Knihy - Divadlo - teória, história,... strana 3 z 40
zobraziť:
Od prožívání k jednání
V tomto svazku velké řady edice Disk předkládáme čtenářům výběr česky dosud nepublikovaných statí K. S. Stanislavského, které zkratkovitě, ale výstižně mapují obraz vývoje myšlení velkého ruského divadelníka. Vedle přípravných materiálů k zásadním dílům, v nichž Stanislavskij formuloval svůj „systém“ či „metodu“ herecké tvorby, uveřejňujeme také stať, v níž pro Britskou encyklopedii shrnul svou uměleckou, teoretickou i pedagogickou koncepci, a konečně i jeden z posledních textů o přístupu k tvorbě herecké postavy, na němž pracoval před koncem svého života, ale nestačil jej dokončit a shrnout v další knize. Překlad statí od Aleny
Obsah:
Konstantin Sergejevič Stanislavskij:
*Z přípravných materiálů k práci o herecké tvorbě
*O různých směrech v divadelním umění: Rutinérství / Umění předvádění | Umění prožívání | Smíšené směry
*Umění herce a režiséra
*Přístup k tvorbě role (Nalezení sebe v roli a role v sobě)
Jaroslav Vostrý: Od prožívání k umění
1 Emoce a prožitky | 1.1 Stanislavskij a Damasio | 1.2 Od představy k příběhu | 1.3 Damasiův svět afektů | 1.4 „Ať pláče divák!“ | 1.5 Lze pocity fixovat? 2. Tvorba postavy | 2.1 Konec hereckých oborů | 2.2 Přirozenost a příroda | 2.3 Prožívání a tvorba | 2.4 Divadlo a umění | 2.5 Tvůrčí sebecítění.
Na sklade 1Ks
12,54 €
13,20 €
Hivatásos rajongó - Történetek színházról, pályatársakról
Gálvölgyi János már gyerekként is megszállottan lelkesedett a színházért: szenvedélyes autogramgyűjtőként ünnepelt színészekkel elegyedett szóba a művészbejáróknál, betéve tudta a Pesti Műsorban megjelenő szereposztásokat, és rendszeres látogatója volt a Madách Színház előadásainak. Rajongása akkor is megmaradt, amikor már ő maga is országosan elismert színművész volt.
A HVG 360-on megjelent beszélgetések alapján készült könyvben, a Hivatásos rajongóban, Gálvölgyi János Kövesdi Péterrel beszélget a színházi élményeiről, szinkron- és tévés szerepeiről, a haknikról, a hajdanvolt nagy pályatársakról és a méltatlanul elfeledett epizódszereplőkről. Beszámol mestersége buktatóiról és szakmai barátságokról, csakúgy, mint az emlékezetesebb sértődésekről, konfliktusokról. Személyes történetei az egykori színházi, filmes és tévés világ magával ragadó hangulatát varázsolják elénk, méltó emléket állítva egy egész színészgenerációnak.
Na sklade 3Ks
15,02 €
15,81 €
dostupné aj ako:
Italská opera v mozartovské Praze
Kniha je věnována jednomu z klíčových období dějin pražského divadla, vrcholným rokům zdejší italské opery (1781-1785), které významně ovlivnily světově proslulou tvorbu a recepci děl W. A. Mozarta. Téma je pojednáno ze dvou vzájemně se doplňujících hledisek: jako dějiny pražské opery a jako sonda do dobového italského repertoáru. Ve čtyřech kapitolách jsou vyloženy podmínky vzniku a provozu opery v Thunovském a následně i Nostitzově divadle, průběh sledovaných sezon, na vybraných sedmi operách hlavní rysy a důležitá témata repertoáru, který je v závěru zhodnocen v mezinárodním kontextu. Mozartovské souvislosti tvoří další interpretační rámec.
Kniha je založena na důkladném přehodnocení dosavadní literatury, nových pramenných objevech a analýzách oper, jež z většiny dosud nebyly ve světové odborné literatuře zpracovány. Součástí jsou rozsáhlé přílohy soupis repertoáru, transkripce dokumentů, ale také slovníkově uspořádané biogramy italských interpretů.
Nový domov Jany Giovanni Bellofato anebo Syflárna po pětačtyřiceti letech
Karel Haloun (1951) je výtvarník, grafický designér, publicista, editor, kurátor, nehrající člen kapel Jasná páka a Hudba Praha a docent UMPRUM. Tato kniha navazuje na předchozí soubor jeho ironických her a hříček Hrana hry (2019) a už podruhé ho představuje jako originálního undergroundového dramatika. Groteskní komedie Nový domov Jany Giovanni Bellofato je sequelem Syflárny, ve kterém se po pětačtyřiceti letech možná proměňuje původní zloba a pragmatičnost hlavní hrdinky v relativní smířlivost, ale okolní svět je bez ohledu na režimy, zdá se, pořád stejně cynický. Doslov napsal Michal Čunderle.
Slovenské činoherné divadlo 1938 - 1945
Pokus o plastickú mapu, ako knihu označil autor v podtitule, je vzácny nielen hodnotou samotného prvovýskumu, ale aj spôsobom uchopenia témy. Nezameriava sa výlučne na dejiny konkrétneho súboru či profily vybraných osobností. Prináša koncept zaľudnených dejín. Ak štýl jeho písania v recenziách osciloval medzi odborným hodnotením a esejou, štýl v prípade rozsiahlejších textov, vrátane tejto knihy, osciluje medzi vedeckým a rozprávačským. Princíp príbehu o dobe a ľuďoch umožňuje autorovi zachytiť dynamickú a neoddeliteľnú koexistenciu viacerých vývinových línií divadla (popri profesionálnych súboroch aj život ochotníckych divadiel), ale i pohyb osobností medzi jednotlivými inštitúciami a organizáciami. To všetko na prehľadne zachytenom pozadí spoločensko-politických pomerov.
Autor tak vytvára pomyselnú spoločensko-kultúrnu mapu. Umožňuje rýchlu a spoľahlivú orientáciu, ale i možnosť pristaviť sa pri jednotlivých detailoch. Pripája aj výnimočne rozsiahly poznámkový aparát. Obsahuje dôležité fakty z prvovýskumu, ktoré v súdobej literatúre neboli publikované a sú pre porozumenie textu užitočné. Nemenej dôležitý je náčrt súvislostí, ktoré zaraďujú slovenské divadlo do širšieho európskeho kontextu.
(Zdenka Pašuthová)
Színház az egész élet
A Vígszínház nagy generációja Megjelenik a Vígszínház 125. évfordulója alkalmából Szántó Erika beszélgetőpartnerei Halász Judit, Hegedűs D.Géza, Kern András, Kútvölgyi Erzsébet, Lukács Sándor, Radnóti Zsuzsa, Szatmári Liza
Divadlo Járy Cimrmana po padesátce...
Od založení Divadla Járy Cimrmana uběhlo neuvěřitelných 55 let.
V této knize je zaznamenán kompletní vývoj legendárního souboru od počátků v rozhlasovém pořadu Nealkoholická vinárna U Pavouka přes normalizační nucené přesuny, změnu režimu a odchod Ladislava Smoljaka až po nucené přestávky v účinkování v době koronavirové pandemie. Jde o historii divadla zpracovanou sezonu po sezoně. Je v ní zahrnuto co možná nejvíce zajímavých informací za 55 let jeho působení. Unikátní jsou autentické vzpomínky, které herci poskytli autorovi v průběhu posledních dvou let. Knihu doplňuje řada dobových, dosud nepublikovaných, fotografií a zajímavých dokumentů.
Dá se s nadsázkou říci, že jde o neobjevenou truhlu se spisy o historii DJC, které se jen velmi těžko hledají v takto ucelené podobě.
Nechť vám tato kniha přinese okamžiky radosti i chvíle k zamyšlení.
Divadlo ulice / Theatre of the Street
Teoretik Karel Teige ve dvacátých letech minulého století použil slovní metaforu divadlo ulice pro pulzující, dynamický vizuálně-akustický děj, který se tou dobou odehrával v centrech větších měst. Měl tím na mysli nejen všudypřítomný dopravní lomoz a ruch, ale i novou urbánní ikonografii, kterou tvořily vývěsní štíty, portály obchodů, osvětlené výkladní skříně, fasádní velkoplošná reklama a blikající neony.
Výkladní skříně s rafinovaně aranžovaným zbožím neušly pozornosti surrealistů, kteří obdivovali jejich absurdní a vynalézavé sestavy, světelné iluminace byly blízké experimentům konstruktivistů, reklamy a nápisy vycházely z moderní typografie a osvědčených postupů, jak získat pozornost kolemjdoucích a flanérů.Pro pochopení meziválečného modernismu představuje ono pomíjivé divadlo ulice klíčové téma, přesto se tato oblast nestala nikterak rozšířeným námětem pro odborné studie.
Tato kniha se snaží najít průsečík mezi obchodem a uměním, mezi nízkým a vysokým, mezi popkulturou, komerční propagací a nezávislou tvorbou.
Publikace obsahuje pět odborných studií, které reklamní praktiky prezentují v kontextu výtvarného umění, architektury, fotografie, filmu a nových technologií spjatých s elektrifikací měst. Místně a časově se studie soustřeďují na rámec Československa vymezený lety 1918-1938 s výběrovými odkazy na evropské relace.
Textovou část doplňuje bohatá obrazová dokumentace vycházející z rešerší dobových periodik, archivů, soukromých i veřejných sbírek. Jako určitý anachronický prvek je do knižního bloku vsazen na průsvitném papíře soubor dvaceti kreseb Evy Koťátkové, který rozvíjí zkoumané téma na hranici mezi pragmatismem obchodu a křečovitou krásou surrealismu. Grafika Adéla Svobodová.
Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR v česko-anglické jazykové mutaci.
Úvod do divadelných a performatívnych štúdií
Publikácia Eriky Fischer-Lichte je uznávaným sprievodcom po divadle vo všetkých jeho podobách s nesmierne širokým záberom. Knihu tvoria tri časti, v ktorých prechádza od prvých krokov na úplnom začiatku uvažovania o predstavení k úvahám o rozmanitých, navzájom prepojených otázkach, z ktorých vychádza pokročilejšie štúdium.
Erika Fischer-Lichte patrí k popredným odborníčkam svojho odboru a jej nová publikácia nepochybne výrazne obohatí myslenie o divadle u nás.
Zakomponovaním metód, vďaka zásadnému vplyvu širokej škály humanitných a spoločenskovedných odborov a využívaním ich poznatkov podľa druhu skúmaného problému, sa kniha stane zaujímavou nielen pre divadelných umelcov a teatrológov.
Prvá časť Predmet štúdia a základné pojmy predstavuje úvod do jazyka a kľúčových myšlienok, o ktoré sa opiera diskusia a myslenie o divadle: pojem predstavenia, vznik významu a divadelná udalosť ako spoločná skúsenosť hercov a divákov.
Druhá časť Oblasti výskumu, teórie a metódy sa zaoberá otázkou, ako by sa malo analyzovať predstavenie a ako by mal prebiehať divadelnohistorický výskum; ako tvoriť a chápať rôzne metodické prístupy, ako zmysluplne narábať s prameňmi a ako tvoriť teoretické rámce.
Tretia časť Rozširovanie a prepájanie nadväzuje na prvú a druhú časť a nazerá na divadlo a predstavenie z globálneho hľadiska. Prináša pojem prelínania kultúr v predstaveniach, skúma vzájomné vzťahy divadla a iných umení a venuje sa transformačnej estetike predstavenia.
Prípadové štúdie, ktoré kniha obsahuje, zasadzujú tieto teoretické úvahy do divadelnej praxe.
Václav Chochola
Ačkoliv se Václav Chochola (1923 - 2005) divadelní fotografii nevěnoval výhradně jako hlavnímu oboru své tvůrčí činnosti, nachází se v jeho pečlivě spravovaném archivu mnoho umělecky i historicky unikátních děl. Chochola začínal jako sportovní fotograf, ale brzy svůj profesní záběr rozšířil na oblast umění. Jako divadelní fotograf se uplatňoval již od počátku čtyřicátých let 20. století a ve svých snímcích se mu podařilo zachytit intenzitu a neopakovatelnost prchavého okamžiku.
Chocholovy fotografie divadla mají těžiště především v portrétech, v nichž jemně a přesně vystihuje podstatu tvůrčích osobností, jakými byli významní herci, ale také režiséři, tanečníci a choreografové (Jan Werich, Jiří Voskovec, Ladislav Pešek, Karel Höger, Jiřina Šejbalová, Miloš Kopecký, Vlastimil Brodský, E. F. Burian, Alfréd Radok, Laurette Hrdinová, Saša Machov a mnozí další).
Pozoruhodné a působivé jsou také snímky z inscenací: především Národního divadla, Divadla na Vinohradech, Divadla S. K. Neumanna, Divadla za branou nebo generačního Větrníku. Zcela unikátními uměleckými dokumenty jsou záběry z divadelního zákulisí, kde fotograf zachycoval nejen herce v jejich šatnách během líčení a soustředění na roli, ale také z dílen, malíren, depozitářů a podobných prostor, disponujících specifickou atmosférou.
Publikace vznikla ve spolupráci s Blankou a Markem Chocholovými (Archiv Václava Chocholy) a řada fotografií byla objevena a digitalizována právě pro účel této publikace. Edice Česká divadelní fotografie byla založena v roce 2020 a navazuje na několikaletý výzkum, který IDU realizoval a završil reprezentativní výstavou s názvem Česká divadelní fotografie 1859 2017 v pražském Obecním domě na jaře 2018. Jeho součástí byla stejnojmenná kniha, která získala cenu Divadelních novin za publikační čin roku.
Scénování a umění
V pozdní modernitě se požadavek tvořivosti a originality, spojené s vytvářením něčeho nového požadavek vyhrazený do té doby zejména umění stal čímsi všeobecně vyžadovaným. Aby také ne, vždyť stálý růst produkce nezbytně vyžaduje její permanentní inovaci i estetizaci a součástí trhu se stala také produkce zážitků! Je jasné, jaké důsledky na proměnu samotného pojmu i podobu umění může mít a má vznik a rozvoj kulturního průmyslu, obstarávajícího tyto komodifikované zážitky v rozsahu od televizní produkce po turismus. To činí problematiku vztahu scénování a umění zvlášť naléhavou. Tak bylo také důvodem pro napsání knihy Scénování a umění přesvědčení, že je důležité, ba nutné odlišit jistý druh tvorby druh, pro který snad můžeme vyhradit název i status umění od všeho ostatního, co se dnes pokládá za kreativní. V té souvislosti odlišuje autor také umělecké scénování od všeobecného scénování, které je pro dnešní svět příznačné.
Divadlo Járy Cimrmana: Hry a semináře
Zakládající schůze Divadla Járy Cimrmana se konala 29. října 1966 v kanceláři Armádní redakce Československého rozhlasu. Jiří Šebánek (1930-2007) na ni pozval Miloně Čepelku, Ladislava Smoljaka a Zdeňka Svěráka. V Praze tak vznikla originální scéna, jejíž mystifikační humor zasáhl několik generací a která přitahuje diváky i po čtyřiceti letech své existence.
Česká a slovenská vzájomnosť v profesionálnom divadle a tanci od roku 1993
Aká je umelecká spolupráca a nadväznosť po definitívnom rozdelení Československej republiky? Akým spôsobom sa udržiavajú vzájomné väzby a do akej miery nachádzajú dnes umelci uplatnenie v krajine, ktorá bola kedysi ich spoločnou vlasťou? Tieto a mnohé iné otázky boli nosnými témami druhého medzinárodného odborného kolokvia venovaného česko-slovenským divadelným vzťahom, ktoré bratislavský Divadelný ústav zorganizoval v rámci blížiacich sa osláv storočnice vzniku prvej Československej republiky a nadviazal tak na rovnomennú konferenciu z roku 2016. Publikácia je rozčlenená do troch okruhov: Tanec a alternatívne divadlo, Činohra slovenské divadlo a Činohra české divadlo.
Štúdie: Katarína Cvečková, Monika Čertezni, Eva Gajdošová, Dagmar Inštitorisová, Jan Kerbr, Iva Mikulová, Karol Mišovic, Nora Nagyová, Tereza Zálešáková
Odborný garant kolokvia a zostavovateľ: Mgr. art. Karol Mišovic, PhD.
Lektorovali: Mgr. et Mgr. Kamila Černá, MgA. Marek Godovič, PhD., Mgr. Miloslav Juráni
Žijeme divadlom. Divadelný ústav 11/21
Vizuálne pôsobivá publikácia mapuje bohatú činnosť Divadelného ústavu a poskytuje prehľad najvýznamnejších prác, projektov a udalostí, na ktorých sa inštitúcia podieľala za posledných 10 rokov, s ohliadnutím sa za dovtedajšími 50-ročnými aktivitami.
Text Vladislavy Fekete detailne prezentuje a prehľadne sumarizuje všetky významné ukončené i prebiehajúce národné a medzinárodné projekty a ich výsledky. Divadelný ústav plní niekoľko nezastupiteľných úloh v oblasti mapovania a výskumu profesionálnej divadelnej kultúry na Slovensku. Základné odborné činnosti sú zamerané najmä na odborné činnosti súvisiace s divadelnou kultúrou na Slovensku a smerom do zahraničia (dokumentačné, archivačné, knižničné, múzejné, vzdelávacie, informačné, edičné, výstavné, prezentačné a pod.). Dôležité však je, že inštitúcia sa neuzatvára do svojej muzeálno-dokumentačnej funkcie, ale citlivo reaguje na súčasný stav divadelnej kultúry na Slovensku a v zahraničí.
Mestské divadlo v Prešporku
Kniha Jany Laslavíkovej vychádza v roku osláv storočnice Slovenského národného divadla a osvetľuje etapu predchodcu našej národnej inštitúcie Mestského divadla, dnešnej Historickej budovy SND. Publikácia vychádza v koprodukcii Hudobného centra a Historického ústavu SAV v spolupráci s Katedrou muzikológie FiF UK a na základe výskumu pramenného materiálu prináša doposiaľ neznáme fakty o divadelnej prevádzke v rokoch 1886 1899. Monografia je vyústením mnohoročných výskumných aktivít autorky v tejto oblasti a sprístupňuje čitateľom mnoho vzácnych informácií, ktoré doposiaľ neboli publikované. Po otvorení budovy Mestského divadla v r. 1886 boli divadelné sezóny rozdelené na nemeckú a maďarskú časť s príslušnými riaditeľmi a umeleckými súbormi; tento model divadelnej prevádzky fungoval trinásť rokov do roku 1899. Publikácia ponúka analytický prehľad nemeckojazyčných divadelných sezón pod vedením riaditeľov Maxa Kmentta (1886 1890) a Emanuela Raula (1890 1899). Farebná obrazová príloha prináša súvisiace reprodukcie diel zo zbierok domácich a zahraničných archívov, múzeí a knižníc. Podstatnou časťou knihy je rozsiahla príloha s prvým kompletným súpisom nemeckojazyčných predstavení Mestského divadla v Prešporku v danom období.
dostupné aj ako:
Divadlo a společnost kolem roku 1989
Jak se politické konflikty promítají do divadelního prostředí a jak naopak divadlo vstupuje do společenských procesů? Coby historik a současně člověk dlouhodobě činný v kulturní politice se Bohumil Nekolný domnívá, že řada problémů české kultury a konkrétně divadelnictví pramení z ne zcela zvládnutého transformačního procesu na přelomu 80. a 90. let. Knihu tvořenou vlastními statěmi, úvahami a polemikami z této doby rámuje závěrečnou studií, která má za cíl v historickém kontextu upozornit právě na přetrvávající problémy systému provozování a podpory živého umění v Česku.
Kouzelná flétna
Světoznámý egyptolog a kulturolog Jan Assmann (* 1938) se přibližně od přelomu tisíciletí mimo jiné soustavně věnuje obrazům Egypta v postrenesanční evropské kultuře, zvláště na poli literatury či esejistiky (např. u Thomase Manna či Sigmunda Freuda) a v hudebně dramatické tvorbě (např. u Händela, Verdiho či Schönberga). Jeho brilantní rozbor Kouzelné flétny třetího velkého enigmatického díla naší kultury vedle Shakespearova Hamleta a Leonardovy Mony Lisy nabízí obsahový i žánrový klíč ke zdánlivé zmatenosti operního děje a umožňuje pochopením historických souvislostí oživit plnou estetickou působivost díla pro současnost.
Kouzelná flétna uvádí na jeviště rituál, který se před diváky nejenom odvíjí, ale také je subtilně a přitom intenzivně vtahuje do rituálního dění. V tom tkví jádro estetické ideje, na níž opera spočívá a z níž vyplývá vše ostatní, tedy jazyková a hudební dramaturgie díla. Je to myšlenka jedinečná a geniální; nevím o jiné opeře, jež by byla pojata takto kompletně jako výkon rituálu byť jsou vztahy mezi operou a rituálem obecně vzato těsné a v raných italských operách často nacházíme jednotlivé rituální scény, například výstupy zaklínání duchů nebo obětování. Přestože Kouzelná flétna v tomto propojení rituálu s operou dosahuje naprostého úspěchu, nemělo dílo v tomto ohledu žádné předchůdce a nenašlo ani následníky.
Dráma nie je súťaž
Prehľadnú faktografickú orientáciu v slovenskej dramatickej produkcii uplynulých dvadsiatich rokov ponúka najnovšia publikácia Divadelného ústavu DRÁMA nie je súťaž. Monopol česko-slovenskej dramatickej súťaže Alfréda Radoka vyvažovala totiž od roku 2000 slovensko-česká súťaž DRÁMA. Inicioval ju Divadelný ústav v Bratislave v rámci svojho projektu podpory súčasnej slovenskej dramatiky a jej väčšej prítomnosti v repertoári slovenských divadiel. Zborník zostavovateliek Lenky Čepkovej a Vladislavy Fekete dokumentuje dve desaťročia dramatickej súťaže, ktorá do slovenského profesionálneho divadla uviedla desiatky nových mien i kvalitných textov. Publikácia obsahuje vlastné životopisy autoriek a autorov účastníkov súťaže, anotácie odmenených a finálových textov, súpis inscenácií ocenených hier i výberovú fotografickú dokumentáciu. Dizajn publikácie podpisuje renomovaná grafička Mária Rojko.
Doteraz bolo do súťaže DRÁMA za dvadsať rokov jej existencie prihlásených okolo 700 hier. Ak sa na začiatku do súťaže hlásili už etablovaní autori a autorky ako Viliam Klimáček, Eva Maliti-Fraňová, Jana Bodnárová, Silvester Lavrík, Miloš Karásek, Iveta Škripková a talentovaní začiatočníci Roman Olekšák, Peter Pavlac, Marek Godovič, Michal Ditte, Andrej Kuruc, Peter Scherhaufer, časom súťaž získala aj podobu hľadača talentov. Zo súťaže vzišli dnes už známi autori ako Dušan Vicen, Pavol Weiss, Lukáš Brutovský, Zuza Ferenczová, Štefan Timko, Gabriela Alexová, Michaela Zakuťanská, Ján Papuga, Lenka Čepková, Kaja Kowalczuková, Samo Chovanec a ďalší. Dvadsať rokov DRÁMY ukázalo novú generáciu dramatičiek a dramatikov, ktorí zanechávajú výrazné stopy v slovenskom divadle, prinášajú svojské pohľady a veľmi otvorene a bezostyšne komentujú dobu a jej odvrátenú tvár. Už to nie sú iba literáti, ktorí píšu dramatické texty, ale dramatici, ktorých diela uvádzajú slovenské divadlá.
Play Drábek
Publikace Play Drábek vychází k narozeninám oblíbeného dramatika Davida Drábka a je určena nejen jeho fanouškům, ale i veškeré divadelně milovné veřejnosti. Kniha totiž shrnuje Drábkova dramata vzniklá za posledních deset let, konkrétně hry Noc oživlých mrtvol v televizní country-show Beverlyho Rodrigueze, Velká mořská víla, Kanibalky: Soumrak samců a nejnovější Kanibalky II: Soumrak starců, jakož i libreto k úspěšnému autorskému muzikálu Elefantazie.
Původní hry dále doplňují originální Drábkovy úpravy Beaumarchaisovy Figarovy svatby, Šamberkovy komedie Jedenácté přikázání a fantasy příběhu Jamese Matthewa Barrieho nazvané Peter Pan a oceán naděje. V předkládaných hrách David Drábek sází na ještě satiričtější a sarkastičtější, ale také baladičtější a dokonce i lyričtější dramatické vyjadřování, aniž by ovšem přestal vtipně glosovat! a těšit se můžete i na úvahy věnované Drábkovu dílu, na zdravice od jeho spolupracovníků a nápaditou grafiku knihy.
Vychází za podpory Ministerstva kultury ČR.
