Knihy - Divadlo - teória, história,... strana 1 z 40
zobraziť:
Divadlo a etika
Divadlo a etika je titul odborné recenzované kolektivní monografie, jejímž cílem je prezentace původních příspěvků autorů z řad pedagogů, doktorandů i studentů všech kateder Divadelní fakulty Akademie múzických umění v Praze (DAMU). Smyslem celofakultní kolektivní monografie je zkoumat, jaká je etická role divadla v současném souběhu několika globálních krizí, jakým způsobem se v dnešním divadle realizují etické principy a etická dilemata, jaké etické výzvy představuje současné divadlo pro tvůrce i diváky (účastníky) a jaké podmínky dnes umožňují vnímat a realizovat divadlo jako prostor etické kultivace.
Loutka mezi divadlem, filmem a televizí
Obsáhlá kniha pojednává o vedené loutce v českém filmu a televizi. O prostředcích výtvarného divadelního a filmového jazyka v oblasti loutkové inscenace, seriálu, filmu s divadelními loutkami, zejména v Československé televizi, České televizi a Krátkém filmu mezi lety 1950–2020. Chronologicky po desetiletích sleduje, jak se scénografické pojetí i filmové tvarosloví inscenací a filmů s divadelními loutkami vyrovnávalo s dobovou zkušeností divadla a poetikou filmové loutkové animace. Za jakých okolností a s kterými autory vznikal a postupně se etabloval osobitý loutkářský výtvarný televizní a filmový jazyk. Analyzuje základní tendence, které posouvaly scénografické postupy k tvořivosti a fantazii – černé divadlo, ekranizaci, masky, herce vedle loutky a další, které ve své době značně rozšířily i sám pojem loutkového divadla. Obrazová publikace přinášející stovky archivních snímků slavných loutkových pořadů od Večerníčků až po filmy Jana Švankmajera vychází v nápaditém designu Petra Babáka a Lukáše Kijonky z grafického studia Laboratoř.
Publikace se zároveň pokouší vyplnit jisté vakuum historiografické a teoreticko-estetické literatury v oblasti televizní, filmové a jiné mediální loutkářské tvorby. Vychází především z důkladného průzkumu archivů a na základě faktografického materiálu představuje, pokud možno obsažný a zároveň komplexní přehled zásadních progresivních počinů v tomto oboru, který doplňují analytické a zobecňující teoretické závěry. Přináší pestrý obraz estetických názorů a tvůrčích koncepcí mnoha významných autorů ve vztahu k proměnám jak uměleckých stylů, tak i společenských systémů a je tak výsostnou poctou českému filmovému a divadelnímu loutkářství a jeho tvůrcům z období více jak půl století.
Půlstoletí s Cimrmanem, 2. vydání
Unikátní knížka, která vychází při příležitosti padesáti let Divadla Járy Cimrmana, přibližuje obrazem i textem neznámou tvář nejslavnějšího českého divadelního souboru. Zdeněk Svěrák bilancuje jeho historii formou soukromého dopisu Ladislavu Smoljakovi a každý člen divadla přidal svou nejživější vzpomínku. Čtenář se tak dozví, jak se přihodilo, že se Petr Brukner narodil ve dvou městech současně, čeho nejhoršího se dopustil Miloň Čepelka a jaký je největší herecký problém Miroslava Táborského. Pro fanoušky Járy Cimrmana bude překvapením, že souborem prošla řada známých osobností, jako Jiří Menzel, Jiří Stivín nebo Jaroslav Uhlíř, a že v tomto zdánlivě ryze mužském divadle nechybějí ani ženy. Nepřeberné množství fotografií zachycuje herce v jejich výrazných rolích, ale většinou je objektiv namířen do zákulisí, a odkrývá tak dění, které zůstává publiku utajeno.
Vyvětráváme
Kniha autorského týmu, vedeného prof. Janem Vedralem, dramatikem, šéfdramaturgem Divadla na Vinohradech a vysokoškolským pedagogem, nabízí – i razancí prominentních autorů formátu Vladimíra Justa, Radmily Hrdinové, Lenky Jungmannové, Vladimíra Procházky ad. – velmi detailní a otevřený pohled na proměnu přední pražské scény po srpnu 1968, na divadelní etapu v mimořádně ztížených podmínkách až do listopadových událostí v roce 1989.
Vedle šéfů, režisérů a dramatiků pro množství fotodokumentace před námi zároveň defiluje i tehdejší nebývale silná herecká garnitura: Jiřina Bohdalová, Iva Janžurová, Jiřina Jirásková, Daniela Kolářová, Hana Maciuchová, Jana Štěpánková, Dagmar Veškrnová, Gabriela Vránová, Josef Bláha, Vlastimil Brodský, Otakar Brousek, Radoslav Brzobohatý, Petr Haničinec, Jaromír Hanzlík, Oldřich Kaiser, Miloš Kopecký, Jan Potměšil, Ilja Prachař, Viktor Preiss, Ilja Racek, Karel Roden, Zdeněk Řehoř, Jaroslav Satoranský, Svatopluk Skopal, Martin Stropnický, Tomáš Töpfer a mnozí další.
Fifty + čtyři
Druhý soubor divadelních her úspěšného dramatika, scenáristy a režiséra Petra Zelenky (1967). Obsahuje hry Job Interviews (2014), Elegance molekuly (2018), Beckham (2020), Da Vinci (2021) a Fifty (2022). Autorkou doslovu a bibliografie je teatroložka Lenka Jungmannová.
Dramaturgy and Research in Devised Theatre
The book deals with the research process and the role of the dramaturg in original non-interpretive theatre and consists of two parts. The Interviews chapter focuses on the creative process with an emphasis on the method of "devising" (collective authoring). In it, Synne Behrndt combines interviews with artists and theoretical perspectives to gather arguments for the claim that devising and performance are themselves research, and discusses the role of the dramaturg in this process.
Sodja Zupanc Lotker’s text describes theatre projects ranging from contemporary dance to drama to site-specific, audio projects, performative perfumes and performance auctions. These often begin with a theme, a question or an experience. He sees dramaturgy in this process as a dynamic process in which the project emerges to the audience. The performance is a kind of projection screen, offered to the audience for collaborative reflection, endless, constantly bringing new stimuli, new experiences. Dramaturgy is then the network of stimuli from which this thinking emerges.
Kniha se zabývá výzkumným procesem a rolí dramaturga v autorském neinterpretačním divadle a sestává ze dvou částí. Kapitola Rozhovory se zaměřuje na tvůrčí proces s důrazem na metodu „devising“ (kolektivní autorské tvorby). Synne Behrndt v ní propojuje rozhovory s umělci a teoretické pohledy, aby shromáždila argumenty k tvrzení, že devising a performance samy o sobě jsou výzkumem, a zabývá se rolí dramaturga v tomto procesu.
Text Sodji Zupanc Lotker popisuje divadelní projekty v šíři od současného tance přes činohru až po site specific, audio projekty, performativní parfémy či aukce představení. Ty často započínají tématem, otázkou nebo zkušeností. Dramaturgii v tomto procesu chápe jako dynamický proces, v němž se projekt vyjevuje publiku. Performance je jakési projekční plátno, nabídnuté divákům ke společnému uvažování, nekonečné, neustále přinášející nové podněty, nové zkušenosti. Dramaturgie je pak síť podnětů, z nichž toto přemýšlení vzniká.
Čítať divadlo
Anne Ubersfeld patrila k zakladajúcim osobnostiam modernej francúzskej teatrológie. Podieľala sa na vybudovaní prvej špecializovanej katedry Études théâltrales, situovanej na Université Sorbonne Nouvelle – Paris 3. Etablovala priekopnícku teoretickú disciplínu, vyznávajúcu komplexnosť pohľadu na predmet výskumu a interdisciplinaritu. Francúzska vedecká obec si pre ňu osvojila pomenovanie semiológia, anglofónny svet prijal názov semiotika.
Predložená publikácia Lire le théâtre (Čítať divadlo), pozostávajúca z troch dielov I. Čítať divadlo, II. Škola diváka (L´école du spectateur) a III. Divadelný dialóg (Le dialogue de théâtre), predstavuje vo svetovom meradle avantgardnú prácu. Sumarizuje dovtedajší vývoj výskumu semiológie, ale najmä posúva myslenie jednotlivých teoretikov k adekvátnejším záverom. Preto ju domáca i zahraničná kritika hneď prijala ako pedagogický fundament a čitateľsky prístupné zasvätenie milovníkov divadla do intelektuálne rovnocennej reflexie ambicióznych artefaktov.
Čítať divadlo sa považuje za klasický teoretický text, nevyhnutnú súčasť pedagogického portfólia a podnet pre súčasné uvažovanie o divadle.
Zrušené! Pre pandémiu nehráme
Kniha Zrušené! Pre pandémiu nehráme dokumentuje vynútenú pandemickú prestávku v slovenských divadlách. Zachytáva spôsoby, akými sa divadlá v čase lockdownu dostávali k divákovi a prináša aj svedectvá divadelníkov a divadelníčok z prvej protikovidovej línie, ktorí ako dobrovoľníci pomáhali v nemocniciach či testovacích strediskách.
Keď pandémia ustúpila, vytesnili sme túto nepríjemnú skúsenosť s vedomím, že sa môže kedykoľvek vrátiť. Sme historicky/hystericky poučení, ale azda nie aj zmenení a naučení…
Autori textov: Maria Ristani, Matúš Bieščad, Katarína Kövesdi Cvečková, Miroslava Košťálová, Veronika Kolejáková,
Darina Kárová, Dušan Poliščák, Monika Michnová, Uršuľa Turčanová, Miroslava Kovářová, Katarína Figula, Michaela Paštéková, Michal Németh, Iveta Škripková, Miriam Kičiňová, Martin Kusenda, Andrea Sabová a Marián Viskup, Lucia Faltinová, Saša Sarvašová
Let´s baROCK!
Kniha Let’s baROCK! je zábavnou alternativou k akademickým encyklopediím dějin barokního divadla. Publikace je založena na stejném principu jako celá tvorba Geisslerů: propojuje hravě staré s novým tak, aby to čtenáře bavilo. Kniha upozorní na klíčové osobnosti, teatrologické i společenské mezníky či díla barokního období, současně se každý čtenář stává badatelem. Práce s kresbami a odkazy všeho druhu vede k zamyšlení o barokním umění dnes, o jeho vnímání, poselství a nadčasových hodnotách.
Režisér a herecký soubor: Případ K. H. Hilara
Dlouho postrádaná monografie o největším a současně jakoby nejkontroverznějším českém divadelním režisérovi Karlu Hugo Hilarovi (1885–1935) vychází z nejžhavější problematiky jeho šéfování ve Vinohradském divadle a v činohře Národního divadla: Byl diktátor? Nebo své herce opravdu inspiroval a vybudoval nejlepší činoherní soubor, který tvořil základ činohry Národního divadla ještě v 60. letech minulého století? Příběh jeho života a díla, tvořících výjimečnou jednotu, dovoluje nahlédnout tam, kde se tvoří předpoklady pro to, co pak obecenstvo vidí na jevišti: do složitých vztahů divadelního zákulisí, divadla a kritiky a samozřejmě divadla a doby, která nebyla jednoduchá. Tak předkládaná kniha nabízí i důležitý pohled na kulturní poměry první Československé republiky, která za Hilarova života vznikla a skončila tři roky po jeho smrti.
Költészet és ritualitás a kortárs magyar színházban
A színpadra állított alkotások és a társadalmi interakciók már nem értelmezhetők hagyományos esztétikai, dramaturgiai, műfajelméleti, illetve szociológiai, pszichológiai, antropológiai fogalmakkal.
Nem hagyható figyelmen kívül, hogy a létrehozandó előadás kisebb vagy nagyobb emlékezetközösségnek szól, s nem ragadható meg sem a klasszikus reprezentációelméletek, sem az avantgárd, neoavantgárd, sem a posztmodern művészetelméletek modelljeivel.
Az 1960-as évek közepétől megjelent a "szakrális színház" fogalma, ami - Hankovszky Tamás szerint - "hidat ver a múlt megszentelt pillanatai és a jelen között" és a "rituális színház", amely - P. Müller Péter szavaival - a szentmise jegyeivel idézi fel a történetet.
Prontvai Vera könyvtanulmányában Pilinszky színházeszményének továbbélését és folyamatos újrateremtését realizálja. Vidnyánszky Attila rendezéseiből a Krisztus-ábrázolásokat értelmezi, Visky András színpadi játékaiban pedig az azok révén megvalósuló központi metafora térbeállítását és ennek liturgikus működését vizsgálja. Mindketten kísérletet tesznek a poétikus és rituális vonásokat hordozó színház jellemzőinek elmélyítésére. (Sipos Lajos)
Mi, magyarok a színpadon - 51 fantasztikus színészlegenda élete
Latinovits, Ruttkai, Törőcsik, Sinkovits, Garas, Psota... sokáig sorolhatnánk a huszadik századi magyar színjátszás felejthetetlen alakjait. Könnyedén fel tudjuk idézni csodálatos alakításaikat, még mindig fülünkbe cseng a hangjuk.
De kik voltak ők valójában a színfalakon kívül? Mit éltek meg ezek a tehetséggel és érzékenységgel megáldott emberek mielőtt felgördült volna a függöny? Mennyit tettek hozzá a személyes kudarcok, örömök, bánatok a művészi teljesítményükhöz?
Sal Endre, a népszerű Mi, magyarok könyvek szerzője ezúttal a színművész mögött rejlő emberre irányítja olvasói figyelmét. Az esendő, olykor hibázó, küzdő, szeretetre, elismerésre éhes hétköznapi emberre, aki a tapasztalataiból és az őt ért hatásokból olyan kimagasló művészi teljesítményt tudott felépíteni, ami generációk számára nyújtott és nyújt a mai napig maradandó élményt.
Huszti Péter
"Sráckoromban pilóta voltam álmaimban, és hajóskapitány, masiniszta, orvos és karmester. De álmaimat messze felülmúlta a valóság. Ha egyáltalán valóságnak lehet tekinteni színészéletemet, hogy elhittem, és elhitettem, hogy én vagyok Lajos király és Jago, Peer Gynt és Cyrano, Higgins professzor és Szervét Mihály, és én vagyok Hamlet, a színészek óhajtott, rettegett dán királyfija Helsingor várában, és Tevje, a tejesember Anatevkában...
Meg a többi sárból, napsugárból összegyúrt figura. Játszótársaim közül is azokat csodáltam, akik bátran felvállalták az életben és a szerepeikben is, hogy nem vagyunk tökéletesek. Tévedünk, tévelygünk, bűnözünk. Aztán megbánjuk, újrakezdjük - hogy sárból, napsugárból, hogy emberből vagyunk."
(Huszti Péter)
Huszti Péter Kossuth-díjas és Nemzet Művésze címmel kitüntetett színművész generációjának egyik legismertebb tagja. Legendás színházi- és filmszerepekben nyújtott emlékezetes alakításai mellett jelentős rendezői és oktatói munkássága is. Az utókor nagy szerencséje, hogy szemben pályatársai többségével, szenvedélyesen dokumentálta életeseményeit, saját szavaival "szerepnovellákban" örökítette meg találkozásait a drámairodalom olyan nagyságaival, mint Shakespeare, Csehov, Ibsen.
Gajdó Tamás színháztörténész monográfiája a sokszínű és sokrétű életpálya állomásain kalauzolja végig az olvasót színikritikákkal, Huszti Péter visszaemlékezéseivel, száznál is több, sokszor dokumentumértékű képpel, fotóval.
Obrazy Romea Castellucciho
Monografia ponúka odbornú štúdiu tvorby talianskeho divadelníka Romea Castellucciho, výrazného predstaviteľa európskej divadelnej avantgardy, považovaného za jedného z najkontroveznejšch ale aj najinšpiratívnejších tvorcov činoherného, operného a fyzického divadla.
Kniha približuje formovanie režisérovej špeciálnej divadelnej poetiky prostredníctvom emblematickýh inscenii operného a hudobného divadla najnovšej etapy jeho tvorby.
Šimek, Grossmann a spol.: Návrat nejen ve fotografiích
Milan Wagner, fotograf a blízký přítel Šimka a Grossmanna, přináší nejen vtipné a dojemné historky, ale také mnoho dosud nepublikovaných fotografií. Zavzpomínejte na oblíbené duo společně s autorem, zasmějte se u kultovních povídek a ponořte se do atmosféry doby! Snímky slavných osobností z éry Š + G, Semaforu i z jejich soukromí vás přenesou přímo do středu dění. Tato výjimečná publikace dokonale zachycuje slavnou dvojici přesně tak, jak si ji chceme pamatovat.
O Vinohradech, kdysi královských
Byl jednou jeden dům… na rohu Mánesovy a Třebízského ulice na pražských Vinohradech. Poutavý příběh nejen tohoto domu a jeho obyvatel, ale i celé pražské čtvrti, zajímavých Vinohraďáků, známých i méně známých a také historii několika divadelních souborů s touto čtvrtí spjatých vypráví spisovatelka a „první dáma černého divadla“, která prožila v tomto domě celý svůj život. Překotná doba více než uplynulé stovky let dala vzniknout v této pozoruhodné pražské čtvrti příběhům přímo strhujícím.
Činoherní Ústí - Ve znamení kovadliny
Toto je připomínka padesáti let existence Činoherního studia v Ústí nad Labem. Scéna vznikla ve vypjaté normalizační době na troskách politickou mocí zrušeného Kladivadla. Činoherní studio se brzy prosadilo jako neobycejně živé divadlo s osobitou dramaturgií a schopností přitahovat zejména mladé publikum. Originální dramaturgii, režijní a herecký styl si divadlo udrželo i po pádu komunistického režimu. Životní etapy „Činoheráku“ přibližují čtenárům nejen texty mapující vývoj, ale také rozhovory s tvůrci a pamětníky, nebo vzpomínkově laděné příspěvky a výpovědi.
Umenie bez hraníc
Kniha je vďaka príspevkom od jednotlivých kritikov a teoretikov prelomovým dielom, ktoré spracúva umelecký prínos a produkciu Christopha Schlingensiefa. Ide o prvú takúto publikáciu o jeho umení a politickej zaangažovanosti vydanú v anglickom jazyku. Jednotlivé príspevky sa zameriavajú na rôzne aspekty Schlingensiefovej tvorby a poskytujú čitateľov podrobný pohľad na metódy a inšpirácie jeho umeleckých projektov. Ide o akademický ale aj populárny pohľad na dielo tohto význameného nemeckého umelca, ale kniha obsahuje aj vzácne interview so Schlingensiefom, ktoré otvára priestor na lepšie pochopenie jeho kreatívneho a angažovaného prístupu.
Pozorovat prázdný prostor
Tato kniha směřuje k formulování několika možných přístupů, jak se popasovat s prázdnotou, neurčitostí a otevřeností, které stojí na začátku každého nového tvůrčího procesu divadla nesoucího přízviska autorské a neinterpretační. Kniha přibližuje kontext tohoto typu tvorby, všímá si okolností, které ovlivňují formulování tématu, hledá způsoby, jak shromažďovat materiál a jak jej strukturovat, a reflektuje vnášení řádu do chaosu i naopak chaosu do řádu (pokud je potřeba dostat proces ze zaseknutého stavu znovu do pohybu). Zkoumá moment, kdy se z počátečního nic stává něco. Za možné nástroje řešení těchto otázek volí svobodu a intuici – a tytéž fenomény zároveň tvarovaly i její vznik.
