Najnovšie - Knihy strana 3 z 500
Beletria 
Odborná a populárno-náučná literatúra 
Pre deti a mládež 
Cudzojazyčná literatúra 
Učebnice, slovníky 
Hobby, voľný čas 
Umenie 
Geografia, mapy, sprievodcovia 
Biografie - Životopisy 
Kuchárske knihy 
Zdravie, životný štýl 
Ezoterika 
Poézia 
Partnerstvo a rodičovstvo 
Časopisy
zobraziť:
Nejistá věda
Kniha se podrobně a apoliticky zabývá mylnými představami a ideologickým zkreslením mainstreamové prezentace vědy o klimatu, jež je mnohem méně černobílá, než si mnozí lidé uvědomují. „Science is settled“ je dnes oblíbené a dost špatně přeložitelné heslo klima-alarmistů. Obvykle se překládá jako „věda ví“. Ale skutečně „věda ví“?
Jak v knize dokládá renomovaný vědec Steven E. Koonin, věda o klimatu je ve skutečnosti „unsettled“, tedy nejen že jednoznačně „neví“, ale nemá ani dostatečná data k tomu, aby mohla diktovat veřejnou politiku. Jeho práce je vynikající studií o nesmírné složitosti a nejistotách panujících v této oblasti a je rovněž varovným příběhem o tom, jak interpretační filtry v procesu vytváření politiky debatu o klimatu určovaly a často deformovaly. Koonin rozhodně netvrdí, že ekologické problémy neexistují a že je nemáme řešit. Pouze se snaží ukázat, že debata o nich je zbytečně vyhrocená a vedená špatným směrem.
Steven E. Koonin je jedním z nejuznávanějších amerických vědců, člen Národní akademie věd a vedoucí osobnost vědecké politiky USA. Byl náměstkem ministra pro vědu na ministerstvu energetiky za prezidenta Obamy, kde zodpovídal za program výzkumu klimatu a strategii energetických technologií. Jeho knihy Unsettled, pro jejíž český překlad jsme zvolili název Nejistá věda, se jen v USA prodalo 200 000 výtisků a byla přeložena do mnoha jazyků.
Jak chutná moc
Moc doslova rozkládá své nositele, působí hnilobně – ze vzpurného bojovníka oddaného pravdě se vyklube uzurpátor, jenž opustil mravní příkaz pravdivosti i prostý zdravý rozum. Rebelantský Mňačko, sám vždy jednající podle svého nejlepšího svědomí, líčí, jak při pohledu z mocenského vrcholku mizí předsevzetí prospívat lidem a je nahrazeno úsilím o prospěch osobní, posedlostí sebou samým.
Nesvobodný režim, jenž pronásleduje své kritiky, svádí mocné ke špatnostem – náš dnešek k tomu poskytuje desítky, stovky názorných příkladů. Mimořádně nadčasový a pro dnešek víc než poučný román Jak chutná moc pak sleduje celou jejich sérii ve všech polohách, směrech a vrstvách života.
Co že řekl autor, jehož Západ vyzdvihl jako „československého Solženicyna" a „Orwella socialismu"? Toto: „Fanatismus za dobrou věc může lehce přerůst v útlak a zločin."
Teorie zmizení
Marie žije ve čtvrti Belleville, kde se narodila Edith Piaf a kde na patnáct Pařížanů připadá jedna pekárna. Své dospělé děti vídá o víkendech, ztřeštěnou kamarádku Evu ve čtvrtek a na výstavy chodí s Monikou, kolegyní z překladatelské agentury. Závislost na italské kávě a rebarborových dortících neřeší, partnera si nehledá a poklidný život padesátnice si zpestřuje čtením cestovatelských časopisů a sněním o dalekých krajinách. Až do dne, kdy se rozhodne ze svého života zmizet. „Zbláznila ses?!“ vyhrkne Eva, když jí dojde, že si její nejlepší přítelkyně nedělá legraci. Ano, Marie se možná zbláznila. Ale možná taky ne. Co ji přivedlo k tak šílenému rozhodnutí? Proč se odhodlala utéct z milovaného domu, vzdát se své rodiny, zázemí i zaměstnání a zinscenovat vlastní smrt? Psychologický román o hledání hranice mezi svobodným rozhodnutím a egoismem, o spodních vodách mezilidských vztahů a o obsesích, které nám nedovolují žít.
Seminář
Nefunkční skupina zaměstnanců obecního úřadu se na svém semináři stane cílem pomstychtivého zabijáka. Teď se musí naučit skutečně spolupracovat – pokud chtějí přežít.
Skupina zaměstnanců odboru místního rozvoje přijíždí do malebné chatové osady na břehu Uhlířského jezera, aby zde uspořádala seminář o kontroverzním projektu, který vzbuzuje velké vášně jak mezi místními obyvateli, tak mezi samotnými zaměstnanci.
Účastníci semináře netuší, že je z druhého břehu jezera někdo pozoruje. Někdo, kdo touží po pomstě. Když padne tma, začnou jeden po druhém mizet.
Román Seminář je krvavý thriller o nejhorším teambuildingu všech dob. Pojednává o lidech, se kterými trávíme většinu našeho bdělého času, ale které jsme si sami nevybrali: o našich kolezích. Prostřednictvím schopnosti Matse Strandberga zalézt svým románovým postavám pod kůži před námi současně vyvstává obraz Švédska v jeho proměnách.
Kdo jsem já?
Kdo jsem já? je název sady otázek a odpovědí týkajících se Sebe-dotazování. Tyto otázky byly položeny Bhagavánovi Ramanovi Maharišimu Šrí M. Šivaprakasamem Pillaiem kolem roku 1902. Šrí Pillai, absolvent studia filosofie, byl toho času zaměstnán ve finančním oddělení berního úřadu Jižního Arcotu. Během jeho pracovní návštěvy v Tiruvannamalai v roce 1902 přišel do jeskyně Virupakša na hoře Arunáčale, kde se setkal s Maharišim. Hledal u něj duchovní vedení a přesné odpovědi k otázkám, týkajících se Sebe-dotazování. Jelikož v té době Bhagaván nemluvil, ne proto, že by složil slib mlčení, ale proto, že k mluvení neměl jakoukoli náklonnost, odpověděl na otázky písemně.
Tento záznam byl prvně publikován Šrí Pillaiem v roce 1923 (v originálu, v tamilštině), spolu s několika básněmi, které sám zkomponoval o tom, jak Bhagavánova milost rozehnala jeho vlastní pochybnosti a jak jej vymanila ze životní krize. Kdo jsem já? bylo následovně publikováno ještě mnohkrát. V některých vydáních najdeme třináct otázek a odpovědí a v některých je jich dvacet osm. Jsou také publikovány verze, ve kterých nejsou pokládány otázky a samotné učení je formulováno ve formě eseje. Provedení této verze textu je ve formě dvaceti osmi otázek a odpovědí.
Cestujúci
Román Cestujúci Ulricha Alexandra Boschwitza je mrazivý hitchcockovský triler z nacistického Nemecka. Rukopis tejto knihy bol takmer osemdesiat rokov stratený, a keď roku 2018 vyšiel v Nemecku po prvý raz, stal sa nielen literárnou senzáciou, ale aj dôkazom, že o utrpení nemeckých židov sa vedelo už dlho pred vojnou.
Písal sa november 1938, keď ťažké čižmy nacistov stúpili na koberec židovského obchodníka Otta Silbermanna. Unikol im len o vlások a vyrazil na svoju bezcieľnu púť naprieč Nemeckom v snahe zachrániť si aspoň holý život. Stal sa z neho štvanec bez možnosti úniku.
Román Cestujúci Ulricha Alexanda Boschwitza zachytáva udalosti spojené s Krištáľovou nocou, ktoré rozsahom i brutalitou predznamenali holokaust. Vypálené synagógy, rozbité sklá výkladov, židia zatknutí a odvlečení do koncentračných táborov.
Ulrich Alexander Boschwitz napísal román Cestujúci v roku 1938, tesne po pogromoch Krištáľovej noci. Napísal ho závratnou rýchlosťou za štyri týždne a jeho próza má rovnaké tempo. Je to dokonalý triler o zúfalej snahe prežiť v nacistickom Nemecku. Hlavný hrdina Otto Silbermann strieda vlaky, prechádza mestami, stretáva ľudí, z ktorých ide strach. Panika hlavnej postavy sa chorobne stupňuje, až sa napokon desí aj ostatných židov. Dobre situovaný a spokojný podnikateľ sa v priebehu niekoľkých týždňov stane štvancom, majiteľ šesťizbového bytu sa zmení na utečenca bez domova.
Román Cestujúci je napínavé i desivé čítanie o Nemecku po prebratí moci nacistami. Ukazuje, že utrpenie židov, ich okrádanie, týranie, väznenie, deportácie a vraždenie patrili medzi všeobecne známe a banálne skutočnosti. Všetci vedeli, čo sa deje, a až na vzácne výnimky mlčali, alebo dianie otvorene podporovali.
Román Cestujúci Ulricha Alexandra Boschwitza vychádza v preklade Michala Hvoreckého.
Půlnoční kočky: Únos kočičí královny
Žáci internátní školy Nova a Henry ke svému překvapení zjišťují, že rozumějí řeči koček. Díky tomu se stanou poslední nadějí na záchranu kočičího království. Siamská kočka Penelopa totiž unesla Quinn, právoplatnou královnu anglických koček, a od usednutí na trůn ji dělí už jen krůček. Stačí odstranit královninu osobní gardu – zbývající půlnoční kočky – a koruna bude její. Zvládnou Nova a Henry překazit zlotřilé Penelopiny plány a královnu Quinn osvobodit?
Pravidla vkusu
Proč se lidem líbí různé věci? A jak to ovlivňuje jejich postavení ve společnosti? V šedesátých letech budila rocková hudba pohoršení, dnes rapeři dostávají literární ceny. Videohry byly donedávna vnímány pouze jako bezduchá zábava, dnes jsou předmětem seriózní kulturní kritiky. Na univerzitách se studují komiksy. Tyto a další proměny ovšem neznamenají, že by ten správný vkus přestal být společenským platidlem a výrazné kulturní hierarchie minulosti se zcela rozplynuly. Kniha Pravidla vkusu představuje sociologickou výpravu do zkoumání vkusu, jeho mechanismů a propojenosti se společenskými institucemi v současné české společnosti. Na základě existujících poznatků z oblasti sociologie kultury i vlastního výzkumu řeší, kde se vkus bere, jakým způsobem se utváří a jaké má sociální důsledky. Kulturní hierarchie se totiž promítají do struktury společnosti, mechanismů gentrifikace městských čtvrtí, vstupují do nerovností ve vzdělávání a vysvětlují mnohé zdánlivě samozřejmé okolnosti naší každodenní kulturní spotřeby. Zkrátka najdeme je v kavárně, při přijímacím pohovoru i v urbanistickém plánování.
Můj vášnivý Skot
MŮŽE MÍT LÁSKA UPROSTŘED VÁLKY KLANŮ NADĚJI?
Gwyneth Carswellová si nepřeje nic jiného než odvést svého malého syna pryč, protože ji děsí násilí soupeřících klanů – vzdálených příbuzných MacIrwinů a jejich nepřátel MacGrathů. Alasdair, náčelník klanu MacGrathů, touží dvě stě let trvající spory ukončit, jenže zůstává ležet na bitevním poli na pokraji smrti. Gwyneth život divokého válečníka zachrání, její klan to ale pokládá za zradu. Přijme tedy nabídku Alasdaira, který na oplátku poskytne jí i jejímu synovi ochranu, ovšem tím jen vyprovokuje další útoky MacIrwinů – a vystaví nebezpečí i své srdce.
Veci, ktoré sme vzdali
Na svete existovala len jedna žena, ktorá ma dokázala oslobodiť. No ja by som sa bol radšej vrhol do pekelných plameňov, než aby som Sloane Waltonovú o niečo požiadal.
Lucian Rollins je dobre stavaný, nepr.jemný podnikateľský magnát, ktorý túži po pomste. Odhodlaný vymazať svojho násilníckeho otca z rodinnej histórie, trávi každú minútu poťahovaním nitiek v zákulisí svojich kšeftov a budovaním impéria. Čím viac peňazí a moci má, tým bezpečnejšie sa cíti.
No len dovtedy, kým sa nezjaví jedna hašterivá knihovníčka z malého mesta.
Hoci ich spája temné tajomstvo z minulosti a vzájomné opovrhovanie, Sloane Waltonová Lucianovi ani zamak nedôveruje. Až kým sa jedna z ich škriepok nezmení na predohru a nerozdúcha tak plamene túžby, ktoré nedokážu uhasiť.
No keďže Sloane je rozhodnutá založiť si rodinu a Lucian o niečom takom nechce ani počuť, títo dvaja nepriatelia, z ktorých sa stali milenci, narazili na slepú uličku.
A keď Lucian nepr.jemným spôsobom zistí, že opustiť Sloane je nemožné, zaprisahá sa, že urobí všetko preto, aby ju ochránil. Nech to stojí čokoľvek...
Paradox
MUSÍ ZACHRÁNIŤ VŠETKÝCH. KTO POMÔŽE JEMU?
Prečo jedna z najmodernejších vesmírnych lodí potrebuje práve jeho pomoc? A ak sa pri
nebezpečnej akcii niečo nepodarí, kto zachráni jeho? Kto sa nakoniec ocitne v najväčšom nebezpečenstve – Canival Sky, Mark alebo samotné ľudstvo?
Dejová línia je založená na bizarných následkoch dilatácie času. Rozprávačom príbehu je
mechanik raziacich strojov Mark, ktorý sa preberá z prerušeného umelého spánku a
zisťuje, že ho čaká úloha, ktorá je nad jeho schopnosti, pretože má úplne sám zachrániť
vesmírnu loď Carnival Sky, ktorá neznámo prečo uviazla na jednom konkrétnom mieste.
Nie je však isté, či plavidlo pomoc skutočne potrebuje, ani či sa v nebezpečenstve
neocitne sám hlavný hrdina, alebo dokonca celé ľudstvo.
Príbeh je podaný prostredníctvom prvej osoby a napriek tomu, že sa odohráva v rozsahu
necelých dvoch hodín, stihne sa, z trochu nezvyčajného uhla pohľadu, pozrieť na zúbok
aj mimozemskému životu.
Putovanie ľudí Knihy
Debutový román držiteľky Nobelovej ceny za literatúru, ktorým Olga Tokarczuk začala svoju literárnu cestu.
Francúzsko, rok 1685. Kráľ Slnko zavádza katolicizmus ako jediné povolené náboženstvo. Skupiny hugenotov prechádzajú krajinou, aby sa dostali na sever, kde dúfajú nájsť novú vlasť. Z okien koča ich sleduje skupina nezvyčajných cestovateľov smerujúcich na juh. Veronika, kurtizána čakajúca na snúbenca, Markíz, muž zaoberajúci sa alchýmiou, boháč de Berle a nemý kočiš Gauche. Každý z nich opustil Paríž z iného dôvodu. Táto cesta, miestami priam dobrodružná, by mohla zmeniť nielen ich osudy, ale aj dejiny celého ľudstva.
V Pyrenejách, ku ktorým smerujú, je v múroch malého kláštora už stáročia ukrytá Kniha. Teraz má šancu rozhodnúť o budúcnosti sveta. Lenže je svet pripravený na to, aby sa Kniha našla? Tento mladistvý román, napísaný pred tridsiatimi rokmi, je skutočnou zlatou baňou motívov, ktoré Olga Tokarczuková rozvinula vo svojich ďalších dielach a získala si tak medzinárodné uznanie a obdiv čitateľov.
Kniha osudu: Padesát let života v Íránu
Pět bouřlivých desetiletí íránských dějin vyprávěných prostřednictvím života obyčejné ženy v nejprodávanějším íránském románu, dokud nebyl tamní vládou zakázán.
Kniha osudu se stala jedním z nejprodávanějších románů v Íránu, přestože ji tamní vláda dvakrát zakázala. Tento silný příběh o přátelství, vášni a naději sleduje osud íránské ženy od dospívání po stáří v průběhu pěti desetiletí, od doby před revolucí v roce 1979 přes období Islámské republiky až po současnost.
Masúme je obyčejná dívka s vášní pro učení. Na cestě do školy potká mladého muže, do kterého se zamiluje. Její bratři však objeví jeho dopisy a obviní ji, že na rodinu uvalila hanbu. Po krutém fyzickém trestu jí rodiče rychle domluví sňatek s mužem, kterého nikdy neviděla. V letech, které Masúme prožívá v manželství, probíhají v Íránu zásadní politické změny. Její manžel Hamíd je politickým disidentem a hrozbou pro despotický šáhův režim. Když ho přijde zatknout tajná policie, znamená to počátek děsivého období v Masúmině životě. Její osud, tak dlouho určovaný tradicemi a loajalitou k rodině, je teď svázán s politickými událostmi a proměnou celé země.
Kniha osudu je pozoruhodným příběhem a výjimečně zasvěceným pohledem na íránskou společnost.
Vojna proti Západu
Nová brilantná a provokatívna kniha jedného z najvýznamnejších svetových politických spisovateľov.
V knihe Vojna proti Západu sa autor medzinárodných bestsellerov Douglas Murray pýta: ak sú dejiny ľudstva dejinami otroctva, dobývania, predsudkov, genocídy a vykorisťovania, prečo za to nesú vinu len západné národy?
Čína má dnes koncentračné tábory. Prečo ľudia zo Západu tvrdia, že naše hriechy sú jedinečné?
Teraz je v móde oslavovať nezápadné kultúry a, naopak, znevažovať všetko západné. Niečo z toho predstavuje potrebné zúčtovanie, avšak väčšina osudovo podkopáva základ toho, čo vytvorilo najväčšiu a najhumánnejšiu civilizáciu na svete.
Douglas Murray v knihe Vojna proti Západu ukazuje, koľko ľudí s dobrými úmyslami sa nechalo oklamať pokryteckou a nedôslednou protizápadnou rétorikou. Napokon, ak musíme zavrhnúť myšlienky Kanta, Huma a Milla pre ich názory na rasu, nemali by sme zavrhnúť aj Marxa, ktorého dielo je prešpikované rasistickými urážkami a antisemitizmom? V Amerike ešte treba uhasiť ohniská rasizmu, ale čo s besniacim rasistickým peklom na Blízkom východe a v Ázii?
Z tohto intelektuálneho podvodu neprofitujú len nečestní vedci, ale aj nepriateľské národy a porušovatelia ľudských práv, ktorí dúfajú, že tak odvrátia pozornosť od svojich vlastných súčasných zločinov. Diktátori s radosťou naskočia na vlnu „Amerika je rasistická krajina“ a ako PR imitujú jazyk antirasistických a „prospravodlivých“ hnutí, zatiaľ čo medzitým vyvražďujú vlastný ľud a uskutočňujú svoje autoritárske ťaženia..
Ak má Západ prežiť, treba ho brániť. Vojna proti Západu nie je len prenikavým rozborom hlúpych protizápadných argumentov, ale aj novou a prísnou apologetikou civilizácie ako takej.
Naším obchodem je smrt
Jméno Jevgenije Prigožina ještě před několika lety znali pouze lidé, kteří podrobně sledovali dění v Rusku. Jiní možná slyšeli novinářské klišé „Putinův kuchař“, který snad měl zasahovat do amerických prezidentských voleb nebo vytvářet jakousi žoldáckou skupinu. Ovšem poté, kdy Rusko v únoru 2022 přepadlo Ukrajinu, se každý dozvěděl, co je Wagnerova skupina a kdo je Jevgenij Prigožin. Zájem o jeho osobu ještě stoupl, když se pokusil o puč, při němž jeho jednotky málem došly až do Moskvy, a když dva měsíce po té zahynul spolu s nejbližšími spolupracovníky při výbuchu na palubě soukromého tryskáče.
Fakta o Prigožinovi a jeho armádě vypovídají mnohé o fungování současného Ruska. Ve svém jádru obsahují příběh drobného kriminálníka z leningradského sídliště, který se po odsezení devíti let za mřížemi dokázal zorientovat ve světě propojujícím organizovaný zločin, zkorumpované politiky a tajné služby a stal se miliardářem. Pro potřeby svého „podnikání“ vybudoval farmu trollů, produkující a organizující po celém světě dezinformace, a zejména pak soukromou armádu žoldáků, která na třech kontinentech dělala špinavou práci pro něho a současně pro Putinův Kreml. Prigožinovi wagnerovci, do jejichž řad přivedl rovnou z vězení stovky kriminálníků odsouzených za ty nejtěžších zločiny, se dopouštěli válečných zločinů v Sýrii, řadě afrických zemí a na Ukrajině. Historie wagnerovců je bizarní a odpudivá, avšak je jedním z významných symptomů Putinovy diktatury.
Ilja Barabanov a Denis Korotkov jsou ruští investigativní novináři, kteří se od samotného začátku zabývali činností ruských polovojenských skupin po celém světě a odhalovali jejich zločiny. Jsou laureáty řady novinářských cen a v současnosti žijí mimo Rusko.
dostupné aj ako:
Zabudnuté vojny
Spoznajte konflikty a vojnové epizódy, ktoré sú v dnešnom slovenskom prostredí málo známe, no v danej dobe boli významné. Niektoré z nich sa dokonca odohrávali aj na našom území, prípadne na nich Slováci priamo či nepriamo participovali. Autor približuje okolnosti bojov pri antickom Maratóne, pripomína husitské výpravy, konflikty v Číne či vo francúzskych kolóniách v Afrike. Opisuje aj stredoveké bitky na území Uhorska, nasadenie česko-slovenských légií na Sibíri a mnohé ďalšie. To všetko dopĺňa o širší politický a spoločenský kontext a ponúka tak pútavé čítanie, ktoré poteší nielen priaznivcov vojenskej histórie.
S Kafkou na cestách
„Kafka? To byl ten spisovatel, kterého nebavila úřednická rutina a celý život strávil v Praze?“ Opak je pravda. Novinářka Judita Matyášová a fotograf Jan Jindra odhalují jiného Kafku. Zvídavého mladého muže, který se zajímal o zdravý životní styl, fascinovala ho moderní technologie a velmi rád cestoval. Jeho cestovní deníky jsou plné živých popisů toho, co zažíval při objevování Evropy.
Od roku 2003 autoři knihy navštívili 70 míst v Česku, Rakousku, Německu, Itálii, Švýcarsku a Francii, která jsou s Kafkou spojená. Jednotlivé lokality vypátrali podle indicií v autorových denících a dopisech. Zajímalo je, proč se Kafka vydal mezi vyznavače nudismu do německého Jungbornu nebo co ho zaujalo během návštěvy Paříže. Kupodivu nikoliv Eiffelova věž, ale jízda metrem! A proč jej fascinoval let aeroplánů v Itálii? Publikace S Kafkou na cestách však není jen průvodcem po místech, která navštívil během dovolené nebo služebních cest. Je také pozvánkou do světa slavného literáta, který jste zřejmě doposud neznali. A zároveň inspirací pro vlastní cestovatelské výpravy.
