Knihy - Odborná a náučná literatúra - ostatné strana 3 z 180

glitch: hovor. nepředvídatelná chyba, zásek, zádrhel, problém, závada, která překáží hladkému chodu (…) sociálního stroje, narušuje hranici mezi životem, uměním a aktivismem online a AFK, zkoumá tvůrčí potenciál radikálního odmítnutí, který se odráží v tvorbě celé řady současných PoC, queer a trans uměleckyň. „Futuristický feminismus pro 21. století, který odhazuje růžové brýle a na poli digitálních platforem vyhlašuje západnímu patriarchátu hashtagovou válku.“ (Ondřej Trhoň, Revue Prostor) Kurátorka a spisovatelka Legacy Russell pochází z New Yorku, kde v současné době působí jako ředitelka a hlavní kurátorka alternativního centra umění The Kitchen. Russell studovala dějiny umění na Goldsmiths, University of London a její akademická, kurátorská a tvůrčí práce se zaměřuje na gender, performanci, digitální sebepojetí, internetové modlářství a rituály nových médií.

Chcete si výrazně zlepšit paměť? Poznejte paměťové techniky, díky kterým si všechno, co se chcete naučit, zapamatujete rychle a bez problémů, ať už jde o nový jazyk, nebo maturitní otázky. Tyto techniky skvěle využijete nejen při studiu, ale i v práci, na nákupu nebo třeba na dovolené. Není to nic složitého, a navíc se při tom budete skvěle bavit! Tak není už načase je poznat? Jakub Pok, autor bestselleru Jak se naučit 100 slovíček za hodinu, pečlivě vybral ta nejžádanější témata, která řeší účastníci jeho kurzů ve Škole paměti, aby vznikla tato jedinečná kniha. S její pomocí dokážete: Pamatovat si kódy, termíny, hesla a důležitá čísla. Znát jménem všechny kolegy v nové práci hned po prvním dnu. Nakoupit, co potřebujete, bez lovení nákupního seznamu po kapsách. Představit svůj projekt na poradě bez šilhání do poznámek. Oslnit klienty perfektní znalostí produktů. Pomoct dětem naučit se vyjmenovaná slova, díla autorů či nejvyšší hory. Víckrát neskočit na špek chytákům v českém pravopisu. V pohodě splnit jakoukoliv zkoušku. Konečně si pamatovat slovíčka, členy nebo třeba nepravidelná slovesa. Můžete si zapamatovat mnohem více, než si myslíte!

A tét az emberiség túlélése. Mi a teendő azonban akkor, amikor az ember által felépített globális rendszer fenyegeti saját túlélését és a természet egyensúlyának fennmaradását? Hogy ezen változtassunk, több tudományterületet is mozgósítani kell, éspedig sürgősen. Cselekednünk kell, hogy az ökológiai válság közepette valódi változást érhessünk el. Jordán Ferenc hálózatkutató biológus cselekvése tárgyául a tudományos ismeretterjesztést választja, amit mesterfokon művel. Felvilágosítja az olvasót mindarról, amiről nem szívesen hall, miközben szakszerű marad, és a tudományos fontoskodást is elkerüli. Könyve összegzi a múlt bűneit, a jelen problémáit és a jövő kilátásait. A helyzet reális értékelése után teljes mértékben indokoltak a merésznek hangzó megállapítások: ma már nem az a kérdés, hogy csökken-e a népességnövekedés üteme, hanem hogy hogyan lehetnénk sokkal kevesebben; a nemnövekedés mint gazdasági modell szükségszerű és sürgős; a természet antropocentrikus uralása a vesztünket okozza. Jordán Ferenc sem patetikus vészharangkongatással, sem az olvasó megnyugtatásával nem foglalkozik. Nem túloz, és nem relativizálja a bemutatott folyamatok jelentőségét. Semmiféle tabut nem ismer, se morálisat, se politikait, se tudományosat. Bátran beszél, és erre a bátorságra van szükségünk.

A Határok különösebbnél különösebb példákon keresztül vizsgálja, illetve mutatja be, mitől olyan izgalmas az országokat elválasztó vonalak kérdése. Hogyan keletkeztek az enklávék és exklávék? Melyik az a Magyarország határától csak néhány kilométerre fekvő, vitatott státuszú senkiföldje, ahol egy európa-parlamenti képviselő önálló, papíron ma is létező államot alapított? Hogyan keletkeztek a gyarmati időkben vonalzóval meghúzott határok miatt a legfurcsább alakú országok? Hány olyan ország létezik, amely egy másik országon belül fekszik? Melyik az az állam Dél-Amerikában, amelynek ma sincsenek konkrét határai, és miért? És vannak-e olyan részei a Földnek, amelyekre egyetlen ország sem tart igényt? A határok megmozgatják fantáziánkat, és erősen hatnak a gondolkodásunkra. Kora gyermekkorunktól kezdve tanulunk arról, hogyan osztják fel a világot, és néha órákat várakozunk, hogy átkelhessünk rajtuk. Az ember a világ minden részén elhatárolja országát a szomszédoktól, és ez a globalizáció korszakában sem változik. Milo van Bokkum alaposan szemügyre vette ezt a bennünket másoktól elválasztó vonalat és annak létrejöttét. A határok egyrészt kilométermilliók alkotta identitást teremtenek, másrészt izgalmasabbnál izgalmasabb történetek forrásait jelentik. A könyvet csodálatos térképek sokasága teszi még szemléletesebbé. A szerző Milo van Bokkum (1994) az NRC Handelsblad című holland napilap gazdasági rovatának szerkesztője. Tanulmányait az utrechti University College-ban és Szentpéterváron az Állami Egyetemen végezte. A mesterfokozatot az Amszterdami Egyetem újságírás és média szakán szerezte meg. Pályáját a The Financial Timesnál kezdte, ahol kutatómunkát végzett és fordított. Első írásai a Tirade című folyóiratban jelentek meg. Fotó kredit: Annaleen Louwes

Bejrútban és Buenos Airesben a vasfüggöny mögül érkezett, vicces, idegen srác voltam, itthoni kamasz barátaim szemében pedig a fura fiú, aki rockzene helyett argentin szambákat penget a gitárján. Idegenben büszke magyar voltam, itthon pedig egyike azoknak, akik - ahogy Ady írta több mint száz éve - komolyan vették, hogy ez a Nyugat és Kelet között ingázó "Komp-ország" Európa. Azóta mintha Európa és a világ is keresné a helyét; ami számomra személyes dilemma volt, az mára milliókat érintő kérdéssé vált. Úgy éreztem, ideje lenne végiggondolnunk mindazt, amit eddig a kultúrák együttéléséről, elfogadásról és elutasításról, életről és halálról, szeretetről és gyűlöletről, szerelemről és családról, hitről és rítusokról képzeltünk, de még a hétköznapokról: evésről, ivásról, öltözködésről, lakókörnyezetünkről is. Humorral és könnyedén, persze, nehogy megijesszük magunkat... Tudom, végső válaszok nincsenek, csak végső kérdések vannak - ez a könyv is csupán amolyan szubjektív világpillanatkép. Kepes András

Ako funguje pamäť? Čo rozhoduje o tom, že si niektoré veci pamätáte celé roky a na iné hneď zabudnete? Na tieto otázky vám odpovie neurovedkyňa a uznávaná spisovateľka Lisa Genova, ktorá vo svojej knihe Fascinujúca pamäť jednoduchým a zrozumiteľným jazykom vysvetľuje zložité mozgové procesy. Priblíži vám, ako funguje vytváranie spomienok a ako vznikajú pamäťové stopy, ktoré uschovávajú všetko, čo ste zažili. Dozviete sa aj to, aký je rozdiel medzi bežným zabúdaním (Kde som zaparkoval auto?) a zabúdaním v dôsledku Alzheimerovej choroby (Ja mám auto?). Pomocou jednoduchých cvičení si otestujete vlastnú pamäť. Zistíte, ako môže byť negatívne ovplyvnená emóciami, nedostatkom spánku a stresom, alebo ako ju ovplyvniť pozitívnym spôsobom, a tak si zlepšiť svoju schopnosť pamätania.

Když cítíme obavy a zaženeme je, tak se vrátí v méně nápadné podobě, ale silnější. Pokud se začneme na krizi připravovat, kupodivu pocítíme ulehčení. Tato kniha je o rodinné přípravě na krizi, která možná nikdy nenastane. První část textu pojednává o to, jakou povahu mají ti lidé, kteří krize přežívají, a jak při tom jednají. Druhá část se týká těch úplně nejpraktičtějších návodů, jak dezinfikovat vodu, jaký filtr si koupit, jak skladovat potraviny či vytvořit v domě postiženém výpadkem sítě teplou místnost. Rozeznáváme přitom čtyři typy rychlých krizí - neočekávanou událost, blackout, epidemii a sociální bouře - a jednu situaci pomalé krize, jakou je rozpad a chudnutí společnosti. Při psaní této několik let připravované publikace, se sešel vědec, který se roky zabývá krizovými trendy, inženýr, který už v 80. letech v Rakousku navštěvoval kurzy přežití a setkání alternativních praktiků, policista s mnohaletou službou v ulicích, polárník schopný přejít pěšky napříč Grónskem a člen krizového štábu, který se nejenom účastnil povodní, ale hlavně plánoval a vedl tým Blackout. Podobná publikace zaměřená na obyčejného člověka a běžnou rodinu u nás nikdy nevyšla. Nové vydání knihy je rozšířeno o zkušenosti z covidové pandemie a energetické krize, které svět zasáhly v posledních letech.

„To, že láska je všechno, je všechno, co o lásce víme.“ Emily Dickinsonová Velké lásky jsou oslavou nejslavnějších milostných příběhů dějin, od velkolepé vášně Antonia a Kleopatry a zapovězeného vztahu mezi Oscarem Wildem a lordem Alfredem Douglasem až po bouřlivé manželství Fridy Kahlo a Diega Rivery. Tato poutavá kniha coby nestárnoucí, nadčasová a univerzální výpověď jistě potěší každého, koho fascinuje láska.

"Felbecsülhetetlenül fontos ez a könyv azon nők számára, akik úgy érzik, hogy az orvosok nem foglalkoztak a betegségükkel, a fájdalmukkal." The Washington Post Elinor Cleghorn tíz évvel ezelőtt lett először rosszul. Hosszú éveken át úgy bántak vele, mintha a tünetei pszichoszomatikusak lennének, majd autoimmun betegséget diagnosztizáltak nála. Miközben megtanult együtt élni kiszámíthatatlan betegségével, kutatni kezdte az orvoslás történetét. Szenvedésre, misztifikációra és téves diagnózisok frusztráló örökségére bukkant. A Szenvedő nők arra a kérdésre keresi a választ, hogy vajon miért hagyta cserben az orvoslás a nőket. Miért tartották a férfi orvosok a nők testét olyannyira bonyolultnak és félelmetesnek, hogy másképp kezelték, mint a férfiakét? Cleghorn úttörő módon tárja fel a nők gyógyításának gyakorlatát az ókortól kezdve az európai boszorkányperek elterjedéséig, a hisztéria gyűjtőfogalmának hajnalától a hormonok, a menstruáció, a menopauza megértésének első lépéseiig. A könyv esettörténetei azokat a nőket mutatják be, akik szenvedtek, és azokat a férfiakat, akik hagyták őket szenvedni. Rámutat, miként vált a rosszullét elfogadottá, és arra is, hogy a változás milyen régóta esedékes. Az igazság a testben és a szenvedő nők vallomásaiban rejlik - akiknek az élete múlik azon, hogy az orvostudomány megtanul-e olvasni belőlük. Elinor Cleghorn feminista művelődéstörténész. Az Oxfordi Egyetemen a Ruskin Schoolban dolgozott, ahol interdiszciplináris orvostörténeti kutatásokat végzett. 2017-ben a Fitzcarraldo Editions esszéírói díjára jelölték, azóta is rendszeresen publikál a krónikus betegséggel kapcsolatos tapasztalatairól. Sussexben él.

Úplně běžně dnes uvádíme, kolik světelných let je od nás vzdálena která hvězda či mlhovina. Jak jsme ale na tato čísla přišli? Kniha nás provede od prvních pokusů o určení vzdálenosti Slunce a Měsíce, které podnikli antičtí astronomové, až k teoriím moderních velikánů tohoto vědního oboru, jako byl Edwin Hubble. V jejím centru však stojí téměř zapomenutý příběh ženy, jež na počátku 20. století objevila jeden z významných zákonů umožňujících měřit vesmír, příběh Henrietty Swan Leavittové.

„Podmanivá, drzá a poučná... To, čo spočiatku pôsobí ako hlúposť s vyzývavou obálkou a názvom, sa vďaka Radkeovej inteligencii a zvedavosti stáva niečím oveľa hutnejším, zábavnejším a múdrejším.“ -The Washington Post „Vzrušujúca a obsiahla kniha Zadky je tým najlepším druhom literatúry faktu.“ – Esquire, Najlepšie knihy roka 2022 „Dôkladne naštudované a spracované kultúrnohistorické dielo“ (The New York Times), ktoré skúma, ako jedna časť tela ovplyvňovala životy žien – a ľudí vo všeobecnosti - po celé stáročia a čo táto obsesia vypovedá o našich životoch dnes. Či už ich milujeme, alebo nenávidíme, považujeme ich za sexi alebo divné, príliš veľké, príliš malé, alebo čokoľvek medzi tým, ľudia majú k zadkom zložitý vzťah. Táto výhradne ľudská časť tela, ktorá bola zásadná pre našu evolúciu a prežitie, však nakoniec začala znamenať oveľa viac: sex, túžbu, komédiu, hanbu. Predovšetkým ženské zadky sú neustále hodnotené, kritizované a objektivizované, či už sa úzkostlivo skúmame, keď si skúšame rifle v kabínke obchodného domu alebo znášame vulgárne poznámky, keď kráčame po ulici alebo po chodbe strednej školy. Ale prečo? V knihe Zadky sa to Heather Radkeová, reportérka, esejistka a redaktorka RadioLabu, rozhodla zistiť. Toto „dôvtipné“ dielo (z recenzie v Publishers Weekly) nás prevedie takmer dvomi storočiami kultúrnej histórie. Navštívime londýnske koncertné sály 19. storočia a štúdiá aerobiku z 80. rokov 20. storočia, aj scénu hudobného klipu Sira Mix-a-Lota „Baby Got Back“ a arizonské hory, kde ľudia a kone každý rok súťažia vo vytrvalostných pretekoch, aby zistili, koho zadok zvíťazí. Cestou sa stretneme s evolučnými biológmi, ktorí skúmajú, ako sa zadky vyvinuli, s modelkami, ktorých miery určujú veľkosti riflí pre milióny žien, a s fitnes guru, ktorí vytvorili módne trendy ako bol program „Polky z ocele“. Radkeová tiež skúma kľúčovú úlohu, ktorú tu zohráva otázka rasy, prostredníctvom osobností, ako sú Sarah Bartmannová, kedysi známa ako „Hotentotská Venuša“, Josephine Bakerová, Jennifer Lopezová a ďalšie ženy tmavej pleti, ktorých zadky ľudia zbožňujú, závidia im ich, aj nimi opovrhujú. Kniha Zadky je sčasti hĺbkovou reportážou, sčasti osobnou cestou a sčasti kabinetom kuriozít. Je zábavnou, poučnou a premyslenou analýzou toho, prečo určité siluety prichádzajú do módy a znovu sa z nej vytrácajú a zároveň skúma ako všeobecné predstavy o rase, kontrole, slobode a moci ovplyvňujú naše najosobnejšie vnímanie seba a druhých. „Precízne, veľkorysé a dokonale presvedčivé... Radkeová s humorom, dôvtipom, rozhorčením a súcitom odkrýva spoločenské a historické sily, ktoré nás prenasledujú aj v tých najobyčajnejších chvíľach. Táto nesmierne inteligentná a často zábavná cesta zmení to, ako premýšľate o zadku a - dosť možno – aj to, ako uvažujete o hodnote skúmania tých častí nášho ja, ktoré neberieme dosť vážne.“ -LESLIE JAMISON, autorka bestselleru Make It Scream, Make It Burn a The Recovering „Heather Radkeová píše spôsobom, ktorý ma od prvej chvíle tešil a zároveň do hĺbky vzdelával. Má myseľ ako nikto iný. Táto kniha nielenže výrazne prispieva k zložitej diskusii ohľadne ženských tiel, ale tiež vrhá svetlo na to, čo nás všetkých spája – že sme ľuďmi.“ - HILTON ALS, držiteľ Pulitzerovej ceny, kritik a autor knihy White Girls „Kniha Zadky je šťavnatá aj náučná a je to poriadna jazda. Radkeovej práca je striedavo znepokojujúca, divoká, bolestivá, prekvapivá a nesmierne zábavná, odkrýva príbehy zväčša prehliadaných historických postáv, ktoré mali obrovský vplyv na kultúrny vývoj, od objavu prvého hominidného zadku, cez vznik desivých sôch Normy a Normanna, až po hrôzostrašný príbeh histórie turnier a rebelov – drag queens a tučných aktivistov a twerkerov, ktorí nadradenosti iných ukázali vztýčený prostredník a ponúkajú nám inú cestu vpred.“ - LULU MILLEROVÁ, autorka bestselleru Why Fish Don ?t Exist „Do hĺbky premyslené, dôsledne preskúmané a zároveň strhujúce dejiny ľudských zadkov - Radkeová presne vie, kedy k svojej téme p

Sborník spřízněných autorů vycházející u příležitosti životního jubilea přední osobnosti české iberoamerikanistiky, historie a etnologie – Oldřicha Kašpara V roce 2022 oslavil kolega, učitel, přítel, Oldřich Kašpar významné životní jubileum. Tato událost přivedla autory sborníku k myšlence sestavit tuto monografii autorů spřízněných s touto významnou osobností české iberoamerikanistiky, historie a etnologie.

? Kniha Ivana Čičmanca V ZAJATÍ ZVEDAVOSTI je výberom autorových literárnovedných esejí, filozofických úvah a vedeckých štúdií z obdobia rokov 2001 – 2022. Pozostáva z dvoch častí nazvaných KORPUS a BONUS: prvej odbornejšej a druhej ladenej osobnejšie. ? Autor nachádza oporu v proto/existencialistickej filozofii A. Schopenhauera, F. Nietzscheho a S. Kierkegaarda, resp. vo francúzskom existencializme; jej súčasťou je aj viera v slobodnú vôľu človeka a v jeho schopnosť najvyššej duchovnej sebarealizácie. ? Jadro knihy tvoria rozpravy o tvorcoch J. Kráľovi, A. Škarvanovi, J. Maliarikovi, G. Vámošovi, D. Tatarkovi, J. Vanovičovi, J. Johanidesovi a iných. Nechýba ani niekoľko významných mien nórskej (J. Bj?rneboe, S. S?terbakken, N. Grünfeldová) a svetovej (D. Defoe, F. M. Dostojevskij, F. Kafka, S. Beckett) literatúry. ? Čičmancov autorský prístup sa pohybuje v rozpätí medzi vedeckou interpretačnou metódou, autobiografickým písaním a beletristickým štýlom, čím robí toto náročné myšlienkové podujatie dostupným aj pre menej rozhľadených, avšak zvedavých čitateľov. IVAN ČIČMANEC (* 1942 v Bratislave) je prozaik, básnik, autor literárnych, filozofických a teatrologických štúdií, publicista a prekladateľ. Od roku 1969 žije v Nórsku, po Novembri 1989 sa zapojil do oficiálneho literárneho života na Slovensku; publikuje v tlači, rozhlase aj knižne. V r. 2013 sa za svoje preklady slovenskej literatúry do nórčiny stal laureátom Ceny P. O. Hviezdoslava. Naposledy mu knižne vyšli: zbierka poviedok Zažité a vysnívané (2022), zbierka esejí Život je len chodiaci tieň (2019) a medzižánrová kniha Z večerných kontemplácií (2019).

Môže osvietený premiér ochrániť ľudí pred zemetrasením? Čo robí humanoidný robot NICO na Univerzite Komenského? Akú úlohu zohrávajú súkromné armády, bojujúce po celom svete? Prečo Uršuľa Esterházyová rodila po prvý raz ako 12-ročná, za 25 rokov priviedla na svet 19 potomkov a vo veku 39 rokov zomrela na vysilenie organizmu a aký bol osud šľachtičien v 17. storočí? Vďaka čomu dokážeme nahliadnuť do vnútra Zeme, planét a hviezd? Prečo sa vírusy správajú ako geniálni zloduchovia? Kam zmizlo 16-tisíc dievčat, ktoré na Slovensku trpia poruchami autistického spektra, a kto im pomáha? Čo majú spoločné odtlačky prsta s poruchami učenia a agresivitou? Prečo by sme sa nemali hrať na holubičí národ, ale ani sa bičovať za prešľapy z minulosti? Aký bol príbeh elektrifikácie na Slovensku a prečo boli prvými dedinskými objektmi využívajúcimi elektrinu fara a kostol? Ako je možné, že Mayovia nepoužívali luk, nepoznali koleso ani žiadne kovy a napriek tomu dokázali vybudovať mesto palácov, pyramíd, ciest a umenia, popri ktorom vyzerajú súdobé rímske fresky viac než rustikálne? Prečo je pre nás dôležité zistiť, kde urobili chybu a ich svet sa zrútil ako domček z kariet? Prečo Slovensko prehráva v súťaži o ľudský kapitál a kde končia naše najlepšie mozgy? Odpovede aj na tieto otázky prináša kniha O osvietenom premiérovi, vianočnom kaprovi a slovenskej Gréte z dielne 34 slovenských vedkýň a vedcov, ktorí pôsobia na našich i zahraničných univerzitách a v Slovenskej akadémii vied. Súbor 39 popularizačných textov mapuje rôzne oblasti nášho života a odpovedá na kľúčové otázky súčasnosti. Je nielen oknom do nekonečného vesmíru poznania, ale aj unikátnou príležitosťou pozrieť sa na svet očami slovenských vedkýň a vedcov, ktorí si získali uznanie doma i vo svete. Editorom publikácie, vychádzajúcej pod hlavičkou Aktuality.sk, je rešpektovaný seizmológ Peter Moczo. Súčasťou titulu, zahŕňajúceho rôzne oblasti výskumu od psychológie, politológie, ekonómie, práva, histórie, medicíny, aplikovanej informatiky, seizmológie, sociológie, literatúry, stavebného inžinierstva, mayológie, fyziky či chémie, sú portréty slovenských vedkýň a vedcov.

Vlády, firmy i jednotlivci po celém světě přemýšlejí o tom, co přijde po pandemii covidu-19. Můžeme doufat nejen v to, že další podobnou katastrofu odvrátíme, ale že zároveň vymýtíme všechny respirační nemoci, včetně chřipky? Bill Gates, jeden z předních světových myslitelů a aktivistů, věří, že ano. Jasně a přesvědčivě vysvětluje, jak se svět může z nedávné pandemie poučit a co všichni můžeme pro odvrácení podobné hrozby udělat. Opírá se přitom o znalosti předních světových odborníků a zkušenosti Nadace Billa a Melindy Gatesových s potíráním smrtících chorob v rozvojových zemích. Gates nejprve popisuje zákonitosti šíření infekčních chorob. Poté předkládá realistický plán, jak mohou jednotlivé země světa spolupracovat mezi sebou a s privátním sektorem tak, abychom v budoucnu dokázali zachránit miliony lidských životů i světovou ekonomiku. Kniha předkládá reálnou vizi blízké budoucnosti, ve které: - Už se neopakují tragické omyly z pandemie covidu-19. - Vakcíny se snadno aplikují sprejem nebo kapkami a obejdou se bez mrazáku. - Umělá inteligence odhaluje slabá místa virů a pomáhá vyvinout účinné léky rychleji než dosud. - Každý z nás může zabránit tomu, aby lokální epidemie přerostla v pandemii. - Dětskou úmrtnost na planetě opět srazíme na polovinu.

V posledních letech se na světové, evropské i české scéně objevují mimořádně silná témata s potenciálem změnit společnost, mezinárodní vztahy i energetiku. Jejich pozvolný příchod byl surově přehlušen geopolitickou a energetickou krizí způsobenou ruskou invazí na Ukrajinu v únoru 2022. Jedná se o zlom, který v posledních třech dekádách nemá obdoby, a má dokonce potenciál proměnit poválečné uspořádání. Nejen v Evropě nyní dochází k zásadním změnám ve vztazích mezi státy a v dodavatelsko-odběratelských řetězcích stejně jako v oblasti klimatických politik, s fundamentálním dopadem na podobu energetických sektorů. Základní tezí předkládané publikace je multidisciplinarita energetické bezpečnosti a její prolínání mnoha státními politikami. Kniha se ve svých prvých dvou částech zabývá světovými a evropskými událostmi posledních let a jejich vlivem na evropskou energetickou politiku. Ve třetí části se soustředí na změny v České republice, a to nejen v oblasti české zahraniční politiky vůči Rusku a východnímu prostoru, ale především v oblasti energetické bezpečnosti země. Reflektována je také rovina evropské integrace. Nejvíce ovlivněnými sektory jsou elektroenergetika, uhelná a jaderná energetika stejně jako zásobování komoditami, palivy a s tím související infrastruktura. Kniha je určena především laickému publiku napříč společností, ale svým strukturovaným výkladem a komplexním pojetím v souvislostech má potenciál oslovit i zkušené odborníky, analytiky, novináře či akademickou veřejnost. „Energetice náhle rozumí leckdo – stačí prohlédnout média či sociální sítě. Zástupy lidí se vyjadřují k ropě, zemnímu plynu či jadernému palivu. Mnozí, zdá se, ‚rozumějí‘ také cenám energií a nechybějí ani ti, kdo vždycky všechno už dávno věděli, jen na jejich slova nikdo nikdy nedal. Laskavý čtenář ovšem tuší, že zdaleka ne všechna tvrzení v novinách či na internetu jsou pravdivá. A proto jsou důležité knihy, jako je ta, kterou právě držíte v rukou. Autoři Tomáš Vlček a Martin Jirušek nejsou ‚experti od dnešního rána‘. Patří do týmu budovaného po dvě desetiletí na Fakultě sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Nabízejí čtenáři fundovaný pohled na realitu české energetiky v čase historického zlomu.“ Václav Bartuška, zvláštní zmocněnec pro otázky energetické bezpečnosti

V éře velkých dat je snadné podlehnout dojmu, že máme všechny informace, které ke správnému rozhodování potřebujeme. Ve skutečnosti však nejsou data, která máme, nikdy úplná – obvykle jde o pouhou špičku ledovce. Stejně jako většina vesmíru sestává z temné hmoty, neviditelné a přesto přítomné, je infomační vesmír plný temných dat, která k vlastní škodě přehlížíme. V Temných datech nás datový expert David Hand bere na fascinující a objevnou cestu po světě dat, která nevidíme. Kniha Temná data zkoumá množství způsobů, jimiž nás mohou chybějící data zaslepit před skutečností a vést nás k závěrům a skutkům, jež jsou pomýlené, nebezpečné, ba dokonce katastrofální. Na základě zkoumání celé řady skutečných případů, od zkázy raketoplánu Challenger až po složité finanční machinace, podává Hand ve své knize praktickou taxonomii různých druhů temných dat a situací, v nichž vznikají, abychom se je naučili rozpoznat a ovládat. Učí nás tak nejen jak se mít na pozoru před problémy, které představuje to, co nevíme, ale také jak využít temných dat ke své vlastní výhodě tím, že lépe porozumíme tomu, o čem rozhodujeme. A dnes se na základě dat rozhodujeme úplně všichni. Kniha Temná data nám ukazuje, jak se pokud možno nerozhodovat špatně.

Monografie věnovaná recepci Leoše Janáčka a jeho hudby, v tomto případě zaměřená na prvních šestnáct let Janáčkovy umělecké kariéry, je svým tématem publikace muzikologická, způsob řešení daného tématu ji však spíše řadí do oblasti kulturní historie. Kniha je vyústěním Zapletalova dlouhodobého badatelského zájmu o dějiny hudební kultury na Moravě. Autor klade důraz na uvádění a kritickou recepci Janáčkovy rané umělecké činnosti, a to nejen skladatelské, ale i dirigentské a sbormistrovské, klavíristické aj. Vzhledem k tomu, že zmíněnou problematiku sleduje především s ohledem na kulturní a sociálně-emancipační snahy českého národa v Brně a na Moravě, je tato kniha rovněž důležitým příspěvkem k poznání vývoje českého a německého národního vědomí, specifičtěji pak národního obrození na Moravě.

Byl to demonstrativní zločin. Jednoho listopadového dne zavraždil mladý rozhněvaný muslim výstřelem z pistole holandského filmového režiséra Theo van Gogha za to, že se spolu s černou imigrantkou a političkou Aján Hirsi Aliovou odvážil natočit ostrý prtiislámský snímek promítnutý v nizozemské televizi. Zavraždění známého kulturního provokatéra z ideově-náboženských důvodů rukou marockého přistěhovalce otřásla poklidným a tradičně tolerantním Holandskem a vyvolala vlnu hněvivých protestů po celém světě. Ian Buruma, profesor americké university, se vrací do rodného Holandska, aby řadou rozhovorů s muslimy, kulturními a veřejnými činiteli pátral po okolnostech a motivech, jež vedou zejména mladé Maročany k odmítání evropské kultury, jejich demokratických hodnot, proč podléhají vábení a návodům fundamentalistických džihádistů, kteří vedou "svatou válku" proti liberálnímu Západu.