Knihy - Sociológia, etnológia strana 9 z 90
zobraziť:
Poslední utopie
Pojem lidská práva je již po několik desetiletí pevnou a neodmyslitelnou součástí politické diskuse a našeho jazyka vůbec. O lidských právech mluví a píší akademici, novináři, komentátoři a intelektuálové všeho druhu, zaštiťují se jimi aktivisté, politici a státníci zkrátka tento pojem se natrvalo zabydlel ve veřejném prostoru. Navzdory jeho všudypřítomnosti ovšem panují zkreslené představy o tom, jak se lidská práva a hnutí za lidská práva zrodila, z čeho tato poslední utopie vyvěrá a kde leží její kořeny. Právě to je tématem Moynovy knihy Poslední utopie, jehož české vydání opatřil doslovem Pavel Barša.
Moyn především dokládá, že by bylo chybou hledat kořeny ideje lidských práv hluboko v minulosti a chápat naši současnost jako vyvrcholení univerzálních dějin lidstva, kdy byl završen světodějinný zápas za lidská práva. Moyn vyvrací obecně přijímanou tezi, že filozofické počátky lidských práv sahají k přirozenému právu stoiků a křesťanů, které se po¬zději promítlo do teorií společenské smlouvy sedmnáctého století, a že jejich politické počátky leží v Americké a Francouzské revoluci století osmnáctého. Pouhým mýtem je ovšem též představa, že lidská práva se zrodila v roce 1948 v reakci na hrůzy holocaustu.
Lidská práva a hnutí za lidská práva v podobě, v jaké je známe a v níž se s nimi identifikujeme vstoupila na jeviště lidských dějin ve skutečnosti až v sedmdesátých letech dvacátého století, a to jakožto postrevoluční utopie, která zaplnila prázdné místo po utopiích revolučních. Slovy Pavla Barši: Zatímco přirozená práva či práva člověka a občana byla součástí buržoazních revolucí, na něž v devatenáctém a dvacátém století navázaly revoluce národní a socialistické, lidská práva v tom smyslu, v jakém jim rozumíme dnes, vykvetla nikoli z vítězství revolucí, ale na jejich troskách. Jejich počátky tedy nemáme hledat na konci osmnáctého století, ani na konci druhé světové války, ale v sedmdesátých letech minulého století.
K hlavním faktorům, jež přispěly ke zrodu lidských práv, patřila vedle krachu socialistické utopie a s ním spojenou rezignací na sociální rozměr též změna priorit americké zahraniční politiky, která, zejména po nástupu Jimmyho Cartera do prezidentského úřadu, lidskoprávní agendu přijala za svou a učinila z ní svou dějinnou misi, čímž otevřela cestu k její politické instrumentalizaci.
Otázka po kořenech naší lidskoprávní epochy není ovšem zajímavá a důležitá pouze z historického hlediska specifické historické podmínky a kontext, v němž lidskoprávní boom před půlstoletím nastal, jsou totiž ve¬psány do DNA ideje lidských práv a poněkud relativizují její nárok na univerzální a nadčasovou platnost.
The Day the World Stops Shopping
We can't stop shopping but we must stop shopping - the consumer dilemma that defines our lives and our future. What would happen if we did?
We are using up the planet at almost double the rate it can regenerate. To support our economies, we're told we must shop now like we've never shopped before, yet the scale of our consumption remains the biggest factor in the ruination of the world.
But what would life look like if we stopped? Visiting places where economies have experienced temporary shut-downs, artisan producers, zero-consumption societies and bringing together a host of expert views, this is both a history of our relationship with consumption and a story about the future.
Korszakhatáron
Szétporladt a hidegháború vége óta ismert világunk. Az előző évek kihívásai világossá tették, hogy lehetetlen a kitaposott úton továbbmennünk. Fel kell ismernünk, hogy egy új rend új típusú próbatételeivel állunk szemben. Ehhez alkalmazkodnunk létszükséglet. Nem halogathatjuk tovább, hogy megfejtsük, mégis hogy jutottunk idáig, és ami ennél is fontosabb: hogyan tovább? Schmidt Mária esszékötete ehhez nyújt támpontot. Nincs sok időnk: korszakhatárhoz érkeztünk.
Na sklade 1Ks
13,76 €
14,48 €
Nad propastí
Pokud vše půjde dobře, historie lidstva se ocitá teprve na svém počátku. Náš druh přežije miliardy let, což je dost času na to, aby skoncoval s nemocemi, chudobou a nespravedlností a rozkvetl do podoby, kterou si dnes ještě neumíme představit. Tato budoucnost je však nyní ohrožena. Kniha je založena na mnohaletém výzkumu, který se opírá o nejmodernější vědu a modeluje globální rizika, jimž jako lidstvo čelíme, od klimatické změny přes nekontrolovatelné šíření patogenů až po vývoj umělé inteligence. Autor tato rizika pojímá jako součást velkého příběhu lidstva a je přesvědčen, že vytvářet nejpravděpodobnější scénáře průběhu hrozících katastrof i toho, jak tato rizika minimalizovat, je největším morálním úkolem současnosti.
Sociální stratifikace
Knížka, vydaná původně v roce 2000, vznikla jako učební text pro kurs, který autorka přednášela studentům prvního ročníku sociologie na Fakultě sociálních věd UK. Pro aktuální vydání nebyla revidována ani doplněna.
Text je rozčleněn do čtyř oddílů. V prvním je problém vymezen a zasazen do širšího teoretického rámce. Sociální stratifikace je zde vysvětlena jednak jako specifický typ sociální struktury a jednak jako distribuční nerovnost. Druhý oddíl je věnován základním teoriím, jak klasickým, tak soudobým. Jeho cílem není, a ani by nemohlo být, podat
vyčerpávající přehled dosavadních úspěchů a neúspěchů na tomto poli bádání. Čtenáři se zde seznámí se třemi základními proudy v dnešních teoriích a výzkumu sociální stratifikace a dozvědí se něco o jejich kořenech v dílech klasiků. Jsou-li už takto seznámeni s různými výklady sociálních nerovností, snad snáze stráví pasáž věnovanou
základním pojmům a lépe porozumí sporům, které se o nich vedou. Základní pojmy jsou tedy rozebrány až v části třetí. Na základě posledního oddílu by si pak čtenáři měli strana 2 z 2 udělat rámcovou představu o tom, jak se dělá výzkum sociální stratifikace, a získat zdravě skeptický pohled na empiricky podložené závěry. Zařazena je i stručná informace
o výzkumu sociální stratifikace u nás a pasáž informující o tom, jaké komplikace vnesla do zkoumání třídní struktury zaměstnanost žen. Za každou kapitolou čtenář nalezne stručné shrnutí a doporučenou literaturu. Tu by měl ovšem každý vyučují aktualizovat a doplňovat v souladu s koncepcí svého kurzu.
Při výběru jednotlivých témat, problémů a autorů byla autorka vedena především snahou poskytnout studentům základní vodítko pro četbu současné naší i světové literatury věnované tomuto problému a současně dodržet únosný rozsah pro jednosemestrální kurs. Cílem bylo ukázat problém z různých zorných úhlů, žádný z nich studentům pokud
možno nevnucovat a vyhnout se tedy hodnotícím soudům.
dostupné aj ako:
Znáte jejich příběhy?
Kdo vlastně jsou „děti vyrůstající v dětských domovech“? Odkud do dětských domovů přicházejí a proč? Co mají za sebou? Jaká mají přání a sny? Jak to v běžném dětském domově vypadá?
Mezi veřejností přežívá názor, že dětský domov je to nejhorší, co může dítě potkat. Pro mnoho skvělých a šikovných mladých lidí dětský domov znamenal záchranu, a to v mnoha případech doslova. Organizace Dejme dětem šanci si dala za cíl zažité mýty vyvracet. Autentické příběhy dětí a mladých lidí, kteří strávili část života v dětském domově, vám poskytnou odpovědi na tyto otázky a ještě mnohem víc…
Népdalgyűjtés, mesegyűjtés
Solymossy Sándor (Pest, 1864. augusztus 28. – Budapest, 1945. április 9.) magyar néprajzkutató, egyetemi tanár, a Magyar Tudományos Akadémia tagja. Szakterülete a néphit-, a népmese- és a népballada kutatása. A néprajz és az összehasonlító néprajzi kutatás elméleti, módszertani kérdéseinek lefektetése. Két előadását tartalmazza néprajzi füzetünk, melyben a hagyomány megőrzésének fontosságát vázolja fel a szerző. „A népdalok és népmesék gyűjtése hasonlít a vadvirágszedéshez. Ennek is amannak is sokféle, de egymáshoz igen hasonló módjai vannak… A munka nemzeti jelentőségű s kívánom, kísérje siker, legyen rajta Isten áldása!” – vallja Solymossy Sándor.
Ekonomie, ekologie, veřejná politika, eudaimonia
Fakulta sociálních věd UK ustavila v roce 1995 Cenu Josefa Vavrouška, Lidské hodnoty a problémy rozvoje civilizace. O cenu se do roku 2021 ucházelo 407 autorů studentských prací. Publikace přináší nejen dokumentaci prací a jejich ocenění, ale také zamyšlení nad vědními disciplínami, do jejichž rámce náležejí. Reflektuje stav teoretické ekonomie, jejíž paradigma je vystavováno kritice v důsledku negativních dopadů hospodářského rozvoje na přírodu i na sociální vztahy. Dále rozebírá přínos Josefa Vavrouška k rozvoji nové vědní disciplíny veřejné politiky a pokračuje zdůrazněním jeho kritiky neudržitelnosti soudobého hodnotového směřování euroamerické civilizace. Nabízí hodnotovou proměnu při chápání toho, kdo je to člověk, co je jeho údělem, posláním a štěstím na Zemi.
dostupné aj ako:
A magyar ősvallás
Solymossy Sándor (Pest, 1864. augusztus 28. – Budapest, 1945. április 9.) magyar néprajzkutató, egyetemi tanár, az Magyar Tudományos Akadémia tagja. Főbb kutatási területei a néphit-, a népmese- és a népballada-kutatása. A néprajz és az összehasonlító néprajzi kutatás elméleti, módszertani kérdései.
Jelen tanulmánya „A magyar ősvallás” kérdéskörét és összefüggéseit mutatja be: a samán alakját, a világfa és a népmesékben fellelhető ősvallási elemek jelentőségét és kapcsolatát a magyarság hitrendszerével.
Islámská doktrína o ženách
Role žen v islámské civilizaci se velmi liší od jejich postavení v naší společnosti. Ženy musí žít podle doktríny, která je založena na příkazech Alláha v koránu a na slovech a činech Mohameda v hadísech a síře – jeho životopise.
V islámské doktríně se na ženy pohlíží jako na méněcenné a z právního hlediska podřízené mužům (Buchárí 1, 6, 301), měly by být zahaleny, pokud nechtějí být zneužívány (korán 33:59) a ve všech ohledech by měly poslouchat své muže, jinak mohou být bity (korán 4:34).
Mohamed, kterého Alláh uznal jako dokonalý příklad k následování pro veškeré lidstvo, měl mnoho žen a sexuálních otrokyň. Jednou z Mohamedových oblíbených žen byla Áiša. Oženil se s ní, když jí bylo šest let a začal se s ní pohlavně stýkat, když jí bylo devět let. Tento sňatek byl ustanoven jako neměnný příklad pro budoucí generace a byl kodifikován v islámském právu šaría.
Ideologie představená v této knize vládne stovkám milionů ženských životů.
Seznamte se s jejich světem v Islámské doktríně o ženách.
A lucaszék
Róheim Géza (Budapest, 1891. szeptember 12. – New York, 1953. június 7.) magyar néprajzkutató, Ausztrália, Új-Guinea, Mexikó néprajzi kutatója, az etnológia pszichoanalitikai irányzatának világhírű egyénisége. A lucaszék című tanulmánya a Luca naptól Karácsonyig tartó időszak alatt történő cselekedeteket mutatja be, melyek egyrészt a lucaszékével kapcsolatosak, másrészt a boszorkány felismerését célozzák, de a magyar és nemzetközi folklór hiedelemrendszerét és mágikus praktikáit is feltérképezi a szerző.
Pozerať, počúvať, čítať
Francúzsky antropológ a etnológ Claude Lévi-Strauss (1908-2009) v celom svojom rozsiahlom diele skúmal mnohotvárnu problematiku kultúrnych prejavov človeka. Či boli predmetom jeho skúmaní mýty, príbuzenské vzťahy alebo klasifikácie rastlín a živočíchov, často sa pritom obracal k umeleckým dielam, aby v nich pomocou štrukturálnych metód našiel ukážky tvorivých schopností ľudského ducha.
V práci Pozerať, počúvať, čítať výsledky svojich reflexií umeleckej tvorby zhrnul a posunul k záverom, ktoré od výtvarného umenia, hudby a literatúry prechádzajú až charakteristikám miesta človeka v prírodnom a dejinnom kontexte.
Kniha vychádza s farebnou prílohou a vo výbornom preklade znalca diela Clauda Lévi-Straussa filozofa a prekladateľa Miroslava Marcelliho.
Hungarikumok - válogatott nemzeti értékeink
Megkülönböztetésre, kiemelésre méltó érték, amely a magyarságra jellemző tulajdonságával, egyediségével, különlegességével, minőségével a magyarság csúcsteljesítménye, amelyet külföldön és belföldön egyaránt a magyarság eredményeként, kiemelt értékként tartanak számon, védett természeti érték, amit a Hungarikum Bizottság hungarikummá minősít, és ami a törvény erejénél fogva hungarikum.
Meziprostory
Jak pracovat se smíšenými skupinami? To je otázka, kterou si Dana Moree klade spolu s téměř padesáti účastníky několika smíšených romsko-neromských skupin. Dělá rozhovory s elitami na obou stranách, zabývá se školami v blízkosti vyloučených lokalit a mapuje vznik smíšené skupiny v Ústí nad Labem, v které (ne)herci společně pracovali metodou divadla utlačovaných. Autorka využívá termín meziprostory pro označení pomyslného nebo reálného místa, ve kterém se lidé ze smíšených skupin setkávají, a formuluje principy, které v takto uspořádaných skupinách pomáhají nejen naplnit důvod, proč se lidé setkali, ale také napomoci tomu, aby k sobě našli cestu snadněji.
dostupné aj ako:
It Was Vulgar and It Was Beautiful
The story of art collective Gran Fury--which fought back during the AIDS crisis through direct action and community-made propaganda--offers lessons in love and grief.
In the late 1980s, the AIDS pandemic was annihilating queer people, intravenous drug users, and communities of color in America, and disinformation about the disease ran rampant. Out of the activist group ACT UP (AIDS Coalition to Unleash Power), an art collective that called itself Gran Fury formed to campaign against corporate greed, government inaction, stigma, and public indifference to the epidemic.
Writer Jack Lowery examines Gran Fury's art and activism from iconic images like the "Kissing Doesn't Kill" poster to the act of dropping piles of fake bills onto the trading floor of the New York Stock Exchange. Lowery offers a complex, moving portrait of a collective and its members, who built essential solidarities with each other and whose lives evidenced the profound trauma of enduring the AIDS crisis.
Gran Fury and ACT UP's strategies are still used frequently by the activists leading contemporary movements. In an era when structural violence and the devastation of COVID-19 continue to target the most vulnerable, this belief in the power of public art and action persists.
Sarlatánok kora
Ahogy Alice esett Nyuszi barlangjába, úgy zuhanunk az áltudományok, a tudományellenesség és az összeesküvés-elméletek mély üregébe, amelyet a közösségi média, illetve a koronavírus-járvány csak tovább tágított. Sarlatánok korában élünk.
Bár a tudomány eredményeinek hasznosításából és ennek előnyeiből mindenki részesül, mintha egyre többen és minduntalan hangosabban kérdőjeleznék meg a legegyértelműbb tudományos alapigazságokat is – mint például azt, hogy az oltások hatékony védelmet nyújtanak a vírusok ellen. Egyre nagyobb vonzerejük van azoknak a furcsa hiedelmeknek, amelyek szerint a Föld lapos, vagy hogy földönkívüliek rendszeres látogatást tesznek bolygónkon. Hódítanak a könnyű, olcsó, önismeret-fejlesztést és önmegvalósítást ígérő pszichológiai tesztek és sikerkurzusok vagy éppen a bulvárhoroszkópok.
Miért lehetnek veszélyesek a látszólag ártalmatlan sarlatánságok is? Kik és miért „dőlnek be” ezeknek? Mi tüzeli és mi csillapíthatja a napjainkban zajló áltudományos forradalmat? Hogyan ismerhetjük fel a tudományosság álruháját öltő hamis szakértőket? Mit tehetnek a sokszor tudatosan manipuláló kuruzslók ellen a tudósok, az újságírók, és hogyan védekezhetnek ellenük a laikusok? Kötetünk a téma legkiválóbb hazai szaktekintélyeinek segítségével, közérthető stílusban ismerteti meg az olvasót a „hétköznapi” áltudományos érveléssel, az áltudományok csáberejének okaival és veszélyeivel.
A kötet szerzői: Aczél Petra, Bauer Zsófia, Boldogkői Zsolt, Fábri György, Falyuna Nóra, Hanula Zsolt, Hegedüs Andrea, Kemenesi Gábor, Koltai Júlia, Köteles Ferenc, Krekó Péter, Kutrovátz Gábor, Mérő László, Molnár László, Simon Evelin, Veszelszki Ágnes, Zemplén Gábor
Bídníci
O chudobě se dobře diskutuje. Nechceme se na ni ale doopravdy podívat.
Měli se víc snažit. Jsou líní. Bez zájmu o vlastní rozvoj. Chybí jim vzdělání. Tyto a spoustu podobných vět si o sobě mohou vyslechnout nezaměstnaní a chudí lidé všech vyspělých demokratických společností. Včetně rodičů německé novinářky Anny Mayrové, která si podobných řečí zažila až dost. A to i od lidí, od nichž by čekala větší pochopení. Dříve se za svůj původ i nezaměstnanost rodičů styděla, dnes už svůj postoj změnila. Pochopila, že společnost potřebuje obraz chudých a neschopných, aby se všichni ostatní mohli cítit dobře, aby si mohli blahopřát, že v životě uspěli. V nekompromisní a úspěšné knize Bídníci Mayrová vypráví osudy své rodiny a zároveň se vymezuje vůči této společenské potřebě. Zkouší si představit svět, který se obejde bez obrazu neúspěšných.
dostupné aj ako:
21 lecke a 21. századra (puha kötés)
Lényegtelen információkkal elárasztott világunkban a tisztánlátás hatalom. Vajon értjük még egyáltalán a világot, amelyet alkottunk? Tudjuk, mi történik körülöttünk, és melyek a jelen legnagyobb kihívásai és döntései? Tudjuk, hogy mire tanítsuk a gyerekeinket?
Ez a könyv nem történelmi narratívának, hanem válogatott leckék gyűjteményének készült. Ám ezek a leckék sem szolgálnak egyszerű válaszokkal. Céljuk, hogy további gondolkodásra késztessenek, és segítsenek az olvasónak részt venni korunk fontos párbeszédeiben.
Miért van válságban a liberális demokrácia? Mit tehetünk a járványszerűen terjedő álhírek ellen? Isten visszatért? Új világháború közeleg? Melyik civilizáció uralja a világot? A Nyugat? Kína? Az iszlám? Nyitva hagyja-e a kapuit Európa a bevándorlók előtt? Meg tudja-e oldani a nacionalizmus az egyenlőtlenség és a klímaváltozás problémáit? Mihez kezdjünk a terrorizmussal?
Harari első könyve, a Sapiens az emberiség múltjával foglalkozott, azt vizsgálta, hogyan vált egy jelentéktelen majom a bolygó urává. A második, a Homo deus az élet hosszú távú jövőjét tárta fel, arról elmélkedett, hogyan válhat az ember végül istenné, és mi lehet majd az értelem és a tudat sorsa. Ebben a könyvben a jelenre és az emberi társadalmak közvetlen jövőjére koncentrál. Megvizsgálja a világot leginkább formáló és a bolygónk jövőjét legnagyobb valószínűséggel befolyásoló erőket. Egyes részek a technológiára, mások a politikára, a vallásra vagy a művészetre összpontosítanak. Bizonyos fejezetek az emberi bölcsességet ünneplik, mások az emberi ostobaság sorsdöntő szerepét helyezik előtérbe.
Mindezen témákon azonban ugyanaz az egy kérdés ível át: mi történik ma a világban, és mi ezeknek az eseményeknek a mélyebb értelme?
Tušení (možné) budoucnosti
Společnost si postupně vytvořila propracovanou ekonomickou a sociální hierarchii. Vztahy lidí jsou posuzovány nejen tradicemi, ale zejména normami a zákony. Jejich porušování je chápáno jako nedodržování morálky a tradic příslušné komunity či přestupky nebo trestné činy, které nerespektují platné zákony. Takto je posuzováno nejen směřování člověka, ale téměř každý krok, který učiní. Regulace prostřednictvím norem a zákonů je provázena rozvolňováním charakteru a morálky. Méně viditelnou stránkou je, že každý složitější systém se stává zranitelnějším. Cítíme to, a ačkoliv oficiálně preferujeme individuum, fakticky předáváme své kompetence (ochranu volnosti) jiným. To nás ovšem nezbavuje otázek aktivity člověka a smyslu další existence lidstva jako živočišného druhu.
dostupné aj ako:
Kategória literatúry sociológia a etnológia poskytuje široký výber kníh zameraných na štúdium sociálnych a etnologických javov, spoločnosti a kultúry. V tejto kategórii nájdete diela od svetových a slovenských autorov, ktoré analyzujú sociálne štruktúry, vzťahy, identitu a kultúrne procesy.
Objavte dôležité teoretické a praktické informácie o sociológii a etnológii, ktoré vám umožnia lepšie porozumieť spoločnosti a jej rôznorodosti.
K najznámejším autorom sociologickej a etnologickej literatúry patria Max Weber, Émile Durkheim, či Clifford Geertz.
