Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky - Literárna veda, jazykoveda strana 29 z 57
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Spytovali ste sa
Publikácia predstavuje výber kratších príspevkov, ktoré vychádzali vo vedecko-popularizačnom časopise pre jazykovú kultúru a terminológiu Kultúra slova od jeho založenia (v r. 1966) v rubrike Spytovali ste sa. Inšpiráciou na ich napísanie boli otázky adresované jazykovej poradni Jazykovedného ústavu Ľ. Štúra SAV, ktoré sa týkali rozličných oblastí používania slovenčiny. Z vyše tisíca príspevkov, ktoré boli uverejnené za posledných päťdesiat rokov v spomenutej rubrike, editorky vybrali a upravili tie, ktoré sú stále aktuálne aj pre súčasných používateľov a v ktorých sa nielen odpovedá na jednotlivé otázky, ale riešenie problému sa v nich často aj vysvetľuje. Príspevky sú rozdelené do jednotlivých kapitol podľa tematických okruhov, napr. oblasť morfológie, slovotvorby, pravopisu prevzatých slov či geografických názvov, alebo štylistiky a frazeológie. Zámerom publikácie je poskytnúť používateľom slovenčiny užitočnú a zaujímavú pomôcku.
Pamäť literárnej vedy: Gizela Gáfriková
Zborník približuje osobnosť literárnej vedkyne Gizely Gáfrikovej (1945 2014), dlhoročnej pracovníčky Ústavu slovenskej literatúry SAV. Táto vynikajúca znalkyňa literárneho baroka, skvelá textologička a editorka prispela významnou mierou k vedecky objektívnemu poznaniu staršej slovenskej literatúry. Autori príspevkov, ktorí s ňou prešli väčší či menší úsek pracovnej cesty, ozvláštňujú svoje hodnotenia aj jedinečnými osobnými spomienkami. Autorskú tvorbu G. Gáfrikovej ilustrujú ukážky z jej vedeckej a básnickej tvorby. Publikačné aktivity G. Gáfrikovej sprítomňuje v závere zborníka bibliografia jej prác.
Štúr, štúrovci, romantici, obrodenci.
Publikácia vychádza z príspevkov, ktoré odzneli na rovnomennej medzinárodnej konferencii Ústavu slovenskej literatúry SAV v dňoch 28. - 29. mája 2015 pri príležitosti 200. výročia narodenia Ľudovíta Štúra (28. októbra 1815) a zároveň 90. výročia narodenia literárneho vedca Oskára Čepana (1925 - 1992). Už jej názov odkazuje na problém adekvátneho pomenovania generácie romantikov verzus študentskej „družiny štúrovcov“. Zborník obsahuje 21 štúdií z oblasti literárnej vedy, histórie, jazyka, filozofie a dejín umenia, ktoré sa zaoberajú nielen osobnosťou a dielom Ľudovíta Štúra, ale najmä rozličnými podobami utvárania generácie národného hnutia a širšie tiež otázkami slovenského národa a kultúry v 19. storočí.
Autor a subjekt
Monografia venovaná jednému z nosných literárnoteoretických pojmov je výsledkom diskurzu deviatich renomovaných slovenských literárnych vedcov o fenoméne autorského subjektu. Dôslednou textovou analýzou zameranou na konštitutívne prvky autobiografie odkrývajú nevdojak mentalitu autorskej osobnosti, jej názorové postoje i životné peripetie. Monografia vypovedá mnohoznačne o dobovej literárnej kultúre a estetickom vkuse a jej jedinečnosť spočíva tiež v inovatívnosti jednotlivých interpretačných výkonov.
Konfigurácie slovenského realizmu
Monografia edične nadväzuje na publikácie České romantično, Český a slovenský literární parnasismus a Slovenský romantizmus a prezentuje pohĺad na slovenský literárny realizmus vychádzajúci z najnovších bádaní tejto diskurznej udalosti. Jednotlivé štúdie skúmajú podoby modifikácie literárneho realizmu v slovenskej próze a poézii predovšetkým v poslednej tretine devätnásteho storocia a jeho dynamické rekonfigurácie s prvkami iných diskurzov. Súčasťou monografie je aj interdisciplinárna kapitola o prejavoch realizmu v slovenskom výtvarnom umení.
Na sklade 1Ks
16,45 €
Angloamerická recepce Ingardenova pojetí uměleckého literárního díla
Publikace analyzuje spíše ojediněle se vyskytující kritickou recepci Ingardenovy koncepce uměleckého literárního díla v rámci angloamerické estetiky a filozofie. Cílem je představit ontologickou a epistemologickou teorii literárního díla polského fenomelologa Romana Ingardena tak, jak je interpretována v převážně analyticky smýšlejícím prostředí, rozvíjející dědictví anglosaské filozofické tradice. Součástí práce je rovněž snaha o "argumentaci", tedy převod Ingardenovy teorie do diskurzu analytické estetiky.
dostupné aj ako:
Psaní na dotek
Monografie zkoumá vztah mezi technologií psaní, genezí textu a poetikou literárního díla. V centru zájmu se ocitá konkurence manuálního a strojového psaní jako dvou základních technologických postupů, jež vstupovaly do významotvorného kontaktu od osmdesátých let 19. století až do konce osmdesátých let století následujícího, kdy psací stroj nahradila elektronická média. Odhaluje, že nejprve byl psací stroj vnímán jako kompenzační pomůcka pro hendikepované. Už na přelomu 19. a 20. století si však tento vynález našel své propagátory mezi novináři a prozaiky. Stíral však jakoukoli individualitu rukopisu a odpovědí byly autorské knihy jako komplexní artefakty. Psaní na stroji bylo považováno za typicky ženské povolání – ovšem byly opravdu české spisovatelky písařkami?
Na sklade 1Ks
21,15 €
Vulgar Tongues
Slang is the language of pop culture, low culture, street culture, underground movements and secret societies; depending on your point of view, it is a badge of honour, a sign of identity or a dangerous assault on the values of polite society. Of all the vocabularies available to us, slang is the most alive, constantly evolving and - as it leaks into the mainstream and is taken up by all of us - infusing the language with a healthy dose of vitality. Witty, energetic and informative, Vulgar Tongues traces the many routes of slang, beginning with the thieves and prostitutes of Elizabethan London and ending with the present day (where the centuries-old terms rap and hip-hop still survive, though their meanings have changed). On the way, we'll meet Dr Johnson, World War Two flying aces, pickpockets, schoolchildren, hardboiled private eyes, carnival geeks and the many eccentric characters who have tried to record slang throughout its chequered past. If you're curious about flapdragons and ale passion, the changing meanings of punk and geek, or how fly originated on the streets of eighteenth-century London and square in Masonic lodges, this is the book for you.
The Etymologicon
The Etymologicon is an occasionally ribald, frequently witty and unerringly erudite guided tour of the secret labyrinth that lurks beneath the English language.
What is the actual connection between disgruntled and gruntled? What links church organs to organised crime, California to the Caliphate, or brackets to codpieces?
Mark Forsyth's riotous celebration of the idiosyncratic and sometimes absurd connections between words is a classic of its kind: a mine of fascinating information and a must-read for word-lovers everywhere.
Latina je mrtvá, ať žije latina
Kniha se zabývá latinským jazykem jako univerzálně dorozumívacím prostředkem západní kultury po více než dva tisíce let. Vedle chronologického přehledu historických fází existence latiny uvádí též specifika jejího uplatnění.
Autor zdůrazňuje, jak několik tzv. smrtí latiny v průběhu kulturní chronologie paradoxně podpořilo její nesmrtelnost: tento jazyk se v zásadě nezměnil od starověku až po současnost, a tak umožňuje jak dialog vedený s velikány minulosti tak živou konverzaci a poučení o kořenech našeho komplikovaného současného světa.
Viditelné popisy
Čtenář Toma Jonese se ocitá v nebezpečí, že si „srazí vaz vinou jistého popisu“, vypravěč jej však ujistí, že tomu šťastně unikne: Fieldingův čtenář se zaraduje, leckterý jiný možná usoudí, že mu takové riziko nehrozí, protože popisy stejně přeskakuje. Autorky publikace popisy vždycky četly se zalíbením, protože mnohé z nich se jim v průběhu čtení stávaly „viditelnými“. Tato čtenářská zkušenost se promítla do záměru přitáhnout pozornost k evokační schopnosti popisu, a učinit jej tak „viditelnějším“ v literárněvědné interpretaci i školní výuce. Publikace proto usiluje o rehabilitaci popisu – v literárních analýzách často opomíjeného, v čtenářské a slohové praxi podceňovaného. Děje se tak vlivem celé řady stereotypních hodnotových označení či opozic: ať už je to v četbě ( nudný popis oproti napínavému vyprávění ), ve školním slohu (hendikepující statičnost popisu je třeba překonávat dynamizací), v teorii vyprávění (popis jako přerušení či zpomalení vyprávění), nebo v historické poetice, která proti sobě nezřídka mechanicky staví starý (statický, objektivní) a moderní (dynamizovaný a subjektivizovaný) popis. Kostru publikace tvoří kapitoly založené na nasvícení popisu z perspektivy různých disciplín (stylistika a poetika; naratologie a lingvistika; rétorika; teorie vidění a vizuální studia; kognitivní vědy). Poetika popisu, ilustrovaná četnými rozbory klasické i té nejsoučasnější prózy, se postupně mění v jeho estetiku, v napření pozornosti k podmínkám a procesům čtenářského vnímání. V centru pozornosti se ocitají pojmy vizualita a vizualizace, jejichž výklad nevyhnutelně vytváří vazby k vizuálním uměním a potřebu pojmout poetiku jako intermediální.
Ľudová próza na Slovensku v kontexte dejín slavistiky
Predložený súbor štúdií predstavuje výsledky vedeckej práce viacerých členov výskumného tímu Centra excelentnosti SAV Dejiny slovenskej slavistiky 19.-20. storočia. Postavy slovenského národného obrodenia (Anton Bernolák, Pavol Jozef Šafárik, Ján Kollár, Ľudovít Štúr, Pavol Dobšinský, Jonáš Záborský) + Ján Stanislav – ich činnosť a dielo v európskom kontexte. V rámci riešenia spomínaného výskumného projektu sa 8.-9. októbra 2014 uskutočnila interdisciplinárna vedecká konferencia Ľudová próza v kontexte dejín slavistiky, na ktorej výsledky svojich výskumov predstavili popri členoch riešiteľského kolektívu aj ďalší domáci i zahraniční bádatelia z Ruska, Ukrajiny, Poľska a Českej republiky.
Autori súboru sa vo svojich prácach venujú vybraným osobnostiam 19. storočia, ktorí sa významne podieľali na zbieraní, vydávaní a šírení folklórnej prózy a zároveň majú významný podiel aj na kreovaní prvých teoretických náhľadov na problematiku ľudovej rozprávky. Patrí k nim P. Dobšinský, J. F. Rimavský, A. H. Škultéty, J. Polívka, S. Cambel, F. Šujanský a ďalší. Jednotlivé vedecké štúdie konfrontujú romantické koncepty a východiská zberateľských a vydavateľských aktivít v širších slovanských i neslovanských kontextoch s dôrazom na vývinový aspekt, zameriavajú sa na vzťah autentického folkloristického záznamu a jeho umeleckého spracovania v žánrových podobách ľudovej prózy, najmä ľudovej rozprávky.
Publikáciu dopĺňajú aj vedecké štúdie venované slovanskému kultúrno-historickému a religióznemu priestoru v interakciách kresťanských a predkresťanských tradícií, najmä ľudovým náboženským predstavám a rituálom v systéme kresťanských obradov a vo folklórnych textoch sprevádzajúcich obrad, ďalej hagiografiám latinskej i byzantskej tradície a ich uplatneniu sa aj vo folklórnych žánroch, ľudovej religiozite a pohansko-kresťanskému synkretizmu.
Performativita válek a konfliktů
Příspěvky obsažené v tomto sborníku pojednávají o způsobech a formách performativity v české literatuře s válečnou tematikou. Zabývají se jak performativitou v rámci textu/díla samého (jejím procesem a jejími prostředky), tak díly s válečnou tematikou, která implikují takovéto strategie rodu/genderu a jazyka, jakož i performativitou v rámci interpretace textu/díla: čtenářskou recepcí a především pak širokou oblastí reprezentace literatury s tématem války ve filmu, na divadle apod.
Profesionalizace literární kultury
K mnoha změnám, kterými procházela společnost alžbětinské Anglie, patří i nová role „básníka z povolání“ – autorka knihy ho přirovnává k postavám dnešní popkultury: jsou obecně známé, jsou jim přisuzovány slušné výdělky, ale ne vždy slušná pověst. Jeden z nich, dramatik Ben Jonson, sám sarkasticky poznamenává: Básník je ten /…/ ubožák, který se poezií musí živit. – Tito „ubožáci“ však měli pestré osudy i role: byli básníky i teoretiky, dvořany, politiky, prosazováním a kultivováním „lidového jazyka“ posilovali národní kulturní autonomii nejen ve vztahu k dříve nedotknutelné autoritě klasiků antiky, ale i vůči soudobě „konkurenci“ na evropském kontinentě. Nejen William Shakespeare a Ben Jonson, ale i jejich méně proslavení současníci Philip Sidney, Edmund Spenser a George Puttenham svým dílem i svými osudy dobový ideál spoluvytvářeli, ztělesňovali – nebo také zpochybňovali… Číst o nich přináší i dnes poznání bezmála dobrodružné.
The Man Who Invented Fiction
'In 1605 a crippled, greying, almost toothless veteran of Spain's wars against the Ottoman Empire published a book. That book, Don Quixote, went on to sell more copies than any other book beside the Bible, making its author, Miguel de Cervantes, the most widely read author in human history. Cervantes did more than just publish a bestseller, though. He invented a way of writing.' In Cervantes' time, 'fiction' was synonymous with a lie. Books were either history, and true, or 'poetry' which might be invented, but had to conform to strict principles. Don Quixote tells the story of a poor nobleman, addled from reading too many books on chivalry, who deludes himself that he is a knight errant and sets off to put the world to rights. The book was hugely entertaining, broke the existing rules, devised a new set and, in the process, created a new, modern hybrid form we know today as the novel. The Man Who Invented Fiction explores Cervantes's life and the world he lived in, showing how his life and influences converged in his work, and how his work - especially Don Quixote - radically changed the nature of literature and created a new way of viewing the world. Finally, it explains how that worldview went on to infiltrate art, politics and science, and how the world today would be unthinkable without it.
Hledání nové modernosti
Kniha Hledání nové modernosti je zaměřena na desátá léta dvacátého století, zejména na čtyři pozoruhodné roky před první světovou válkou. Její úvodní část analyzuje dobový teoretický diskurz, v němž si moderně cítící výtvarníci a literáti vyjasňovali základní filozofické a estetické rámce své tvorby. Do druhé části knihy jsou zařazeny studie věnované autorům, jejichž tvorba představuje různé podoby poetik významně se uplatňujících v daném období. Jde o secesi, novoklasicismus, expresionismus a kuboexpresionismus, jejichž koncept je představen na rané tvorbě bratří Čapků, Františka Langera, Richarda Weinera aj.
Ľudovít Štúr a moderné Slovensko
Táto publikácia v skrátenej a mierne obmenenej podobe predstavuje textovú časť stálej expozície Slovenského národného múzea-Múzea Ľudovíta Štúra.
Publikácia približuje nielen Štúra ako sociálneho reformátora významného v rámci strednej Európy a jedinečného pre Slovensko, ale aj počiatočnú fázu modernej slovenskej histórie, ústiacej do našej súčasnosti.
Kniha týdne
Čepův rádiový program o světové literatuře Kniha týdne zůstával dosud ve stínu jeho meditativních Úvah časových a nadčasových. Zcela neprávem, neboť se jedná – kvantitativně i kvalitativně – o naprosto zásadní součást Čepova exilového díla. Čepovy „knihy týdne“ totiž v mnohém přesahují stroze informativní charakter recenze. V době jejich vysílání přinášely vítané osvěžení do kulturní vyprahlosti komunistické reality a alespoň částečně zacelovaly bolestné jizvy po řezech ideologického skalpelu. Udržovaly posluchače v kontaktu se svobodnou tvorbou a seznamovaly je s předními jmény světové literatury, jako jsou Albert Camus, François Mauriac, Julien Gracq, Marguerite Durasová, Nathalie Sarrautová, Julien Green, Françoise Saganová, Marguerite Yourcenarová, a mnoho dalších. Pro dnešního čtenáře jsou pak Čepovy „mluvené recenze“ především odrazem jeho četby; přibližují nám nejenom jeho oblíbené autory a vývoj čtenářského vkusu, ale vypovídají také o jeho konfrontaci s novými uměleckými tendencemi v soudobé literatuře. Jsou tak pro nás nedocenitelným dokumentem literární historie umožňujícím poznání dosud neprobádané činnosti Jana Čepa v Radio Free Europe. Nejednou se však může stát, že se čtenář, podmaněn jiskrným slovem a poutavou analýzou recenzenta, nechá Čepovými referáty inspirovat i dnes.
České verze Cervantesova Dona Quijota (1864 – 2015)
České verze Cervantesova Dona Quijota stopují překlady, úpravy i intelektuální krádeže textu slavného románu od první adaptace z roku 1864 přes první převody z let 1866 a 1868 až ke klasické úpravě J. Johna (1940), k poslednímu překladu Z. Šmída (1952) a k adaptacím z nedávných let. Hispanista Miloslav Uličný též objevil zcela neznámé úpravy, jejichž autoři beze studu zkopírovali valnou část textů předešlých překladatelů, a doložil, že i v dalších případech „překladatelé“ vydatně „nahlíželi“ do řešení svých předchůdců.
Závěr knihy je vyhrazen rozsáhlé rekapitulaci ve španělštině.
V kategórii literárna veda a jazykoveda môžete načrieť do hĺbky literárnych diel a tajomstiev jazyka. Pre tých, ktorí majú vášeň pre slová, písmo a komunikáciu, ponúkame širokú škálu diel od popredných odborníkov, ktorí analyzujú literatúru, skúmajú jazykové štruktúry a ponúkajú pohľady na evolúciu a variabilitu jazyka.
V tejto kategórii nájdete všetko od literárnych kritík, analýz poézie, prózy a drámy, až po podrobné štúdie o lingvistike, fonetike a sociolingvistike. Priblížte sa k umeniu písania a skúmajte fascinujúce vzťahy medzi jazykom a kultúrou, jazykom a myslením.
Táto kategória je ideálna pre študentov, učiteľov, výskumníkov a všetkých milovníkov literatúry a jazyka.
