Knihy - Sociológia, etnológia strana 4 z 90
zobraziť:
Z Babylonu do Silicon Valley a zpět?
Dnešní svět se smrštil do velikosti kapsy u kalhot. Na pozadí displejů našich mobilních telefonů bojují neviditelné algoritmy 24 hodin denně o naši pozornost a využívají k tomu nejnovějších vědeckých poznatků z mnoha oborů lidského vědění. Řídí, jaké obsahy se budou kterému uživateli zobrazovat, a aniž bychom si to uvědomovali, ovlivňují tak náš úsudek a jednání, oslabují naši schopnost rozeznat fikci od skutečnosti, lež od pravdy. Pokud nechceme v dnešní realitě jen bloudit, musíme nejprve poznat, jak tyto algoritmy fungují, jakých mechanismů využívají a kde všude na nás působí.
V ruce držíte prvního souhrnného průvodce po postfaktickém světě v českém jazyce. Pomůže vám vyznat se v tom, jak fungují algoritmy sociálních sítí a návykový design, jakých skrytých zákoutí lidské mysli využívají. Seznámíte se s fenomény, které se podílejí na informačním chaosu současného světa, v němž se fakta podařilo prohlásit za názory, a tak se pomalu vracíme do doby, kdy ani kulatost Země nebyla věcí faktu, ale pouhého menšinového názoru.
Co mají společného prezidentské volby ve Spojených státech, napadení Ukrajiny nebo pandemie covidu-19? Především jsou reflexí jedné důležité skutečnosti. Naše schopnost orientovat se v realitě a odlišit od sebe dojmy, lži, propagandu a fakta se v zahlceném informačním prostoru otřásá v základech. A přitom právě na této schopnosti závisí budoucnost moderního světa, ve kterém žijeme. Pokud této schopnosti pozbydeme, civilizace, jak ji známe, nepřežije.
Príbehy 20. storočia - Identita na tanieri
Stravovanie a gastronómia definujú nielen nás, ale aj celé štáty, regióny, náboženské a filozofické skupiny. Menia sa naše stravovacie návyky, uvedomujeme si spoločenskú zodpovednosť a tradíciu ozvláštňujeme aj novými technikami a surovinami.
V najnovšom čísle štvrťročníka Príbehy 20. storočia sme sa pozreli na to, ako jedlo vytvára identitu rôznych skupín, ako nás charakterizuje a aký vplyv má na dejiny – tie veľké aj malé. Prinášame pohľady na to, ako sa jedlo ľahko môže stať nátlakovým nástrojom, ako dokáže meniť rozhodnutia aj ako vytvára okolo seba mýty.
V časopise nájdete aj tieto texty:
• Rozhovor s mladým šéfkuchárom Pavlom Sekerkom, ktorý pôsobil v parížskej michelinskej reštaurácii.
• Odborný pohľad etnologičky Rastislavy Stoličnej na to, či sú bryndzové halušky naozaj našim tradičným národným jedlom.
• Kritický komentár o tom, či sme skutočne pohostinný národ od publicistu Sama Marca či úvahu Zuzany Szatmáry o vzťahu k vareniu a úcte k tradíciám.
• Texty o zodpovednom stravovaní, počiatkoch vegánskeho aktivizmu na Slovensku a dôležitosti využívania lokálnych surovín.
• Popkultúrny pohľad na jedlo vo filmoch aj na divadelných doskách od Juraja Malíčka a Lenky Dzadíkovej.
• Príbehy o tom, ako dokáže gastronómia meniť dejiny – či už v príbehoch pamätníkov, ktorých neľahký osud bol zviazaný aj s varením či jedlom alebo v ukážke z knihy reportéra Witolda Szablowského Ako nakŕmiť diktátora o tom, že aj dobré jedlo dokáže zachraňovať životy nevinných.
Kosmické stromy a magické portály
Kniha je sondou do různých pojetí mayského náboženství, jak se objevují v dějinách mayistiky. Na jedné straně se rozsáhle věnuje teoretickým a metodologickým přístupům, které obor upřednostňoval, a ukazuje vzájemné vztahy mayistiky a religionistiky zvláště v druhé polovině 20. století. Na druhé straně pak mapuje způsob, jakým do oboru nepozorovaně pronikaly i dílčí motivy západního esoterismu a později i alternativní spirituality.
dostupné aj ako:
What About Men?
A frank, funny and galvanising exploration of masculinity, and a manifesto for male allyship, from million-copy bestseller and feminist powerhouse Caitlin Moran.
As any feminist who talks about the problems of girls and women will know, the first question you will ever be asked is 'But what about MEN?' After eleven years of writing bestsellers about women and dismissing this question, having been very sure that the concerns of feminism and men are very different things, Caitlin Moran realised that this wasn't quite right, and that the problems of feminism are also the problems of, yes, men.
So, what about men? Why do they only go to the doctor if their wife or girlfriend makes them? Why do they never discuss their penises with each other - but make endless jokes about their balls? What is porn doing for young men? Is their fondness for super-skinny jeans leading to an epidemic of bad mental health? Are men allowed to be sad? Are men allowed to lose? Have Men's Rights Activists confused 'power' with 'empowerment'? And is Jordan B Peterson just your mum - but with some mad theory about a lobster?
In this book, Caitlin intends to answer all this and more - because if men haven't yet answered the question 'What About Men?', it's going to be down to a busy woman to do it.
V pasti pohlaví
Přes sto let hledá česká i celá západní společnost odpověď na takzvanou ženskou otázku. Těch otázek je ve skutečnosti celá řada. Některé už řešení mají, jiné stále vzbuzují kontroverze. Přijali jsme za samozřejmé, že ženy mohou volit, v politice jsou však stále podezřelé — kdo se asi doma stará o jejich děti? Mužů se na takové věci neptáme. Podobně ženám nikdo nebrání zastávat jakoukoli pracovní pozici — pokud se do ní ovšem ve složitém období návratu po mateřské dostanou. Jsou tu přece hlavně od maminkování. A jestliže žena děti nemá, nebo je dokonce nechce, pak s ní musí být něco špatně. A co teprve, když chce měnit zažité pořádky — vždyť je to proti přirozenosti!
Novinářka Silvie Lauder v knize V pasti pohlaví popisuje, na čem se ženská emancipace v Česku zadrhla a jaké to má následky. Nejen pro společnost, ale především pro ženy samotné, ať už jako strukturální znevýhodnění, nebo téměř všudypřítomné násilí — symbolické, slovní, sexuální. Zkrátka přišel čas na pádné odpovědi.
dostupné aj ako:
Pascalovské meditace
Kniha (1997) patří k nejdůležitějším teoretickým pracím francouzského sociologa Pierra Bourdieua (1930–2002). Autor se v ní pokouší pohlédnout z odstupu na celek svého díla a výslovně rozpracovat základní principy, jimiž se ve svém bádání řídil. Východiskem knihy je kritika „scholastického rozumu“, tedy snaha odkrýt sociální podmínky umožňující veškerou intelektuální práci; nejdůležitější z těchto podmínek pak je samotná situace scholé, volného času osvobozeného od praktických tlaků. Profesionální myslitelé v čele s filozofy si však podle Bourdieua podmíněnosti svého postavení obvykle nejsou vědomi, a scholastické vidění světa neoprávněně zobecňují. To vede k řadě iluzí a zkreslení, zejména k nepochopení svébytné logiky praxe a přehnaně intelektualistickému pohledu na lidské bytosti. Bourdieu ve své „negativní filozofii“ tyto filozofické omyly potírá, a nadto předkládá vlastní pojetí člověka, vyplývající z jeho sociologických výzkumů, přičemž se zaměřuje právě na ty aspekty lidské existence, které jsou pro scholastický pohled většinou neviditelné, jako role těla v učení se a poznávání, dějinnost rozumu nebo otázky moci a násilí.
Na sklade 1Ks
21,42 €
22,55 €
dostupné aj ako:
Ženy, ktoré zostali
Migrácia nie je len o odchode človeka za hranice. Neoddeliteľnou súčasťou tohto fenoménu sú aj ženy a deti, ktoré zostali v domovských krajinách po tom, ako odišli ich muži, otcovia či synovia. Čo je s nimi? Ako vyzerajú ich bežné dni od Mexika, cez Senegal, Etiópiu, Indiu, až po Rumunsko či Slovensko?A aké vedú životy zoči-voči globálnym výzvam, ktoré prinútili ich mužov k odchodu? Aj o tom je kniha slovenskej reportérky Magdalény Rojo Ženy, ktoré zostali.
Toto je kniha o migrácii. No možno je skôr o materstve? Alebo o detstve bez otcov? O živote bez manželov? O starnutí bez detí? Všetci tí anonymní presúvajúci sa majú svoje ľudské tváre a príbehy. Sú to príbehy, ktoré sa odohrávajú za chrbtom veľkého sveta. Slovenská reportérka Magdaléna Rojo sa na túto globálnu tému pozerá z opačnej strany – z krajín, kde sa problém rodí a cez optiku žien, ktoré zostali. Spoločne s ňou sa pozrieme do Mexika, Senegalu, Etiópie, Indie, ale aj do Rumunska či na Slovensko. Všade tam žijú rodiny, ktoré svojich členov vyprevádzajú na dlhšie či kratšie cesty, aby im zabezpečili dôstojné živobytie, všade tam zostali ženy a deti, ktoré musia ďalej žiť svoje životy. Magdaléna Rojo bola zvedavá, ako ich žijú, a preto sa tieto osudy rozhodla zbierať. Výsledkom je jej intímna zbierka reportáží s názvom Ženy, ktoré zostali.
Magdaléna Rojo sa približuje k svojim hrdinkám s citlivosťou skúmajúcej antropologičky a s trpezlivosťou reportérky, ktorá chce v kvapke vody ukázať celý vesmír. Odkrýva pred nami každodenný život rodín, z ktorého hmatateľne vytŕčajú obavy i neistota, ba dokonca napätie. Svet má mnoho farieb, no dôvody na migrovanie sú viac-menej podobné. A podobné sú aj obrazy, ktoré dopady migrácie na rodiny sprevádzajú. Nedostavané domy. Tváre čoraz cudzejších mužov na displejoch smartfónov. A často každodenné pečenie chleba, ktorý je vždy ten istý, bez ohľadu na to, či sa volá čapátí, tortila, alebo indžera.
Autorom originálnych fotografií v knihe Ženy, ktoré zostali je dokumentárny fotograf Noel Rojo.
dostupné aj ako:
Ušima střední třídy
Jak by zněl soundtrack k období změn přelomu osmdesátých a devadesátých let? Proč byly některé hudební žánry chápány jako progresivní a jiné naopak jako odkazující buď k minulosti anebo těm částem společnosti, jejichž vliv bylo vhodné vytěsnit? Jaké role hrála hudba pro dobově nejvíce reflektovanou, avšak ne vždy zcela jasně uchopitelnou kategorii střední třídy? S jakou hudbou se setkala tehdy nastupující generace a co pro ni hudba znamenala? Tato kniha se snaží prozkoumat různé roviny vztahů mezi hudbou, mládeží a třídou, tedy klíčových témat kulturních studií, zatím spíše jen opatrně aplikovaných na český prostor. Vybrané období je ale charakteristické i tím, že hudba byla celou řadou aktérů chápána jako klíčová kulturní aktivita, od níž se odvíjely další významné praktiky. To se týkalo nejen žánrů vycházejících z rockové hudby, jako byla nová vlna, punk nebo metal, ale i hudební alternativy, world music a nově nastupující elektronické taneční hudby.
Horší ako sa zdá
“Všetci poznajú Vlada Ledeckého, ako toho starostu zo Spišského Hrhova! Z obce, v ktorej Rómovia pracujú a s majoritou majú harmonický vzťah. Nie je to idylka a skutočnosť môže byť horšia, ako sa zdá. Táto kniha však nehovorí, že regionálny rozvoj má nejakú cieľovú rovinku. Je to neustály, nekončiaci proces. Vlado ukázal svetu, že sa oplatí na ňom pracovať.
Keď začínal so starostovaním, prišiel do regiónu, v ktorom mali ľudia, a často to platí aj dnes, vo svojej DNA hlboko zakorenené „nedá sa”, „oni si za to môžu sami“, či „oni sa tak rozhodli žiť“. Tieto vety tu počúvate tak často, že sa každému postupne vryjú pod kožu. Vlado Ledecký dal počas svojho starostovania a aj neskôr ľuďom šancu vidieť svet lepší než sa zdá. Dal šancu na lepší život tým, ktorí ju stratili už pri narodení. Dal šancu majorite pracovať na svojich predsudkoch. Dal šancu iným obciam rozvíjať sa tým, že im ukázal, ako to urobil v Spišskom Hrhove. Krajšia časť knihy je presne o týchto šanciach. V jej druhej polovici však vidieť, že keď mal dostať šancu on, zmeniť veci „vo veľkom“, pomôcť regiónom rozvíjať sa „zhora“, narazil na nezáujem a neodbornosť. Systém je horší než sa zdá, než sa tvári. Nič však nie je stratené. Vlado menil Spišský Hrhov k lepšiemu spolu s ľuďmi, ktorí tu žijú, dvadsať rokov. Koľko to potrvá celej krajine, kým sa systém spamätá a pridajú sa aj ostatní? Uvidíme…”
Kniha rozhovorov zachytáva pohľad Vladimíra Ledeckého na rozvoj v regiónoch počas celého pôsobenia v regionálnej aj nadregionálnej politike. Od starostovských začiatkov, cez rozvoj v Spišskom Hrhove, ale aj z pohľadu poslanca vo VÚC, neskôr v Národnej rade SR, aj na pozícii štátneho tajomníka Ministerstva investícii, regionálneho rozvoja a informatizácie SR. Všetko podané jemu vlastným, miestami satirickým spôsobom.
V kapitolách, ktoré sú venované pôsobeniu v Spišskom Hrhove, rozpráva príbeh rozvoja kúpy prvého počítača na obecnom úrade, o zriadení obecnej firmy, o sociálnom podnikaní, či práci s ľuďmi z marginalizovaných rómskych komunít, o úspechoch aj sláve obce. Negatívnejšie ladenie už majú kapitoly z pôsobenia v nadregionálnej politike, kde sa v rozhovore venujú najmä byrokracii úradníkov, ale aj nevôli a bizarnostiam, ktoré prežil na ministerstve.
V závere ponúka pohľad na aktuálne dianie vo svete aj vízie, kam by sa rozvoj na Slovensku mohol uberať.
Bi
Bi: The Hidden Culture, History and Science of Bisexuality explores all that we know about the world's largest sexual minority. It is a personal journey that starts with Dr Julia Shaw's own openly bisexual identity, and celebrates the resilience and beautiful diversity of the bi community. From the hunt for a bi gene, to the relationship between bisexuality and consensual non-monogamy, to asylum seekers who need to prove their bisexuality in a court of law, there is more to explore than most have ever realised.
Growing Up
Were the 1960s really a great time of liberation and joyful experimentation? Growing Up takes an unflinching look at the dark underbelly of the sexual revolution.
No era in recent history has been both more celebrated and vilified than the 1960s. And at the heart of all that controversy - the music, drugs, fashion, hopes, dreams and political movements - is sex.
In this wide-ranging and eye-opening survey of the sexual landscape of the 1960s, Peter Doggett has assembled a dozen little-known stories that reveal how the sexual revolution transformed people's lives - for better or worse.
Before We Were Trans
Across the world today, people of all ages are doing fascinating, creative, messy things with gender. These people have a rich history - but one that is often left behind by narratives of trans lives that focus on people with stable, binary, uncomplicated gender identities. As a result, these stories tend to be recent, binary, stereotyped, medicalised and white.
Before We Were Trans is a new and different story of gender, that seeks not to be comprehensive or definitive, but - by blending culture, feminism and politics - to widen the scope of what we think of as trans history by telling the stories of people across the globe whose experience of gender has been transgressive, or not characterised by stability or binary categories.
Transporting us from Renaissance Venice to seventeenth-century Angola, from Edo Japan to North America, the stories this book tells leave questions and resist conclusions. They are fraught with ambiguity, and defy modern Western terminology and categories - not least the category of 'trans' itself. But telling them provides a history that reflects the richness of modern trans reality more closely than any previously written.
Before We Were Trans is a history and celebration of gender in all its fluidity, ambiguity and complexity.
Putovanie ľudstva
O pôvode bohatstva a nerovnosti
Rozsiahly a pútavý príbeh plný ohromujúcich súvislostí vysvetľuje, ako technológia, veľkosť populácie a prispôsobivosť človeka pred dvoma storočiami vyústili do nevídanej „fázovej premeny“ ľudského bytia. Pri putovaní do minulosti a odhaľovaní jednotlivých vrstiev spoločenských fenoménov (kolonializmu, politických inštitúcií, sociálnych štruktúr, kultúry) zároveň dospieva k vysvetleniu najhlbších zdrojov nerovnosti: dávne spoločenstvá obdarené vhodnými geografickými podmienkami a rozmanitosťou sa vydávali na cestu prosperity, zatiaľ čo tie menej šťastné čelili znevýhodneniu, ktoré pretrváva dodnes.
V čase celosvetovej ekologickej krízy je Putovanie ľudstva zdrojom nástojčivých faktov s trvalým významom.
Z anglického originálu The Journey of Humanity (The Bodley Head, an imprint of Vintage, is part of the Penguin Random House, UK 2022) preložil Peter Tkačenko.
dostupné aj ako:
Préda
Amikor húsz évvel ezelőtt Marjane Satrapi nagy sikerű Persepolis képregénye, majd sokszorosan díjazott animációs filmje révén bepillantást nyerhettünk abba a kultúrsokkba, amely egy muszlim lányt ért, aki a nyolcvanas években a szabadabb élet reményében Európába menekült Iránból, még kevesen sejtették, hogy ez csupán az érem egyik oldala. Az azóta eltelt idő azonban bebizonyította, hogy a bevándorlók integrációja messze nem problémamentes, és nemcsak számukra teljesen idegen az a világ, amelybe belecsöppennek, hanem a többségi társadalom számára is hasonlóan távoliak azok a szokások, amelyeket magukkal hoznak.
Ayaan Hirsi Ali, aki fiatal szomáliai muszlim nőként Hollandiába érkezve maga is megtapasztalta mindazt, amit a Persepolis Marjane-ja, ma már úgy látja, hogy a nyugati és az iszlám világ kulturálisan és értékrendjében sok tekintetben olyannyira nem összeegyeztethető, hogy Nyugat-Európa nagyvárosaiban párhuzamos társadalmak alakultak ki. Bizonyos negyedekben, kerületekben például a nők - sokszor saját jól felfogott érdekükben - eltűntek az utcákról és a közterekről, az állam pedig alig tesz valamit azért, hogy megvédje őket és azokat a jogokat, amelyeknek a nyugati kultúrában alapvetőknek kellene lenniük.
A nőjogi aktivista szerző, aki 2019-ben a Mathias Corvinus Collegium meghívására hazánkban is tartott előadást a témában, több évnyi kutatómunkával feltárta az iszlám és a női jogok hanyatlása közötti összefüggés különböző aspektusait. Legújabb könyvében azokra a folyamatokra hívja fel a figyelmet, amelyek - gyakran a nyugati államok szemellenzős hozzáállásával tetézve - tovább mélyítik a szakadékot a befogadó társadalom és a bevándorló közösségek között.
Mit akar a férfi?
Oly korban élünk, amely minden részletében átszexualizált, sokszor mégis úgy tesz, mintha nemi különbségek nem is léteznének. Máskor ugyanezeket a különbségeket - főként ha a férfiakra irányuló neheztelés, olykor gyűlölet alapjául szolgálnak - nagyon is létezőnek tekinti a modern társadalom. Pedig ha azzal próbáljuk kárpótolni a nőket évszázados szenvedéseikért, hogy összemossuk a különbségeket, vagy most a férfiakra zúdítunk minden haragot, akkor még több kárt okozunk.
A férfiak és a nők valóban különböznek, állítja Nina Power. De mindig lehet új módon értelmezni ezeket az eltéréseket, és módosítani korábbi álláspontunkat arról, mikor tekintjük fontosnak, és mikor érdemes figyelmen kívül hagyni őket. Ám ha tudomást sem veszünk róluk, azzal saját emberi mivoltunk alapvető rétegétől zárjuk el magunkat.
Szeress, ne háborúzz! - a hippikorszak jelmondatát kissé átfogalmazva így foglalhatnánk össze egyetlen mondatban Nina Power gondolatébresztő javaslatait. A könnyű út, a kritikátlan, reflexszerű hibáztatás, a cancel culture visszafordíthatatlan kíméletlensége helyett mindannyiunknak érdemes lenne elgondolkodnunk azon, hogy mitől férfi a férfi és mitől nő a nő, hogy mit gondolunk biológiai és társadalmi nemről, nemi szerepekről, nem és szexualitás viszonyáról, hogy milyen elvárások, előítéletek és érzések élnek bennünk mindezekkel kapcsolatban, és legfőképpen azon, hogy hogyan élhetnénk békességben, barátságban egymás mellett, ha már egyszer ugyanarra a bolygóra születtünk.
Az emberi érzések története
Richard Firth-Godbehere sokak számára még ismeretlen területre kalauzolja olvasóit. Az érzelmek története új tudományág, amely a történelem, pszichológia, nyelvészet és futurizmus határmezsgyéjén mozogva vizsgálja, hogyan hatottak az érzelmek az emberi civilizáció történelmére, fejlődésére és jövőjére. A könyv föld körüli időutazásra hívja olvasóit. A szerző a megszokottól eltérő nézőpontból tekinti át az ókori görög filozófia fejlődését, a keresztes háborúkat vagy az Oszmán Birodalom felemelkedését. Betekintést nyerhetünk tőlünk távol élő népek világába. Elrepít minket az ókori Indiába, a buddhizmus kialakulásának idejére, majd bepillantunk Japán és Kína történelmébe is. Olyan népekkel ismerkedhetünk meg, amelyekről azelőtt talán még sosem hallottunk, például az afrikai asantikkal vagy a pápua új-guineai fore törzzsel. Végül mindezek tükrében megvizsgáljuk a jelent, majd kitekintünk a jövőre, a mesterséges intelligencia világába is.
Zkáza nebo zachování
Ve svém novém díle Zkáza nebo zachování navazuje autor na svoje předcházející díla a upozorňuje na úpadek Západní civilizace, který na rozdíl od jiných autorů vidí především v úpadku přirozenosti, sounáležitosti a v pýše lidského rozumu. Je v souladu s jinými autory ohledně projevů dekadence, ale důvody vidí hlouběji a hledá esenciální příčinu dekonstrukce civilizace. Odloučení od přirozenosti nevidí jen rozchodem s přírodou živitelkou, ale i ztrátou přirozených instinktů rodinných a ztrátou identity s rodným společenstvem (s národem a státem). Výsledkem je člověk egocentrista zaměřený na uspokojování smyslových požitků a ekonomické zájmy, člověk ztrácející též kolektivní ctnosti (sounáležitost, věrnost, vděčnost, jednotu, úctu, solidaritu), které mizí jako nepotřebné s poklesem významu společenstev. Nastává anomie a neschopnost morálního nadhledu nutného k spravedlivému posouzení. Roli hrají jen osobní zájmy a účelová sdružení. Lidská práva se stávají pouze nástrojem organizovaných zájmů k omezení svobody jiných. Výsledkem jsou viditelně nesymetrické požadavky na lidská práva (pro někoho platí, pro jiného ne) a naprostá ztráta spravedlivého úsudku
Osudy říší
Obsah knihy tvoří dva eseje, které Glubb Paša v letech 1976 a 1977 publikoval v Blackwood’s Magazine. Vychází z vlastních zkušeností s arabským světem, vyvozuje z nich nicméně obecnější teze o fungování říší, společenských normách a směřování moderní civilizace. Glubb předkládá tezi, že říše či impéria různých dob i kultur trvala velmi podobnou dobu a procházela stejnými vývojovými stupni od věku výbojů přes rozmach obchodu a intelektu až po dekadenci a rozpad. Poukazuje na příčiny jednotlivých stadií a argumentuje tím, že pokud budeme na naši minulost pohlížet pouze zúženou optikou národních dějin posledních pár století, přehlédneme opakující se vzorce vedoucí ke konci kultur a civilizací.
dostupné aj ako:
Feminismus je pro všechny - Politika vášně
Feminismus je pro vsˇechny je du°lezˇitou knihou zaby´vaji´ci´ se feminismem. Je koncipova´na jako prˇi´rucˇka – kra´tky´, snadno stravitelny´ text, ve ktere´m se autorka snazˇi´ prˇibli´zˇit, procˇ je feminismus du°lezˇity´ a procˇ je celospolecˇensky prˇi´nosny´.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
