Najnovšie - Judaizmus strana 1 z 5

Česko-izraelská hebraistka Helena Beinish připravila svazek, který obsahuje nový český překlad slavné kabalistické knihy Sefer Jecira z originálu. Bilingvní vydání obsahuje hebrejský i český text a je doplněno podrobným výkladem jednotlivých veršů. Publikace rovněž nabízí řadu komentářů sledujících nejen židovský základ textu, ale i vliv řeckých, gnostických a hermetických souvislostí, jakož i vztah k starověkým mýtům o stvoření. V závěru autorka dokazuje starověký původ jádra Sefer Jeciry a seznamuje čtenáře se základními pojmy judaismu a kabaly. Jedná se o významné původní kabalistické dílo, fundovaně zpracované po religionistické i hermetické stránce!

Sefer jecira, česky Kniha utváření, je jedním z nejstarších a zároveň nejznámějších židovských mystických spisů. Nový český překlad hebraistky Jindřišky Kracíkové zahrnuje jak krátkou, tak dlouhou verzi tohoto zásadního díla. Paralelní dvojjazyčné vydání, doplněné četnými vysvětlivkami a komentáři, umožňuje sledovat a studovat také původní znění textu, neboť jak upozorňuje překladatelka, „žádný překlad nemůže předčit plasticitu hebrejských slov originálu Sefer jecira“.

Miért vannak a yorki torony előtt sárga nárciszok? Hogyan keletkezett a világ? Bűnben fogantunk? Mikor volt az özönvíz? Ábrahám legyőzte Héraklészt? Ki látta Istent? Járt-e Mohamed Jeruzsálemben? Mit akar az iszlám a zsidóktól? Te zsidó vagy? És az mi? Legyünk jók? De miért? Mi az élet értelme a Talmud és a Kabbala szerint? Tikun Olám. Olvasnivalók a zsidóságról.

Toto dílo je v nejednom ohledu jedinečné. Jeho autor, který působil před druhou světovou válkou čtyřicet osm let jako rabín židovské obce v holandském Haarlemu, je nejprve vydával na pokračování v nežidovských novinách. V jednotlivých kapitolách vysvětluje vznik a význam synagogy, slavení šabatu a hlavních židovských svátků, otázky spojené s obřízkou, prvorozenectvím, košer stravou, nemocí i umíráním, a závěrem se věnuje povaze základních židovských kanonických textů.

Publikace Autorita v Hebrejské bibli a v židovské tradici, která navazuje na řadu předchozích monografií věnovaných různým fenoménům v Bibli a jejich interpretacím, nevypráví kompletní historii nebo chronologii tradičních příběhů patriarchů, proroků, soudců, králů, kněžstva a učenců. Historie je zde pouze jako jakousi kostrou, na níž lze jednotlivé fenomény spojené s mocí a autoritou názorně představit. Tato monografie záměrně odsouvá na okraj prvoplánové interpretace absolutní boží vlády a zaměřuje se na méně zkoumané aspekty pozemské, tedy společenské, náboženské a politické moci, jak je vidí pisatelé a čtenáři Hebrejské bible a tradenti ústní Tóry. Bible jako autoritativní text byla mocným impulsem pro společenské procesy. Stejně jako mocní, kteří nacházeli v Písmu oporu pro svou vládu a pevně danou společenskou hierarchii, čerpali z biblického textu inspiraci i ti, kdo se proti mocenské svévoli bouřili a argumentovali svědomím a strachem z Boha. Napětí přítomné v tradovaných dějinách Izraele, totiž konflikty mezi mocí kněžstva, aristokracie a králů a na druhé straně duchovní autoritou proroků i vzdělaných laiků se přenášelo do pozdějších staletí v dynamickém vytyčování hranic mocenské svévoli. Toto potýkání se s pokusy mocných o násilné nastolení tyranie se táhne dějinami Západu a díky Bibli je položeno v základech moderní společnosti.

Vše o židovském svátku Pesach pro děti i dospělé zábavnou komiksovou formou. Věděli jste, že Mojžíš koktal? Dokážete vyjmenovat deset ran egyptských? Víte, kde byli Židé v otroctví, jak dlouho putovali pouští a co se za tu dobu událo? Na všechny tyto otázky a řadu dalších najdete odpovědi v naší knize Už tam budem, Mojžíši? Budeme vám vyprávět nejen příběh o vyvedení z Egypta. O tom, že to není žádná nuda vás přesvědčí tento komiks. Trochu jiná pesachová hagada (nejen) pro děti vám přiblíží svátek Pesach a pomůže vám ho náležitě oslavit.

Lord Jonathan Sacks (1948–2020) byl světově proslulý rabín, filozof, spisovatel a náboženská i morální autorita. Je autorem třiceti pěti knih, včetně dlouho očekávaného nového anglického překladu a komentáře ortodoxního siduru, Koren Sacks Sidur, a zásadních komentářů k Roš ha-šana, Jom kipur a Pesach Machzorim. Řada jeho knih získala literární ceny. Mezi lety 1991 a 2013 zastával funkci vrchního rabína Velké Británie a Commonwealthu. Princ Charles ho nazval „světlem národa“ a Tony Blair „intelektuálním velikánem“. Rabín Sacks pravidelně vystupoval v rozhlase, televizi a přispíval do tištěných médií jak v Británii, tak po celém světě a často přednášel na univerzitách. Za svou práci získal řadu mezinárodních ocenění. Roku 2005 byl povýšen do šlechtického stavu, v roce 2009 se stal doživotním členem Sněmovny lordů britského parlamentu.

Proč Židé pokládají na hroby kamínky a ne květiny? Proč má ukazovátko na Tóru tvar lidské ruky? Proč podle židovské tradice dosahuje chlapec náboženské dospělosti ve třinácti letech a dívka ve dvanácti? Proč při židovské svatbě nevěsta sedmkrát obchází ženicha a z jakého důvodu by měl ženich na konci obřadu rozdupnout skleničku? Tyto otázky a mnohá další židovská témata osvětluje kniha MAZAL TOV! od rabína Davida Maxy. Autor v ní hovoří o židovské tradici, vysvětluje její svátky a obřady, mluví o síle židovské kultury přecházet mezi starým a novým a udržovat obojí v rovnováze. Vše v jedinečném a vstřícném jazykovém pojetí pro kteréhokoli zvídavého čtenáře. Kniha MAZAL TOV! přibližuje alespoň zlomek z ojedinělého příběhu starobylého národa, který navzdory všem strastem a útrapám stále tvoří a buduje. Je určená čtenářům z České republiky, země, která je s židovskou historií úzce provázána.

„Jmenuju se Kamila a rozhodla jsem se stát první českou rabínkou.“ Jak dojde k tomu, že se žena bez židovských kořenů rozhodne konvertovat? Kamila Kopřivová alias Rabínka v zácviku vás provede nejen vlastním příběhem, ale také všemi podstatnými aspekty judaismu. A připravte se, že si posvítí i na ty neortodoxní – třeba na židovský feminismus. Součástí jejího vyprávění je i představení liturgického roku nebo významných židovských žen, které se nesmazatelně zapsaly do dějin. Šalom alejchem!

Významný židovský myslitel 20. století ve své drobné, ale duchovně nesmírně podnětné knize poukazuje na podstatný rys moderního člověka – jeho neschopnost vnímat božskou dimenzi času jak ve dnech všedních, tak především ve dni odpočinku. Jak říká, příliš dobýváme prostor, místo abychom posvěcovali čas. Díky svému mimořádnému vhledu do rabínské a chasidské tradice srozumitelným a inspirativním způsobem přibližuje význam šabatu a dává současnému člověku podněty k tomu, aby se zamyslel nad tím, jak se vztahuje k času, práci, odpočinku či oslavě stvoření. Abraham Joshua Heschel (1907–1972) je jedním z nejvýznamnějších židovských myslitelů 20. století. Pocházel z polského chasidského prostředí, studoval ve Vilně a Berlíně, stal se znalcem židovské literatury a mystiky. Před nacismem utekl do Spojených států, od roku 1946 působil jako profesor na Jewish Theological Seminary v New Yorku. Ve svém díle představil hlubokou a živou spiritualitu vycházející z tradiční, především prorocké a chasidské tradice, ale oslovující člověka moderní doby. Věnoval se i mezináboženskému dialogu a společenskému aktivismu.

Winner NATIONAL JEWISH BOOK AWARDS in Contemporary Jewish Life & Practice Myra H. Kraft Memorial Award A crucial new lens on repentance, atonement, forgiveness, and repair from harm—from personal transgressions to our culture's most painful and unresolved issues. American culture focuses on letting go of grudges and redemption narratives instead of the perpetrator’s obligations or recompense for harmed parties. As survivor communities have pointed out, these emphases have too often only caused more harm. But Danya Ruttenberg knew there was a better model, rooted in the work of the medieval philosopher Maimonides. For Maimonides, upon whose work Ruttenberg elaborates, forgiveness is much less important than the repair work to which the person who caused harm is obligated. The word traditionally translated as repentance really means something more like return, and in this book, returning is a restoration, as much as is possible, to the victim, and, for the perpetrator of harm, a coming back, in humility and intentionality, to behaving as the person we might like to believe we are. Maimonides laid out five steps: naming and owning harm; starting to change/transformation; restitution and accepting consequences; apology; and making different choices. Applying this lens to both our personal relationships and some of the most significant and painful issues of our day, including systemic racism and the legacy of enslavement, sexual violence and harassment in the wake of #MeToo, and Native American land rights, On Repentance and Repair helps us envision a way forward. Rooted in traditional Jewish concepts while doggedly accessible and available to people from any, or no, religious background, On Repentance and Repair is a book for anyone who cares about creating a country and culture that is more whole than the one in which we live, and for anyone who has been hurt or who is struggling to take responsibility for their mistakes.

Tradičný judaizmus akceptuje výlučne pochovanie pozostatkov do zeme a zásadne odmieta pohreb spopolnením. Napriek tomu v posledných desaťročiach sa stále častejšie stáva, že príslušníci židovskej komunity uprednostňujú kremáciu. Etnológ Peter Salner v tejto knihe na základe svojich výskumov priam detektívnym spôsobom analyzuje dôvody a následky tohto v minulosti zakazovaného a prakticky neznámeho trendu.

Podobně jako Písmo svaté, i čtvrtý díl Legend Židů oplývá příběhy, proroctvími, zázraky vzkříšení a teologickými úvahami, z nichž o mnohých znalci Písma dosud ani neslyšeli. Například o tom, že Jozue byl pozřen velrybou, hrozil mu oidipovský osud a že Mojžíš použil kouzla k posílení Jozuova intelektu; že izraelští zvědové byli kněží a že k něží jsou jako andělé: viditelní, když chtějí být viděni, neviditelní, když nechtějí být viděni; že na Kenaze sestoupil Duch Boží, takže měl vizi, podle níž tento svět bude existovat jen po dobu pouhých sedmi tisíc let, po nichž přijde Království nebeské; že město Lúz zůstalo nedotčeno Sancheríbem a Nebúkadnésarem a ani anděl smrti nemá nad jeho obyvateli moc, takže Lúzané, pokud nejsou unaveni životem a neopustí město, nikdy neumírají; že se všichni proroci narodili svým matkám v sedmém měsíci těhotenství; že Abnérova matka, čarodějnice z Én-dóru, Samuela viděla, ale neslyšela, co říká, a že Saul naopak Samuelova slova slyšel, ale neviděl ho; že když se statný muž postavil do oční jamky Abšalómovy lebky, zapadl do ní tak, že mu ven vyčuhoval jen nos; že svět byl stvořen jen pro nesmírně zbožné nebo pro velice hříšné; pro prvně zmíněné svět příští, pro ty druhé svět tento; že když se Šalomoun oženil s faraónovou dcerou, sestoupil z nebes archanděl Gabriel a zasadil v moři rákos, na nějž se postupně ukládalo stále víc sedimentu, až byla na ostrůvku vybudována malá chýše, jež se stala základem osady, z níž povstal Řím; že Šalomoun nepanoval pouze nad lidmi, ale i nad polní zvěří, ptactvem nebeským, démony, duchy a nočními přízraky, a že znal dobře jejich řeč a všechny tyto bytosti zase rozuměly jemu; že po zasvěcení Chrámu se bouřlivé deště, jež – počínaje měsícem marchešvanem – každoročně bičovaly zem již od samotné Potopy, poprvé nedostavily a již nikdy se neopakovaly; že je Elijáš psýchopompos, jehož úkolem je stát na křižovatkách ráje a navigovat zbožné do jednotlivých, jim vyhrazených příbytků; že známá arabská legenda o Al-Chadirovi (Al-Chidrovi) má zcela zřejmý původ v židovské agadě o Elijášovi; že na konci perského období byl Izrael opuštěn prorockým duchem, z čehož vyvstala nutnost kanonizovat posvátné texty; ž e mužové tohoto ctihodného shromáždění skrze moc modliteb a vkládání rukou na toho, jenž svádí k hříchům, úspěšně vypudili ze světa touhu po modloslužbě, leč touhu po žádostivosti, druhého velkého nepřítele, vypudit se jim nepodařilo, a když jej drželi v zajetí tři dny, byli nakonec nuceni vypustit jej na svobodu, neboť zjistili, že jakmile ztratí se ze světa sexuální žádostivost, není sneseno ani jediné vejce. Tento závěrečný, nejpestřejší díl tetralogie (po níž následovat bude už jen velmi zevrubný rejstřík) je završen příběhem zaznamenaným v knize Ester, jež představuje poslední ze spisů Písma. Následující dějiny Izraele a veškeré strádání lidu jeho známe pouze na základě ústní tradice. Z toho důvodu byla hrdinka poslední kanonické knihy pojmenována Ester, tj. Venuše, Jitřenka, jež vydává světlo i v době, kdy ostatní hvězdy pohasly a slunce dosud nevyšlo. Skutky královny Ester tudíž vrhají paprsky světla do nejtemnějšího období dějin Izraele. Židé za časů Achašveróšových se podobali holubici, jež usednout chce do hnízda, byť v hnízdě se skrývá stočený had, leč nemá na vybranou, neboť shůry se snáší sokol a chystá se ji napadnout. V Šúšanu nacházeli se Židé ve spárech Hamanových, ale i v jiných zemích vydáni byli na milost a nemilost četným smrtelným nepřátelům rasy své, připraveným uposlechnout Hamanovy výzvy – zabíjet a likvidovat Židy až do úplného vyhlazení.

Představ si, že žiješ v roce 30 a učíš se u největšího rabína všech dob Jaké by to asi bylo, kdybychom se mohli přenést do prvního století a sedat u nohou rabína Ježíše, stejně jako jeho židovští učedníci? Jak by znalost zvyků, představ a tradic tehdejší židovské kultury ovlivnila naše chápání evangelia? Autorky předkládají obraz Ježíše jako židovského učitele z prvního století s přesností vědců, dramatičností dobrých vypravěčů a vnitřním zaujetím učedníků. Tato kniha bude velkým obohacením jak pro odborníky, tak pro laiky. Z této studie, která je podpořena pečlivým zkoumáním starověkých textů i nejnovějšími archeologickými objevy, zaznívá jasná výzva k následování biblického Ježíše.

Třetí díl Legend Židů pojednává o „Mojžíšovi na poušti“. Louis Ginzberg v něm uplatnil i své mimořádné znalosti židovské symboliky. Sám říká: V době, kdy lid Izraele vyšel z Egypta – když se dům Jákobův odpoutal od lidu mluvícího cizí řečí –, stal se „Jákob svatostánkem Jeho a Izrael Jeho panstvím“. Židovská legenda se pokouší popsat, jak Boží svatostánek, náboženství Izraele a Jeho panství, tj. počátky Izraele jako národa, postupně vznikaly v období mezi exodem a vstupem do Svaté země. Mojžíš zde není popisován jen jako největší náboženský vůdce Izraele, ale i jako první vůdce národní; je „nejmoudřejším z moudrých, otcem proroků“, ale též „králem v zemi Ješurún, když shromažďovali se představitelé lidu spolu s izraelskými kmeny“. Odtud pramení Mojžíšovo jedinečné postavení v židovské legendě, na něž si nemůže činit nárok ani Abraham, přítel Boží, ani Šalomoun, nejmoudřejší z lidí, ani Elijáš, pomocník v čase nouze. Velké náboženské a národní instituce, jako šabat, svatostánek a mnoho dalších „Božích přikázání zjevených Mojžíšovi“, jsou s jeho životem a dílem bytostně svázány. Skrze zázrak s manou se posvěcení šabatu stalo Mojžíšovi existenční záležitostí a byl to v podstatě on, kdo vztyčil první svatostánek, stan setkávání. Mojžíšovo působení se proto ani zdaleka neomezuje na minulost, ale nedílně se pojí s každodenním během národního života. Je zřejmé, že lidová představivost využívá k propojování stávajícího stavu věcí s minulými událostmi nejpřirozenější možnou metodu – symboliku. V tomto svazku proto předkládáme množství symbolických výkladů konkrétních pravidel (např. symbolický význam svatostánku), jež tak docela do sféry legend nepatří. Leč život Mojžíšův, jak pojímán jest legendou židovskou, by byl žalostně neúplný, kdybychom hranici mezi legendou a symbolismem rozlišovali příliš přísně. S touto jedinou výjimkou se však tento díl způsobem uspořádání a prezentace materiálu neliší od předchozích svazků ničím.

Mnoho současných knih o meditaci nevěnuje judaismu velkou pozornost. Ačkoli si většina autorů zřejmě uvědomuje, že v judaismu jsou i mystické prvky, jejich diskuse se obvykle omezují na kabalu a chasidské mistry. Většina knih o meditaci staví do popředí východní praktiky a v některých případech i křesťanskou meditaci, ale židovskou meditaci v podstatě ignorují. Pro ty, kdo chtějí meditaci studovat, se jedná o důležité opomenutí. Judaismus vytvořil jeden z nejdůležitějších systémů meditace a jeho opomenutí nutně znamená, že jakékoli studium meditace bude neúplné. A protože judaismus je východní náboženství, které se přesunulo na Západ, jeho meditativní praxe může být navíc pro západního člověka ta nejvíce relevantní. Bez znalosti židovské meditativní praxe se ztrácí důležité pouto mezi Východem a Západem. „Průvodce židovskou modlitbou a meditací, který je zakotven v tradici a zároveň skutečně rozšiřuje mysl. Pro každého, kdo se chce spojit s duchovní stránkou judaismu, je tato kniha nepostradatelná.” – William Novak „V době, kdy Židé znovu objevují svůj hlad po spiritualitě, by se Kaplanova přehledná a důkladně zpracovaná kniha mohla stát jednou z nejdůležitějších židovských knih naší doby.“ – Harold S. Kushner

"Odkud ale bere židovská tradice jistotu, že trest, který Izrael postihl, není trvalého charakteru, a že dříve nebo později zcela nezanikne mezi národy? Vždyť národ, zbavený přirozených vazeb, které mu poskytuje společně obývaná země, společný jazyk a zkoušky, jimž je ve své zemi vystavován, je v rozptýlení mezi jinými národy odsouzen k postupné ztrátě identity a rozplynutí se v prostředí, které ho obklopuje." Ve svém nejnovějším eseji Avonam („jejich vina“) se rabín Efraim K.Sidon věnuje tématu, které již více než sto let představuje ohnisko sváru uvnitř tradičního judaismu: je pro Židy z náboženského hlediska přípustné požadovat politickou samostatnost, nebo mají setrvávat ve vyhnanství, aby odčinili svou vinu? Mají trpělivě očekávat příchod Mesiáše, nebo mají právo uspíšit konec diaspory a vyjít sebevědomě vstříc novému věku?

Piate rozšírené vydanie knihy Jaroslava Franeka Judaizmus uvádza čitateľa do širokého spektra otázok súvisiacich so židovským duchovným svetom, objasňuje základné židovské náboženské predstavy a pojmy, popisuje rôzne náboženské prúdy, ktoré sa v priebehu dejín vyformovali, vysvetľuje historické pozadie ich vývoja. Nepredpokladá u čitateľa žiadne špeciálne vedomosti a poskytuje odpovede na množstvo otázok. Uvádza všetky sviatky židovského liturgického roka, popisuje bohaté dejiny židovského národa od biblických čias až po súčasnosť. Samostatné kapitoly sú venované histórii slovenského židovstva, sionistickému hnutiu a dejinám štátu Izrael vrátane izraelsko-arabských vojnových konfliktov. Knihu doplňujú vybrané texty Talmudu a krátke ukážky prác židovských autorov, ako aj slovník často používaných pojmov a mien, s ktorými sa stretneme pri čítaní Judaik. Napriek tomu, že ide o literatúru faktu, je čitateľsky príťažlivá, recenzentmi aj čitateľmi oceňovaná.

Židé v českých zemích. Společná cesta dějinami nabízí nový pohled na dějiny Židů v českých zemích od raného novověku po současnost. Příběh židovských komunit autoři nahlížejí jako součást dějin českých zemí a prostřednictvím dobových pramenů i výpovědí se zaměřují na perspektivu Židů, zejména na sociální a kulturní provázanost židovského a nežidovského obyvatelstva. Jednotlivé kapitoly spojují témata migrace, náboženského života a vzdělávání, občanství a židovské autonomie, genderu a rodiny, paměti a vzpomínání. Tyto perspektivy revidují konvenční chápání židovské minulosti a současnosti ve střední Evropě a plněji zachycují rozmanitost a mnohotvárnost života Židů v českých zemích.