Knihy - Česká poézia strana 7 z 100
zobraziť:
Nevyzpytatelné vlny lásky
Láska, ten silný, pozitivní cit. Všichni známe a víme, co to slovo znamená. Někdo po lásce marně touží, jiný ji v sobě ukrývá nebo se jí bojí a další ji dává na odiv či je jejím velkým vyznavačem.
V prvotině Kamila Pulce, má každá kapitola vlastní příběh, který se podařilo vepsat do nevyzpytatelných vln, kdy jednou se na vlně lásky vezeš a jindy tě potápí do hlubin, odkud nebývá návratu.
Zvláštní starobylá písňová dikce veršů a baladický nádech je velkou předností poezie v této knize, která je něžná i krutá, bolavá i srdečná, hořkosladká, pomíjivá a často i dech beroucí. Každý si v ní může najít paralelu se svými nevyzpytatelnými láskami.
A tomu všemu přispívají úžasné ilustrace akademického malíře Tomáše Měšťánka, velkého milovníka života. Jeho kresby jsou samostatným, ale zároveň prolínajícím se příběhem věčné lásky.
Pomalu tančím a nic se neděje
Sbírka Bořivoje Petráka obsahuje 58 básní, které jsou doprovázeny fotografiemi soch a plastik Radka Andrleho. Autor o své básnické sbírce píše:
„První opravdovou báseň jsem napsal, když mi bylo šestnáct. Ještě v ní bydlel Rimbaud, ale byla už moje. Byla o lásce a touze – o lásce, co proklouzla mezi prsty.
Můj otec měl velkou knihovnu a v ní měla poezie významné místo. Někteří básníci mi byli blízcí hned, ale víc bylo těch, kteří mě neoslovili. A tak to u většiny z nich zůstalo až dosud.
Psal jsem hodně. Potřeboval jsem psát. V době dospívání (ale i dospělosti) může být poezie lékem - cestou, jak zvládnout neklidné nitro. Není to ale zrcadlo, obraz nemusí být přesný a pohledy na svět mívají různé úhly... a čtenář má právo na vlastní pocit.
Když napíšete báseň v šestnácti, je to výkřik. Když píšete poezii ve zralém věku, je to výzva. Je to vášeň, které se nelze zbavit.
Mám rád poezii, kde slova jsou živá, mají různý tvar, zvuk, rytmus, mají různý význam. Báseň může být abstraktní a nemusí mít děj a příběh, ale musí v ní být emoce, koncentrovaný a velmi silný pocit.“
Kde končí stromy a začínají hvězdy
Kde končí stromy a začínají hvězdy je sbírka lyrických básní. Autor se v ní otevírá se svými niterními prožitky, píše o milostných i úpadkových tématech. V knize se objevují básně různých stylů, především sonety, které si zaslouží pozornost pro své formální zpracování, ale i volný verš. Básně navíc doprovázejí malby Jiřího Vlacha, v rukou tak držíte dílo hned dvou autorů.
Sešit z Marienbadu
Žánrově rozmanitý a komponovaný opus Sešit z Marienbadu sestává z básní, deníkových záznamů a různorodých textů, jež Vladimír Binar neměl v době jejich vzniku příležitost vydat, jako jsou překlady, posudky, eseje, přednášky, záznamy tahitských mýtů atd. Spis obsahuje také vybrané přijaté dopisy. Čtenář drží v rukách knihu, která vznikala téměř půl století, od konce šedesátých let do roku 2016. Prolínají se v ní dějiny, dobový kontext, politická situace, rodinný a milostný život, geneze básní a knih, způsob práce, obživa, vztahy s lidmi, stavba domu, verše, překlady, cestování... Přes zdánlivou roztříštěnost však texty vytvářejí sourodý celek, ukazují, jak jsou život a dílo propojeny.
Zkouška Sirén
Lidský faktor zatlouká hřebíček
Možná že jediným lidským pojítkem s přírodou a transcendencí je naše neschopnost dostát vlastním požadavkům lidství. Věrnost se rozbíjí o chtíč, „lása“ o každodennost soužití, ideály o chuť nemyslet na nic, mateřství o děti, vůle o bezmoc, buňka o jinou buňku. Nejde však o muže a ženu, o vztahy. To lidé jako by nedokázali uspět v žádném ze svých rituálů lidskosti, návštěvy po čaji odcházejí s nákladem moči a někdo právě zradil přítele. A příroda dál rozehrává své podivuhodné, čarokrásné procesy ve vzduchu, na zemi, ve vodě, pod zemí i nad Zemí, bez jakékoli účasti. „Kde se nachází tvé deniště, / najdu já konec svých dnů. / Střelné, sečné, hodné — nehraj si na zotročené zvíře, / jsi-li zotročené zvíře.“ Zkouška Sirén je čtvrtou řadovou básnickou sbírkou úspěšné autorky, která se věnuje mnoha literárním disciplínám.
Mapa Kontinentu Tvého Srdce
Vydej se do neznáma a objev nový Kontinent, dosud nezmapovanou oblast jednoho lidského srdce.
Jejího srdce.
Vydej se s průvodcem, který přežil coby chodec na špatném místě ve špatnou chvíli, sražení osobním automobilem při rychlosti přes 60 km/h.
Nepozorný řidič řítící se obcí v květnu 2019.
Napsáno po probuzení z kómatu, zážitcích s tunelem a světlem, po kolech opakujících se operací a rehabilitací.
Zkrátka po chvílích v pekle.
Máš odvahu, vydat se na cestu?
Maminka
Půvabné vzpomínky na dětský svět a na maminku, která dokázala udělat domov krásným, oslovily nejednu generaci. Prosté a jednoduché verše (např. Maminčina kytice, Mlýnek na kávu, Všední den, Dědečkův pohřeb, Vijío, Krabice na čaj, Domov... ) opěvují nejen dětství, ale především dobrotu, krásu, práci i únavu maminky a mluví ústy básníka za mnohé z nás. Tentokrát je doprovázejí ilustrace Jany Kiselové-Sitekové.
Na sklade 1Ks
11,39 €
11,99 €
Muž pod černým deštníkem
Úspěšný spisovatel Jiří Hájíček je v české literatuře znám především jako prozaik, autor povídek a románů. Kdysi však verši začínal. Také nyní se příležitostně věnuje poezii, nejčastěji právě v podobě haiku, klasické japonské formy. Nabízí v ní lyrické miniatury, útržky dnů a příběhů, drobné imprese, atmosféry, vnitřní vitráže. Je to poezie civilní a neokázalá, poezie s hlubokým osobním ručením, jež je však velmi cudné, ukryté do věkovitého kánonu. Je to „Hájíček jinak“, avšak ve svých základních akordech dobře rozpoznatelný. Již vydal jeden úspěšný svazek nazvaný Muž na pokraji vzplanutí; haiku z diáře 2017—2018 (2018) a předkládaná novinka na něj navazuje nejen svým názvem. „Haiku je jako vytratit se bez velkých slov někde na cestě mezi poli, v ulicích města nebo v ranním šeru kuchyně. To je pro mě haiku. Nulová stylizace, bez metafor, jen těch pár slabik a slov a pak ticho…“ říká prozaik s lyrickou duší.
Kdesi pod nebesy
Drobná luxusní publikace s básněmi Radka Malého a ilustracemi Martiny Špinkové je postavená na kontrastu hravosti slov a vážných témat našeho života - stesku, naděje, zoufalství, krásy, konečnosti, prchavosti.
Veď mě ve tmě
V nové sbírce známého básníka najdete miniaturní „detektivky“, ve kterých se motivy z televizních seriálů rafinovaně mísí se starověkými mýty, velmi současně pojaté básně na biblická témata i třeba ve verších psané rodinné memoáry. A taky řadu osobních vyznání zralého autora, který o sobě přiznává, že „nemá už lásky moc, moc lásky ale má.“ Knížka vychází s výtvarnými ilustracemi akademického malíře Jana Gablera a v nádherné grafické úpravě.
Nervy nadranc
Třetí básnická sbírka předního českého psychiatra Radkina Honzáka s názvem Nervy nadranc představuje opět jeho osobitou poetiku, založenou na nonsensových hříčkách, jazykové vynalézavosti, historických, mytických a biblických aluzích, ale i na reáliích z lékařského, společenského a politického prostředí. Je to knížka plná humoru, sarkasmu, nadsázky a blasfemie, která potěší každého, kdo má rád legraci s hlubším podtextem. I tentokrát autorovy verše doprovází vynalézavá grafická úprava Luboše Drtiny a jeho původní ilustrace.
Hlava vody
Stanislav Denk. Narodil se 1962 v Brně. V občanském povolání učitel ve Velkém Týnci u Olomouce, kde žije a působí v místní správě. Vydal básnické sbírky Kámen mlýna (Host, 2008), Obruče vzduchu (Dybbuk, 2011) a Hrana ohně (Dybbuk, 2015). Uveden v ročence Nejlepší české básně 2011 (Host, 2012) a antologii Krátká báseň (Protimluv, 2020). Výbory jeho básní byly přeloženy do angličtiny, polštiny a srbštiny.
Pohlavky pro zvědavé
Básně Vratislava Effenbergera na první pohled působí jako texty, ve kterých je s imaginací nakládáno jiným způsobem, než jak je to u surrealistického básníka obvyklé. Těžištěm jeho poetiky totiž není genitivní metafora, nýbrž básnický obraz, který se podobá tomu filmovému. Effenbergerova poezie je zvláštní, svébytná, ale také matoucí a nejednoznačná. Mnohé básně se čtou jako film plynoucí před očima, jiné v sobě mají něco jako „zaklínací“ gesto. Berme tedy jeho básně jako filmy, které si můžeme nosit po kapsách. „Kapesní filmy“, které představují alternativu k dnešním krátkým videím.
Mizerná procenta naděje
Jiří Šotola coby autor veršů je v současnosti spíše relativizován, ne-li úplně přehlížen. Přitom jeho básnická tvorba provokuje i tím, co o ní dodnes vlastně spíš jen tušíme a co v ní na nás ještě čeká k objevení. Strach, úzkost i sarkastická nota jsou narovnávány a doplňovány ideálem, snem, budoucností. Kontrast i polemika (mnohdy se sebou samým) vede básníka pomalu, ale jistě k výraznému teatrálnímu gestu, k jakési nečasové, loutkové podobě nějakého světa, na nějž se díváme, ve kterém se stejnou měrou ubližuje i miluje. Míří k rozporům, k dialogičnosti, k nějaké stále výraznější dějové poezii.
Palte mou duši
Luisa Ziková nenáviděla muže pro jejich mužství a ženy pro jejich ženskost. V její poezii najdeme osamění i převažující vědomí blízkosti smrti. Svět a motivy města vidíme často spojené s deziluzí, ironizuje maloměšťáctví i mondénnost uměleckého i pseudouměleckého světa. To vše pak doplňuje nepříliš jistým hledáním smyslu života, s čímž se váží i nezbytné propriety dobové: neurastenie, deprese, melancholie, narcismus, erotismus i sebevražda. Nechybí samozřejmě časté motivy choroby, kterou Ziková procházela, stejně jako dozvuky sentimentálního, a ještě vlastně pořád nezralého dívčího pohledu na svět.
Klóketen
Sylva Lauerová se opět vrací na básnickou scénu, a jak už jsme u ní zvyklí, odmítá se zavděčit obecnému poetickému vkusu. Zachycuje stav duše i mysli ve střídmých, minimalistických črtách, mluví k nám jazykem zenových obrazů či nekompromisně glosuje příběhy z okolního světa.
Klóketen je v pořadí třetí básnická sbírka této komerčně velmi úspěšné románové autorky (Hračka, Jumaroro, Sexy strategie, Tichošlap). Nese podtitul Zápisky z dozrávání. Název, inspirovaný jazykem dnes již zaniklého jihoamerického kmene indiánů Ona, je označením pro novice procházejícího náročným iniciačním rituálem dospělosti. Takto vidí sebe, svůj život i život ostatních v posledních letech i sama spisovatelka, obracející se opakovaně k odvrácené straně lidského bytí, plné pochyb, smutku, nostalgie i odevzdanosti.
Kniha je rozdělena do tří pomyslných částí: krátkých meditativních zastavení, vybízejících k hlubšímu zkoumání sděleného, výboru z autorčiny tvorby, a to jak v českém, tak anglickém jazyce, a lyrickoepické básně Klóketen, vracející se k bolestnému tématu značně opomíjené genocidy původních obyvatel Jižní Ameriky.
Pro ztvárnění finální podoby Klóketenu přizvala Sylva Lauerová malířku Romanu Štrynclovou. Z jejich spolupráce vznikly ilustrace, které sbírku citlivě doplňují a brilantně vystihují atmosféru nevšední poetiky, se kterou se v knize můžeme setkat.
Táto kategória je venovaná básnickému umeniu v českom jazyku a ponúka vám jedinečnú príležitosť objaviť bohatstvo a rozmanitosť českej literatúry. Nájdete tu básnické diela od slávnych českých klasikov až po súčasných autorov, ktoré vás prenesú do sveta krásy, vášne a hlbokých emócií českého jazyka.
Česká poézia je významnou súčasťou kultúrneho dedičstva Českej republiky. Táto kategória ponúka básnické diela od slávnych klasikov, ako Karel Hynek Mácha, Jaroslav Seifert, František Halas, a ďalších, až po súčasných autorov, ktorí pokračujú v básnickom umení a oslovujú modernú generáciu. Nájdete tu básne plné hlbokých myšlienok, lásky, smútku, radosti a obrazov, ktoré vás vtiahnu do sveta citov a fantázie.
Pri prehľadávaní tejto kategórie narazíte na básnické zbierky rôznych štýlov a tematiky, od romantických básní o prírode a láske k Česku, cez introspektívne diela o ľudských citoch a existenciálnych otázkach, až po spoločensky angažované básne, ktoré reflektujú súčasné udalosti a problémy.
