako ohrožení a jako nepřirozenost. Obojí podněcuje snahu hledat svou pravou podobu a zároveň se utvářet podle vlastních představ. Spisovatel tu nachází téměř dokonalý prostředek, totiž psaný jazyk. Na počátku tohoto směřování stojí Stendhalovo dílo, jež je považováno za zakladatelský impuls literárního egotismu, tedy směru, pro nějž je charakteristický výhradní zájem autoru o svou osobu. Projevuje se ve dvojím gestu: sebepoznávacím, jemuž může sloužit deník a korespondence, a sebekonstrukčním, jehož výsledkem může být zejména román. Obě gesta se objevují i v díle Jakuba Demla. Tasovský básník a kněz se modifikací vlastní identity, především začleňováním druhých lidí do ní, pokouší vytvořit dojem věčné všudypřítomnosti. Její navození má být základem působení na skutečnost. Stejně tak francouzský básník Henri Michaux učiní průzkum sebe sama výhradním zájmem svého života. I pro něj je důležité, že se praktický přístup k jazyku rozvine v jeden z nástrojů přežití. Identita, kterou takto všichni tři autoři vytvářejí, není nikdy hotová, zůstává vždy jen nedokončenou konstrukcí.
Dialog a mluvená čeština
Výbor z díla přední české bohemistky Olgy Müllerové obsahuje na třicet studií věnovaných výzkumu mluvené češtiny a jejího fungování v komunikaci. Studie jsou rozděleny do pěti oddílů. Texty v prvním oddílu se zabývají fenoménem dialogu, povahou dialogického řečového jednání a výstavbou dialogického textu. Druhý oddíl je zaměřen na sociálněpsychologické aspekty dialogů, na vztahy a záměry jejich účastníků mj. na to, jak v průběhu rozhovoru spolupracují, jak tu dochází k nedorozumění nebo ke konfliktům, jak se liší komunikační chování mužů a žen. Studie ve třetím oddílu představují syntaktické prostředky příznačné pro mluvené projevy, např. opakování, opravy, výrazy přídatné a kontaktové. Čtvrtý oddíl je věnován typologii dialogů a mluvených projevů. Pátý oddíl zahrnuje interpretace dialogů v médiích, rozhlasových a televizních interview.
Hadji Murad and other stories (riverrun editions)
'How truth thickens and deepens when it migrates from didactic fable to the raw experience of a visceral awakening is one of the thrills of Tolstoy's stories'
Sharon Cameron in her preface to Hadji Murad and Other Stories
This, the third volume of Tolstoy's shorter fiction concentrates on his later stories, including one of his greatest, 'Hadji Murad'. In the stark form of homily that shapes these later works, life considered as one's own has no rational meaning. From the chain of events that follows in the wake of two schoolboys' deception in 'The Forged Coupon' to the disillusionment of the narrator in 'After the Ball' we see, in Virginia Woolf's observation, that Tolstoy puts at the centre of his writing
one 'who gathers into himself all experience, turns the world round between his fingers, and never ceases to ask, even as he enjoys it, what is the meaning of it'.
The riverrun edition reissues the translation of Louise and Aylmer Maude, whose influential versions of Tolstoy first brought his work to a wide readership in English.
Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení
Kniha Podoby exilu v židovské literatuře a myšlení se zabývá pojmem exilu na mnoha úrovních – od doslovné po metaforickou. Kombinuje analýzy převážně židovských autorů Střední Evropy dvacátého století, kteří obvykle nebývají spolu spojováni, jako jsou Kafka, Kraus, Levi, Lustig, Wiesel a Frankl. Sleduje i typické cesty, které exiloví autoři podnikli, z Východu na Západ a později až do Ameriky. Pojem exilu a jeho podob je analyzován z mnoha různých hledisek a velký důraz je věnován především podobám exilu vnitřního. Bronislava Volková, sama dlouholetá exulantka, a proto intimně zasvěcená do tématu skrze vlastní zkušenost, v knize vytváří jedinečnou typologii exilu, která obohatí oblast intelektuální a literární historie Evropy a Ameriky dvacátého století.
Slabika a její hranice v češtině
Kniha přináší komplexní rozbor slabikování češtiny. Obecná část jednak podává co nejaktuálnější a nejpodrobnější přehled poznatků o slabice, její podstatě, roli a postavení v jazyce, jednak obdobným způsobem pojednává o problematice slabikování. Autoři následně nabízejí vlastní pohled na určení slabičné hranice, jenž je sice aplikován na češtinu, ale díky jeho obecnosti ho lze užít i v dalších jazycích. Provedené experimenty a fonotaktické analýzy zkoumají slabičné hranice v rámci čtyř základních aspektů zvukové stránky jazyka z hlediska artikulace, akustiky, percepce i fonologie. Na základě získaných poznatků autoři v závěrečné části stanovují foneticky i fonologicky informovaný model slabikování zahrnující jednak preferenční, jednak kategoriální pravidla pro určování slabičných hranic v češtině.
dostupné aj ako:
Monomýtus
Monomýtus označuje hrdinský cyklus cesty do jiného světa a návratu zpět. Kniha ukazuje, jak významnou roli tento vzorec v mytologii hraje a jak úzce souvisí s obětí, s iniciací a s mýty o stvoření světa. Vedle toho se kniha věnuje řadě zásadních otázek mytologického bádání, například tomu, jak byly a jsou mýty vykládány, jak rozumět jejich symbolickému jazyku, jak fungují iniciační rituály a nakolik nás i v současnosti mýty a rituály obklopují.
Jen pekla se bojím
Staroseverská literatura je českému čtenáři známa především díky textům s pohanskými náměty: mytologickým a hrdinským písním Starší Eddy, pohanským skaldským básním a ságám o dávnověku. Méně známo už je, že po své christianizaci v 10. až 12. století staří Seveřané vytvořili celou řadu literárních děl s křesťanskou tematikou. Z literárního hlediska se často jedná o podivuhodná díla, v nichž se střetávají a prolínají křesťanské a tradičně severské látky a motivy. Jejich roztříštěná forma je ale jen obrazem doby, v níž lidská mysl beznadějně kolísala mezi starým a novým, a v níž se křesťanské poselství lásky střetávalo se světem, v němž přežívaly drsné válečnické ideály slávy a msty. Kniha Jen pekla se bojím je vůbec prvním výběrem v českém překladu, který na rozmanitých textech demonstruje bohatství čtyř staletí staroseverské křesťanské literatury.
Dystopický realismus? Jak se učit skrze kapitalismus a temné budoucnosti
V současnosti můžeme sledovat stále rostoucí popularitu dystopických příběhů, tedy temnějších vizí naší budoucnosti, ale také rostoucí intenzitu diskusí týkajících se podstaty nebo proměny současného ekonomicko-politického uspořádání, které často zobecňujeme jako kapitalismus. Kniha Dystopický realismus? Jak se učit skrze kapitalismus a temné budoucnosti se pokouší právě za pomoci dystopických příběhů, přiblížit některé nejdůležitější pojmy a roviny kapitalismu. Jednotlivé kapitoly prochází problémy pokroku, abstrakce, trhu, komodit a směny, technologie, kapitálu a kapitalizaci, ale také současnou situaci charakterizovanou jako kapitalismus identit. Kniha postupně prochází krizi utopických vizí (Star Trek), některé klasické dystopie (Zamjatin, Huxley, Asimov) a jejich postmoderní nástupce (Dick, Ballard), hry a zejména jejich survivalovou formu (Monopoly, Death Stranding), ale také současnou quality TV (Po životě, Roky a Roky). Cílem Dystopického realismu ale není jen průzkum těchto kontextů. Celá kniha je určitou reakcí na Marka Fishera, jeho pojem kapitalistického realismu. Zatímco v jeho argumentaci jsou tradiční dystopie ukázkou toho, že alternativní budoucnost není možná (po krizi je nastolen původní řád), v Dystopickém realismu jsou tyto příběhy experimentálním prostorem vyvíjející citlivost k jinakosti, různé formy péče a solidarity, intenzity a strategie mimo tradiční rámce současné společenské situace.
Prípad Erich Kästner: Lyrikou proti totalite (roky odporu 1923 - 1933)
Monografia je výsledkom serióznej, veľmi poctivej, mnohoročnej práce a významným vydavateľským počinom tak z odborného, ako aj čitateľského hľadiska. Prináša totiž dôležitý vklad do výskumu autorovej tvorby, pretože posúva hranice k novým, doteraz buď nereflektovaným, alebo iba parciálne spracovaným témam a žánrom Kästnerovej tvorby. Pre čitateľov môže otvoriť otázku aktuálnosti recepcie tohto autora a podnietiť k záujmu o preklad jeho neskorej tvorby do slovenčiny. Tým by kniha napomohla aj skorigovať zástoj Kästnera v slovenskom recepčnom ukotvení, v ktorom figuruje skôr ako autor detskej literatúry a posunúť ho k spisovateľom literatúry závažných tém pertraktujúcich výzvy doby.
doc. PhDr. Margita Gáborová, CSc.
Monografie se v interdisciplinární perspektivě zabýva dosud málo probádanou a v literárněvědné germanistice i teatrologii řadou interpretačních stereotypů zatíženou problematikou literární tvorby Ericha Kästnera pro kabarety Výmarské republiky ve 20. letech 20. století. [...] Autorka nechápe apelatívní lyriku jako axiologický a estetický protiklad poezie vysokých nároků, ale vnímá jí jako soubor jiných hodnot – zde spatřuji hlavní přínos interpretační části práce, která podáva citlivou hermeneutickou interpretací Kästnerových sbírek občanské poezie.
Doc. PaedDr. Petr Kučera, PhD.
Neznáme dielo Vojtecha Mihálika / Rekonštrukcia zbierky Ruža
Vojtech Mihálik sa v roku 1946 zúčastnil so zbierkou Ruža literárneho súbehu nakladateľstva Tranoscius a umiestnil sa na druhom mieste za zbierkou Júliusa Lenka Hviezdy ukrutnice a pred Belou Dunajskou, ktorá bola autorkou zbierky Aku ju nevidite. Kým zbierky Lenka a Dunajskej čoskoro dostali knižné podoby, na Mihálikovu zbierku zrejme aj z dôvodu následného vydania jeho debutovej zbierky Anjeli (1947) sa zabudlo. V istom zmysle dielo vstúpilo do literárnej komunikácie už tým, že sa oficiálne zúčastnilo súbehu a čítali ho porotcovia. Nebolo však verejne publikované. Nie sú výslovné dôkazy o tom, či knihy Júliusa Lenka a Bely Dunajskej sú totožné s tými, ktoré boli v súbehu ocenené, no predsa len boli pod týmto názvom, zakladajúcim určitú totožnosť, v nejakej podobe zverejnené. O Mihálikovej Ruži máme však len kusé správy, informujúce o jeho umiestnení. Jediný zachovaný dokument, ktorý priamo odkazuje na podobu zbierky Ruža, je zoznam jej básní z Mihálikovej pozostalosti. Na základe neho sa dá podoba zbierky s istými rizikami zrekonštruovať. Prítomná práca je pokusom aspoň takouto rekonštrukciou text sprístupniť.
Čtení o Otokaru Fischerovi
Čtení o Otokaru Fischerovi je chronologickou sbírkou textů reflektujících vědeckou, básnickou, dramatickou a překladatelskou aktivitu Otokara Fischera (18831938), význačné osobnosti české kultury první poloviny 20. století. Do antologie byly zahrnuty texty z širokého časového rozpětí takřka osmdesáti let (19051983), počínaje recenzí jeho vědecké prvotiny přes předválečné reflexe jeho monografií, resp. překladů prací Heinricha von Kleist a Friedricha Nietzscheho, v nichž jsou již autorovy dvojdomé umělecko-vědecké předpoklady pojmenovány verbis expressis. Fischerovo působení je dále dokumentováno recepcí namnoze kritickou jeho básnické a dramatické tvorby a meziválečnými ohlasy jeho překladatelského (mj. Johann Wolfgang Goethe) a literárněvědného působení (Heinrich Heine), včetně jubilejních textů k jeho padesátinám. Zásadní cézuru představuje rok Fischerova skonu. Při této příležitosti, v době již bezprostřední vnitropolitické krize, byl jeho umělecký i vědecký odkaz chápán jako zásadní přínos k důkladnějšímu a angažovanému promýšlení česko-německé kulturní výměny i jako jeden z nejosobitějších příspěvků české slovesné kultury kultuře celoevropské, ba světové. Články, vzniklé po druhé světové válce (s příznačnými odmlkami po roce 1948 a opět 1968), často redukovaly též kvůli Fischerovu germanistickému zaměření a nekomunistickému světonázoru jeho tvorbu na nezpochybnitelný (a poněkud nekonfliktně pojímaný) přínos překladatelský, resp. divadelněkritický, aniž by se až na výjimky dobraly syntetizujícího pohledu na Fischerovu osobnost a jeho působení. Edici jednotlivých dokumentů provází krátké biografie autorek a autorů, publikace je doplněna knižní bibliografií Fischerova díla a vybranou bibliografií ohlasů jeho tvůrčí činnosti.
Dějiny ruské moderny
Literárněhistorická práce rusistky Miluše Zadražilové (19372012) je výsledkem jejího celoživotního profesního i osobního zájmu o epochu, již nejčastěji charakterizovala slovy nervní či exaltovaná. Jedná se o přelom 19. a 20. století, který byl v Rusku prožíván v apokalyptickém očekávání konce jakožto počátku nové éry. Autorka toto zlomové období nejen kulturních dějin čtenářům zpřítomňuje především prostřednictvím literatury, avšak přihlíží i k dalším uměleckým druhům divadlu, výtvarnému umění, hudbě nebo tanci. Dějiny totiž chápe jako sumu vzájemně se prostupujících textů a pouze nezbytnost utřídit bohatý materiál ji nutí sledovat jednotlivé proudy samostatně. Ve svém výkladu se soustřeďuje zejména na tvorbu zástupců pozdního realismu, moderny a avantgardy, a přes jejich původně deklarovanou protichůdnost pátrá po skrytých spojitostech. Detailně rekonstruuje dobový kontext, který také konfrontuje s pozdější, současnou recepcí i výzkumem. A tak monografie psaná na přelomu 20. a 21 století přináší též naléhavou a neskrývaně subjektivní výpověď o autorčině vlastní době.
dostupné aj ako:
Anketa o knihu roku Lidových novin (1928- 1949)
Kniha komplexně a fundovaně představuje jednu z nejvýraznějších kulturních událostí třicátých a čtyřicátých let 20. století anketu o nejzajímavější knihu pořádanou pravidelně v letech 19281941 a 19461949 deníkem Lidové noviny. Každoročně v ní odpovídali reprezentanti mnoha nejrůznějších oborů (politici, spisovatelé, divadelní a filmoví herci, majitelé významných podniků, veřejní činitelé, vědci, profesoři atd.); před očima tak vyvstává obraz intelektuálního života v Československu. Publikaci uvádí literárněhistorická studie Lukáše Holečka, která zasazuje anketu do širšího dobového kontextu, shrnuje její historii, skladbu respondentů, reflektuje její proměny v čase a všímá si významných kritických ohlasů s ohledem na kulturně-politické souvislosti. Edici anketních odpovědí z let 19281947 doprovázejí stručné přehledy k jednotlivým ročníkům, bibliografie a kompletní jmenné rejstříky anket z let 19281941 a 19461949.
Rázovité refugium
Olomoucký literární vědec a historik František Všetička (1932) se soustavně věnoval mimo jiné vývoji české prózy v šesti počátečních dekádách 20. století (např. ve svazcích Ariadnino arkánum, Možnosti Meleté, Kroky Kalliopé aj.). V knize studií o kompoziční poetice Rázovité refugium se tentokrát orientuje na vybraná prozaická díla 19. století. Ačkoli jde o autorův první krok do této epochy vývoje české literatury, neboť hodlá zmapovat celek kompoziční poetiky české beletrie 19. století, soubor statí zabývajících se prózami Karla Hynka Máchy, Karla Sabiny, Karolíny Světlé, Jana Nerudy, Jakuba Arbesa, Aloise Jiráska, Svatopluka Čecha, Julia Zeyera a jiných poskytuje panoramatický a ucelený pohled na prozaickou tvorbu 19. století, k níž přistupuje František Všetička zejména z hlediska její kompoziční výstavby a struktury. Knihu doplňuje obsáhlý Slovník kompoziční poetiky s odkazy na konkrétní literární díla vznikající ve zmíněné historické periodě.
Proměny české slavistiky po roce 1989
Soubor téměř třiceti studií se pokouší zmapovat vývoj slavistických oborů na jednotlivých pracovištích v České republice po roce 1989. Jednotlivé studie nejčastěji popisují stručný stav oboru po přelomovém roce 1989 a soustřeďují se na vývojové tendence slavistických výzkumů do současnosti. Pozornost je věnována také formování nových univerzitních i neuniverzitních pracovišť, např. na FF Univerzity Palackého, Ostravské univerzitě, Univerzitě Pardubice. Několik studií rozebírá otázku znovuobnovování Slovanského ústavu AV ČR a vývoj jeho oborového směřování v synchronní i diachronní filologické perspektivě.
Ulysses Unbound
Ulysses is one of the foundational texts of modern literature, yet has a reputation for complexity and controversy. In Ulysses Unbound, Joyce expert Terence Killeen untangles this seemingly knotty classic to reveal the wonders beneath, in a clear and comprehensive guide which will provide new and vital insights for everyone from students to specialists.
In this new edition, published to celebrate the centenary of Ulysses' first publication in 1922, Killeen seamlessly combines close literary analysis with a broad account of the novel's fascinating history, from its writing and publication to its long contemporary afterlife. We get under the skin of the text to discover the joys of Joyce's remarkable range of themes, styles and voices, as Killeen reanimates the real people who inspired many of the characters. Ulysses Unbound is an indispensable, illuminating and entertaining companion to one of the twentieth century's great works of art.
With a foreword by Colm Toibin
Dynamika tradic
Kniha ukazuje přednostní zájem Petra Posledního o tři vzájemně propojené oblasti literární komunikace. První oddíl s názvem Vrstvy času zachycuje stylistické a významové souvislosti mezi zobrazeným časem a časem zobrazování fiktivních světů; následně druhý oddíl pod titulem Navržený prostor přináší texty pojednávající hlavně o českém a polském literárním životě a rozdílných možnostech vydávání a interpretace děl v závislosti na kulturní politice sousedních zemí; nakonec třetí oddíl pojmenovaný Smysl četby nabízí představu o tvůrčí povaze recepce literatury a přeměně spisovatelem vytvořeného artefaktu ve významotvorně otevřený estetický objekt, která se opírá o dobové normy, ale také o reinterpretace tradic. Díky chronologickému řazení statí v každém oddílu je patrný vývoj autorovy literárněvědné metodologie. Zatímco do poloviny osmdesátých let se Poslední v duchu strukturalismu věnoval vnitřní stavbě jednotlivých děl nebo žánrů, od druhé poloviny let osmdesátých přechází k otázkám literární komunikace a česko-polských literárních vztahů. Svůj vývoj dovršuje po roce 2000, kdy rozpracovává koncept literární kultury, v jehož rámci se věnuje komparatistice a hermeneutickému pojetí českých a polských paradigmat kulturního dění.
Čtení - reflexe - interpretace
Předkládaná publikace přináší elementární uvedení do práce s textem a interpretace. Je určena především začínajícím vysokoškolským studentům humanitních oborů a filosofie, avšak také učitelům na gymnáziích a středních školách, kteří své žáky připravují na vysokoškolské studium, a případně i vysokoškolským učitelům, kteří do práce s textem a zásad interpretování své studenty na začátku studia uvádějí.
Problematika čtení a interpretování se nejprve zasazuje do širšího kontextu otázek po povaze vědění a pravdivosti ve vědách o lidských záležitostech. V dalším výkladu se pak vychází z odkrytí základních problémů, jež spočívají ve čtení a porozumění textům, aby se teprve z nich odvodily jisté nejelementárnější zásady interpretace a propedeutická doporučení pro práci s texty. Teoretickým pozadím předkládaných výkladů je především obšírné rozpracování této problematiky v moderní hermeneutice u H.-G. Gadamera.
Na sklade 1Ks
10,45 €
Literární studie
Publikace Literární studie je komentovaným výborem z díla českého literárního historika, komeniologa a publicisty Jana Blahoslava Čapka, zahrnuje jeho recenze, studie a stati z let 1924-1980, včetně těch publikovaných v zahraničí a v samizdatu. Čapkovy studie přinášejí filozoficky podložené interpretace děl a osobností meziválečné české literatury a literární vědy (V. Dyk, K. Čapek, O. Březina, J. Hora, F. X. Šalda, J. Durych, T. G. Masaryk ad.).
Jan Blahoslav Čapek (1903-1982) se zabýval především moderní českou literaturou, evangelickou literární tradicí a dílem J. A. Komenského. Jako literární historik se profiloval jako žák Jana Jakubce, jako literární teoretik rozvíjel sociologické koncepce T. G. Masaryka.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
