Najnovšie - Divadlo - teória, história,... strana 17 z 23
zobraziť:
Nová dramaturgia, nový dramaturg
14. a 15. mája 2013 sa uskutočnila konferencia o súčasnej dramaturgii v preistoroch Štúdia 12 ako sprievodné odborné podujatie deviateho ročníka festivalu Nová dráma / New Drama. Festivalová platforma bola ideálnym miestom na konfrontácie a predovšetkým na tvorivé stretnutie dramaturgov, ktorí zásadne ovplyvňujú uvádzanie novej drámy v slovenskom divadle, keďže funkcia dramaturgie a metódy jej realizácie idú ruka v ruke s vývinom divadla. Z konferencie vzišla aj ,,spoločenská objednávka" dramaturgov (či novodobých postdramaturgov) zachytiť tieto prvé sumarizujúce svedectvá našej dramaturgie v knižnej forme.
Dejiny divadelných teórií
Svetoznámy teatrológ Marvin Carlson je profesorom divadelnej vedy a komparatívnej literatúry v Centre postgraduálneho štúdia na City University of New York. Vo svojej výskumnej a pedagogickej činnosti sa zameriava na teóriu drámy a dejiny západoeurópskeho divadla a drámy, najmä 18., 19. a 20. storočia. Jeho knihy sú charakteristické vysokou erudovanosťou, podporenou dôkladným štúdiom prameňov, pričom aj pri ich interpretácii je Carlson vždy veľmi presný a výstižný. K jeho profilovým publikáciám patria okrem iných Performance: A Critical Introduction, v ktorej sa zaoberá teóriou i historickým vývojom performancie, Voltaire and the Theatre of the Eighteenth Century či The Haunted Stage, kde skúma vzťah divadla a pamäti a odkrýva proces, ako pamäť diváka ovplyvňuje spôsob vnímania divadelného diela. Dejiny divadelných teórií sú Carlsonovou najznámejšou knihou, preloženou už do šiestich jazykov. Autor v nej zachytáva dejiny myslenia o divadle od antiky až po nástup feminizmu do teatrológie v 80-tych rokoch 20. storočia. Svojou hĺbkou a šírkou záberu táto vynikajúca kniha doplní naše poznanie o tom, ako bolo divadlo chápané a posudzované v rôznych obdobiach svojej histórie.
Hry - Ingmar Villqist
V edicíí Nová dráma ponúkame hry súčasného poľského dramatika Ingmara Villqista – cyklus jednoaktoviek Bezkyslíkovce a divadelné hry Oskar a Ruth, Helverova noc a Preparáty. Ingmar Villqist je jedným z najhranejších súčasných poľských dramatikov, na Slovensku sa zatiaľ inscenovali tri jednoaktovky z cyklu Bezkyslíkovce a hry Oskar a Ruth a Helverova noc.
Vypredané
8,30 €
Dráma 2001
V zborníku sú uverejnené hry piatich najúspešnejších autorov v súťaži pôvodných dramatických textov Dráma 2001.
Zborník obsahuje hry Evy Maliti-Fraňovej (Krcheň Nesmrteľný), Viliama Klimáčka (Lara), Mareka Godoviča (Jeho zle ohlásená smrť), Romana Olekšáka (Negativisti) a Petra Pavlaca (Deus ex Machina).
Contemporary Slovak Drama 5 - 2003
Zborník súčasnej slovenskej drámy v anglickom jazyku prináša texty Milana Lasicu a Júliusa Satinského: Dialogues (Dialógy z inscenácií Soireé a Radostná správa pre všetkých, ktorí majú ťažkosti s mechúrom a z publikácie Nečakanie na Godota ), Stanislava Štepku: The Black Sheep (Čierna ovca) , Ľubomíra Feldeka: The Rehearsal (Skúška), Karola Horáka: The Destruction of Soccer in the City of K. (Skaza futbalu v meste K.), Rudolfa Slobodu: Armageddon in Grba (Armagedon na Grbe).
Vypredané
5,84 €
Príťažlivá osudovosť: subjekt a tragédia
Krištof Jacek Kozak (1969) je slovinský literárny historik, teatrológ a pedagóg. Špecializuje sa na problematiku súčasnej drámy, predovšetkým tragédie. Tomuto žánru sa venuje aj vo svojej teoretickej knihe Príťažlivá osudovosť: subjekt a tragédia, ktorá práve vychádza v slovenskom preklade Romany Maruškovej v Divadelnom ústave v edícii Svetové divadlo. Podľa Krištofa Jaceka Kozaka tragédia ako žáner nepatrí do minulosti. Vo svojej publikácii vyvracia teóriu o smrti tragédie a poukazuje na fakt, že tragédia mení svoj obsah a tvar v závislosti od spoločnosti, v ktorej vzniká a ktorú zrkadlí. Autor sa v tejto publikácii venuje filozofickým otázkam tragédie, filozofickému ukotveniu teórie tragického, rozoberá jednotlivé atribúty tragédie a v záverečnej kapitole rozoberá aj niektoré tragédie súčasných autorov.
Ruská dráma - nová dráma
Zbierka súčasných ruských hier nadväzuje na pôvodné prekladové publikácie Nemecká dráma, Maďarská dráma a Srbská dráma, ktoré vyšli v edícii Divadelného ústavu Bratislava Nová dráma / New Drama, v rámci medzinárodného projektu Európska dielňa prekladu. Výber z vynikajúcich textov súčasných ruských autorov v preklade Evy Maliti-Fraňovej a Romany Maliti dopĺňa štúdia renomovaného divadelného kritika a publicistu, redaktora The Moscow Times Johna Freedmana. Publikácia prináša výnimočné dramatické texty najvýznamnejších predstaviteľov mladej súčasnej drámy. Reprezentatívny výber je tematicky a žánrovo pestrý – od monológu masového vraha (Júl), cez drsný obraz života mladých ľudí v provinčnom meste (Poďme, čaká nás auto), mierne ironický, ale aj dojímavý pohľad na dokonalé celebrity mediálneho sveta (Letí), originálnu konfrontáciu súčasnosti s mytologickým príbehom (Kuchyňa) až po emocionálne silnú hru o komplikovanom vzťahu dcéry a matky v podobe takmer filmového scenára (Vĺčik).
Ruská klasická, ale aj moderná súčasná dráma slovenských divadelníkov stále inšpiruje a fascinuje, je teda pravdepodobné, že sa i tieto hry dostanú na repertoár slovenských divadiel.
Srbská dráma
Prvý výber súčasnej srbskej drámy v slovenskom preklade prináša divadelné hry Biljany Srbljanović (Kobylky), Mileny Marković (Koľajnice), Maje Pelević (Pomarančová kôra) a Mileny Bogavac (Drahý tata) v preklade Vladislavy Fekete a Nebojšu Romčevića (Caroline Nojberová) v preklade Maje Hriešik – generácie srbských dramatikov, ktorých považujú v Srbsku i v zahraničí za výnimočné talenty domácej a európskej drámy. Zbierku hier dopĺňa štúdia renomovaného srbského teatrológa Ivana Medenicu v preklade Vladislavy Fekete.
Bécs, Budapest, Hollywood - Ausztria-Magyarország hatása az amerikai filmre
Hollywoodot részben közép-európaiak, Bécs barokk eredetű kultúráján nevelkedett művészek hozták létre, akik tisztában voltak a helyes arányokkal. Többségük az Osztrák-Magyar Monarchiából került Amerikába. Az álomgyár az összeomló Európa töredékeit felszippantva, elképesztő élet- és filmtörténetek, váratlan fordulatok során született meg. Muszatics Péter könyve a tágabb történelmi-kulturális keretek ismertetésén túl három művészt - Lehár Ferencet, Erich von Stroheimet és Ernst Lubitschot - és három művet mutat be részletesen. A víg özvegy című 1905-ös Lehár-operettet és az 1925-ös amerikai néma-, majd 1934-es hangosfilm változatát. Utána, kitekintve, a hatást is, amelyet ők és más közép-európai származású alkotók gyakoroltak az amerikai filmre.
dostupné aj ako:
Divadlá na Slovensku v sezóne 2012 - 2013
Každoročne zavŕši ODDID a OEČ dôležitú dokumentačnú prácu Divadelného ústavu vydaním divadelnej ročenky Divadlá na Slovensku v sezóne 2012/2013. Základná faktografická publikácia, jedinečná svojho druhu aj v európskom kontexte, dokumentuje činnosť štátnych i neštátnych divadiel, nezávislých súborov a jednotlivých slovenských umelcov v danej sezóne. Ročenka obsahuje údaje o premiérach, stavoch súborov v danej sezóne, autorský register, časť In memoriam, údaje o zájazdoch a hosťovaniach, prehliadkach a festivaloch, divadelných výstavách, literatúre, časopisoch a oceneniach.
Teatrálny svet 1839 - 1939
Aj v tom najmenšom mestečku či dedine na území dnešného Slovenska sa našli Romeovia a Júlie, Kubovia a Aničky. Záľubu v „divadelníčení“ si do nových domovov priniesli aj slovenskí vysťahovalci a následne ju zaznamenali prostredníctvom fotografie. Fotografia zachytáva to, čo už nikdy nebude rovnaké, teda smrť okamihu. Na podobnom princípe funguje aj divadlo, ktoré prebieha a zároveň zomiera v čase a priestore medzi hercami a divákmi. Dlho to bola jedine fotografia, ktorá mu zabezpečovala ďalší život.
A magány mosolya
Markó Iván, az elmúlt évtizedek nemzetközileg is legismertebb magyar táncművésze vall életéről, Maurice Bejart társulatánál eltöltött éveiről, külhoni és hazai karrierjéről, valamint a Győri Balett alapításáról és működéséről. A köteben található közel 100 fotó a részben soha sem...
Divadlo a kreativní sektor
Základním tématem této práce je vztah divadla a kreativního sektoru, respektive interpretace divadla jako součásti ekonomického systému. Práce začíná definicí pojmů divadlo a kreativní sektor pro účely této studie, která se pokouší interpretovat divadlo především jako ekonomickou kategorii. K tomu autor shromáždil potřebná data především ze statistických šetření Národního informačního a poradenského střediska a z projektů a studií Institutu umění-Divadelního ústavu. Jde i o pokus interpretovat z hlediska divadla prozatím nejúplnější data o české kultuře, tzv. satelitního účtu kultury. Vedle informačních zdrojů pro ekonomické vazby divadla jde i o pokus současně definovat ekonomický potenciál českého divadla. Závěr pak slouží k analýze předpokladu rozvoje tohoto divadelního systému s odkazem na přímý vztah axiologie a tvorby kulturních konceptů.
Krajina s akvabelami a černým domem
Studie o současné české dramatické tvorbě si všímá nové tvorby autorů, kteří byli za minulého režimu umlčeni i těch, kteří jím byli s jistým omezením trpěni. Připomíná tvorbu autorů malých divadel a divadelníků, kteří se etablovali po změně režimu.
Studii o současné české dramatické tvorbě rozdělil divadelní kritik Jan Kerbr do několika okruhů. Všímá si nové tvorby autorů, kteří byli za minulého režimu umlčeni (Václav Havel, Milan Uhde, Pavel Kohout...) i těch, kteří jím byli s jistým omezením trpěni (Daniela Fischerová, Karel Steigerwald). Nelze opomenout ani popřevratovou tvorbu autorů oblíbených malých divadel (tandem „cimrmanovců“ Smoljak-Svěrák, Jiří Suchý ze Semaforu). Mnoho dramatických textů nezanedbatelné úrovně se ovšem objevuje u praktických divadelníků, ať už režisérů či dramaturgů, kteří se etablovali víceméně teprve po změně režimu (Jan Antonín Pitínský, David Drábek, Jiří Pokorný, Miroslav Krobot, Karel Tománek, Jan Vedral, Iva Volánková-Klestilová, David Jařab, Antonín Procházka, Martin Františák...). Nejpřekládanější autorka českých divadelních her Iva Peřinová je spjata s tvorbou pro přední loutková divadla, v jejích šlépějích kráčí i její syn Vít Peřina. Mnohé osobnosti české dramatiky se na veřejnosti poprvé objevily díky radokovské soutěži o původní domácí hru, kterou každoročně iniciuje časopis Svět a divadlo (Lenka Lagronová, Petr Zelenka, Egon Tobiáš, Roman Sikora, Pavel Trtílek, Zdeněk Jecelín, Miroslav Bambušek). Nelze opomenout ani práce zralejších autorů, u nichž ojedinělé divadelní texty stály na okraji jejich tvorby (Ludvík Kundera, Jiří Stránský), pak také výrazné osobnosti s kontinuální dramatickou tvorbou, jakými jsou Arnošt Goldflam i solitéři Hubert Krejčí či René Levinský. V posledních letech svými texty „bodují“ příslušníci nejmladší generace (Petr Kolečko, Tomáš Svoboda, tandem Jarkovský- Vašíček, Magdalena Frydrych-Gregorová). Těmto osobnostem a jejich tvorbě – i když ne u všech ve stejném rozsahu - je studie věnována, okrajově jsou zmíněni ještě další autoři. Česká dramatický tvorba se totiž rozrůstá víc, než by se na první pohled zdálo.
Od operety k muzikálu
Jak se vvyvíjela poválečná podoba českého zábavněhudebního divadla? Všechno začíná v okamžiku, kdy výnosy ministra Zdeňka Nejedlého zbavily toto divadlo jednoho z jeho základních atributů – soukromopodnikatelského systému provozování. A končí naopak ve chvíli, kdy v roce 1992 premiérou Les Misérables v soukromé produkci došlo ke znovuobnovení tohoto systému a do tehdejšího Československa se vedle stávajících statutárních scén opět vrátili i divadelní podnikatelé. Mezi těmito okamžiky se klene půlstoletí, ve kterém můžeme zaznamenat „vrcholy“ a „pády“ toho druhu divadla, které diváci milují a kritikové často zavrhují, neboť se při jeho hodnocení vždy objeví otázka: Je opereta či muzikál umění, nebo ‘pouhá’ zábava? – Bezpochyby obojí, tvrdí autor této knihy, vždy však záleží především na úrovni a kvalitě konkrétního díla a jeho provedení, které jej (ne)povyšuje na umění. A proto věnuje pozornost klíčovým operetním a muzikálovým inscenacím a jejich tvůrcům, mezi nimiž vedle E. F. Buriana, Jiřího Frejky či Alfréda Radoka najdeme samozřejmě Oldřicha Nového, ale třeba také Jana Wericha, který s Jiřím Voskovcem po válce vlastně u nás zahájili éru moderního žánru zvaného muzikál, když uvedli počeštěnou verzi slavného Finian’s Rainbow pod názvem Divotvorný hrnec. Jak se proměňovala podoba zábavněhudebního divadla v dalších generacích sleduje autor nejen na inscenacích velkých scén, ale i na tvorbě Suchého a Šlitra, na českých muzikálových filmech či na pokusech divadla Rokoko a později Divadla na provázku.
A Lumiére-örökség I.-II.
A Lumiére-örökség című könyv a szerző 1990-től 2006-ig vezetett filmes naplójának eredményeként jött létre, amelynek egyes darabjait korábban filmkritikák formájában publikálta. Ebből a nyersanyagból formálódott és bővült ez a könyv, amely több mint négyszáz film bemutatását, ... Folytatás ›› elemzését és értelmezését tartalmazza, személyes nézőpontból, de tárgyi hitellel.
A kétkötetes munka akár kézikönyvként, filmes enciklopédiaként is szolgálhat, ám sajátos "filmregényként" is olvasható, melyből kirajzolódik az ezredforduló filmművészetének gazdag körképe, irányzatai, stílusváltozatai, fontos rendezőinek munkássága. A szerző figyelme a magyar és az európai, valamint az amerikai film mellett kiterjed a kevésbé közismert iráni és távol-keleti alkotásokra is. A történelmi visszapillantások a filmművészet alakulástörténetének horizontjába helyezik az egyes elemzéseket. Az olvasmányos formában megírt mű egyaránt számíthat diákok, tanárok és a filmművészet híveinek érdeklődésére, de mindazok haszonnal forgathatják, akik kíváncsiak az ezredforduló egyik legfontosabb művészeti ágának eredményeire.
A(z) A Lumiére-örökség I.-II. (Könyv) szerzője Nagy Imre.
dostupné aj ako:
