E-KNIHY - internal (virtual category)-duplicate strana 434 z 500

Publikace Mezi námi pastelkami obsahuje: 1) grafomotorická cvičení pro děti ve věku od 3 do 5 let, pomocí kterých se rozvine: - jemná motorika a psychické funkce potřebné při kreslení a psaní - grafomotorické dovednosti a kresba dítěte - souhra ruky a oka, vnímání prostoru v souvislosti se směrem vedení čáry 2) metodický návod pro dospělé, který: - upozorňuje na možná úskalí při nácviku jednotlivých prvků - pomáhá překonávat obtíže Proč se zabývat grafomotorikou, která se snad týká zejména psaní? Abychom se dověděli, jak je to s kresbou a psaním, jak se tato část jemné motoriky a také psychické funkce potřebné při kreslení a psaní vyvíjejí, kdy bychom měli uvažovat o tom, že naše dítě potřebuje nějakou podporu, přečteme si nejprve dopis, který dospělým napsala autorka námětu a celého souboru cvičení obsažených v knížce. Jiřina Bednářová zúročila odborné poznatky a svou dlouholetou praktickou zkušenost z práce s dětmi předškolního věku i s malými školáky. Její doporučení, týkající se nejen zásad při práci s touto knihou, ale také činností rozvíjejících jemnou motoriku, leváctví a praváctví, pracovních návyků při kreslení, tedy i správného držení psacího náčiní a jeho volby, jistě pomohou poznat, co které dítě potřebuje. Aby cvičení – kreslení probíhalo, jak má, protože dodržení metodického postupu má význam pro dosažení dobrého výsledku, jsou ještě navíc u každého cviku zvýrazněna doporučení, jak jej správně provádět. Když se na práci dobře připravíme, budeme se spolu s naším malým kreslířem radovat se Šmardovými pastelkami Boženkou a Máňou, s veselými zvířátky. Nakonec si ověříme, co se náš chlapec či holčička i pastelka Máňa naučili, a zjistíme, že se nikdo z nich nemusí schovávat v koutku, protože už umí kreslit a kreslí rád. Půjde mu proto jistě ve škole dobře nejen kreslení, ale i psaní. První díl grafomotoriky nazvaný Mezi námi pastelkami je určen zejména tří- až pětiletým dětem. Máte-li však doma předškoláčka či prvňáčka, který má potíže s kreslením a počátky psaní, nebo ho kreslení či psaní netěší, zkuste ho získat touto knížkou. Bude-li třeba, budete moci pokračovat ve cvičení, protože autoři připravili další dva díly, které budou brzy následovat. I u méně obratných dětí tak pomůžete předejít smutku z neúspěchu ve psaní a přispějete k vytváření dobrého vztahu ke škole a ke vzdělání vůbec. Nestačí totiž říkat: „Piš hezky“. Znáte snad někoho, kdo na základě příkazu okamžitě správně mluvil, krásně psal, četl…? Jistě ne a nezáleží na tom, zda je dítě nebo dospělý, ale na tom, zda měl možnost, příležitost se to naučit. Důležitým předpokladem pro dobré učení je tvořivost, humor a samozřejmě kvalitní, ověřená metodika. To vše, podle mého názoru, tato knížka splňuje. Věřím, že spolu s trpělivostí a laskavostí dospělých přinese radost a užitek dětem. PhDr. Alena Šafrová speciální pedagožka Speciálního pedagogického centra při Soukromém speciálním gymnáziu Integra, Brno-Líšeň, externí pedagožka Pedagogické fakulty MU v Brně

Německem zmítá inflace, zklamání z prohry a radikalismus. Manželé Lenzovi žijí v Berlíně i tak poklidně, dokud se neozve Jaroslavův přítel z války. Muž má informace o spiknutí, na kterém pracují Sověti a lidé kolem německého generála von Repplina. Jaroslav to zprvu považuje za výplod fantazie, svůj názor však změní poté, co je jeho přítel zavražděn. Kromě zjišťování detailů o vraždě se Lenzovi zaměří právě na Repplinovu činnost. Jaroslavův přítel se totiž tímto případem zabýval až do své smrti a těsně před ní kontaktoval několik německých novinářů, které prosil o pomoc...

Tomáš je obyčejný muž středního věku, který je vystaven hned několika tragickým událostem najednou. Jeho jediný blízky člen rodiny leží v kómatu poté, co byl sražen nákladním autem, a policie je při vyšetřování případu více než liknavá. I díky vlastenecké výchově svého dědy, Československého legionáře a řídícího gymnázia, nalezne po náhodném setkání se sapérem z cizinecké legie, své životního poslání. Stává se bojovníkem proti bezpráví, korupci i mocné mafii, které jsou ve společnosti všudypřítomné. Pouze jediná věc je schopna narušit plnění poslání. Neúprosná touha po rodinné vendetě...

Román Když jsme byli sirotci patří k vrcholným dílům britského nositele Nobelovy ceny za literaturu Kazua Ishigura. Autor zde v mnohém navazuje na své předchozí čtyři prózy, v nichž zkoumá nejistý vztah člověka k prožité skutečnosti a jeho věčnou náchylnost k sebeklamu. Tentokrát tak činí skrze vzpomínky a osudy Christophera Bankse, jenž poté, co se stane slavným detektivem, napne všechny své síly, aby vyřešil případ svých rodičů, kteří beze stopy zmizeli v době jeho dětství prožitém v čínské Šanghaji. Román se geograficky pohybuje mezi Dálným východem a Londýnem v době před druhou světovou válkou a zdá se, že v něm nejde o nic menšího než o záchranu světa před zlem, které ho má brzy pohltit. Je však také možné, že realita tohoto světa, již Ishiguro zobrazuje optikou archetypu geniálního soukromého detektiva, nakonec bude úplně jiná. Autor prostřednictvím odkazů ke klasickým britským autorům, ke zlatému věku anglické detektivky či Kafkovým románům vytváří na první pohled ishigurovsky nenápadnou, ale čtenářsky vzrušující fikci, která mu podprahově klade ty nejzákladnější otázky týkající se paměti, historie a mechanismů, jimiž si tvoříme příběh vlastního života.

Těchto sedm esejů představuje Tolkiena jako literárního vědce, překladatele i romanopisce, a přestože vyvěrají z Tolkienova zájmu o středověkou literaturu, jsou přístupné všem čtenářům. Dva z nich pojednávají o Béowulfovi, jeden o Siru Gawainovi a Zeleném rytíři, najdeme zde přednášku o angličtině a velštině, projev, jímž se Tolkien roku 1953 loučil s Oxfordskou univerzitou, i pojednání o vymyšlených jazycích s příklady básní v elfských jazycích. Nejslavnější je však jeho esej O pohádkách, v němž se zamýšlí nad povahou pohádek a fantastických příběhů a dává nám nahlédnout, jak on sám k tomuto žánru přistupoval.

Nejnovější povídkovou tvorbu oceňované kanadské autorky rámují reflexe šťastného soužití a proměny času po ztrátě nejbližší bytosti. Nejen věnování zesnulému Graemu Gibsonovi, s nímž spisovatelka sdílela téměř padesát let, zájmy i příznačný smysl pro humor, ale především láskyplnost a bolest napovídají, že jde o text silně, byť nepřiznaně autobiografický. Margaret Atwoodová dnešních dní alias Nell vzpomíná na ztřeštěnosti podzimu života, toulky milovanou přírodou či na snahu zvěčnit kocoura v přebásnění Tennysona. Probírá se tchánovou pozůstalostí a vlivem války na lidskou psychiku. Zakopává o věci, které nám zůstávají po tom, kdo vlastně nikdy tak docela neodešel. A dál píše. O matce, jež neodpovídá společenským představám, o mimozemském stvoření, které za pandemie baví lidstvo v karanténě absurditou našich dávných příběhů, o převtělení šneka do bankovní operátorky. Rozmlouvá s Orwellem nebo glosuje historii očima umučené antické filozofky. A je přitom břitká a neodolatelná jako vždycky.

Trojice žen, z nichž každá má tajemství, jež se snaží uchránit - před světem, před druhými dvěma, před sebou samou. V jejich stopách vrahové, před nimiž není úniku… a také mladík Tikat, jenž viděl svou milou zemřít a vstát z mrtvých. Jejich osudy se nezvratně propletou v odlehlém hostinci, kde se pronásledované setkají s těmi, kdo jim jsou na stopě. Krčmář Karsh nemůže dělat nic jiného než zdráhavě přijmout, že se pod jeho střechou odehrají nadmíru dramatické události. Ale teprve když se k nim připojí kdysi mocný muž, objeví se před ženami jejich skutečný úkol. Jeho splnění může být zhoubou pro všechny zúčastněné, neboť ten, který v minulosti byl jejich učitelem, ten, který býval největším z mágů, se nyní potácí mezi životem a smrtí. A pouze ony ho mohou zachránit před protivníkem, kterého nedokázala porazit ani sama smrt.

Mexické zpěvy přinášejí český překlad písní a básní v rozličných žánrech, které se uchovaly v unikátním rukopisném svazku z druhé půle 16. století, který dnes patří k největším pokladům Mexické národní knihovny. Obsahuje nestarší dochované ukázky tvořivosti, myšlení a cítění původních národů na území dnešního Mexika. Umělecká tvorba prehispánských Nahuů, jež se rozvíjela v podobě zpěvů a tanců, byla zahalena do množství symbolů, jež jsou dnes z velké části převedeny do srozumitelné podoby. Ukázka : Svého srdce ptám se, kde krásné voňavé květiny najdu? Koho se zeptám? Snad zeptám se krásného kolibříka, kolibříka barvy nefritu? Či motýla barvy zacuana zeptat se mám? Neboť oni znají, oni vědí, kde raší krásné voňavé květiny

Ve svém třetím a zatím posledním románu Časokryt, přeloženým do několika světových jazyků, v Bulharsku oceněným jako nejlepší román roku, a ověnčeným také prestižní Mezinárodní Bookerovou cenou (2023), využívá Georgi Gospodinov fiktivní postavu Gaustina k tomu, aby popsal život s deficitem budoucnosti. Život, ve kterém čas neplyne lineárně, ale stává se součástí nás samých. Gaustin, který dokáže přeskakovat čas jako lesní potůček, se snaží o zdánlivě nemožné – léčit lidi pomocí minulosti. Gaustin, Gospodinovovo alter ego, našel způsob, jak vytvořit kliniky času, kde se lidé trpící ztrátou paměti mohou vrátit do doby, kdy se cítili nejlépe. Tato nemoc, jakási dlouhotrvající časová amnézie, se během vyprávění proměňuje v nemoc, kterou trpí celá společnost. Ta se stává obětí jakési kolektivní „Alzheimerovy choroby“, což vede různé země v Evropě k rozhodnutí dát občanům možnost volby, aby v referendu rozhodli, v jaké historické epoše chtějí žít. Časokryt je kniha osobní i politická. Její autobiografické prvky vyprávějí životní příběh svého autora. Trefnými komentáři minulého, současného a vlastně i budoucího dění je ale také hluboce společenská. Od svého vydání opakovaně generuje paralely se současným politickým a společenským děním.

Po šestileté přestávce od posledního případu komisaře Adamsberga se s tímto charismatickým kriminalistou setkáváme znovu, tentokrát v jedné bretaňské vesnici zvané Louviec, kde ho čeká další složité vyšetřování. V Louviecu je postupně zavražděno několik lidí dosti podivným způsobem a zdánlivě bez motivu. Zdejší obyvatelé věří, že vraždy ohlašuje přízrak, přicházející sem z nedalekého hradu Combourg, kde koncem 18. století prožíval strastiplné dětství pod knutou despotického otce budoucí velikán francouzského písemnictví François-René de Chateaubriand. V Louviecu dnešních dní žije jeho dokonalá kopie - vzdálený potomek stejného příjmení, na něhož padne podezření z vražd. Důkazy hovoří proti němu, a jelikož je ve hře slavné jméno, je vyšetřování sledováno přímo ministrem. Jen Adamsberg v Chateaubriandovu vinu nevěří a jako obvykle řeší spletitý případ po svém, "na balvanu", tedy na horním kameni dolmenu, na němž lehává a trpělivě vyčkává, až se mu z hlubin bahnitého dna mysli vynoří zasuté myšlenky, které ho navedou správným směrem. Ani tentokrát jeho metoda nezklame.

Poznejte současné Spojené státy americké a zápas o jejich i naši budoucnost skutečně zevnitř. Jak přemýšlejí příznivci Donalda Trumpa a proč mu propadli? Jak na své americké občanství nahlížejí původní domorodí obyvatelé? Proč potomci černošských otroků mluví o přetrvávajícím systémovém rasismu? Co prožívají ti, kdo se do USA snaží dostat přes jižní hranici? Autor se coby zpravodaj Českého rozhlasu šest let v terénu zaměřoval právě na tyto "hlasy Ameriky" a nechává je promluvit daleko nad rámec běžného zpravodajství. V knize najdete i příběhy, které ve zvukové podobě dva roky po sobě zvítězily v mezinárodní kategorii Reportáž na festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio.

Seznamte se s Robopsem, poslední nadějí v boji se zločinem! Zlotřilov je jedním z nejnebezpečnějších míst planety. Město ovládá banda všehoschopných padouchů. Každý se před nimi třese strachy a jen opravdový superhrdina by je dokázal zneškodnit. Jenže kde ho vzít? Přichází Robopes! Nováček psí policejní akademie má úžasné schopnosti a prahne po dobrodružství. Ale nebude na nejobávanější zločineckou dvojici krátký? Podaří se mu překazit její plány na zničení Zlotřilova?

Londýnská bankéřka Cleo Arendseová vůbec není typ ženy, na které je právník Luca Fioravanti zvyklý - jednak proto, že do Toskánska přijela jen dohlédnout na vinařství jeho otce, které se potápí, a pak taky proto, že je zcela imunní vůči jeho osobnímu kouzlu. Jenže Luca nikdy neuhýbá před žádnou výzvou, a když tomu okolnosti přejí, sehraje pro Cleo roli rytíře v blyštivé zbroji a překvapivým výsledkem této šarády je… falešné manželství. Situace se však následně poněkud zkomplikuje, když protagonisté fingovaného svazku zjistí, že se vzdor jejich zatvrzelosti o slovo hlásí skutečné city a nabývají podobu prudké vášně…

Velké křížové tažení je na vrcholu a Tisíc synů v něm jsou ti nejhorlivější válečníci. Přestože jsou absolutně loajální, upadne pro své nezvyklé metody legie Magnuse Rudého v podezření. Impérium, kterému přísahali sloužit, se začne Magnuse obávat a je předvolán na Nikeu, aby se tam zodpovídal z čarodějnictví. Když tento osudem pronásledovaný primarcha předpoví zradu vojevůdce Horuse a varuje Císaře pomocí svých tajemných schopností, které má zakázáno používat, vyšle Pán lidstva primarchu Hvězdných vlků Lemana Russa, aby zaútočil na samotné Prospero. Magnus toho ale viděl víc než jen Horovu zradu a jeho odhalení zpečetí osud jeho legie navždy. Dvanáctá kniha ze série Horovo kacířství ze světa Warhammeru 40 000.

Příběh mnohovrstevnatého románu se odehrává v 90. letech a soustřeďuje se na dvě různorodé komunity izraelské společnosti. Tou první je židovská inteligence, reprezentovaná hlavním hrdinou, profesorem orientalistiky Jochananem Rivlinem, který se zabývá genezí arabského teroru v Alžírsku po získání nezávislosti, a jeho ženou soudkyní Chagit, žijícími v Haifě, tou druhou jsou Arabové v galilejských vesnicích, jejichž život je svázán a omezen okupačními pravidly. Profesor Rivlin se nedokáže smířit s nepochopitelným rozpadem manželství svého syna Ofera s milovanou Galjou, dcerou bohatého hoteliera, k němuž došlo před několika lety a o jehož důvodu oba znesváření manželé zatvrzele mlčí. Jochanan cítí, že Ofer od svého rozvodu žije jen jakýmsi neúplným životem, a je přesvědčen, že pokud by zjistil, co se stalo, mohl by mu pomoci. Jeho pátrání po osudném tajemství, které se rozbíhá po smrti Oferova tchána, a mění se takřka v posedlost. Příběh rodiny Rivlinových se proplétá s příběhem Jochananovy arabské postgraduální studentka Samáher a jejího bratrance Rášida, který je do ní tajně zamilován. Samáher se snaží získat akademický titul překladem děl současných arabských básníků shromážděných izraelským učencem zabitým při teroristickém útoku. I ona cosi skrývá a všechna ta nevyslovená a ukrývaná tajemství své nositele tíží a svazují a teprve tehdy, když se jich zbaví, mohou dosáhnout osvobození.

Rozsahem nevelká kniha, která se díky svému jazyku a rytmizaci pohybuje na samé hranici poezie, patří v nejlepším slova smyslu k typickým dílům Jona Fosseho, laureáta Nobelovy ceny za literaturu (2023). Sledujeme příběh staré ženy, jejíž manžel před lety vyjel na neklidné moře a již se nevrátil, příběh o životě několika generací jedné rodiny uprostřed lidmi opuštěné krajiny fjordů. Sugestivní mistrovská próza vypráví o osudové přitažlivosti nebezpečí, o lásce, která skončila příliš brzy, o vyrovnání se ztrátou, o hledání smyslu života.

Za bouřlivé noci, která byla tak děsuplná, že vedví rozťala prastarý hrad, se narodila Ronja, dcera loupežníka, hradního vládce. Odtrženou část hned obsadil na smrt znepřátelený rod lupiče Borky. A co čert nechtěl, Borkův syn Birk se brzy spřátelil právě s Ronjou. Co všechno poté následovalo a co spolu prožili, prozrazuje toto vyprávění z dávných dob. Příběh, který se odehrává v panenské přírodě a v divokém lese, obývaném zvěří, nelítostnými větrnicemi, bludičkami, skřítky šedivíky a čumbrky...

Kniha přináší shrnutí základních pravopisných pravidel, což ocení nejen žáci 2. stupně ZŠ připravující se na přijímací zkoušky, ale také středoškolští studenti, jejich učitelé, rodiče a celá široká veřejnost. Každý z nás při psaní občas zaváhá a neví si rady s některým obtížnějším pravopisným jevem. Každá z 15 kapitol se věnuje vysvětlení určitého pravopisného jevu, přináší příklady a upozornění na jazykové zvláštnosti. Dále následuje řada cvičení, jejichž správné řešení si můžete ověřit v klíči.

Životopis prvního českého krále z rodu Lucemburků z pera přední historičky ukazuje krále Jana jako významného panovníka evropského formátu, který rozhodne nebyl jen otcem slavného syna - budoucího císaře Karla IV.