Academia strana 133 z 189

Paul Johnson, známý britský historik a publicista, líčí historii starověké egyptské říše, její společenské, ekonomické a náboženské uspořádání, zvláštní pozornost věnuje egyptskému umění a kultuře. Poslední kapitola je věnována "druhému životu" starověkého Egypta - jeho vnímání v pozdějším průběhu dějin a jeho "znovuobjevování", které probíhá zhruba od konce 18. století.

Kniha je další opus magnum z pera slavného britského historika Paula Johnsona, ve kterém se pokouší zachytit vznik globální společnosti v 19. století. Johnson si všímá každé oblasti života – módy, milostného života, malířství, hudby, narkomanie a její léčby. Nepominutelným prvkem díla jsou stovky citací z dobových pamětí, z tisku a ze slavných a polozapomenutých literárních děl.

Jiří Trnka (1912 - 1969) - loutkář, kreslíř, ilustrátor, grafik, scénograf, filmový tvůrce, malíř, sochař. Ve všech uvedených disciplínách dosáhl tento mnohostranný umělec obdivuhodných výsledků. Stal se jedním z nejvýznamnějších českých výtvarníků 20. století, jeho věhlas v oblasti knižní ilustrace a loutkového filmu dokonce přesáhl hranice mateřské země a šířil se po celém světě. Z tohoto pohledu lze Jiřího Trnku zařadit na nejpřednější místo v moderních dějinách naší výtvarné kultury. Nová obrazová monografie Jiřího Trnky přináší komplexní a dostatečně podrobný pohled na všechny oblasti jeho tvorby v některých případech se jedná o první zpracování tématu vůbec. Autor čtivě a detailně rozebírá klíčová díla a překvapuje objevnými postřehy. Kniha obsahuje velmi bohatý, většinou doposud nepublikovaný obrazový materiál - přes pět set barevných reprodukcí loutek, kreseb, knižních ilustrací, scénických a kostýmních návrhů, obrazů, soch, ale také dalších výtvorů často unikátních artefaktů. Publikace je navíc obohacena téměř stovkou dokumentárních fotografií ze života tohoto významného umělce.

Potřebujeme českou vědu? Nestačí, když budeme přebírat výsledky vědy ze Západu, protože na pořádný výzkum nemáme peníze? Podobné otázky občas nadhazují různí lidé včetně politiků. Nemají však pravdu, jak vám v této knize, vydané k 10. výročí založení Akademie věd České republiky, dokazují tři zkušení vědečtí reportéři. Ve dvaceti kapitolách se seznámíte s řadou neobyčejně úspěšných českých badatelů, z nichž někteří jsou v zahraničí známější než doma.

Světoznámý molekulární biolog a držitel několika cen za výzkum rakoviny Robert A. Weinberg seznamuje čtenáře s dramatickým vývojem ve výzkumu rakoviny během posledních dvaceti let a prezentuje srozumitelnou formou současné poznatky o původu rakoviny a o možnostech jejího léčení.

V knihe je okolo 3000 pranostík usporiadaných do tematických celkov s komentárom a vysvetlivkami. Osviežením sú citáty z krásnej literatúry a dobových kronikárskych záznamov, aj vtipné perokresby...

Jak daleko k Babylonu je příběh dvou irských chlapců, jejichž přátelství a společné vášni pro koně stojí v cestě třídní původ a náboženství. Táž propast mezi společenskými vrstvami je rozdělí i poté, co dobrovolně narukují do Britské armády a odcházejí bojovat do zákopů první světové války. Bohatý Alexander z protestantské rodiny do války uniká před svou chladnou, ambiciózní matkou a chudý vesnický hoch Jerry zas touží nabýt vojenských dovedností, které by posloužily irské snaze o emancipaci.

Vedle nejslavnější a zřejmě nejlepší novely Jeden den Ivana Děnisoviče obsahuje sbírka i známé autobiografické novely a povídky Matrjonina chalupa, Případ na stanici Kočetovka a Ve vyšším zájmu. Poprvé česky knižně vycházejí i Solženicynovy kratší povídky - Pravá ruka, Strážce Kulikova pole, Velikonoční křížová cesta a drobné povídky z konce padesátých let, známé pod názvem Maličkosti. Toto vydání je prvním kompletním vydáním Solženicynových povídek v českém jazyce a je opatřeno krátkou bibliografickou poznámkou, v níž jsou údaje o tom, kdy povídky vznikaly, kdy začaly v Rusku obíhat jako samizdat a kdy a kde potom vyšly tiskem.

Horác Rumpole - popudlivý, důsledně nezávislý, nesnášející autoritu. Jak mu přibývají léta, svět okolo něho se mění a vedlejší postavy v nejnovějších příbězích se od těch prvních dosti odlišují. Několik posledních dílů končilo nerozřešenými dramatickými situacemi, které připomínaly domnělou smrt Sherlocka Holmese - vrátí se Rumpole k trestnímu soudu do Bailey, nebo nakonec půjde do důchodu, bude odvolán, onemocní, nebo zemře?

Paměť dějin i paměť jednotlivce mají své vlastní nezbadatelné zákony, ale někde v individuálním osudu se propojují. I tak je možné vnímat nejnovější knihu povídek Ivana Klímy. Nebezpečným výletem bylo už, obrazně řečeno, narodit se do šíleného dvacátého století, ve kterém vykrystalizovaly dva totalitní režimy. Žít právě v nich znamenalo spíš snahu přežít, a to se na všech, jimž se to podařilo, něčím otisklo. Klímovy povídky o lidech těch časů i o sobě samém jsou často nemilosrdnými zrcadly doby i lidských povah.

V této próze se setkáváme s psychologickou kresbou jisté morální nadřazenosti, jejíž slabost i nenapodobitelná síla se skrývají právě v tom, že hrdinové se chovají zdánlivě nelogicky, nerozumně, ne-li přímo nespravedlivě, avšak podle skrytého řádu vznešených hodnot, které byly na ústupu již počátkem 20. století a které dnes vnímáme jako vyhynulé. Novela Odkaz Ester je doplněna ještě kratšími novelami Řezník (1924), Jižní vítr (1939) a Osudová láska (1985).

Vyprávění Američana Watsona o jeho cestě k objevu struktury DNA, který jemu i jeho spolupracovníkům přinesl Nobelovu cenu. Autor mluví mimořádně živým, přitažlivým způsobem nejen o vědě a vědcích, ale i o poválečné Anglii a o životě cambridžských kolejí, o genialitě a hlouposti, i třeba o dívkách a víně. V době publikace objevu bylo autorovi necelých 25 let. Objasnění struktury molekuly DNA současně ukázalo, jak se geny množí, jak fungují a z čeho jsou složeny. Mnoho vědců pokládá tento objev za nejzávažnější ve vědě o životě od dob Ch. Darwina a G. Mendela.

Paměť dějin i paměť jednotlivce mají své vlastní nezbadatelné zákony, ale někde v individuálním osudu se propojují. I tak je možné vnímat nejnovější knihu povídek Ivana Klímy. Nebezpečným výletem bylo už, obrazně řečeno, narodit se do šíleného dvacátého století, ve kterém vykrystalizovaly dva totalitní režimy. Žít právě v nich znamenalo spíš snahu přežít, a to se na všech, jimž se to podařilo, něčím otisklo. Klímovy povídky o lidech těch časů i o sobě samém jsou často nemilosrdnými zrcadly doby i lidských povah.

Etologie studuje chování živočichů. Základní vzorce chování jsou vrozené, mohou však být zdokonaleny učením. Těmito vzorci se zabývá genetika chování. Neuroetologie studuje nervovou i humorální regulaci chování a stavbu a fyziologii smyslů. Nejvýznamnější evoluční pokrok, který umožňuje, aby se organismus přizpůsobil měnícím se podmínkám prostředí, představuje učení. Učení jsou schopni i bezobratlí živočichové, u vyšších obratlovců víme, že své konání mohou i promýšlet. Největšího rozkvětu dosáhla ekologie chování (etoekologie), která zkoumá sociální a rozmnožovací strategie, konkurenci i spolupráci jedinců. Publikace je doplněna řadou pozoruhodných příkladů ze života zvířat a krásnými ilustracemi.

Životní osudy významných filozofů, přírodovědců a techniků, velké objevy a události, které byly prověřeny časem jako rozhodující pro vývoj evropské civilizace. Myšlenky, názory a hypotézy velkých osobností starověku, středověku i novověku doložené citáty z jejich vlastních děl a konfrontovány s pozdější realitou. Autorovým cílem je ukázat, že hybnou silou evropských dějin nebyly války ani náboženská, národnostní nebo třídní nenávist, ale snaha intelektuální elity poznat zákony přírody a využívat je ve prospěch lidstva.

Jde sice o strhující milostný příběh, plný nečekaných zvratů a zakončený překvapivou pointou, odehrává se však na pozadí skutečných historických událostí první světové války a především revoluce v Rusku roku 1917. Je obohacen mnoha zajímavými dobovými detaily, takže poskytuje věrný obraz života na přelomu dvou dějinných epoch.