Agite/Fra strana 5 z 6

První svazek edice malých fotografických monografií vychází u příležitosti retrospektivní výstavy Jano Pavlíka Giano v Ateliéru Josefa Sudka a Galerii České pojišťovny v Praze, 23. 6. - 11. 9. 2005. Jano Pavlík (1963?1988) byl jedním z nejoriginálnějších a zároveň nejkomplikovanějších fotografů slovenské nové vlny. Díky nezměrné energii a neodbytnosti při realizování často ztřeštěných nápadů byl okolím vnímán jako geniální blázen. Jano Pavlík Snina, JPS, Pawlic YANK SniNA, Janko Oknaj, Giano... jsou umělecké pseudonymy, které odrážejí autorovu těkavost, kreativitu a snahu vše inovovat. Extrémně intenzivní život Jano Pavlíka (1963-1988) věrně a detailně zachycuje množství fotografií, koláží, asambláží, skic a textů, které tvořily jakousi samozřejmou součást jeho životního stylu. Jano, mezi přáteli Giano, tu zanechal otisky svého originálního vidění nastrkané v banánových krabicích, kufrech, igelitových taškách a papírových pytlech, čekajících na svoje objevení. Rudo Prekop

Guillermo Rosales patří mezi klenoty kubánské exilové literatury. Trpěl vážnou duševní poruchou a svůj život ukončil sebevraždou. Román Boarding Home je úchvatná, zlá, nenávistná kniha, nemilosrdný sestup na samý okraj lidské přirozenosti, kde už má místo jen ponížení a kde je každý náznak soucitu hrubě umlčen. Kniha připomíná slavný Přelet nad kukaččím hnízdem. Román získal cenu Letras de Oro.

První svazek edice malých fotografických monografií vychází u příležitosti retrospektivní výstavy Jano Pavlíka Giano v Ateliéru Josefa Sudka a Galerii České pojišťovny v Praze, 23. 6. - 11. 9. 2005. Jano Pavlík (1963?1988) byl jedním z nejoriginálnějších a zároveň nejkomplikovanějších fotografů slovenské nové vlny. Díky nezměrné energii a neodbytnosti při realizování často ztřeštěných nápadů byl okolím vnímán jako geniální blázen. Jano Pavlík Snina, JPS, Pawlic YANK SniNA, Janko Oknaj, Giano... jsou umělecké pseudonymy, které odrážejí autorovu těkavost, kreativitu a snahu vše inovovat. Extrémně intenzivní život Jano Pavlíka (1963-1988) věrně a detailně zachycuje množství fotografií, koláží, asambláží, skic a textů, které tvořily jakousi samozřejmou součást jeho životního stylu. Jano, mezi přáteli Giano, tu zanechal otisky svého originálního vidění nastrkané v banánových krabicích, kufrech, igelitových taškách a papírových pytlech, čekajících na svoje objevení. Rudo Prekop

Guillermo Rosales patří mezi klenoty kubánské exilové literatury. Trpěl vážnou duševní poruchou a svůj život ukončil sebevraždou. Román Boarding Home je úchvatná, zlá, nenávistná kniha, nemilosrdný sestup na samý okraj lidské přirozenosti, kde už má místo jen ponížení a kde je každý náznak soucitu hrubě umlčen. Kniha připomíná slavný Přelet nad kukaččím hnízdem. Román získal cenu Letras de Oro.

Co a jakým způsobem by nám sdělili naši mrtví, pokud by mohli? Texty Guy Viarra (1971–2001) hodně napovídají. Jeho přátelé tvrdí, že se narodil jen nedopatřením. Přesto, když už byl jednou na světě, rozhodl se vydržet třicet let. Jeho řeč připomíná tu naši, ale je jakoby nelidská. Poezie odjinud, přeložená jen napůl, už za autorova života posmrtná, psaná smrtí. Podivuhodný zjev, který do moderní francouzské literatury patří jen proto, že shodou okolností zemřel ve Francii na začátku jednadvacátého století. Bílé předání je prvním pokusem o ucelené vydání díla Guy Viarra v jediné knize.

Co a jakým způsobem by nám sdělili naši mrtví, pokud by mohli? Texty Guy Viarra (1971–2001) hodně napovídají. Jeho přátelé tvrdí, že se narodil jen nedopatřením. Přesto, když už byl jednou na světě, rozhodl se vydržet třicet let. Jeho řeč připomíná tu naši, ale je jakoby nelidská. Poezie odjinud, přeložená jen napůl, už za autorova života posmrtná, psaná smrtí. Podivuhodný zjev, který do moderní francouzské literatury patří jen proto, že shodou okolností zemřel ve Francii na začátku jednadvacátého století. Bílé předání je prvním pokusem o ucelené vydání díla Guy Viarra v jediné knize.

Nové prózy, básně a záznamy.

Teprve podruhé se českému čtenáři v ucelenější podobě představuje myšlení Georgese Didi-Hubermana, filozofa, historika umění a teoretika obrazu působícího na École des Hautes études en sciences sociales v Paříži, iniciátora osobitého a komplexního způsobu uvažování o obrazu, který z něho činí nejen jednu z nejzajímavějších postav na scéně současného francouzského myšlení, ale také - pokud jde o záběr, preciznost a složitost jeho teoretického projektu - jednoho z mála důstojných pokračovatelů velké generace myslitelů z šedesátých a sedmdesátých let.

Fra Blank. Reader 2009 je zápisníkem s citacemi vět a veršů z publikací Fra z let 2002–2008, které vybírali autoři, spolupracovníci, publicisté a přátelé nakladatelství a Café Fra. Omezení bylo jediné, vybrat jakoukoliv větu nebo verš, kterou zde přetiskujeme na stejném místě, na němž se objevila v originále.

Kniha Důkazy spojení je sbírkou črt, reportáží, minipříběhů či fejetonů vyprávějících příběhy obyčejných lidí postižených Castrovou represí. Na nejobyčejnějších situacích ukazuje, kam všude sahají chapadla Castrova aparátu, jak všetečná je lidská hloupost a zloba. Každá povídka má svého hrdinu – bývalého vězně, demonstranta, stárnoucí prostitutku, básníka –, se kterými se Rivero na Kubě setkával v průběhu minulého desetiletí.

Kniha Důkazy spojení je sbírkou črt, reportáží, minipříběhů či fejetonů vyprávějících příběhy obyčejných lidí postižených Castrovou represí. Na nejobyčejnějších situacích ukazuje, kam všude sahají chapadla Castrova aparátu, jak všetečná je lidská hloupost a zloba. Každá povídka má svého hrdinu – bývalého vězně, demonstranta, stárnoucí prostitutku, básníka –, se kterými se Rivero na Kubě setkával v průběhu minulého desetiletí.

Básně dvojjazyčné sbírky anglického básníka Richarda Caddela Slova straky/Magpie Words čtenáře přesvědčují o důrazu, jaký autor klade na zvuk slov, rytmus věty a jejich vztah k významu. Caddel neustále zkoumá vágní hranici mezi zvukem a významem, snaží se jejich kombinací zachytit jedinečný rytmus okamžiku a čtenáře nejen oslovit, ale přímo pohltit rytmem, učinit jej součástí této magické evokace.

László Darvasi, jeden z neuznávanějších současných maďarských autorů, vytváří ve své knize svět plný temných a symbolických postav. Výchozí realistická situace je postupně zaplavena surrealistickými obrazy. I přes svou nadčasovost reagují povídky na stav posttotalitních zemí: zničené komunity, bytosti ztracené v čase, převrácená realita. Autor za knihu obdržel Book of the Year Prize´96.

Jerzy Pilch je bezesporu fenoménem současné polské literatury. Svým způsobem by se dal přirovnat k našemu o několik kategorií lepšímu Vieweghovi, neboť ho čtou jak prostí, obyčejní a v literatuře nezainteresovaní lidé, tak i odborníci a intelektuálové. Největší komerční úspěch měla právě kniha U anděla spásy. „Pod mocnym aniołem“ je název konkrétní hospody, kterou autorovo alter ego navštěvuje, mnohem víc by tu však sedlo ono londonovské „Démon alkohol“. Přestože chvílemi vyznívá jako strojená a dobře narafičená fikce na čtenáře, kterého nezajímají filozofická moudra, ale který chce slyšet především šokující výpověď bohéma-pijáka, z koketérie s upřímností vychází nakonec ona „druhá dáma“ vítězně. Pilchovi nechybí sebekritický odstup ani vtip a teplo lidské nedokonalosti, stejně jako vědomí vlastních proher a chyb (a v mlhavé dálce jakási šance na „nápravu“). Sebestředností a sebelítostí, která je typická snad pro každou fyzickou, ale i psychosomatickou závislost, je propojeno celých 250 stran jeho prózy. Stejně jako anděly, ďábly, přízrakem mladé dívky ve žlutých šatech a zároveň osudy dalších lidí, kteří určitým způsobem dráhy autorovy potěmkinovské reality alkoholika na nějakou dobu zkříží. Kniha dostala nejprestižnější polskou cenu NIKE a dočkala se devíti dotisků.

Kniha Důkazy spojení je sbírkou črt, reportáží, minipříběhů či fejetonů vyprávějících příběhy obyčejných lidí postižených Castrovou represí. Na nejobyčejnějších situacích ukazuje, kam všude sahají chapadla Castrova aparátu, jak všetečná je lidská hloupost a zloba. Každá povídka má svého hrdinu – bývalého vězně, demonstranta, stárnoucí prostitutku, básníka –, se kterými se Rivero na Kubě setkával v průběhu minulého desetiletí.

Z poezie Aleny Nádvorníkové se na nás sypou absurdní obrazy stavěné strohým jazykem plným příkazů a zkratů. Je to poezie, která přistihuje pocity ještě v nedbalkách, loví je ze svinutých mlhovin do náhle se vynořujících slov. Výbor básní z let 1994-2003 přední české surrealistické básnířky vyšel v dvojjazyčném česko-francouzském vydání v překladu básníka a překladatele Petra Krále.