Najnovšie - Sociológia, etnológia strana 6 z 68
zobraziť:
Darwinova pasca
Keď ľudia hovoria o najväčších problémoch súčasnosti – znečistení, dezinformá-
ciách, umelej inteligencii, neschopných šéfoch, či politikoch –, majú tendenciu
hovoriť o „zlých ľuďoch“, ktorí robia „zlé veci“. Nie je v tom však niečo viac?
Ukazuje sa, že ľudia sú vnútorne nastavení usilovať sa o krátkodobý úspech na
úkor dlhodobej prosperity. Autor vo svojej objavnej knihe ukazuje, že ak sa
chceme vyhnúť evolučným pasciam v našom každodennom živote a vyriešiť
naše najväčšie existenčné hrozby, musíme sa naučiť spolupracovať novým
spôsobom. Pasce má síce na svedomí evolúcia, ale ľudia sa do nich nemusia
chytiť. Naša záchrana môže spočívať vo vytvorení nových systémov, ktoré
pochopia, čo si ľudstvo najviac cení a budú to sledovať a riadiť. Táto odvážna,
brilantná a v konečnom dôsledku optimistická kniha poskytuje čitateľom nový
pohľad na svet a jeho problémy a vyzýva nás, aby sme v záujme budúcich
generácií prehodnotili svoje priority.
dostupné aj ako:
Zkáza - Politika katastrof
Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv, nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí včetně Spojených států na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Nebyli to pouze populističtí vůdci, kdo si tváří v tvář pandemii covid-19 vedli špatně. Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se s nimi naše stále byrokratičtější a složitější systémy vyrovnávají stále hůře.
dostupné aj ako:
Ženy, které zůstaly
Migrace neznamená jen odchod člověka do zahraničí. Neoddělitelnou součástí tohoto fenoménu jsou rodiny, které zůstaly doma – nejčastěji ženy a děti. Co se s nimi děje? Jaký je jejich každodenní život například v Mexiku, Senegalu, Etiopii, ale také v Rumunsku nebo na Slovensku? Jak čelí globálním výzvám, nutícím jejich muže, syny nebo otce k odchodu? O tom píše reportérka Magdaléna Rojo v knize Ženy, které zůstaly.
Je to kniha o migraci. Nebo spíše o mateřství? Dětství bez otců? Životě bez manželů? Stárnutí bez dětí? Všichni ti anonymní lidé, kteří hledají práci jinde než doma, mají své lidské tváře a příběhy. Jen se odehrávají mimo zájem velkého světa. Reportérka Magdaléna Rojo se na toto globální téma dívá z jiného úhlu – pohledem obyvatel míst, kde se rodí důvody k migraci, optikou žen, které zůstaly. Společně s ní se vydáváme nejen do Mexika, Senegalu, Etiopie nebo Indie, ale i do Evropy. Všude tam, kde žijí rodiny, které své členy vyprovázejí na delší kratší cesty, aby jim na oplátku zabezpečili důstojné živobytí. Ženy a jejich děti zůstávají a musejí si poradit samy, čekat na návrat svých blízkých nebo na peníze, které posílají. Magdalénu Rojo jejich osudy zajímaly a rozhodla se je zblízka poznat a pochopit. Výsledkem je sbírka citlivých, osobních reportáží. Díky své trpělivosti a zájmu nám odhaluje každodenní život rodin, který naplňuje čekání, nejistota a obavy. Zjišťujeme, že důvody migrace jsou vlastně v celém světě velmi podobné. A podobné jsou i starosti žen, které zůstaly. Nedostavěné domy. Stále cizejší tváře mužů na displejích telefonů. A každodenní, neměnné povinnosti. Autorem fotografií v knize Ženy, které zůstaly je dokumentární fotograf Noel Rojo. Vychází v edici Prokletí reportéři v překladu Miroslava Zelinského.
dostupné aj ako:
Somebody Told Me
Have you been keeping your eye on your grandma lately? Have you been calling her enough? You sure she’s not spending too much time on YouTube? Is she talking fondly of dictators? Has she suddenly started quietly muttering in the Aldi queue about the “Jewish Space Lasers” she’s heard are setting wildfires around the world to make sure everyone believes in climate change? When was the moment the world began to believe anything?
Danny Wallace, million-copy bestselling author of Yes Man and Join Me, has fallen down the modern rabbit hole of lies, conspiracies and disinformation. Along the way, he encounters families torn apart by accusations and fake news, journalists putting themselves on the frontline of the disinformation war, reformed conspiracy theorists, influencers who see profit in stoking paranoia, and the shadowy nameless, faceless trolls on the other side of our screens. He discovers how disinformation and well-told lies can ruin a year or a whole life, how they can affect our family, our street, our community. How they can spread across a country, a continent, even the world. How they take hold of our imaginations and make us feel both helpless and powerful.
And Danny asks: can you do anything to stop it – even with the truth on your side?
Girl on Girl
From Atlantic critic and Pulitzer Prize finalist Sophie Gilbert, a blazing critique of early aughts pop culture
What happened to feminism in the twenty-first century? This question feels increasingly urgent in a moment of cultural and legislative backlash, when widespread uncertainty about the movement's power, focus, and currency threatens decades of progress.
Sophie Gilbert identifies an inflection point in the late 1990s and early 2000s, when the energy of third-wave and "riot grrrl" feminism collapsed into a regressive period of hyper-objectification, sexualization, and infantilization. Mining the darker side of nostalgia, Gilbert trains her keen analytic eye on the most revealing cultural objects of the era, across music, film, television, fashion, tabloid journalism, and more. What she recounts is harrowing, from the leering gaze of the paparazzi to the gleeful cruelty of early reality TV and a burgeoning internet culture vicious toward women in the spotlight and damaging for those who weren't. Gilbert tracks many of the period's dominant themes back to the rise of internet porn, which gained widespread influence as it began to pervade our collective consciousness.
The result is a devastating portrait of a time when a distinctly American blend of excess, materialism, and power worship collided with the culture's reactionary, puritanical, and chauvinistic currents. Amid a collective reconsideration of the way women are treated in public, Girl on Girl is a blistering indictment of the matrix of misogyny that undergirded the cultural production of the early twenty-first century, and continues to shape our world today.
Porážka Západu. Krize ekonomiky, kultury a náboženství
S blížícím se koncem války na Ukrajině se rozpadá pletivo lží, jímž celý konflikt obepletly vlády států politického Západu, jejich média a jejich analytici. S odchodem Bidenovy administrativy, která se o vyprovokování konfliktu zasloužila více než kdokoliv jiný, se od jejího čelného představitele dozvídáme, že navzdory tomu, co tvrdila celá léta oficiální propaganda, Spojené státy ve skutečnosti nepředpokládaly, že by Ukrajina mohla zvítězit, ale že válka sloužila oslabování Ruska. Spočítali si tito stratégové, co po takovém oslabování Ruska z Ukrajiny zůstane? Buď představitel mluví pravdu, čímž se přiznává ke zločinnému cynismu, nebo lže, aby zakryl iluze, s nimiž byla tato válka rozpoutána... Záslužnou práci při rozboru západní propagandy odvedli realističtí analytici mezinárodních vztahů... Realisté nám sice umožňují pochopit ruské jednání, ale nedávají žádnou uspokojivou odpověď ohledně motivů druhé strany. Proč se politický Západ a jeho ukrajinští chráněnci vůbec do něčeho takového pustili? Proč byli ochotni ve válce pokračovat i za cenu zničení země, o níž tvrdili, že ji chrání? Při racionálním pohledu na mezinárodní politiku není záhadou jednání ruské, nýbrž západní. Realisté se nemýlí, když ve snaze o vysvětlení odkáží na sebeklam, který si Západ vytvořil o světě a své roli v něm. Nicméně takové vysvětlení postrádá hloubku, neboť nutně vede k otázce, co se to tedy se Západem děje. Jak je možné, že země, které se oprávněně považují za kolébku vědy, racionality a efektivnosti a které ovládly svět a staly se vzorem ostatním, se ve 21. století propadají do zničujícího sebeklamu?
Všude samá lež a jiné pravdy
Eufemismy, polopravdy, fake news, konspirační teorie a propaganda – všude kolem nás se rozprostírá spletitá síť lží. Mohou být nehorázné a provokativní, ale i nenápadné, leč vtíravé. Ovládají média, diskurz a veřejnou debatu. K jejich rozpoznání a zachycení pravdy je zapotřebí bystrého oka a sluchu.
Konrad Paul Liessmann ve svém díle kriticky analyzuje současnost, s odstupem, jemnou ironií a jistou nadsázkou. Zachycuje přitom mnohotvárné panorama naší společnosti a rozkrývá mozaiku jejích omylů a sebeklamů.
Both Not Half
For over twenty-five years, actor Jassa Ahluwalia described himself as 'half Indian, half English'. His fluent Punjabi always prompted bewilderment, medical staff questioned the legitimacy of his name, and the world of casting taught him he wasn't 'the right kind of mixed-race'. Feeling caught between two worlds, it wasn't long before Jassa embarked on a call to action: we need to change how we think and talk about mixed identity.
By delving into the media we grew up consuming and the legacies of empire we have been taught, Ahluwalia asks: is there anything to be learnt from Rudyard Kipling? Why were movie stars urged to hide their mixed identities? To what extent did colonialism encourage or hinder mixed marriages? Is nationalism outdated? How can the politics of class and queer liberation inform our understanding of mixed identity?
Both Not Half is a rallying cry for a new and inclusive future. It's a journey of self-discovery that unearths the historical roots of modern mixed identity as we know it, braving to deconstruct the binaries we have inherited and the narratives we passively accept. Part-memoir, part-manifesto: this is a campaign for belonging in a divided world.
Morální panika a represe
Zneužívání boje proti antisemitismu v Německu
Křivá obvinění z antisemitismu, cancel culture a dědictví viny za holocaust – to vše podle socioložky Donatelly della Porta vytvořilo v současném Německu atmosféru represivní morální paniky, která přispívá k potlačování projevů nesouhlasu a manipulaci veřejné debaty. Po 7. říjnu 2023 tak čelilo hnutí solidarity s Palestinou a mnoho nesionistických Židů a Židovek tlaku, jaký byl v liberální demokracii donedávna jen těžko představitelný. Kniha mapuje podoby této paniky a představuje jednotlivé případy. Jakkoli je německá situace ojedinělá svou šíří i intenzitou, kultura křivých obvinění z antisemitismu a represivní morální paniky (nejen) vůči hnutí solidarity s Palestinou je rozšířeným fenoménem, jehož rozvoj můžeme pozorovat např. v Trumpových USA, a jak ukazují Ondřej Slačálek a Eva Svatoňová v doslovu k českému vydání, zapouští kořeny i v Česku.
Socioložka a politoložka Donatella della Porta se věnuje výzkumu sociálních hnutí, násilí, represe, korupce a demokracie. V současné době působí na Scuola Normale Superiore a European University Institute ve Florencii. K jejím nejvýznamnějším knihám patří Social movements, political violence, and the state: a comparative analysis of Italy and Germany (Cambridge University Press, 1995), Globalization from below: transnational activists and protest networks (University of Minnesota Press, 2006), Can Democracy Be Saved? Participation, Deliberation and Social Movements (Wiley, 2013), Social Movements in Times of Austerity. Bringing Capitalism Back into Protest Analysis (Polity Press, 2015) a La corruzione come sistema: Meccanismi, dinamiche, attori (spoluautor Alberto Vannucci, il Mulino, 2021).
Hodnocení kvality života a udržitelného rozvoje. Data, indikátory, informace
Indikátory kvality života a udržitelného rozvoje jsou založeny na principech moderní vědy – neříkají, jaký by svět nebo konkrétní hodnocený fakt měl být, ale jaký je. Slouží pro hodnocení koncepcí, které na základě širokého společenského konsenzu definují hlavní environmentální, ekonomické a sociální problémy lidstva. Interpretují se v širokých společenských souvislostech, a proto se využívají v rozhodovacích procesech na různých úrovních. Jednotlivé kapitoly knihy provádí aktuálními poznatky z tvorby a využití indikátorů – zabývají se teoretickými východisky a metodologickými postupy i konkrétními příklady indikátorů nejvíce používaných či citovaných. Kniha je určena pro odbornou veřejnost, studenty i kohokoliv se zájmem o hodnocení společenského rozvoje.
Moc
Keby ste sa z ničoho nič ocitli v mocenskej pozícii, odolali by ste nutkaniu napchať si vrecká či pomstiť sa svojim nepriateľom?
Je pravda, že moc korumpuje? Rodia sa ľudia ako tyrani, alebo sa nimi stávajú? Sú defraudanti a policajti, ktorí zavraždia väzneného, výsledkom nefunkčného systému, alebo sú to jednoducho zlí ľudia? Tieto a mnohé ďalšie otázky si kladie politológ Brian Klaas, ktorý za svoju kariéru vyspovedal viac ako päťsto vplyvných osôb. Nachádzali sa medzi nimi prezidenti, povstalci, diktátori či filantropi. Zaujímalo ho teda, čo je to moc, kto ju získava a čo sa deje po jej uchopení. Je možné, že moc priťahuje istý typ ľudí a ide práve o tých, ktorí by ju nemali mať? A čo je dôležitejšie, prečo im ju my ostatní vlastne vkladáme do rúk? K zaujímavým zisteniam napríklad patrí, že výzor kandidáta ovplyvňuje naše rozhodnutie vo voľbách viac, ako si pripúšťame. Mnohí despoti sú naživo šarmantní a človek ich charizme ľahko podľahne. Niektorých ľudí, naopak, moc vôbec neláka a iných k nej zas priťahujú psychopatické impulzy. Tak či onak, zachovali by sme sa za istých okolností na ich mieste rovnako?
Z anglického originálu Corruptible (Scribner, USA 2021) preložil Peter Tkačenko.
dostupné aj ako:
Seekers of Wonder
With Seekers of Wonder, Elena Sottilotta offers the first comparative study of women's manifold roles in the collection of Italian and Irish folklore and fairy tales between 1870 and 1920. Sottilotta views the often-overlooked work of these women from an interdisciplinary perspective, considering both the politics and poetics of seeking wonder. In so doing, she centers women's influence on the preservation and dissemination of oral traditions, bringing work that was once relegated to the margins into dialogue with work long regarded as canonical.
After mapping sidelined, marginalized, and forgotten women folklorists, Sottilotta narrows the focus onto four writers and collectors who were inspired by Italian and Irish insular contexts: Laura Gonzenbach, who collected Sicilian wonder tales; Grazia Deledda, who wrote Sardinian ethnographic sketches, legends, and fairy tales; Jane Wilde, who published anthologies of Irish folklore; and Augusta Gregory, who collected traditional narratives in the west of Ireland. Situated within an ongoing process of rediscovery of lesser-known collectors, tellers, and tales in the European tradition, Sottilotta relocates these figures within a broader transcultural framework.
Throughout, Sottilotta emphasizes the role of women as crucial intermediaries between different cultural groups-in particular, between the world of the "folk" and the world of scholarly folklore studies. Unearthing rare archival material and reading these writings from the perspective of gender, Sottilotta sheds light on the identity dynamics that animated the cultural phenomenon of collecting folk and fairy tales in this era.
The Return of the Housewife
An illuminating look at the world of cleanfluencers that asks why the burden of housework still falls on women. Housework is good for you. Housework sparks joy.
Housework is beautiful. Housework is glamorous. Housework is key to a happy family.
Housework shows that you care. Housework is women’s work. Social media is flooded with images of the perfect housewife.
TikTok and Instagram ‘cleanfluencers’ produce endless photos and videos of women cleaning, tidying and putting things right. Figures such as Marie Kondo and Mrs Hinch have placed housework, with its promise of a life of love and contentment, at the centre of self-care and positive thinking. And yet housework remains one of the world’s most unequal institutions.
Women, especially poorer women and women of colour, do most low-paid and unpaid domestic labour. In The return of the housewife, Emma Casey asks why these inequalities matter and why they persist after a century of dramatic advances in women’s rights. She offers a powerful call to challenge the prevailing myths around housework and the ‘naturally competent’ woman homemaker.
Lesbians: Where are we now?
?What does it mean to be a lesbian now? Has the quest for lesbian liberation stalled, and if so, why?
Part-memoir, part frontline reportage and part cultural commentary, Julie Bindel examines what defines lesbian culture, love, friendship and happiness today. She distinguishes the particular challenges facing lesbians from the very different experiences of gay men, and asks: why do lesbians so often seem to face particular hostility? Comparing past attitudes to today, she argues that lesbians continue to suffer from bigotry and discrimination because sexism and enforced gendered roles are still left unchallenged. She explores why many of the biggest assaults on lesbian freedom and wellbeing around the world now come, not just from conservatives, but also from so-called progressives, who are often antagonistic to lesbians organising and socialising autonomously.
Rooted in her own remarkable story, this personal and passionate book is both an investigation into the obstacles to lesbian flourishing, and a testament to the particular delights of being a lesbian.
Toxická feminita
Odvážná kniha o tom, jak ženám škodí představy o ženství
Není možné být ženou jen tak, bez přívlastků. Být žena znamená být nějaká žena, většinou podle kulturně a společensky narýsovaných standardů: nejdřív hodná holka, pak silná, nezávislá superwoman, potom starostlivá máma, a občas i pořádná mrcha. Všechny tyto role jsou pro ženy svazující — ale jako každá společenská role také automatické a neuvědomované, často pohodlné a někdy i výhodné. Sophia Fritz ve své brilantní knize Toxická feminita s nekompromisní a odvážnou upřímností jednotlivé role a stereotypní podoby ženství pojmenovává, rozkládá na prvočinitele a ukazuje, v čem jsou pro ženy, ale i pro muže a celou společnost zraňující a škodlivé.
Spiegel Bestseller
dostupné aj ako:
Společnost nevolnosti
Kniha představuje sbírku esejů známého autora, který se skrze různé literární formy (rozhovory, novinové eseje, úvahy) zamýšlí nad problémy moderní společnosti. Všímá si soudobých tendencí a trendů společnosti a upozorňuje na problémy, z nichž stěžejní vidí v tendenci vymezovat se ze světa jako společného, sdíleného prostoru a ve snaze uzavírat se do soukromých subsvětů. Jednotlivé eseje ukazují, jak se tento separační trend promítá do všech oblastí lidského života.Většina esejů zde uveřejněných vyšla ve zkrácené verzi v desetiletí 1997–2007 v Salonu, literární příloze čtvrtečního Práva. Rozhovor s Jiřím Rulfem vyšel v týdeníku Reflex, rozhovor s Barborou Osvaldovou v časopise Xantypa, esej Pohlaví rozumu ve sborníku Nové čtení světa I., který vydala Marie Chřibková. Úvahy tu vycházejí v přepracované a úplnější formě než v Salonu, kde bylo nutné je z technických důvodů zkracovat či různě upravovat. Pro druhé vydání této úspěšné knihy (2009) autor mnohé eseje znovu přepracoval. Každé další vydání autor opatřil novým textem „Místo úvodu? a díky tomu se v nejnovějším vydání může čtenář seznámit s autorovými reflexemi od prvního vydání v roce 2007 do současnosti.
Kritika politické ekonomie
Kapitál Karla Marxe je jedním z nejvlivnějších textů historie, přesto jej málokdo přečetl. Není se čemu divit: Marx v něm píše často složitým způsobem o složitých věcech. Naštěstí ale existuje stručný a čtivý Úvod do Kapitálu od předního znalce Marxova díla Michaela Heinricha, který v němčině vyšel již v 15 vydáních a stal se základním textem pro porozumění Kapitálu. Heinrich se Marxovým textem zaobírá s detailní pečlivostí, ale bez přehnané opatrnosti a úcty k marxistickým dogmatům.
Marxova kritika politické ekonomie, tedy snaha o odhalení základních principů fungování kapitalistického systému a způsobů, jakým se nám tyto principy v každodenním životě jeví, je relevantní i dnes: za zdánlivě přirozenými společenskými strukturami a procesy je specifická a často násilná historie. Číst Marxe je způsob, jak nahlédnout pod povrch.
Když se řekne anarchie
David Graeber byl jedním z nejvíce podnětných myslitelů poslední doby a zároveň byl také jedním z mála angažovaných intelektuálů, kteří se přímo zapojili do protestů a organizování sociálních hnutí. Aktivně se účastnil alterglobalizačního hnutí a později i hnutí Occupy Wall Street. Své zkušenosti aktivního anarchisty a antropologa shrnul v monumentálním díle Direct Action: An Ethnography. Graeberova angažovanost v anarchistických aktivitách vedla i k jeho více či méně nedobrovolnému exilu z americké akademie.
Ve svých dílech o zadlužení, byrokracii nebo „bullshit jobs“ nabídl jak přesvědčivou kritku fungování kapitalismu, tak i způsoby promýšlení, jak tento společenský systém překonat. Těsně před svou předčasnou smrtí v roce 2020 dokončil spolu s antropologem Davidem Wengrowem svůj magnum opus Úsvit všeho, v němž podávají zcela nový pohled na historii lidstva.
V sérii rozhovorů, které obsahuje kniha Když se řekne anarchie, Graeber mluví nejen o anarchii, ale zabývá se také vazbami mezi antropologií a anarchismem a tím, jaký význam má anarchismus v hnutí Occupy Wall Street a v hnutí Žlutých vest. Věnuje se také významu anarchistické etiky – nejen v politické oblasti, ale také v oblasti umění, lásky, sexuality a dalších. Tato kniha s úžasným humorem, vervou a erudicí nově definuje obrysy toho, co by dnes mohlo být, slovy Petra Kropotkina, „anarchistickou morálkou“.
Historická úloha státu
Knihu Historická úloha státu napsal Petr Kropotkin na samém konci 19. století, v období intenzivních sociálních a politických změn. V té době Evropa naplno zažívala rozvoj průmyslového kapitalismu, což vedlo k nerovnostem, sociálním konfliktům a vykořisťování pracujících tříd. Důležitou roli v tom všem sehrál moderní národní stát. Kropotkinův pohled na stát a společnost byl ovlivněn těmito událostmi a sám Kropotkin opakovaně zdůrazňoval, že stát a kapitalismus od sebe nemůžeme oddělovat, protože jsou to instituce, které se v průběhu dějin spolu vyvíjely, vzájemně se podporovaly a posilovaly. Podle něj jsou vzájemně propojeny – nikoli jako pouhé náhodné souběhy, ale jsou spolu spojeny vazbami příčin a následků.
Jeho kniha tak reflektuje snahu najít alternativní způsoby organizace společnosti, které by podporovaly spravedlnost a rovnost mezi lidmi. Petr Kropotkin analyzuje vývoj státní moci a její dopad na společnost. Argumentuje, že stát vytváří hierarchické struktury a centralizovanou autoritu, která často vede k potlačování individuální svobody a rozvoje. Namísto toho navrhuje, aby lidé spolupracovali na základě dobrovolné solidarity a vzájemné pomoci, což by podle něj vedlo k harmoničtější a spravedlivější společnosti. Kropotkinův pohled je zakořeněn v myšlence anarchismu, který zasazuje do socialistického hnutí, přičemž zdůrazňuje důležitost autonomie jednotlivce a odmítá nadvládu státní moci. Nabízí kritický pohled na státní instituce a představuje alternativní model společenské organizace založené na principu rovnosti, vzájemné pomoci a svobody.
Nové vydání je doplněné studií politické filosofky Ruth Kinny, která se věnuje Kropotkinově sociologii státu z hlediska transnacionálního přístupu.
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
