Najnovšie - Literárna veda, jazykoveda, slovníky strana 70 z 94
Literárna veda, jazykoveda 
Slovníky
zobraziť:
Zsidó közmondások
"Még nem volt zsidó a földön, már voltak zsidó közmondások. Isten elméjéből pattantak ki. Később, amikor a zsidók elméjéből is kipattant Isten, alkut kötöttek egymással: Ahogy a közmondás tanítja: Amíg nem alkudtál vele, nem mondhatod, hogy ismered." Aztán jött a történelem. A szóláshasonlat nem véletlenül jellemzi így azt, aki nehéz örökséget cipel: "Kitart mellette, mint zsidó a Tóra mellett." Hogy Isten mi mellett tart ki, az csak akkor fog kiderülni, ha egy hónapban három telihold lesz.
A kötetünkben szereplő közmondások, ha nem is a paraszti, de a népi bölcselkedés hangján szólnak. A XIX. században gyűjtötte őket a zsidó folklorisztika úttörője, Ignatz Bernstein. Ott lebegnek fölöttük a biblikus, rabbinikus tanítások, ám ezek a mondások a kelet-európai porból, sárból sarjadtak. Nyomorból. Létbizonytalanságból, kényszerű, abszurd mozdulatlanságból. A zsidó népi közmondások e számunkra is ismerős kelet-európai valóságnak hol sima, hol görbe tükrei. "Néz a szemed, lát az eszed" - ez lehetne a summájuk.
Az elpusztított kelet-európai jiddis kultúra ma is eleven szellemét sugározzák." (Halasi Zoltán)
Lotyšská kultura a Jednota bratrská
Monografie přináší nové pohledy na souvislosti lotyšské a české literatury a kultury a rozšiřuje poznatky o působení naší náboženské reformace v Pobaltí, zejména v Lotyšsku. Autor nejprve shrnuje základní historická fakta o Pobaltí, typologicky je srovnává s českou situací a jádro práce poté strukturuje podle Komenského programu nápravy „moudrosti mysli“, „zbožnosti srdce“ a „životního klidu“. První část je věnována zvláště působení Komenského pedagogického díla a jeho paralelám v Lotyšsku, druhá a třetí část se zabývá lotyšskou literaturou související s ochranovským hnutím a jejími českými kontexty. Za příznačný svorník s českou kulturou je považován sociální, národní a politický aspekt lotyšské „kultury srdce“, do jejíchž základů byl uložen také odkaz Husa a husitství, Komenského a českobratrství.
dostupné aj ako:
Jazyk jako stigma?
Studie se zabývá chybovostí v psaném projevu romských žáků 9. ročníků základních škol praktických, přičemž analyzuje 130 školních prací těchto žáků dostupných v databance ROMi (databanka psaného a mluveného projevu romských dětí a mládeže v češtině). Autorka se zaměřuje především na stigmatizující potenciál zkoumaných chyb, jemuž dosud nebyla v české lingvistice věnována dostatečná pozornost. Studie tak přináší inovativní koncept tzv. stigmatizující chyby a nové, propracované schéma tohoto typu chyb, na jehož základě autorka provedla detailní kvalitativně-kvantitativní analýzu textů. Kromě samotné kvalitativně-kvantitativní analýzy nastiňuje studie také aktuální stav problematiky vzdělávání romských žáků v češtině, problematiku romského etnolektu češtiny a problematiku jazykového projevu jako zdroje stigmatu, podrobné informace o databance ROMi a v neposlední řadě také návrhy na možné způsoby kompenzace této chybovosti. Práce také obsahuje všech 130 zkoumaných textů v plném znění.
Česko-německý a německo-český slovník základních pojmů z dějin umění
Druhé, rozšířené a upravené vydání slovníku obsahuje přes 4000 českých pojmů a jejich německých ekvivalentů z architektury, malířství, sochařství, kresby, grafiky, uměleckého řemesla, památkové péče, ikonografie a také z liturgie a náboženství. Oproti prvnímu vydání uvádí i nejvýznamnější světce a české patrony, názvy našich výtvarných sdružení a skupin. Většina hesel se vztahuje k umění evropskému, ale zařazeny jsou i hlavní pojmy z kultur mimoevropských. Hesla v obou částech slovníku jsou uspořádaná abecedně, ustálená terminologická spojení adjektiva se substantivem v obvyklém slovním pořadí.
Slovník českých jazykovědců v oboru bohemistiky a slavistiky
Kniha přináší soubor personálních medailonků českých lingvistů v oboru bohemistiky a slavistiky, výběrově též reprezentantů oborů jiných, pokud mj. přispěli teoreticky nebo prakticky k poznání a obohacení češtiny nebo některého ze slovanských jazyků. Personální medailonky volně navazují na kolektivní dílo s názvem Kapitoly z dějin české jazykovědné bohemistiky, které vyšlo roku 2007. Jednotlivá hesla začínají stručnou charakteristikou biografickou, nepřinášejí však bibliografii příslušných tvůrců, nýbrž podávají jen obecně přehled oborů jejich vědecké aktivity a nastiňují povahu její metodologie. Zato obsahují odkazy na bibliografické položky o každém z nich. Výběrově je doplňují i fotografie jednotlivých osobností.
Hopes and frustrations of Lebanese Christians
A Monika Langrock ft er the end of the Lebanese civil war (1990), the Lebanese Christian community found itself in a collective identity crisis. The term al-’ihbat al-masihi, meaning disenchantment or frustration, started to be used in order to describe their political and psychological condition. How did the Christians try to cope with it? Th e question of extinction of the Eastern Christianity, asked by the Western public, is oft en asked superfi cially; it is marked by anxiety and fear. However, the Lebanese Christians have been asking the same question since decades.
Teoreticko-metodologické výhledy současné lingvistiky
Publikace je příspěvkem k diskusi o soudobém vývoji lingvistických teorií a metodologie lingvistického výzkumu. Této problematiky se dotýkají nejprve české překlady pěti původně anglických studií: Tyto studie, například od Nicholase Evanse, Stevena Levinsona, Raymonda W. Gibbse nebo Luca Steelse, akcentují určité aspekty lingvistického bádání, jimž se v posledních letech věnuje výrazná pozornost, zejména funkci empirického výzkumu v lingvistice, vztahu mezi lingvistikou a neurovědou, výzkumu jazykové evoluce, otázce jazykových univerzálií a jazykové diverzity nebo komputačnímu modelování lingvistických procesů. Překlady doplňuje anketa zaměřená na obecné i konkrétnější otázky spjaté s lingvistickým výzkumem (vývoj teorií, rozvoj metodologie a vývoj nových nástrojů, nejvýraznější výsledky v posledních dvaceti letech a přetrvávající desiderata nebo otázky jazykových univerzálií a jazykové relativity). Respondenty ankety jsou někteří přednášející i účastníci Letní školy lingvistiky v Dačicích. Poslední část knihy je věnována představení Letní školy lingvistiky, z jejíhož inspirativního prostředí vzešel i podnět k uspořádání této publikace.
Když začínáme mluvit
Publikace zkoumá tzv. jednoslovné období osvojování jazyka dítětem, kterému zatím nebyla v češtině věnována větší pozornost. Sleduje, jaké prostředky dítě ve věku 12–18 měsíců užívá při komunikaci s blízkými dospělými a jak se repertoár těchto prostředků proměňuje. Zabývá se prvními signály gramatiky – spojováním prostředků různého druhu, prvními projevy ohýbání slov, vyjadřováním záporu –, ale také tím, jak se projevy dítěte zapojují do širšího kontextu dialogu a odkazů na texty různého typu. Práce vychází z autorčina dlouhodobého výzkumu komunikace česky hovořících dětí s blízkými dospělými v přirozeném prostředí.
Melancholie v zrcadle
Jeden z nejvýznamnějších současných literárních kritiků se v této knize věnuje tématu melancholie u Baudelaira.
Literatúra v kognitívnych súvislostiach
Autorský kolektív kolektívnej monografie Literatúra v kognitívnych súvislostiach tvoria Jana Kuzmíková, Silvia Gáliková, Róbert Gáfrik, Lukáš Procháska a Zuzana Fonioková (ČR). Kniha je prvou publikáciou vydanou na Slovensku, ktorá v interdisciplinárnom presahu ucelene mapuje hlavné problémové okruhy kognitívnych skúmaní literatúry. Základné východiská predstavuje úvodná kapitola, ktorá objasňuje pozíciu literatúry v širokom rámci kognitívneho výskumu a upozorňuje na zdroje literatúry a literárnosti. Nasledujú štúdie o metafore, narácii a emóciách a na záver je zaradená kapitola o literárnej recepcii, ktorá naznačuje rozdiely medzi zvyčajnou interpretáciou a kognitívnovednou analýzou literatúry. Publikácia z kognitívneho pohľadu sleduje rôzne zložky a úrovne literárnej komunikácie, preto jej metódy a výsledky sú podnetné aj pre pedagogickú prax.
Moderní skandinávské literatury 1870-2000
Kniha tří odborníků z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze představuje v češtině první celkové zpracování dějin všech hlavních moderních skandinávských literatur, tedy písemnictví vznikajícího v dánštině, norštině, švédštině, islandštině a finštině. Autoři publikace zasazují severskou tvorbu do širších společenských a literárněhistorických souvislostí a podávají přehledný a syntetický obraz jejích nejdůležitějších vývojových trendů. Zároveň charakterizují stěžejní díla všech významných skandinávských spisovatelů, od moderních klasiků až po současné autory. Text je doplněn seznamem severských nositelů Nobelovy ceny a Ceny Severské rady za literaturu, výběrovou bibliografií překladů skandinávských literatur do češtiny.
Vydání druhé, doplňované a revidované.
dostupné aj ako:
O komentáři, o komentátorech
Kniha mapovuje české mediální scény s myšlenkou, že sebeodbornější teorie bez uvedení konkrétních příkladů a zážitků z tvorby adeptům žurnalistiky nebo mediálních studií nemůže poskytnout dostatečný vhled do problému. Tento text je zaměřen na žánr komentáře. Po předmluvě a stručném obecném úvodu obsahuje příspěvky různých osobností, ať už teoretiků sdělování, nebo novinářů, kteří mají s psaním komentáře zkušenost. Čtenář si tak může udělat přehled o tom, jak komentář vzniká a jaká jsou úskalí jeho tvorby. Pro komentátora je důležitá příprava, znalost tématu, nápaditá kompozice a také jiný pohled na věci, které bývají známé, ale právě komentátor je dokáže vidět nečekaně a zajímavě.
Také jazyk komentáře nemá být nudný, důležitý je titulek i první odstavec.
Autoři upozorňují na to, že první odstavec často předělávají, hledají nejvhodnější slova, která by měla posluchače nebo čtenáře upoutat.
V řadě příspěvků kladou autoři důraz na vlastní pozorování, zážitek, práci tzv. v terénu. Boří tak mýtus, že komentář lze napsat od stolu, aniž by novinář mluvil s lidmi nebo byl osobně přítomen různým jednáním, jako to dělá zpravodaj. Zpravodaj by ale události měl popisovat, kdežto komentátor hledá souvislosti.
dostupné aj ako:
Pragmatika v češtině
Monografie Pragmatika v češtině se z hlediska českého jazyka zabývá jevy, pro které se v lingvistice vžilo souhrnné označení "pragmatika". Oproti 1. vydání (Olomouc 2006, již několik let rozebráno) obsahuje nově vymezené teoretické stanovisko (tzv. umírněná pragmatika) a nově koncipované tematické okruhy. Poprvé pro češtinu je zde zpracována problematika časové a prostorové deixe, v rámci kapitoly o řečových / mluvních aktech se nově probírá podstata tzv. performativnosti, teorie implikatur rovněž bere v úvahu témata prezentovaná v české lingvistice poprvé. Pozornost je věnována také novému vývoji v teorii ne/zdvořilosti a metapragmatice. Okruhy jsou uspořádány tak, aby na sebe pohledy na pragmatické jevy pokud možno smysluplně navazovaly a postupně se na sebe vrstvily. Jde o první a dosud jedinou soustavnou pragmatiku češtiny v české lingvistice.
dostupné aj ako:
Španělsko-český česko-španělský mini slovník
Slovník je formátem A7 vhodný do kapsy! Můžete jej nosit s sebou na cestách, ve škole, při jednáních i do restaurace. Je univerzální – určený pro instituce, studenty i samouky. Jednoduše pro ty, kteří potřebují mít při ruce spolehlivého pomocníka. Naleznete v něm 10.000 obousměrných termínů. Španělské termíny u sebe mají uvedenou i výslovnost.
Styl mediálních dialogů
Publikace analyzuje televizní a rozhlasové dialogy od krátkých informativních interview po moderování celých vysílacích bloků, od rozhovorů seriózních po zábavné talk show. Zaměřuje se na rozhovory moderátorů s hosty i vzájemné polemiky hostů, dotazy diváků i odpovědi na ně. Sleduje takové interakční strategie, jako je kooperativnost, dosahování souhlasu i akcelerace nesouhlasu, slaďování zájmů i vyhrocování sporu, vyjadřování zdvořilosti i ironizace partnera, jeho popichování, škádlení, zahánění do úzkých a další opakující se postupy jak na straně moderátorů, tak na straně hostů. Hodnotí, jak odlišně se chovají moderátoři v jednotlivých mediálních formátech, jaké dotazy kladou, i jak se hosté odpovědím vyhýbají a mlží. Ukazuje, jak se partneři navzájem přerušují, jak na sebe navazují, jak si skáčou do řeči. Upozorňuje na nápadné jevy textové, gramatické, lexikální i fonetické, a samozřejmě také na užívání spisovné a nespisovné češtiny a na jejich míšení.
Vychází v edici Lingvistika.
dostupné aj ako:
Tělo, smysly, emoce v literatuře - Tělo, smysly, emoce v jazyce
Zrcadlová publikace kolektivu autorů věnující se fenoménu těla, smyslů a emocí v jazyce a v literatuře navazuje na obdobný projekt Obraz člověka v jazyce / Obraz člověka v literatuře (2010).
Průvodce po světové literární teorii 20. století
Rozšířené a přepracované vydání originální encyklopedické příručky, kterou v osmdesátých letech inicioval Vladimír Macura. Jejím záměrem je představit vědecké koncepce, jež zásadně ovlivnily myšlení o literatuře ve 20. století. Vybrána byla jak díla kanonická, ale stále diskutovaná a aktualizovaná, tak podnětné práce z posledních let, a to nejen z literární vědy, ale i lingvistiky, filozofie, mediálních studií či psychologie. Publikace usiluje – v souladu s titulem – být průvodcem studentům i ostatním zástupcům nejen filologických, ale také dalších humanitních a sociálních disciplín, jako jsou teorie kultury, mediální studia, teorie výtvarného umění, historie, genderová studia ad. Důvod je zřejmý: literárněteoretické koncepty posledních desetiletí se v těchto oborech často staly zásadní inspirací metodologických posunů. Celek uvozuje studie literárního teoretika a historika Aleše Hamana, která v diachronním průřezu shrnuje hlavní metodologické trendy a poskytuje čtenáři vodítko při hledání vazeb mezi jednotlivými vědeckými koncepty.
Soukromá korespondence jako lingvistický pramen
Na analýzách korespondence významných osob české kultury jsou prezentovány možnosti metodických postupů z oblasti sociolingvistiky a pragmalingvistiky.
Fyziognomie psaní
Kniha pojednává o vztahu mezi literárním psaním a ornamentem. Propojuje tak literárněteoretickou a literárněhistorickou problematiku s uměnovědnou, především vizuální oblastí. Ornament tu není nahlížen tradičně jako pouhá ozdoba, doplněk či nahodilý prvek libovolně připojený k nějakému pomyslnému celku, nýbrž jako figura umožňující zkoumání literárního psaní z hlediska jeho vizuality a pohybu. Tento přístup, pokoušející se o určité vizuální čtení literatury, je zde rozpracován a aplikován pod názvem „fyziognomie psaní“. Ta odkrývá prostor textu nikoli jako hierarchizovanou strukturu ustálených významů a jejich relací, nýbrž jako performanci, jejíž pohyb je stejně podstatný jako její sdělení. První část knihy, kde je vypracován pojem ornamentu na pozadí jeho estetické a filozofické reflexe, ukazuje paralely mezi zákonitostmi literárního psaní a vlastnostmi ornamentu, tak jak se projevují napříč dějinnými epochami a světovými kulturami, ať už jde o gotiku, rokoko, modernu či arabsko-islámskou kulturu. Část druhá představuje interpretace vybraných textů světové literatury 20. století (Franz Kafka, Rainer Maria Rilke, Hugo von Hofmannsthal, Samuel Beckett) a dvou ukázek schizofrenního psaní (Louis Wolfson a Blanche T.) z hlediska afinity literární řeči a konkrétních ornamentálních projevů. Inspirována svůdným i nebezpečným rytmem ornamentálních křivek ukazuje tato kniha psaní jako tvořivý pohyb řeči, jenž volně prochází mezi literaturou a vizualitou.
Kategória literárna veda, jazykoveda a slovníky nájdete bohatý výber diel zameraných na štúdium literárnej vedy, jazykovedy a slovníkov. Nájdete tu literárne teórie, analýzy literárnych žánrov, jazykové javy a slovníky.
Nájdete tu zaujímavé knihy, ktoré vám pomôžu lepšie porozumieť literatúre, jazyku a ich vzájomným vzťahom. K najznámejším odborníkom v tejto oblasti patria Roman Jakobson, či Ľudovít Štúr.
